❱ BYZNYS ❱ ŽIVOT ❱ ARCHITEKTURA ❱

❱ GASTRONOMIE ❱ KULTURA ❱ SPORT ❱

SMICHOVM A G A Z Í N

SAMOSTATNĚ NEPRODEJNÁ PŘÍLOHA. PARTNERY PROJEKTU JSOU: AED PROJECT, CBRE, ČSOB, HOCHTIEF CZ, MSD, NH PRAGUE CITY A SEKYRA GROUP

A O K O L Í

Druhá nejfrekventovanější lokalita po Praze 1

Vyspělá čtvrť a skvělé místo pro obchody, firmy i rezidenty

Skvěle dostupná MHD i autem

Stálá kancelářská lokalita s dlouhodobými nájemci

Nízká neobsazenost kanceláří kolem 12 %

www.cbre.czwww.cbreproperties.cz

NIKDO NEZNÁ...

…SMÍCHOVTAK JAKO

HN048712

p a r t n e r s k ý p r o j e k t 3

U ž když jsme před časempřipravovali přílohu zamě-řenou na městskou částKarlín, věděli jsme, že se

budeme chtít věnovat také Smícho-vu. Obě čtvrti mají totiž mnoho spo-lečného.

V dávné minulosti byly zeměděl-skými zdroji pro Prahu a okolí. Prů-myslová revoluce do nich přivedladráhu a masivní výstavbu továren.Vyrostla z nich dvě ze tří rozlehlýchhejtmanství obklopujících Prahu.

Smíchov i Karlín se postupemčasu staly součástí hlavního města,zažily úpadek výroby a svých továrenna konci osmdesátých let, aby pak„vstaly z popela“ a prošly rozvojemnevídaných rozměrů. Oba obsluhujelinka B pražského metra.

Tady však podobnost obou dnes už pražských čtvrtí končí. Zatímco spíše kompakt-nímu Karlínu dodaly impuls rozvoje povodně, rozlehlý Smíchov spolu s přilehlými částmipotřeboval především zahojit jizvy po výstavbě metra a tunelového komplexu.

Oproti Karlínu ztratil Smíchov hodně ze svého dědictví průmyslové éry. Získal všakcentrum, které může konkurovat samotnému srdci Prahy. Stal se významnou tepnou vel-koměsta. Přesto si uchoval hodně krásných míst a přírodních oáz.

Smíchov a jeho okolí bude potřebovat ještě hodně investic, a úsilí, aby se kvalita živo-ta zlepšovala, a ne naopak. Už dnes je však lokalitou s pozorností, kterou mu mnohé jinéčásti Prahy mohou závidět.

Michael Málekšéfredaktor redakce komerčních příloh

❙ Samostatně neprodejná příloha Hospodářských novin ❙ Partneři projektu: AED PROJECT, CBRE, ČSOB, HOCHTIEF CZ, MSD, NH PRAGUE CITY a SEKYRA GROUP ❙

25. 11. 2015 ❙ Ředitel speciálních projektů: Petr Orálek ❙ Garant projektu: Michaela Marková ❙ Šéfredaktor komerčních příloh: Michael Málek (michael.malek@economia.cz) ❙Grafika a layout: Jolana Petrlíková ❙ Adresa redakce: Pernerova 673/47, 186 00 Praha 8 ❙ www.ihned.cz ❙ Foto na titulní straně kaprik / Shutterstock.com

Obsah

ú v o d n í s l o v o

SMÍCHOV

Webové stránkyprojektu najdete nawww.nasmichove.cz

Smíchov – místo s historií i budoucnostíTomáš Bílek: Můj Smíchov str. 4

Proměny Smíchova str. 6

Paul Koch: Zlatý Anděl, rozbuška urbanizace str. 14

Kulatý stůl: Výstavba uvnitř města str. 16

Územní studie okolí ulice Radlická str. 18

Život Prahy 5, jak ho možná neznáte str. 22

Smíchov – místo pro podnikáníFungující infrastruktura, základ úspěšného

podnikání str. 24

V centru dění, přírodě na dosah str. 28

Smíchov – místo pro životKultura z levého vltavského břehu str. 32

Jsme divadlo pro náročnějšího diváka str. 34

Obchody a služby pospolu str. 37

Jak chutná smíchovský svéráz str. 38

Pět důvodů, proč se jít najíst a napít na Smíchově str. 40

Příjemné prostředí, chuťové zážitky... str. 42

SMICHOV

Video „PRŮVODCESMÍCHOVEM” najdete na

goo.gl/unOXkX

p a r t n e r s k ý p r o j e k t4

S míchov žije, doprava ho však dusí, zasloužil bysi více zeleně a pěších zón, říká v rozhovoruTomáš Bílek, zdejší rodák, předseda předsta-venstva společnosti Hochtief CZ.

Co se vám vybaví, když se řekne Smíchov?Moje dětství a mládí, řeka jako fenoménměsta, která přita-hovala řadu klukovských aktivit, historický přívoz, dělnickáčtvrť s řadou výrobních závodů... Také však jeho radikálníporevoluční proměna, kterou považuji za jednu z nejúspěš-

nějších v celé Praze. Průřez architekturou několika století,dopravní křižovatka na levém břehu Vltavy, sídlo naší firmy,dobré restaurace a řada možností pro sportovní vyžití.

Smíchov je promě srdeční záležitost, emoce, živý film,který se odehrál před mýma očima.

Jaký byl Smíchov v době, kdy jste zde vyrůstal?Dětský život se odehrával na ulicích, v uzavřených smí-chovských blocích, které bojovaly proti sobě, u řeky,

na Císařské louce a ve starých průmyslových areálech.Můj první a intenzivní kontakt s romskou komunitou, kterátvořila významnou část obyvatelstva Smíchova. Dělnickáa průmyslová čtvrť se spoustou pěkných míst a zároveňšpinavých zákoutí.

Smíchov bylo město ve městě, spousty malých krám-ků, které zmizely. Nebylo metro, tenkrát nebral nikdoSmíchov jako centrum. Lidé tady bydlet spíš nechtěli.Smíchov byl považovaný za špinavou část města.

Jak se změnil a jakým způsobem ta změnaprobíhala?Praha se rozvíjela, průmyslové areály se kvůli nedostatkuprostoru odstěhovaly na kraj Prahy a Smíchov byl po-stupně připravený na nový rozvoj. Díky vlakovému nádra-ží Smíchov a dobrému autobusovému i tramvajovémuspojení byl velmi dobře dopravně napojen. Výstavba me-tra se dvěma smíchovskými stanicemi a Strahovský tuneltoto dopravní spojení jen dovršily.

V důsledku nových projektů začaly najednou mizetcelé bloky a ulice. Na jejich místě po vstupu zahranič-ních developerů po revoluci vznikala polyfunkční centra,hotely a administrativní celky. Zároveň se zachovala silně

Můj SmíchovKinského zahrada na jižní a jihovýchodní straně petřínského svahu

Text: Petra KovářováFoto: Shutterstock a archiv

Foto:k

aprik

/Shu

tterstock.com

Smíchov je pro mě srdeční záležitost, emoce,živý film, který se odehrál před mýma očima.

p a r t n e r s k ý p r o j e k t 5

zastoupená bytová funkce, díky které není Smíchov anivečer mrtvý; je to čtvrť plná života.

Jak změny vnímáte? Co vás těší, co mrzí?Smíchov se přizpůsobil požadavkům současné doby.Celkově tu konverzi považuji za úspěšnou, protože Smí-chov patří k jedné z nejoblíbenějších pražských čtvrtí, jeto „dobrá adresa“.

Přesto mě mrzí, že zejména v oblasti Anděla ztratilzcela svůj původní charakter. Některé části továren ne-musely podle mě zmizet a mohly být konvertovány do no-vých funkcí, jako se to povedlo třeba v Karlíně nebo Ho-lešovicích. Tam vidím mnohem citlivější přístup k industri-ální architektuře.

Čím je podle vás Smíchov specifický?Jako jedna z mála pražských čtvrtí kumuluje na malémprostoru všechny funkce. Je tu ucelená infrastrukturapro rodiny i jednotlivce, umožňuje rychlý přesun z prácedo rodinného prostředí, možnost sportovního a kulturní-ho vyžití po celý týden.

Samozřejmě také nabídka dobrých restaurací růz-ných cenových skupin, to vše spojené s procházkamiv parcích a u řeky.

Jaká místa byste na Smíchově jeho návštěvní-ků doporučil?Mám rád Bertramku a Kinského zahradu nebo park Sa-cre Coeur, vilovou část pod Strahovem nebo nad ulicí Kří-žová s nádhernými výhledy na řeku, Podolí a Vyšehrad.Za procházku také stojí Janáčkovo nábřeží s nádhernýmifasádami domů a restauracemi a bary přímo u řeky. Noa samozřejmě Anděl, jako centrum Smíchova.

Přispívá nějak vaše firma k rozkvětu Smíchova?Jsme hlavním pronájemcem kancelářské budovy Smí-chov Gate. Naše firma zde má sídlo, takže přispívámedomístních daní. Každý den se v našich kancelářích otočípřes sto zaměstnanců plus další desítky našich partne-rů. Spravujeme naši budovu podle náročných standardůBREEM, podporujeme ekologický přístup k okolí, na našíbudově najdete i ptačí budky.

Postavili jsme bytový komplex Sacre Coeur, spra-vujeme síť kin Cinema City, naši zaměstnanci podporujímístní obchodníky, restaurace i sportoviště. Řada našichzaměstnanců se kvůli změně sídla přestěhovala do bytův blízkosti firmy. Naši dobrovolníci pomáhají v lokálníchneziskových organizacích.

Jaká je budoucnost Smíchova a jak byste si jipředstavoval?Dalším významným krokem pro Smíchov bude přestavbanevyužitých částí Smíchovského nádraží, vlastně vznikne

nová část Smíchova. Přál bych si, aby proměna Smícho-va byla dokončena a dokončila se rekonstrukce nejenvětšiny původních obytných domů. A hlavně, aby byladořešena dopravní situace.

Anděl se stal dopravním uzlem s permanentními zá-cpami, které stresují nejen řidiče, ale všechny, kdo v bez-prostřední blízkosti žijí a pracují. Představoval bych si, žecentrum Smíchova bude mít více pěších zón a vstoupído něj více zeleně. ✱

SMICHOV

Foto:k

aprik

/Shu

tterstock.com

Pojďte s námi do kina…Divize Správa majetku společnosti Hochtief CZ spolu-pracuje již od roku 2012 s největším provozovatelemmultiplexů ve střední a východníEvropě, se společností Cinema City.Technickou správu zajišťuje v 13multikinech v Praze, Pardubicích,Liberci, Ústí nad Labem, Plzni,Brně a v Ostravě. Stará se o provozníúdržbu, servis a opravy technickýchzařízení, pravidelné revize zařízení,nástrojů a instalací. Největší kino senachází v obchodním centru NovýSmíchov, kousek od sídla centrály. Denně se v každémkině podle velikosti komplexu promítá 20-50 filmů.Smíchov, kousek od sídla centrály. Denně se v každém

Tomáš Bílek,předsedapředstavenstvaspolečnostiHochtief CZ

p a r t n e r s k ý p r o j e k t6

P o staletí bylo území dnešního Smíchova ze-mědělskou krajinou sevřenou z jedné stra-ny řekou Vltavou a z druhé strany strmýmisvahy Petřína, Pavího vrchu a Děvína. Ko-munikační páteří byla stará zemská stezka,

dnešní Štefánikova a Nádražní, vedoucí od malostran-ské Újezdské brány pod Petřínem směrem na jižní Čechy.

Kolem významné obchodní cesty vznikly již v ranémstředověku vísky Újezd, Smíchov a Zlíchov, těžící z blízkostihlavního města českého království. Smíchov představovalhospodářské zázemí Prahy s desítkami viničních usedlostí.

V druhé polovině 17. století se stal oblíbeným místempro stavbu šlechtických letohrádků s exotickými zahra-dami. Luxusní letohrádek, letní alternativu k městskýmpalácům, si zde postavily rody Slavatů, Egenbergů a Kin-ských. Jezuitský řád založil u řeky okrasnou zahradu, kte-rá byla později přeměněna v první botanickou zahraduv Praze. Smíchov byl zeleným předměstím Prahy.

Český ManchesterSituace se změnila v první třetině 19. století, kdy do Prahydorazila průmyslová revoluce. Rovinaté území v blízkos-ti Vltavy bylo ideální pro stavbu rozlehlých továren. Smí-chov se tak spolu s Karlínem, se kterým si konkuroval,stal průmyslovým předměstím rodícího se velkoměsta.

První továrny na výrobu a barvení kartounu zde vzni-kaly na ploše zahrad bývalých šlechtických letohrádků.Zakladateli smíchovského průmyslu byli průmyslníci AronPříbram, bratři Moses a Leopold Porgesové a FrantišekRinghoffer se světově proslulým strojírenským závodem.

Významný impuls pro hospodářský a společenskýrozvoj Smíchova znamenalo zprovoznění Smíchovskéhonádraží roku 1862. V jeho blízkosti vznikly další průmys-lové závody jako Akcionářský pivovar, obecní plynárna,parní mlýn a lihovar na Zlíchově.

V závěru19. století se Smíchov stal jedním z největ-ších a nejbohatších českých měst, kterému se pro velkýpočet továrních komínů přezdívalo „český Manchester“.

Smíchovský okresS rostoucím významem obce se bouřlivě rozvíjela takésmíchovská zástavba. Nejstarší továrny byly zbouránya jejich plocha rozparcelována na činžovní zástavbu. V le-tech 1874-76 došlo k výstavbě Janáčkova nábřeží a Pa-lackého mostu, který Smíchov propojil s Novým Městemna opačném břehu.

Na nábřeží vznikly nejluxusnější domy a kolem nověvymezeného náměstí 14. října reprezentativní veřejné bu-dovy v čele s kostelem sv. Václava a smíchovským Ná-rodním domem.

Proměny SmíchovaText: Ing. arch. Petr KučeraFoto: Ondřej Petrlík

Letecký pohled na Smíchov, 2007

Zelené náměstí 14. říjnaFo

to:J

iříPištěk

p a r t n e r s k ý p r o j e k t 7

V roce 1903 se Smíchov, do té doby předměstí, stalsamostatným městem. Již předtím, od roku 1849, bylsídlem okresního hejtmanství. Smíchovský okres zahr-noval téměř všechny obce na levém břehu dnešní Prahy,kromě Malé Strany s Hradčany, a sahal od Kralup nadVltavou na severu až po Zbraslav na jihu.

Doba největšího rozkvětu skončila roku 1922, kdy bylSmíchov spolu s dalšími 36 obcemi připojen k Velké Pra-ze a stal se součástí městského obvodu Praha XVI.

Smíchov včera a dnesStavební rozvoj Smíchova se v letech 1939-89 praktic-ky zastavil. Kromě několika málo nových staveb se spíšebouralo, a to ve Štefánikově ulici a v okolí Anděla v sou-vislosti s výstavbou stanice metra.

Smíchovský průmysl postupně skomíral, význam ná-draží upadal a na rýsovacích prknech se rodila myšlen-ka rozsáhlé asanace části Smíchova mezi Lidickou uli-cí a Smíchovským nádražím. V roce 1985 byla zahájenastavba Strahovského tunelu, která si spolu s navazujícímtunel Mrázovka vyžádala další rozsáhlé demolice zdej-ších budov.

Výrazný obrat nastal po roce 1989, kdy byly mega-lomanské plány opuštěny a pozornost se soustředilana postupnou obnovu a transformaci Smíchova v lokálníměstské centrum. Ta byla zahájena v roce 1999 stavbouadministrativní budovy Zlatý Anděl a obchodního centraNový Smíchov, propojených první pěší zónou.

Na místě zrušené továrny ČKD Tatra vznikla novábloková zástavba a zacelila se i jizva způsobená vyústě-ním Strahovského tunelu. Velký potenciál pro další rozvojpředstavují nevyužívané pozemky Smíchovského nádra-ží v oblasti Na Knížecí, kde má snad už brzy vzniknoutnová městská čtvrť navazující na urbanistickou strukturuSmíchova.

Nejasný je nadále osud bývalého zlíchovského liho-varu, který nezadržitelně chátrá. Rozvíjí se však nová zá-stavba v Radlickém údolí mezi stanicemi Radlická a Jino-nice, kde v areálu bývalé továrny Walter vzniká nová čtvrťa další projekty se chystají.

