S T R A T E G I E

PROSAZOVÁNÍ OBCHODNĚ-EKONOMICKÝCH

ZÁJMŮ ČESKÉ REPUBLIKY VE

SPOJENÝCH STÁTECH AMERICKÝCH A V KANADĚ

Praha, prosinec 2005

Předmětem předkládané práce je analýza obchodně-ekonomických vztahů České republiky vůči Spojeným státům americkým a Kanadě po přijetí České republiky do Evropské unie včetně promítnutí aspektů spojených s aplikací Společné obchodní politiky EU do praktických přístupů v obchodních vztazích ČR.

Česká republika je při tvorbě své obchodní politiky vůči USA a Kanadě vázána v současné době jak Společnou obchodní politikou EU, tak mnohostrannými dohodami, jichž je signatářem; v prosazování záměrů hospodářské politiky ve vnějších ekonomických vztazích ČR získávají stále větší prostor nástroje mnohostranné diplomacie (ve společné kompetenci zůstávají bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic).

Vstupem do EU se ČR stala součástí jednoho ze tří hlavních center světové ekonomiky a její zájmy v bilaterální relaci s USA a Kanadou jsou prosazovány především prostřednictvím multilaterální obchodní politiky. Byly zrušeny české obchodně politické právní předpisy a vypovězeny nebo renegociovány mezinárodní smlouvy s třetími zeměmi s cílem odstranit ustanovení, která by byla v rozporu s komunitární legislativou. ČR může uplatňovat svou představu o obchodní politice odrážející české zájmy až při přijímání nových opatření a sjednávání smluv po 1. květnu 2004.

Úkolem státních orgánů podílejících se nyní na tvorbě a provádění Společné obchodní politiky EU je připravovat národní pozice k návrhům dokumentů a zúčastňovat se jednání pracovních orgánů Rady a Evropské komise složených z představitelů všech členských zemí, kde hájí české zájmy. Takový postup vyžaduje nejen fundovaný názor obchodně politických pracovníků Ministerstva průmyslu a obchodu a dalších zainteresovaných resortů, ale i podnikatelské sféry a nevládních organizací. Svůj podíl na přípravě materiálu mají také pracovníci stálého zastoupení ČR v Bruselu a stálé mise v Ženevě. Prosazení pozice české strany, ať již samostatně nebo v koalici s názorově blízkými partnery, je však v konfrontaci s představami ostatních členských států velmi náročné.

Na rozdíl od obchodní politiky nejsou systémy podpor vývozu do třetích zemí (proexportní politika) ve výlučné působnosti Společenství a jsou harmonizovány jen v míře nutné k zajištění toho, aby nebyla narušována soutěž mezi podniky. Formy a rozsah podpor vývozu, jejichž poskytování umožňují mezinárodní pravidla, jsou i nadále závislé především na možnostech a rozhodnutích ČR.

Jedním z aspektů souvisejících s integrací nových členských států, včetně ČR, do EU je otázka přístupu zahraničních subjektů na trh ČR, kde USA vznesly požadavek na určité kompenzace dle pravidel WTO. Po získání členství v EU již ČR nevystupuje ve Světové obchodní organizaci samostatně a je zastoupena představiteli Evropské unie. Váha EU ve světovém obchodu se s rozšířením o 10 nových členských států zvýšila a v důsledku toho EU vystupuje vůči USA jako silnější partner, z čehož profitují všechny členské státy. Na druhé straně jsou rozhodnutí a stanoviska EU ve WTO plně závazná i pro ČR.

Oba severoamerické státy spolu s Mexikem jsou členy Severoamerické zóny volného obchodu NAFTA. Dohoda NAFTA přispěla k tomu, že Kanada se stala nejvýznamnějším obchodním partnerem USA. Téměř 80%ní závislost Kanady na obchodu s USA přibližně odpovídá závislosti ČR na obchodní výměně se státy EU. Vedle určující tendence k prohlubování integračních procesů je proto možno vysledovat zájem na diverzifikaci zahraničního obchodu, který je společný ČR i Kanadě, a ve vnějších ekonomických vztazích

2

je třeba s ním počítat. Znalost rozdílných celních předpisů v jednotlivých zemích NAFTA mohou české vývozní firmy rovněž s úspěchem využít pro export některých položek na trhy ostatních zemí této zóny volného obchodu.

Materiál stručně analyzuje smluvní uspořádání obchodně-ekonomických vztahů mezi EU a oběma státy severoamerického subkontinentu. Bilaterální jednání nejsou ze zřejmých důvodů vedena mezi integracemi NAFTA a EU, nýbrž samostatně mezi EU a jednotlivými členy NAFTA. Strukturovanější jednání mezi EU a USA se datují od r. 1990, kdy byla podepsána Transatlantická deklarace. V současné době jsou obchodně-ekonomické vztahy obou významných pólů světové ekonomiky velmi intenzivní a zahrnují všechny aspekty vzájemných hospodářských styků a spolupráce. Obchodně-ekonomické vztahy EU s Kanadou upravuje Rámcová dohoda o ekonomické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Kanadou z roku 1976. Vztahy s Kanadou jsou rovněž na vysoké úrovni a nabyly na obou stranách prioritního charakteru po zahájení jednání o Dohodě o posílení obchodu a investic (TIEA) v r. 2004.

Jedním z faktorů, které byly brány v úvahu při zpracování strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů ČR v USA a Kanadě, je geografická specifika trhu. Z hlediska geografického, demografického, legislativního a logistického jde o několik dílčích trhů. USA lze geograficky dělit na hospodářské oblasti východního pobřeží (severovýchod, středovýchod a jihovýchod), dále na středozápad s průmyslovým severem a zemědělským středem, jihozápad (Arizona, Nové Mexiko) a státy západního pobřeží s dominantní Kalifornií. Státy na východním pobřeží a průmyslové státy severního středozápadu (Illinois, Ohio, Indiana, Michigan) mají tradiční obchodní styky s Evropou, zatímco státy západního pobřeží mají tradiční vazby orientované spíše na asijské země. Jižní státy USA mají silné vazby na Mexiko a země střední a jižní Ameriky, přičemž specifické postavení má pro svou jihoamerickou orientaci Florida.

Hospodářský význam Kalifornie, Texasu nebo Floridy je takový, že jako samotné ekonomické celky patří k největším ekonomikám světa. Tyto státy jsou hospodářsky a demograficky natolik odlišné a specifické, že je na ně třeba pohlížet jako na samostatné trhy. Jižní Florida se z hlediska latinskoamerického etnika, klimatických podmínek a odlišných spotřebitelských zvyklostí odlišuje od Floridy severní. Specifika jednotlivých států a jejich odvětvové zaměření vytváří prakticky 50 dílčích trhů. K tomu přistupují městské aglomerace jako New York, Washington DC/Baltimore/Virginie, Chicago, Los Angeles, Miami s počtem obyvatel rovnajícím se počtu obyvatel menších evropských zemí (5-12 mil.). Americké státy se liší vlastní legislativou pro obchod a podnikání.

Podobně je strukturován trh Kanady. Mezi jeho jednotlivými komponenty existují odlišnosti, které svojí hloubkou mnohdy přesahují i odlišnosti obvyklé mezi jednotlivými nezávislými státy v jednom regionu. Západ Kanady (provincie Britská Kolumbie a Alberta) má čilé obchodní vazby na Asii a na státy ležící na západě USA, prérijní provincie (Saskatchewan, Manitoba) udržují čilé styky se sousedícími státy USA jako je Montana nebo Severní Dakota; Ontario zase strukturou své ekonomiky má velmi blízko k průmyslovým státům středozápadu USA (Michigan, Illinois, Ohio). Specifické postavení má potom frankofonní provincie Québec, která je historicky velmi vázána na Francii a ostatní státy kontinentální Evropy, a to až do té míry, že jako jediná z kanadských provincií nepoužívá ve svém právním systému obyčejové právo, ale právo kontinentální podobně jako např. ČR.

Předkládaná studie se zabývá možnostmi podporovat, jak prostřednictvím intenzivní státní proexportní politiky, tak také investičními pobídkami pro příliv přímých zahraničních

3

investic, rozvoj vzájemných ekonomických vztahů s USA a Kanadou. Jak vyplyne z dalšího textu, jedním z hlavních cílů naší obchodní politiky vůči USA a Kanadě je zvýšit jejich podíl na celkové obchodní výměně ČR, který v současné době činí přibližně 3,2%. Ve studii jsou rovněž obsažena doporučení, která bude možno při aplikaci správné proexportní politiky efektivně a účelně rozvíjet.

V tomto smyslu zpracovatel chápe tento materiál jako návod, pomůcku či doporučení, kterými může jak naše mnohostranná diplomacie v mezinárodních organizacích, tak ekonomická diplomacie v teritoriu, zastoupená obchodně-ekonomickými úseky ZÚ a GK, zahraničními kancelářemi CzechTradu a CzechInvestu a dalšími zastoupeními působícími v oblasti realizace obchodní politiky přispět k uplatnění českých subjektů na trzích USA a Kanady a odpovědět na otázku zda, jak a ve kterých komoditách lze ještě český vývoz do obou zemí zvyšovat a jak více zapojit českou ekonomiku do globálních kapitálových toků.

Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů České republiky ve Spojených státech amerických a v Kanadě navazuje na materiál Exportní strategie České republiky pro období 2006-2010 schválený usnesením vlády ČR č. 1569 ze dne 7.12. 2005, který oba tyto státy zahrnuje mezi země prioritního zájmu ČR.

4

SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

5

OBSAH

Úvod …………………………………………………………………….. ………………… 7

A. Výchozí situace …………………………………………………………………… 8

A.1. Stručná analýza dosavadních ekonomických vztahů a vzájemného obchodu ………. 8

A.2. Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby americké obchodní relace………..……. 12

A.3. Analýza podmínek, obchodně politické předpoklady přístupu na trh USA………... 13

A.4. Možné varianty vývoje, faktory, které vývoj ovlivní ………...……………………. 18

A.5. Analýza USA z pohledu ekonomických veličin ………………………….………..... 18

B. Čeho chceme dosáhnout ……………………………………………………… 20

B.1. Strategický cíl.………………………………………………………...……………. 20

B.2. Dílčí cíle …………………………………………………………...…………… … 20

B.3. Měřitelné cíle strategie, stanovení způsobu hodnocení ………...………………….. 20

B.4. Kritické faktory, které mohou ovlivnit cíle strategie a její realizaci ……………….. 21

C. Směry a způsoby k dosažení cílů …………………………………………. .. 22

C.1. Nástroje k dosažení stanovených cílů ……………………………………………… 22

C.2. Oblasti a regiony pro realizaci cílů ………………………………………………… 26

C.3. Obchodní příležitosti/obory ………………………………………………………… 26

C.4. Návrh akcí ………………………………………………………………………….. 27

D. Finanční a věcné nároky ……………………………………………………… 29

E. Přílohy 1) Přehled aktuálních antidumpingových opatření ……..……………… ……………... 30

2) Obchodní jednání a národní zvyklosti …………..…………………..………………. 31

6

ÚVOD

Spojené státy americké jsou největší ekonomikou světa s HDP přesahujícím 10 tis. mld. USD. USA jsou rovněž nejsilnější ekonomikou co do kupní síly, největším výrobcem a spotřebitelem energií, zemí s nejvyšším indexem inovace. Z hlediska zahraničního obchodu jsou nejen největším vývozcem, ale i největším světovým dovozcem. Americký trh má vysokou absorpční schopnost ve všech odvětvích ekonomiky, od průmyslového strojního zařízení, průmyslových materiálů a komponentů, dopravních prostředků a jejich součástí, spotřebního zboží, služeb, až po potravinářské speciality. Prioritní oblasti bilaterální česko-americké spolupráce jsou předmětem analýzy studie.

V roce 2004 Spojené státy vyvezly zboží a služby za 1.147 mld. USD a dovezly za 1.764 mld. USD. Evropská unie se stala co do objemu vzájemného obchodu jejich nejvýznamnějším partnerem (vývoz 152,4 mld., dovoz 271,2 mld. USD), následována Kanadou (vývoz 164,3 mld., dovoz 255,7 mld. USD), která je nejúspěšnější jednotlivou zemí. Na třetím (druhém bez EU) místě je Čína (vývoz pouze 32,6 mld., dovozy ale za 196,2 mld. USD), která trvale předstihla Mexiko (vývoz 93,0 mld., dovoz 155,0 mld. USD). Následuje Japonsko (vývoz 50,5 mld., dovoz 129,5 mld. USD). Z jednotlivých evropských států je nejúspěšnější Německo (vývoz 27,2 mld., dovoz 75,6 mld. USD), před Velkou Británií (vývoz 31,7 mld., dovoz 45,9 mld. USD) a Francií (vývoz 19,6 mld., dovoz 31,5 mld. USD). V Asii po Číně a Japonsku následuje Korea (vývoz 25,0 mld., dovoz 45,1 mld. USD), Tchaj-van (vývoz 20,3 mld., dovoz 34,5 mld. USD). Z jihoamerických zemí pouze obchod s Brazílií (celkově 14.) těsně přesahuje objem 30 mld. USD. Se všemi uvedenými zeměmi mají USA zápornou obchodní bilanci.

Rozsáhlý trh USA je standardním prostředím pro podnikání, obchod a investice. Opírá se o dobře propracovaný právní rámec a zavedené zvyklosti v jednání mezi obchodními partnery. Hlavní zásadou obchodního vztahu je poctivost, „fair play“, slušné jednání, vstřícnost, respekt a čestnost.

Obchodně politické vztahy členských zemí EU s USA jsou dle pravidel Společné obchodní politiky v kompetenci Evropské komise, což však neznamená, že členské státy EU nemají možnost své bilaterální obchodní zájmy vůči USA prosadit. Naopak, vyjednávací pozice EU vůči USA má nesrovnatelně větší váhu než mohou mít samotné členské státy. Zájmem ČR je aktivně se na formulování Společné obchodní politiky podílet.

V některých případech však má americká strana zájem na zachování bilaterálních dohod (např. dohody o podpoře a ochraně investic), ve kterých jsou zakotvena pro USA důležitá ustanovení, a deklaruje zájem o rozvoj bilaterálních styků.

Zavedená a důsledně dodržovaná pravidla zahraničního obchodování (včetně ochranářských opatření) navozují myšlenku, že k prosazování obchodně-ekonomických zájmů ČR v USA stačí mít po všech stránkách konkurenceschopný výrobek či službu, amerického partnera nebo obchodní zastoupení, dodržovat místní pravidla, a vše půjde snadno. Není tomu tak přinejmenším proto, že podmínky obchodování ve Spojených státech jsou jiné, než na jaké je česká firma zvyklá, a to od způsobu komunikace, sepsání kontraktu, až po dodávky, servis a platby. Seznámit se s nimi a přizpůsobit se trvá určitou dobu, která pro úspěšnost firmy na americkém trhu hraje významnou roli.

7

A. VÝCHOZÍ SITUACE

A.1. Stručná analýza dosavadních ekonomických vztahů a vzájemného obchodu

V průběhu 90. let se hospodářské a obchodní styky České republiky s USA postupně dostaly na vysokou úroveň. Pro rozvoj českého vývozu do USA mělo zásadní význam udělení doložky nejvyšších výhod v r. 1990 a preferenčního celního režimu GSP v r. 1991, čímž byl přístup pro české zboží na americký trh usnadněn. V roce 1998 přiznala americká administrativa ČR statut země s tržní ekonomikou.

Spojené státy považují Českou republiku za standardního obchodního partnera vzhledem ke stabilitě jejího ekonomického a politického prostředí a skutečnosti, že ČR se stala členskou zemí EU. V bilaterální obchodně-politické oblasti neexistují zásadní překážky obchodní a ekonomické spolupráce.

Nejdůležitější zbožovou skupinou českého vývozu do USA jsou nadále stroje a strojní zařízení, na čemž se dominantně podílí vývoz kancelářských strojů, pumpy a čerpadla pro vznětové motory (dodávky pro firmu John Deere), ruční nářadí (Black & Decker) a vývoz proudových leteckých motorů. Druhou nejdůležitější skupinou jsou elektrické stroje a přístroje, elektrotechnické prvky s hlavní zbožovou položkou spínače a ochrany elektrických obvodů, tantalové kondenzátory (AVX; vývoz však meziročně klesá), izolované elektrické vodiče, optické kabely. Podstatnými položkami jsou elektromotory, elektrické přístroje a elektrotechnické prvky.

Příkladem úspěšné proexportní politiky státu na náročném americkém trhu může být prosazení výrobků českého dopravního strojírenství s podporou MPO a společností EGAP a ČEB. Nejnověji plzeňská Škoda Electric s.r.o. ve spolupráci s firmou Neoplan USA Corp. vyprojektovala a dodává kompletní elektrickou výzbroj pro trolejbusovou síť v hlavním městě státu Massachusetts Bostonu. Jedná se o dva projekty dodávek v řádu stovek jednotek městských trolejbusů v celkové hodnotě přes 500 mil. Kč. Pro jeden ze dvou projektů bylo vyvinuto duální vozidlo, které je kromě trakčního motoru vybaveno také dieselagregátem, takže může být využíváno jako trolejbus nebo jako autobus.

Již dříve firma Škoda Transportation s.r.o. ke spokojenosti zákazníka dodala 7 ks nízkopodlažních tramvají pro město Portland ve státu Oregon a 3 tramvaje pro město Tacoma (stát Washington). Náš největší výrobce kolejových prostředků veřejné dopravy dodal rovněž 60 ks trolejbusů pro město Dayton (Ohio) a 250 ks vozů pro MHD v San Franciscu.

8

Mezi významné americké investiční projekty v ČR patří např. logistické centrum spol. DHL, investice spol. Black & Decker (nástroje a nářadí), AVX (tantalové kondenzátory), Visteon, Hayes Lemmerz, Ingersoll Rand (automobilový průmysl), Tyco Electronics, ON Semiconductor/Motorola, Honeywell (elektronický průmysl), Novus Holding Corp. (letecký průmysl), Procter & Gamble, Eastman Chemical (chemický a farmaceutický průmysl), Mars, Whitman Corp, Philip Morris (potravinářský průmysl), GE Capital, Citibank (finanční služby), IBM (software) a další.

A.1.1. Bilance vzájemné obchodní výměny

Vzájemný obchod ČR – USA v   letech 1993 – 2005

Vývoz Umístění Dovoz Umístění Obrat Umístění Saldo

1993 245 368 12. 420 156 8. 665 524 10. -174 788

1994 331 518 11. 548 991 8. 880 509 9. -217 473

1995 412 171 10. 850 989 8. 1 263 160 9. -438 818

1996 471 099 9. 934 342 8. 1 405 441 9. -463 243

1997 545 916 9. 1 030 030 8. 1 575 946 9. -484 114

1998 564 782 10. 1 073 097 8. 1 637 879 9. -508 315

1999 620 990 9. 1 104 719 7. 1 725 709 9. -483 729

2000 800 177 8. 1 351 734 7. 2 151 911 9. -551 557

2001 997 215 9. 1 435 320 8. 2 432 535 9. -438 105

2002 1 091 106 9. 1 309 675 9. 2 400 781 9. -218 569

2003 1 161 938 9. 1 555 837 9. 2 717 775 11. -393 899

2004 1 486 605 11. 2 077 234 10. 3 563 839 11. -590 629

2005 1 2 033 405 12. 2 056 261 11. 4 089 666 10. -22 856(v tis. USD)

1 Předběžný údajZdroj: MPO dle údajů ČSÚ.

9

Pozn.: Mezi českou a americkou statistikou je podstatný rozdíl. Vývoz českého zboží a služeb do Spojených států dosáhl v roce 2004 podle americké statistiky částky 1,767 mld. USD oproti 1,385 mld. v roce 2003, což představuje nárůst o 27,6%. Americká statistika navíc, na rozdíl od české, vykazuje při objemu 822 mil. USD amerického vývozu do ČR vysoký deficit ve prospěch ČR ve výši 945 mil. USD.

Rozdíly jsou způsobeny rozdílnou metodikou zpracování statistických dat, vykazováním reexportů, časovými posuny. Reexporty se projevují v českém dovozu především přes evropské konsignační sklady amerických společností.

