Poln opevnn

P.S. Ivanov, I. D. Poverin, M. I. Yesin

Armdn nakladatelstv

Ministerstvo obrany SSSR

Moskva, 1961

Peloeno ACSI pro FSTC

Tato prce je pekladem originlnho zahraninho textu. daje a teorie v n zveejnn se neshoduj s doktrnou US Army. Obrazov plohy a text jsou publikovny s minimlnmi pravami, aby bylo umonno co nejrychlej rozen tto prce na patin msta. Poadavky na vydn dodatench kopi smrujte na Obrann dokumentan centrum, Cameron Station, Alexandria, Virginia, ATTN: TSR-1.

Pozn.: Pedkldan prce byla nejdve peloena odbornky americk armdy z ruskho do anglickho jazyka. Tato prce je pekladem z anglitiny do etiny. Pvodn manul byl dn do tisku 14. srpna roku 1961 v Moskv, v potu 8 500 vtisk. Ml 120 stran a stl 21 Kopjek.

Kapitola I

Zkopy steleckho drustva

Pro inn veden boje je nutn maximln vyut vechny vhodn ternn prvky v oblasti nasazen steleckho drustva. Na bojiti se napklad obvykle nachz vt mnostv krter, kter lze, po vynaloen trochy prce vyut jako steleck postaven, kryty a skryt komunikace. Nejlep ochranu ped neptelskou innost a atomovm vbuchem vak poskytuj individuln okopy, zkopy a zkopov systmy.

Pomoc modernch enijnch stroj je mono vyhloubit zkopy velmi rychle. V ppad, e potebn stroje nejsou k dispozici nebo pokud se m opevnn budovat v dotyku s neptelem, je nutn zkopy hloubit run. Nejprve si kad vyhloub individuln okop. Ty se pak spojuj do zkopovho systmu.

Zkop je zk rha v zemi, jeji dlka se me pohybovat od nkolika metr a po nkolik destek kilometr.

Vtina zkop, hloubench bu run nebo strojn, je 1,1 m hlubok (obr. 1 a 2). Tato hloubka poskytuje dostatenou ochranu ped destruktivnmi inky neptelskch zbran a umouje skryt pohyb. Ze zkopu o hloubce 1,1 m lze tak vst palbu z runch zbran. Stelec stoj na dn zkopu, nen teba, aby byl vybudovn steleck stupe.

Obr. 1: Profil zkopu o hloubce 1,1 m vyhloubenho zkopovm pluhem BTM a ETR-152

Obr. 2: Profil zkopu o hloubce 1,1 m hloubenho run (vka pedprsn je 40 60 cm) K vyhlouben 1 m zkopu v prmrn tvrd pd je zapoteb 0,8 hod

V zkopech o hloubce 1,5 m, kter jsou hloubeny strojn nebo run, se lze pohybovat ve vzpmen poloze (obr. 3 a 4). Budovn takovchto zkop je vak asov nronj. Vyhlouben 300 m zkopu o hloubce 1,5 m s vyuitm zkopovho pluhu BTM zabere jednu hodinu. Pi pouit pluhu ETR-152 je mono za stejnou dobu vyhloubit 150 m zkopu. K vykopn jednoho metru zkopu run je zapoteb 1,3 hod.

Obr. 3: Profil zkopu o hloubce 1,5 m hloubenho stroji BTM a ETR-152

Obr. 4: Profil zkopu o hloubce 1,5 m hloubenho run

V obran pln zkop primrn funkci steleckho postaven (puky, samopaly, kulomety a pchotn protitankov zbran). Zrove slou jako kryt ped inky neptelskch konvennch a jadernch zbran. Zkop umouje skryt pohyb obrnc podl fronty a tak do tlu (spojovac zkop). V tlu jsou obrnci skryti ped neptelskm pozorovnm a palbou. Zkopy se pouvaj jak pi obran, tak pi toku.

Zkopy mohou plnit spolehliv svou funkci pouze tehdy, kdy jsou dobe organizovny a rozmstny v ternu.

Zkopy mohou bt umstny na pat ternn vyveniny, pobl jejho topografickho vrcholu nebo na svahu odvrcenm od neptele. Dleit je, aby byla zajitna inn palba pchotnch protitankovch zbran.

Kdy jsou zkopy umstny na pat ternn vyveniny, je velice obtn zamaskovat ped neptelskmi pozorovateli spojovac zkopy vedouc do tlu. Tern ped zkopy je vak inn postelovn.

Pokud jsou zkopy rozmstny na svahu pivrcenm k nepteli, pobl topografickho vrcholu vyveniny, komunikace s tlem se zajiuje lpe a polohu spojovacch zkop lze utajit. Pro tocho neptele je tak nevhodn veden toku smrem do kopce. Na pat vyveniny vak vznikaj mrtv prostory, do kterch nelze vst palbu a kter nelze pozorovat.

Zkopy situovan na stran svahu, kter je odvrcena od neptele se nesm nachzet v tsn blzkosti topografickho vrcholu. Vzdlenost mus bt takov, aby se daly efektivn pout pchotn protitankov zbran. Vzdlenost nesm bt men ne 400 m.

Zkopy se v ternu umsuj tak, aby je lo dostaten zamaskovat, nap. Ve vysok trv, v kov, podl hranice lesa apod. Zrove vak mus bt umonna stelba.

Pokud se v ternu nachz pirozen protitankov pekka, situuj se zkopy za ni. Tern schdn pro tanky je postelovn bon a kosou palbou vedenou ze zkop.

Po strojnm hlouben je teba zkopy jet dle dokonovat. Vyzna se msta, ze kterch bude vedena protitankov palba, vyhloub se steleck postaven, vybuduj se pozorovatelny, roz se prostory uren ke shromaovn mu ped vpady a vybuduj se jednoduch kryty pro mustvo a vybaven.

Zkopy se organizuj tak, aby jejich poloha neodhalovala, jak je jednotka rozmstna. Rzn steleck postaven, okopy a nakryt sti zkop mus mt jednotn vzhled a podobn rozmstn jak v postaven drustva, tak v intervalech mezi nimi. Pokud jsou steleck postaven a okopy rozmstny pouze v mst soustedn drustva, pitahuje takovto rozloen pozornost neptelskch pozemnch a leteckch pozorovatel. Pokud vak postaven z njakho dvodu mus bt takto rozloeno, je teba jej peliv zamaskovat.

Strojn hlouben zkop mv hloubku 1,1 m a vku pedprsn v rozmez 0,3 0,5 m. Takovto kryc vka je dostaten pro bezpen pesun osob zkopem. V nkterch mstech se vak zkop prohlubuje. Obzvlt tam, kde me bt z neptelskch pozorovatelen sledovn pohyb v zkopech. Prohlubovn se provd a po dokonen kryt.

Palebn postaven kulomet, grantomet a dalch pchotnch zbran se rozmsuj v mal vzdlenosti od sebe (viz. obr. 5). Je tak usnadnno zen palby. Palebn stanovit je vhodnj budovat jako pimknut. Pokud se buduj jako pedsunut, me je neptel pi leteckm przkumu snadno identifikovat dky spojovacmu zkopu.

Z pimknutch palebnch stanovi mohou bt vedeny eln, bon a kos palby. Stanovit pro bon palbu jsou vtinou umstna v mstech lomen zkop (obr. 6 a 7). Stanovit pro eln palbu jsou budovna na rovnch secch.

Pokud je k dispozici dostatek materilu a asu, zdokonaluj se nkter stanovit budovnm stlen a strop. Jejich osdka je pak lpe chrnna proti zpalnm ltkm a bojovm plynm, kter obvykle tvo kapky.

Obr. 5: sek zkopu, hloubenho strojn, obsazovan steleckm drustvem a) Zkop ve stavu po vyhlouben

b) Zkop doplnn pimknutmi steleckmi stanoviti

Obr. 6: Pimknut steleck stanovit pro veden bon palby. K jeho vybudovn je poteba pemstit 0,6 m3 zeminy a prce zabere 0,7 hod.

Obr. 7: Pimknut kulometn stanovit pro bon palbu (1,5 m3, 3 hod)

Obr. 8: Pimknut steleck stanovit pro veden eln palby (0,5 m3, 0,6 hod)

Obr. 9: Nakryt steleck stanovit se stlnou pro veden eln palby

V pedpol zkop se mohou budovat steleck okopy. Daj se z nich lpe ostelovat pstupy k hlavnmu obrannmu postaven.

Konce nebo prodlouen zkop nesm bt krat ne 2,5 m. ka dna zkopu nesm bt v tomto mst men ne 60 cm. V prodlouench se shromauj rann na nostkch.

Pro ely pozorovn se v postaven steleckho drustva nebuduj speciln pozorovac okopy. Postauj bn okopy pro jednotlivce.

V zkopech se buduj kryty, kter me tvoit nap. zk zkop pro 2 3 mue, nakryt st bnho zkopu nebo vklenky pro 1 2 mue. Dle se buduj vklenky pro uskladnn steliva a grant. Detailn budou tyto sousti zkop popsny v kapitole II.

Obr. 10: Dokonen sek zkopu pro steleck drustvo

V bojov situaci nkdy nen mon pout k hlouben zkop mechanizovan prostedky. Obrann postaven tedy vznik tak, e si mui nejprve vyhloub individuln okopy, kter se pozdji propoj zkopem. Dvodem k nepouit mechanizace mohou bt tak vlastnosti ternu (nap. bainat tern). V takovm ppad se zkopy mus hloubit run.

K hlouben okop se pouvaj poln lopatky nebo bn lopaty. V zvislosti na bojov situaci se okopy hloub v poloze vlee, klee nebo vestoje.

Po zaujet bojovho postaven si kad vojk neprodlen vyhloub okop pro stelbu vlee (obr. 11). Oproti nechrnnmu vojkovi m mnohem lep ochranu ped projektily pchotnch zbran, stepinami a tlakov vln. Dal fz je prohlouben okopu na 0,6 m. Vznikne tak okop pro klecho stelce (obr. 12). Pokud si do takovho okopu vojk lehne, je dostaten chrnn ped tlakovou vlnou vbuchu atomov bomby. Nakonec se okop prohloub do podoby okopu pro stojcho stelce (obr. 13).

V nkterch ppadech je vhodn budovat spolen okopy pro 2 3 mue (obr. 14). Uet se as pro budovn okopu a lpe se pak organizuje podprn palba.

Obr. 11: Okop pro lecho stelce

Obr. 12: Okop pro klecho stelce

Obr. 13: Okop pro stojcho stelce

Obr. 14: Okop pro 2 3 mue

Jednotliv fze budovn okop pro kulomety jsou stejn, jako u okop pro stelce z runch zbran (viz. obr. 15 17).

Po dokonen okop pro stojc stelce jsou tyto propojeny zkopem. Vznikne tak zkop pro steleck drustvo.

Jednotliv fze vstavby zkopu pro steleck drustvo jsou pehledn znzornny na obrzku . 18. Jedn se o zkop hlouben run.