Smíchvský břeh u železničního mostu, jedno z mála míst s bezbariérovým přístupem k řece

Tatru Smíchov nahradilo Anděl CityTatra Smíchov měla dvě části rozdělené Plzeňskou ulicí, přeskterou ještě v polovině devadesátých let převážela lokomotivaprávě vyrobenou tramvaj do lakovny v druhém závodě. Poté,co Tatra přesunula výrobu do Zličína, zaujal severní částfrancouzský investor s obchodním centrem Nový Smíchova jižní část rakouský investor s multifunkčním centrem AndělCity. Jednalo se o první a největší pražskou transformaciprůmyslového území - navíc uprostřed historické zástavbyz 19. století.Anděl City je ukázkou ojedinělé koncepce, ve které je

klasický pražský blok postaven z jednotlivých domů soudobéarchitektury, jejichž měřítko a výška souzní s okolní historic-kou zástavbou. Vzniklo zde sedm kancelářských budov, třihotely, multikino a dva bytové domy. Jeho součástí je i novénáměstí a nová ulice. Mix různých funkcí, obchody a restau-race v parteru jsou tím, co tvoří město městem. Autoremurbanistického návrhu a zároveň autorem pěti domů včetněnáměstí je DA Studio / Rajniš, Fiala, Prouza, Zima.▲

SMICHOV m í s t o s h i s t o r i í a b u d o u c n o s t í

Foto:F

ilipŠlap

al

Foto:a

rchivD3

A

p a r t n e r s k ý p r o j e k t8

Smíchov má před sebou velkou budoucnost a patřík nejdynamičtěji se rozvíjejícím částem Prahy.

PortheimkaVe Štefánikově ulici nedaleko Anděla najdeme jednuz nejstarších smíchovských staveb připomínající časy,kdy se zde rozkládala romantická krajina sadů a zahrad.Jedná se o barokní letohrádek, který kolem roku 1729postavil pro svou rodinu architekt Kilián Ignác Dientzen-hoffer po vzoru francouzských „maison de plaisance“.

Drobná reprezentativní stavba s bohatě zdobenýmprůčelím a oválným sálem s freskami Václava VavřinceReinera sloužila nejen jako předměstské letní sídlo, aletaké názorná ukázka geniálního umu svého stavitele.

Po Dientzenhofferově smrti letohrádek odkoupilFranz Leopold hrabě Buquoy de Lonqueval. Za jeho ži-

vota se „Buquoyka“ stává přepychově vybaveným mís-tem obklopeným zahradou s exotickou vegetací, so-chařskou výzdobou, altánky a skleníky, táhnoucí se ažk Vltavě.

Na začátku 19. století ztrácí letohrádek svůj původ-ní účel a rychle střídá majitele. Je zde umístěn hosti-nec, později Delormeova továrna na cikorku a v roce1828 jej kupuje rodina židovských průmyslníků Porgesůz Portheimu, po kterých získává svůj nynější název Port-heimka. Zatímco letohrádek je rozšířen o dvě postranníkřídla a slouží jako rodinný dům, pozemky zahrady bylyvyužity pro stavbu továrny na plátno a karton.

Na konci 19. století je Portheimka obklopena činžovnízástavbou a částečně ubourána při stavbě sousedícíhoarciděkanského kostela sv. Václava.

V majetku rodiny Portheimů zůstává do roku 1945,kdy jim je zkonfiskována na základě Benešových dekre-tů. Od té doby patří městu a slouží jako kulturní centrumPrahy 5 s kavárnou a výstavními prostory.

V současné době probíhá celková rekonstrukce, kte-rá letohrádku navrátí zašlý lesk a pomůže oživit zbývají-cí část zahrady představující poslední ostrůvek někdejšíidylické krajiny za pražskými hradbami.

Zlatý AndělJestliže náměstí 14. října bylo centrem Smíchova na za-čátku 20. století, dnes jím je bezesporu rušná křižovat-ka, které Pražané neřeknou jinak než Anděl. Svůj názevzískala podle nárožního domu s populárním hostincemU Zlatého anděla, jehož vyobrazení se nacházelo ve štítuna jeho fasádě. Rozložitý jednopatrový dům zde stávaldo roku 1980, kdy spolu s okolní historickou zástavbouustoupil výstavbě stanice metra.

Pivo pro Josefa I.Nejznámější a dodnes fungující smíchovský podnikpředstavuje bývalý Akcionářský pivovar, založený roku1869 jako jeden z největších a nejmodernějších pivovarů

v českých zemích a proslavenýpivem značky Staropramen.Pozoruhodný je zápis, který vezdejší kronice zanechal císařFrantišek Josef I. při své ná-vštěvě v roce 1880. Je stručný,výstižný a zní takto: „Výbornépivo, vskutku výborné!“

V oblasti Anděla tepe doprava i život, lidé tu nakupují, spěchají i odpočívajíNový Smíchov, jedno z nejnavštěvovanějších obchodních center v Praze

Historický pohled na Smíchovský pivovar▲

Foto: Filip Šlapal

Zdroj: Pivovary Staropramen

ARCHITE ARCHITE ARCHITECTURE ARCHITE

ARCHITECTURETUREARCHITECARCHITEC

ARCHITECTURE

ARCHITECTURE

TURE

ARCHITE

ENGINEERING

ENGINEERINGENGINEERING

DESIGN

DESIGN

DESIGN

AED PROJECT, a.s.PRACOVAL, ANEBO PRACUJE NA TĚCHTO VÝZNAMNÝCHPROJEKTECH V PRAZE 5 :

BYTOVÝ KOMPLEX NA MÍSTĚ BÝVALÉ NEUBERTOVY TISKÁRNY

AREÁL WALTROVKA

NOVÁ BUDOVA ČSOB

WINE & FOOD MARKET

LETOHRÁDEK PORTHEIMKA

ROZVOJ ŠIRŠÍHO OKOLÍ ULICE RADLICKÁ

ROZVOJ PROSTORU SMÍCHOVSKÉHO NÁDRAŽÍ

ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA U KOVÁKŮ

REVITALIZACE OBJEKTU BÝVALÉ KOTELNY V AREÁLU WALTER

.

.

.

.

.

.

.

.

.

HN048713

p a r t n e r s k ý p r o j e k t10

V blízkosti křižovatky propojující Smíchov s Košířemia Motolem založil v roce 1852 František Ringhoffer továr-nu na výrobu železničních vagonů, která dosáhla světovéproslulosti a zabrala postupně několik domovních bloků.Po celá desetiletí tak přes Anděl proudily zástupy dělníků

a brány závodu, známéhopozději jakoČKDTatra Smíchov,opouštěly stovky vagonů a tramvajových vozů ročně.

Zásadní proměna křižovatky a jejího okolí odstartova-la v roce 1999, kdy byla na místě povrchového vestibulumetra zahájena stavba administrativního komplexu Zlatý

Anděl od světově proslulého architekta francouzskéhopůvodu Jeana Nouvela.

Rozmanitému souboru budov dominuje mohutnýskleněný objekt nepravidelného oblého tvaru s vystu-pujícím nárožím, na kterém je znázorněna velká postavaanděla, inspirovaná filmem Wima Wenderse „Nebe nadBerlínem“. Zobrazení je provedeno přímo na skleněnémplášti budovy unikátní technikou z téměř 150 milionůdrobných bodů z průsvitné fólie a je doplněno úryvky tex-tů z děl autorů, kteří tvořili v Praze, jako například FranzeKafky a Gustava Meyerinka.

Součástí projektu dokončeného v roce 2000 bylo rov-něž zřízení pěší zóny a menšího náměstí se stromy přímou vstupu do metra, které se rychle stalo živým prostran-stvím pro pořádání veřejných akcí a sezónních trhů.

Velký impuls pro další rozvoj Anděla a širšího okolíznamenalo ukončení výroby v Ringhofferově továrně a jejínásledná likvidace v roce 1998, která pro svou přílišnouradikálnost vyvolala řadu negativních reakcí mezi památ-káři a zastánci industriálního dědictví.

Z cenného areálu zůstala stát pouze secesní vila ba-ronky Ringhofferové, empírová administrativní budova to-várny a fasáda jedné z výrobních hal, orientovaná do Pl-zeňské třídy.

Na uvolněných pozemcích vzniklo několik administra-tivních budov, dva hotely, dvě multikina a obchodní cen-trum Nový Smíchov, slavnostně otevřené v roce 2001.Místo do továrny tak dnes zástupy lidí proudí do obcho-dů a na každodenní shon nejrušnější pražské křižovat-ky dohlíží vzorně rekonstruovaná smíchovská synago-ga, sloužící jako archiv a studovna Židovského muzeav Praze.

Smíchovské nádražíVýznamným impulsem pro rozvoj Smíchova byla stavbaSmíchovského nádraží v letech 1860-62 jako konečné

Nádraží Praha-SmíchovPatří k nejvýznamnějším nádražím v Praze. Napojeno jena stanici metra Smíchovské nádraží, před nádražní bu-

dovou se nacházejí tramva-jové zastávky a autobusovéterminály pražské integro-vané dopravy s dopravnímspojením do blízkých měst-ských čtvrtí, dále do oblastiZbraslavi, Mníšku pod Brdya Štěchovic.

Nádraží zajišťuje spojeve směru na Plzeň a Písek.Má však také ještě oddělenétzv. severní nástupiště, které

je v jízdních řádech vedeno jako samostatná stanice. To slou-ží pro železniční trať známou jako Pražský Semmering.

Centrum pražského Smíchova – Zlatý Anděl

Prosluněné jižní svahy Smíchova a Košíř lakaly ve středověkuk zakládání ovocných sadů, chmelnic a vinic, pro které zde

byly v pražském okolí nejpříhodnější podmínky.

Lanovka propojující budovy hotelu NH Prague City

▲

www.facebook.com/NHPrague www.ilgiardinorestaurant.cz

MOTTO RESTAURACE:Vaříme jen z těch nejčerstvějších a nejkvalitnějších surovin.

HN048716

p a r t n e r s k ý p r o j e k t12

stanice České Západní dráhy, vedoucí z Bavorska přesPlzeň do Prahy. Nádražní areál o rozloze téměř 26 ha bylvymezen jižně od tehdejší souvislé zástavby na „zelenélouce“ při hlavní silnici mezi Smíchovem a Zlíchovem.

Osobní nádraží tvořené příjezdovou budovou s ho-dinovou věží a odjezdovou budovou s kancelářemi drahpředstavovalo nepatrný zlomek celého areálu. Převážnoučást zabíralo nákladové nádraží s odstavnými kolejemi,

venkovními skladovacími plochami a skladištními budo-vami určenými k pronájmu.

V roce 1872 byla uvedena do provozu Pražská spo-jovací dráha Františka Josefa, která umožnila napojeníSmíchovského nádraží přes železniční most, Nuselskéúdolí a vinohradský tunel na dnešní Hlavní nádraží. Záro-veň na Smíchovské nádraží zaústila Pražsko-duchcov-ská a Buštěhradská dráha, po kterých bylo dopravovánouhlí ze severočeského revíru do zdejších uhelných skladů,největších svého druhu v Praze.

Smíchov se stal důležitým dopravním uzlem, zdrojemnemalých finančních příjmů a motorem zdejšího průmy-slu. Zajišťoval napojení na evropskou železniční síť, a tími rychlou přepravu potřebných surovin a hotových pro-duktů. Nejvíce z přítomnosti nádraží těžily Ringhofferovyzávody, napojené na Smíchovské nádraží samostatnouvlečkou.

Ve druhé polovině 20. století se nákladní doprava po-stupně přenesla do vzduchu a na silnice. Opadl významuhelných skladů i velkých skladovacích ploch. Rozlehlédrážní pozemky jsou dnes z velké části nevyužité a po-stupně zarůstají náletovou zelení.

Smíchovské nádraží však zůstalo uzlem osobnía městské hromadné dopravy, místem, kde se potkáva-jí tramvajové a autobusové linky s železniční dopravoua dvěma stanicemi metra. Díky své poloze a výborné do-pravní dostupnosti představují volné pozemky velký po-tenciál pro další rozvoj Smíchova. ✱

Smíchov CityPo získání všech patřičných povolení by měla být do roku 2018 zahájena vý-stavba první fáze ambiciózního projektu „Smíchov City“ společnosti SekyraGroup, v oblasti Na Knížecí. Ten předpokládá do deseti let vznik nové městskéčtvrti s obytnými domy a kancelářemi na ploše 20 ha nevyužívaných drážníchpozemků mezi ulicemi Radlická, Nádražní a Na Knížecí.Páteří navrhované blokové struktury by se měla stát prodloužená Strou-

pežnického ulice, přeměněná v pěší promenádu s malými obchody a služba-mi v parteru. Součástí urbanistického návrhu, který zpracoval ateliér A69,jsou rovněž četné zelené plochy a park. Uvažuje se rovněž o vzniku novéhonáměstí s veřejnou vybaveností v místech dnešního autobusového nádražíNa Knížecí, které by mělo být přesunuto jižněji.V zájmu rozmanitosti by zástavba jednotlivých bloků měla být řešena

v rámci samostatných architektonických soutěží. Jak přesně bude nová měst-ská čtvrť nakonec vypadat, není tedy jisté, stejně jako do kdy se podaří celýprojekt realizovat. Jisté však je, že dnes nevábně působící oblast Smíchovské-ho nádraží se dočká radikální pozitivní proměny.

Běžný den na Anděl City Tunelový komplex zmírňující dopady tranzitní dopravy

Vítězný návrh – Kuba & Pilař architekti Soutěžní návrh – D3A

Zdroj:D3

A

Zdroj:Ku

ba&Pilař

architekti

HN048708

Foto:a

rchivD3

AFo

to:a

rchivD3

A

p a r t n e r s k ý p r o j e k t14

V ýstavba metra a následně i strahovského tu-nelu zanechala na tváři Smíchovahluboké jiz-vy. Pak všakpřišel impuls, jehožpřičiněnímseze smíchovského Anděla stalo druhé nejvý-znamnější centrumPrahy.SPaulemKochem,

spolutvůrcem onoho impulsu, jsme se vrátili do doby, kdyse Smíchov přetvářel do podoby, v jaké ho známe dnes.

Jaký je váš vztah ke Smíchovu?V Košířích jsem chodil do školy. Vyrůstal jsem mezi sed-mým a desátým rokem Na Cibulkách, což je taková za-hradní oblast nad Košířemi směrem k Vidouli.

Řadu let jste působil v Holandsku. S jakýmizkušenostmi jste se do Prahy vracel?Léta, až do roku 89 jsem pracoval pro Rotterdam, kdejsem dělal na obnově v podstatě jediné historické čtvrti,která zůstala po bombardování za 2. světové války.

V roce 1990 jsem nastoupil u velkého soukromého in-vestora z Holandska, takže když jsme se pak tady s Pav-lem Satoriem snažili udělat něco se Smíchovem, stálaza námi obrovská instituce. Jmenovala se posléze ING,takže s námi pochopitelně každý jednal úplně jinak, nežkdybychom přišli jako soukromníci.

S ING jste se tedy propojil v Rotterdamu?Tenkrát jsem dělal pro Rotterdam městský marketinga snažil jsem se radní města přesvědčit, že by s institu-cionálními investory měli začít normální dialog, bez za-barvení politickými slogany. Zajet s nimi do jiných měst apodívat se, jak to funguje jinde.

Odvezl jsem je do Frankfurtu, Stuttgartu, Milána, Ja-nova, Marseille, Lyonu a do Bruselu a při jedné z těchtocest za mnou přišel generální ředitel pojišťovny Nationa-

le Nederlanden a nabídl mi práci v soukromém sektoru. Následně mě vyslalisem, protože jsem uměl česky.

Jste spoluautorem urbanistické studie Smíchova. Jak jste sek tomuto úkolu dostal?S přáteli jsme v roce 1989 nabyli pocit, že by se věci daly měnit. Proto jsme sezačali ptát organizací, které se zabývaly památkami, zda mají nějaké projektypro development. Neměly.

Přes sládka ze Smíchovského pivovaru jsme však zjistili, že se pivovarchce stěhovat do Radotína, a proto jsme udělali urbanistický plán, řešící, coby na místě pivovaru mohlo vzniknout. S plánem jsme pak šli za primátoremna Magistrát, kde nás dali dohromady s radním pro městský rozvoj, který řekl:„Pivovar řešit nechceme, ale když nám pomůžete udělat studii od mostu Legiípo Císařskou louku, tak se můžeme na něčem domluvit.“ Studii jsme vypra-covali, a tak to se Smíchovem začalo.

Nakolik se od vaší původní představy liší současná podobaSmíchova?Moc ne.

Zlatý Anděl,rozbuškaurbanizaceText: Karel Kuna a Michael MálekFoto: Ondřej Petrlík

p a r t n e r s k ý p r o j e k t 15

Takže se podařilo vaši studii uskutečnit?Jestli máte počítač, mohu vám ukázat, jaké byly naše prognózy proměn za pět,deset, patnáct nebo za třicet let. V podstatě odpovídají tomu, kde jsme teď. Neúplně přesně, ale přibližně.

Jak tedy studie dále vznikala?Jak už jsem zmínil, primátor Kořán nás poslal za zastupitelem zodpovědnýmzaměstský rozvoj. A ten spolupráci podmínil vypracováním této studie. Vytvo-řili jsme Joint Venture Společnost pro rozvoj Smíchova, ve které působila Na-tionale Nederlanden se svými finančním partnery, Magistrát, Praha 4 a Útvarhlavního architekta města Prahy.

Šlo o neziskovou organizaci, kde byl jasný postup a kompetence. To všefantasticky vymyslel advokát Vladimír Jablonský.

Vkladem partnerů investorů a developerů byly peníze a znalosti, financo-vali studii. My jsme spolupracovali s Útvarem architekta, který měl neuvěřitel-ná data o každém domě. Jeli jsme „po jejich kolejích“ a snažili se ty barákyz velké části zachovat. Ti lidé tam měli opravdu skvělé znalosti.