10

Hlavní vývozní položky:

Nomenklatura HS Jednotlivé roky v tis.USD Kód   Název   2003   2004   2005 1

8473 Části strojů psacích, počítacích aj., automat. zpracování dat 127 243 129 522 149 361

8413 Čerpadla i se zařízením meřicím, zdviže na kapaliny 62 495 59 745 71 854

8532 Kondenzátory elektrické pevné, otočné, dolaďovací 37 983 54 181 65 471

7013 Sklo stolní, domácenské, kuchyňské, zboží toaletní, kancelářské ap. 45 977 42 666 61 247

8802 Aerodyny ost. (vrtulníky, letouny), lodě kosmické, rakety nosné 56 165 15 802 70 999

7304 Trouby, trubky, profily duté bezešvé ze železa, oceli 19 983 38 305 90 872

4407 Dřevo rozřezané, štípané, loupané, broušené ap. nad 6 mm 16 505 36 982 66 158

4011 Pneumatiky nové z pryže 15 352 33 871 66 324

8708 Části, součásti traktorů, vozidel motor. osobních, nákladních ap. 36 981 27 100 36 216

7018 Perly, imitace perel, drahokamů ap. ze skla, figurky (ne bižuterie) 27 922 27 063 33 073

8411 Motory proudové, pohony turbovrtulové aj. turbíny plynové 16 300 23 230 39 424

8536 Přístroje elektrické k ochraně ap. elektrických obvodů do 1000 v 6 580 26 791 45 677

3917 Trubky, hadice a příslušenství (spojky, kolena ap.) z plastů 11 986 25 451 31 641

8517 Přístroje elektrické pro telefonii, telegrafii drátovou 13 676 27 627 18 554

7228 Tyče, pruty, úhelniky, profily, tvarovky ap. z oceli legované ost. 16 178 19 433 31 087

8467 Nářadí ruční pneumatické nebo s motorem (ne elektrickým) 2 572 24 707 35 832

7202 Feroslitiny 720 14 323 54 502

 

Pod limitem 25 000 tis. USD 647 320 859 806 1 064 933

Celkem 1 161 938 1 486 605 2 033 405

Hlavní dovozní položky:

Nomenklatura HS Jednotlivé roky v tis.USD

Kód Název 2003 2004 2005 1

8473 Části strojů psacích, počítacích aj., automat. zpracování dat 54 917 318 113 80 950

8542 Obvody integrované elektronické, mikrosoustavy 97 368 127 168 150 960

8802 Aerodyny ost. (vrtulníky, letouny), lodě kosmické, rakety nosné 132 104 83 732 112 284

8471 Zařízení pro automatické zpracování dat, jednotky, snímače ap. 69 152 99 457 110 617

3004 Léky odměřené (ne krev, antiséra ap., vata, obinadla aj.) 68 575 71 025 58 051

9018 Nástroje lékařské, chirurgické, zubolékařské, zvěrolékařské aj 53 665 59 862 70 615

9021 Pomůcky, přístroje ortopedické, protézní, pro nedoslýchavé ap. 41 039 37 072 48 561

8103 Tantal, výrobky z něj, odpady, šrot 32 138 16 673 71 248

8401 Reaktory jaderné, články palivové neozářené ap. 23 502 25 705 51 807

8803 Části balonů, větroňů ap., vrtulníků, letounů, lodí kosmických 29 896 54 448 16 919

8536 Přístroje elektrické k ochraně ap. elektrických obvodů do 1000 v 19 036 36 524 35 201

8703 Auta osobní aj. vozidla motorová pro přepravu osob 20 636 24 869 45 440

9027 Přístroje pro rozbory fyzikální, chemické aj., mikrotomy 23 084 30 376 31 329

Pod limitem 30 000 tis. USD 890 725 1 092 210 1 172 279

Celkem 1 555 837 2 077 234 2 056 2611 Údaje dle odhadu MPO.

11

Tradiční vývozní zboží jako pivo a další nápoje, hračky, hudební nástroje, zbraně a munice, textil a oděvy, cukrovinky, sýry a máslo si zachovává s většími či menšími výkyvy stabilní úroveň, jejich potenciál růstu je však vyčerpán; navíc u textilu a oděvů se český vývoz po zrušení kvót v rámci WTO trvale snižuje k nule.

A.2. Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby americké obchodní relace

A.2.1. Silné stránky

Vysoce rozvinutý trh, standardní prostředí pro podnikání, obchod a investice;

Prakticky neomezený potenciál růstu českého exportu (v posledních letech o cca 25%);

„Business and Trade“ je od „Government“ striktně oddělen a jakýkoliv institucionální zásah z úrovně vlády (kromě příslušné legislativy) do firemních (soukromých) obchodních vztahů je pokládán za nepřípustný;

Dobře propracovaný právní rámec a zavedené zvyklosti podnikání;

Hlavní zásadou obchodního vztahu je poctivost, „fair play“, slušné jednání, vstřícnost, respekt a čestnost;

Po vstupu do EU považují Spojené státy ČR za standardního obchodního partnera;

ČR získala jako členská země EU větší důvěryhodnost u americké firemní sféry.

A.2.2. Slabé stránky

Slabý dolar - američtí dovozci (bez zastoupení či amerického zprostředkovatele nelze do USA dovážet přímo) nechápou aspekt směnného kursu a odmítají cenové navýšení z důvodu kurzových změn, čímž přenášejí důsledky slabé domácí měny na zahraniční dodavatele;

Prioritní zaměření amerických obchodně politických zájmů na vnitroamerickou spolupráci a některé mimoevropské relace;

Ohromná rozsáhlost a nepřehlednost amerického trhu, společně s mnohdy komplikovanými zákony a předpisy;

Některé vysoké celní sazby;

Některá specifika při celním odbavení - v netarifní oblasti patří k překážkám obchodu technické standardy a zdlouhavý schvalovací postup; zahraniční výrobci jsou vystaveni zdlouhavému byrokratickému postupu amerických úřadů při atestaci výrobků ze strany Federal Drug Administration (FDA - např. schvalovací proces u léčiv, potravin);

Vízový režim se v některých případech stává překážkou obchodního styku a ztěžuje okamžitou reakci na potřeby amerického trhu;

Na širší americko-evropskou spolupráci ve vojenském a leteckém průmyslu může mít v některých případech dopad americký licenční režim vývozu vojenského materiálu, techniky či informačních systémů. Tento režim znesnadňuje kooperační vazby, vývoz a reexporty techniky, neboť vyžaduje licenční řízení i při vývozu zboží z druhé země

12

(i zemí NATO), které obsahuje americkou technologii klasifikovanou jako vojenský materiál nebo materiál dvojího užití.

A.2.3. Hrozby

O klasických omezeních, resp. hrozbách pro podnikání a obchodování, se v případě Spojených států téměř nedá mluvit. Lze uvést pouze některá potenciální nebezpečí:

Možnost zavádění nových netarifních překážek obchodu v souvislosti s posilováním bezpečnosti a bojem proti terorismu;

Jako na každém trhu jsou určitým rizikem platby za zboží. U velkých amerických firem jsou tato rizika minimální, složitější situace je u menších a středních firem. Sídlo firmy v USA není stoprocentní zárukou platební schopnosti. Nejběžnějším nástrojem k dosažení úhrady nedobytných pohledávek z titulu bankrotu kupujícího je v USA ustanovení dodavatele do pozice tzv. prioritního věřitele. V případě, že český exportér nemá dostatek znalostí a ekonomické síly, aby se dostal do této pozice, a zároveň nemůže využít zajištění své pohledávky prostřednictvím akreditivu (Letter of Credit), je nejúčinnějším způsobem minimalizace rizika sjednání pojištění exportních pohledávek;

Pozn.: Exportní pohledávky do USA se splatností do 2 let pojišťují komerční úvěrové pojišťovny vč. Komerční úvěrové pojišťovny EGAP, a.s., která může využít síť svých smluvních partnerů v USA. Pro dodávky financované odkladem nebo úvěrem delším než 2 roky lze využít úvěrového pojištění se státní podporou, které poskytuje a.s. EGAP.

Hrozba obchodních sporů - součástí americké obchodní a podnikatelské praxe je vedení nebo hrozba právních sporů mezi obchodními partnery soudní cestou (v USA působí nejvíce právních kanceláří a právníků v přepočtu na počet obyvatel; je zde také nejvíce právních sporů a žalob, které se mnohdy mohou zdát až paradoxní). Vymáhání vlastního cíle na základě výhrůžky soudním sporem může být strategií firmy. Americké firmy mnohdy využijí a dovedou jednání k vlastnímu prospěchu jen díky strachu cizinců ze soudních sporů na základě mimosoudního vyrovnání. Většina obchodních sporů není nakonec vyřešena soudem či arbitráží, ale stranami sporu krátce po zahájení soudního řízení na základě vzájemné dohody;

Oslabování americké měny – slabý dolar negativně ovlivňuje naše vývozy, zvláště tradičních exportních položek vyvážených malými a středními českými firmami.

A.3. Analýza podmínek, obchodně politické předpoklady českého přístupu na   trh USA

A.3.1. Obchodně politický režim

Obchodně politický režim Spojených států je poměrně liberální. Dovozní režim USA se řídí zákonem „Tariff Act of 1930“, který stanoví obecné podmínky zahraničního obchodu a pravidla výpočtu cla. Vedle tohoto zákona je v platnosti řada dalších dílčích zákonů, které dovoz některých druhů zboží komplikují. Jsou přitom využívány jak tarifní (ochranná

13

opatření), tak netarifní (např. opatření na anotaci a certifikaci potravin v důsledku zákona Bioterrorism Act 2002) překážky obchodu.

I přes plošně nízkou úroveň cla si americký celní sazebník zachovává u řady položek, např. u potravin, textilu, obuvi, koženého zboží, bižuterie a šperků, keramického a skleněného zboží, nákladních automobilů a železničních vozů relativně vyšší celní sazby než v EU. Vzhledem ke vstupu ČR do EU a ztrátě výhody vývozu do USA na základě preferenčního celního režimu GSP byl negativně ovlivněn náš vývoz některých potravin (cla 5 – 9,6%), chemikálií (cla 3 – 6,5%), gumárenských a plastových výrobků (2,5 – 6,5%), textilu a oděvů (5 – 29%), porcelánu (6,0%), domácenského skla a dalších skleněných výrobků (6%), hotové skleněné bižuterie (11%), řady strojírenských výrobků (2,5 – 6,7%). Obecně je však dopad odnětí GSP menší, než se předpokládalo.

Mezi položky s poměrně jednoduchým dovozním režimem, nezatížené ochranným clem, patří široký sortiment spotřebního zboží a některých průmyslových zařízení - domácí potřeby a spotřebiče, umělecké předměty, sklo a skleněné výrobky, kožené zboží a kůže, osvětlení, zavazadla, ruční nářadí a obráběcí stroje, základní kovy, hudební nástroje aj.

Z důvodu bezpečnostního nebo zdravotního rizika některé druhy zboží naopak patří do skupiny výrobků, jejichž uvedení na trh podléhá atestaci, certifikaci a jejichž dovoz komplikují dovozní předpisy při relativně vysoké celní sazbě. Jedná se např. o léky, radioaktivní materiály, zbraně, vojenskou techniku a materiály dvojího užití, alkoholické nápoje, mléčné výrobky, drůbež a vejce, maso a masné výrobky, hračky, živá zvířata, textil a oděvy, motorová vozidla, letadla a letecké komponenty, hotové jídlo a polotovary, zdroje záření a radiové vysílače, hnojiva, barvy a příbuzné výrobky, výbušniny, trhaviny apod.

V USA existuje několik zákonů, které upravují povinnost dovozce označit zboží neamerického původu. Doporučuje se tedy, aby dovozce kontaktoval zkušeného právníka nebo celního brokera, který mu pomůže orientovat se ve způsobech označení země původu. Při překročení určitého množství dovozu je zprostředkování dovozu brokerem povinné. Podrobný popis celního režimu, dovozních podmínek a dalších požadavků při dovozu zboží do USA je k dispozici na internetových stránkách americké celní správy U.S. Customs Service.

Hlavní formy ochrany trhu USA zahrnují bariéry zavedené z důvodu národní bezpečnosti nebo celní a netarifní překážky sloužící k ochraně domácího odvětví. I když smyslem je chránit národní bezpečnost USA a nikoliv ekonomické zájmy jednotlivých firem, může být i ekonomický zájem vyložen jako zájem národní bezpečnosti. Je třeba upozornit na velmi přísný dovozní režim u zbraní a vojenského materiálu, který se týká také dočasného dovozu nebo tranzitu přes americké území např. v přepravě do zemí Jižní Ameriky.

Státní zakázky financované z federálních nebo státních prostředků se řídí zákonem o preferenci amerického dodavatele BAA (Buy American Act) a mnohostrannou dohodou WTO GPA (General Procurement Agreement). Zákon BAA má více méně diskriminační charakter při výběru dodavatele zboží nebo služby a hlavního dodavatele v případě projektů infrastruktury. U těchto projektů zákon současně omezuje podíl dovozových materiálů a komponentů.

USA uplatňují jako formu politického nástroje extrateritoriální obchodní sankce, což může vést k obtížně řešitelným sporům. Příkladem snahy USA uplatňovat své zákony

14

v mezinárodním měřítku jsou ekonomické sankční zákony (např. Cuban Democracy Act) a tzv. ekologické zákony (např. Marine Mammal Protection Act).

Ve Spojených státech je zřízeno celkem 250 zón volného obchodu, přičemž v každém z 50 amerických států je alespoň jedna. Ve schvalovacím řízení či se žádostí o rozšíření je 60 zón. Zóny jsou zřizovány s cílem podporovat obchod a exportní výkonnost domácích, zejména lokálních firem. Podrobné informace jsou na adrese http://ia.ita.doc.gov/ftzpage/.

A.3.2. Smluvní základna EU

Mezi EU a USA není sjednána komplexní smluvní úprava typu dohody o partnerství a spolupráci. Ekonomická spolupráce se odvíjí od rámcových smluvních dokumentů sjednaných v 90. letech a následných společných dokumentů, akčních plánů a především deklarací k ekonomickým a obchodním tématům ze summitů EU-USA.

Smlouvy, které jsou mezi EU (resp. ES) a USA v platnosti, jsou většinou výsledkem implementace Nové transatlantické agendy (New Transatlantic Agenda, NTA) jako rámce pro bilaterální vztahy EU-USA. Na NTA navazuje Společný akční plán (oba přijaty na summitu EU-USA z r. 1995) a Transatlantické ekonomické partnerství (Transatlantic Economic Partnership) schválené na summitu EU-USA v r. 1998. NTA stanovila základní cíle transatlantické spolupráce – postupné snižování a odstraňování překážek, které brání pohybu zboží, služeb a kapitálu, posílení regulatorní spolupráce, posílení celní spolupráce, důraz na plné využívání nových informačních technologií. Mezi další oblasti spolupráce byly postupně zařazeny finanční služby, účetní standardy, regulace finančních trhů, veřejné zakázky, ochrana práv duševního vlastnictví, standardizace, certifikace a regulatorní otázky (v oboru kosmetiky, bezpečnosti automobilů, metrologie a značení výživných hodnot potravin), biotechnologie, elektronický obchod, doprava (letecká, bezpečnost námořní dopravy) aj.

Spolupráce EU a USA vedla ke sjednání řady smluv; k   těm nejvýznamnějším, které mají přímý dopad na obchod, patří:

- Dohoda mezi ES a USA o celní spolupráci a vzájemné pomoci v celních věcech (podepsána v Haagu dne 28.5.1997, vstup v platnost 1.8.1997), doplněna Dohodou mezi ES a USA o intenzifikaci a rozšíření dohody o celní spolupráci a vzájemné pomoci v celních věcech zahrnutím spolupráce v bezpečnosti kontejnerů a navazujících oblastech (podepsána 22.4.2004 ve Washingtonu, vstup v platnost téhož dne);

- Dohoda o vzájemném uznávání mezi ES a USA, podepsána 18.5.1998 v Londýně, vstup v platnost 1.12.1998;

- Dohoda ve formě memoranda o porozumění mezi ES a USA o alkoholických nápojích (podepsána v Ženevě 3.10.1997, téhož dne vstup v platnost);

- Dohoda ve formě výměny dopisů mezi ES a USA o vzájemném uznávání některých destilovaných a alkoholických nápojů (Brusel 15.3.1994, téhož dne vstup v platnost);

- Dohoda mezi ES a USA o vzájemném uznávání certifikátů shody pro námořní vybavení (podepsána ve Washingtonu 27.2.2004, vstup v platnost 1.7.2004);

- Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi ES a vládou USA (Washington 5.12.1997, vstup v platnost 14.10.1998, prodloužena od 14.10.2003 na dalších pět let);

15

- Iniciativa k posílení transatlantické integrace a růstu, která byla přijata na summitu EU-USA v červnu 2005 ve Washingtonu, k níž obě strany připravily společný Pracovní program. Společný Pracovní program zohledňuje zájmy ČR prosazované prostřednictvím orgánů EU (volný pohyb osob, veřejné zakázky a posílení finančních trhů, priority regulatorní spolupráce, závaznost závěrů v oblasti přístupů na trh).

Rada EU schválila dne 22.12.2005 podpis Dohody mezi ES a USA o obchodu s vínem, jejíž nedostatečnou ochranu zeměpisných označení však 6 tradičních vinařských zemí EU hodnotí jako nedostatečnou. 2. fáze jednání o obchodu s vínem má být zahájena 3 měsíce po vstupu Dohody v platnost.

V říjnu 2005 byla formálně obnovena jednání o Dohodě o leteckých službách (Open Aviation Area Agreement).

A.3.3. Změny v   obchodním režimu mezi USA a ČR po vstupu ČR do EU

V souvislosti s přijetím ČR do EU byla ukončena platnost bilaterálních hospodářských dohod, které nebyly slučitelné s právem EU. Šlo především o Dohodu o obchodních vztazích z r. 1990 a Dodatek k této Dohodě z r. 1994. Platnost obou těchto dokumentů byla ukončena k 31.12.2004 na základě jednostranné výpovědi ČR.

Dále byla vypovězena Dohoda o spolupráci při mírovém využívání jaderné energie z roku 1991, neboť od 1.5.2005 je ČR vázána dohodou EU-USA (EURATOM).

V obchodních vztazích ČR s USA se přijetím ČR do EU změnil celní režim (výše cel), přístup k vládním zakázkám na základě dohody WTO GPA (recipročně) a obchodně-politický režim v případě ochranných opatření EU vůči USA nebo opačně. Stejně tak se na ČR vztahují ujednání mezi EU a USA v pohybu zboží např. v oblasti kontejnerové námořní dopravy, leteckého karga apod.

Dále k   1.5.2004 došlo k   těmto změnám:

1) Vyloučení ČR z   režimu GSP (dovoz českého zboží do USA)

Ve smyslu zákona o obchodu (Trade Act 1974), který stanoví, že země EU nemohou být klasifikovány jako rozvojové země a tím nemohou být příjemci programu GSP (General System of Preferencies), byly s platností nové členské země EU z režimu GSP vyňaty;

2) Rozšíření dohody o vládních zakázkách (GPA)

Úřad amerického obchodního představitele (USTR) vydal dne 3.5.2004 rozhodnutí, kterým Spojené státy přiznaly novým členským zemím EU včetně ČR stejné podmínky v přístupu k americkým veřejným zakázkám na úrovni federální i amerických států jako všem smluvním stranám dohody WTO o veřejných zakázkách (Government Procurement Agreement, GPA);

3) Převzetí vnějšího celního tarifu EU

Aplikací jednotného celního sazebníku EU na dovoz amerického zboží byl odstraněn celní diferenciál u některých pro USA významných položek (letecká technika, civilní letadla a jejich příslušenství, automobily a automobilové součástky). U většiny zbožových položek však ČR měla nižší celní zatížení než ostatní nové členské země (viz též část A.3.1.);

16

4) Ochranná obchodně-politická opatření ve vztazích EU – USA

V případě ochranných obchodně-politických opatření ze strany USA vůči EU nebo opačně se ČR jako členská země EU nachází ve stejném režimu jako ostatní členské země.

A.3.4. Bilaterální ekonomické smlouvy

Ekonomicky nosnými jsou v   současnosti následující bilaterální smlouvy ekonomického charakteru:

- Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic (Washington 22.10.1991, v platnosti od 19.12.1992);

- Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a majetku (Washington 16.9.1993, v platnosti od 23.12.1993);

- Dohoda o vzájemné pomoci mezi celními správami (Praha 7.5.1991, v platnosti od 1.7.1994);

- Dohoda o letecké dopravě (Praha 10.9.1996, v platnosti od 10.9.1996);

- Dodatkový protokol mezi ČR a USA k Dohodě o vzájemné podpoře a ochraně investic (Brusel, 10.12.2003, výměna ratifikačních listin 10.8.2004).

V souvislosti s bilaterální Dohodou o podpoře a ochraně investic pokračuje proces renegociace s cílem změnit pro ČR nevýhodná ustanovení (především zahrnutí nepřímých investic a mechanismus řešení sporů). Americká strana akceptovala pokračování bilaterálních jednání jako přijatelnější alternativu k jednostrannému vypovězení dohody ze strany ČR.

A.3.5. Problémy a rizika lokálních trhů

Rozsáhlost a nepřehlednost amerického trhu, společně s mnohdy komplikovanými zákony a předpisy, patří k problémům trhu USA. Pro úvodní fázi se českým firmám doporučuje využít služeb místních marketingových konzultačních firem, které posoudí vhodnost daného výrobku pro americký trh, případně doporučí jeho modifikace a potenciální odběratele.

Důležitým faktorem je splnění podmínek pro celní řízení včetně označení zboží. Je důležité ověřit si podmínky pro vstup zboží do USA včetně technických a zbožových standardů. Obchodní případ může být ohrožen neznalostí specifických předpisů týkajících se balení zboží. USA věnují velkou pozornost ochraně duševního vlastnictví a obchodních známek.

Další potenciální rizika amerického trhu viz oddíl A.2.

17

A.4. Možné varianty vývoje; faktory, které vývoj ovlivní

V současné době je pro český vývoz do USA (až z 80%) rozhodující vnitrofiremní obchod nadnárodních firem (Hewlett Packard, Sikorski Helicopters, John Deer/Bosch, AVX, General Electric, Continental, Honeywell, Ingersoll Rand, Ford/Visteon, Black and Decker, Eastman Chemical, Osram, Nissho Iwai/Nikom, Nippon Kayaku, Figaro/ Mars, SAB/Miller a dalších).