Pokud je podlo sypk, je teba stny zkop zpevovat vhodnm materilem, jako nap. kulatinou, proutm, pytli naplnnmi zeminou apod. (obr. 19 a 20).

Obr. 15 a 16: Vlevo kulometn okop pro stelbu vlee, vpravo kulometn okop pro stelbu vklee

Obr. 17: Kulometn okop pro stelbu vestoje (pro eln palbu)

Obr. 18: Jednotliv fze vstavby zkopu pro steleck drustvo a) vybudovn okop pro jednotlivce, okop pro 2 3 mue a kulometnch okop b) spojen okop zkopem, vybudovn pimknutch a jinch steleckch stanovi

c) vstavba kryt, vklenk pro munici, nakrytch steleckch stanovi se stlnami d, e) steleck zkop, f) okop pro jednotlivce, g) nakryt steleck stanovit se stlnou, h) vklenek, i) zlon postaven kulometu, j) zk zkop slouc jako kryt pro 2 3 mue

(nakryt), k) palebn postaven kulometu, l) mon smr pokraovn steleckho zkopu, m) mon smr pokraovn spojovacho zkopu, n) mon smr palby kulometu

Obr. 19 a 20: Zpsoby zpevovn stn zkopu. Vlevo devnou kulatinou, vpravo pytli naplnnmi zeminou

Pi plnovn vstavby zkop je teba zvit monosti jejich ochrany proti vnikn povrchov vody. Z obdob Velk vlasteneck vlky jsou znmy ppady, kdy byly okopy a zkopy, zejmna na jae a na podzim, zaplaveny vodou. Musely bt oputny a bylo teba je vybudovat na jinch, ve poloench, mstech.

Za elem ochrany polnch opevnn proti vnikn vody je vhodn je umisovat na svazch ternnch vyvenin. Umstnm zkop na dn ternnch prohlubn nebo ve vyschlch korytech se vystavujeme nebezpe, e budou zaplaveny. Dna okop a zkop by se mla nachzet minimln 25 cm nad rovn hladiny povrchov vody.

Ve svaitm ternu se buduj drenn pkopy, kter se nachzej 5 10 metr za zkopy (na ve poloenm mst). Odvodovac pkopy jsou 40 cm hlubok a 20 40 cm irok. Voda z nich se odvd do ne poloench mst ternu. Pokud to nen mon, odvd se pes zkopy pomoc lab do pedpol. Podl zadn stny zkopu, u jeho dna, se tak hloub odvodovac strouhy o hloubce 10 cm. Voda, kter do zkopu pronikne se shromauje v odvodovacch nebo vsakovacch jmkch.

Odvodovac jmka je 75 100 cm hlubok, umsuje se do nejne poloench st zkopu. Jej stny se obkldaj kulatinou, prkny nebo proutm. Shromdn voda se vybr pomoc kbelk.

Vsakovac jmky se buduj pedevm v mstech, kde je nepropustn pda. Je teba je vyhloubit 25 30 cm pod rove nepropustn vrstvy ternu. Jmky se napln trkem nebo sutinami.

Letet pozorovatel identifikuj zkopy jako tmav, klikat pruhy, lemovan svtlejmi. Svtl odstn m erstv vykopan zemina (obr. 21).

Obr. 21: Nezamaskovan zkop vyhlouben zkopovm pluhem

Poloha palebnch stanovi, kryt a nakrytch postaven me bt identifikovna dky rozenm stem zkopu a vtm zemnm nsypm.

Velk mnostv zkop a okop vtinou nelze pln zamaskovat. Okopy pro jednotlivce a krat seky zkop lze zamaskovat pekrytm maskovacmi prostedky (obr. 22). Nosn konstrukce maskovn je tvoena devnmi kolky a drtem. ka maskovn je dna dostupnost vhodnho materilu. Zamaskovat lze samotn zkop nebo zkop vetn zemnch nsyp. Maskovn je ve stejn vce jako horn plocha zemnch nsyp. Maskovac prostedky, kter se vpltaj do drtn nosn konstrukce mohou zasahovat tak do blzkho okol zkop. Pouit maskovac prostedky mus odpovdat okolnmu prosted. Pokud se v pozad zkop nachz louka, obkldaj se zemn nsypy drny.

Drny se zskvaj v mstech, kde je trva zhruba stejn vysok a stejnho druhu jako v okol zkop. Ne poloen sti zkop se maskuj drny z ne poloench mst okolnho ternu a naopak. Drny maj rozmry 40 x 20 cm a tlouku 5 8 cm.

Maskovac st, a u prmyslov vyrbn nebo ocelov s propletenmi maskovacmi prostedky, se natahuj na nosnou konstrukci.

Vegetace pouit k maskovn rychle schne a mn svoji pvodn barvu. Nejlpe se osvdily vtve jehlinatch strom, kter si ponechvaj pvodn barvu po dobu zhruba 20ti dn.

Zkopy vybudovan v polch se nejlpe maskuj pomoc vtv zbavench list, kter jsou kladeny paraleln s rhami v pd. U zkop lecch na pozad pol se shora maskuje pouze samotn zkop. Na pedprse se rozproste zemina tak, aby byly simulovny brzdy v poli. Na poseench obilnch polch se vtve kryjc zkop pesypvaj slmou. Monost pouit prmyslov vyrbn maskovac st je uveden na obr. 23.

Obr. 22: Maskovn zkopu a) drt o prmru 3 4 mm, b) kotevn kolky, c) materil vpleten do drtn st (materil

nalezen v okol)

Obr. 23: Zkop zamaskovan pomoc prmyslov vyrbn maskovac st a) vykopan zemina, b) maskovac s

V zimnm obdob se pedprsn maskuj snhem. Nad zkopy a okopy se vybuduje nosn konstrukce, na kterou se rozproste seno, slma a vtve. Takto se vytvo zklad, na kter se nsledn rozproste 10 cm siln vrstva snhu. K zamaskovn lze pout tak blou ltku. Zimn maskovac sady se tak vyrbj prmyslov. K zamaskovn zkop je mono vyut obloukov prefabrikovan rmy. Ty se rozmst podl zkopu, propletou vtvemi nebo jinm vhodnm materilem a pekryj vrstvou snhu.

Ped zraky neptele je teba obzvlt peliv zamaskovat nejdleitj sti zkopu (palebn postaven kulomet a minomet, pozorovatelny apod.). Dky dkladnmu maskovn neme neptel odhalit, jak jsou obrann postaven organizovna.

Pimknut steleck postaven je teba maskovat tak, aby vypadala jako pouh pedprse. Nad stanoviti se tedy buduje maskovac nakryt. Pokud nen k dispozici vhodn materil, pekrvaj se steleck postaven vtvemi nebo proutm. sti zemnch nsyp nebo palebnch postaven, kter vystupuj nad obrys pedprsn se maskuj materilem, kter je dostupn v mst vstavby. Sname se imitovat tern lec v pozad.

Pedsunut postaven se maskuj velice podobn. Nosn konstrukce se pekrv travou, vtvemi, listm apod. Dleit je dn zamaskovat spojovac zkop. st zkopu se maskuje tak, aby splvala s okolnm ternem a zbytek tak aby splval s erstv vykopanou zeminou (obr. 24).

Nosn konstrukce maskovn je zhotovena z ty a je poloena pes palebn stanovit. Ve smru palby je konstrukce pizvednuta, aby bylo mono vst menou palbu. Stlny se zastraj rznmi typy sklopnch rm vyrobench z mstn dostupnho materilu. Do rm jsou vpleteny vhodn maskovac prostedky (obr. 25).

Opevovac prce je teba maskovat ji v jejich prbhu. Je teba zajistit, aby ji zamaskovan sti opevnn nebyly pokozeny bhem dalch fz vstavby.

Zamaskovny mus bt tak pstupov cesty k zkopm. Nejlepm eenm je vyuvat pirozench soust okolnho ternu (pkopy, stezky, cesty). Nejprve se vdy maskuje samotn zkop a a pot zemn nsypy.

Obr. 24: Maskovn pedsunutho palebnho stanovit a) palebn postaven je maskovno tak, aby splvalo s okolnm ternem, b) spojovac zkop je

maskovn jako pedprse

Obr. 25: Sklopn rm pro maskovn stlny a) pimknut palebn stanovit je maskovno jako pedprse, b) nakryt zhotoven z kulatiny o

prmru cca 6 cm, c) ty slouc ke zvedn rmu, d, e) sklopn rm

Soust maskovacch prac je tak budovn klamnch postaven. Nap. spolu se zkopy jsou budovny tak zkopy klamn. Klamn postaven se buduj ve dne a mus se co nejvce podobat regulrnm postavenm. Z sti klamnch okop, obzvlt tch, kter se nachz nejble steleckmu zkopu, mus bt umonno veden palby. Jinak se neptel brzy dovtp, e postaven jsou klamn.

Jako klamn postaven mohou slouit t zkopy a okopy, kter nebyly dokoneny na plnou hloubku. Palbu z nich ovem vst lze.

Doporuuje se, aby byly klamn objekty rozmstny ve vzdlenosti minimln 75 100 m od skutench palebnch postaven. Skuten objekty tak nebudou leet v prostoru, ohranienm elipsou, ve kterm se rozptyluj stepiny neptelskch dlosteleckch projektil, dopadajcch na klamn postaven.

Kapitola II

Jednoduch kryty pro mustvo

V bojovch podmnkch obvykle nen dost asu na budovn odolnch kryt. Je tedy velmi dleit, aby vojci znali, jak monosti kryt jm me poskytovat okoln tern a jak je vyuvat bhem rznch bojovch aktivit.

Ternn tvary (rokle, labiny, odvrcen svahy ternnch vyvenin, pkopy, lesy, jeskyn, grantov jmy) a lovkem vybudovan stavby (propustky, silnin zezy a nspy, kamenn zdky, doly, tunely) mohou bt s vhodou pouity k ukryt mustva, bojovho vybaven a vozidel.

Tlakov vlna vbuchu strhv budovy, lme stromy atd. Mustvo, kter se ukrv v jejich okol me bt poranno nejen inky tlakov vlny, ale tak lomky zdiva, kamen a deva.

Atomov vbuch doprovz oslepujc ze. Pokud ji vojk spat, mus se okamit schovat do nejbli pirozen prohlubn. Pokud pobl dn nen, mus si vojk lehnout obliejem k zemi, nohama smrem k epicentru vbuchu a zavt oi.

Oproti tlakov vln jsou inky svtelnho zen ponkud del. Podle zahraninch podklad trv svteln zen, u exploze o sle 20 000 tun, zhruba 3 sekundy. U exploze o sle 1 milion tun je to 12 25 sekund. Pi atomovm vbuchu s ekvivalentem 20 000 tun TNT me lovk, nachzejc se 2,5 km od epicentra vbuchu, utrpt popleniny tetho stupn. Svteln zen na njakou dobu lovka oslepuje. Je tedy nutn si ped jejmi inky chrnit zrak. K tomuto elu se daj vyut pirozen kryc vlastnosti ternu.