Dobře, ale jaká byla protihodnota města v takovém partner-ství s investory? Cílem investorů přece není studie. Ta zdebyla spíše prostředkem.Chtěli jsme pochopitelně koupit pozemky. Tady však nikdo nevěděl, co stojí,a tak jsme radnici udělali nabídku: Vy nemáte peníze, stala se z vás demo-kratická radnice, ale nemůžete do ničeho investovat. My tedy uděláme studii,a pokud ji schválíte a dáte nám na jeden barák stavební povolení, předplatímevám 10% předjednané částky a každého půl roku vám budeme platit dalšíčást. Poslední splátka se pak uskuteční tři roky po dostavění toho domu, tedyv době, kdy už v této oblasti budou ceny pozemků jasně vymezené a ustálenéa my doplatíme jejich tržní cenu.

Schvalovali to měsíce, ale schválili a vydělali na tom. A za ty peníze vytvo-řili celé smíchovské náměstí, na které by jinak neměli. To byla ta spolupráces městem.

Šlo o pozemek, na kterém dnes stojí Zlatý Anděl?Ano. Patřil městu a Dopravnímu podniku, protože tam bylo metro. Celá tavelká parcela.

Pak se na nás obrátili nějací kluci z jižních Čech a říkali, že před komunistyzachránili původní fresku anděla a ptali se, jestli ji chceme? No jistě! Tak jsmeji zamontovali nad schodiště a freska tam je…

Vraťme se znovu ke studii, na čem jste ji postavili?První, co jsme udělali, bylo, že jsme si společně určili nejhodnotnější objektya místo, kde je nejpravděpodobnější genius loci. Věci ve městě totiž nevznikajínáhodou, ale tam, kde lidé mají pocit, že by měly vzniknout.

Například polohu dnešní Štefánikovy určila Vltava tím, jak se během sta-letí vylévala z břehů. A lidé potřebovali cestu, po které by se do Prahy vždydostali.

Také my jsme od začátku věděli, že se musíme řídit záplavovou zónou.Určovali jsme důležité body, jedny byly v záplavové zóně a druhé byly mimo.

Pak jsme určovali, co má největší prioritu, takže tam, kde byl Krajský ná-rodní výbor, jak se to tehdy jmenovalo, jsme dali jedničku, protože šlo o obrov-ský objekt, u kterého jsme si mysleli, že by se s ním mělo něco stát. Nakonecse však nestalo nic. Podobně jsme řešili Anděl a Knížecí.

Bylo jasné, že bude zapotřebí hodně peněz od mnoha investorů, aby tomohlo fungovat. A tak jsme s JeanemNouvelem vymysleli následující strategii.

Velké investorské podniky, které mají hodně peněz, o sobě vědí. A dřív,když jeden z nich investoval ve městě za železnou oponou, ostatní se hrnu-li za ním. A Jean Nouvel řekl, že by se toho dalo využít: pokud se zaměřímena nějaké místo, ostatní si budou myslet, že by tam měli být také. Že se tamdají vydělat peníze. Tehdy použil výraz „rozbuška urbanizace“.

Této strategie jsme se drželi a prezentovali jsme navenek, že do toho jde-me, že to jede. A ono to fungovalo. Na základě toho tam přišel druhý největšífrancouzský developer s francouzskou bankou, veliká rakouská stavební fir-ma a další.

To byla naše strategie.

Všechno však přece nedopadlo, jak jste zamýšleli…Tenkrát jsme byli zastánci přístupu, že by se nemělo nic bourat, že by semělo zachovávat a modernizovat. Eventuálně, pokud už něco nelze zachovat,zbourat to a postavit něco nového, co však zachová urbanistickou strukturustarých bloků.

Například blok naproti metru – je neuvěřitelné, jak dnes vypadá. Jsou tamhotely, hospody, obchody a žije. Nedali jsme do toho nic, to si udělali lidé, kteřína Smíchově žijí. Banky jim na to půjčily, protože věděly, že když tam budemestavět my, ceny půjdou nahoru a banka dostane všechny půjčky nazpět. Tímjsme zapojili veřejnost.

Ve studiích jsme zjišťovali, jak velká jsou náměstí v Praze, jak velká je tedymůžeme dělat na Smíchově, aby měla k Praze nějaký vztah, aby nepřekro-čila určitou míru. Takže jsme v daných terénech navrhovali nové věci a pakz toho vznikl master plán, jak by se Smíchov mohl rozvíjet za pět, deset, dva-cet let. Plán jsme odevzdali v roce 2000. Šlo to rychleji, než jsme původněodhadovali.

Kde jsme se spletli, to jsou terény Českých drah. Tam je to dodnes „zabe-tonované“. Hlavně v hlavách lidí, kteří tomu vládnou.

Je to škoda, tamměl být ekonomický střed Smíchova, a ne v místech, kdestála Ringhofferovka. Jenomže Rakušané prodali pozemky ČKD Francou-zům, ti tam natáhli Carefour a všichni víme, jak to dopadlo.

Jak vidíte Smíchov dnes? Jaké jsou podle vás jeho nejpalčivějšíproblémy současnosti?Myslím, že žádné palčivé problémy nejsou. Na Smíchově není vše v pořádkua bude to trvat možná 50 nebo více let, než se vše vyladí, ale když vidím, jaklidé fungují, časem to přijde.

Jsem velice překvapený, když se podívám na celou zónu podél Strakonic-ké, jak se to už teď samospádem vyvíjí. Jak lidé, kteří pochopili, že podnikatneznamená krást, ale dělat a vytvořit si reputaci, tam pomalu, ale jistě rozvíjejísvé podnikání.

Teď jde o to, aby vznikla i městská správa, která jim v tom nebude pře-kážet, ale zároveň si zachová dostatečnou pravomoc, aby výsledek vypadalslušně. Aby nevznikla nějaká příšerná architektura, která by ráz Smíchovapoškodila. ✱

m í s t o s h i s t o r i í a b u d o u c n o s t íSMICHOV

Při přípravě strategie bylo jasné, že budezapotřebí hodně peněz od mnoha

investorů, aby to mohlo fungovat.

p a r t n e r s k ý p r o j e k t16

V rámci realizacemultimediálníhoprojektuSmí-chov sepočátkem listopadu vEkonomii sešliLeoš Anderle, ředitel pro development Se-kyra Group, Petr Hlaváček, ředitel Institutuplánování a rozvoje hl. města Prahy, a Aleš

Marek, ředitel společnosti AEDProject, aby se vdiskusimo-derované architektem Adamem Gebrianem zamysleli nadrozvojemSmíchovaaproblematikou výstavbyuvnitřměsta.

Zatímco Petr Hlaváček ve Smíchově spatřuje místo,které mělo i dříve své kvality, nebylo však živou městskoučtvrtí, jako je tomu dnes, Leoš Anderle tuto oblast vnímájako jednu z největších developerských příležitostí v Pra-ze, kterou se však zatím nepodařilo dostatečně využít.Podle něj jde o čtvrť, která nemá plně vytvořené přiroze-né centrum.

Aleš Marek je dlouholetým pamětníkem a obyvatelemlevého břehu Vltavy. Počátky proměny proto vnímal spíšerozpačitě. Jeho představou bylo zachování Ringoffero-vých závodů, potažmo Tatry ČKD s tím, že tam vznik-nou galerie a kavárny. Postupem času však došel názo-ru, že se z Anděla stalo jedno z nejlepších center v Praze.Přesto souhlasí s Leošem Anderlem, že některého částije nutné dodefinovat. Apeluje také na to, že je Smíchovpotřeba vnímat jako celek zahrnující i Košíře a Radlice,protože spolu souvisejí a vzájemně se ovlivňují.

Místo s největšími změnami v PrazeJakmile Adam Gebrian v diskusi vyslovil názor, že Smí-chov prošel od roku 1989 jednou z největších změn mezipražskými čtvrtěmi, a nastolil otázku proč?, ujal se slo-va Petr Hlaváček. Připomněl, že už v dobách socialis-mu byla oblast Anděla připravována na to, že se stanejakýmsi lokálním centrem navázaným na stanici metra.Protipólem Palmovky, u níž je naopak překvapením, žetam takové lokální centrum vytvořeno nebylo.

Hlaváček lituje, a v tom se s ostatními diskutujícímishoduje, že se nepodařilo zachovat více industriálníchpamátek této lokality. Zároveň však vyjadřuje obdiv týmulidí, kterým se podařilo přesvědčit investory, aby respek-tovali charakter lokality a zmenšili rozměry staveb, kterézde měly původně vzniknout.

Leoš Anderle k tématu dodává, že jedna „megalo-manská“ stavba zde přece jen vznikla: je jí zdejší obchod-ní centrum. Zároveň však dodává, že něco tato stavbamístu vzala, ale i dala. Kupříkladu výraznou občanskouvybavenost, o kterou se dnes Smíchov do značné míryopírá a se kterou je třeba dále pracovat a posunout sedále.

Aleš Marek připomíná, že oproti 50. letům, kdyna Smíchově žilo asi 60 tisíc obyvatel, klesl jejich početzhruba na polovinu. Dnešní ruch tak přes den vytváře-

Výstavba uvnitř městaText: Michael MálekFoto: Václav Vašků

p a r t n e r s k ý p r o j e k t 17

m í s t o s h i s t o r i í i b u d o u c n o s t í

jí především lidé, kteří zde pracují. Proto je dobré, žena volných plochách se obytné domy opět stavějí, a vy-tváří se tak zdravý mix.

Sám vnímá Smíchov také jako tepnu, kterou hodnělidí pouze projíždí, ať už cestují tramvají, metrem, nebo jesem dovezla Buštěhradská dráha. Zvýšení počtu míst-ních obyvatel je proto žádoucí.

Petr Hlaváček míní, že vlastně po vzoru sídlišť neumí-me stavět polyfunkční domy, nicméně na Smíchově sna-ha tohoto druhu existuje a je zvědavý, zda se ji povedezrealizovat. Zároveň podotýká, že práce do města patřía sám si přeje, aby se podařilo v budoucnu vytvořit i vý-robní prostor.

Role administrativy v rozvoji městaLeoš Anderle upozorňuje na konflikt hygienického zatíže-ní dopravy se snahami vrátit do čtvrti rostlé město a lidi.Současné podmínky v legislativě tak stavitele nutí stavět„bariérové“ administrativní budovy oddělující hygienickyzatížené komunikace od obytných částí.

To považuje pro rozvoj města za velmi nepřirozenéa ubírající potenciál prostorům pro bydlení. Nemyslí si,že by lidé nechtěli bydlet na Smíchově z důvodu, že tamjezdí auta. Možná právě tady je zakopaný pes nevyváže-nosti nově vznikajících center a přemíry administrativníchbudov.

Aleš Marek k tématu doplňuje, že administrativa po-kulhává za technickým řešením nenuceného větrání a re-kuperace, které je schopné lidem přinést dostatečnouochranu bydlení a spánku.

Situaci kolem limitů dokresluje Petr Hlaváček informa-cí, že přísné hlukové limity nesplňuje ani Kamenická ulice,procházející mezi dvěma největšími parky v Praze. Řešenívšak vidí spíše v generálním řešení území.

Na Smíchově si pochvaluje, že nejdříve vnikl regulač-ní plán, a teprve potom byla vypsána soutěž na řešenízdejšího prostoru. Technická řešení by podle jeho názoru

měla přicházet ke slovu až tam, kde jsou skutečně ne-zbytná. V maximální možné míře je třeba zachovat při-rozený prostor. S tímto postojem souhlasí i Aleš Marek.

Diskuse se tak stáčí k v poslední době stále diskuto-vanějším pražským stavebním předpisům. Leoš Anderleupozorňuje na dlouhodobě absurdní situaci, kdy se bě-hem příprav projektů mění podmínky a není jednoznač-ně dané, jakými předpisy je třeba se řídit, respektive jaképředpisy budou platné v době dokončení projektu. Jeho

slova potvrzuje také Aleš Marek, který zdůrazňuje nezbyt-nost stability podmínek ve stavebním sektoru.

Petr Hlaváček však propírání pražských stavebníchpředpisu zakončuje optimistickou vírou, že právě dobědiskuse míří předpisy do závěrečné schvalovací fáze a žedebata nad jejich zněním byla plodná a pro budoucnostprospěšná.

Řešení palčivých problémů SmíchovaV závěru setkání se diskuse zúčastněných stáčí k nedo-řešeným otázkám Smíchova. K Dětskému ostrovu, kamdva a půl roku od jeho poničení povodněmi v roce 2013nevstoupila lidská noha, a především pak ke stavu pro-storu smíchovského nádraží. Ten zůstává dlouhodoběnevyužitý a zbytečně leží ladem, přestože Sekyra Groupvyvíjí už více než 10 let značné úsilí na jeho využití ve pro-spěch rozvoje lokality.

Leoš Anderle však na samém konci diskuse vyjadřujevíru, že bude možné konečně „kopnout“ do země a pro-kázat, že vítězný koncept – vybraný na základě archi-tektonické soutěže skutečně nezávislou porotou a podlepravidel Komory architektů – prokáže svou kvalitu a v ho-rizontu 3-4 let přivítá první obyvatele. ✱

Petr Hlaváček,ředitel Institutuplánování a rozvojehl. města Prahy

Hosté kulatého stolu

Aleš Marekředitel AED Project

Leoš Anderleředitel pro develop-ment Sekyra Group

Adam Gebrianarchitekt,moderátor diskuse

SMICHOV

Dynamická proměna oblasti smíchovského nádražíby měla konečně započít. Vznikne zde moderní čtvrť,

na jejíž různorodosti se bude podílet celá řada architektů.

p a r t n e r s k ý p r o j e k t18

J iž v roce 1922, kdy byla vypsána velká veřej-ná ideová soutěž na úpravu a zástavbu Smí-chova, Košíř, Radlic a Motola, se uvažovaloo přeměně této části Prahy na novou moder-ní čtvrť, která by nebyla jen pouhou průmys-

lovou částí města.Záměr pro okolí Radlické ulice však nebyl dokončen

a oblast navíc zasáhlo bombardování Američany v únoru1945. Obrat k lepšímu nenastal ani v období socialismu,po roce 1989 jen sporadicky.

Letos městská část, vědoma si důležitosti tohoto úze-mí pro rozvoj Prahy 5, vypsala soutěž na celkové řeše-

ní. Mezi oslovenými byla i firma AED Project. Na základězkušeností s projekty v Praze 5, zejména při řešení revi-talizace Smíchovského nádraží, jsme byli vybráni k vytvo-ření územní studie.

Ke spolupráci jsme přizvali zkušené architektonic-ké a projekční kanceláře Jakub Cigler Architekti, DUAa PPU. Důvodem byly nejenom vzájemné dlouholetéúspěšné pracovní zkušenosti ze spolupráce na různých

projektech, ale především snaha vytvořit dokumentaci,která bude obsahovat komplexní řešení dané oblasti.

Při zpracování zadání byli k účasti a uplatnění svýchnázorů přizváni nejenom vlastníci velkých pozemků v tétooblasti, ale i veřejnost. To představuje současný trendk přístupu tvorby velkých území, kdy municipalita má ini-ciační a řídící roli a spolupracuje při řešení území se sou-kromými subjekty a veřejností.

ZadáníMěstská část Prahy 5 zadala zpracování Územní studieokolí Radlické ulice. Účelem je pořízení dokumentu za-

měřeného na ochranu stávajících hodnot a identifikacimožností dalšího rozvoje jejího okolí, který bude využitpro zajištění systémového rozvoje řešeného území.

Zadání Územní studie bylo dne 29. 9. 2015 předsta-veno zástupcům veřejnosti, občanských iniciativ, dotče-ných úřadů, vlastníků nemovitostí a investorům, kteří sek němumohli vyjádřit. AED Project veškeré předané pod-klady vyhodnotí a zohlední v návrhu. Po dokončení bude

Územní studieokolí ulice Radlická

Aleš Marek, Jiří Straka,Jakub Cigler, Václav Malina,Jitka ThomasováFoto: Ondřej Petrlík a archiv

Ortofotomapa Butovic, Jinonic,Radlic – hranice oblasti řešenéÚzemní studií

Zahrada na střeše budovy ČSOB

p a r t n e r s k ý p r o j e k t 19

studie projednávána a diskutována opět nejenom s do-tčenými orgány státní správy, ale také s veřejností a sou-kromými subjekty. Následně se stane registrovaným pod-kladem pro územní plán této oblasti.

Koncepce studieCílem urbanistické studie je napravit chyby nedávnéminulosti, přetvořit zdejší sídelní kaši v živou městskoustrukturu a nalézt nové využití pro skomírající průmyslovéareály, tzv. brownfields. Mnohdy rozlehlá území s chátra-jícími budovami mají totiž negativní dopad na své okolí.

Základem návrhu je přeměna Radlické ulice v měst-skou třídu s tramvajemi, jejichž dráha by byla protaže-na ze smyčky u stanice metra Radlická ke stanici met-ra Nové Butovice. Kromě povrchové alternativy k metruby tramvaj plnila městotvorný účel a stala se iniciátoremnové výstavby na dnes nevyužívaných pozemcích meziRadlicemi a Jinonicemi. Podmínkou je odklonění převáž-né části tranzitní dopravy mimo obytné území.

