9.lednaZahrádkářský týdeník 3. ročníkčíslo

1/14

4 Elements Group s.r.o.

Zahrádkářský týdeník

Když se záhony před pár týdny vyprázdnily a teď to vypadá, že zahrada spí, přichází ke slovu kozlíček polní (Valerianella locusta). ten je známější než salát polníček.Lze říci, že jde o opravdovou zimní zeleninu s jemnou chutí, která je cítit po lískových oříšcích. I v tomto období zaplní prázdné řádky v záhonech a rychle zakryje holou půdu. Když ho zasejeme brzy - pokud to stihneme do poloviny září - může kozlíček dát úrodu ještě před začátkem zimy. Pozdější výsev - od října do listopadu - si zahrádkář zajistí čerstvou zeleninu až do brzkého jara. A pokud nestihne náhodou sklidit celou úrodu a na jaře začnou rostlinky nabíhat do květu, může je zapracovat do půdy jako zelené hnojivo.Zájemci mohou koupit několik odrůd této zeleniny, ty se od sebe liší různou odolností vůči mrazům i toleranci vůči moučnivce. Tato houbová onemoc-nění se projevují zejména během vlhkého podzimního počasí. Nejprve po-zorujeme na listech hustý moučný povlak, později listy usychají a zůstanou velmi malé. Moučnivce odolává a je také mrazuvzdorná odrůda Vit. V zimě si můžeme dopěstovat rovněž chutnou odrůdu, která má drobnější listy, kte-rá se jmenuje Gala, velmi chutná je odrůda Verte de Cambri - ta se ovšem hodí jen pro pěstování ve sklenících, venku rychle zamrzne.

Jak a kdy vyséváme a sbíratPokud jsme stihli zasít kozlíček ještě do poloviny září, první úrodu nám nabídne už za osm týdnů. Výsev je vhodný ale i říjnu až lis-topadu. Osivo dáváme do řádků vzdálených 10 až 15 centimetrů a vždy výsadbu chráníme před holomrazy hrubou (nejlépe dvou-vrstvou) netkanou textilií.Během mrazů kozlíček polní nesklízíme. Mohli bychom poškodit zamrzlé části a v teplé kuchyni bychom z něj měli spíše jakousi kaši. Raději si tedy počkejme na lepší počasí, kdy nebudou mrazy.Když přikryjete záhon s kozlíčkem netkanou textilií, můžete zele-nou úrodu sklízet i během slabších mrazíků.Veškerá listová zelenina má tendenci v sobě shromažďovat du-sičnany - je proto důležité při pěstování kozlíčka polního používat hnojiva s dusičnany jen opravdu minimálně. Hodnoty dusičnanů se během roku mění a nejvíce jich má zelenina v sobě právě v zimě., hodnoty se navíc i během dne. Lístky, které sklidíme ráno, budou obsahovat více dusičnanů než večerní sklizeň. Během dne totiž paprsky sluníčka uvolňují v rostlině enzym, který snižuje jejich ob-sah. Pokud byste poslední noc před sběrem záhon nějak nasvítili, snížili byste obsah dusičnanů v zelenině až o 25 procent. tak to prý dělají Nizozemci.Dusičnany v nízkých koncentracích nejsou pro člověka škodlivé. Mohou se ale změnit na jedované dusitany - jejich vzniku může zpomalit nebo zabrzdit vitamín C (mj. když do omáčky přidáme cit-ronovou šťávu).

VITAMÍNY ZE ZIMNÍHO SALÁTU

Recept - lišky s kozlíčkem Co potřebujeme: 120 g hub, kozlíček, rýže, 40 g balkánského sýra, máslo, olivový olej, zeleninový vývar, sůl, pepř

Další varianta: umytou rýži zalijeme zeleninovým vývarem a uvaříme do měkka. Lišky osmahneme na rozpáleném másle, osolíme, podlijeme malým množstvím vývaru a dusíme. Lístky zeleniny opláchneme a dáme do mísy, olivový olej smícháme se solí, pepřem a přelijeme jím lístky. Na talíř naložíme rýži s houbami, přidáme ochucené lístky kozlíčku a posypeme balkánským sýrem.