Krom ochrany ped tlakovou vlnou a svtelnm zenm mus bt mustvo chrnno ped inky pronikav radiace. Expozin dvka pronikav radiace odpovdajc 400 r m na lidsk organismus fatln inky. V ppad nutnosti je tedy nezbytn nutn vyhledat vhodn pirozen kryt, aby se dvka radiace na mustvo co mon nejvce snila a aby byla zachovna bojeschopnost jednotky.

Pokud je k dispozici dostatek asu a materilu, zvyuj se pirozen ochrann vlastnosti ternu. Buduj se tak jednoduch kryty, kter poskytuj vy ochranu ne pirozen ternn tvary. kryty neslou jen k ochran mustva ped destruktivnmi inky vbuchu, ale tak k odpoinku, vdeji stravy a k ochran ped klimatickmi jevy (d, chlad).

Jednoduchmi kryty se rozum: vklenky v zkopech, nakryt seky zkop, krtk seky zkch zkop (pohotovostn okop), kamenn valy atd. Bhem pestvek v boji se buduj odlonj kryty. Jejich vstavba zde vak nebude ble popisovna.

Vklenek v zkopu nebo okopu m rozmry 1 x 1 x 1 m. Vklenek me bt prodlouen tak, aby si do nj vojk mohl lehnout. Vklenek obvykle slou jako kryt pro jednoho a dva mue. Me se vak rozit, aby se do nj mohli uchlit 3 4 mui. Na vklenkem mus bt vrstva zeminy o minimln tlouce 60 cm. Vchod je situovn na stran odvrcen od neptele.

V mn soudrnm podlo je strop vklenku podepen prkny, devnou kulatinou, betonovmi deskami, ocelovmi nebo elezobetonovmi trubkami apod. V prv ad se pouv vhodn materil, kter je dostupn z mstnch zdroj. Ve skalnatm a soudrnm ternu se nosn konstrukce stropu nebuduje.

Postup vstavby vklenku v mn soudrnm podlo je nsledujc: v mst budoucho vklenku se odstran pedprse, vyhloub se kryt, oblo se stny krytu a zhotov se nosn konstrukce jeho stropu, na nosnou konstrukci se rozproste vrstva horniny o minimln tlouce 60 cm. V soudrnm podlo lze vklenek vyhloubit bez odstrann sti pedprsn zkopu.

Proti pronikn tlakov vlny je vklenek uzaven devnm ttem, kter je na vnitn stran opaten devnm nebo ocelovm madlem. tt je zhotoven ze dvou vrstev prken, mezi ktermi je pipevnna vrstva asfaltov lepenky nebo jinho vhodnho materilu (nap, nepromokav tkanina celta). V mst vstupu do vklenku se zkop nakrv, aby se zabrnilo pronikn napalmu a jinch zpalnch ltek do prostoru ped vchodem. Nakryt tak sniuje inky tlakov vlny. Devn tt se chrn vrstvou hlny nebo jlu. Toto opaten zvyuje jeho odolnost proti zaplen.

Pohotovostn okopy jsou krtk, slep seky zkop o hloubce 1,3 m a dlce 2 3 m. Dlka okopu je zvisl na plnovanm potu ukrvajcch se osob. Pro jednu sedc osobu se pot s jednm metrem dlky okopu. Pro lec osobu se pot s 1,5 m. Tyto okopy se buduj jak pimknut k zkopu (obr. 26), tak i samostatn mimo nj. Okopy, kter nejsou napojeny na zkop se dopluj zemnmi schdky, kter usnaduj vstup a vstup. Chrn tak konce okop ped zborcenm. Zemn nsypy maj vku 0,8 1 m. Hloubka vkopu je pak 1,1 m. Pokud nen mnostv zeminy potebn k vybudovn nsyp dostaten, zskv se z blzkho okol. Aby bylo mono, v ppad atomovho vbuchu, vyut okopu co nejrychleji, buduje se v blzkosti palebnch postaven.

Pokud je k dispozici dostatek asu, okopy se zodoluj nakrytm. Nosn konstrukce se vybuduje z mstn dostupnho materilu (tyovina, svazky prout, prkna apod.). Nosn konstrukce se pekryje vrstvou zeminy o sle 30 40 cm (obr. 27). Vstup do okopu se zakryje devnm ttem.

Obr. 26: Pohotovostn okop pimknut k zkopu

Obr. 27: Pohotovostn okop nakryt a) ez N-1, b) zemina, c) devn kulatina o prmru 5 7 cm, d) pdorys, e) kotevn kolky, f)

kotevn drt o prmru 3 4 mm, g) tt z tyoviny o prmru 3 4 cm, h) ez N-2, i) tyovina o prmru 5 7 cm, j) ez N-3, k) tyovina o prmru 5 7 cm

Nosn konstrukce nakryt se pokld pmo na zem, ne na podlnky, jak je obvykl u odolnjch kryt. V mst vstupu je mono pedprse zeslit 30 40 cm zeminy. Vnitn stna pedprsn m vak vt sklon a je teba ji zpevnit drny.

Devn tt je zhotoven z tyoviny o prmru 3 4 cm. Kulatina je navzjem provzna drtem. K horn sti ttu se pipevn kulatina o prmru 5 7 cm a dlce 220 cm. Kulatina se pipevn k drtnm sponm, kter jsou upevnny ke kotvcm kolkm.

Ve skalnatm podlo (v horskm ternu) se okop hloub jen na vrstvu tvoenou tvrdm podlom. Potebn hloubky se doshne tak, e se vybuduj vy nsypy. Do spodnch vrstev nsypu se ukldaj vt kameny a do hornch men. Vrstvy kamen se prokldaj drny, aby byla zajitna jejich lep stabilita. Kamenn valy se pak pekryj zeminou, aby dopadajc projektily nevytvely stepiny z odtpk kamen. Pokud se na skle nenachz dn vrstva zeminy, vybuduj se valy o vce 1,3 1,4 m. Pi dostatku asu a materilu se okopy nakrvaj a vstupy se chrn tty (obr. 28).

Nakryt steleckch a spojovacch zkop poskytuje dostatenou ochranu ped inky stepin dlosteleckch a runch grant. Rovn chrn ped proniknm zpalnch ltek. Nakryt seky maj obvykle dlku 3 4 m. Nosn konstrukce nakrytch zkop se nijak neli od t, kter se pouv u pohotovostnch okop. Zkopy jsou v tchto mstech prohloubeny na 1,5 1,8 m.

Dovedn vyuit pirozench maskovacch vlastnost ternu napomh k innmu zasten opevovacch objekt. Za prostedky maskovn jsou povaovny tak tma, mlha a patn poas. Je teba zvaovat vechny aspekty vhodnho maskovn barva, textura a tvar okolnho ternu. Vyuit vech pirozench vlastnost okolnho ternu sniuje viditelnost opevovacch staveb.

Obr. 28: Pohotovostn okop v hornatm ternu a) ez N-1, b) mkk pda, c) skalnat podlo, d) pdorys, e) obrys nakryt, f) tt zhotoven z

tyoviny, g) ez N-2, h) zemina, i) kamen, j) trva, vtve apod., k) vrstva kld o prmru 8 10 cm a dlce 200 cm, l) odvodovac pkop

Nsledujc ternn tvary jsou vhodn ke kryt: lesy, zahrady, parky, vysok kov, rokle, pkopy, grantov jmy, budovy apod. Ve uveden prvky poskytuj ochranu ped vzdunm, radarovm a pozemnm przkumem. Chrn tak ped pozemnm pozorovnm s pouitm infraervenho vybaven.

Kad vojn, poddstojnk a dstojnk mus vdt, jak vyut ke kryt pirozench vlastnost ternu. Kdy se vyuvaj pkopy, grantov jmy, kamenn zdky, ruiny budov apod. , ukrvaj se vojci na jejich zastnn sti. K nejjednodum maskovacm prostedkm pat vtve, trva a celty (obr. 29).

Obr. 29: Maskovn pomoc celty. Pouit pi obsazen pkopu nebo grantov jmy. Celta je pokryta materilem nalezenm v okol.

V lese nebo v kovinch slou jako maskovac prostedky stromy a kee. K maskovn je nejvhodnj les s podrostem. V dkm lese se ke kryt vyuv prostor za kmenem, v jeho tsn blzkosti. Je teba stle myslet na dsledn vyuit zastnnch ploch (obr. 30).

Obr. 30: Stelec kryjc se ve stnu stromu

V zastavnch oblastech se naskytuje nespoet monost, jak se krt v nepokozench nebo v demolovanch budovch. Hromady sutin a zdky se vyuvaj jako palebn postaven (obr. 31).

V hornatm ternu potebm maskovn vborn vyhovuj rzn tesy, balvany a prolkliny. Pi zmn pozice je teba se neustle pohybovat ve stnech vrhanch tmito ternnmi tvary.

Obr. 31: Kryt v ruinch domu, zdky

erstv zemina navren okolo polnch opevnn m, zejmna v letnm obdob, znan demaskujc vliv. Tuto nevhodu lze odstranit rozmstnm opevnn na svtlejch stech ternu. Viditelnost lze snit rozbitm pravidelnch geometrickch obrys pedprsn. Vhodou je, pokud se v okolnm ternu nachz podobn svtl msta.

erstv zemina se d maskovat pekrytm trvou, vtvemi, drny a podrostem. Pohotovostn okopy jsou shora zakryty rmy, na kterch jsou poloeny kamufln prostedky. K tomuto elu se hod slma, vtve, rkos apod. Maskovac prostedky lze pipravit v tlu ve form roho, kter se sroluj a pot rozvinou nad kryty (obr. 32). Rohoe se jet pokryj zeminou nebo jlem, aby se zvila jejich odolnost proti vzplanut.

Obr. 32: Maskovac roho rozvinut nad pohotovostnm okopem

Kapitola III

Okopy pro tanky a dlostelectvo

Okopy pro tanky a dlostelectvo se buduj za elem zlepen podmnek pro veden palby a pro zven jejich pasivn ochrany. Pokud jsou tanky a dlostelectvo umstny v okopech, daj se tak mnohem innji zamaskovat.

Okop m nkolik zkladnch st: vlastn palebn postaven, kryty pro obsluhu, vjezdov/vjezdov rampy, vklenky pro uskladnn munice (u dlosteleckch okop). Vzjemn poloha jednotlivch st okopu zvis na bojovch kolech a ternnch podmnkch.

V zvislosti na bojovch kolech a ternnch podmnkch se okopy buduj bu s omezenm (60 120) nebo s kruhovm palebnm sektorem (360). V lenitm ternu se pro tanky vtinou buduj okopy s relativn zkm palebnm sektorem. U samohybnch dl je palebn sektor uren odrem zbran.

Pokud je z okopu vedena palba na cle s pedem znmou polohou, buduj se s omezenm palebnm sektorem. Pokud se s okopem pot pro palbu na neptelsk tanky a jin pohybliv cle, u nich nen pedem znm smr, ze kterho se budou pibliovat, buduje se palebnm sektorem 360. Pi dostatku asu se v blzkosti okopu s omezenm palebnm sektorem buduje okop s kruhovm palebnm sektorem.