Nová zástavba je navrhována jako polyfunkční, měst-ského typu, s důrazem na živý obchodní parter a kvalit-ní veřejná prostranství. V rámci studie bylo uskutečněnoněkolik místních šetření a setkání jak se zástupci inves-torů, tak místních občanských sdružení. Cílem je naléztspolečná řešení, a zajistit tak plynulý a smysluplný roz-voj lokality při zachování všech jejích specifik, přírodnícha kulturních hodnot. Ty jsou prezentovány památkověcennými celky starých Jinonic a Butovic, stejně jako ne-zastavěnou plošinou Dívčích hradů.

Územní plánPlatný Územní plán byl schválen v roce 1999 s účinnostíod 1. 1. 2000 a je průběžně aktualizován prostřednictvímúprav a změn závazné části. Projednávání jeho úprava změn probíhá i v současné době, kdy již na Institutuplánování a rozvoje hl. m. Prahy vzniká nový tzv. Metro-politní plán. Územní plán však může pouze v omezenémíře reagovat na rychlý společenský vývoj a s ním souvi-sející proměny vlastnických vztahů a nových požadavkůna využívání území.

V okolí Radlické ulice (viz zákres území řešenéhoÚzemní studií) plán některé změny již obsahuje (např.Radlická radiála, areál Walter, rozvojové území Butovi-ce), některé ponechává k dalšímu prověření (např. Velkérozvojové území Jinonice a severní oblast Dívčích Hradů).Jiné s ohledem na probíhající změnu vlastníka ani před-jímat nemůže (např. areál Ministerstva vnitra při Radlickéulici, který nyní prodává Úřad pro zastupování státu).

Umístění některých funkcí jako (např. VN – nerušící vý-roba a služby) již není v území potřebné v původně před-pokládaném rozsahu a intenzitě, naopak doplnění jiných(např. prodloužení tramvajové trati) je obyvateli vyžadová-no, stejně jako úpravy projektu Radlické radiály.

Připravovaný Metropolitní plán (dle dosud zveřejně-ného Konceptu odůvodnění) předpokládá transformacipůvodních průmyslových areálů a přiměřený rozvoj na-vazujících území. Oblast Dívčích Hradů je navrhována prorekreační a krajinné využití (viz výřez ilustračního výkresuZákladní členění města a lokality). Územní studie se sta-ne iniciačním podkladem pro případné změny platnéhoÚzemního plánu a upřesnění Metro-politního plánu. Bude (stejně jako jejízadání) veřejně projednána s dotče-nými orgány, vlastníky a občanskýmiiniciativami.

Dopravní infrastrukturaMomentálně je základní páteřní ko-munikací v širším zájmovém územíčtyřproudá sběrná místní komunika-ce s převážně dopravním charakte-rem – Radlická ulice –, která je navícsměrem k centru redukována na dvajízdní pruhy, a s tramvajovým tělesem. Tím dochází v úse-ku od okolí stanice metra B Radlická až po její vyústění naDobříšskou ulici k častým dopravním kongescím.

Tomuto stavu bohužel napomáhá jednak nešťastnéetapové protažení a provizorní ukončení dálnice D5 v ob-lasti Butovic, jednak absence kapacitních záchytnýchparkovišť typu P+R na okraji města.

Klíčovým momentem pro možnou změnu dopravnísituace (a bohužel asi jediným) se proto stává přípravaRadlické radiály, od jejíž výstavby se očekává zásadní sní-žení intenzity tranzitní dopravy přes Jinonice a Radlice,včetně umožnění příznivé změny charakteru Radlické uli-ce na místní komunikaci s převažujícím významem živé,obchodně společenské městské třídy. ▲

SMICHOV m í s t o s h i s t o r i í a b u d o u c n o s t í

Transformace areálu Walter

Současná Radlická ulicenutně potřebuje změnu

p a r t n e r s k ý p r o j e k t20

Zároveň se tím otevírá potenciální možnost prodlou-žení tramvajové trati v její ose až do oblasti Butovic. Hlav-ním cílem územní studie z hlediska dopravy bude protosnaha prověřit nové uspořádání Radlické a stabilizováníuličního skeletu pro jeho optimální dopravní obsluhu.

Studie se bude rovněž zabývat možným zprovozně-ním jedné až dvou železničních zastávek na souběžněprocházející stávající železniční trati Zličín – Smíchov,s provozem příměstské taktové železniční dopravy (typuS-Bahn) jako náhrady za uvažované zrušení železničnístanice Jinonice. Ta se vlivem vybudování mimoúrovňovékřižovatky s Radlickou radiálou dostane do prostorovéizolace s okolním územím.

Technická infrastrukturaOkolí Radlické ulice nelze z hlediska vybavení technickouinfrastrukturou v současném stavu charakterizovat jakovysoce městskou vybavenost. Technické vybavení je po-platné době vzniku a rozsahu nesouvislé zástavby.

Inženýrské sítě byly vybudovány v rozdílných časo-vých horizontech. Stávající obytná zástavba Jinonic másítě z 20. let minulého století. Vybavení západní části úze-mí kapacitně vyhovuje sídlištní zástavbě, nízká kvalitamateriálů však odpovídá době vzniku v 70. letech minu-lého století. Ve východní části území je kvalitní technickévybavení vybudované v rámci realizace objektu ČSOB.

Na konci 80. let byly jako celoměstské investice rea-lizovány nové páteřní inženýrské sítě, například přívodnířad DN 1200 z Dívčích hradů z čerpací stanice Děvín dovodojemu Vidoule. Systém byl posílen díky přívodu no-vého zdroje ze Želivky do Prahy. Celoměstským řademje také vedení vysokotlakého plynovodu do Regulačnístanice VTL/STL Radlice. Další celoměstskou investicí,která prochází prakticky celým řešeným územím, je ve-dení 110 kV s kabely položenými v 90. létech minuléhostoletí.

Pokud se jedná o zásobní řady, nelze zde hovořito technické infrastruktuře městského typu. Tu samozřej-mě dosud nevyžadovala ani současná nesouvislá urba-nizace území. A tomu odpovídá i příslušná technická in-frastruktura, jejíž řešení vytváří zcela samostatně ostrovy,čímž mnohdy chybí celková koncepčnost.

Zcela samostatně jsou řešeny revitalizace dvou územípři Radlické ulice. Jedním z nich je areál stavebníka RedGroup, bývalá součást areálu Walter (dříve Motorlet Jino-nice). Poněkud masivněji se řeší v bývalém areálu tech-nická infrastruktura, který se přebudovává na administra-tivní a rezidenční zástavbu.

Dalším ostrůvkem je nové Nákupní centrum a admi-nistrativní budovy v oblasti Nové Butovice. Zde již bylomožno navázat na infrastrukturu budovanou v rámci pa-nelové výstavby. V současné době stojí před městský-mi inženýry velký úkol. Cílem je vybudovat technické vy-bavení území s takovou vizí do budoucnosti, jakou námv oblasti odvodnění Prahy předvedl na začátku 20. stoletíanglický expert Ing. Lindley, jehož systém je dodnes plněfunkční. ✱

Zeleň na střechách i v okolíBudova ČSOB je citlivě zakomponovaná do zdejší zelenékrajiny a zeleň vytvořila i příjemná místa na střešebudovy. Nová budova, jejíž výstavba se na protější straněRadlické chystá, chce v tomto ohledu jít ještě dále.„Myslím, že projekt druhé budovy banky, která by mělavzniknout do několika let naproti té současné, je dobrým

příkladem toho, že výstav-ba nemusí být realizovanána úkor zeleně. Zelenéstřechy, na kterých nebu-dou chybět ani stromy,zajistí větší množstvízeleně, než zde bylo předvýstavbou. Samozřejměje nutné stavět tak, aby ses tím od začátku počítalo.Už stávající budova jedůkazem, že se ČSOBsnaží udělat pro posílení

zeleně maximum. Stejně směřujeme i s novým domem,který bude dokonce nižší než stávající a jehož horizontál-ní, pavilonové struktury se do místní zeleně hodí,“ míníarchitekt Ivo Koukol, který řídí projekt výstavby novébudovy banky v radlickém údolí.

Když sem ČSOB před 12 lety přišla, rozhodla se pečovat takéo zeleň v okolí. Zejména se začala starat o svah na severní

straně údolí, o výrazné zelené úbočí směrem k Malvazinkám. Částtohoto území vlastní, část ne. Bez ohledu na to však pečuje o celýsvah, který je de facto městským lesoparkem.

architekt Ivo Koukol

Radlice netvoří jen neutěšená Radlická ulice

Relaxační zóna na střeše sídla ČSOB

HN048714

p a r t n e r s k ý p r o j e k t22

V ětšinu ze statisíců lidí, kteří se denně po-tkávají na jedné z tepen pražské hromad-né dopravy na smíchovském Andělu, patr-ně ani nenapadne, že v blízkosti této velmizastavěné a z pohledu pohybu osob silně

exponované oblasti, by mohla existovat zajímavá místapředstavující přírodní oázy.

„Stačí se podívat na ortofotomapu Prahy. Z ní je pa-trné, že i v rušných částech velkoměsta, jakou je třebaSmíchov, zůstaly zelené oázy. Možná sem mnoho lidí ne-

zavítá, ale zůstaly zde ostrůvky příro-dy s celou řadou mnohdy unikátníchživočichů," říká docent Jan Farkačz Fakulty lesnické a dřevařské Českézemědělské univerzity v Praze.

Praha 5 má třináct zvláště chrá-něných maloplošných území, při-čemž celá Praha jich má na devětdesítek. Klíčovými lokalitami jsounapříklad Prokopské údolí, směremblíže k centru je pak přírodní památ-ka Ctirad, unikátní skalní výchoz nadVltavou.

„Mluvíme o místech, která svou strukturou představujíunikátní výhřevné vápencové, keři a stromy nezarostlésvahy. V naší přírodě takových míst primárního bezlesína skalních výspách, či porostů stepních trávníků, ubývá,neboť zarůstají náletovou vegetací. Zde jich je ovšem re-lativně stále dostatek," pokračuje Jan Farkač a při líčenílokalit připomíná také Dívčí hrady, Dalejské údolí a přírod-ní památku Požáry, na úrovni Řeporyj.

Malý vodní rájBlíže Andělu je pak dalším, především pro ornitology uni-kátním místem náplavka u železničního mostu na Smí-chovské straně. Ta ptákům nabízí možnost vylézt z vodybez omezení, zatímco dále do Prahy až po Kampu takovémísto nenaleznou.

V závislosti na velikosti zimy a zamrzání řek se sklad-ba ptáků mění. Například slípka zelenonohá, která u násběžně hnízdí, ale v minulosti odlétala za teplem, je dnesv Praze na místech, kde řeka nezamrzá a kde je bahnitýbřeh, prakticky standardním druhem, který zde zůstávái přes zimu. Svůj podíl na tom má kromě nezamrzající Vl-tavy také okolní městská aglomerace skýtající v průměruo dva stupně vyšší teploty oproti otevřené krajině.

Když už jsme u řeky, unikátní je v těchto místech takéfauna ryb. „Pod Vyšehradskou skalou žijí velké druhy na-šich predátorů. Málokdo ví, že zde žije sumec velký, can-dát obecný, samozřejmě okouni, ale i naše největší dravákaprovitá ryba bolen dravý. Jmenovat mohu také dalšíkaprovité ryby jako jelec jesen, jelec tloušť či jelec proud-ník. Pro řeku je důležité, že žije svým životem, ve kteréjsou dobře nastaveny i potravní vztahy,“ poodhaluje rouš-ku přírody pod hladinou řeky docent Farkač a doplňuje:„Díky kvalitnímu čistění je vltavská voda v Praze, navzdorytomu, že protéká tak velkým městem, na slušné úrovni."

Ve stínu starých dubů„Přímo u Anděla, poblíž ulic Kartouzská a Drtinova, jekrásný areál Stanice přírodovědců Domu dětí a mládežehl. města Prahy. Zde za posledních 40-50 let vyrůstalapod vedením skvělých pedagogů a lektorů většina na-

Život Prahy 5,jak ho možná neznáte

Text: Petra Kovářováa Michael MálekFoto: Jan Farkač

Také toto je tvář Prahy 5, konkrétně lokality Ctirad

Nábřeží Vltavy, kde mohouptáci volně na břeh

p a r t n e r s k ý p r o j e k t 23

šich špičkových zoologů, biologů a chemiků, kteří dnesúspěšně působí nejen na pracovištích v České repub-lice, ale i v zahraničí. Na areál, od Plzeňské směrem keStrahovu a Petřínu, navazuje spousta malebných histo-rických zahrad s velkým množstvím starých dřevin, pře-devším dubů,“ pokračuje ve výčtu výjimečných přírodníchlokalit Smíchova Jan Farkač. Právě zde je jedno z dů-ležitých míst v Praze, kde se rozmnožuje a vyvíjí roháčobecný. Samci mohou dorůst velikosti až 7,5 centimetrua svůj larvální vývoj dokončuje tento druh po 4-5letémobdobí.

„Staré stromy jsou pro roháče velmi důležité, takžepro zachování výskytu je klíčové ponechávat je ve zdej-ších zahradách a parcích, aby se brouci mohli stále vy-víjet. Mezi těmito lokalitami by neměly vznikat bariéry.Velmi nevhodné by tedy bylo stavět např. vysoké domymezi zahradami s těmito duby, protože by samci nebylischopni vyhledat samičky z vedlejších lokalit. Létají 100-200 metrů daleko a struktura terénu jim tedy musí umož-ňovat pohyb mezi jednotlivými stromy a lokalitami,“ líčídoc. Farkač nezbytné podmínky k úspěšnému zachováníobdivuhodného brouka v této lokalitě.

Tyto zásady musely být respektovány také při výstav-bě budov v těsném sousedství lokality. V jedné z nich sídlíspolečnost Hochtief CZ, pro jejíž zaměstnance je občas-né setkání s roháčem unikátním zážitkem.

Staré duby ovšem nehostí pouze roháče, ale i řadudalších zajímavých, dřevem nebo listím se živících, druhůhmyzu. Pro starý rozložitý strom je však podle docen-ta Farkače poškození vzniklé těmito druhy hmyzu zane-dbatelné. Ve své podstatě, čím starší strom, tím pestřej-ší spektrum bezobratlých živočichů, kteří se zde mohouvyvíjet. Někdy to může vést i k zániku stromu, ale tak tov přírodě chodí i stará hmota je živočichy zpracovávánaa nepřijde vniveč.

Ohleduplné stavěníV Praze se ovšem objevují i velcí savci. Například v Kunra-tickém lese žije stádo muflonů, které chodí až do areá-lu Thomayerovy nemocnice. Srnčí zvěř, divoká prasata,lišky a z malých šelem kuna skalní a tchoř tmavý, to jsouběžná zvířata v Praze, ale málokdo si to uvědomuje.

Kuriozitou v Jinonicích byl výskyt jelena na staveništiv areálu Walter. Musel být odchycen a převezen na vhod-nější místo, nejde o případ, kdy by živočišný druh ustu-poval výstavě. Lokalita nebyla pro život jelena vhodná anipřed výstavbou. Zavítal sem omylem, patrně od Prokop-ského údolí poté, kdy musel překonat i Radlickou ulici.

Tím se dostáváme k otázce střetu výstavby s měst-skou přírodou. Máme se obávat zániku unikátních lokalit?

„Většina těchto velmi zajímavých území je maloplošnězvláště chráněná jako národní přírodní rezervace, národ-ní přírodní památky, nebo přírodní rezervace či přírodní

památky. Jde o základní princip ochrany takových loka-lit a je na orgánech, které rozhodují o zástavbě, do jakévzdálenosti výstavbu pustí a do jaké míry zabezpečí, abypřírodně významné lokality společně alespoň částečněmohly komunikovat,“ vyjadřuje se k otázce docent Far-kač, přičemž dodává:

„Čím je prostor větší, tím je stabilnější. Vznikem ma-lých ploch obemknutých zástavbou by došlo k jejich úpl-né izolaci a praktickému zničení. Pokud však zachová-me kupříkladu mezi nimi propojovací pásy, tedy takzva-né biokoridory, poskytneme tím přírodě a živočichům v nínezbytný prostor.“

I během výstavby je však potřeba se chovat obe-zřetně. Teď nemám na mysli devastaci, ale zajištění řadyopatření, často zdánlivě banálních, která mohou zabrá-nit nenapravitelným škodám. V Radlicích a v Jinonicíchje kupříkladu dosti rozšířená ropucha zelená. Ta se roz-množuje ve vodě a osidluje především nově vzniklé vodníplochy a louže bez břehových porostů, v nichž následněprobíhá vývoj pulců. Na staveništích není o taková místanouze, ropuchy si je rychle najdou a začnou se v nich roz-množovat. Ve vývojových stádiích však tento silně ohro-žený druh žáby nelze úspěšně stěhovat.

Řešením je vybudování bariér kolem stavenišť, kte-ré tomu zabrání. Výstavba obvykle trvá krátce, a po-kud v krajině zůstanou drobné vodní nádrže, rybníčky čimokřady, plošný výskyt ropuchy to neohrozí.