RECEPT

Co potřebujeme: krůtí prsa, sůl, česnek, sladká mletá paprika, mléko, na obalení - mouka, vejce a strouhanka, brambory na kaši, (višně v griotky)

Jak na to: krůtí prsa nařízneme, naklepeme, potřeme směsí soli, česneku a sladké papriky. Plátky masa dáme do mísy a zalijeme mlékem a dáme na noc do lednice. Druhý den pak jednotlivé řízky vyjmeme a obalujeme v trojobalu do zlatova. Z uvařených brambor uděláme brambo-rou kaši (teplé mléko a máslo) a na talíři ji ozdobíme višněmi.

NovoročNí recept

INZERCE

Mnozí si neumí vánoční či novoroční svátky představit bez stále více oblíbeného ananasu. Možná vám doma jeden zbyl. Pokud má zdra-vou a čerstvou listovou růžici, můžeme ji poté, co plod sníme, zkusit rozmnožit. Rozmnožovat bychom měli ananas, který jsme nekoupili v zimě někde venku, plod , a tím i listová růžice, by mohly být namrzlé.

Jak na to? Po-třebujeme sa-mozřejmě plod ananasu a kromě nože vegetační nádoby, práško-vý stimulátor, ra-šelinu a agroper-lit. Růžice s listy musí být zdravá a svěží, listové srdíčko nesmí mít známky hniloby, listy nesmějí být uvadlé ani suché.Z plodu uřízneme vrchol s listy, a to i s částí dužniny, část dužniny pak opatrně odřežeme ze všech stran - musíme přitom dávat pozor, abychom nepoškodili konec odřezku. Odřezek by měl mít na konci trochu dužniny. necháme ho asi týden schnout, tře-ba ve sklenici bez vody nebo jen tak na prkně na suchém místě. Před vysazením odstraníme spodní, menší listy - to je dobré udělat ještě před tím, než odřezky zaschnou. Konec odřezků ošetříme práškovým stimulátorem, který podpoří za-kořenění. Rozmnožovací substrát namícháme z rašeliny a agroperlitu (1:1) Sub-strát pak dáme do květináče a odřezek do něj zapíchneme a pořádně ukotvíme, kolem odřezku jemně utlačíme, případně přidáme ještě jednu vrstvu. Mírně zali-jeme.Umístíme ve světlém a teplém prostředí (25 až 28 st. Celsia), substrát musí být stále mírně vlhký. Zakořenění trvá jeden až dva měsíce. Pak ho přesadíme do humózního a rašelinového substrátu. Dařit se mu bude hlavně ve skleníku či v zimní zahradě.

ZKOUŠELI JSTE UŽ ROZMNOŽIT OBLÍBENÝ ANANAS?

Ucpaný noc, bolest hlavy, nepříjemné škrábání v krku - v současných zimních dnech se tyto příznaky nachlazení nevyhnou snad nikomu z nás. Jednomu zabírá horký bylinkový čaj s citronem a medem, jiný automaticky sahá po lécích.Kdo sází na to první - tedy na bylinkami, spoléhá určitě na ty, které si můžeme pěstovat i sami doma. Zaměřit bychom se měli na bylinky, jako jsou máta, meduňka, heřmánek pravý, třapatka (echinacea), měsíček nebo šalvěj. Bolest v krku pomůže zmírnit čaj právě ze šalvěje či heřmánku, proti chřipce je účinný čaj z lipových květu, bezu černého, květů a listů podbělu a třapatkyU kašle pomáhají zase bylinky se slézovými látkami jako například listy a květy slézu lesního (lidově také homůlky), listy jitrocele a na vykašlávání květy heřmánku, nať ma-teřídoušky, listy šalvěje a plody fenyklu. Při rýmě můžeme inhalovat výpary heřmánku, máry a mateřídoušky.Nejvhodnější doba pro sběr těchto bylinek je ještě před začátkem zimy, za suchého a teplého počasí, kdy jsou rostlinky na vrcholu zralosti, abych co nejvíce působily.Některé se sklízí před tím, než začnou kvést - meduňka, jiné na začátku květu - máta nebo jitrocel, ale za plného květu - dobromysl, řebříček, jestřabina lékařská, divizna. Borůvky a trnky se sklízí až při dozrání plodů.