Je teba mt na pamti, e okopy s omezenm palebnm sektorem poskytuj technice a jejich obsluhm lep ochranu ped inky neptelskch zbran. Palebn postaven se tak daj mnohem lpe zamaskovat.

Rozhodnut, jak typ okopu bude vybudovn, in velitel jednotky, po analze palebnch kol a vlastnost okolnho ternu.

Odolnost tank, samohybnch dl a kann proti inkm jadernho vbuchu lze zvit vybudovnm kryt. Do tch se technika ukrv bhem pestvek v plnn bojovch kol.

Charakter okop pro dla a minomety neumouje pout pi jejich budovn mechanizaci. Je tak velmi obtn umstit minomety a dla do palebnch postaven s vyuitm taha. U tkch dl a v nesoudrnm ternu je prakticky nemon je umstit do okopu manuln.

Okopy s pravohlm pdorysem lze hloubit s vyuitm buldozer. Radlice vak mohou bt namontovny tak na dlosteleck tahae nebo tanky. Okopy pravohlm pdorysem lze lpe zamaskovat ped neptelskm przkumem.

Doporuuje se budovat okopy s vysokmi zemnmi nsypy (1 1,5 m). Dky tomu se uet velk mnostv prce potebn k jejich hlouben.

V nsledujcch odstavcch budou popsny nejrozenj typy okop pro tanky, samohybn dla, kanny a minomety.

Okopy s omezenm palebnm sektorem pro tanky a samohybn dla (obr. 33 a 34) jsou tvoeny jmou, zemnmi nsypy a vjezdovou rampou. ka okopu u jeho dna je na kad stran o 20 25 cm vt ne ka vozidla (meno pes vnj okraj ps). ka v horn sti je o nco vy, dky sklonu stn jmy. Aby se stny nesesouvaly udluje se jim sklon v rozmez 5:1 3:1. V nesoudrnm podlo se stny buduj se sklonem 3:1 a vym.

Obr. 33: Okop pro tank Objem vykopan zeminy je 50m3. Budovn okopu run trv 65 normohodin. Pi pouit

mechanizace: 1,2 normohodin prce stroje a 10 normohodin run prce a) ez N-1, b) drenn jmka, c) pdorys, d) kryt, e) pdorys, f) ez N-2

Dlka okopu u dna se vol o 50 cm men ne je celkov dlka vozidla. Hloubku okopu ovlivuj ternn podmnky a vka, ve kter se nachz hlave kannu. Napklad v plochm ternu je hloubka okopu 50 60 cm. Celkov kryc vka (hloubka okopu a vka zemnho nsypu) je piblin stejn jako vka vozidla. Vka nsyp bv, jak bylo uvedeno v pedchozm textu, 1 1,5 m.

Obr. 34: Okop pro samohybn dlo Objem vykopan zeminy: 40 m3. Run hlouben: 54 normohodin, Strojn hlouben: 1 normohodina

a 10 normohodin run prce a) ez N-1, b) drenn jmka, c) pdorys, d) kryt, e) rezerva, f) ez N-2

Vjezdov rampa m, v zvislosti na kvalit podlo, sklon 1:3 1:4. V nesoudrnm podlo se rampa a dno okopu zpevuj kldami, proutm nebo vtvemi.

Pohotovostn okopy a kryty slou k ochran obsluhy. Buduj se bu ve dn nebo ve stn okopu.

Pokud je zapoteb zajistit palebn sektor v hlu 360, buduj se okopy dle obrzku . 35.

V oblastech koncentrace vojska, kde se nepot s vedenm palby, se buduj kryty pro zsoby, bojovou techniku a mustvo. Klasick nebo nakryt pohotovostn okopy slou k ukryt 1 2 mu.

Obr. 35: Okop pro tank s kruhovm palebnm sektorem a) ez N-1, b) drenn jmka, c) pdorys, d) kryt, e) ez N-2

Okopy pro protitankov kanny se, za elem zven ochrany zbran a obsluhy, vtinou buduj s omezenm palebnm sektorem (60 120). Pokud je teba vst palbu v rozsahu 360, pemst se zbra do pedem pipravenho zlonho okopu. Okop pro protitankov kann m tyto zkladn sti: vlastn okop, rampa, dva vklenky pro uskladnn munice, kryt pro obsluhu (obr. 36). Zemn nsypy maj obvykle vku 60 90 cm. Pokud je okop soust zkopovho systmu, je teba mt na pamti, e z dvodu maskovn, nesm bt pedprse vy ne 20 30 cm.

Vklenky pro uskladnn munice jsou vyhloubeny v elnch stnch pohotovostnch okop (jsou dva po obou stranch palebnho postaven). Doporuuje se vybudovat v pohotovostnm okopu zemn lavici pro ukldn munice pipraven ke stelb.

Pokud je k dispozici dostatek materilu a asu, pohotovostn okopy a vklenky pro munici se nakrvaj. Buduje se tak kryt pro obsluhu, do kterho se vstupuje z pohotovostnho okopu.

V tabulce . 1 jsou uvedeny zkladn rozmry okop pro konkrtn typy protitankovch kann.

Okopy pro stelbu v rozsahu 360 se buduj dle schmatu uvedenho na obr. 37. Rozmry okop s kruhovm pdorysem jsou uvedeny v tabulce . 2.

Obr. 36: Okop pro protitankov kann s omezenm palebnm sektorem (60 120) Mnostv vykopan zeminy: 35 40 m3. Spoteba asu pi runm hlouben: 55 60 normohodin

a) ez N-1, b) nakryt pohotovostnho okopu, c) ez N-2, d) nakryt pohotovostnho okopu, e) pdorys, f) rampa, g) vklenky pro munici, h) kryt pro obsluhu, i) obrys stropu pohotovostnho

okopu, j) msto monho napojen spojovacho zkopu

Re kannu

Rozmry v cm A B a b v g d e -K +K +K1

57 mm 450 450 250 100 250 70 200 190 50 80 60 85 mm 700 600 300 200 400 85 200 230 60 90 60

Tabulka . 1: Rozmry okop pro protitankov kanny s omezenm palebnm sektorem

Re kannu

Rozmry v cm D a b v g d e -K +K

57 mm 800 250 300 350 150 350 100 80 60 85 mm 1000 250 380 450 200 450 100 100 60

Tabulka . 2: Rozmry okop pro protitankov kanny s kruhovm palebnm sektorem

Obr. 37: Okop pro protitankov kann s kruhovm palebnm sektorem Mnostv vykopan zeminy: 30 m3, as potebn k vybudovn run prce: 50 normohodin, pi

pouit mechanizace: 0,5 normohodin a 15 normohodin run prce a) nakryt pohotovostnho okopu, b) ez N-1, c) schody do krytu (kulatina), d) ez N-2, e) rozmry

pro strojn hlouben, f) rozmry pi runm hlouben, g) pdorys, h) kryt pro dlo, i) pdorys nakryt pohotovostnho okopu, j) vklenek pro munici, k) mon msto pro napojen spojovacho

zkopu, l) drenn jmka, m) svisl maskovn, n) kryt pro obsluhu, o) pdorys nakryt pohotovostnho okopu, p) obrys palebnho postaven

Schma okopu pro bezzkluzov kann je uvedeno na obr. 38. Okop nem po svm obvodu navrenu pedprse. Hlavn sousti okopu jsou: vlastn okop, rampa (slou k umstn zbran do okopu a k odvodu spalin po vstelu), pohotovostn okopy, vklenky pro uskladnn munice. Zkladn rozmry okop pro 82 mm a 107 mm bezzkluzov kanny jsou uvedeny v tabulce . 3.

Obr. 38: Okop pro bezzkluzov kann a) ez N-2, b) ez N-1 (u strojnho hlouben), c) pdorys, d) obrys stanovit pi runm hlouben, e)

kryt pro obsluhu, f) ne mn ne 2,5 m, g) vklenek pro munici, h) drenn jmka, i) msto monho napojen spojovacho zkopu, j) ez N-1 (u runho hlouben)

Re zbran

Rozmry okopu v cm a b v g d -K +K

82 mm 170 240 - 225 120 60 60 107 mm 320 390 200 390 220 100 60

Tabulka . 3: Rozmry okop pro bezzkluzov kanny

Okopy pro dlostelectvo jsou vtinou budovny s omezenm sektorem palby a peliv se maskuj. Z tchto zbran je zdkakdy vedena pm palba na tonka.

Houfnice re 122 mm a 152 mm jsou, jak je znmo, velmi tk a jejich run umstn do okop je pro jejich obsluhu velmi nron. Okop je tedy konstruovn tak, aby umooval umstn zbran s vyuitm dlosteleckho tahae. Jeho pdorys se vol tak, aby jej bylo mono vyhloubit buldozerem nebo tahaem vybavenm radlic.

Okopy pro houfnice re 122 a 152 mm se buduj dle schmatu uvedenho na obr. 39. Soust okopu jsou tak rampa a vklenky pro munici. Rozmry okop jsou uvedeny v tabulce . 4.

Obr. 39: Okop pro houfnice re 122 a 152 mm s palebnm sektorem 120 Mnostv vykopan zeminy: 85 m3, run hlouben: 120 normohodin, strojn hlouben: 1,4

normohodiny a 50 normohodin run prce a) ez N-1, b) ez N-2, c) nakryt pohotovostnho okopu, d) pdorys, e) rezerva, f) zemn lavice pro

uloen adjustovan munice, g) vklenky pro munici, h) v palebnm sektoru je tern urovnn a udusn, i) kryt pro obsluhu, j) pdorys nakryt pohotovostnho okopu, k) msto monho napojen

spojovacho zkopu, l) drenn jmka, m) obrys pi runm hlouben

Re zbran

Rozmry okopu v cm A B a b v g d e zh z vg -K +K

122 mm 800 550 400 200 370 60 330 160 200 250 250 100 90 152 mm 1200 750 600 300 370 120 450 180 210 300 300 100 90

Tabulka . 4: Rotzmry okop pro houfnice re 122 a 152 mm

Okopy pro pmou palbu maj palebn sektor 60. Vklenky pro munici jsou umstny vlevo od palebnho postaven. Pro lep ochranu munice se buduj vklenky tak v tsn blzkosti zbran. K ochran obsluhy slou klasick nebo nakryt pohotovostn okopy.

V nesoudrnm podlo se stny okopu zpevuj tyovinou, proutm nebo jinm, mstn dostupnm, materilem. Rampy se zpevuj kldami nebo tyovinou. Ke zven stability zbran se me dno palebnho postaven zpevnit kldami, kter jsou navzjem spojeny ocelovmi skobami. Tyto platformy se umsuj pod kola a jsou ve stejn rovin jako dno okopu.

Za elem omezen ven prachu pi stelb se pedn st okopu urovnv a obkld drny (upevuj se pomoc devnch kolk), tyovinou, stmi, rohoemi nebo ocelovm pletivem. Pro umonn palby s velkou elevac se v palebnm postaven vyhloub jma, kter umon zptn pohyb zvru po vstelu.