Samostatnou kapitolou je Prokopské údolí. Čím vícese k němu výstavbou budeme blížit, tím více ho budemeomezovat. Při znalosti území lze však hledat vhodná ře-šení, i když investor nemusí jásat. Je třeba si uvědomit, žebudujeme prostředí v Praze pro sebe, žijeme tu a měli by-chom být hrdí, že jsme schopni pro přírodu něco udělat.

„Nejhorší je, když se po nakreslení nákladného projek-tu dodatečně zjistí, že v dané lokalitě není možné stavětz důvodu zákonem deklarovaných zájmů ochrany příro-dy. Pak dochází ke zbytečným konfliktům, kterým se dalopředejít, pokud by si investoři před nákupem pozemkůa projektováním výstavby prověřovali potenciál území,jeho limity a zvláštnosti, které bude nutné při výstavbě re-spektovat. Někdy je třeba ubrat dvě patra, někdy namís-to jedné velké budovy postavit dvě menší, aby zde zůstalbiokoridor, díky kterému například ptáci uvidí, kam letí.I drobnost může hrát pro přírodu klíčovou roli.

V zájmu investora je, aby semu stavba nekomplikova-la, aby byla zachována její ekonomická návratnost. Řadainvestorů si to už naštěstí uvědomuje a územní limity sivčas zjišťuje“ dodává pozitivní zkušenost Jan Farkač. ✱

SMICHOV m í s t o s h i s t o r i í a b u d o u c n o s t í

Larvy roháče se vyvíjejí se v kmenech a v nábězích kořenů.S ohledem na to, že jsou dosti velké, jedině staré stromy jim

dávají nejen potravu, ale i dostatečný prostor k vývoji a ke kuklení.

Samec roháče obecného

Samec ještěrky obecné

Samec ještěrky zelené

Ropucha zelená

Foto:P

avelKrásenský

Foto:J

anaFarkačová

p a r t n e r s k ý p r o j e k t24

K dysi průmyslová oblast Prahy 5 značně pro-měnila svou tvář. Řada zajímavých továrníchobjektů bohužel nenávratně zmizela, jiné při-pomínají jen torza či průčelí zakomponova-ná do moderních staveb. Firemní duch však

oblast neopustil, pouze proměnil vizáž a charakter.Základem drtivé většiny podnikání je doprava. To pla-

tilo v dobách průmyslové revoluce, kdy tovární haly vy-růstaly v dosahu železniční dopravy, a naopak – nádražíbyla projektována tam, kde bylo zapotřebí podpořit vý-robu; to platí i dnes. Hlavní silou však už není železnice.

Od Anděla všude blízkoStanice metra, tramvaje mířící do centra a dalších částíPrahy, nedaleké zastávky autobusů... – městskou hro-madnou dopravu nelze na Smíchově přehlédnout. Velmirychle je možné se odsud dostat do centra a praktickykamkoliv jinam. Stejně tak není problém, aby sem lidéz Prahy a okolí dojížděli za nákupy, kulturou či za prací.

Už poněkud méně patrné je, že jde také o oblast s vý-tečnou návazností na další druhy dopravy. Vlakové ná-draží zajišťuje spojení se vzdálenějšími místy, ať už v rám-ci integrované dopravy, nebo pro cesty mimo metropoli.

„Málokdo si to uvědomuje, ale ze Smíchova je všudeblízko,“ říká Katarina Wojtusiak, Head of Office Agencyspolečnosti CBRE. „Všudypřítomnost MHD snižuje náro-ky firem na používání služebních aut a potažmo potřebuvětšího množství parkovacích míst.

Pro cesty do vzdálenějších lokalit je tu soustava tunelůnapomáhající automobilové dopravě. Na jednu stranu sejimi rychle dostanete na Strakonickou nebo k dálnici D1,na druhou stranu se dopravíte na letiště či na D5.“ S ote-vřením tunelového komplexu Blanka se zpřístupnily takédalší důležité komunikace vedoucí z a do Prahy, aniž byčlověk musel cestovat přes přetížené centrum.

Asi byste jinde v Praze těžko hledali podobné místo,odkud je téměř vše tak solidně dostupné. Patrně taképroto patří Smíchov k lokalitám s nejlepší obsazenostíkancelářských prostor, i přes vyšší ceny nájmů.

„Zatímco se celopražský průměr neobsazenosti kan-celáří pohybuje na úrovni 16%, na Smíchově je neobsa-zenost jednou z nejnižších v metropoli, a to 14%. V mi-nulosti byla dokonce ještě nižší, ale s dokončováním dal-ších projektů se stávající firmy stěhují do větších prostora dosavadní opouštějí,“ vyjadřuje se specialistka CBREk dalšímu fenoménu doby.

Fungující infrastruktura,základ úspěšného podnikáníText: Karel Kunaa Michael MálekFoto: archiv

Riverview, sídlo Globálního inovativního centra společnosti MSD

Smíchov Gate

p a r t n e r s k ý p r o j e k t 25

Koncentrace v mezinárodním měřítkuSmíchov, blízkost řeky, výhled na zdejší pivovar a Pražskýhrad učarovaly také Johnu Westbymu, řediteli pražskéhoGlobálního inovativního centra společnosti MSD, která sepro Prahu rozhodla jako pro jedno ze tří stěžejních místna světě, do kterých koncentruje svůj byznys.

Nejde o bezvýznamnou filiálku, ale o špičkové vývo-jové pracoviště, ve kterém spolupracuje 400-500 IT spe-cialistů 67 národností, a zdaleka přitom nejde o konečnáčísla. Aktuálně totiž nabírá zhruba 30 lidí měsíčně.

Budovu Globálního inovativního centra si MSD vy-hlédla už v době projekčních příprav, a díky tomu mohlado značné míry ovlivnit i její vnitřní uspořádání. Významnéslovo v tomto procesu dostali sami zaměstnanci.

„Zeptali jsme se každého z našich lidí, co od budo-vy očekává, a tyto postřehy jsme se snažili na několikaworkshopech setřídit a probrat. Pak jsme o požadavcíchjednali s našimi dodavateli, abychom z nich uskutečnilimaximum,“ říká ředitel pražského centra.

Jedním z charakteristických rysů budovy je flexibilita,která odpovídá organizační struktuře společnosti. „Našímúkolem je přicházet s novými řešeními, inovacemi. Nepo-třebujeme rigidní hierarchii a pravidla.

Máme flexibilní týmy, které se formují podle aktuálníchpotřeb. Chceme, aby lidé přicházeli s novými nápadya dokázali je uvádět do praxe. Tomu jsme se snažili při-způsobit i prostředí,“ doplňuje John Westby.

Vnitřní uspořádání Riverview, jak se budova jmenuje,je proto do značnémíry mobilní. Nejde jen o stoly, ale takéo stěny mezi zasedacími místnostmi, aby bylo možnéuspořádání měnit podle okamžitých potřeb. Na stěny jemožné psát. Značnou část budovy netvoří klasické kan-celáře, ale neformální prostory. Na každém patře je velikákuchyňka, kde lze i pracovat nebo se scházet s kolegy.

„Naše společnost působí globálně a potřebujeme spo-lupracovat na globální úrovni. Máme kolegy v USA nebov Singapuru a tato spolupráce musí být efektivní, protojsme se hodně věnovali i vybavení. Když řešíte probléma půlku týmu máte na druhé straně planety, potřebujetevíc,“ říká John Westby. Budova je proto vybavena speci-álními tabulemi, které zaznamenávají a digitalizují obsah,který na ně lidé píší, a který tak lze hned sdílet.

Jsou zde také instalovány speciální komunikační stě-ny, kam mohou pomocí mobilních zařízení nebo speciál-ních papírů přispívat shromáždění kolegové, ať už jsouv jedné místnosti, nebo sedí u stejné stěny v Singapuru.

Ekologické stavění na tubusu metraPodobně zodpovědně přistupují k výběru lokality a kon-cepcím budov i další. „Při plánování budovy, jako je sídloČSOB, bylo třeba volit místo s dostupnou veřejnou do-pravou. To sehrálo důležitou roli před zhruba 12 lety, kdyžsi banka vybírala lokalitu pro svou novou centrálu, do níž

se rozhodla koncentrovat svá pracoviště z několika bu-dov v centru Prahy,“ říká Ivo Koukol, ředitel projektu vý-stavby nové budovy ČSOB.

Dostupná MHD je záležitostí nejenom ohleduplnouvůči městu, ale i velmi praktickou. Proto se hledání lokaceomezovalo zejména na trasy metra, které je v Praze velmiúčinným a spolehlivým dopravním prostředkem. ČSOBsi byla vědoma toho, že budovu této velikosti není možnéstavět v historickém centru města, na druhou stranu všaknechtěla stavět na okraji města.

Centrála se projektovala pro řádově tisíce zaměstnan-ců, pro které je dopravní dostupnost důležitým faktorem.Zároveň by pravidelné dojíždění tolika zaměstnanců naperiférii Prahy znamenalo značnou zátěž i pro samotnýdopravní systém. Hledání se proto zaměřilo na perimetrvnějšího centra, kde se v Praze často nacházejí brown-fieldy, ale je to ještě hranice kompaktního města.

„Přímo pod budovou se nachází tubusmetra se stani-cí, takže se stavělo vlastně na stavbě. Zároveň však, cožbylo pozitivní, místo leží v údolí s dostatkem kompakt-

SMICHOV m í s t o p r o p o d n i k á n í

Katarina Wojtusiak,Head of Office Agency, CBREFirmy, které jsou v lokalitě spoko-jené, ji bez vážnějších důvodů neo-pouštějí. A takových je na Smíchověpřes nemalé nájmy čím dál více.

Pustnout však nebudou aniprostory aktuálně opuštěné, ty užlákají nové nájemníky.

Území není nafukovací, počtymíst pro další výstavbu jsou omezenéa zájem je stále poměrně veliký. Jeto dáno atraktivitou místa, blízkostícentra a cenami nájmů srovna-telnými s Prahou 4 nebo s oblastíKarlína. Počítáme tedy s tím, ženeobsazenost zdejších kancelářskýchprostor bude dále klesat.

Budova ústředí ČSOB

▲

Five Smíchov Offices

p a r t n e r s k ý p r o j e k t26

ní zeleně, kterou je možné udržet a navíc tvar údolí ještěposiluje jeho zelený charakter. Vizuálně je zeleň na svahuvýraznější, než když se rozprostírá v rovině. To je vlastnědar, který se v jiných lokalitách složitě projektuje, a pokud

se do budoucna uchová, zůstane to pro Radlice trvalouvýhodou,“ shrnuje Ivo Koukol pozitiva umístění moderní-ho, ekologicky orientovaného sídla.

Užiteční a zodpovědní sousedéPodobných velkých amalých firem, zvučných i méně zná-mých jmen, je na Smíchově a v jeho blízkosti mnoho. A je-likožmnoho z nich chce fungovat v harmonii se svým oko-lím, snaží se být úspěšné nejenom ve svém podnikání, ale

též prospěšné pro místo a obyvatele,v jejichž sousedství působí.

Zapojují se do veřejně prospěš-ných činností, kultivace okolí a ně-které dokonce poskytují prostor čiprostředky na další rozvoj lokalityve prospěch všech zúčastněných.

„V radlické budově ČSOB jsouzřízeny ordinace lékaře, kosmetickéa masážní studio přístupné i pro lidiz okolí. Je zde několik obchodů, cožje také jakýsi příspěvek banky Radli-

cím. Jejich další rozšíření je uvažováno spolu s novou bu-dovou,“ podotýká Ivo Koukol, zároveň však upozorňujena důležitou roli rovnováhy mezi kancelářskou budovou,dostupností služeb a bytovou zástavbou:

„Je zapotřebí hledat cesty pro rozvoj bydlení, které vy-váží dosavadní kancelářskou výstavbu a díky němuž takéobchody a služby začnou smysluplně fungovat. ČSOBnení developer, aby investovala do retailu nebo do ob-chodních ploch, spíše se tyto věci snaží iniciovat. Aktuál-ně kupříkladu projektově připravujeme otevření druhého,

jižního výstupu z vestibulu metra. Tím chceme podpořiturbanizaci nejbližšího území jižně od Radlické ulice, ne-boť právě překročení čtyřproudé ulice je podmínkou prorozvoj okolí stanice metra.“

Společně s novým vestibulem byměla vzniknout krát-ká obchodní pasáž, která zajistí lepší dostupnost obcho-dů a služeb pro zdejší okolí.

Mezi dobré sousedy se počítá také provozovatel ho-telu NH Prague City, jehož dvě budovy propojuje unikát-ní pozemní lanovka volně přístupná i místním obyvate-lům. Zatímco dolní budova stojící v Mozartově ulici je kla-sickým čtyřhvězdičkovým městským hotelem, budovana kopci představuje exekutivnější čtyřhvězdičkovou ka-tegorii superior. Třetina lanovkou přepravovaných osobvšak podle vyjádření Petra Nešpůrka, generálního ředite-le hotelu, není hotelovými hosty, ale jde o maminky s dět-mi a lidi z okolí hotelu. Veřejný provoz lanovky je totiž jed-ním z příspěvků hotelu místní komunitě.

Přestože NH Prague City se 440 pokoji patří k největ-ším v Praze, celoroční průměr jeho obsazenosti se po-hybuje na úrovni 72%, v sezóně obsazenost převyšuje90%. Svůj podíl na tom mají turisté, kongresoví hostéi obchodní cestující.

Ve spolupráci se Sokolem Praha společnost provozu-jící hotelový komplex investovala do renovace fotbalové-ho hřiště v sousedství horní budovy, čímž bylo upevněnooboustranně prospěšné partnerství, ze kterého těží takéfotbalové týmy. NH Prague City se dokonce stal domov-ským hotelem české fotbalové reprezentace.

Úzkou spolupráci udržuje hotel také s ústřední vojen-skou nemocnicí v Praze. Společnou akcí pod heslem Da-rujte krev a zachraňte život, kterou v prostorách hoteluuskutečnili letos v říjnu už podruhé, podporují dobrovolnédárcovství. Jako poděkování těm, kterým nejsou životyostatních lhostejné, věnoval hotel poukaz na snídani v re-stauraci II Giardino.

Propojení se sportem a zdravím je provozovateli NHPrague City evidentně velmi blízké, protože podpořil i III.charitativní golfový turnaj Lions CU Open, z jehož výtěžkubyl podpořen projekt stavby nemocnice v Keni. ✱

Factory Office Center Palác Křižík II, sídlo společnosti Seznam

Terasa hotelu NH Prague City

Radlice byly jedním z vhodných míst, protože se zdespojují očekávané parametry. Je tu stanice metra

a jde také o pozemek, který už byl dříve využitý.

Foto:F

ilipŠlap

al

HN048715

p a r t n e r s k ý p r o j e k t28

S míchovský Anděl prošel na přelomu tisíci-letí bouřlivým rozvojem. Ten se však netý-kal pouze rekonstrukcí budov a oprav míst-ní infrastruktury. Vzniklo zde jedno z novýchpražských center s řadou obchodů, kance-

lářských budov a hotelů. Díky výborné dopravní obsluž-nosti se lokalita stala velmi atraktivní také pro bydlení.

Výhodou je, že zde zůstala starší zástavba a v dosahujsou i moderní byty. Každý si tak může vybrat podle svéhogusta. Do centra města je to jen pár minut.

Staré domy mají stále své kouzloBydlení ve starší zástavbě na dosah Anděla není jistě prokaždého, ceny nemovitostí zde za poslední léta dostivzrostly, což potěší spíše developery a ty, kteří zde do ne-movitostí investovali v pravý čas. Ani nově příchozí všaknemusí přijít zkrátka, neboť s dalším rozvojem městskéčásti zdejší nemovitosti na hodnotě nejspíše ještě posílí.

Pojďme se však na oblast podívat spíše z pohledutěch, kteří zde bydlí, nebo o bydlení zde uvažují. Řada ne-

movitostí na svou rekonstrukci teprve čeká a patrně ještěčekat bude, protože stávající obyvatelé mnohde nemajína zásadnější rekonstrukce dostatek prostředků.

Jiné nemovitosti naopak rekonstrukcí už prošly, nave-nek si zachovaly své kouzlo a uvnitř prošly proměnami,aby odpovídaly standardům současného bydlení.

„Zájem je zde především o menší byty, které si pořizujírodiny, jež si před lety postavily domky v satelitních dom-cích v dosahu Prahy, kde zakládaly své rodiny,“ informujeo zajímavém trendu Jitka Komárková, Head of Residen-tial Agency společnosti CBRE, a dále upřesňuje:

„Děti v těchto rodinách poněkud odrostly a chtějí býtv dosahu kvalitních škol, svých spolužáků, společenské-ho života a kulturních zařízení. Z tohoto pohledu je Smí-chov ideálním místem. Je zde solidní občanská vybave-nost, kvalitní školy včetně francouzského lycea, kultur-ní vyžití přímo v docházkové vzdálenosti nebo v dosahuhromadné dopravy.“

Mnozí obyvatelé satelitů se už nabažili poklidu životana perifériích a touží se vrátit do víru dění. Své původní

V centru dění,přírodě na dosah

Text: Petra Kovářováa Michael MálekFoto: archiv

Vizualizace projektu Vitality

Zrekonstruovaná budovana Arbesově náměstí

p a r t n e r s k ý p r o j e k t 29

domy přitom noví obyvatelé Smíchova podle Jitky Ko-márkové neopouštějí. Také proto jim zde stačí menší byty.