Do budoucna je proto pro růst vývozu do USA rozhodující navazování kooperačních vazeb s (velkými) americkými firmami, případně zakládání vlastních, dostatečně kapitálově vybavených dceřiných společností a poboček. Vzhledem k aktuální míře rizika politického terorismu je vhodné investice tohoto typu pojistit.

Z tradičních zbožových položek jako sklo, textil, oděvy, pivo, si vývoz udržuje nadále stabilní objemy bez významnějších přírůstků. V roce 2004 se mírně snížil vývoz sportovních zbraní, potravin, cukrovinek a hudebních nástrojů. Ukazuje se, že potenciál pro vývoz do USA netvoří vývoz skla, piva a dalšího spotřebního zboží. Např. vývoz piva činí 0,6% a je naplňován převážně dodávkami SAB/Miller (Plzeň). Je skutečností, že český vývoz skla získal větší podíl na americkém trhu v posledních pěti letech zásluhou cenové výhodnosti a kvality (4,2% vývozu ČR), avšak v současnosti je růstový potenciál vyčerpán. Jedná se o dodávky zakázkové výroby pro velké americké distributory (Mikasa, Block, Salton, Tiffany, Crate and Barrel, Costco apod.). Vývoz spotřebního zboží, které není vyráběno a dodáváno pro velké distributory, zůstává okrajovou záležitostí, neboť jej nelze na trhu uplatnit bez masivní a nákladné reklamy. U textilu došlo s ukončením platnosti systému celních kvót WTO na dovoz textilu a oděvů k 1.1.2005 k dominantnímu postavení dovozů z Číny, která již nyní kontroluje 25% amerického trhu textilu a oděvů. Předpokládá se, že podíl Číny v krátkodobém horizontu přesáhne 50%. Americký trh je kontrolován stěžejními americkými oděvními firmami (např. GAP, Victoria´s Secrets) a obchodními domy (např. Wall Mart, J.C.Penny, Sears apod.), které již dávno vyrábějí v zemích s nízkými náklady. Pro tyto prodejce není český textilní a oděvní průmysl z cenových a kapacitních důvodů alternativou. Omezení textilní výroby v USA je doprovázeno i dalším negativním efektem v podobě omezení vývozu českých textilních strojů do USA (šicí stroje, vysokorychlostní pletací stroje).

Na základě výše uvedeného lze z hlediska českého vývozu do USA očekávat negativní vliv na shora uvedené tradiční vývozy (bižuterie, sklo, pivo, stroje a zařízení atd.), protože v určitém momentu je nebude možno bez ztrát realizovat. Již nyní několik českých podniků vyváží do USA bez zisku nebo dokonce se ztrátou (samozřejmě ne trvale) jen proto, aby neztratily trh.

Zboží s vysokou přidanou hodnotou se nastíněný scénář zřejmě nedotkne (alespoň ne ve střednědobém horizontu), a proto platí doporučení strategické orientace na vývoz zboží s vysokou přidanou hodnotou a vývoz služeb, především software (viz oddíl C.3.).

A.5. Analýza USA z   pohledu ekonomických veličin

Spojené státy jsou považovány za motor světové ekonomiky. Americké hospodářství bylo i v recesi v letech 2001-2003 nesmírně silné. V průběhu roku 2005 již americká ekonomika byla v dobré kondici a přestože tempo růstu HDP v druhém čtvrtletí zmírnilo,

18

největší ekonomika světa již třetím rokem roste rychleji než tříprocentním tempem. Zdrojem znepokojení zůstávají vysoké obchodní a rozpočtové deficity, růst cen energií a nemovitostí a násilí v Iráku. Rozpočtový deficit se dle některých názorů stal větším bezprostředním rizikem pro americkou ekonomiku než terorismus.

Rozpočtový deficit

Fiskální rok 2004 (do 30.9.2004) skončil schodkem 412 mld. USD, schodek v r. 2005 je plánován na 427 mld. USD, tedy 3,5% HDP, ale díky nečekaně vysokým daňovým příjmům bude zřejmě nižší. Poslední odhad vycházející z údajů za červen 2005 předpokládá pokles deficitu na 2,7% HDP, tedy zhruba na úroveň dlouhodobého průměru.

Deficit běžného účtu (přímé zadlužení ekonomiky)

Deficit běžného účtu za sledované období v přepočtu na celorok dosahoval trvale hodnot kolem 700 mld. USD (za rok 2004 to bylo 666 mld., odhad pro rok 2005 je 750-800 mld. USD), především díky narůstajícímu schodku obchodní bilance. Příliv zahraničního kapitálu zatím stačí deficit běžného účtu kompenzovat; tato situace (schodek 6,4% HDP) je však do budoucna neudržitelná.

Fiskální politika

V srpnu 2005 podepsal prezident dva finančně náročné zákony - energetický a dopravní, s celkovými nároky na rozpočet ve výši cca 600 mld. USD na 6 let. Naznačil tím, že jeho vláda pro dosažení fiskální rovnováhy spíše než s výdajovými škrty počítá s většími než očekávanými příjmy. Investice do energetiky a dopravy však poskytují řadu příležitostí dodavatelům.

Monetární politika

Americká centrální banka (Federal Reserve System – Fed) a její Výbor pro operace na otevřeném trhu pokračovaly v postupném čtvrtprocentním zvyšování základní úrokové sazby (federal funds rate) podesáté v řadě na 3,5 procentního bodu. Tímto rozhodnutím se sazba dostala na úroveň, kde byla před datem teroristického útoku v New Yorku dne 11.9.2001. Okružní jízda základní úrokové sazby z 3,5% na 3,5% tak trvala téměř čtyři roky. Očekává se, že se Fed nezastaví na neutrální hodnotě sazby kolem 4,25% a aby udržel pod kontrolou inflaci, bude vyšší sazbou spíše riskovat zpomalení hospodářského růstu.

Ceny energií

Ceny energií v r. 2005 po hurikánu Katrina rapidně stouply. Cena barelu texaské ropy v 35. týdnu r. 2005 prolomila hranici 70 USD/barel a stále více ovlivňuje spotřební koš. Američtí spotřebitelé utrácejí nyní méně za zboží dlouhodobé spotřeby (nábytek) i za zboží krátkodobé spotřeby (nikoliv však za jídlo) a za služby.

Trvalým tahounem hospodářského růstu Spojených států je americký spotřebitel (spotřební výdaje se podílejí na tvorbě HDP v USA zhruba dvěma třetinami). Roční objem výdajů amerických spotřebitelů se pohybuje kolem 8,5 bil. USD. Způsob, jakým se bude trh schopen v příštích měsících vypořádat s rostoucími cenami benzínu, topného oleje a zemního plynu, je klíčovým faktorem pro výhled růstu americké ekonomiky pro nastávající období. Dle Americké centrální banky je růst cen energií jedním ze tří základních faktorů, které mohou znamenat pro ekonomiku ohrožení. Dalším je růst tlaků na zvýšení mezd, který byl

19

dosud mírný. Za třetí by se jako hrozba mohl ukázat růst dlouhodobých úrokových sazeb. To by mohlo ohrozit například trh bydlení, který je trvale rekordní a zjevně přehřátý. V USA bydlí ve vlastním rodinném domě přes 70% populace.

B. ČEHO CHCEME DOSÁHNOUT

B.1. Strategický cílZákladním cílem materiálu „Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů

České republiky ve Spojených státech amerických“ je přispět k vytváření příznivých podmínek a účinných mechanismů pro udržení dynamiky růstu českého exportu na americký trh. Dalším důležitým úkolem ekonomické diplomacie je získávání amerických investic do ČR a další zapojování české ekonomiky do globálního prostředí.

B.2. Dílčí cíle

Zvýšit podíl mnohostranné diplomacie na prosazování zájmů českých subjektů obchodu s USA a tocích kapitálu mezi ČR a USA;

Vytvářet podmínky pro uplatnění českého kapitálu na americkém investičním trhu; informačně podpořit průnik českého kapitálu na americký trh prostřednictvím akvizice amerického subjektu;

Udržet trend změn v komoditní struktuře českého exportu v podobě zvýšení vývozu zboží s vyšší přidanou hodnotou, technologicky náročnější produkce a vyššího podílu strojírenských výrobků, které tvoří již více než 60% našeho vývozu;

Zvýšit podíl vývozu služeb;

Český vývoz do USA stimulovat zejména získáváním stále většího podílu aktivit amerických firem v ČR, tj. začleňováním českého průmyslu do globální ekonomiky a mezinárodních dodavatelských řetězců a vyhledáváním průmyslových kooperačních vazeb;

Využít postupně se zlepšujícího image českých firem (i díky kvalitě a struktuře vývozu) a prosazovat myšlenku spolupráce s americkými firmami na třetích trzích;

Soustavně zvyšovat povědomí o České republice s cílem vytvoření příznivého rámce pro pozitivní vnímání investičního prostředí v ČR a české produkce na americkém trhu;

Využít spolupráce českých úvěrových pojišťoven a jejich partnerů v USA pro zlepšení podmínek financování českého exportu.

B.3. Měřitelné cíle strategie, stanovení způsobu hodnocení

Od roku 2002, kdy český export do Spojených států poprvé přesáhl hranici 1 mld. USD, objem českého vývozu trvale roste a jeho dynamika se zvyšuje. Nárůst v roce 2004 činil 27,5% (oproti 12,4% v předcházejícím roce) a za rok 2005 vzrostl český vývoz do USA o rekordních 36,8%. Pozitivním jevem je skutečnost, že na exportu z ČR se stále více podílejí

20

výrobky s vyšší přidanou hodnotou - výpočetní technika, elektronika, strojírenská zařízení, součásti vznětových motorů, letecká technika, optická zařízení, zdravotnické prvky, dopravní prostředky, nově feroslitiny. Tyto skupiny již představují více než 80% vývozu. Kritériem úspěšnosti strategie je tedy samotný růst objemu vývozu a jeho komoditní skladba; v případě USA lze hodnotit pozitivně vstup na náročný americký trh vůbec jako předpoklad další expanze.

Český vývoz do USA lze stimulovat zejména získáváním stále většího podílu aktivit amerických firem (nezastupitelná role CzechInvestu) v celé škále domácího hospodářství, zejména ve zpracovatelském průmyslu, včetně vědeckovýzkumné základny, tj. začleňování českého průmyslu do globální ekonomiky a mezinárodních dodavatelských řetězců a vyhledávání perspektivních průmyslových kooperačních vazeb. Platí obecně, že do budoucna bude český vývoz do USA závislejší na vnitrofiremním transferu (dodávkách) zboží či výrobků nadnárodních společností nebo pro nadnárodní společnosti. Tyto dodávky se stávají stále více nosnými položkami vývozu. Hlavní vývozy představují subdodávky na zakázku vyráběných komponentů finálních výrobků amerických firem (např. firma Black & Decker odebírá z ČR celou hotovou produkci). Tyto firmy jsou při velkých objemech schopny absorbovat aktuální směnný kurs i případné zatížení dovozu clem. Pro růst českého vývozu do Spojených států bude stále důležitější navazování kooperačních vazeb českých firem s (velkými) americkými společnostmi. Rozhodující bude především přítomnost amerických firem v ČR. Z tohoto hlediska může být kritériem míra amerických investic v ČR.

Na vývozu do USA se významně podílejí i české afilace a vlastní firemní zastoupení (AliaChem USA, American Jawa, Bijoux de Bohéme, CZ USA Inc., Preciosa International, Sellier & Bellot, Walter America, Mitas US, Trustfin USA, Omnitrade a další). V USA je aktivních několik českých softwarových firem (Tiny Software aj.) a jejich počet roste. Poslední akvizice kapitálové pobočky amerického giganta Intel, Intel Capital, která za 52 mil. USD koupila majoritní podíl předního českého výrobce antivirových programů Grisoft, je důkazem, že český softwarový průmysl je na americkém trhu konkurenceschopný. Ukazatelem úspěšnosti strategie může být objem vyvezených služeb (v USD) a počet českých softwarových firem na americkém trhu.

B.4. Kritické faktory, které mohou ovlivnit cíle strategie a její realizaci

a) vnější (vývoj v USA)

Pesimistický scénář vývoje americké ekonomiky je odvozen od hrozeb plynoucích z rozpočtových deficitů, ceny ropy a přehřátého realitního trhu. To vše má za následek dlouhodobé oslabování americké měny. Přestože slabá měna teoreticky pomáhá vývozu, americký dovoz roste rychleji než export a deficit běžného účtu narůstá, což zpětně dále oslabuje dolar. Obavy vzbuzuje situace, kdy se zadrhne kompenzační mechanismus schodku platební bilance, tj. příliv zahraničního kapitálu – zejména tzv. asijský penězovod.

Z hlediska českého exportu trvale slábnoucí dolar negativně ovlivňuje tradiční vývozy (sklo, stroje a zařízení, bižuterie, hudební nástroje, traktory atd.).

21

Závažnějším dopadem slábnoucího dolaru (naplní-li se pesimistický scénář vývoje) bude skutečnost, že od jistého okamžiku nebude pro americké investory zajímavé investovat v jiných měnách než v USD a před zahraničím (včetně ČR) dají přednost investicím přímo v USA. To je též limitujícím faktorem pro cíl stimulovat český export do USA, zejména získáváním stále většího podílu aktivit amerických firem v ČR.

b) vnitřní (vývoj v ČR)

Ve vnitřním politicko-ekonomickém vývoji k odstraňování kritických faktorů slouží:

1. Transparentní legislativa; 2. Důraz na otevřenost ekonomiky; 3. Odstranění všech překážek, které pociťují zahraniční (ale i domácí) subjekty

(investoři);4. Snižování daňové zátěže;5. V neposlední řadě finanční možnosti státu pro podporu exportu.

C. SMĚRY A ZPŮSOBY DOSAŽENÍ CÍLŮ

C.1. Nástroje k   dosažení stanovených cílů

C.1.1. Smluvní nástroje

Existující smluvní základna upravující hospodářskou a obchodní spolupráci mezi ČR a USA, resp. EU a USA, je pro naplnění cílů předkládané Strategie dostatečná a vyhovující. Ekonomická iniciativa, která byla přijata na summitu EU-USA ve Washingtonu v červnu 2005, a související Pracovní program vypracovaný EK obsahuje 11 oblastí a 27 dílčích témat aktuálního dialogu a spolupráce, na jejichž formulaci se ČR podílí.

C.1.2. Obchodní diplomacie v   teritoriu

Českou obchodně-ekonomickou agendu na území Spojených států dnes reprezentují obchodně-ekonomické úseky ZÚ Washington, GK New York, GK Los Angeles, zastoupení agentury CzechTrade v Chicagu a zastoupení agentury CzechInvest v Chicagu a v kalifornském Campbell.

Všechny tyto instituce se (kromě jiného) v první řadě zabývají jak prezentací ČR jako spolehlivého obchodního partnera, tak také prezentací potenciálu schopností českých subjektů uspokojit potřeby amerického spotřebitele či saturovat potřeby americké firmy při hledání partnera nebo investičních příležitostí. Aktivní propagační činnost, na které se podílejí OEÚ i agentury, je v současné době na velmi dobré úrovni díky zintenzívnění vzájemné spolupráce a rozdělení kompetencí při práci na společných úkolech.

22

Aby nedocházelo k dvojkolejnosti a neefektivnímu využívání finančních i lidských zdrojů, je do budoucna potřeba zachovat následující vymezení působnosti OEÚ a CzechTrade v USA (netýká se CzechInvestu, jehož působnost se s ostatními nepřekrývá):

Hlavním úkolem OEÚ je vytvářet rovné podmínky pro české subjekty v přístupu na trh. OEÚ sledují právní předpisy na federální a státní úrovni, analyzují ekonomickou politiku vlády a o vhodných vládních modelech poskytují informace resortním ministerstvům. Účastní se či pořádají propagační akce, na kterých prezentují z obchodně-ekonomického hlediska stát jako celek. Pro firemní sféru zajišťují základní informační zpravodajství (STI), poskytují informace o místním trhu a právním rámci pro obchod a podnikání, asistují podporou při jednání firem s místními či státními institucemi. K vytváření podmínek patří i aktivity na posilování důvěryhodnosti českých subjektů v zahraničí, zejména v případě významnějších (veřejných) zakázek. OEÚ nezajišťují vlastní obchodní činnost; vyhledávání potenciálních příležitostí a vlastní prezentace je především firemní záležitostí.

Úkolem zahraniční kanceláře CzechTradu je asistovat konkrétním firmám typovými službami (hledání obchodního partnera, pomoc při založení pobočky, firmy či společnosti, asistence při přípravě účasti na veletrhu, domlouvání schůzek a jednání, vyhledání konzultační firmy atd.). Poskytuje komoditně-tržní informace podle oborů, zpracovává poptávky po zboží a výrobní kooperaci, informuje o obchodních příležitostech. Organizuje odvětvové propagace průmyslové a podnikové sféry.

C.1.3. Diplomacie na půdě EU

Přijetím do EU získala ČR novou platformu k prosazování obchodně-ekonomických zájmů ČR, a to pracovní orgány Rady, především Pracovní skupinu pro transatlantické vztahy (COTRA) a Výbor 133. Jejich prostřednictvím EK konzultuje s členskými státy EU své návrhy v oblasti Společné obchodní politiky a hospodářské spolupráce s USA obecně. Tyto orgány také slouží k přípravě deklarací ze summitů EU-USA a jiných strategických dokumentů. Jak COTRA, tak Výbor 133 rovněž poskytují fórum pro prezentaci konkrétních problémů českých podniků (např. diskriminační zacházení ze strany amerických úřadů, nedodržení závazků ze smluv sjednaných na úrovni EU/ES apod.). Specifické problémy je možné také řešit s EK po bilaterální linii.

ČR v obou orgánech zastupuje SZ Brusel (resp. Ministerstvo průmyslu a obchodu v případě Výboru 133 Full Members). V případě COTRA koordinuje přípravu na jednání Ministerstvo zahraničních věcí, pro Výbor 133 pak Ministerstvo průmyslu obchodu. V obou případech je cílem meziresortní koordinace zajištění konzistentního vystupování ČR, které bude respektovat české zájmy a bude reagovat na podněty (pozitivní i negativní) soukromého sektoru. Svým působením na evropské půdě může ČR dosáhnout toho, že konkrétní aktivity EU vůči USA budou při respektování obecného cíle odstraňování překážek pro obchod a investice zaměřeny na ty oblasti, které jsou zvláště palčivé pro české podnikatele.

Mezi konkrétními oblastmi, kde tento přístup již částečně funguje, lze uvést vízovou politiku. ČR na všech vhodných fórech upozorňuje, že nejde jen o otázku politickou, nýbrž i o překážku obchodu. Díky systematickému tlaku a s podporou ostatních postižených zemí se

23

podařilo zahrnout toto téma do Ekonomické iniciativy odsouhlasené na summitu EU-USA v červnu 2005 a také do pracovního programu k její implementaci.

C.1.4. Spolupráce s   českými firmami

Z pohledu spolupráce na podnikatelské úrovni je trh USA jedním z nejsložitějších trhů. Jeho charakter je předurčen pro rozvoj hospodářské spolupráce na úrovni velkých nadnárodních firem a v menší míře pro spolupráci na úrovni malých a středních podniků (MSP). Americká strana projevuje o tento způsob spolupráce s evropskými firmami pouze malý zájem. České podnikatelské subjekty v americké relaci nedosáhly při navazování kooperačních vztahů v oblasti výroby a rozšiřování nových forem hospodářské spolupráce na podnikatelské úrovni dosud výraznějších výsledků (příkladem může být projekt „EU-USA Partenariat“ financovaný EK, o který byl ze strany českých a dalších evropských MSP značný zájem, ze strany amerických MSP byl zájem mizivý).

Z výše uvedeného vyplývá, že obchodně ekonomickým zájmem ČR v současné etapě rozvoje bilaterální spolupráce s USA je, kromě navazování kooperačních vazeb s nadnárodními firmami, podpora rozvoje nových forem hospodářské spolupráce přímo mezi podnikateli, zejména na střední úrovni (spolupráce investiční, výrobní, společné projekty, spolupráce na třetích trzích atd.). V některých případech je vhodné využívat atraktivnosti českého trhu jako jistého „gateway“ směrem na východ.

Rovněž zájem českých MSP o kooperační vazby s partnery na americkém trhu je na nízké úrovni vzhledem k zanedbatelné finanční podpoře podnikatelských aktivit na tomto trhu a vysoké rizikovosti návratnosti. Podnikatelské svazy považují programy financování firemních kontaktních akcí za velmi potřebné. Vytvoření systematického dialogu s podnikatelskou komunitou, která se orientuje na trh USA, je jedním z předpokladů naplnění strategického cíle obchodně-ekonomických zájmů ČR v USA, tj. zvýšení dynamiky českého exportu na trh USA.