Okopy pro samohybn raketomety maj sv typick prvky, kter zabrauj jejich devastaci spalinami po odplen raket. Soust okopu je palebn postaven a vjezdov/vjezdov rampa. Nkdy se buduj tak kryty pro obsluhu.

Obr. 40A: Okop pro samohybn raketomet

Obr. 40b: Okop pro samohybn raketomet Mnostv vykopan zeminy: 75 m3, hlouben s vyuitm mechanizace: 1,5 normohodiny, 40

normohodin run prce a) pdorys, b) zpevnn okopu v nesoudrnm podlo, c) drenn jmka, d) kldy o prmru 12 cm,

e) spojen pomoc hladkho drtu o prmru 5 6 mm, f) kotevn kolky o prmru 12 16 cm a dlce 250 cm, g) ez N-1, h) sklon, i) podpra z kld o prmru 16 20 cm a dlce 350 cm, j) ez

N-2

Celkov kryc vka okopu mus bt takov, aby se do nj ukrylo vozidlo s odpalovacm zazenm v pepravn poloze (obr. 40a, 40b). V pedn sti okopu, ve vzdlenosti 50 cm od jeho stny je z kld zhotovena podpra, umoujc nastartovn motoru vozidla pomoc kliky. Vjezdov rampa se smrem nahoru roziuje kvli odvodu spalin a nastaven potebnho odmru odpalovacho zazen. Vjezdov rampa je zpevnna kldami o prmru 12 cm, kter jsou drtem pipevnny k pnkm.

Okopy pro minomety re 82 a 120 mm jsou konstruovny tak, aby umoovaly palbu v rozsahu 360 (obr. 41). Okop je 80 cm hlubok (nen zapotna vka pedprsn), u 120 mm minometu je vybaven vjezdovou rampou. Jeho soust jsou dle vklenky pro munici a pohotovostn okopy pro jeho obsluhu.

Pesnost a rychlost palby minometu je zvisl na stabilit zbran. Oprn deska zbran je zaputna do ternu. Sklon zahlouben je 20 30. Je nutn, aby oprn deska byla po cel sv ploe v kontaktu s podlom. Nejmn obvodu oprn desky mus bt v zemi. Zaputn pro oprnou desku se v mlo soudrnm ternu zpevuje drny, pytli s horninou a dalm vhodnm materilem. Pokud se palebn postaven nachz ve skalnatm ternu, je teba rovn oprnou desku podloit drny nebo pytli s horninou, aby nedochzelo k jej deformaci pi zptnm rzu.

Obr. 41: Okopy pro minomety re 82 a 120 mm Mnostv vykopan zeminy: 15 m3, as potebn k runmu vyhlouben: 20 normohodin

a) ez N-2, b) ez N-1 (pro minomet re 120 mm), c) pdorys, d) kryt pro obsluhu, e) vklenek pro munici, f) rezerva, g) rampa (u 82 mm minometu ji nen teba budovat), h) msto, kde je zaputna

oprn deska minometu, i) drenn jmka, j) msto monho napojen spojovacho zkopu, k) ez N-1 (pro 82 mm minomet), l) obloen kulatinou

Protiletadlov dla re 37, 57 a 85 mm vedou palbu v sektoru 360. Dla mohou ostelovat tak pozemn cle. V takovm ppad je teba okop nleit upravit. Okopy pro protiletadlov dla mench r maj vechny stejn pdorys. Schma okopu je uvedeno na obr. 42. Rozmry okopu pro rzn typy kann jsou uvedeny v tabulce . 5. Celkov kryc vka okopu mus takov, aby byla skryta obsluha i kann s hlavn ve vodorovn poloze. Pokud je vedena palba na pozemn cle, st pedprsn, vybudovan z pytl naplnnch horninou, se rozebere. Stny okopu jsou obloeny kulatinou, pletivem nebo jinm vhodnm materilem. Dno okopu je zpevnno kldami.

Re zbran Rozmry okopu v cm a L v g d - k + k

37 a 57 mm 500 560 150 306 250 40 50 85 mm 580 600 260 320 280 70 50

Tabulka . 5: Rozmry okop pro protiletadlov kanny re 37, 57 a 85 mm

Pi stelba na vzdun cle se spotebovv velk mnostv munice. Pobl okopu je tedy vybudovno nkolik kryt pro munici. Ve stnch okopu jsou dva vklenky pro munici, dal mohou bt vybudovny ve spojovacm zkopu. Nkdy se msto prostch vklenk buduj vt kryty pro uskladnn munice. Vklenky pro munici jsou v palebnm postaven rozmstny tak, aby z nich mohla bt vyjmna munice pi jakkoliv poloze hlavn vi okopu. V zkopech jsou vklenky situovny v mstech, kde je vybudovno nakryt. Pokud je to mon stny vklenk se obkldaj prkny nebo kulatinou. Schma vklenku je uvedeno na obr. 44. Rozmry vklenk pro rzn typy munice jsou uvedeny v tabulce . 6.

Namsto pohotovostnch okop se nkdy buduje vce mench kryt pro obsluhu cel protiletadlov baterie.

Obr. 42: Okop pro protiletadlov kanny re 37, 57 a 85 mm

Obr. 43: Okop pro protiletadlov kanny uren tak k palb na pozemn cle st pedprsn je zhotovena z pytl naplnnch zeminou. V ppad poteby ji lze rozebrat.

Obr. 44: Vklenek pro uskladnn munice Vpravo varianta s sten nakrytm zkopem

Zbra Rozmry v cm Devo v m3 Poznmka

Minomety re 82 a 120 mm, bezzkluzov kann re 82 mm,

kanny re 57, 122 a 152 mm 110 110 110 0,21

Kulatina prmru 5 7 cm, dlky

250 cm

Kanny re 85 a 100 mm 130 110 110 0,22 Kulatina prmru 5 7 cm, dlky

270 cm

Bezzkluzov kann re 107 mm 140 110 110 0,22 Kulatina prmru 5 7 cm, dlky

280 cm

Tabulka . 6: Rozmry vklenk pro uloen munice

Okopy se buduj tak pro ukryt dlosteleckch zamovacch zazen a jejich pvs. Ve vzdlenosti ne men ne 50 m se buduj okopy pro tahae a genertory elektrick energie. Pobl tchto zazen se buduj tak pohotovostn okopy pro ukryt jejich obsluhy. Okop pro taha m dv rampy. Jeho kryc vka odpovd nejvt vce tahae. Okop pro vozidlo se zamovacm zazenm se buduje ve vzdlenosti 10 20 m od antny. Okop pro genertor se nachz ve vzdlenosti 20 45 m od zamovacho zazen.

Maskovn tank a dlostelectva m za kol je pln skrt ped neptelskm przkumem nebo alespo maximln ztit jejich identifikaci. Dleitm pedpokladem pro inn maskovn je vbr vhodnho msta v ternu. Maskovn nesm bt uniformn, jeliko by pitahovalo pozornost neptelskch pozorovatel.

V obydlench oblastech se okopy umsuj za zdkami, v ruinch budov, v zahradch apod. Pstupov cesty je teba tak peliv maskovat. Stopy po kolech a psech se pekrvaj trvou, vtvemi apod. Stopy v pooranch polch, snhu a psku je nutno rozhrabat.

V lesch se okopy umsuj pod stromy. K dosaen horizontlnho kryt se vtve a koruny strom pitahuj k zemi. Pedprsn se pokrvaj vegetac a hrabankou. Dna zkop se pokrvaj vtvemi.

Pozemnmu pozorovn brn vertikln masky. Vertikln masky kryjc elo a boky okop se napnaj mezi stromy, kei apod. V zastavnch oblastech tvo vertikln masku ploty a zdky. Vertikln maska je velmi dleit u protitankovch palebnch postaven, jeliko je z nich vedena pm palba. Vertikln maska je vtinou tvoena devnm rmem, ve kterm je napnuto pletivo nebo drt. Do vznikl st se vplete vhodn, mstn dostupn nebo prmyslov vyrbn materil.

Obr. 45: Zasten protitankovho dla vertikln maskou. Stedn st masky je pohybliv.

Obr. 46: Maskovn okopu pro kann re 85 mm

V masce se, po cel jej vce, vynechv otvor pro hlave dla. Otvory je mono zakrt odnmatelnou maskou (penosn, odklpc, posuvn). Odnmateln masky se vyrb z vegetace nebo z textilnch st. Pohybliv masky jsou pipevn k hlavni dla. Pi jejm pohybu se tedy pohybuj zrove s n. ka pohybliv masky je dvakrt vt ne ka otvoru v pevn masce (obr. 45).

Obr. 47: Maskovn okopu pro palbu s rozsahem 360

Obr. 48: Okop zamaskovan prmyslov vyrbnou maskovac st

Minometn okopy jsou pekryt plochou maskou. st masky lze odhrnout pomoc jednoduchho mechanismu, take ped zahjenm stelby nen nutno ji odstraovat celou (obr. 49).

Pokud se pouv maska vystupujc nad tern, napn se na devn rmy. Rmy nesm zasahovat do palebnho vje minometu. Vynvajc maska mus mt nepravideln tvar. K napnut lze vyut tak koruny mench strom. Maska se pomoc drtu fixuje ke kotevnm kolkm. Okraje masky se ohrnou a zahrabou do zem tak, aby mly v pdorysu zaoblen tvary.

Obr. 49: Zamaskovan okop pro miomet re 120 mm

Plochy, kter jsou spleny po vstelech maj znan demaskujc vliv. Je teba je peliv maskovat. V letnm obdob se tyto plochy pekryj st, do kter je vpletena vegetace. S je k zemi pipevnna kolky. V zimnm obdob se zernal plochy pekryj snhem.

Okopy pro tanky se umsuj v lenitjm ternu. V zimnm obdob se okopy rozmsuj v mstech s nepravidelnou snhovou pokrvkou.

Tanky umstn v okopu se maskuje bu plochou maskou nebo maskou vytupujc nad povrch. Barva a textura maskovn mus korespondovat s okolnm ternem. Okop se pochopiteln maskuje a po tom, co do nj vjede tank. Nejastji se pouvaj prmyslov vyrbn maskovac st. Pro lep splynut s okolm se do maskovac st jet vplt vhodn materil nachzejc se v blzkm okol (obr. 50). Dle se tak posypv materil imitujcm vykopanou zeminu. Masku lze, stejn jako u minometnch okop, sten odhrnout pomoc etzkovho mechanismu.

Obr. 50: Tank v okopu. Vozidlo je zasteno prmyslov vyrbnou maskovac st.

st masky, kter zastr v tanku se pi stelb snm. Odnmateln st masky je k zemi pipevnna kolky. Jej okraje jsou ohrnuty a zahrabny do zem. Okraje mus bt zaoblen a pesypvaj se zeminou. Aby pi stelb nedochzelo k pokozen maskovn, mus bt instalovno ve vzdlenosti ne men ne 1 m od st dlov hlavn.