CBRE rekonstruovala a nabízí rezidenční byty jakna Arbesově náměstí a v ulici Drtinova, tedy v ideálnímdosahu dopravy i srdce velkoměsta, zároveň však v blíz-kosti zahrady Kinských a Petřínských sadů.

Zeleň, ekologie a prostorStarší domy vyhovují hlavně lidem, kteří milují klasickémateriály a styl. Jiní dávají přednost sklu, kovům, vzduš-nosti a moderní eleganci. Takových staveb není v dosa-hu centra Smíchova mnoho, ale i takové se zde najdou.

Myšleno přitom není jen mladé. Společnost SATPOkupříkladu nedaleko realizuje prémiové bydlení pro aktivnía nezávislé seniory v centru Prahy, kteří ocení soukromí,pocit nezávislosti a rozšířenou nabídku služeb z oblastipéče o zdraví, bydlení a společenského života.

Vitality Rezidence je architektonicky zasazena mezimoderní Sacre Coeur² a park stejného jména v jižním sva-hu v pražské rezidenční čtvrti Na Hřebenkách.

Účelně navržené byty s dispozičním uspořádáním1+kk, 2+kk a 3+kk s balkónem, terasou či předzahrád-kou se záhonkovou úpravou, jsou umístěny tak, aby bylyosluněné a respektovaly potřeby jednotlivých obyvatel.

Mezi developery, kteří v Praze 5 stavějí rezidenční pro-jekty, se řadí také společnost YIT, zaměřená na finský

styl bydlení. V rámci rezidenčních areálů buduje klidovézóny se zelení a herní prvky pro děti. Zároveň se anga-žuje na projektech pro zlepšení života v příslušné lokalitě.V případě Prahy 5 navázala spolupráci s Klinikou dětskéchirurgie FN Motol, jejíž činnost dlouhodobě podporuje.

Nízkoenergetický projekt s názvem Talo Kavalírka vy-roste v atraktivní lokalitě na rozhraní Košíř a Smíchova.V ulici Pod Kavalírkou doplní stávající činžovní zástavbu,která je pro tuto lokalitu typická. Nabídku bydlení rozšíří YITo 98 bytů s prvky finského bydlení, z nichž zhruba čtvrtinupostaví pro soukromého investora. Výstavba projektu jižbyla zahájena, dokončení je plánované na září 2017.

„Koncept projektu vychází z tradičníhoměstského by-dlení v bytových domech se zeleným vnitroblokem, kterévhodně doplní stávající okolní zástavbu. V projektu TaloKavalírka chceme lidem nabídnout komfortní moderní by-dlení ve finském stylu, které ovšem bude dýchat tradičníatmosférou pražské zástavby počátku 20. století,“ uvá-dí Vladimír Dvořák, jednatel a výkonný ředitel YIT Stavo.

Celkem čtyři nízkoenergetické sedmipodlažní domybudou fungovat jako samostatné objekty, které spolupropojí společný suterénní prostor, určený pro parkování,a klidný vnitroblok, do něhož budou směřovat také před-zahrádky přízemních bytů. Nabídne stylové bydlení prosingles, páry i rodiny s dětmi.

Sacre Coeur²Dnes už je ve světě velmi běžná výstavba budov na pozemcích,pod nimiž vedou tunely či tubusy. Jsou to různé rezidenčnístavby v Londýně či Paříži, pod kterými probíhá trasa pod-zemního metra, osobní doprava či vede vlaková trať.

V České republice zdaleka není tolik příkladů těchto tech-nologií jako ve světě. Společnost SATPO již jednu zkušenostz oblasti přípravy a řízení výstavby s použitím high-techno-logií získala při výstavbě Rezidence Sacre Coeur v roce 2009a přirozeně navazuje s novým projektem nad pražským Smí-

chovem v sousedství malebného parku, kterýnově budované rezidenci propůjčil jméno.

Rezidence Sacre Coeur² je architektonickyunikátní bytový dům, který splňuje předpo-klady současné moderní architektury. Úžasnévýhledy, špičkové standardy, vzdušná archi-tektura, bezpečnost a respektování soukromí,to vše nabízí tato výjimečná a exkluzivnínovostavba s půdorysem podkovy a šesti vchody,mající celkem šest nadzemních podlaží.

Filozofií společnosti SATPO je, že největšíluxus je prostor, a proto navrhuje modernía především prostorné místo k životu, plnésvětla a zajímavých řešení.

▲

SMICHOV

Jitka Komárková,Head of Residential Agency,CBREPro mnohé rezidenty je Smíchovideálním místem. Díky možnostipronájmu parkovacích stání v tře-tím podzemním podlaží obchodní-ho centra Nový Smíchov nemajíani problém s parkování.

Ceny jsou zde ve srovnánís ostatními částmi Prahy 5 citelněvyšší. Je to dáno především poptáv-kou převyšující nabídku kvalitníhobydlení v této lokalitě.

Vizualizace projektu Watrovka

m í s t o p r o p o d n i k á n í

p a r t n e r s k ý p r o j e k t30

Od centra Smíchova dále byl vystavěn projekt GreenMotol. Obyvatelé čtyř nízkoenergetických bytovýchdomů tvořících uzavřený areál jistě ocení okolní přírodnípark Košíře-Motol. V prodeji je však už jen pár posledníchbytů.

„Slovem Green v názvu projektu jsme chtěli zdůraz-nit ojedinělost lokality. Domy vyrostly u golfového hřiště,doslova na dohled jedné z jeho jamek. V místě zcela ob-klopeném zelení, nerušeném jinou rezidenční zástavbou.Přitom spojení do centra je výborné a za nákupy a zába-vou to majitelé budou mít maximálně 10 minut,“ popisu-je Vladimír Dvořák, jednatel a výkonný ředitel YIT Stavo.

Poptávka rosteZájem o Smíchov a jeho okolí roste, proto se rozjíždějídalší projekty výstavby a jiné po svém využití silně volají.

Radikálně se změní oblast smíchovského nádraží.Mrtvá zóna s prázdnými budovami a nefunkčním kole-jištěm ustoupí v horizontu několika let moderní městské

čtvrti. Výsledky vyzvané architekto-nické soutěže, kterou připravil inves-tor Smíchov Station Developmentve spolupráci s Institutem plánová-ní a rozvoje hlavního města Prahy,přinášejí lepší představu o podoběprvní etapy výstavby. Rozvoj územíohraničeného ulicemi Ostrovského,Nádražní, Dobříšská a Radlická při-táhne do vybydlené oblasti několiktisíc lidí.

„Jde o projekt celoměstskéhovýznamu, který má propojit vzdále-nější městské čtvrti s nábřežím Vlta-

vy. Součástí bude rovněž nový dopravní terminál při smí-chovském nádraží,“ komentuje Jan Šépka, šéf Kance-láře projektů a soutěží IPR Praha, roli Institutu plánovánía rozvoje hlavního města Prahy jako garanta koncepční-ho a architektonického řešení území.

Podrobnosti projektu s názvem Smíchov City jsouznámy již dlouho. Na ploše 21 hektarů vyrostou kance-lářské, obchodní a rezidenční budovy. Urbanistický kon-cept nové čtvrti vznikl v ateliéru A69 – architekti a opírá se

o principy tradičního města, které je založeno na kvalit-ním veřejném prostoru ulic, parků a náměstí vymezenýchměstskými bloky, je živé, bezpečné a zdravěmultifunkční,jak to známe nejen z původního Smíchova.

Projekt řadu let brzdila stavební uzávěra. Teprve v po-lovině loňského roku ukončili pražští zastupitelé čekánína potřebná povolení, když schválili změnu územníhoplánu potřebnou pro zahájení výstavby.

Po zlepšení dopravní situace a oživení rezidenč-ní zástavbou volá ulice Radlická, kterou si za své sídlozvolila před lety ČSOB, jež by ráda také přispěla rozvojimísta.

„Už při výběru místa pro budovu ČSOB bylo patrné,že Radlice mají také své nedostatky. Dodnes zde totižnevzniklo žádné lokální centrum. Existují tu totiž omezeníúzemním plánem, jehož změna by Radlicím výrazně po-

mohla. Žádné stavební pozemky v okolí totiž nejsou urče-ny pro bytovou výstavbu. Je to velký paradox a omezenípro tuto lokalitu, protože živé místo ve městě potřebujebydlení,“ zdůrazňuje architekt Ivo Koukol k problemati-ce Radlic.

Základy funkční městské části totiž, podle jeho ná-zoru, stojí na třech pilířích: na určité hustotě zastavění,na pestrosti zahrnující bydlení, služby, obchody, kulturua pracovní příležitosti, a na absenci bariér pro pěší pohyb.

„Radlice to ještě stále nesplňují, protože co se týčemixu těchto funkcí, zatím zde chybí bydlení. Je tu kan-celářská budova a přibude další, takže jedna část funkč-ního spektra je přítomna, je však třeba, aby ještě přibylyslužby, obchody a je nezbytné, aby tady vyrostlo bydle-ní. Jedno s druhým je na sobě závislé, protože obchodya služby ve větším rozsahu nevzniknou, pokud nebudebydlení. Ani velké počty pracujících zaměstnanců nesta-čí, je třeba mít komplementární funkci, lidi, kteří tu budoupřítomni nejen přes den, ale i večer a o víkendech. Teprvetehdy lokalita skutečně ožívá. ✱

Talo Kavalírka – vizualizace interiéruGreen Motol s přírodou a golfovým hřištěm za zády

▲ 84 630 Kč/m2představuje současnáprůměrná cena novýchbytů v Praze na Smíchověa stále roste.

Mrtvá zóna smíchovskéhonádraží s nefunkčním

kolejištěm ustoupí v horizontuněkolika let moderní městské čtvrti.

Sacre Coeur2 – vizualizace interiéru

HN048711

p a r t n e r s k ý p r o j e k t32

P oslední slunnou sobotu babího léta by asi bylaškoda strávit doma na kanapi, říkám si v du-chu, hledíc z oken do ulic nového Smíchova.

Nevzpomínám si přesně, jaké pohnut-ky mě přivedly k rozhodnutí přestěhovat se

na druhou stranu řeky, o které jsem vždy tvrdila, že kro-mě notoricky známých památek s davy turistů nenabí-zí nic tak atraktivního, aby se sem člověk vláčel z dru-hého konce Prahy. Je čas si přiznat, že to byla pouzemoje lenost, která mi nedovolila překročit most na levýbřeh Vltavy.

Exotika na VltavěCestou k řece jsem si ještě stále pohrávala s myšlenkou,že bych se po železničním mostě snadno dostala zpětna Rašínovo nábřeží, ale jen co jsem dorazila na místourčené, zbabělá myšlenka na úprk se rozpustila ve vůniexotického koření.

Smíchovská náplavka hostí Asia food festival a nabízípouliční dobroty z Orientu. Stánky jsou obklopeny hou-fy nadšených gurmánů, přes které není vidět na dřevěnépalety s nabízenými pochutinami ani na informativní cedu-le. Naslepo se po čuchu zařadím do fronty nedočkavýchstrávníků u druhého kiosku a závistivě si prohlížím obsahplastových misek šťastlivců, na které již přišla řada. Ko-nečně bylo vyslyšeno i hladové volání mého žaludku.

Otevírá semi pohled naminiaturní sušené krevety, grilo-vané mořské ryby, zeleninový sálat s bambusovými výhon-ky zdobený arašídy a zelené kari, se kterým nakonec spo-kojeně odcházím k zahradnímu stolku. Přestože tomutolahodnému thajskému pokrmu vévodí intenzivní vůně slad-kého kokosového mléka, hned po první lžičce je mi jasné,že hlavní ingrediencí jsou chilli papričky a chilli papričky.

Se slzami v očích a ohnivým žárem na jazyku hle-dám záchranu u jiného prodejce. Drobný muž se širokýmúsměvem mě láká ke kotlíku a představuje mi vyhlášené

Kultura z levéhovltavského břehu

Text: Zuzana ArnadováFoto: Ondřej Petrlík

MeetFactory

Musaion – letohrádek Kinských

SMICHOV

p a r t n e r s k ý p r o j e k t 33

ležérním stylu debatují o hudbě a divadlu tak erudovanýmjazykem, že není pochyb o jejich uměleckém zaměření.

Vypadá to tady jako vmusic clubu v podsvětí, aleMeet-Factory nabízí mnohem víc. Program tvoří čtyři dramatur-gické linie a kromě hudební, jež prezentuje zejména mezi-národní nezávislou hudební scénu, jsou tu tři galerie, letní

kino a divadelní sál. Prostor pro konfrontace místní a me-zinárodní umělecké scény, experimentální mezioborovéprojekty, vizuální umělce, hudebníky, herce i neherce, re-žiséry a spisovatele.

„Kromě toho se právě tady na-chází mezinárodní rezidenční pro-gram, který je největším českým ate-liérovým programem pro zahraničníumělce,“ uvedl mě do obrazu, tedydo mezinárodního centra součas-

m í s t o p r o ž i v o t

speciality provincie Chu-nan. Bohužel musím ochutnávkusečuánské pánve zdvořile odmítnout, protože mě už jenpři pohledu na kořeněnou zeleninovou směs zavalí hor-kost po celém těle.

Tak si alespoň jako pozorovatel rozšiřuji obzory o gas-tronomii asijských zemí. Kromě u nás již dobře známýchnudlí a ochucené rýže na sto způsobů jsou tu k vidění tra-diční pokrmy zemí, jako jsou Gruzie, Mongolsko, Jemen,Omán nebo třeba Libanon.

Kolem páté hodiny se Hořejší nábřeží začíná postup-ně vylidňovat. Zatímco japonští prodejci úzkostlivě sle-dovali hodinky a přepočítávali suši, ženy v sárí podávalyposledním zvědavcům populární indické placky obalenév cizrnové mouce.

Hned, co jsem jednu obdržela, zabořila jsem se pá-travým pohledem do žluté kari omáčky s kousky masa.Naštěstí moje nenasytné choutky včas zastavil náhodněvyslechnutý hovor o vypečeném kuřeti Vindaloo, z čehožjsem usoudila, že mi ke štěstí bude stačit suchá placka,a objednala jsem si čaj s mlékem zvaný Masala. Tradičníindický nápoj s výraznou zázvorovou příchutí uspokojilmé chuťové pohárky natolik, že jsem se po třech hodi-nách konečně přiměla k odchodu.

Musím uznat, že snaha pražských radních vrátit „ži-vot“ na levý břeh Vltavy se skutečně daří. Smíchovskánáplavka už rozhodně nepůsobí dojmem zpustlého chát-rajícího místa. Kromě toho, že ji letos zalila vlna food fes-tivalů, si tu celé léto mohli příchozí užívat filmy promítanév letním výletním kině. Lístky je možné sehnat za 70 ko-run a zejména lenoši ocení, že v ceně je i přívoz z Výtoně.

Živé umění v továrněDalší nová letní scéna byla otevřena na přání obyvatelPraha 5 u zastávky Lihovar. Slunce sice už pomalu mizíza mraky, ale vítr se mi ještě nezdá tak studený, abychza filmovými zážitky spěchala do multiplexu.

Autobusem jsem byla na Lihovaru za pár minut, nic-méně nevidím nic, co by připomínalo filmové plátno. Pří-mo u železniční trati nacházím pouze bývalou sklárnu– další opuštěná průmyslová budova, jimiž je Smíchovobklopen, napadá mě. Navíc se už začíná hlásit chladnýpodzim a ticho v přicházející tmě tvoří pochmurnou at-mosféru zapomenutého místa. Odráží se zde pouze zvukautomobilů z nedaleké silnice a občas projede vlak.

Byla už jsem téměř na odchodu, když jsem si všimla,že pestrobarevnou fasádu bývalé továrny zdobí ještě dvěvelká auta zavěšená na mohutných hřebenech a mezinimi svítí nápis MeetFactory (nikoliv Meat Factory).

MeetFactoryNež jsem stačila propadnout údivu a přistoupit blíž, abychse přesvědčila, že čtu nápis správně, začaly se před to-várnou scházet skupinky mladých lidí. Oděni v barevném

Gurmáni a gurmeti si na náplavce přijdou na své

Překvapilo mě, jakým rušným nočním životem se na Andělužije. Asi každý by si tu dokázal najít podnik svého srdce. Všude

narazíte na bar, kavárnu nebo restauraci se svébytným stylem.

Smíchovskou náplavku zalilavlna food festivalůNávštěvníci Hořejšího nábřeží měli mož-nost během léta ochutnat pokrmy téměř

z celého světa. Náplavkaožila „streetfoodovým“festivalem, na kterém sevystřídaly chutě a vůněgastronomických specialitrůzných zemí. Jednou sipříchozí mohli pochutná-vat na americkém BBQa jindy je stánkaři hos-tili smaženým hmyzema exotickým ovocem.

▲

z celého světa. Náplavka ožila „streetfoodovým“ festivalem, na kterém se vystřídaly chutě a vůně gastronomických specialit různých zemí. Jednou si příchozí mohli pochutná-vat na americkém BBQ a jindy je stánkaři hos-tili smaženým hmyzem a exotickým ovocem.