Hlavní službou státu vůči firemní sféře je zajištění rovnocenných podmínek přístupu na severoamerický trh, podpora důvěryhodnosti českých subjektů a poskytování objektivních informací z teritoria. MPO, OEÚ ZÚ Washington, GK New York a Los Angeles a ZK CzechTrade v Chicagu registrují v průběhu roku několik set dotazů na možnosti dovozu strojního zařízení, průmyslových materiálů, spotřebního zboží a možnosti výrobní kooperace s českými podniky. Poptávky jsou vyřizovány přímo a publikovány na webových stránkách ZÚ Washington a ZK CzechTrade Chicago. Poptávky na výrobní kooperace a poptávky většího rozsahu či složitější povahy předává OEÚ ZÚ Washington k dalšímu zpracování na ZK CzechTrade Chicago. Pokud je potenciální okruh dodavatelů širší, jsou poptávky předávány Svazu průmyslu a dopravy ČR, HK ČR, popřípadě na jiný oborový nebo odvětvový svaz či asociaci.

Poptávky amerických firem se týkají nejvíce komodit, jakými jsou stroje, přístroje a nástroje, potraviny a nápoje, kovové výrobky, textil, oděvy a obuv, chemické a farmaceutické výrobky, elektronika, technologie, dřevařské výrobky a hračky, papír. Trvale se zvyšují poptávky po outsourcingu a výrobní spolupráci, především v oblasti strojírenství a průmyslu plastických hmot.

Činnost zahraničních kanceláří CzechTrade byla zpočátku zaměřena převážně na asistenci malým a středním podnikům, zejména v tradičních zbožových položkách (sklo, pivo, porcelán, bižuterie apod.), kde jsou omezené vývozní možnosti a vývoz těchto položek

24

do USA nemá růstovou dynamiku. Navíc v těchto zbožových položkách jsou na trhu dlouhodobě aktivní místní zástupci. V současné době je činnost ZK Chicago více orientována do vyhledávání perspektivních vývozních oborů, které mají potenciál přinést velkokapacitní zakázky a podstatně zvýšit objem vývozu, a do vyhledávání průmyslových kooperací velkých firem.

C.1.5. Spolupráce se svazy,   komorami, asociacemi

Spolupráce se Svazem průmyslu a dopravy ČR a Hospodářskou komorou ČR se soustřeďuje na přípravu návštěv českých podnikatelských misí v USA a pomoc při organizaci návštěv amerických misí v ČR. SPD jsou průběžně předávány aktuální poptávky na dodávky z ČR nebo průmyslovou kooperaci, joint-venture. Aktivitu v USA vyvíjí také Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky. Po roce 2003 byla spolupráce s podnikatelskými svazy poměrně intenzivní v souvislosti s poskytováním informací ohledně rekonstrukce Iráku.

Spolupráce s dalšími asociacemi či odvětvovými svazy je ad hoc účelová a omezuje se na výměnu aktuálně vyžádaných informací, popřípadě na zprostředkování kontaktů.

C.1.6. Prezentace, výstavy a veletrhy

Zlepšování image ČR u americké firemní sféry je důležitým doprovodným úkolem našich obchodně politických aktivit. Pro úvodní propagaci za účelem vyhledání svého obchodního partnera je vhodné se zaměřit na odborné mezinárodní veletrhy a výstavy, komerční výstavy a konference, vlastní firemní prezentace při akvizičních cestách, publikační činnost a případně inzerci v odborném tisku. Získat důvěru amerických firem, kromě dostatečných světových či amerických referencí, lze i pomocí cílených, dobře připravených a důvěryhodných oborových a odvětvových prezentací, ať již formou semináře, konference nebo formou účasti na odborných výstavách a veletrzích. V USA se konají stovky komerčních výstavních a veletržních akcí, z nichž řada má lokální nebo regionální charakter. Kromě toho existují výstavy, které mají celoamerický význam a současně patří k nejdůležitějším výstavním akcím ve světě. Významnými městy mezinárodních veletrhů jsou Chicago, New York, Las Vegas, Dallas, Houston, Los Angeles, Atlanta, případně Boston. Náklady na účast jsou však relativně vysoké a plnohodnotná reklamní akce cílená na konečného spotřebitele je nákladnou záležitostí. Řada českých firem si to bez státní pomoci nemůže dovolit.

V minulých letech se ČR zúčastnila formou oficiální účasti specializovaných veletrhů v perspektivních oborech spolupráce s USA (strojírenské veletrhy WESTEC v LA a IMTS Chicago, veletrhy letecké techniky Air Venture Oskosh a NBAA Las Vegas, veletrh dopravních technologií APTA Dallas, veletrh informačních technologií CeBIT NY).

C.1.7. Zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Na vývozu do Spojených států se významně podílejí i české afilace či vlastní firemní zastoupení a do USA nelze vyvážet přímo. Dovozové zboží je na trhu distribuováno prostřednictvím velkoobchodních obchodních zástupců či distributorů. Těmi mohou být jak

25

americké soukromé nebo právnické osoby, tak i zahraniční, tj. i české subjekty zaregistrované v USA. Distributor nedostává od dodavatele žádnou provizi. Regionální rozsah prodeje je základním faktorem rozsahu cíleného obratu ve vývozu daného zboží.

Americké právní předpisy o obchodních společnostech jsou poměrně liberální. Kromě federálního rámce o povinnostech a právech jednotlivých druhů společností neexistuje v USA jednotná úprava obchodních společností. Jednotlivé státy mají o obchodních společnostech vlastní zákony. Zakládá se tedy nikoliv americká společnost, nýbrž společnost dle legislativy daného z 50 států Unie.

Proces založení firmy v USA má dvě roviny: vlastní založení společnosti a imigrační statut zahraničních osob bez trvalého bydliště v USA, které budou ve firmě na území USA působit a které nemají statut rezidenta či nejsou občany USA. Jelikož se jedná o spojitý a poměrně administrativně náročný proces, je nezbytné k těmto cílům využít služeb místních právníků, kteří se specializují na komerční a imigrační právo. Většina zahraničních firem volí formu obchodní společnosti „Limited Liability Company“ (LLC.), která zhruba odpovídá české společnosti s ručením omezeným.

Vytvoření společnosti trvá ve většině států USA obvykle 2-14 dnů od okamžiku, kdy americký právní zástupce dostal klientův požadavek. Společnost začíná existovat momentem, kdy její zřizovací listina („Certificate of Incorporation“) je zaregistrována na Úřadě státního tajemníka daného státu.

C.2. Oblasti a regiony pro realizaci cílůO Spojených státech z hlediska obchodní politiky nelze mluvit v kategoriích prioritních

regionů. Každý z  padesáti států je svým způsobem prioritní, spíše profilovaný podle produkce, výroby, komodity či aktivit, které jsou pro něj typické. Sídlem americké společnosti, se kterou je spolupracováno, totiž nemusí být a často ani není stát, ve kterém má firma hlavní kancelář nebo centrum podnikání.

C.3. Obchodní příležitosti/obory

Vzhledem k rozsahu amerického trhu, růstu amerického hospodářství a objemu dovozů lze považovat za potenciální oblasti pro vývoz všechny sektory včetně trhu spotřebního zboží. Za perspektivní oblasti představující největší obchodní příležitosti v USA, jsou považovány:

- Výpočetní technika, vývoj software;- Energetika (výstavba 1.300 - 1.800 nových elektráren v příštích 20 letech, výstavba

nových distribučních sítí v délce cca 420 tis. km ve směru východ-západ, renovace jaderných elektráren, renovace elektráren na tuhá paliva);

- Letecký a vojenský průmysl;- Automobilový průmysl (subdodávky pro americké automobilky);- Dodávky elektronických a elektrotechnických komponentů pro průmysl

informačních technologií, kancelářskou techniku a telekomunikace (při oživující se poptávce v důsledku inovace a obměny technologického vybavení ve velkých firmách);

- Zabezpečovací a bezpečnostní technika;

26

- Systémy městské veřejné dopravy (příměstská lehká vlaková doprava, nákladní doprava);

- Průmyslová zařízení (všechna průmyslová odvětví, zejména strojírenství, chemický průmysl, potravinářství);

- Výroba plastů;- Zdravotnická technika;- Potravinářské speciality;- Výrobní kooperace, výroba na zakázku pro americké firmy.

C.4. Návrh akcí

C.4.1. Smluvní základna ČR-USA

Ukončit renegociaci mezivládní Dohody o podpoře a ochraně investic Z: MF, spolupráce MPO a dalších resortů

C. 4.2. Multilaterální diplomacie

Aktivně působit v orgánech EU s cílem zajistit, aby ve společných pozicích EU byly náležitě reflektovány ekonomické zájmy ČR

Z: MPO, MZV a další resorty ve spolupráci se SZ Brusel a ZÚ ČR v USAT: průběžně

Podílet se na implementaci obchodně politické části pracovních programů „Iniciativy na podporu ekonomického růstu a integrace“ z r. 2005

Z: MPO a další resorty ve spolupráci se SZ Brusel a ZÚ ČR v USAT: vyhodnocení před summitem EU-USA v roce 2006

Podílet se na přípravě unijní pozice k prověrce obchodní politiky USA ve WTO Z: MPOT: dle agendy WTO

Podílet se na projednání zprávy o ekonomickém vývoji USA ve výboru OECD

pro hospodářské přehledy (EDRC)Z: MPO

T: dle agendy OECD

Identifikovat potřeby českých podnikatelských subjektů ve vztahu k jejich obchodním a výrobním aktivitám v USA s cílem přijetí příslušných obchodně politických opatření, příp. prosazení našich stanovisek do agendy orgánů EU

Z: MPO ve spolupráci s dalšími resorty, OEÚ ZÚ Washington, SPD, HK ČRKT: 3. čtvrtletí 2006.

27

C. 4.3. Služby pro podnikatelskou veřejnost

V rámci systematického dialogu s podnikatelskou sférou organizovat kulatý stůl s podnikatelskou veřejností s cílem identifikovat překážky obchodu a investic ve vztahu k USA

Z: MPO, OEÚ ZÚ Washington, GK LA a NY, ZK CT a CI Chicago ve spolupráci s SPD, HK ČRT: každoročně při příležitosti porady VOEÚ

Aktivně prosazovat potřeby českých podnikatelských subjektů ve vztahu k jejich obchodním a výrobním aktivitám v USA a iniciovat přijetí příslušných obchodně politických opatření v agendě orgánů EU, ve WTO a OECD

Z: MPO ve spolupráci s MZV a příslušnými ZÚ a misemi ČRT: průběžně

Informovat na webových stránkách MPO a ZÚ Washington o aktuálních otázkách obchodně-ekonomické relace ČR-USA a překážkách přístupu na trh USA

Z: MPO, ZÚ ČR WashingtonT: průběžně

Prosazovat a koordinovat těsnou spolupráci všech složek působících v oblasti realizace obchodní politiky, podpory exportu a investic v rámci systému služeb státu v zahraničí

Z: MPO ve spolupráci s dalšími resorty a příslušnými ZÚ a misemi ČR

KT: 30.6.2006

Přispívat k usnadňování vzájemné obchodní výměny z hlediska procedur certifikace a vstupu výrobků na trh zapojením českých zkušeben do MRA (Mutual Recognition Arrangement) sjednaných mezi ES a USA

Z: ÚNMZT: průběžně

Přispívat k rozšiřování spolupráce ve výzkumně-vývojové oblasti zaměřené na metrologii využíváním Memoranda o porozumění mezi ÚNMZ a NIST USA

Z: ÚNMZT: průběžně.

C. 4.4. Obchodně-propagační činnost v   USA

Některou z forem státní podpory podpořit účast českých firem na následujících výstavách a veletrzích v oborech zajímavých pro náš export do USA:

NMW – National Manufacturing Week, Chicago Nomenklatura: Strojírenský veletrh, technologie, strojní zařízení a materiály pro zpracovatelský průmysl;

28

IMTS Chicago - International Manufacturing Technology Show, Chicago Nomenklatura: Obráběcí a tvářecí stroje, strojírenství, inženýrství;APTA Expo (International Public Transport Show)Nomenklatura: Veřejná, městská doprava; COMDEX, Las Vegas Nomenklatura: Počítačová technika a informační technologie; WESTEC, Los AngelesNomenklatura: Obráběcí a tvářecí stroje, strojírenství, inženýrství;IWF (International Woodworking Fair), GeorgiaNomenklatura: Dřevoobráběcí stroje, nábytek;NBAA (National Business Aviation Association Annual Meeting and Convention)Nomenklatura: Letecká technika (koná se každoročně na různých místech);BIO, ChicagoNomenklatura: Biotechnologie, farmacie.

Z: MPO, OEÚ ZÚ Washington, CzechTrade, CzechInvest T: dle termínu akce

Zvyšovat povědomí o ČR a jejím ekonomickém potenciálu („public diplomacy“) v USAZ: OEÚ a další zastoupení v USA působící

v oblasti realizace obch. politiky ve spolupráci s ústředím

T: průběžně.

C. 4.5. Podnikatelské a obchodní mise Podnikatelská mise ze státu New Jersey do ČR Obchodní mise vedená guvernérem státu Minnesota Mise kalifornských firem do střední Evropy Podnikatelská mise státu Ohio Incomingová mise ze státu Illinois

Z: ZÚ Washington ve spolupráci s GK NY, GK LA, ZK CT a CI Chicago, MPO, HK ČR, SPD ČRT: dle dohody s americkou stranou.

C. 4.6. Semináře a prezentace

Prezentace české strojírenské techniky pro americké potenciální partnery (zákazníky)Z: ZÚ Washington ve spolupráci s GK NY, GK LA, ZK CT a CI ChicagoT: 2. čtvrtletí 2006.

D. FINANČNÍ A VĚCNÉ NÁROKY

29

Věcné nároky (náměty na rozšíření státní podpory exportu, oficiální účasti na výstavách a veletrzích) jsou obsaženy v předcházející části C. Finanční náklady na ně nepřekračují rámec běžných postupů financování proexportních aktivit.

30

příloha č. 1

Přehled aktuálních antidumpingových opatření:

a) opatření EU proti dovozům z USA (stav ke dni 1.12.2005)

Product Výrobek Výše antidumpingového opatření

Předpokládané trvání opatření

Grain oriented flat-rolled products of silicon-electrical steel

Elektroplechy (ploché válcované výrobky s orientovanou strukturou vyrobené z křemíkové elektrooceli)

ad valorem 31,5 – 37,8%

+ závazek

28.8.2010

Ethanolamines Monoethanolamin, diethanolamin, triethanolamin

specifické 59,25-111,25 EUR/t (26.7.2005)

probíhá přezkum před pozbytím platnosti

Trichloroisocyanuric acid (TCCA)

Trichlorisokyanurová kyselina

ad valorem 7,4 - 25,0 % 8.10.2010

b) opatření USA proti dovozům z EU /jako celku/ (stav ke dni 14.10.2005)

c) opatření USA proti dovozům z ČR

(stav ke dni 30.6.2005 – poslední dostupné informace)

Product Výrobek datum přijetí opatření

antidumpingové opatření Poznámka

Small Diameter Carbon and Alloy Seamless Standard Line and Pressure Pipe

Vybrané bezešvé trubky malých rozměrů

14.8.2000 konečné opatření v platnosti

31

příloha č. 2

USA

OBCHODNÍ JEDNÁNÍ A NÁRODNÍ ZVYKLOSTI

Potenciál trhu USA je dostatečným důvodem pro české vývozce, aby začlenili americký trh do svých obchodních záměrů, pečlivě zkoumali možnosti uplatnění svého zboží nebo služeb a dobře se připravili na jednání s americkými partnery.

České exportní firmy často podceňují nutnost se řádně seznámit se zvyklostmi a stylem obchodního jednání na zámořských trzích. Mnohdy přijíždějí na akviziční cesty, účasti na veletrzích a výstavách apod. nedostatečně připraveni nejen z hlediska firemní prezentace, ale především z hlediska cizího prostředí a místních zvyklostí. Následující doporučení by měla pomoci zástupcům českých firem v orientaci při jejich prvním styku s americkými partnery.

Vytipování správného obchodního partnera

Z marketingového hlediska si musí čs. firma vybrat vhodné subjekty pro nabízené zboží nebo služby. Distribuce a logistika na tak rozsáhlém území jako Spojené státy patří ke stěžejním momentům obchodního úspěchu. Pro určitou firmu může být dostatečným odbytištěm jeden maloobchod nebo menší distributor, obchodní dům nebo obchodní řetězec, územně pak pouze jeden americký stát. Všeobecně však nelze zapomínat na rozsáhlost amerického trhu a při zájmu o větší prodejní objemy je třeba spíše vybírat dovozce s většími prodeji, resp. celonárodní distribuční sítí. Opačným problémem bývá neschopnost čs. podniku množstevně uspokojit objednávky amerického partnera.

Uznávané hodnoty v americké společnosti

Přístup a chování amerických partnerů je třeba chápat v kontextu uznávaných hodnot americké společnosti, ke kterým patří svoboda a demokracie, volná soutěž, svoboda jednotlivce, příslušnost k sociální skupině (rodina, náboženská skupina, absolventi univerzity, místní komunita), individualismus, spoléhání na vlastní schopnosti, rovnocennost mezi lidmi a spravedlivé zacházení, intenzivní patriotismus. Američan si je vědom své relativně vysoké životní úrovně, je otevřený a přátelský. Přátelské chování na bázi fairplay očekává i od svých partnerů včetně cizinců. Pro většinu Američanů jsou Spojené státy, i přes dílčí kritiku vlády a vládní politiky, nejlepší zemí na světě.

Zvláštním aspektem americké společnosti je mnohonárodnostní původ obyvatelstva, což se promítá i do obchodních zvyklostí. V obchodním styku se většinou setkává cizinec s Američany evropského, anglosaského původu. Etnické skupiny jsou často zdrojem obchodních partnerů pro nově příchozí obchodní firmy na americký trh. Řada etnických obchodních firem včetně českých a slovenských krajanů se zajímá o možnosti obchodní výměny se zemí vlastního původu. Zejména menší obchodní firmy jsou řízeny osobami prvogeneračního etnického původu. Kromě anglického jazyka se může vhodně uplatnit znalost španělštiny nebo některého evropského či asijského jazyka.

32

Důraz na profesionalitu zahraničního partnera

Od zahraničního partnera se očekává profesionální přístup, kompetentnost v projednávané problematice a schopnost rozhodovat. Důležitým prvkem při navázání kontaktu s americkým protějškem je předložení dostatečných referencí o vlastní osobě, postavení a o zastupované firmě. Z představení musí být zřejmé, že obchodní zástupce a jeho firma jsou schopni dostát dojednaným závazkům a mají dostatečné zkušenosti. Je neakceptovatelné, aby spolu jednaly osoby, které se navzájem nepředstavily. Při prvním styku u větších amerických společností na vyšší úrovni vedení je běžná výměna stručných životopisů partnerů před uskutečněním schůzky. Osobní kontakt je důležitý, ale v americkém obchodním jednání sehrává menší roli než v jiných např. asijských kulturách. Obchodní případ lze uzavřít i po telefonu nebo rychlou výměnou emailů.

V USA může být obchodním partnerem, reprezentantem americké strany často i žena, která očekává respekt a profesionalitu, stejně jako kdyby jednáním byl pověřen muž. Zejména v amerických korporacích zastávají ženy postupně vysoká postavení ve firemní struktuře a vedení společnosti. Vysoké postavení u řady firem zastávají Afroameričané.

Věcnost a neformálnost jednání

Všeobecně obchodní jednání probíhá velmi věcně, otevřeně a přímočaře. Argumentace amerických partnerů je opřena o podrobnou finanční analýzu, analýzu proveditelnosti operace a kvalitativní požadavky. Hlavním smyslem jednání je dosažení transakce a nikoliv výměna všeobecných a osobních názorů. Proto je při jednání kromě úvodních frází všeobecná konverzace omezena na minimum. Úvodem jednání se všichni účastníci představí a jednoznačně identifikují svoje postavení a kompetence. Specialitou amerického přístupu je neformálnost, otevřenost a rychlý přechod na vzájemné oslovování se křestními jmény. Ze všeobecných konverzačních témat se doporučuje vyhýbat se námětům jako politika, sex, peníze, náboženství nebo vtipy, jejichž výklad pro americké partnery není srozumitelný. Je výhodné se před cestou seznámit s aktuálními tématy, diskutovanými v americké společnosti (ze zdrojů dostupných i v ČR - CNN, USA Today apod.)

Zahraniční obchodní partner se musí smířit s tím, že americká strana bude udávat v průběhu jednání tón. Vůči Američanům je třeba vystupovat jako rovný partner a bez náznaku zbytečného respektu. Američtí partneři jsou ochotni přistoupit na každý dobrý návrh, který zlepší výsledek transakce. Za dobrou partnerskou dohodu je považována taková úmluva, která je prospěšná pro obě strany. Nelze předpokládat, že původní nabídka zůstane bez modifikací dle představ amerického partnera. Styl jednání závisí v mnohém od zkušenosti amerického protějšku s jednáním se zahraničím, na podnikové kultuře a osobnosti partnera. Smyslem úvodního jednání pro americkou stranu je mj. zjištění, zda zahraniční partner je schopen dlouhodobého obchodního vztahu nebo se jedná o jednorázovou záležitost.