Pokud je tank umstn mimo okop nebo ve velmi mlkm okopu, zakrv se, nad tern vynvajc, konvexn maskou. Je dleit, aby okraje masky splvaly s ternem. Jej obrysy nesm kontrastovat s pozadm. Msto nosnho rmu lze pout tak men stromy. Nkdy se nepouv nosn konstrukce a vozidla se pouze pekrvaj maskovac st, do kter je zapleten maskovac materil (obr. 51). V zim se maskovn dopluje snhem.

Obr. 51: Tank umstn mimo okop, zasten konvexn maskou

Tanky je mono proti pozemnmu pozorovn zastrat tak pomoc vertiklnch masek. V otevenm ternu se vertikln masky pouvaj pouze v rmci celho systmu tohoto zpsobu maskovn. Ojedinl objekty zasten tmto typem masky by v ternu psobily ruiv. Masky mohou bt prmyslov vyrbn nebo zhotoven z materilu dostupnho na mst. Jejich proveden je v podstat stejn jako u protitankovch kann.

Za elem oklamn neptele se buduj klamn okopy. Klamn okopy jsou 0,3 0,6 m hlubok. Dna okop se pokrvaj kvrou, raelinou, vtvemi tak, aby se na leteckch snmcch jevily jako tmav (hlub). Do okop lze tak umsovat atrapy bojov techniky a bojovho vybaven. Do okopu se instaluje rmov konstrukce, kter se pekryje maskovacmi prostedky. Klamn okopy se maskuj podle stejnch zsad jako ty opravdov. Rozdl spov v tom, e klamn okopy se nemaskuj tak peliv.

Na obr. 52 je schma atrapy tanku postaven z hlny. Okop a trup tanku se buduj zrove. Trup tanku tvo vynechan ostrvek zeminy. V tanku je postavena z drn. Hlave dla napodobuje devn kl.

Makety vozidel lze snadno zhotovit ze snhu. Snh se pchuje mezi prefabrikovanmi devnmi tty. Atrapa tanku se pak pokryje tmavm pigmentem.

Atrapy vozidel jsou tak vyrbny prmyslov. Vtinou jsou tvoeny rmovou konstrukc pekrytou plachtou nebo pletivem.

Obr. 52: Atrapa tanku umstnho v okopu

Kapitola IV

kryty pro bojov vybaven a transportn vozidla

Bojov vybaven a transportn vozidla umstn ve volnm ternu mohou bt zniena tlakovou vlnou jadernho vbuchu i v pomrn velkch vzdlenostech od jeho epicentra.

Nejvy stupe ochrany ped inky jadernho vbuchu poskytuj zaputn kryty. Rozmry zaputnch kryt jsou zvisl na typu vozidla nebo vybaven, pro kter jsou ureny. Dalm faktorem ovlivujcm rozmry kryt jsou ternn podmnky.

Zkladnmi stmi krytu jsou okop, vjezdov a vjezdov rampa a zemn nsypy. Okopy mohou mt jednu nebo dv rampy. kryty s jednou rampou (obr. 53) jsou vyuiteln pro vtinu bojovch a nkladnch vozidel. kryty se dvma rampami (prjezdn) se pouvaj pro vozidla s pvsy, pro skupinu vozidel nebo pro osobn vozidla (obr. 54).

Obr. 53: kryt s jednou rampou

Hlavnm problmem je stanoven potebn ky okopu u jeho dna. ka okopu hloubenho buldozerem, tankem nebo tahaem, kter je vybaven radlic je ka okopu omezena kou radlice. Pro nkter vozidla vak me bt tato ka nedostaten. Potebn rozen okopu se provd manuln. U okop hlubokch maximln 2 m se dle uvauje s dodatenou kou 60 80 cm.

Pi navrhovn dlky okopu je nutn si uvdomit, e st pdorysu vozidla me zasahovat do prostoru vjezdov a vjezdov rampy. Dlka dna okopu je tedy o nco men ne celkov dlka vozidla. Tm se d uetit as pi hlouben okopu.

V zvislosti na kvalit podlo se stnm okopu udluje sklon 3:1 (nesoudrn zemina) a 5:1 a 6:1 (tvrd podlo).

Obr. 54: kryt se dvma rampami (prjezdn)

Zemn nsypy se buduj ze zeminy zskan pi hlouben okopu. Vpoet potebnho mnostv zeminy a mnostv zeminy zskan hloubenm okopu je nenron. Rozpojen zemina je kypej, proto se jej objem vynsob koeficientem 1,2 1,3. Zemn nsypy se buduj tak, aby umoovaly snadn obtkn vzduchu pi prchodu tlakov vlny. Sklony vnitnch a vnjch stn nsyp se, dle praktickch zkuenost, vol v rozmez 4:1 3:1 (obr. 55). Takovto pedprsn odolvaj inkm tlakov vlny, chrn mustvo ped rapnely a pchotnmi projektily. Spodn okraj pedprsn lemuje horn hranu okopu ve vzdlenosti ne vt ne 0,5 m.

Sklon ramp zvis na typu vozidla, pro kter je kryt uren, a mus umoovat rychl vjezd a vjezd. U okop pro bojov vozidla a psov tahae se rampa buduje se sklonem 1:2. Pro kolov vozidla se vol sklon 1:3 1:1. V detivm poas, obzvlt v jlovit pd, se dno okopu a rampy obkldaj.

Velmi dleit je, kde jsou kryty pro vozidla a bojov vybaven umstny. Je obecn znmo, e vozidla ukryt na odvrcench svazch nebo v roklch lpe odolvaj tlakov vln jadernho vbuchu ne vozidla rozmstn v plochm ternu.

Schmata kryt budovanch na odvrcench svazch nebo v pirozench ternnch prohlubnch jsou uvedeny na obr. 56 a 57. Okopy budovan dle obr. 56 jsou chrnny ped vniknm vody ze svahu odvodovac strouhou, kter se buduje ve vzdlenosti 3 5 m. Pi vyuit odvrcench svah a prohlubn se uet velk mnostv prce. Rozmry kryt pro rzn typy vozidel jsou uvedeny v tabulce . 7. Rozmry kryt pro dv vozidla stejnho typu jsou uvedeny v tabulce . 8.

Obr. 55: Profily zemnch nsyp nahoe vnitn stna nen zpevnna, dole vnitn stna je obloena pytli naplnnmi zeminou

Obr. 56: kryt pro vozidlo vyhlouben na svahu odvrcenm od neptele

Obr. 57: kryt pro vozidlo vznikl pravou pirozen prohlubn v ternu

Pi strojnm hlouben okop dojde k pokozen okoln vegetace. Je prakticky nemon, zakrt tyto stopy pomoc drn. K maskovn okopu se tedy pouvaj prostedky napodobujc plochy s pokozenou vegetac. K zasten krytu se pouv ploch, horizontln maska bu zhotoven z dostupnho materilu nebo prmyslov vyrbn (s, plachta).

Pi vyuit prmyslov vyrbnch maskovacch prostedk se pouij takov, kter imituj poutn prosted. Okraje st jsou posypny zeminou a na zbytek se pohzej vtve a uezan koruny mench stromk.

Pi dostatku asu a materilu se buduje pevn maska. Je tvoena nosnou konstrukc, kter se pekrv prkny. Cel konstrukce se pekryje zeminou. Pevn maska chrn tak ped povtrnostnmi vlivy a svtelnm zenm jadernho vbuchu (obr. 58).

Pokud se v pozad maskovanho objektu nachz louka nebo koviny, pekrv se takovm maskovnm, kter s nimi splv. K provizornmu zamaskovn lze v takovmto ppad pout erstv vtve nebo posekan trva. Masku je nutno dle poteby obmovat, jeliko list na vtvch a trva brzy zasychaj a mn svou pvodn barvu na svtlej.

Tabulka . 7: Rozmry kryt pro rzn typy vozidel Dle obr. 53, 56 a 57

Tabulka . 8: Rozmry kryt pro dv vozidla Dle obr. 54

Obr. 58: Maskovn rozprosten na pevn konstrukci

Obr. 59: Maskovn imitujc krajinu v pozad

Dobrch vsledk se dosahuje, pokud se pi maskovn pouvaj prefabrikovan st, do kterch jsou vpleteny barevn psky z papru nebo vinylu. Na maskovac s je tak mono nepravideln nanst rznobarevn skvrny.

Pevn maskovac konstrukce se dopluje drny nebo mechem. Zemn nsypy se pokrvaj trvou, drny, mechem, vtvemi, listm apod.

Vjezdov rampy se maskuj tak, aby se v ppad poteby daly maskovac prostedky odhrnout na stranu (obr. 60, 61). Dobrch vsledk se dosahuje, kdy jsou vjezdov rampy maskovny jako krtery. Provd se to tak, e st vykopan zeminy se rozproste okolo vjezdu. Okop se zaste konkvn maskou.

Obr. 60: Zasten vjezdu do okopu maskou, kterou lze odhrnout

Obr. 61: Zasten vjezdu do okopu maskou, kterou lze odklopit

V nkterch ppadech se okopy pro vozidla maskuj tak, aby se jevily jako neobsazen. K tomuto elu se pouvaj prodn nebo prefabrikovan maskovac prostedky. Hlna se rozproste rovnou na ukryt vozidlo. V tomto ppad nen nutn maskovat stopy po psech a kolech, rampy a zemn nsypy (obr. 62).

kryty se nkdy tak maskuj tak, aby vypadaly jako znien a zarostl vegetac. Vtve a koruny mench strom se rozprostou na drtnou nosnou konstrukci. Vegetac se rovn pekrvaj zemn nsypy (obr. 63).

Za elem oklamn neptele se pouvaj klamn maskovac opaten, kter se buduj v blzkosti skuten zamaskovanch objekt.

Obr. 62: kryt maskovan tak, aby se jevil jako nepouvan

Obr. 63: kryt maskovan tak, aby se jevil jako znien a zarostl vegetac

Obr. 64: Maskovn vozidla ukrytho v rokli

Obr. 65: Maskovn vozidel ukrytch za ternn vyveninou

Maskovac psteky se buduj podl tes a skalnch vchoz (obr. 66). K lepmu zamaskovn stop vozidel se stav v blzkosti cest. K maskovn se pouvaj prefabrikovan materily. ka psteku je 3 3,5 m, dlka se vol takov, aby se do nich vely 3 4 vozidla. Psteky se buduj v mstech s velkou koncentrac vozidel, nap. Blzko pechod pes vodn toky.

Samostatn stojc objekty se maskuj pomoc prmyslov vyrbnch materil. Pes vozidlo se pehod maskovac s, kter se podepe tyemi rzn vky, aby se rozbil jeho obrys (obr. 67).

V zastavnch oblastech se vozidla a bojov vybaven maskuj tak, aby vypadaly jako drobn stavby. K maskovn se pochopiteln vyuij i existujc budovy jako nap. Stodoly, stje apod. Maximln je teba vyut stn, kter stavby vrhaj. Nejlpe se vozidla maskuj v ruinch budov.

Obr. 66: Maskovac psteek

Obr. 67: Zasten voln stojcho vozidla maskovac st

Vozidla, kter nemohou bt objevena neptelskm pozemnm przkumem se zastraj plochou horizontln maskou. Ta je tvoena maskovac st, ke kter jsou pipevnny barevn prouky papru nebo plastu.