Foto: Archiv pořadatele

p a r t n e r s k ý p r o j e k t34

V létě 2012 seMatěji Samcovi splnil sen, o kterémsepředtím ani neodvážil snít. Když po čerstvě ukon-čených studií na DAMUpřemýšlel, jak skloubit své

vize umělce, a přitom se vyhnout klasickém “kamenné-mu” divadlu, kde často vládnou složité ustálené systémyna úkor tvůrčí svobody, zavolal mu Jan Tošovských (sou-časný dramaturg Národního divadla) s návrhem na spolu-práci v MeetFactory.

Jak se profiluje divadlo v MeetFactory a jakápředstavení se tady hrají?Jsme divadlo pro přece jenom náročnějšího diváka. Jeuž jakousi tradicí, že cestu do MeetFactory si nacházejípředevším lidé, které láká spíše nevšední druh divadla,řekněme divadlo experimentální.

Již několik let se ovšem v MeetFactory zaměřujemena divadla postavená hlavně na textu, mluveném slo-vě, tedy jakousi experimentálnější činohru. K inscenová-ní si vybíráme většinou zahraniční díla současné prózy.Nemáme sice stálý umělecký soubor, ale pracuji s už-ším okruhem režisérů i herců, se kterými společně di-vadlo profilujeme a snažíme se mu vetknout výraznou,originální tvář.

Projekt MeetFactory je výjimečný ve snazepropojovat výtvarné umění a divadlo.Jak tato součinnost vypadá v praxi?Má to samozřejmě mnoho podob. Může jít o zapojová-ní původně výtvarných umělců do divadelního proce-su, z poslední doby bych určitě rád zmínil tvorbu AlešeČermáka, který se krátce po vystudování pražské Aka-demie výtvarných umění stal divadelním režisérem právěu nás v MeetFactory.

Nejlepší ukázkou spolupráce divadelní a výstavní dra-maturgie by ovšem byl oceňovaný projekt letošního léta“O něco horší než Romeo: tragédie z rozmaru”. Ten vznikljako výstava a divadelní inscenace v jednom. Výsledkembyla lehká, svěží inscenace, jakási moderní parafrázeShakespearova Romea a Julie, v rámci které se její divácispolečně s herci přesouvali prostorami galerie a divadlaa jednotlivé scény se v nich odehrávaly v interakci hercůse sochami, světly a stínem.

Můžete mi přiblížit mezižánrové a vzdělávacíprojekty?Těch je opravdu hodně a jsou velmi různé. Ne na všechspolupracuji, ale vzhledem k tomu, že posláním Meet-Factory je mj. “zpřístupňovat umění široké veřejnosti”, jdevelmi často o různé workshopy, komentované prohlídkyvýstav, diskuse či setkání s umělci.

Důležitou součástí naší činnosti je mj. pravidelné pořá-dání uměleckých večírků “Veřejný dům”, na kterém parti-cipují všechny čtyři dramaturgie působící v MeetFactory(tedy divadlo, hudba, výtvarné umění a rezidenční pro-gram). Jeho návštěvníci na nich mají možnost zúčastnitse nejen výstav či divadelních performancí a koncertů,ale také navštívit Otevřené ateliéry a seznámit se s tvor-bou umělců, kteří v MeetFactory právě tráví své rezidenč-ní pobyty.

Jaký vztah máte k této čtvrti?MámSmíchov velmi rád. NaMalvazinkách kdysi žila mojebabička a Prahu, kde jsem se sice nenarodil, ale kde jižmnoho let žiju, mám prvně spojenou právě se Smícho-vem. I já jsem několik let na Smíchově bydlel, je to zcelajednoznačně má nejmilejší čtvrť v Praze. ✱

Inscenace Malina, MeetFactory

Jsme divadlo pro náročnějšího diváka

Matěj Samec

ného umění, dramaturg Matěj Samec. Letní kino zde užletos nestihnu, ale ochutnávku z divadelního jeviště ano:Malina – inscenace podle stejnojmenného románu Inge-borg Bachmannové.

Divadelní sál v prostorách bývalé továrny je v podstatěk nerozeznání od běžných divadelních sálů. Navíc je vari-abilní, čímž umožňuje scénu přizpůsobit dle potřeb každéinscenace. Jako divák jsem zasedla do první řady ma-lého, cca pro 20-30 lidí „velkého“ hlediště. Necelý metrpředemnou stojí herci, tedy pokud si zrovna nepřisednouvedle mě – hlediště se chvílemi stává jevištěm a naopak.

Okamžitě jsem byla vtažena do příběhu milostné-ho trojúhelníku, ale jak záhy zjišťuju, ony tři postavy jsou

Foto: MeetFactory

SMICHOV

Není divadlo jako divadloŠvandovo divadloŠvandovo divadlo není třeba příliš představovat.Věřím, že nejen obyvatelé Smíchova, ale asi i každýPražák alespoň jednou do toho moderního evrop-ského kulturního centra ve Štefánikově ulici zaví-tal. Divadlo se významně angažuje v činnosti me-zinárodní spolupráce a může se pyšnit prvenstvímprvního pražského divadla s anglickými titulky.

Krytové divadlo OrfeusDivadlo působí na pražské scéně již řadu let a stojíza ním Radim Vašinka, významná osobnost under-groundového proudu. Coby principál, režisér, dra-maturg, autor i herec přivádí na jeviště texty a scénáře, které sena jiné divadelní scéně v ČR ještě neobjevily.

Nejčastěji se jedná o autorské inscenace založené na výraz-né literární osobnosti, například amerických beatnických bás-níků a méně známých autorů, se specifickým inteligentnímhumorem, jejichž hry jsou plné skečů a slovních hříček. Smí-chově v bývalém krytu civilní obrany.

m í s t o p r o ž i v o t

p a r t n e r s k ý p r o j e k t 35

možná jedna bytost. Jeden člověk, který zápasí se svýmkřehkým ženským Já, mužským chladně racionálním an-tipodem a sny uloženými v podvědomí, jež mění svůj ob-raz podle toho, zda vládnou emoce či racionalita.

Přesně takové je divadlo v MeetFactory. Vtáhne vásdo světa prken skrze vaše vlastní prožitky a osobní zku-šenosti. Nebude vám předkládat jednoznačnou interpre-taci díla, tu nechá na vás, nechá vás přemýšlet a objevo-vat nové rozměry výkladu.

Noční život na AnděluPřiznám se, že i mě samotnou velká obchodní střediskaa gigantické administrativní budovy trochu děsí, ale roz-hodla jsem se dát této čtvrti druhou šanci a v pokroči-lých večerních hodinách jsem se vydala Štefánikovou ulicísměrem k zatím nedefinovanému cíli.

Překvapilo mě, jakým rušným nočním životem sena Andělu žije. Asi každý by si tu dokázal najít podniksvého srdce. Ať už jdete podél tramvajové tratě, nebouhnete do kterékoliv z přilehlých uliček, narazíte na bar,kavárnu nebo restauraci se svébytným originálnímstylem.

Moje kroky vedly do netradiční rohové kavárny JardaMayer v ulici Staropramenná. Kávu sice v nápojovém

Švandovo divadlo

160 obchodů | 2500 parkovacích míst | novysmichov.euHN048814

i n z e r c e

▲

p a r t n e r s k ý p r o j e k t36

lístku najdete, ale to rozhodně není hlavní důvod, pročjsou tu až do půlnoci obsypané stoly návštěvníky všechvěkových kategorií.

Malá kavárna, která ve skutečnosti není ani tolik ka-várnou jako spíš hospůdkou a galerií, nabízí familiární at-mosféru a odpočinek v umělecky řešeném, a přesto jed-noduchém interiéru. Střídají se zde autorské výstavy začí-najících umělců a tematické projekty na podporu různýchdobrovolnických činností.

Podnik je samozřejmě koncipovaný zejména jako re-staurační zařízení a nenabízí výstavní prostory v pravémslova smyslu, ale pokud chcete posedět s přáteli, a při-tom potěšit oko pohledem na moderní uměleckou tvor-bu, určitě byste se tady měli zastavit.

Latinská La MacumbaVrátila jsem se zpět na hlavní třídu, abych se také podí-vala do jednoho z těch moderně designovaných klubůs tanečním parketem, na který často slečny hledí z baro-vé stoličky s koktejlem v ruce několik hodin, než se objevíprvní odvážlivec s výzvou k tanci.

Nejsem zrovna fanynka elektronické taneční hudby,takže jsem opravdu zajásala, když k mému uchu dolehlylatinskoamerické rytmy z baru La Macumba. Nezklamal,energie a radost z pohybu sálala napříč multikulturnímsložením hostů, kteří tu v páru nebo ve skupinkách tan-čili různé varianty salsy a rozdávaly úsměvy na všechnystrany. Na parketě se střídali profesionální tanečníci s ku-bánskými kořeny, amatéři a dokonce i takoví prkenní an-titalenti, jako jsem já.

Stud se v La Macumbě nenosí, navíc většina přešla-pů zmizí v dýmu ze starého kabrioletu, jehož přední částtvoří originální DJ pult s kouřovými efekty. A je to jedi-ný kouř, kterého se v klubu dočkáte – s cigaretou bu-dete vykázáni na chodbu. Stěny zdobené motivy pří-mořské krajiny, exotické koktejly a především uvolně-ná atmosféra mi evokovala pocit nikdy nekončícíchprázdnin.

O to horší bylo setkání s realitou v brzkých ranních ho-dinách, když jsem se z posledních sil rozloučila s taneč-ním parketem. ✱

Jazz Dock Jarda Mayer

Co byste si neměli nechat uniknoutFebiofestAť už patříte mezi příznivce velkýchmultiplexů, nebo ne, rozhodně bys-te si měli alespoň jednou za rok najítčas a navštívit kino Cinestar Anděl.I příští rok se zde bude pořádat me-zinárodní filmový festival Praha –Febiofest, v rámci kterého se můžeteseznámit s nejzajímavějšími snímkysvětové kinematografie.

Od 17. do 25. března se pro diváky otevře 12 kinosálů s bohatým progra-mem v širokém rozsahu a s hudebním doprovodem.

Království železnicJedinečný pohled na modelovou krajinuprotkanou železniční sítí, spojený s histo-rií a současností Prahy 5, se vám naskyt-ne v Království železnic v Praze u An-děla. Uvidíte modely, které jezdí, svítí,otevírají se a reagují na střídání denníhoa nočního cyklu. Zejména malí návštěv-níci ocení možnost ovládat lokomotivya řadu dalších interaktivních prvků.

Pro dospělé jsou tu každý měsíc připravené přednášky;nejbližší o dějinách integrované dopravy se koná již 12. prosince 2015.

Mikulášská v Národopisném muzeuMikuláš, čert i anděl navštíví letos krásné prostory Letohrádku Kinskýchv Praze 5. Kromě tradiční trojice bude v Národopisném muzeu pro děti při-pravena divadelní pohádka O Ježíškovi a rodiče si mohou mezitím prohléd-nout výstavu Venkov, a to s výkladem kurátora.

Výstavu Vojtěcha Kubašty v galerii PorthemicaV přízemí severního křídla Letohrádku Porthemica budou během prosince vy-stavena díla slavného českého malíře a srdcem i duší Smíchováka – VojtěchaKubašty.

Království železnic

Život v akvárku, vítězný film Febiofestu 2015

SMICHOV m í s t o p r o ž i v o t

p a r t n e r s k ý p r o j e k t 37

S pokojenost obyvatel každé lokality je do značnémíry závislá na dosažitelnosti a rozmanitostiobchodů a služeb. S příchodem obchodníchcenter se však mnoho obchodů přestěhovalo

mimo obytné zóny a místní malé provozovny živoří. NaSmíchově je to jiné.

Ke stěžejním pilířům rozkvětu Smíchova do současné„živé“ podoby patří bez pochyby obchodní centrumNovýSmíchov. Otevřeno bylo 26. 9. 2001 jako jedno z prvníchobchodních center v České republice. V roce 2010/11prošlo rozsáhlou rekonstrukcí, aby mohlo nabídnout pro-středí obohacené zelení, eskalátory, novými architekto-nickými prvky a odpočinkovými zónami.

Nový Smíchov patří mezi nejúspěšnější nákupní cent-ra u nás. Má vynikající polohu v jedné z nejvíce frekvento-vaných křižovatek v Praze. Spádová oblast je proto velmiširoká. Ve svém nitru soustředí široké spektrum atraktiv-ních značek a nadstandardních služeb. Mezi ně patří po-radenství v oblasti stylingu a pomoc s výběrem při náku-pu za asistence profesionálních stylistek ve třech vyhra-zených dnech v týdnu. Nechybí provoz dětského koutkus různorodým programem.

„Naším přáním je, aby zákazníci odcházeli s co nej-lepším zážitkem z návštěvy a rádi se k nám vraceli. Ob-chodní centrum již není pouhé místo k nakupování, alevelký zábavný prostor pro trávení času. Jakési „jeviště“plné obchodů, ale také setkávání a radosti,“ vysvětlujeJana Mouchová, marketingová manažerka společnostiKlepierre, která centrum provozuje.

Na 60 000 m² rozdělených do tří nadzemní podlažískýtá prostor 165 obchodním jednotkám, 21 restauracíma kavárnám, multikinu Cinema City s 12 kinosály (s cel-kovou kapacitou 2700 míst), zahrnující i moderní 4DXsál. Nechybí hypermarket ani možnosti sportovního vyžitína bowlingu nebo ve fitness klubu Holme Place.

Podstatnou součástí centra Nový Smíchov a vlastněširokého okolí je trojpodlažní podzemní parkoviště s ka-

pacitou 2500 míst. Nejspodnější patro nabízí k proná-jmu parkovací místa rezidentům z blízkého okolí. Hornídvě patra pak využívají nejenom návštěvníci centra, alei ostatní, kteří krátkodobě zavítají do této lokality.

„Oblast Anděla je v Praze druhým nejatraktivnějšímobchodním centrem. Na rozdíl od centra Prahy se semvšak soustředí především místní obyvatelé a lidé, kteřízde pracují. Nejde o turisticky exponovanou lokalitu.

Díky velkému pohybu a koncentraci osob je zde ide-ální prostor pro rozjezd nových obchodních a restaurač-ních projektů. Kde jinde by měly šanci uspět než tady,"upozorňuje na přednosti z pohledu retailu Veronika Tebi-chová, Head of Retail Agency společnosti CBRE. Záro-veň však dodává, že oblast v podstatě svou reklamu aninepotřebuje. Stávající kvalitní prostory pro komerční vyu-žití jsou prakticky beznadějně obsazené a majitelé domůjen těžko hledají možnosti zpřístupnění nových. Také pro-to zde nejsou zrovna malé nájmy. Mít provozovnu v cent-ru zdejšího dění se zkrátka vyplácí.

Směrem od exponované křižovatky však ceny zvol-ňují, prostor tak nacházejí i obchody a restaurace niž-ších cenových úrovní. Každý si tedy vybere podlesvého. ✱

Obchody a služby pospoluText: Petra KovářováFoto: archiv

Obchodní centrum Nový Smíchov

Holmes Place nejen na SmíchověHolmes Place je předním prémiovým wellness klubem v Evro-pě. V Praze sídlí ve 2. patře OC Nový Smíchov a na Kříží-kově ulici v Karlíně. „Naším cílem je pomociklientům najít aktivitu, která jim vyhovuje,v místě, kam se rádi vracejí. Pomáháme jimdosáhnout jejich cílů pomocí individuálníhoosobního přístupu, motivace a podpory, aby ses námi mohli cítit mladší, zdravější a šťast-nější,“ uvádí k filozofii klubu Nina Kolomaz-niková, manažerka Holmes Place Karlín.

Holmes Place

Veronika Tebichová,Head of Retail Agency, CBRENabídka grastronomie na Smí-chově je velmi pestrá. Čím dálvíce se zde projevuje trend zvý-šené poptávky po kvalitnějšíchpotravinách a biopotravinách.Událostí zde bylo napříkladuvedení konceptu Delmart.

p a r t n e r s k ý p r o j e k t38

J e svébytný a specifický. Pražský Smíchov.Když se touto čtvrtí chcete projíst, připravtese na to, že odejdete se zahuleným kabátema budete se muset hodně pídit. Rozhodně tovšak zkuste. StokomínovýManchestermá to-

tiž něco, co se těžko uměle vytváří. Má totiž at-mos-fé-ru.Když jsem se ptala známých, kam na Smíchově chodí

na oběd nebo večeři, dostala jsem dost neurčité odpově-di. Počkejte, napsala jsem si to na ubrousek s logem Pl-zeňského restaurantu Anděl na Štefánikově: „Smíchovmánepochopitelná místa a neuvěříš, že se mohla zachovat.“

Mimochodem na zmuchlané servítce jsou stopypo hovězím guláši, na který sem chodím s kamarádem,jenž sem na něj cíleně téměř každý týden míří až z Bert-ramky. Když pokrájel houskový knedlík, přihodil další„gastro tip“ a odešel na cigaretu do kuřáckého baru.