Formát obchodního jednání

Nejvhodnějším časem pro obchodní jednání je doba 9.00 - 11.00 hod. nebo 14.00 - 16.00. Obchodní jednání se velmi často odehrává formou pracovní snídaně nebo oběda s jednoduchým občerstvením. Pracovní snídaně nebo oběd je vhodná forma prvotního

33

seznámení partnerů např. pro firemní prezentaci americkým partnerům bez ambice konkrétního projednávání uzavření obchodu. V průběhu oběda se nepodávají alkoholické nápoje. Konzumace alkoholu v pracovním styku prakticky neexistuje. V průběhu jednání ve firemních kancelářích je podávána káva, čaj, nealkoholické nápoje s drobným pohoštěním samoobslužnou formou. Od zahraničního hosta se neočekávají žádné dary nebo pozvání z jeho strany. Předávání firemních dárků je omezeno na minimum, stejně jako osobní pohostinnost.

Způsob jednání se zahraničními partnery se liší podle charakteru firem - u velkých společností je znatelná firemní hierarchie, nižší flexibilita v rozhodování. V úvodní fázi je obtížné identifikovat příslušného pracovníka. U menších a středních firem je citelná vyšší operativnost a pragmatický přístup v rozhodování. Rozdíly v chování a jednání jsou znatelné i dle charakteru daného odvětví. V korporacích, bankovních institucích je zachováván formální styl včetně oblékání, zatímco v menších, technicky zaměřených nebo výrobních firmách je běžný méně formální styl. Existují i regionální rozdíly.

Při delším pracovním styku a osobním kontaktu je u obchodních partnerů běžné pozvání do domu, přičemž privátní sféra zůstává od obchodní striktně oddělena. Od návštěvníka se neočekávají velkolepé dary, ale drobné dárky; láhev vína nebo květiny pro hostitelku jsou vítány. Alternativou je pozvání do společenského nebo sportovního klubu.

Efektivnost jednání

V USA stále platí heslo „čas jsou peníze“ a v tomto smyslu by mělo být vedeno i jednání. Americká strana bude pokládat za komplikaci, když zahraniční partner nebude schopen odsouhlasit navržené modifikace v průběhu jednání nebo jednání bude z jakýchkoliv důvodů protahováno. Jednání je vedeno velmi věcně, jedná se dle dohodnutých bodů agendy, nelze přeskakovat z jedné problematiky na druhou. Postupuje se od obecného ke konkrétnímu. Od jednacího stolu se neodchází dokud obě strany nemají jasno, jaké jsou závěry jednání a jaké budou další dohodnuté kroky na obou stranách. Ptát se až do úplného vyjasnění všech náležitostí obchodního případu a uzavření dohody je naprosto běžnou praxí. Dohodnuté závěry jednání je vhodné následně potvrdit písemnou formou, i když nejde o uzavření smlouvy. Očekává se bezvýhradné plnění dohodnutých závěrů. Americký partner nelibě nese, pokud druhá strana svoje povinnosti neplní.

I když americké firmy jsou ochotny jednat o zajímavých obchodních příležitostech prakticky všude a za každých okolností, je nutno schůzky řádně dopředu plánovat a sjednat. Jen výjimečně se podaří sjednat schůzku u větších firem ad hoc. Dochvilnost je další nezbytnou součástí obchodní etiky - při toleranci 10 - 15 minut, které lze omluvit dopravními potížemi, obtížnou orientací, zpožděním letadla apod. V případě většího zdržení bude schůzka zrušena. Při plánování cesty je třeba vzít v úvahu obtížnou logistiku amerických velkoměst, značné vzdálenosti, dopravní zácpy, pro cizince značně nepřehlednou orientaci apod.

Právní asistence

Podnikatelé a obchodníci se v USA opírají o stabilní právní prostředí a právní poradenství (poznámky na množství právníků v USA jsou častým námětem neformální konverzace). Složitost a výklad amerických právních norem vyžaduje asistenci právníka.

34

Právní zástupce firmy je často přítomen obchodním jednáním a předkládá zahraničnímu partnerovi smlouvu ujednání. Bez vlastního právního poradce je zahraniční partner v nevýhodě a není schopen identifikovat důležité detaily amerických obchodních smluv. Americké obchodní smlouvy patří k nejdokonalejším na světě a nekompromisně hájí zájmy americké strany. Při selhání vzájemné dohody americké firmy ihned předávají případ k soudnímu projednání, což může být finančně velmi náročné pro obě strany. Vzhledem k vysokým nákladům na soudní řízení a právní zastoupení se řada subjektů v poslední době přiklání k řešení sporů mimosoudní cestou prostřednictvím arbitráže nebo mimosoudním vyrovnáním. Jednoznačnou radou je nepodepisovat kontrakt bez posouzení vlastním americkým právním zástupcem a to nejen vzhledem k odlišnému jazykovému vyjadřování právní angličtiny. Důkladnou pozornost je třeba věnovat všem ustanovením včetně ustanovení sepsaných drobným písmem.

Prezentace obchodní nabídky, firmy

Pro firemní prezentace je PC-prezentace v PowerPointu základním standardem, s připravenými kopiemi obsahu a doprovodnými tiskovými propagačními materiály - samozřejmě v anglickém jazyce. Zatímco v mluveném projevu nevadí v USA cizí akcent, tiskové materiály musí být obsahově srozumitelné, jasné, v perfektní angličtině (měly by být korigovány rodilým americkým mluvčím).

Navštívenky

Nepostradatelnou součástí úvodního obchodního styku je výměna navštívenek, které však není přikládána taková důležitost jako v jiných kulturách. Nezbytná je anglická verze. Je nutno brát ohled na rozdíl v označení postavení (president, general manager, manager apod. mají v USA jiný smysl než v češtině nebo v kontinentálním chápání). Vizitky mají pouze dokumentační hodnotu. Na vizitkách musí být uvedena e-mailová adresa, neboť e-mail je základním nástrojem komunikace v obchodním styku.

SPOLEČENSKÁ PRAVIDLA

Kouření není v USA zákonem dovoleno ve veřejných prostorách, v letadlech, restauracích, firemních objektech apod. V některých státech jako Kalifornie je kouření považováno za obzvláště neslušný projev a je společensky neakceptovatelné. Američané se snaží žít zdravě a ve firemních kancelářských prostorách se nekouří. Zapálení cigarety v průběhu jednání nebo i při běžné konverzaci bude považováno za hrubou neslušnost.

Při představování je fyzický kontakt omezen na minimum a spočívá v pevném krátkém stisku ruky. Při představování se používá několik běžně používaných frází, které jsou pozdravem a nikoliv skutečným zájmem o zdraví partnera ("Hi, how are you doing? Good, and yourself?").

Přestože Američané mají image ležérního nebo i výstředního oblékání, neplatí to u společenského oblékání v obchodním styku. Oblečení mužů i žen v obchodním styku je velmi formální a konzervativní, standard je tmavý pánský oblek nebo jednoduchý dámský

35

kostým s nenápadnými doplňky. Výjimkou jsou technologické firmy, z nichž některé zavedly v posledních letech celotýdenní nebo alespoň páteční neformální způsob firemního oblékání.

Široké využívání internetu a emailu snížilo formálnost obchodní korespondence. Email je nejpoužívanějším způsobem obchodní komunikace, při které je používán osobní, neformální styl.

CESTOVÁNÍ, LOGISTIKA

Při cestách do USA je třeba počítat se značným časovým rozdílem oproti SEČ (-6 hodin východní pobřeží USA, -9 hodin západní pobřeží USA) a s potřebou aklimatizace po příletu. Nová opatření v letecké dopravě zkomplikovala cestování a prodloužila čas strávený na cestách.

Americké firmy omezily služební cesty a začaly více využívat videokonferenční servis nebo konferenční telefonní hovory.

Při plánování cesty a jednání je nutno vzít do úvahy teritoriální rozsáhlost USA, klimatické rozdíly, časové rozdíly, logistiku amerických velkoměst. Problémy může nově příchozímu způsobit orientace, označení v silniční dopravě, identifikace adresy. Při přejezdech je třeba počítat s většími vzdálenostmi než v Evropě. Lokalizaci a směrování při použití osobního automobilu usnadňuje internetový systém www.mapquest.com.

Pro obchodní cestu do USA je bezpodmínečně nutné vlastnit uznávanou kreditní kartu, bez které nelze provést rezervaci v hotelu, zapůjčit automobil nebo nakupovat letenky nebo jiné služby prostřednictvím internetu.

Použití zapůjčeného automobilu může být pro neznalého návštěvníka USA zátěží (orientace, parkování) a proto lze doporučit použití veřejné dopravy, resp. taxislužby.Ceny letenek místních letů v USA se velmi různí a mohou být značně vysoké. Je výhodnější zakoupit letenky pro místní přelety po území USA v rámci letenky Evropa - USA. V případě potřeby lze letenky a další cestovní služby objednat online: www.expandia.com; www.priceline.com; www.travelhero.com.

Zatímco ceny hotelů v New Yorku jsou velmi vysoké (250-400 USD), v ostatních městech lze zajistit hotel na odpovídající úrovni v relaci 80-150 USD. K hotelům střední kategorie vhodných pro obchodní cestující patří např. Hilton, Holiday Inn, Doubletree Suites, Hampton Inn, Amerisuties, Embassy Suites, Omni Hotels, Radisson, Courtyard Marriott apod.)

Asistence pro české exportéry

Pro české exportéry existuje řada veřejně dostupných informací na webové stránce ZÚ Washington www.czech.cz/washington, která obsahuje řadu praktických informací a rovněž registrované poptávky amerických firem.

36

OEÚ zastupitelských úřadů ve Washingtonu, New Yorku a Los Angeles a zastoupení CzechTrade v Chicagu jsou při vstupu na trh USA připraveny poskytovat českým firmám orientaci a asistenci.

37

KANADA

38

OBSAH

A. Výchozí situace ……………………………………………………………….. 38

A.1. Stručná analýza dosavadních ekonomických vztahů a vzájemného obchodu ……. 38

A.2. Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby obchodní relace – obecně …………… 41

A.3. Analýza podmínek, obchodně politické předpoklady přístupu na trh …………… 42

A.4. Možné varianty vývoje, faktory, které vývoj ovlivní ……………………………. 45

A.5. Analýza Kanady z pohledu ekonomických veličin ………………………………… 46

B. Čeho chceme dosáhnout …………………………………………………… 47

B.1. Strategický cíl …………………………………………………………………….. 47

B.2. Dílčí cíle …………………………………………………………………………. 47

B.3. Měřitelné cíle strategie, stanovení způsobu hodnocení …………………………… 48

B.4. Kritické faktory, které mohou ovlivnit cíle strategie a její realizaci ……………… 48

C. Směry a způsoby k dosažení cílů …………………………………………. 48

C.1. Nástroje k dosažení stanovených cílů …………………………………………… 48

C.2. Oblasti a regiony pro realizaci cílů ………………………………………………. 51

C.3. Obchodní příležitosti/obory ……………………………………………………… 52

C.4. Návrh akcí ……………………………………………………………………….. 54

D. Finanční a věcné nároky …………………………………………………… 56

E. Přílohy 1) Přehled aktuálních antidumpingových opatření……………………………………. 57

2) Obchodní jednání a národní zvyklosti ….…………………..………………………. 58

39

A. VÝCHOZÍ SITUACE

A.1. Stručná analýza dosavadních ekonomických vztahů a vzájemného obchodu

Kanada vždy patřila k významným hospodářským partnerům České republiky. Vzhledem k úrovni kanadských technologií, silné závislosti Kanady na zahraničním obchodu (hodnota dovozu se rovná cca 31 % HDP), krajanským poutům a dalším okolnostem je Kanada pro ČR stále velmi zajímavým a perspektivním obchodním partnerem.

Ve vzájemné obchodní výměně se po mnoha letech aktivního salda ČSFR/ČR s Kanadou v r. 1993 v důsledku pokračujícího výrazného nárůstu českého dovozu změnila obchodní bilance dle statistiky ČSÚ v pasivní a tento trend se dosud přes řadu proexportních aktivit nepodařilo zastavit.

Obchodní výměna ČR – Kanada (v tis. USD)

  Vývoz Umístění Dovoz Umístění Obrat Umístění Saldo1993 45 899 33. 82 176 21. 128 075 26. -36 2771994 44 698 34. 64 936 27. 109 634 27. -20 2381995 55 229 35. 74 935 28. 130 164 34. -19 7061996 60 920 37. 88 095 28. 149 015 33. -27 1751997 56 338 35. 84 321 28. 140 659 31. -27 9831998 67 834 36. 82 644 30. 150 478 31. -14 8101999 55 315 35. 100 687 28. 156 002 31. -45 3722000 62 907 38. 94 695 33. 157 602 34. -31 7882001 60 563 40. 100 755 34. 161 318 34. -40 1922002 66 977 39. 101 476 35. 168 453 41. -34 4992003 71 521 41. 125 628 36. 197 149 41. -54 1072004 101 039 41. 171 954 35. 272 993 42. -70 915

2005 1 162 735 36. 266 082 31. 428 821 37. -103 343

Zdroj: MPO dle údajů ČSÚ1 Předběžný údaj.

Pozn.: Vzhledem k tomu, že statistiky země původu zboží registrují pouze první cílovou zemi exportovaného zboží, nemohou objektivně zachytit případy, kdy je toto zboží dále reexportováno. Z tohoto důvodu se kanadské statistiky liší od statistik ČSÚ (dle kanadských údajů činila obchodní výměna Kanady s ČR v r. 2004 268.764 tis. USD, z toho český vývoz 181.409 tis. USD, český dovoz z Kanady 87.355 tis. USD).

40

Hlavní vývozní položky:

Nomenklatura HS Jednotlivé roky v tis.USD

 Kód   Název   2003   2004   2005  1

2844 Prvky chemické, izotopy radioaktivní, sloučeniny, směsi, odpady 6 480 6 305 7 178

8607 Části vozidel železničních aj. dopravy kolejové 2 294 8 001 11 236

7325 Výrobky lité ostatní ze železa, oceli 3 135 5 215 5 252

7013 Sklo stolní, domácenské, kuchyňské, zboží toaletní, kancelářské ap. 4 268 3 655 3 958

9403 Nábytek ost. (kancelářský, kuchyňský, ložnicový aj.), části 2 670 3 312 4 876

3603 Zápalnice, bleskovice, roznětky, rozbušky i elektrické, zažehovače 2 379 4 083 4 557

7507 Trouby, trubky a příslušenství (spojky, kolena ap.) z niklu 0 0 14 866

2203 Pivo ze sladu 1 505 3 492 3 015

7302 Materiál pro stavbu tratí železničních, tramvaj. ze železa, oceli 0 685 17 219

8406 Turbíny parní 2 700 0 5 183

8473 Části strojů psacích, počítacích aj., automat. zpracování dat 608 2 145 6 854

8459 Stroje obráběcí pro vrtání, vyvrtávání, frézování, řezání závitů 831 3 962 1 147

3501 Kasein, kaseináty a jiné deriváty kaseinu, klihy kaseinové 1 227 4 180 717

3917 Trubky, hadice a příslušenství (spojky, kolena ap.) z plastů 723 730 4 556

7208 Výrobky válcované ploché ze železa, oceli nad 600 mm, válc. za tepla 2 686 1 721 0

3921 Desky, listy, fólie ap. ost. z plastů, lehčené, laminované ap. 1 1 4 565

 Pod limitem 2 250 tis. USD 40 014 53 552 67 556

Celkem 71 521 101 039 162 735

Hlavní dovozní položky:

41

Nomenklatura HS Jednotlivé roky v tis.USD

 Kód   Název   2003   2004   2005  1

3004 Léky odměřené (ne krev, antiséra ap., vata, obinadla aj.) 12 135 22 092 19 368

8542 Obvody integrované elektronické, mikrosoustavy 3 732 20 647 42 935

8473 Části strojů psacích, počítacích aj., automat. zpracování dat 8 537 7 674 42 585

2309 Přípravky používané k výživě zvířat 5 589 9 168 9 458

2601 Rudy železné, koncentráty, výpražky (výpalky) kyzové 5 827 13 000 2 240

8504 Transformátory elektrické, měniče statické, induktory 424 522 22 563

7507 Trouby, trubky a příslušenství (spojky, kolena ap.) z niklu 0 1 768 21 888

8517 Přístroje elektrické pro telefonii, telegrafii drátovou 6 139 3 991 1 671

2106 Přípravky potravinové jinde neuvedené 5 604 3 593 2 800

8477 Stroje na zpracování kaučuku, plastů a výrobků z nich jn. 6 086 3 714 560

713 Luštěniny suché, vyluštěné, i loupané, drcené 3 306 3 050 3 650

8411 Motory proudové, pohony turbovrtulové aj. turbíny plynové 4 694 3 225 39

8529 Části přístrojů vysílacích, přijímacích, televizních, rozhlasových 2 182 4 842 1 707

9506 Potřeby pro tělocvik, atletiku aj. sporty a hry, bazény 1 953 1 985 4 185

8471 Zařízení pro automatické zpracování dat, jednotky, snímače ap. 2 568 3 418 2 472

8531 Přístroje elektr. signalizační akustické, vizuální (zvonky, sirény ap.) 2 323 2 681 2 897

1211 Rostliny, plody aj. pro parfumerii, lékařství ap. čerstvé, sušené 143 3 884 4 241

8483 Hřídele převodové, převody, kola ozubené, setrvačníky ap. 2 249 2 577 3 069

8803 Části balonů, větroňů ap., vrtulníků, letounů, lodí kosmických 104 1 714 5 152

3923 Výrobky pro přepravu, balení zboží, zátky, víčka aj. z plastů 143 1 250 4 370

 Pod limitem 2 000 tis. USD 51 890 57 195 72 012

Celkem 125 628 171 954 266 082

1 Údaje dle odhadu MPO.

Obchodní výměna s Kanadou doznává v posledních letech příznivé změny struktury ve prospěch položek s vyšším stupněm zpracování a vyšší přidanou hodnotou. Pro komoditní strukturu našeho vývozu do Kanady je charakteristické zvyšování podílu strojů, zařízení a různých průmyslových výrobků. Více než 50% našeho vývozu směřuje do provincie Ontario; v pořadí druhou nejvýznamnější provincií je Québec, který představuje okolo 30% kanadského trhu pro české zboží.

Velká část objemu českých vývozů do Kanady je uskutečňována prostřednictvím nadnárodních společností, investic kanadských firem v ČR a českých majetkových účastí v Kanadě. Kanadské investice v ČR činily dle údajů ČNB od r. 1993 do r. 2004 přibližně 310 mil. USD, zatímco dle kanadských zdrojů kanadské firmy investovaly v ČR přímo i nepřímo již téměř 1 mld. USD. Nejúspěšnější průmyslovou investicí jsou závody společnosti Celestica v Ráječku u Brna a na Kladně, kde jsou vyráběny komponenty pro mobilní telefony. Dalšími významnými kanadskými investory jsou společnosti Bombardier, Magna/Intier, Alcan, Four Seasons aj. Dle kanadských pramenů v ČR působí v současné době okolo 80 firem s kanadskou účastí, joint-ventures nebo zastoupení firem.

42

Kanadská vláda poskytovala od roku 1990 České republice zahraniční rozvojovou pomoc prostřednictvím vládní agentury CIDA. V rámci této pomoci bylo realizováno více než 200 projektů spolupráce s ČR v celkové hodnotě více než 15 mil. USD. V průběhu roku 2001 byly všechny projekty rozvojové pomoci poskytované ČR utlumeny a ČR byla vyňata z okruhu zemí, jimž je zahraniční rozvojová pomoc z Kanady poskytována.

Kanada dále připravila nejen pro ČR, ale i pro ostatní země středoevropského regionu prostřednictvím CIDA pětiletý program ODACE (Official Development Assistance in Central Europe Program) dotovaný patnácti miliony CAD a zaměřený na přípravu nových členských zemí pro jejich poslání poskytovatelů rozvojové pomoci. Celý program má dvě části, a to budování a posilování institucí pro poskytování rozvojové pomoci (ukončeno k datu 31.3.2005) a spolupráce na třístranných rozvojových projektech (probíhá od r. 2004).

A.2. Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby obchodní relace

A.2.1. Silné stránky

Kanada není příliš lidnatou zemí, svým počtem obyvatel patří spíše mezi země střední velikosti, její ekonomický potenciál je však mimořádný a řadí ji k nejvyspělejším státům světa (je členskou zemí exkluzivního klubu G7);

Ekonomika Kanady je výrazně orientována na zahraniční obchod (hodnota dovozu dosahuje přibližně hodnoty jedné třetiny HDP), představuje tedy i pro české vývozce zajímavý prostor pro uplatnění jejich výrobků a služeb;

Kanada má vysokou míru vymahatelnosti práva, nízkou míru korupce a transparentní podnikatelské prostředí.

A.2.2. Slabé stránky

Složitost obchodní legislativy - kanadský trh je členěn na 10 provincií a 3 teritoria s vysokou mírou samostatnosti; v různých provinciích se tedy lze setkat s různými předpisy upravujícími tutéž problematiku, což mezinárodní obchod velmi komplikuje (příkladem jsou jazykové požadavky na obaly i doprovodné materiály ve frankofonní provincii Québec);

Zvláštností kanadského trhu, která někdy uniká pozornosti českých vývozců, je skutečnost, že se zde střetává americká, evropská a asijská konkurence se všemi důsledky pro cenovou úroveň, kvalitu a rychlost obměny sortimentu, což lze považovat za komparativní nevýhodu pro mnohé české firmy;

V Kanadě dosud existuje státní monopol dovozu a prodeje alkoholických nápojů, který je uplatňován v jednotlivých provinciích vždy prostřednictvím jediné pověřené provinční firmy, tzv. Liquor Board. Výjimkou je provincie Alberta, ve které je prodej a dovoz alkoholických nápojů liberalizován;

Přísné předpisy pro dovoz potravin a nápojů;

43

Přísné technické a nově i ekologické normy a standardy platné v Kanadě mohou ztěžovat zavádění nových českých výrobků (např. strojů, technologií, investičních celků) na kanadský trh;

Jednostranná vízová povinnost, která komplikuje služební cesty českých podnikatelů do Kanady.