K rozbit siluet stojcch nebo pohybujcch se vozidel se pouvaj individuln maskovac prostedky. Jedn se o rzn rmy, ke kterm jsou pipevnny maskovac prostedky a kter jsou pipevnny k vozidlu. Rmy jsou sklopn a maj tvar ric nebo vj. K rmm je pipevnno pltno nebo maskovac st, kter jsou barevn upraveny tak, aby splvaly s okolnm prostedm. Nejlepch vsledk se pi tomto zpsobu maskovn dosahuje, pokud jsou vozidla odstavena v kech nebo uvnit skupiny strom.

Pokud z njakch dvod nejsou k dispozici vhodn maskovac prostedky, rozmst se vozidla do pirozench skryt (obr. 68). V lese zastraj vozidla koruny strom, kter mohou bt v ppad poteby pitaeny k sob. Stromy mus svou vkou pesahovat vozidlo 1,5 2 x. Pokud je stromov porost pli dky, napne se mezi vtmi stromy drt a k nmu se pipevn odezan koruny mench strom. Dle je mono pokcet men stromy a kee a techniku jimi pokrt.

Maskovac plachty v kombinaci s materilem dostupnm na mst se pouvaj pedevm v otevenm ternu.

Obr. 68: Umle vytvoen, nezatravnn plocha a) nenaruen pirozen porost, b) msta, na kterch jsou zaparkovna vozidla

Kapitola V

Pozorovatelny

Efektivn veden boje nen mon bez dobe organizovanho pozorovn. Dleitm prvkem jsou pozorovatelny. Z tchto objekt provd dstojnci pozorovn okolnho ternu a sleduj pohyby vlastnch a neptelskch vojsk. Pozorovatelny se buduj na mstech, kde je dobr vhled a kde se daj efektivn zamaskovat. asto se buduj na svazch ternnch vyvenin.

Vlastn pozorovatelna se skld z nkolika st: msta pro pozorovatele, spojae a kurry. Jednotliv sti pozorovatelny mohou bt mezi sebou propojeny spojovacmi zkopy. Pozorovatelny mohou bt budovny v zkopech i samostatn. Pro poteby pozorovn ze zkop lze vyut steleck vklenky, kter se nachzej v blzkosti pohotovostnch kryt nebo jejich nakrytch sek. Pokud takovou pozici v zkopu nelze vyut, buduje se pozorovatelna v podob vklenku pro 2 osoby.

Pozorovatelna pro velitele roty se buduje dle schmatu uvedenho na obr. 69. Soust okopu je tak zemn lavice. Spodn plocha pozorovacho stanovit se nachz 1,4 m pod rovn ternu. Pozorovn se provd vestoje. V pedprsni jsou vybudovny przory. Jejich ka a rozeven je zvisl na velikosti prostoru, kter m bt pozorovn. Przory se, stejn jako stlny, shora pekrvaj mstn dostupnm materilem. Zv se ochrana pozorovatel ped pchotn palbou. Nakryt zrove pln funkci maskovacho opaten (obr. 70). Nakryt se provd ji bhem vstavby pozorovatelny. Doporuuje se nakrvat pozorovatelny cel. Jejich osdka je lpe chrnna proti pchotnm projektilm, stepinm, zpalnm ltkm a svtelnmu zen doprovzejcho jadern vbuch.

Dlosteleck pozorovatelny se buduj za elem sledovn pozemnch a vzdunch cl a tak vsledk vlastn dlosteleck palby. Pedsunut dlosteleck pozorovatelny jsou napojeny na zkopov systm, aby se usnadnila komunikace s ostatnmi jednotkami. Pozorovatelna velitele baterie se vtinou skld ze esti st: msto pro velitele, pozorovatele, vpoetn zazen, telefonnho opertora, radiotelefonnho opertora a spojky (obr. 71). K usnadnn prce se na jednotlivch stanovitch buduj zemn lavice. Pi nedostatku asu se nebuduj msta pro telefonnho opertora a vpoetn zazen. Msto pro spojky je ve vklenku, kter je vyhlouben ve stn spojovacho zkopu vedoucho do lehkho krytu nebo zamaskovanho postaven. Pi dostatku asu se buduje, z mstn dostupnho materilu, stropn konstrukce. Konstrukce se pekryje trvou nebo drny. Tato vrstva zabrauje pronikn vody skrz zeminu, kter je na n rozprostena. Pokud je k dispozici, pouije se jako izolace proti vod asfaltov lepenka nebo jin, vod odoln, materil.

Pozorovatelny pro vy stupe velen se buduj dle obr. 72 a maj ti sti: msto pro velitele, telefonnho opertora a radioopertora. Vechny sti jsou propojeny zkopem o hloubce 1,1 m. Pro dosaen dostaten kryc vky (1,7 1,8 m) je zkop lemovn zemnmi nsypy o vce 0,6 m. Vstup do pozorovatelny umouj zemn schdky. Ke shromaovn vody slou drenn jmka. Pi dostatku asu se pozorovatelna nakrv. Nosn konstrukce se zahrne vrstvou zeminy o tlouce 30 40 cm.

Pro velitele protileteckch bateri se pozorovatelny buduj dle schmatu na obr. 73. Okop se skld z pti st: msto pro radioopertory, pozorovatele a dlkomry. Soust pozorovatelny je tak platforma, na kter se stkaj komunikan linky jednotlivch len jej osdky. Pro velitele ety v baterii protiletadlovch dl se buduje pozorovatelna dle obr. 74.

Obr. 69: Pozorovatelna velitele roty

Obr. 70: Stanovit pozorovatele opaten nakrytm

Obr. 71: Pozorovatelna velitele baterie

Obr. 72: Pozorovatelna pro vy stupe velen

Obr. 73: Pozorovatelna velitele protileteck baterie

Obr. 74: Pozorovatelna velitele ety v protiletadlov baterii

Pozorovatelny pro poteby enijnch jednotek se buduj dle obr. 75. Soust objektu jsou 2 stanovit pro pozorovatele. Berma lemujc horn okraj stanovit se buduje ir, aby na ni bylo mono umstit optick pstroje. Na berm je tak vyhrazeno msto pro kreslc prkno (pro kreslen map) a denk pro zapisovn vsledk pozorovn. K uschovn optickch pomcek slou vklenek vyhlouben v pedn stn zkopu. Prostor mezi jednotlivmi pozorovacmi stanoviti se nakrv a slou k odpoinku.

Doporuuje se zdokonalit pozorovatelnu vybudovnm stropn konstrukce, kter se nejprve pekryje 10 cm zeminy, pot se izoluje proti vod (jl, asfaltov lepenka atd.) a nakonec se pekryje dalmi 30 40 cm zeminy. Nakryt nesm pesahovat pes horn plochu zemnho nsypu lemujcho pozorovatelnu.

Pozorovatelna slouc potebm chemickho vojska je stejn jako ta, kterou pouvaj enist. Jedin rozdl spov v tom, e v jednom z vklenk je umstn pstroj pro detekci chemickch ltek.

Obr. 75: Pozorovatelna enijnho a chemickho vojska

Zpsob maskovn zvis na typu pozorovatelny a jejich dispozicch. Nejdve je teba maximln vyut maskovac potencil okolnho ternu. Shora oteven pozorovatelny se zastraj maskuj horizontln maskou tak, aby splvaly s ternem v pozad (obr. 76). Stejn jako ve vech pedchozch ppadech se pouvaj prefabrikovan a prodn maskovac materily.

Pokud se pozorovatelna nenachz pmo v zkopech, maskuje se tak spojovac zkop. V blzkosti spojovacho zkopu se t me vybudovat klamn spojovac zkop vedouc do klamn pozorovatelny. Pokud do pozorovatelny nevede spojovac zkop, ale pouze stezka, prodluuje se smrem k nejbli cest. Pozorovatelny se zsadn neumsuj do pravidelnho ternu jako nap. Do pooranch pol a luk.

Obr. 76: zasten pozorovatelny horizontln maskou

V zastavnch oblastech se pozorovatelny s vhodou umsuj do stojcch nebo zdemolovanch budov. Zpsob jejich maskovn je naznaen na obr. 77.

Obr. 77: Pozorovatelna umstn v ruinch budovy

Pozorovac przory je teba maskovat obzvlt peliv. K tomuto elu se pouvaj rzn clony, rmy a svisl masky upraven tak, aby ladily s okolnm ternem. Jako zklad svislch masek a clon dobe poslou maskovac st. Vpln rm mohou bt pevn nebo pohybliv. Pokud jsou pozorovatelny situovny mezi stromy nebo kei, osz se vnj okraje przor vegetac.

Kapitola VI

Organizace vstavby polnch opevnn

Velk mnostv zkop, okop, kryt a dalch staveb nen mon vybudovat za krtk as bez pouit mechanizace. Vkopov prce jsou provdny s vyuitm bagr, zkopovch pluh, buldozer a tank nebo dlosteleckch taha s pipevnnmi radlicemi. Stroje jsou schopny pracovat v jakmkoliv podlo krom skalnatho. V zim lze hloubit zkopy pomoc mechanizace, pokud je podlo zamrznuto maximln do hloubky 10 cm. U zkopovch bagr me bt podlo zamrzl maximln do hloubky 40 cm. Ve skalnatm podlo a v pd, kter je zamrzl do velk hloubky se opevnn buduj s vyuitm trhavin, pneumatickch kladiv a vrtaek.

Pomoc enijnch stroj KG-65 a ETR-152 se buduj steleck a spojovac zkopy o hloubce 1,5 m, kch 1,1 m (v rovni ternu) a 0,6 m (u dna). Zemn nsypy jsou 0,4 m vysok. Produktivitu ovlivuje charakter podlo, hloubka zkopu a pdorys zkopov linie (zaoblen, lomen). V prmrn pd dok zkopov stroje vyhloubit 200 m zkopu o hloubce 1,5 m za hodinu. U zaoblen linie je radius zaoblen 50 m, u lomen trasy jsou jednotliv rovn seky 20 25 m dlouh.

Vysokorychlostn stroj BTM (obr. 78) se pouv k budovn steleckch a spojovacch zkop o hloubce 1,5 m a kch 0,9 (v rovni ternu) a 0,4 0,5 m (u dna). Zemn nsypy jsou 0,5 m vysok. Produktivita pi hlouben zkop o hloubce 1,1 m, v prmrn pd, je 500 m za hodinu.

Obr. 78: Vysokorychlostn stroj pro hlouben zkop BTM

Zkopov pluh PLT-60 hloub zkopy do maximln hloubky 0,6 m, o kch 0,9 m (u povrchu) a 0,5 m (u dna). Zemn nsypy maj vku 0,3 m.

Produktivita zkopovho pluhu, taenho tahaem S-80, je 1,5 km dlky zkopu za hodinu. Zkopy hlouben zkopovmi pluhy se dokonuj run.