„Znáš legendárního knihkupce Láďu z krámku napro-ti Jamajce?“ Tak díky, knihy mají k jídlu daleko. Zkouším

pražská šéfkuchařská esa: „Na Smíchově se moc dobřenevaří, ale se ženou jsme chodili na obyčejná jídla do Ko-runky na Arbesově náměstí. Je to dokonalé retro! Maji-tel má o pár metrů dál řeznictví a rozhodně stojí za to jejzmínit,“ nadšeně popisuje Mirek Kalina, který vede svo-ji restauraci v Dlouhé a na Smíchově dlouhá léta bydlel.

Hm. Co všechny tipy spojuje? Zážitky!

Český pohled na jídlo je řezník na náměstí„Není tu typická čtvrť pro kravaťáky. Lidé tady bydlí. Kou-píte tu dobré sýry a uzeniny. Na Smíchově pochopíte,jaký je klasický, staročeský pohled na žrádlo,“ vypráví mijeden starousedlík a do síťovky strká párky od Sváčka.

Čtvrť vymezuje půvabná náplavka a okolní kopce. Jesilně zatížena dopravou, která ji půlí vedví. Přesto je Smí-chov dobrá adresa k bydlení. „Má všechny předpokladystát se úžasnou čtvrtí. Je blízko Vltavy a nedaleko centra.Jeho boom přijde, kolem nádraží vznikne nová výstavba

Jak chutnásmíchovský svéráz

Vinograf Anděl

Text: Julie KalodováFoto: Ondřej Petrlík

SMICHOV

p a r t n e r s k ý p r o j e k t 39

m í s t o p r o ž i v o t

s novým náměstím,“ odhaduje architekt Radek Lampa,který má na Štefánikově svůj ateliér.

Kam na báječná vejce, kávu, dobrý oběd,úctyhodnou večeři a vínoPokud potřebujete dobré tipy na celý den a téměř všech-ny životní, pracovní a osobní příležitosti, Smíchov má conabídnout, ale ujdete mnoho kilometrů. Na hranici meziSmíchovem a Malou Stranou najdete v ulici Plaská CaféLounge sem si zajděte na snídani, mají otevřeno už od půlosmé ráno.

Ochutnáte skvělou kávu z pražské pražírny Double-shot i berlínské The Barn. Dejte si espresso, cappucci-no nebo něco méně klasického. Zkuste překapávanoukávu a všechno ostatní nechte na obsluze. Jsou dokona-lí, umějí připravit ranní vejce a poskytují dlouhodobě per-fektní služby. Doporučuji rezervaci, bývá tu opravdu plno,ať sem nejedete zbytečně.

Už jsme si řekli, že na Smíchově to máte k dalšímupodniku po čertech daleko. I když... Za rohem směremke Kinského zahradě je v ulici Rošických schovaný pří-jemný Atelier Red & Wine. Zkuste si dát rybu nebo coko-liv ze sezónní nabídky. Teď na podzim doporučuji zvěřinu.Mají velmi slušně zásobenou vinotéku a budou se o vásstarat jako o vlastní. Atelier je skvělý tip na pracovní oběd,formální pracovní setkání i večerní posezení v ležérnímrozpoložení.

Na oběd si můžete zajít i do Bistrotu M na ulici Zubaté-ho. Budete se u malého stolečku tísnit, ale pravděpodob-ně rádi. Dejte si cokoliv, dostanete jídla s francouzskýmšmrncem a nad vínem finančně nevykrvácíte. Nesmíte vy-nechat zdejší majstrštyk – šneky po burgundsku.

Na víno vás pošlu do nedávno ote-vřeného vinného baru Vinograf Andělna Radlické. Se všemi pobočkami Vi-nografu je kromě dalších lidí propojena i známá som-meliérka Klára Kollárová, kterou velice obdivuji a jsem jejídlouholetá fanynka. Pár kocovin mě to už stálo.

Dostala jsem zajímavé doporučení i na The Wine Barna Arbesově náměstí, osobní zkušenost však zatím ne-mám nemám. Z jejich jídelního lístkuvšak lze vyčíst, že teď na podzim majízvěřinu. Nechám se pravděpodob-ně zlákat na srnu a víno. Ale už jsemu vína a málem bych zapomněla na-vštívit pobočku sítě Ambiente – CaféSavoy na Vítězné ulici!

Kdo nebyl na snídani v Savoyi,jako by nebyl. Vezměte sem lásku,

Xxx

Na víno vás pošlu do nedávnootevřeného vinného baru Vinograf

Anděl na Radlické.

▲

Cafe Lounge

m í s t o p r o ž i v o t

Xxx

m í s t o p r o ž i v o t

nografu je kromě dalších lidí propojena i známá som-El Barrio de Angel

Le Camille

p a r t n e r s k ý p r o j e k t40

Bistrot M

Atmosféra starých smíchovských hospodKontrast je fascinující a je třeba dát své útroby všancstudiu smíchovské gastronomie. Vedle pivnic s logem vel-kých pivovarů fungují na Smíchově zahulené hospody

s dřevotřískovým nábyt-kem, vtipy z Dikobrazuna stěnách a letitýmištamgasty. Neuvěřitelné!

My jsme ochutnalinaprosto šílenou bulhar-skou kuchyni a kladli siotázky, jak je to možnéa kdo a z čeho tady pla-tí nájem! Stojí za to tuneuvěřitelnou atmosféru

zažít, než se Smíchov vzpamatuje a staré kouzlo defini-tivně převálcují moderní koncepty.

Nonstop až do ránaAneb vždycky nakonec můžete skončit s pivem v rucena železničním mostě přes Vltavu. Když se ocitnetena Smíchově po 23. hodině a chcete z pochopitelných i ne-pochopitelných důvodů zůstat v této lokalitě, vydejte seod Anděla směrem k řece. Je jedno kterou ulicí. Najdetetu řadu podniků, které z ulice vypadají tiše a prázdně, alejsou plné lidí s cigaretou a dvojkou levného vína v ruce.

Skvělá řeznictvíDržte se Štefánikové a domácí ledničku máte plnoumasa a výtečných uzenin. Začněme od Anděla směremk centru. Nemám osobně vyzkoušeno, ale do El Barriode Ángel na Lidickou si zajděte pro jihoamerické masona steaky a dejte mi vědět, jaké bylo. Nesmíte minoutLahůdkářství Sváček se skvělými uzeninami a sexy ob-

sluhou; sem si jděte třeba pro špekáčky, ale stejně koupí-te kousek tamtoho a šunku a ještě něco...

Do půvabného Řeznictví a uzenářství U Arbesa váspřiláká výloha s naturálně vystavenými půlkami prase-te. Když chcete něco delikátně francouzského, zaběhnětedo La Boucherie a Bistrot M za rohem na Zubatého, jeto mé oblíbené místo. Stačí, když řeknete, že potřebujeteněco dobrého pro večer ve dvou... Já jsem to zažila. Jean--Paul Manzacovi zasvítily oči, sáhl pro dvě lahve čer-veného, neptal se a nakrájel sýr, přidal šunku a bohatěšpachtlí nabral rillettes. Laškovně povytáhl obočí a při-dal mi svou osobní vývrtku jako dárek...

Téměř žádní turistéJsme v podhradí, jenže v centru, takže turisté se svezoulanovkou z Petřína, dají si obrovskou zmrzlinu v Ange-latu na Újezdě, otočí se a jedou zpátky na Malostranskénáměstí. Smíchov tak zůstává téměř bez turistů. Mi-mochodem, když už jsme u té zmrzliny v této půvabnézmrzlinárně, vyzkoušejte mangovou! Chodí vůbecněkdo z vás na Petřín na rande?

Smíchov je pivní nebeSmíchovu dominuje majestátní pivovarský komín.Tradice pití piva je v této čtvrti silně zakořeněná a hoř-ký mok má svou obrovskou fanouškovskou základnu.Všechny velké pivovary mají podnikové pivnice právěna Smíchově. A kdo má rád produkty menších pivova-rů, může si svoje lásky koupit.

Já miluji pivní dílo rodinného pivovaru Matuška,zejména dvanáctku California. V lahvích je dostaneteu Sváčka a v bistru Le Camille blízko křižovatky naAndělu. Pivo stranou, jestli máte rádi čerstvé těstovinya nevadí vám jíst je na stojáka, vypravte se právě sem.

návštěvu, děti, kamarádkui nepřítele, se kterým chce-te zakopat válečnou sekeru.Vždy uděláte dobrý dojem.V míchaných vejcích na-

jdete obrovské klády praž-ské šunky a párky vám donesou s křenem, který báječně štípe

v nose. A ten místní chléb! Sejděte do spodního patra, kde za pro-sklenou stěnou uvidíte pekárenské umění naživo.

Café Savoy se vymyká tomu, co jsme o Smíchově řekli, ob-jevil se ve světových turistických průvodcích a bývá tu meziná-rodní klientela. Je to profesionálně vedená gastronomická továr-

Pět důvodů, proč se jít najíst a napít na Smíchově

návštěvu, děti, kamarádku

jdete obrovské klády praž-ské šunky a párky vám donesou s křenem, který báječně štípe

SMICHOV

p a r t n e r s k ý p r o j e k t 41

na s velmi dobrou úrovní. Na dlouhé sezení to není, pro-tože venku už čekají ve frontě Japonci, ale zážitek tobezesporu je.

Svačina v přírodě? S košíkem to vezmětepřes ŠtefánikovuBudete si ťukat na čelo, proč vás v průmyslovém a ruš-ném Smíchově posílám na piknik. V pekařství Paul pří-mo na rohu na křižovatce na Andělu si vyberte peči-vo, třeba briošku s olivami. Vezměte to s košíkem přesŠtefánikovu ulici, nakupte si šunku, olivy, víno a sýrya jděte k řece.

„Smíchovská náplavka je dobré místo. V létě tam byloletní kino a občas se tu pořádají zajímavé gastro akce,“říká recenzent restaurací Michal Sänger. Hudbu ani bar-many v našem malém průvodci ještě nemáme, takže zů-staneme u řeky a večer posedíme u míchaného nápojev Jazz Docku přímo nad hladinou Vltavy. Jen nevím, kamsi při blues dáte ten košík.

Úžasným místem je i park Sacré Coeur, kam se dosta-nete po lávce, která vede přímo z prvního patra nákupní-ho centra Nový Smíchov. Hledejte cedulku a šipku, kterávás dovede k východu a do přírody. Z malého roztomiléhoparku je nádherný výhled na Prahu.

Dalším zajímavým místem pro sva-činu v pražské přírodě je park Mrázov-ka, kam se nechte vyvézt červenoulanovkou přímo z budovy hotelu NHPrague. Nebojte se, vejděte dovnitř a kolem recep-ce dozadu. Lanovka slouží jako výtah pro hotelové hostyi veřejnost.

Když už jsme na kopcích, musíte si zajít do restauraceNa Kopci v ulici K Závěrce. Sem pravděpodobně budetemuset zajet autem. Podnik je vyhlášený recepturou na ta-tarák. Ale dobré je všechno a vyplatí se vystát si frontuna volný stůl. ▲

Prague. Nebojte se, vejděte dovnitř a kolem recep-ce dozadu. Lanovka slouží jako výtah pro hotelové hosty Kavárna Mezi řádky

HN048801

i n z e r c e

p a r t n e r s k ý p r o j e k t42

Svéráz SmíchovaNemohu vás ochudit o trochu kouře. Ze smíchovskýchposezení se vracím domů a všechno oblečení hážurovnou do pračky. Míst, kde rozkrýváte hutný kouř, jena Smíchově hodně. Pivo a našlapanou atmosféru zažije-te v pivnici Jamajka na ulici Staropramenná (ach ten pivníSmíchov!), kam se dá jít cíleně na zajímavé pivní speciály.

Unikátní atmosféru, kterou tvoří i – jak říká můj kama-rád – „bývalé dámy u vína“, zažijete v zapadlé vinárněVěstonický Venouš na Matoušové. My jsme tam dlouhonevydrželi, ale za ilustrativní průzkum to stálo. Když chce-te zažít něco bodrého a jíst kus mleté flákoty, zajděte sinejen v noci na burger do Bejzmentu na Zborovské. Tady

se nekouří, ale jídelní lístek je cílen na to, že máte přede-vším pořádný hlad.

Zajímavé retro, těžkopádný interiér, svérázné postavy,slušné jídlo a příjemné ceny můžete zajít v Klubu Santoš-ka v suterénu činžáku na ulici U Nikolajky. Čepují tu pivaz malých pivovarů.

A na závěr jsem si nechala dobré skutky a svou srd-covku. Tento text píšu v malé Kavárně Mezi řádky na Šte-fánikové, která je tréninkovým pracovištěm pro mentál-ně postižené. Mám tu klid na práci a ráda sem chodím.Na kávu se mě ptali už tři lidé a stále ji nemám. Míchanávajíčka jsou studená. Ale kdyžmi je nesou, vnímámobrov-ské úsilí a velké city. Věřím, že i káva za chvíli bude. ✱

Ateliér Red & Wine

J ak už jste se možná dočetli v našem gastronomic-kém průvodci, Smíchov je typický zakouřenými re-stauracemi a těžko se hledá výjimka. Proto jsme

byli nadšeni, že jsme ji našli. Ondřeji Koubkovi, jejímu šéf-kuchaři a jednateli v jedné osobě, jsme následně položiliněkolik otázek.

Skutečně jsou vaše restaurace plně nekuřácké?Naše interiéry jsou kompletně nekuřácké, kouří se pouzev otevřené části. Na tom trváme ve všech našich provo-zovnách.

Nekuřácký provoz jsme zavedli během rekonstrukce,a jelikož přinesl velmi pozitivní zkušenosti, už jsme u nějzůstali.

Takže to neodradilo hosty, jak se mnohdy tvrdí?Návštěvnost nám neklesla, z části přišli i noví hosté. Lidéz kanceláří a vyššího vedení. Ti si nekuřácký provoz po-chvalují nejvíce. Změnu však uvítali i ostatní návštěvníci.

Lidé, kteří v dnešní době do restaurace míří za kvalitnígastronomií, nekuřácké prostory vítají. A jsou mezi nimitaké kuřáci, kteří si po večeři dojdou zapálit ven. Mámev zásadě jen pozitivní ohlasy.

Na čem si ve svých restauracích zakládáte?Provozujeme síť restaurací, přičemž dvě z nich jsou tadyna Smíchově. Plzeňský restaurant Anděl, ve které právěsedíme, a za rohem je restaurace Kozlovna Lidická.

Jak už názvy napovídají, čepujeme kvalitní české pivoz Plzně. Zde je základem poctivá tanková Plzeň, v Lidicképak Kozel. Ostatní piva z produkce plzeňských pivovarůjsou pak součástí doplňkového sortimentu.

Stavíme také na kvalitní gastronomii připravovanéz čerstvých, převážně tuzemských surovin. Na Barran-dově máme centrální kuchyni, kde probíhají některé pří-pravné práce včetně bourání masa, vaření knedlíků, pří-pravy domácích dezertů.

Omáčky vaříme původními metodami tak, jak se majídělat. Jídla připravujeme moderními postupy, metodousous-vide (suví), tedy vařením ve vakuovaných plasto-vých sáčcích, při nižší teplotě a po delší dobu, než je ob-vyklé. Na tom si zakládáme. Na tom a na surovinách odtuzemských dodavatelů. To platí také o vínech.

Neméně důležité je příjemné prostředí. Proto jsmev létě přistavěli krytou zahrádku, která přináší vyšší úro-veň i pro pracovní schůzky. Důraz klademe také na kva-litní, dobře vyškolený personál, kterému můžeme nabíd-nout silné zázemí. ✱

Příjemné prostředí, chuťové zážitky...

Ondřej Koubek

Plzeňský restaurant Anděl

Správa a údržba nemovitostí v každé fázi jejich životního cyklu

Poskytujeme služby komplexní správy nemovitostí napříč segmenty. Kromě zkušeností z oblasti technické správy

můžeme nabídnout i poradenství ve fázi plánování výstavby i samotného provozování nemovitostí. Spravujeme

administrativní budovy, výrobní a průmyslové areály, obytné budovy, ale i síť multikin Cinema City. K jednotlivým

zákazníkům přistupujeme individuálně, vytvoříme plán údržby uzpůsobený vašim konkrétním potřebám. Analyzujeme

provoz budov a přinášíme nová řešení vedoucí k optimalizaci provozních nákladů. Máme zkušenosti s certifikacemi

LEED a BREEM. Havarijní servis poskytujeme 24 hodin denně, 365 dní v roce.

divize Správa majetku

HOCHTIEF CZ a. s.Plzeňská 16/3217150 00 Praha 5tel.: +420 257 406 081www.hochtief.cz Z vizí tvoříme hodnoty

150352_inzerce_sprava_nem.indd 1 12.11.15 16:57

HN048848

vizualizace nové budovy

současné sídlo ČSOB v Radlicích

V Radlicích se nám líbíV roce 2007 jsme na pozemku bývalého staveniště metra otevřeli novou budovu pro2400 zaměstnanců, jejímž autorem je architekt Josef Pleskot. Sídlo firmy může díkypromyšlenému návrhu a několika oceněním hrdě nosit titul ekologická budova.Věříme, že tato lokalita dál pokvete, a proto zde chystáme stavbu nové administrativníbudovy, do které se nastěhuje 1 400 zaměstnanců.

www.csob.cz 800 300 300

HN048709