České firmy – především střední a malé – by si měly uvědomit, že při pronikání na kanadský trh se smysluplnější jeví podnikat tyto aktivity ve sdružení více firem. Takové řešení může přinést synergický efekt nejen z hlediska efektivnosti investice do marketingu, ale i z hlediska potenciálního zahraničního obchodního partnera, pro kterého je jistě zajímavější posuzovat komplexní nabídku výrobků a služeb z daného oboru.

A.3. Analýza podmínek, obchodně politické předpoklady přístupu na trh Kanady

A.3.1 . Obchodně politický režim

Kanada patří mezi země s relativně liberální obchodní politikou. Kanadský vývozní a dovozní režim upravuje zákon o vývozních a dovozních povoleních (Export and Import Permits Act), který stanoví zejména pravidla pro udělování licencí na určité druhy zboží a teritoria a dále zákazy vývozu a dovozu určitých druhů zboží. Součástí této právní normy je Listina zboží podléhajícího licenčnímu řízení při dovozu a Listina zboží podléhajícího licenčnímu řízení při vývozu.

Listina zboží podléhajícího licenčnímu řízení při dovozu se vztahuje zejména na zemědělské a potravinářské výrobky, nebezpečné chemikálie a látky ohrožující životní prostředí, zbraně a munici apod. Listina zboží podléhajícího licenčnímu řízení při vývozu obsahuje ohrožené živočišné a rostlinné druhy, dřevní kulatinu, zbraně a další.

Celní systém je upraven Celním zákonem (Customs Act) a Zákonem o celním tarifu (Customs Tariff Act), kterým je stanoven celní sazebník s dovozními celními tarify. Vývozní cla Kanada neuplatňuje. Kanadská federální vláda je oprávněna vybírat celní poplatky z dováženého zboží, které musí být nahlášeno u Kanadské celní správy (Canada Customs), jež je součástí Ministerstva státních příjmů (Revenue Canada).

Na některé položky platí zákaz dovozu do Kanady - toto opatření se týká např. vybraných zemědělských produktů, určitých druhů zbraní, pornografie, různých druhů zboží ohrožujících zdraví.

Antidumpingové řízení vychází z mezinárodně-právní úpravy v rámci WTO s doplněním národními normami - Zákonem o zvláštních dovozních opatřeních (Special Import Measures Act), který stanoví postup kanadských orgánů a ukládání antidumpingových opatření a Zákonem o kanadském tribunálu mezinárodního obchodu (The Canadian International Trade Tribunal Act), který určuje působnost tohoto orgánu při ohrožení zájmu domácích výrobců z titulu dumpingu. Běžná zákonná lhůta pro trvání antidumpingových opatření (5 let) bývá v některých případech po obnoveném řízení opakovaně prodloužena.

44

Technické normy a předpisy upravující značení a balení zboží, certifikační postupy a schvalování výrobků se v širokém rozsahu vztahují na dovozy strojů a zařízení, dopravních prostředků, léčiv, potravin, textilu a řady dalších položek. Jedná se zejména o Zákon o spotřebním balení a značení zboží (Consumer Packaging and Labelling Act), Zákon o potravinách a léčivech (Food and Drugs Act), Zákon o kanadských zemědělských produktech a potravinách (Canadian Agricultural Products and Food Act), Zákon o nebezpečných produktech (Hazardous Products Act) a další.

Při označování zboží se vývozcům do Kanady doporučuje předložit své návrhy etiket a obalů Ministerstvu průmyslu Kanady k posouzení před jejich vytištěním, neboť zásilka může být při vstupu do Kanady odmítnuta z důvodu nepatrné chyby. Veškeré údaje, které jsou povinně uváděny na balených výrobcích, musí mít anglickou a francouzskou verzi s výjimkou názvů výrobce a jejich adresy. V zájmu vývozce se však doporučuje uvádět dvojjazyčně i další doplňkové údaje.

A.3.2. Smluvní základna EU

Formální úprava vzájemných vztahů mezi Evropskou unií a Kanadou se datuje od počátku evropské integrace v padesátých letech 20. století. Základním smluvním dokumentem mezi EU a Kanadou je Rámcová dohoda o ekonomické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Kanadou z roku 1976. Od 90. let byla spolupráce EU a Kanady postupně rozšiřována do dalších oblastí, závazky jsou obsaženy především v Deklaraci o transatlantických vztazích (1990), v Politické deklaraci o vztazích EU-Kanada, společném Akčním plánu (1996) a především v Agendě partnerství (Partnership Agenda) ze summitu v roce 2004. 

Mezi EU, resp. Evropskými společenstvími, a Kanadou je v   platnosti celá řada smluv pokrývajících oblast obchodu. K   nejvýznamnějším patří:

- Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi ES a Kanadou (Halifax 17.6.1995, vstup v platnost 27.2.1996, upravena dohodou z 17.12.1998, vstup v platnost 30.4.1999);

- Dohoda mezi ES a Kanadou o celní spolupráci a vzájemné pomoci v celních věcech (Ottawa 4.12.1997, vstup v platnost 1.1.1998);

- Dohoda o vzájemném uznávání mezi ES a Kanadou (Londýn 14.5.1998, vstup v platnost 1.1.1998);

- Dohoda mezi ES a vládou Kanady o sanitárních opatřeních na ochranu veřejného zdraví a zdraví zvířat v obchodně se živými zvířaty a produkty ze zvířat (Ottawa 17.12.1998, vstup v platnost téhož dne);

- Dohoda mezi ES a Kanadou o obchodě s vínem a alkoholickými nápoji (Niagara-on-the-Lake 16.9.2003, vstup v platnost 1.6.2004).

Od roku 1990, kdy byla přijata Transatlantická deklarace, se obě strany pravidelně dvakrát ročně scházejí na summitech na úrovni ministerského předsedy Kanady a předsedy EK, které se střídavě konají v Kanadě a v Evropě. Na summitu konaném v prosinci roku 2002 došlo v rámci úsilí obou stran o zkvalitnění vzájemných hospodářských vztahů k dohodě o zahájení přípravy obchodně-investiční dohody nové generace Trade and Investment

45

Enhancement Agreement (TIEA). Tato dohoda má ambiciózní cíl doplnit multilaterální dohody z WTO (zejména pak DDA) o problémové oblasti (celkem je jich 16), které stále ještě komplikují bilaterální obchodní a investiční vztahy mezi EU a Kanadou.

Základními oblastmi, které bude pokrývat dohoda TIEA, bude regulatorní spolupráce, služby, vzájemné uznávání profesních kvalifikací, finanční služby, elektronický obchod, veřejné zakázky, usnadňování obchodu, investice, hospodářská soutěž, udržitelný rozvoj, práva duševního vlastnictví, vědeckotechnická spolupráce, malé a střední podniky, konzultace s občanskou společností a řešení sporů. Tyto okruhy byly vytipovány na základě intenzívní komunikace s podnikatelskou sférou a zveřejněny v tzv. „Framework for TIEA“ na summitu EU-Kanada v březnu 2004. Vlastní jednání o TIEA bylo zahájeno v květnu 2005, dokončení jednání a schválení dohody se nepředpokládá dříve než v r. 2007. ČR se na přípravě dohody TIEA od počátku aktivně podílí.

A.3.3. Změny obchodního režimu po vstupu ČR do Evropské unie

Z hlediska bilaterálních obchodně-politických vztahů na vládní úrovni je rozhodující, že přijetím ČR do EU došlo k převzetí Společné obchodní politiky EU. Principy Společné obchodní politiky jsou důsledně uplatňovány zejména v prioritních oblastech jako je obchod, finance, doprava, zemědělství a služby.

Ke dni přijetí ČR do EU Kanada odňala dovozu z ČR režim všeobecných celních preferencí (GPS), který byl uplatňován vůči ČSFR a jejím nástupnickým státům od r. 1991.

K našim hlavním zájmům, které též prosazujeme při přípravě podkladů pro jednání o TIEA, patří zejména pokrok při odstraňování netarifních překážek obchodu a v regulatorním rámci spolupráce. V rámci jednání o TIEA považujeme za zásadní dosažení pokroku v přístupu na kanadský trh, konkrétně v problematice veřejných zakázek na vládní i provinční úrovni. Do agendy jednání o TIEA patří též otázka volného pohybu osob.

A.3.4. Bilaterální ekonomické dohody

Dne 14.4.1997 byla výměnou diplomatických nót potvrzena sukcese ČR do dvoustranných smluv sjednaných bývalým Československem před 1.1.1993. Z ekonomické oblasti byly do sukcese zahrnuty tyto smluvní dokumenty:

Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Kanady o vypořádání finančních otázek (Ottawa, 18. dubna 1973);

Smlouva mezi vládou ČR a vládou Kanady o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Praha, 25. května 2001);

Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní republiky a vládou Kanady o podpoře a ochraně investic (Praha, 15. listopadu 1990);

V současné době probíhá renegociace Dohody o podpoře a ochraně investic. Podařilo se renegociovat tu část dohody, která nebyla v souladu se závazky ČR vyplývajícími z jejího členství v EU. Probíhají jednání o změně dalších ustanovení Dohody, která souvisí

46

s prosazováním partikulárních zájmů obou smluvních stran v oblasti ochrany a podpory investic.A.4. Možné varianty vývoje, faktory, které vývoj ovlivní

Kanada je stabilní demokratickou zemí s vyspělým hospodářstvím a nelze očekávat vývoj či události, jež by zásadnějším způsobem mohly ovlivnit vnitřní ekonomické prostředí či zahraničně obchodní výměnu a tím podstatněji změnit podmínky pro uplatnění českého zboží na kanadském trhu.

Z makroekonomického hlediska prochází Kanada v současné době obdobím zpevňování své měny v důsledku rostoucích cen komodit na světových trzích, a to zejména surové ropy. Posilování kanadského dolaru a vysoké příjmy z exportu surovin s sebou zákonitě nesou nárůst dovozu a ztížené podmínky pro export hotových výrobků. Dá se tudíž alespoň v nejbližším období očekávat zvýšená poptávka po dovozovém zboží, a to jak na úrovni spotřebního zboží pro okamžité uspokojení zvýšené spotřebitelské poptávky, tak i výrobních prostředků určených pro diverzifikaci stávající výroby, které se za současných podmínek stávají cenově výhodné.

Zároveň se očekávají větší investice do po léta zanedbávané infrastruktury, kde z hlediska kurzové výhodnosti opět roste šance na uplatnění zahraničních dodavatelů. Modernizace armádní výzbroje a výstroje, obnova vozových parků městské a příměstské hromadné dopravy, investice do výroby a přenosu elektrické energie jsou jedny z hlavních oblastí, kam by přebytky platební bilance mohly směřovat. Další z možností spolupráce, které skýtá současná situace, je transfer výroby sofistikovaných výrobků z Kanady do nákladově výhodnějších teritorií nebo alespoň výrobní kooperace.

Pokud kanadská centrální banka výrazně nesníží úrokovou míru, aby výše uvedený scénář přibrzdila (ve skutečnosti došlo v září 2005 k jejímu zvýšení na současných 2,75% a uvažuje se o dalším růstu v zájmu odčerpání peněz z ekonomiky) a pomohla tím zejména průmyslovým oblastem Kanady (Ontario, Québec), bude pokračovat vývoj v uvedeném rozsahu a tím příznivá situace pro uplatnění firem z České republiky v roli dodavatelů či subdodavatelů kanadských firem.

Z politického hlediska je jediným obtížně odhadnutelným faktorem vývoj v provincii Québec, kde dlouhodobě přetrvávají snahy části frankofonního obyvatelstva o vystoupení z kanadské federace a vytvoření samostatného státu. Přestože pravděpodobnost uskutečnění takto razantního kroku není příliš vysoká, je třeba z hlediska udržení a prohlubování ekonomických zájmů ČR v této specifické provincii vývoj pozorně sledovat. Frankofonní část Québecu je velmi polichocena tehdy, když z jednání svého zahraničního partnera vycítí, že Québec je jím vnímán do určité míry jako primus inter pares, jako provincie, která je díky své jazykové a kulturní odlišnosti, na níž si velmi zakládá, hodna zvláštního přístupu. I za současné situace Québec usilovně bojuje o to, aby v otázkách, které dle rozdělení kompetencí patří do pravomoci provincie, mohl vykonávat i samostatnou mezinárodní politiku, do určité míry nezávislou na Ottawě.

Druhou skutečností, kterou je při odhadování budoucího vývoje v Kanadě z hlediska českých obchodně ekonomických zájmů nutno zdůraznit, je částečný přesun hospodářského těžiště Kanady z východu na západ, z tradičních průmyslových oblastí Ontaria a Québecu

47

do Britské Kolumbie a zejména do Alberty. Boom v Albertě souvisí s obrovským rozvojem těžby ropy z roponosných písků. Poměrně vysoké náklady získávání ropy z písků, pro něž byla donedávna těžba v Albertě ekonomicky nevýhodná, se staly v dnešní realitě prudkých cenových nárůstů na ropném trhu zcela konkurenceschopnými a Alberta zažívá bezprecedentní ekonomický vzestup. Zásoby ropy v Albertě jsou odhadovány na druhé nejvyšší na světě a vzhledem k tomu, že prakticky nikdo z analytiků nepředpokládá návrat nízkých světových cen ropy, jsou hospodářské vyhlídky Alberty posuzovány jako mimořádně příznivé.

Provincie Britská Kolumbie zase těží ze své výhodné polohy u Tichého oceánu, neboť je branou pro dramaticky rostoucí kanadské dovozy z Číny, Indie a dalších asijských zemí.

Příznačná je reakce kanadské vlády na problémy s USA při vývozu surového kanadského dřeva. Pod záminkou ochrany amerických těžebních společností zatěžuje vláda USA dřevo importované z Kanady dodatečnou daní. Přestože arbitrážní rozhodnutí v rámci naplňování dohody NAFTA vyzněla jednoznačně ve prospěch Kanady, USA je neberou na vědomí a pokračují v praxi dodatečných cel. V Kanadě je tato „mocenská arogance“ vnímána jako ohrožení samé podstaty NAFTA, nicméně kanadská vláda stěží vyslyší návrhy, aby recipročně zatížila cly vybrané dovozové komodity z USA.

Přestože NAFTA je pro Kanadu ve většině svých aspektů velmi přínosná, kanadská vláda hledá cesty k diverzifikaci kanadského zahraničního obchodu, aby omezila neúměrnou závislost na trhu USA. V souvislosti s plánovanou diverzifikací se však příliš nemluví o Evropě, kanadské snahy jsou primárně směrovány na Čínu, Indii a ASEAN, neboť tam se očekává nejbouřlivější ekonomický rozvoj.

A.5. Analýza Kanady z   pohledu ekonomických veličin

Kanada má obrovské přírodní bohatství, moderní průmysl, výkonné a vysoce mechanizované zemědělství a vyspělý sektor služeb. Příjmem převyšujícím 26.000 CAD (tj. přibližně 22.000 USD) na obyvatele je na jednom z předních míst ve světovém měřítku. Ekonomická prosperita a vytváření nových pracovních příležitostí patří k trvalým prioritám současné vlády Liberální strany. Jedním ze základních cílů kanadské zahraniční politiky je zajišťování přístupu kanadského zboží na zahraniční trhy.

Hlavní průmyslovou základnou Kanady jsou provincie Ontario a Québec, kde žijí 3/5 kanadského obyvatelstva. Největším průmyslovým centrem je Toronto, v jehož metropolitní oblasti sídlí více než 150 největších kanadských firem. Dynamicky se rozvíjející provincie Alberta získala v klasifikaci úvěrové spolehlivosti od Moody´s hodnocení AAA dříve než federální vláda. Calgary a Edmonton jsou významnými centry kanadského petrochemického průmyslu. Relativně rychlého rozvoje doznávají v souvislosti s významnými energetickými a důlními projekty a výstavbou velkých dálničních tahů rovněž atlantické provincie New Brunswick a Nové Skotsko.

Kanadské zemědělství se opírá o vysoce produktivní z 98% rodinné farmy, a zabezpečuje nejen soběstačnost v produkci většiny potravin, ale je i významným zdrojem kanadského exportu. Kanada je jedním z největších světových producentů a vývozců

48

zemědělských produktů. Zemědělsky je přitom, především s ohledem na klimatické podmínky, využíváno zhruba 68 mil. ha půdy, což je pouze 7% rozlohy země. Celkový počet farem se pohybuje okolo 250.000. Stabilně silné postavení má v kanadské ekonomice terciální sektor. Ve službách všeho druhu jsou zaměstnány dvě třetiny pracovních sil a  jejich podíl na tvorbě HDP činí zhruba 65%.

Zahraniční obchod má pro Kanadu mimořádný význam a kanadská vláda dlouhodobě podporuje politiku jeho liberalizace. O významném postavení zahraničního obchodu v kanadské ekonomice svědčí podíl vývozu zboží a služeb na HDP (trvale přes 40%) i hodnota vývozu na jednoho obyvatele (10.310 USD v r. 2004). Bilance zahraničního obchodu Kanady je tradičně aktivní. V r. 2004 dosáhl přebytek obchodní bilance již 51,9 mld. USD. Aktivum kanadské obchodní bilance je výsledkem především obchodu s USA, které jsou rozhodujícím odběratelem kanadské produkce. S USA realizuje Kanada více než 3/4 svého zahraničního obchodu (v r. 2004 směřovalo do USA 87% z celkového kanadského vývozu, v dovozu činil podíl USA 63%). V komoditní struktuře kanadského zahraničního obchodu převládají technologicky náročné výrobky. 2/3 z celkového kanadského vývozu a 3/4 podílu na celkovém dovozu tvoří motorová vozidla, stroje a zařízení a průmyslové zboží. Naproti tomu ve vývozu i dovozu je s výjimkou ropy a zemního plynu nízký podíl zemědělských i energetických surovin a produktů.

B. ČEHO CHCEME DOSÁHNOUT

B.1. Strategický cíl

Základním cílem Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů České republiky v Kanadě je vytvářet příznivé podmínky pro růst českého exportu na kanadský trh, přispívat ke zvyšování přílivu kanadských investic do ČR a další integraci české ekonomiky do globálního prostředí.

B.2. Dílčí cíle

Zvyšovat podíl vývozu zboží s vyšší přidanou hodnotou na celkovém exportu ČR do Kanady, podporovat export technologicky náročnější produkce i vlastní technologie, služby a výrobní kooperace;

Zvýšit podíl mnohostranné diplomacie na prosazování zájmů českých ekonomických subjektů v kanadské relaci;

Vytvářet podmínky pro zvyšování přílivu kanadských investic do české ekonomiky;

Napomáhat uplatnění českého kapitálu na kanadském trhu, prostřednictvím informační činnosti podporovat akvizice kanadských subjektů českým kapitálem;

Soustavně zvyšovat povědomí o České republice s cílem vytváření příznivého rámce pro pozitivní vnímání české produkce na kanadském trhu a investičního prostředí ČR;

Prosazovat spolupráci s Kanadou na třetích trzích.

49

B.3. Měřitelné cíle strategie, stanovení způsobu hodnocení

K primárně měřitelným cílům patří meziroční nárůst objemu exportu z České republiky do Kanady a nárůst hodnoty přímých zahraničních investic z Kanady do ČR. Zde se dá v některých případech vysledovat přímá souvislost v obchodních případech, na jejichž zahájení či rozpracování se přímo podílel OEÚ ZÚ nebo zahraniční kancelář CzechTrade či CzechInvestu. Současně je třeba mít na zřeteli výhradu dotčených subjektů ke zveřejňování informací o konkrétním vývozu či investici. Jak v Kanadě, tak i v České republice patří informace o hodnotě exportu konkrétních firem do daného teritoria do kategorie klasifikovaných.

Na druhé straně lze konstatovat, že hodnota exportu z České republiky závisí na přímých aktivitách oficiálního zastoupení ČR v teritoriu jen do určité míry a spíše nepřímo. Rozhodnutí o vstupu na určitý trh jsou dnes zvláště u velkých nadnárodních firem řešena globálně a většinou nezávisle na přání či úsilí vlád a představitelů jednotlivých zemí (o to méně pak zemí velikosti ČR). Typickým příkladem je nezájem koncernu Volkswagen na distribuci automobilů Škoda na severoamerických trzích, jež by vzhledem ke kvalitě a ceně tohoto vozu bezpochyby výrazně zvýšila objem exportu ČR do USA i Kanady.

Dalším měřitelným cílem, který je cílenou propagací a zaměřením oborových misí a oficiálních účastí na specializovaných veletrzích více ovlivnitelný, je zvyšování podílu výrobků s vysokou mírou přidané hodnoty na celkovém objemu exportu. Tam již je současný pozitivní vývoj patrný zejména v podílu skupin tržních a průmyslových výrobků, strojů a přepravních zařízení, které dnes tvoří přes 75%, dalších 20% pak tvoří chemikálie.