Bagry E-255 a E-302 se pouvaj pi budovn okop pro bojov vybaven, bojov a transportn vozidla. Bagry mohou bt vybaveny lc pipevnnou vepedu nebo vzadu. Lze k nim pimontovat tak jeb. Bagry maj vtinou lci pipevnnou vzadu. Mohou tak provdt vkopov prce a do hloubky 3 m. Zkladn takticko technick data bagr jsou uvedena v tabulce . 9.

Typ stroje Produktivita, m3/hod Maximln cestovn rychlost,

km/hod v lehk pd ve stedn pd ve tvrd pd po vlastn ose taen

E-255 se lc o kapacit 0,25

m3 45 50 30 25 12 30

E-255 se lc o kapacit 0,35

m3 70 40 45 - 12 30

E-302 75 50 + 13 30

Tabulka . 9: Zkladn takticko technick data bagr

Nzk mobilita bagr je velkm problmem, pokud se maj poln opevnn budovat v mstech, kter jsou vystavena neptelskmu pozemnmu pozorovn. V takovchto situacch je lep pout tanky a dlosteleck tahae, na kter jsou osazeny radlice.

Buldozerov radlice jsou k taham nebo tankm pipevnny pomoc masivnch ramen. Radlice se zved bu pomoc hydraulickho nebo lanovho mechanismu. V nkterch ppadech lze radlic pohybovat i v horizontlnm smru. Takov buldozery jsou oznaovny jako univerzln.

Buldozery se pouvaj k hlouben okop pro bojov a transportn vozidla o hloubce maximln 3 m, dle k budovn cest, zemnch val, pstup k brodm, k zahrnovn pkop, krter, okop a zkop a samozejm tak k srovnvn ternu. Demontovateln vybaven, pipevovan k taham a tankm, pouvaj jednotky, do jejich sestavy tato technika pat.

Zkladn takticko technick daje buldozer, taha a tank, na kter lze namontovat radlici jsou uvedeny v tabulce . 10.

Typ ka radlice Produktivita m3/hod

Cestovn rychlost, km/hod

Poznmka

Buldozer D-271 3 do 80 6 - 8

Produktivita je uvedena pro prci v lehkm a stedn

tvrdm podlo

Lehk dlosteleck taha AT-L

2,5 do 60 do 35

Stedn dlosteleck

taha AT-S 2,8 do 80 do 35

Tk dlosteleck taha AT-T

3 do 100 do 35

Tank 3,4 do 150 do 40

Tabulka . 10: Zkladn takticko technick data buldozer a vozidel, ke kterm lze pipevnit radlici

Prce na vstavb opevnnho postaven zanaj jeho vytyenm v ternu. Pi volb polohy opevnnho postaven se mus brt v vahu nsledujc faktory: plnn poadovanch bojovch kol, vlastnosti ternu, monosti maskovn, monost vyuit enijn techniky. Poloha jednotlivch objekt se vyznauje pomoc kolk umstnch v jejich stedu.

Poloha palebnch objekt se vybr tak, aby z nich bylo mono palbou pokrt uren prostor. V vahu je teba brt dostel zbran, kter maj bt ke stelb pouity. Objekty pro bon palby se umsuj na odvrcenou stranu ternnch vyvenin tak, aby byly skryty ped neptelskm pozemnm pozorovnm. Objekty, ze kterch m bt vedena kruhov palba se umsuj v plochm ternu.

Pozorovatelny se stav v mstech s dostatenm vhledem. Vzdlenost, na kterou z nich lze pozorovat, mus odpovdat potebm zbran, jejich palba z n m bt zena.

Steleck zkopy se vytyuj tak, aby byla maximln vyuita palebn sla pchotnch zbran. Krom elnch mus bt umonny tak kos a bon palby, kter maj za kol brnit pstupu neptelskch jednotek k zkopm. Spojovac zkopy a kryty se vytyuj tak, aby bylo maximln vyuito pirozench maskovacch vlastnost ternu.

Trasa steleckch a spojovacch zkop se vyznauje pomoc 2 m dlouhch kolk, kter se zatloukaj v mst jejich lomen (zmny smru). V mst, kde jsou umstny kolky, mn enijn technika smr svho pohybu (v rmci jejich technickch monost). Pi prci v noci nebo za snen viditelnosti se k uren smru dalho postupu enijn techniky pouvaj rzn druhy osvtlovacch zazen. U kolk se rovn nachz prvodci, kte obsluze stroje uk smr dalho postupu.

Vytyovn okop se provd ve dvou fzch. Jak bylo uvedeno ve, nejdve se vyzna sted objektu. Dle se vyty smr palby a vyzna se pdorys objektu. Ve druh fzi se vyzna ta st objektu, kter m bt vyhloubena s vyuitm enijn techniky. Pouvaj se kolky o dlce 2 m zatluen v mstech zatk a konc vjezdovch/vjezdovch ramp. Prbh vkopu se vyzna paraleln s jeho osou. U dlosteleckch okop je osa shodn s osou palebnho vje. Po dokonen prce se vyzna ty sti objektu, kter se dokonuj run. Pokud se hlouben okop provd pomoc bagr, vyzna se pomoc kolk jejich rohy.

Dobr organizace prce pi pouit mechanizanch prostedk je velice dleit. Pokud se doshne asov spory 10 15 min pi hlouben vkopu o objemu 60m3 strojem s produktivitou 80m3/hod, daj se bhem jedn smny vyhloubit dal 2 3 objekty.

Rotan stroje na hlouben zkop se pohybuj podl jeho osy. Pi hlouben zkop na svahu s bonm sklonem vtm ne 10 se nejdve tern srovn buldozerem. Ped zapoetm prac na zkopech a okopech je vdy nutn vyznait ty sti, kter budou hloubeny run a kter pomoc enijn techniky.

Zkopy a okopy se rozdluj do dvou skupin. Stavby, jejich soust je vkop o ce do 3,5 m a kter se hloub run pat do prvn skupiny. Vtina okop pro ukryt vozidel a umstn protiletadlovch dl a minomet pat do tto skupiny. U druh skupiny je ka vkopu vt ne 3,5 m. Do tto skupiny pat okopy pro samohybn dla, houfnice re 122 a 152 mm.

Hlouben okop patcch do prvn skupiny se provd dle obr. 79. Kolky o dlce 2 m se pouij k vyznaen ramp a horizontln sti okopu. Pi hlouben se postupn odebraj vrstvy podlo o tlouce 6 12 cm. Buldozery nebo tahae s pipevnnou radlic se pohybuj podl osy okopu a vyhrnuj zeminu na oba jeho konce.

Obr. 79: Okop o ce do 3,5 m (u dna), kter je hlouben buldozerem a) ez N-1, b) ez N-2, c) postup vstavby zemnch nsyp, d) vyznaen pkopu, e) osa, f)

znakovac kolky o dlce 2 m, g) horizontln st okopu

Zemn nsypy se buduj run ze zeminy vyhrnut buldozerem. Pi budovn okopu s jednou rampou se vyhrnut zemina pouije k jej vstavb. Pi hlouben okop o dlce vt ne 15 m se postupuje po stech. Zvl se buduj ob jeho poloviny.

Pi vstavb okop pro protiletadlov a protitankov dla se postupn odstrauj jednotliv vrstvy ve smru jejich osy. Stny se zrove manuln upravuj, aby ml okop potebn tvar. Zrove se buduj vklenky pro munici, vhledny a stlny v zemnch nsypech. Prce jsou zakoneny pravou pedprsn. Pokud nen mnostv zeminy zskan pi hlouben buldozerem dostaten, dov se odjinud. Zemn nsypy se po zskn potebnho mnostv zeminy mohou upravovat buldozerem.

Okopy pro houfnice re 122 a 152 mm (obr. 80) jsou hloubeny stejn jako okopy pro protitankov a protiletadlov kanny. ka okopu je vrazn vt ne ka radlice buldozeru. Mus bt tedy hlouben nadvakrt (viz. pdorys na obr. 80). Okop se dokonuje run.

Pi prci v noci je teba svtlomety taha z dvodu maskovn zakrvat a ponechat pouze zk kvry. Dozadu, na lev bok tahae se dle pipevn svtlo svtc smrem dopedu a na bon stnu vkopu, aby byla obsluze stroje usnadnna orientace.

Pi manulnm hlouben okop a zkop je vsledek prce ovlivnn typem podlo, rozmry objektu, ron a denn dobou. Zemina se dl na kypr, stedn, tvrdou, skalnatou a zmrzlou, dle obtnosti jejho rozpojovn.

Psit pda, raelina nebo pda s velkm mnostvm trku se ad do kategorie kypr. Tento typ zeminy se snadno rozpojuje lopatami. Pda s velkmi kusy trku, s podlem jlu, tk hlna a ist jl spadaj do kategorie stedn tvrd. Lopatou u se rozpojuje obtnji. Prmrn lze pemstit 1 m3 stedn zeminy za hodinu. Do kategorie tvrd pda pat tvrd jl, kda, vpenec a pda s velkmi kameny. Lopatami se d pda pemsovat jen po pedchozm rozpojen krumpi, perlky a motykami. Bhem jedn hodiny se d prmrn pemstit 0,5 0,6 m3 tvrd zeminy.

Obr. 80: Okop pro houfnice re 122 a 152 mm budovan s vyuitm buldozeru nebo taha s namontovanou radlic

a) pdorys, b) vytyen okopu, c) vkop provdn pomoc buldozeru, d) hloubeno run, e) hloubeno run

Po vytyen polnch opevnn je kadmu pracovnkovi pidlen jeho sek. sek je irok 1,5 2 m a ne krat ne 2 m.

Kopi si pi provdn vkopovch prac nesm navzjem peket. Pi prci v zamrzl pd se skupin 7 8 pracovnk pidluj krom lopat tak sochor, ocelov motyka, perlk o hmotnosti 4 6 kg, dva lehk a jeden tk krump.

Ve zmrzl pd se postupuje nsledovn. V seku, kter m bt vyhlouben bhem jedn smny se odstran vrstva snhu. Na ostatnch secch se snh neodstrauje, aby pda mezitm nezamrzla do jet vt hloubky. Nsledn jsou zahjeny nepetrit vkopov prce, aby vykopan zemina dle nezamrzala. Pda se rozpojuje pomoc krump, motyk a perlk na vt hroudy, kter jsou nsledn z vkopu vyhazovny. Velmi efektivn je rozpojovn zamrzl pdy pomoc trhavin. Lze ji rovn nechat sten rozmrznout rozdlnm oh.

Maskovn prac se provd ji v jejich prbhu. Vtina zemnch prac se provd v noci. Pokud nelze vechny prce provst bhem noci, je teba je peruit a ped rozednnm ve dn zamaskovat. Neptel se tak nedozv, jak typy staveb byly vybudovny a kde pesn jsou umstny. Materil a prefabrikovan prvky je teba rovn efektivn zamaskovat. Obzvlt segmenty vlnitho plechu lze snadno identifikovat na leteckch snmcch.

Pouit literatura: Fortifications of fire positions, Technical translation Autor: Ing. Vladimr Polek E-mail: vladimir.polasek@atlas.cz Web: www.polni-opevneni.websnadno.cz