S BOLESTÍ V KRKU SI PORADÍ ŠALVEJ A HEŘMÁNEK

Zahrádkářský týdeník

Pelyněk patří k rostlinám, které působí na celé trávicí ústrojí. Pomáhá při zkaženém žaludku, otra-vách zkaženými potravinami, zvracení, křečích a nadměrném nadýmání. Má protizánětlivé účinky, pomáhá při onemocnění chřipkou, slouží jako koření a využivá se rovněž při výrobě likérů.Byl v populární už ve starém Řecku, latinské pojmenování (Artemisia) je odvozeno od bohyně Artemi-dy, ochránkyně stáda. Sloužila jako osvědčené afrodiziakum. Jde o bylinu z čeledi hvězdnicovitých, která dorůstá do výšky 70 až 120 centimetrů. Listy pelyňku jsou šedozelené na povrchu plstnaté, drobné úbory mají jasně žlutou barvu a jsou uskupeny v boha-tě rozvětvené laty. Půda, ve které ho chceme pěstovat, by měla být hodně propustná, suchá a lehká, stanoviště slunné nebo jen částečné zastíněné. Kvete od července do září.Čaj z pelyňku upravuje chuť k jídlu, ovšem při nadměrném užívání může být nebezpečný - a to pro vysoký obsah silice.Pozor! Pelyněk nikdy nepěstujte spolu fenyklem, anýzem, šalvějem nebo kmínem. Vylučuje růsto-vé inhibitory, které by narušily růst a celkový vývoj těchto rostlin. Také není vhodný pro pěstování v místnosti.

Povánoční přecitlivělost, novoroční po-drážděnost - že jste to za poslední dny po-cítili také? Když pocítíte takovéto ne příliš šťastné období, je to odraz stresu a stravy, která není pestrá a je hlavně nezdravá. Zmobilizujte veškeré síly a opět se začně-te zdravě a pravidelně stravovat, doslova zázraky udělají ovoce a zelenina, ze špat-né nálady vás mohou prý dostat mimo jiné brambory či zelí, ale také luštěniny, mrkev. Jako první pomoc slouží také dávka avo-káda, oliv nebo kukuřice.

PELYNĚK POMŮŽE PŘI PROBLÉMCH S TRÁVENÍM

Název ledvinovník západní (Anacardium occidentale L.) známý není. Ale když uvedeme kešu oříšky, jste hned doma - jsou to plody právě ledvinov-níku.Strom dorůstá až do výšky 10 metrů. Jeho listy jsou kožovité, květy bílé s červenými skvrnami nebo pruhy (8 mm). Kvete od února do března a plodící od dubna. Plod tvoří dvě části . Jednou je asi 10cm hruškového tvaru, má žlutou nebo červenou slupku a silné ovocné aroma. „Jablíčka“ jsou jedlá. Ta je spojená s větví květní až 2,5cm ledvinovitě ohnutou stopkou. A právě tato stopka je pro nás známý oříšek kešu (musí se ale pražit v oleji nebo v horkém vzduchu). Celá jablka se používají ke krmení dobytka. Dužina je velmi bohatá na vitamín C a slouží k výrobě šťávy a vína. Ledvinovník západní pochází ze severovýchodní Brazílie, ce-něné je i jeho dřevo. V 16. století se rozšířil s portugalskými mořeplavci do Mozambiku a pobřežních oblastí Indie, dnes je rozšířen celosvětově v suchých tropických oblastech. Skořáp-ky kešu oříšků obsahují navíc jedovatý olej kardol, je dráždivý a celý proces zpracování si vyžaduje pečlivý proces odstranění této žíravé kapaliny. Tento škodlivý olej se dále využívá k výro-bě například průmyslových nátěrových hmot.