B. 4. Kritické faktory, které mohou ovlivnit cíle strategie a její realizaci

K základním objektivním předpokladům pro realizaci cílů této strategie nepochybně patří pozitivní vývoj české ekonomiky, který s sebou přinese dostatek finančních prostředků použitelných na celkovou podporu vnějších ekonomických vztahů ČR se zahraničím. Z této částky, jakkoliv si je nutno přiznat klíčovou úlohu ostatních zemí Evropské unie pro naše hospodářské vztahy, bude pak potřeba v rámci diverzifikace vyčlenit dostatečné prostředky pro naplnění podobných strategií pro ostatní prioritní teritoria. Tato studie pak má za cíl dokázat, že mezi tato důležitá teritoria patří i Kanada.

C. SMĚRY A ZPŮSOBY DOSAŽENÍ CÍLŮ

C.1. Nástroje k   dosažení stanovených cílů

Současné obchodní zastoupení ČR v Kanadě sestává z 1 diplomatického pracovníka OEÚ ZÚ Ottawa, 1 pracovníka OEÚ GK Montreal a 1 pracovníka zahraniční kanceláře

50

CzechTrade v Torontu. Činnost agentury CzechInvest v Kanadě je pokrývána ze dvou jejích zahraničních kanceláří v USA (Chicago a Silicon Valley).

Teritoriální dislokace Ottawa-Montreal-Toronto je sice zdánlivě výhodná z hlediska pokrytí nejprůmyslovější a z hlediska obchodních vztahů s ČR nejvýznamnější části Kanady, nicméně při současném personálním obsazení je celkové zastoupení českých institucí na podporu obchodu a investic personálně poddimenzováno (navíc se uvažuje o zrušení GK ČR Montreal) a celý rychle se rozvíjející západ této druhé největší země světa zůstává bez přímého zastoupení. Bylo by tedy vhodné uvažovat jak o posílení stávajících obchodních kanceláří buď o stážisty nebo místní síly, tak o zřízení oficiálního zastoupení (GK, kancelář CzechTrade) v Calgary, Edmontonu či Vancouveru.

Jedním z možných alternativních řešení by bylo urychlené dotvoření sítě honorárních konzulátů České republiky v Kanadě s důrazem na prioritu obchodní agendy, přičemž konečným cílem by měla být existence HK v každé kanadské provincii (což je vzhledem k relativně nízkým nákladům na zřízení HK cíl velmi reálný). Jako prioritní lokality pro obnovení činnosti či zřízení nového HK navrhujeme ekonomická centra jednotlivých provincií, tedy následující města: - Vancouver (Britská Kolumbie)

- Halifax (Nové Skotsko)- Winnipeg (Manitoba)- Saskatoon (Saskatchewan)- Saint John (New Brunswick).

Dalším řešením, po vyhodnocení výsledků činnosti dosavadní sítě, může být zavedení institutu „mobilních“ kanceláří CzechTrade, které by byly schopny operativně (např. jednou za rok či za dva roky) měnit místo svého působení dle aktuální potřeby podpory obchodně-ekonomických zájmů ČR v závislosti na změně podmínek v teritoriu.

Česká firma si může v Kanadě založit pobočný závod (branch plant), filiálku (branch office) nebo dceřinou společnost (corporate subsidiary). Podmínky pro zřizování kanceláří a zakládání společností jsou v jednotlivých kanadských provinciích rozdílné. Bližší informace může podat OEÚ ZÚ ČR v Ottawě.

Uvažovat lze o výraznější ekonomické podpoře bilaterálních obchodních komor na základě přesně určených pravidel a s měřitelnými výstupy. Tyto většinou na krajanském základě vzniklé dobrovolné organizace postrádají v současné podobě jak koncepční náplň práce, tak i pevné místo v systému podpory vzájemných hospodářských vztahů. Bývají navíc pevně vázány na osobní úsilí několika jednotlivců, po jejichž odchodu či vyčerpání jejich potenciálu aktivita komory pozvolna utichá. Z podobných důvodů se také nedaří vytvořit celostátní síť odboček těchto komor a tak fungují izolovaně bez vzájemné podpory a využívání potenciálního synergického efektu jejich existence.

Veletrhy a výstavy – oficiální účast na kanadských veletrzích a výstavách je jednou z nejefektivnějších cest, jak o sobě a svých možnostech může Česká republika dát vědět. Kanada je počtem obyvatel relativně menší zemí a její teritorium je obrovské. Z toho plynou i specifika jednotlivých provincií a oblastí. Proto by bylo vhodné, aby se ČR zúčastňovala, alespoň prostřednictvím obchodně ekonomických diplomatů či představitele CzechTradu

51

i provinčních veletrhů a nesoustředila se pouze na největší akce v Torontu, eventuálně Montrealu.

Oficiální návštěvy vládních činitelů obou zemí a podnikatelské mise – kanadští představitelé poukazují na to, že Kanada je cílem návštěv delegací českých podnikatelů výrazně méně často než je tomu v případě srovnatelných zemí, jejichž ekonomický potenciál je navíc podstatně nižší než u ČR (např. Řecko, Rumunsko). To platí zejména v případě provincie Québec, kde poslední taková návštěva proběhla již v před více než třemi lety. Zde se naplno projevila skutečnost, že québečtí představitelé velmi pozorně sledují, jaká pozornost je jejich provincii věnována ze strany partnerských zemí a organizací. S ohledem na existující stav v bilaterální výměně oficiálních návštěv na úrovni exekutivy lze pak doporučit návštěvy na nižší úrovni při akceptování rizika nižšího dopadu takové návštěvy nebo návštěvy uskutečňované zástupci zákonodárných sborů.

K dalším efektivním nástrojům lze pak počítat například cílené prezentace českých oborových exportních aliancí, obchodně-investiční semináře či konference, a to buď samostatně zaměřené pouze na ČR nebo na celý středoevropský region.

V neposlední řadě je také nezbytné aktivní zapojení ČR do spolupráce s ostatními zeměmi EU při prosazování Společné obchodní politiky v relaci s Kanadou, zejména při jednání o sjednání dohody TIEA.

C.1.1. Diplomacie na půdě EU

Prostřednictvím pracovních orgánů Rady EU, zejména Výboru 133 a Pracovní skupiny pro transatlantické vztahy (COTRA), ČR získala kvalitativně novou platformu k prosazování svých obchodně-ekonomických zájmů. Jejich prostřednictvím EK konzultuje s členskými státy EU své návrhy v oblasti společné obchodní politiky a hospodářské spolupráce s Kanadou obecně. Tyto orgány také slouží k přípravě deklarací z pravidelných summitů EU-Kanada a jiných strategických dokumentů. Jak Výbor 133, tak COTRA jsou využívány k řešení identifikovaných problémů českých podniků na kanadském trhu.

V rámci projednávání TIEA je třeba se soustředit na to, aby nová dohoda nezůstala jen běžnou dohodou o odstraňování tarifních překážek ve vzájemném obchodě, ale aby dostatečně postihovala i oblast netarifních překážek a dalších regulačních opatření, která evropský vývoz a investice do Kanady omezují sice subtilněji, než běžné překážky tarifního typu, o to však účinněji. Konkrétně se jedná zejména o oblast poskytování služeb, kde je nutno dosáhnout shody na maximální možné míře vzájemného uznávání certifikátů, povolení a dalších regulačních aktů, jako např. vzájemné uznávání profesních kvalifikací (např. architekti apod.), odstranění překážek, jež kanadská legislativa klade volnému poskytování finančních služeb, uvolnění oblasti e-commerce.

Je rovněž nutné dosáhnout zjednodušení přístupu evropských firem ke kanadským veřejným zakázkám, aby v této oblasti bylo dosaženo vzájemné reciprocity. Kanada rovněž neposkytuje záruky ochrany duševního vlastnictví v míře srovnatelné s podmínkami platnými v EU.

52

Svým působením v orgánech EU může ČR dosáhnout toho, že konkrétní aktivity EU vůči Kanadě budou při respektování obecného cíle odstraňování překážek pro obchod a investice zaměřeny na ty oblasti, které jsou zvláště důležité pro české podnikatele. C.2. Oblasti a regiony pro realizaci cílů

Kanadu nelze chápat jako jeden ekonomický prostor. Mezi jednotlivými provinciemi a teritorii Kanady existují velké geografické, přírodní, ekonomické, právní, historické i jazykové odlišnosti, které svou hloubkou mnohdy přesahují i odlišnosti obvyklé mezi jednotlivými nezávislými státy v jednom regionu. Není neobvyklé, že některé kanadské provincie pěstují čilejší hospodářské vztahy s geograficky sousedícími státy USA, se kterými mají navíc společné přírodní, klimatické a často i kulturní podmínky, než mezi sebou navzájem. Existují názory, podle nichž je pro dokonalé pokrytí kanadského trhu výhodnější založit pobočku např. na severu amerického státu New York než v Torontu či Montrealu. Z tohoto důvodu je potřeba přistupovat k jednotlivým kanadským provinciím individuálně a přizpůsobovat svou obchodní strategii konkrétním podmínkám v té které provincii.

Na základě diskuse zástupců jednotlivých segmentů státní správy ČR přítomných v Kanadě s představiteli české podnikatelské sféry i bilaterálních obchodních komor byla pro rok 2006 vytipována Alberta jako provincie s největším potenciálem pro zaměření intenzívní systematické kampaně s cílem prezentace ČR jako vhodného partnera provincie a zejména rozvoje vzájemných hospodářských vztahů mezi ČR a touto kanadskou provincií. Ekonomika Alberty, založená na bohatých nalezištích ropy a zemního plynu, je téměř ideálně komplementární s potenciálem českého průmyslu a skýtá velké možnosti vzájemné spolupráce jak na poli dodávek pro rozvíjející se místní zpracovatelský průmysl, výrobní kooperace, přímých investic (v současné době je v Albertě velký přebytek volného kapitálu), tak i ve vědeckotechnické spolupráci.

Ekonomika Alberty je velmi dynamická a diverzifikovaná. Její síla se projevuje zejména v energetice, zemědělství, lesnictví a ve zpracovatelském průmyslu. Zpracovatelský sektor zdejší ekonomiky je úzce propojen s těžbou surovin. Téměř dvě třetiny zpracovatelských výstupů jsou tvořeny hodnotou přidanou k primárním surovinám. Zvlášť dynamickým vývojem se vyznačovala v uplynulých letech petrochemie, potravinářství, elektrotechnický průmysl, biotechnologie, lékařská technika a telekomunikace. Stranou velmi pozitivního vývoje nezůstaly ani turistika a obchod, což jsou vesměs perspektivní obory pro navázání spolupráce českých firem s touto provincií. Konkrétní jednotlivé akce, které budou v rámci této kampaně pořádány, budou předmětem samostatného materiálu. K   dalším významným kanadským provinciím z   hlediska obchodních zájmů České republiky patří:

Ontario Ontario je tradiční součástí severoamerického výrobního jádra a jeho poloha je výhodná ve vztahu ke kanadskému i americkému trhu. Ke klíčovým průmyslovým odvětvím patří automobilový a potravinářský průmysl a výroba počítačů a elektronických zařízení. Provincie je po Michiganu druhou největší severoamerickou montážní oblastí motorů pro motorová vozidla a do Spojených států dodává více aut než Japonsko nebo Mexiko.

53

Výrobní odvětví zajišťují 94% celkového vývozu provincie a 58% celokanadského vývozu. Největším obchodním partnerem Ontaria jsou Spojené státy, kam směřuje více než 90% exportu provincie.

Québec Přestože hospodářská pozice Québecu a jeho největšího hospodářského centra Montrealu

v průběhu posledních desetiletí lehce oslabila ve prospěch Ontaria, resp. Toronta, z hlediska českého zahraničního obchodu Québec stále zůstává druhou nejvýznamnější kanadskou provincií s podílem cca 30% na celkové obchodní výměně. Montreal a další québecká města jsou sídlem řady firem soustřeďujících se na špičkové technologie, ať již se jedná o letecký průmysl a dopravní prostředky nebo biotechnologie, informační a komunikační technologie.

Dalšími důležitými součástmi québecké ekonomiky jsou těžba dřeva a dřevozpracující průmysl, papírenský průmysl, energetika založená primárně na vodních zdrojích, výroba hliníku a další. Některé québecké firmy jsou významnými investory v ČR, jiné investování v ČR zvažují. Možnosti pro dodávky českého zboží se kromě tradičních komodit otevírají zejména v infrastrukturních projektech na znovuzavedení tramvajové dopravy.

Britská KolumbieDíky rozvinutému obchodu se zeměmi pacifické oblasti má Britská Kolumbie

z teritoriálního hlediska z kanadských provincií nejvyváženější strukturu zahraničně obchodní výměny. Provincie těží z toho, že je vstupní branou asijského zboží nejen do Kanady, ale mnohdy i do celé Severní Ameriky. Stejně dynamicky se však rozvíjí i obchod opačným směrem. Export Britské Kolumbie do Číny vzrostl od r. 1993 o 400% a podíl samotné Číny činí již 18% na celkové obchodní bilanci s touto provincií.

Ekonomickou páteří Britské Kolumbie je těžba a energetika. Provincie disponuje rozsáhlými, mnohdy ještě neprozkoumanými zásobami zemního plynu a v menší míře i ropy. Provincie však zůstává importérem energie a proto před ní stojí úkol vybudovat nové energetické zdroje využívající nejen zemní plyn, ale i zásoby uhlí, vodní, větrnou energii a další. Díky dokončení několika nejmodernějších dřevozpracujících závodů se výrazně zvyšuje produktivita v dřevařském průmyslu. Obnovila se i dynamika růstu v průmyslu „high-tech“ technologií, z nichž nejvýrazněji jsou zastoupeny informační a komunikační technologie, biotechnologie, technologie alternativních energetických zdrojů a nová media.

Mohutným impulsem pro rozvoj dopravní infrastruktury a občanské vybavenosti budou bezpochyby zimní olympijské hry ve Vancouveru v r. 2010. Pozornost České republiky by měla být zaměřena na investiční akce, zejména v dopravní infrastruktuře; příležitosti uplatnění českých výrobků přinese také prodej upomínkových předmětů s logem olympijských her, kde v některých tradičních oborech (sklo, porcelán, bižuterie) mají výrobci z ČR také šanci na uplatnění. V ostatních oblastech se možnosti uplatnění českého zboží zásadně neliší od ostatních provincií Kanady.

C.3. Obchodní příležitosti/obory

54

Příležitosti českých výrobců a vývozců lze spatřovat především v   následujících zbožových kategoriích:

- Prostředky hromadné dopravy – zajímavé příležitosti existují v oblasti tramvajové dopravy. Toronto plánuje kompletní obnovu svého zastaralého vozového parku tramvají představující dodávku cca 100 vozů v první fázi; celkem se jedná až o 350 nových vozů v návaznosti na plány rozšíření tramvajových tratí v tomto největším kanadském městě. Několik projektů zavedení, resp. znovuzavedení tramvajové dopravy se zvažuje také v Québecu, zejména v Montrealu. Obecně lze konstatovat, že se začíná pomalu vytvářet vhodné klima k tomu, aby tramvajová doprava v Kanadě zaznamenala určitý comeback. Limitujícím faktorem zůstávají především vysoké investiční náklady;

- Energetika - V poslední době se v Kanadě a zejména v ekonomicky nejsilnější provincii Ontario stále více hovoří o nutnosti změny přístupu k výrobě elektrické energie. Za perspektivní je považována výroba efektivních paroplynových turbín na zemní plyn;

- Technologie ochrany životního prostředí - kvalitní, sofistikovaná zařízení pro rekultivaci krajiny poškozené těžbou, zařízení na úpravu vod, likvidaci odpadů atd. mohou najít uplatnění nejen v Kanadě samotné, například v těžbou postižených oblastech Alberty, ale i v rámci spolupráce Kanada - ČR na třetích trzích;

- Informační a komunikační technologie – tento segment zaostává ve srovnání s úrovní a rozvojem v USA. České firmy zde mohou najít velký prostor pro uplatnění;

- Potraviny – i přes určité obchodní bariéry mají české potraviny šanci uspět na zdejším trhu. Jde především o správný výběr výrobků a jejich cílové skupiny;

- Průmyslové subdodávky pro automobilový průmysl – prototypové modelování a testování, přesné odlitky s vyšším stupněm opracování;

- Vybavení pro kanadskou armádu – po letech nedostatečných investic do výstroje a výzbroje kanadské armády byly v posledním státním rozpočtu vyčleněny na tuto oblast velké finanční prostředky; mělo by dojít k postupné obnově zastaralého vybavení;

- Vybavení pro individuální a nové extrémní sporty - poptávka po sportovních potřebách každoročně roste. Šance jsou otevřené pro výrobce, kteří osloví dobrým designem, zpracováním a především pro kupující přijatelnou cenou. U nových sportů lze stále uspět i s výrobky, které dosud na trhu nemají vybudovanou obchodní značku;

- Elektro-diagnostická zařízení - otázka zlepšení úrovně kanadského zdravotnictví je neustále diskutována na federální i provinční úrovni. Je očekávána zvýšená poptávka po moderních a efektivních zdravotnických přístrojích a zdravotnických pomůckách (např. klinická lůžka pro nepohyblivé pacienty apod.);

- Monitorovací systémy, alarmy, technologie na detekování předmětů, bezpečnost informačních technologií apod. - v souvislosti s programem zvýšení bezpečnosti obyvatel Kanady po 11.9.2001 se i nadále očekávají zvýšené výdaje jak na federální a provinční úrovni, tak i v soukromém sektoru. Podle dostupných zdrojů se očekává růst tohoto sektoru v následujících letech o 15-20%;

- Farmaceutický a chemický průmysl, biotechnologie ; - Kanadské veřejné zakázky - pro české firmy je velmi pozitivní skutečnost,

že vypisovatel (vláda federální či některé z provincií, příp. město) je zárukou včasné

55

a úplné platby při dodržení všech podmínek případné dodávky. Zároveň je takový kontrakt výbornou referencí a jeho prostřednictvím se mohou české firmy dostat na kanadský trh i pro nevládní klientelu.

C. 4. Návrh akcí

C. 4.1. Smluvní základna

Dokončit renegociaci mezivládní Dohody o podpoře a ochraně investicZ: MF, spolupráce MPO a dalších resortů

Aktivně se podílet na sjednávání Dohody o posílení obchodu a investic mezi EU a KanadouZ: MPO ve spolupráci s MZV a dalšími resortyT: dle agendy EK.

C. 4.2 . Multilaterální diplomacie

Aktivně působit v orgánech EU s cílem zajistit, aby ve společných pozicích EU vůči Kanadě byly náležitě reflektovány zájmy ČR

Z: MPO ve spolupráci s dalšími resortyT: průběžně

Podílet se na přípravě pozice EU k prověrce obchodní politiky Kanady ve WTOZ: MPO ve spolupráci s příslušnými ZÚ a SZ ČR BruselT: dle agendy WTO

Podílet se na projednání zprávy o ekonomickém vývoji Kanady ve výboru OECD pro hospodářské přehledy (EDRC)

Z: MPO T: dle agendy OECD

Identifikovat potřeby českých podnikatelských subjektů ve vztahu k jejich obchodním a výrobním aktivitám v Kanadě s cílem přijetí příslušných obchodně politických opatření, příp. prosazení našich stanovisek do agendy orgánů EU

Z: MPO ve spolupráci s dalšími resorty, OEÚ ZÚ Ottawa, SPD, HK ČRT: 3. čtvrtletí 2006.

C. 4.3. Služby pro podnikatelskou veřejnost

Informovat na webových stránkách MPO a ZÚ Ottawa o aktuálních otázkách obchodně-ekonomické relace ČR-Kanada a o aktuálních problémech přístupu na kanadský trh

Z: MPO, OEÚ ZÚ OttawaT: průběžně

56

V rámci dialogu s podnikatelskou sférou organizovat kulatý stůl s cílem identifikovat překážky obchodu a investic ve vztahu ke Kanadě

Z: MPO, OEÚ ZÚ Ottawa, ZK CT Toronto, CI Chicago ve spolupráci s SPD, HK ČRT: každoročně při příležitosti porady vedoucích OEÚ

Zajistit podmínky pro zahájení činnosti systému řízení služeb státu v oblasti obchodně-politické činnosti, podpory vývozu a investic

Z: MPO ve spolupráci s MZV, OEÚ ZÚ ČR Ottawa, CzechTrade, CzechInvest T: 31.5.2006

Připravit strategii postupu prosazování obchodně ekonomických zájmů ČR v západních provinciích Kanady včetně eventuelního návrhu na přímé obchodní zastoupení

Z: ZÚ ČR Ottawa T: 31.3. 2006

Připravit obchodně-investiční seminář v Torontu a Calgary (příp. Edmontonu) pro místní podnikatelské kruhy působící v oborech perspektivní spolupráce (viz oddíl C.3)

Z: OEÚ ZÚ Ottawa, ZK CT Toronto a CI Chicago

T: 1. čtvrtletí 2006

Přispívat k usnadňování vzájemné obch. výměny z hlediska procedur certifikace a vstupu výrobků na trh zapojením českých zkušeben do MRA (Mutual Recognition Arrangement) sjednaných mezi ES a Kanadou

Z: ÚNMZ T: průběžně.

C. 4.4. Institucionální zabezpečení, doplnění zahraniční sítě

Vzhledem k objemu činností, které budou potřebné pro realizaci cílů nastíněné strategie, na příslušných úrovních budou prosazovány následující návrhy:

a) Posílit OEÚ ZÚ Ottawa o jednoho administrativního pracovníka (asistenta VOEÚ);b) zřídit OEÚ na připravovaném GK ČR Toronto;c) zajistit obchodně politické zastoupení ČR v provincii Québec a v západní části

Kanady;d) dořešit zřízení HK v provincii Britská Kolumbie

Z: MPO ve spolupráci s MZV a dalšími resorty, CzechTrade, ZÚ Ottawa KT: 30.6.2006

Projednat s vedením Kanadsko-české obchodní komory střednědobý plán spolupráce Z: OEÚ ZÚ Ottawa T: 31.3.2006.

57

C. 4.5. Obchodně-propagační činnost v   Kanadě

Některou z forem státní podpory podpořit účast českých firem na následujících periodicky konaných významných výstavách a veletrzích:CMTS Toronto, mezinárodní strojírenský veletrh ………………………….. říjenMontreal Manufacturing Technogy Show, mezinár. strojírenský veletrh ……… květenGlobal Petroleum Show Calgary, Alberta ……………………………………. . červenCMW, mezinárodní strojírenský veletrh, Toronto……………………………… září.

Pozn.: V minulých letech se ČR zúčastnila formou oficiální účasti specializovaných veletrhů v perspektivních oborech spolupráce s Kanadou (strojírenské veletrhy CMTS v Torontu, NFAS v Montrealu).

Zvyšovat povědomí o ČR a jejím ekonomickém potenciálu („public diplomacy“) v KanaděZ: OEÚ a další zastoupení v Kanadě působící

v oblasti realizace obch. politiky ve spolupráci s ústředím

T: průběžně.

C 4.6. Oficiální návštěvy

Z obchodně politického hlediska je důležité, aby eventuelní návštěvy delegací z ČR na nejvyšší a vysoké úrovni v Kanadě byly doprovázeny podnikatelskými a obchodními misemi. Zatímco vládní a parlamentní delegace na úrovni vedoucích resortů (předsedů Poslanecké sněmovny nebo Senátu PČR) jsou organizovány na federální úrovni, další návštěvy, zvláště odborných resortů či parlamentních výborů by měly být cíleny do několika vybraných provincií, kde by se uskutečnila jednání s příslušnými výbory provinčních parlamentů. Spolupráce na provinční úrovni je díky velké míře samosprávy jednotlivých kanadských provincií v ekonomické oblasti mnohdy daleko efektivnější než na úrovni federální.

D. FINANČNÍ A VĚCNÉ NÁROKY

Věcné nároky (doplnění personálního obsazení zahraniční sítě, náměty na rozšíření státní podpory exportu, oficiální účasti na výstavách a veletrzích) jsou obsaženy v předcházející části C. Finanční nároky na realizaci opatření uvedených v předchozích kapitolách závisí na jejich rozsahu; posílení OEÚ ZÚ Ottawa lze vyčíslit zhruba částkou 1 mil. Kč ročně, obsazení místa VOEÚ GK Toronto lze předběžně odhadnout na 2 mil. Kč ročně. Tyto náklady by byly financovány společně MPO a MZV v souladu s obvyklými postupy.

Náklady na podporu činnosti Kanadsko-české obchodní komory, která má pobočku v Montrealu (zvláště naléhavé v souvislosti s eventuelním zrušením GK ČR v Montrealu), a vydává vlastní časopis Gateway, činí cca 6 tis. USD ročně.

58

příloha č. 1

Přehled aktuálních antidumpingových opatření:

a) opatření EU proti dovozům z Kanady (stav ke dni 1.12.2005)

b) opatření Kanady proti dovozům z EU /jako celku/ (stav ke dni 14.10.2005)

c) opatření Kanady proti dovozům z ČR

Product Výrobek datum přijetí opatření

antidumpingové opatření Poznámka

Hot-rolled Carbon Steel Plate

Vybrané ploché výrobky, válcované za tepla

9.1.2004 konečné opatření v platnosti 7.9.2005 zahájen přezkum

59

příloha č. 2

KANADA

OBCHODNÍ JEDNÁNÍ A NÁRODNÍ ZVYKLOSTI

S ohledem na rozlohu Kanady a na rozdílnou tvářnost jednotlivých provincií a teritorií není možné hovořit o kanadském trhu v rámci obecné specifikace. Kanada je mozaikou lidí s rozdílným etnickým původem. Dále uvedené poznámky se vztahují převážně k anglosaským a částečně ke québeckým Kanaďanům. Je však dobré mít na paměti, že existují další výrazná obchodní společenství Kanaďanů asijského původu, židovského vyznání a další, jejichž individuální projevy se liší.

Kanaďané jsou hrdi na svou zemi. Pokud mohou, koupí si výrobek Made in Canada. Nejsou však přehnaně zásadoví - bude-li k dispozici srovnatelný výrobek importovaný a levnější, nebude jim činit potíže zakoupit ten dovozový. Má-li zámořský dodavatel v Kanadě obchodního zástupce a tato okolnost je na zboží zdůrazněna, zákazník na ně pohlíží jako na téměř kanadské a nemá už vůbec žádné dilema.

Kanada je rozdělena do šesti časových pásem (Vancouver v Britské Kolumbii je o tři hodiny dále než například Toronto v Ontariu, o čtyři hodiny dále než provincie New Brunswick, Nové Skotsko a Ostrov Prince Edwarda a o 4,5 hodiny opožděn vůči atypickému času v provincii Newfoundland). Pro všechny oblasti platí, že kanadský trh je velmi soutěživý. Vývozci brzy poznají, že jakékoli selhání na jejich straně způsobí, že se kanadský partner obrátí k jiným dodavatelům.

První kontakty

Všechny formy prvního kontaktu jsou akceptovány - telefon, fax, e-mail, seznámení při společenských příležitostech. Časový posun mezi Českou republikou a dvěma hlavními provinciemi (Ontariem a Québecem) je šest hodin; je vhodné mít tuto okolnost na paměti při snaze kontaktovat se telefonicky.

V případě, že firma nemá v Kanadě obchodního zástupce, první nabídka by měla obsahovat důkladný popis výrobního programu, s katalogem v anglickém (popř. francouzském) jazyce, s údaji o firmě - včetně ročního obratu, referencí a zkušeností v exportu, případně orientačního ceníku (v této souvislosti se naléhavě doporučuje, aby čeští výrobci s vývozními ambicemi do Severní Ameriky investovali do kvalitně zpracované internetové prezentace firmy a výrobního programu v bezchybné angličtině; québecké dovozce pak potěší francouzštinou.)

Kanadští obchodníci mají sklon být neformální, zdvořilí a věcní. Pokud je nabídka zaujme, ozvou se zpět. Budou-li cítit, že existuje potenciál pro vzájemný obchod, obrátí se na vývozce s řadou dotazů, na které budou očekávat promptní reakce. V tomto stadiu má český exportér první možnost vybudovat si základy důvěry pro další spolupráci. Nereaguje-li

60

dostatečně pružně, ztrácí Kanaďan zájem. Pružně znamená okamžitě; telefonicky, faxem či e-mailem, maximálně do 24 hodin, nikoliv až za týden. Chová-li se zámořský partner laxně při počátečních "námluvách", jakou záruku bude mít kanadský importér, že budou plněny smluvní podmínky, až dojde na dodávky?

Obchodní jednání

Velká většina kontaktů u zámořských obchodních partnerů probíhá písemně prostřednictvím elektronické komunikace. Dojde-li na osobní jednání s kanadskými partnery, je vhodné přizpůsobit se v několika drobnostech místním zvyklostem.

Obchodní jednání v Kanadě, až na malé výjimky, začíná vždy přesně, je proto velmi důležité přijít včas. Předem písemně i ústně smluvené schůzky se často ještě potvrzují telefonicky den před jednáním.

V oblasti Toronta je vhodnou dobou na obchodní schůzku ráno nebo brzké odpoledne; je dobré se vyhnout večeru. Vhodné načasování je velmi důležité, neboť obyvatelé tohoto velkoměsta berou stále ohled na dopravní situaci, zpravidla se budou snažit domluvit schůzku mimo dopravní špičku. Většina výrobců a distributorů sídlí mimo centrum Toronta. Tito lidé udělají vše pro to, aby se nemuseli se svými partnery (vzhledem k permanentním dopravním zácpám) sejít v centru města.

Vhodným místem pro setkání jsou prostory obchodní komory, hotel apod.; pro obchodního partnera bude ovšem nejvýhodnější (s nejmenší ztrátou času) setkání přímo u něj ve firmě. Většina firem má zasedací místnost s promítacím zařízením (prezentace v PowerPointu je velmi vhodná).

Samotné jednání začíná stručným osobním a společenským úvodem. Je důležité si zapamatovat jména kanadských obchodníků a jejich místo v hierarchii firmy. V Kanadě je velmi běžné používání křestních jmen; někdy dochází k tomuto prolomení bariéry formálnosti již při prvním jednání. Podává se káva, čaj, džus, voda, v žádném případě alkoholické nápoje. Imperativem jsou vizitky v angličtině (popř. francouzštině), kde je uvedena pouze funkce v souladu se severoamerickou terminologií, titul může být uveden za jménem (PhD, MSc., P.Eng). Při oslovování se akademické tituly nepoužívají. Není zvykem při této příležitosti předávat dary, pokud se nejedná o vzorek zboží či nezavazující malou pozornost, jako je reklamní pero. Po navázání fungujících obchodních styků lze nabídnout české upomínkové předměty.

Po krátkých úvodních zdvořilostech nutných k navození uvolněné atmosféry se bez průtahů přechází na důvod schůzky. Nicméně i v průběhu jednání je dobré být připraven na "social chatter".

V rámci společenské konverzace se doporučuje hovořit pozitivně o kanadských reáliích, o přírodě, o hokeji. Kanaďané neocení, budou-li jim připomínány prohry v mezinárodních zápasech. Frustrace z některých výkonů v jejich národním sportu je zakořeněna více, než by se očekávalo.

61

Český humor - a obzvlášť ten černý - nezabírá. Stejně jako Češi i Kanaďané hlasitě kritizují své politiky. Mnozí však neradi přijímají kritiku od zahraničních hostů. Vyhnout se rozhovorům na toto téma je rozumné.

Kanaďané nemilují dramatickou gestikulaci, jsou rezervovaní a nebudou prezentovat své emoce. Soukromé záležitosti od obchodu oddělují. Vyhněte se přehnanému a zdlouhavému povídání o rodině a přátelích. Okrajově je však vhodné se o rodině zmínit a ukázat, že je v žebříčku hodnot vysoko; kanadští specialisté na podprahové vnímání v obchodních stycích soudí, že se tím nenásilně vyšle signál o stabilitě v soukromém životě, což je bod k dobru.

V souladu s oficiální propagandou na sebe Kanaďané pohlížejí jako na všude vítané obyvatele země se sympatickým javorovým listem; je ale nutné podotknout, že vstřícnost a sympatičnost umí jít stranou, chce-li Kanaďan prosadit svůj zájem.

Kanaďané jsou zpravidla dobře obeznámeni se situací v Severní Americe; o Evropě a Evropanech už toho ovšem tolik nevědí. Nejsou až tak sebestřední jako Američané, navíc zde existuje fenomén tolerance a respektování jednotlivých kultur, které našly v Kanadě nový domov. Zároveň ale většina obchodníků (i z řad imigrantů) rychle adoptuje severoamerický způsob jednání a života a od zámořských partnerů očekávají totéž. Kanadský obchodník nebude fascinovaně naslouchat vyprávění o krásách Prahy, ale bude chtít odpověď na pragmatickou otázku: udělá s vámi byznys? Bude-li zástupce české firmy vystupovat v mantinelech jednání, na které je Kanaďan zvyklý, připraví mu situaci, ve které se bude cítit pohodlněji. Oceňuje se stručnost a věcnost, vyhněte se rozvleklému vysvětlování a monologům (zejména politické nepřipadají vůbec v úvahu). Nepokoušejte se Kanaďany poučovat či vzdělávat.

Je vhodné být na schůzku dobře připraven, ukázat sebevědomí, kompetentnost a kvalifikaci. Na jednání musí být z české firmy vyslán člověk vybavený dostatečným mandátem, aby mohl podat kvalifikované odpovědi na otázky o firmě, výrobním programu, dodacích podmínkách, cenách, clu, předpisech a normách, referencích a případně operativně na místě rozhodovat o detailech dalšího postupu. Kanaďan nepochopí, bude-li jeho obchodní partner chtít během jednání konzultovat postup s ústředím firmy, popřípadě odkládat rozhodování "na později". Jedná-li se o zásadní záležitost, ke které je objektivně nutné zjistit nové skutečnosti ve firmě, musí být stanoveno rozumné datum, do kterého bude informace dodána, a tento slib dodržen.

Kanaďané se soustředí na cenu, kvalitu a spolehlivost. Neméně důležitý je pozáruční servis, stabilita dodávek, dodržení předpisů a norem (i pro balení a etiketování zboží). Dodržení dohodnutých smluvních podmínek je imperativem. Držte se naplánovaného programu. Je dobré stanovit, kolik času je potřeba ke splnění účelu jednání.

Jednání se ženami

Při jednání se ženami se doporučuje srdečnost, zdvořilost a striktní setrvání u témat obchodu. Kanaďanka očekává stejný respekt a autoritu jako obchodní partner-muž.

62

Naprostým tabu jsou žerty či komentáře, které by mohly popudit feministky - a v Kanadě je jich mnoho.

Písemná komunikace

Jako primární způsob komunikace (včetně distribuce marketingových materiálů) se doporučuje elektronická pošta. Fax je nezbytnou zálohou, musí být vždy funkční a zapnutý. Vývozce, který má mimo pracovní hodiny fax vypnutý, nemá z pohledu Kanaďana seriózní zájem o obchod. Smlouvy a jiné důležité dokumenty jsou psány ve formě dopisu a posílány poštou nebo kurýrem. Profesionální grafická úprava a prezentace dokumentu je velmi důležitá. Průvodní dopis musí vždy doprovázet jakýkoliv zaslaný dokument nebo informaci. V Kanadě se užívá systém psaní dopisů, který se částečně liší od evropského stylu:

Hlavička firmy odesílatele,datum,celé označení adresáta (včetně adresy),oslovení (Dear Mr. Jones),text dopisu,poděkování,pozdrav (Sincerely, Regards apod.),jméno odesilatele a podpis (razítko se zpravidla nepoužívá).

Kanadský anglický pravopis je unikátní kombinací americké a britské angličtiny. Pokud si tuto zvláštnost česká firma uvědomí a správně ji aplikuje v tištěných propagačních materiálech a firemních katalozích, demonstruje tím, že chápe výlučnost, na kterou je anglicky mluvící Kanada hrdá. Tohoto detailu lze snadno docílit při kontrole pravopisu v textovém editoru (např. Microsoft Word) volbou jazyka "English (Canada)". Netřeba zdůrazňovat, že québecká francouzština se od evropské liší ještě výrazněji. V mluveném projevu jsou Kanaďané s ohledem na pestrost imigrační palety velmi tolerantní k akcentům a nedokonalé výslovnosti.

Jednání s québeckými obchodními firmami ve francouzském jazyce a důsledná publikace dvojjazyčných propagačních materiálů se velmi doporučuje. Kromě flexibility firmy se tím projevuje respekt k této unikátní provincii. Québec představuje 25-30% kanadského trhu. Québecký trh reaguje velmi příznivě na propagaci, která demonstruje pochopení jeho specifických potřeb. Nejlepších marketingových výsledků v Québecu lze dosáhnout prováděním celé akce separátně, bez jakékoliv viditelné spojitosti s anglicky mluvící Kanadou. V této souvislosti je dobré si uvědomit, že více než 60% Kanaďanů považuje za svou mateřštinu angličtinu. Francouzština je prvním jazykem zhruba 25% obyvatel země (především Québecu). Nicméně vzdor skutečnosti, že na západ od Ottawy (která je důsledně dvojjazyčná) francouzštiny valem ubývá, oba jazyky jsou úřední a oficiální v celé Kanadě. Také federální kanadský zákon Consumer Packaging and Labeling Act přísně nařizuje, že veškeré popisy na výrobcích, jejich obalech a veškerá dokumentace, která doprovází výrobek, musejí být vydány v obou jazycích. Při vytváření těchto tiskovin je nutno pamatovat na to, že francouzština je přibližně o 20% delší než angličtina.

63

Etika podnikání

Vzdor skutečnosti, že kanadské podnikatelské prostředí je kultivováno delší dobu než české, doporučuje se nespoléhat na gentlemen's agreement a veškerá ujednání zakotvit v písemné podobě. Kanaďané tíhnou k předpisům a neváhají používat právních konzultací; není důvodu, proč by se česká firma nechránila stejně a vyhnula se tak nepříjemným obchodním či právním důsledkům plynoucím ze špatně postavené smlouvy.

Typický pro kanadské podnikatelské prostředí je poměrně malý respekt před hodností, titulem a autoritou; hodnota jedince je dána tím, co dělá, nikoliv tím, kdo je. Cennou hospodářskou jednotkou jedince je čas; Kanaďan tedy ocení věcnost a pružnost. Překvapivě ne vždy je však možné očekávat pružnost i ze strany kanadských servisních organizací.

Při obchodním jednání s kanadskou společností se doporučuje brát v úvahu problematiku životního prostředí. Zboží a služby, které jsou "ozone friendly", či umožní kupujícímu výhodu "reduce, reuse and recycle", mají na kanadském trhu přednost proti výrobkům a službám, které nešetří obalovým materiálem, obsahují "non-biodegradeable" prvky, nebo se stávají po skončení své životnosti toxickými odpady.

Je iluzorní domnívat se, že česká firma vnutí Kanaďanům svůj obchodní styl. Cenová politika musí být v souladu s místním trhem (např. Volkswagen je zde levnější než v Německu). Firmy, které ve svém ceníku prostě škrtnou "Kč" a napíší "CAD", nemají šanci.

Oblékání a vzhled

Nejbezpečnější je víceméně konzervativní způsob oblékání; pro muže oblek s kravatou, pro ženy kostým. Výjimkou jsou pátky, kdy je akceptováno méně formální oblečení.

Jídlo a stolování

Pracovní snídaně či oběd jsou běžné, nepřesahují půldruhé hodiny a jsou bez alkoholu. Kouření na denních schůzkách je velmi nevhodné (dnes již nejsou v Kanadě jen nekuřácké kanceláře či budovy, ale i celá města, jako např. Ottawa, kde není kouření povoleno ani v restauracích a klubech). Kuřáci jsou odkázáni tvořit spiklenecké hloučky na chodnících před budovami; nevzdat se tohoto zlozvyku v zimních měsících, kdy teplota klesá i k -30 oC, vyžaduje dávku sebezapření).

Pracovní večeře nejsou obvyklé, neboť večer je vyhrazen pro privátní život. Pokud však Kanaďané cestují, velmi rádi na večeři zajdou a ze své rezervovanosti sleví.

Pracovní doba

Převažující pracovní doba v soukromém sektoru je od 8 či 9 do 16 či 17 hodin s přestávkou na oběd od 12 do 13 hodin. V Albertě je začátek pracovní doby v rozmezí mezi

64

7. až 9. hodinou (pracovní doba v kancelářích je zpravidla 7,5 hod. denně). V Torontě je běžná pružná pracovní doba od 8 do 18 hodin.

Obchody většinou otevírají v 10 hodin (některé již od 8 hod.) a jsou otevřeny bez polední přestávky až do 21 či 22 hodin. Většina maloobchodů je otevřena sedm dní v týdnu, některé obchody pak 24 hodin denně.

Svátky s pracovním volnem

V Kanadě se slaví řada svátků celostátních, ovšem některé provincie a teritoria deklarují pro své obyvatele další zákonné svátky. Všeobecnými svátky jsou Nový rok 1. ledna, Velikonoce (Velký pátek a Velikonoční pondělí), Victoria Day (pondělí před 24. 5.), Canada Day 1. 7. (národní svátek), Civic Holiday (první pondělí v srpnu, ve většině provincií), Labour Day (první pondělí v září), Den díkůvzdání (druhé pondělí v říjnu), Remembrance Day 11. 11., Vánoce 25. 12. a vyjma Québecu 26. 12. Boxing Day. Kromě těchto svátků ještě slaví provincie Québec St. Jean-Baptiste Day (24. 6.) a teritorium Yukon Discovery Day (22. 8.).

Během uvedených svátků je většina obchodů a vládních institucí zavřena. Volno pro svátky, které vyjdou na sobotu či neděli, je obvykle uplatňováno následující pondělí. Při plánování případných cest či osobních jednání je vhodné vést v patrnosti, že hodně Kanaďanů si před "dlouhým víkendem" bere volno i v pátek, popř. v úterý.

Na závěr

Je pravda, že kanadský trh je náročné a konkurenční prostředí; existuje však řada českých firem, které při akceptování a respektování několika jednoduchých pravidel a při rozumné cenové politice mají potenciál a reálnou šanci na tento trh úspěšně vstoupit.

65