OříškyKešu oříšků jsou výborným zdrojem esenciálních minerálních látek – zejména manganu, draslíku, mědi, železa, zinku a se-lenu. Obsahují i malé množství karotenoidu zeaxanthinu, kte-rý má pozitivní efekt na zrak. Konzumace těchto ořechů se doporučuje při křečích dutých orgánů, jako je tlusté střevo či při bolestivé menstruaci. Oříšky obsahují až 45 procent tuku a 20 procent bílkovin.

Pokojová rostlinaLedvinovník je sice tropická rostlina, lze ji pěstovat i v tuzem-ských podmínkách jako pokojovou rostlinu se zajímavými listy.Doporučuje se semena vysadit do sadbovacích tabletů jiffy nebo do pěstitelského substrátu. Výsev při-kryjeme sklem nebo igelitem a dohlížíme na dostatek vláhy. Rostlina vyžaduje průměrné teploty 21 až 28 st. Celsia a vlhkou půdu. Rostlina nemá ráda přemokření, proto nesmíme zapomenou na pořádnou drenáž.

LEDVINOVNÍK NABÍDNE OVOCE I OŘÍŠKY

DUŠI I TĚLO POHLADÍ BRAMBORY A ZELÍ

4 Elements Group s.r.o.- šéfredaktor Miroslav Ztratil, kontakt Redakcezt@4eg.czadresa - Bořivojova 878/35,130 00 Praha 3. www.zahradkarskytydenik.cz!

Zahrádkářský týdeník4 Elements Group s.r.o.

Maminčin týdeníkK odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.mamincintydenik.cz

Rybářský týdeníkK odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.rybarskytydenik.cz K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.vinarskytydenik.cz

Vinařský týdeník

Policejní týdeníkK odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.policejnitydenik.cz

POLICIE

K odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.hasicskytydenik.cz

Hasičský týdeník

PRANOSTIKA

Turistický týdeníkK odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.turistickytydenik.cz

www.policejnidenik.cz

Policejní deník - nejkvalitnější a nejrychlejší krimi zpravodajství v Česku

přepadení, loupeže, vraždy, dopravní nehody, policejní akce

www.oblazek.cz

Oblázek - čtení pro všechny maminky a jejich rodinyrecepty, rady, zkušenosti, články, rozhovory, diskuse

Trochu jiný salátCo potřebujeme: 400 g šunky, 2 konzervy kukuřice, 2 cibule, bílý jogurt, tatarská omáčka, zavařené okurky, strouhaný sýr (200 g)

Jak na to: do mísy dáme cibuli nakrájenou nadrobno, na kostičky nakrájenou šunku, okurky a strouhaný sýr. Přidáme jogurt, tatarku, kukuřici (bez láku) a vše zamícháme.

Trochu jiný saláT

V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda.Leden jasný, roček krásný.V lednu málo vody - mnoho vína, mnoho vody - málo vínaKdyž v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.Jestliže země v lednu měsíci otevřena jest a obzvláště když poslední větrové přitom bouří, tehdy panují rozličné nemoce.Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.9. leden - O svatým Baziliši zima všudy čiší. 10. leden - Na svatého Hygina pravá zima začíná- Když 10. ledna slunce svítí, budem žita, vína hojnost míti.14. leden - Svatý Vigil z ledu mosty zřídil; a když nezřídil, to je břídil.- Svatý Hilarus - vyndej saně, schovej vůz.15. leden - Na den svatého Pavla poutevníka pěkný den - dobrý rok; větrný den - mokrý rok.16. leden - Na svatého Marcela zima leze do těla17. leden - Svatý Antonín poustevník přináší led, nebo jej láme; nemá-li žádný, vyrobí hned.18. leden - Na svatého Priska pod saněmi píská19. leden - Na svatého Knuta přichází zima krutá.- Když na Alžbětu sněží, sníh dlouho poleží.