Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky
Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze
Jitka Kratochvílová
Ochrana osobních údajů při on-line komunikaci
prostřednictvím profilů na sociálních sítích
Bakalářská práce
2009
ZADÁVACÍ LIST
PODĚKOVÁNÍ
Ráda bych poděkovala Mgr. Ludmile Fonferové za pomoc a odborné vedení mé
bakalářské práce.
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Ochrana osobních údajů při on-line
komunikaci prostřednictvím profilů na sociálních sítích zpracovala samostatně a použila
pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury.
V Praze dne Podpis
5
OBSAH
1. ÚVOD.................................................................................................................................................... 10
2. KOMUNIKACE ON-LINE................................................................................................................. 13
2.1. DEFINICE KOMUNIKACE ................................................................................................................ 13
2.2. VÝHODY ON-LINE KOMUNIKACE ................................................................................................... 14
2.3. NEVÝHODY ON-LINE KOMUNIKACE ............................................................................................... 17
3. VIRTUÁLNÍ IDENTITA V INTERNETOVÉ KOMUNIKACI ........ ............................................. 19
3.1. VYJADŘOVÁNÍ ON-LINE ................................................................................................................ 20
3.1.1. Zkratky..................................................................................................................................... 20
3.1.2. Emotikony................................................................................................................................ 22
4. NEGATIVNÍ JEVY NA INTERNETU.............................................................................................. 23
4.1. CYBERSTALKING........................................................................................................................... 23
4.2. KYBERŠIKANA .............................................................................................................................. 24
5. SOCIÁLNÍ SÍT Ě.................................................................................................................................. 26
5.1. FACEBOOK.COM............................................................................................................................ 27
5.1.1. Obecná charakteristika............................................................................................................ 27
5.1.2. Principy, na kterých Facebook funguje ................................................................................... 27
5.1.3. Výhody zabezpečení Facebooku .............................................................................................. 29
5.1.4. Rizika Facebooku .................................................................................................................... 30
5.2. LIBIMSETI.CZ ................................................................................................................................ 30
5.2.1. Obecná charakteristika............................................................................................................ 30
5.2.2. Vytvoření profilu...................................................................................................................... 31
5.2.3. Problémy Libimseti.cz ............................................................................................................. 32
5.3. DALŠÍ SOCIÁLNÍ SÍTĚ..................................................................................................................... 33
6. BEZPEČNOST SOCIÁLNÍCH SÍTÍ ................................................................................................. 35
6.1. DEN OCHRANY OSOBNÍCH ÚDAJŮ .................................................................................................. 37
6.2. SAFER INTERNET DAY 2009........................................................................................................... 38
7. DOTAZNÍKOVÉ ŠET ŘENÍ............................................................................................................... 39
7.1. CÍL DOTAZNÍKU ............................................................................................................................. 39
7.2. DOTAZOVANÁ SKUPINA ................................................................................................................ 40
7.3. VÝSLEDKY DOTAZNÍKU ................................................................................................................. 41
7.3.1. Obecné informace o užívání internetu a profilů ...................................................................... 41
6
7.3.2. Zabezpečení osobních údajů.................................................................................................... 49
7.3.3. Seznamování přes internet....................................................................................................... 55
7.3.4. Interpretace výsledků dotazníku .............................................................................................. 61
8. ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 62
9. POUŽITÁ LITERATURA.................................................................................................................. 63
9.1. DOPLŇUJÍCÍ ZDROJE: ..................................................................................................................... 68
10. PŘÍLOHY:....................................................................................................................................... 69
10.1. PŘESNÉ ZNĚNÍ DOTAZNÍKU :........................................................................................................... 69
7
SEZNAM TABULEK
TABULKA 1 - PŘEHLED NEJPOUŽÍVANĚJŠÍCH ANGLICKÝCH ZKRATEK, JEJICH PŘEKLAD A VÝZNAM ................. 21
TABULKA 2 - PŘEHLED NEJPOUŽÍVANĚJŠÍCH ČESKÝCH ZKRATEK A JEJICH VÝZNAM ....................................... 21
TABULKA 3 - NEJČASTĚJI POUŽÍVANÉ EMOTIKONY........................................................................................... 22
TABULKA 4 - STRUKTURA DOTAZOVANÝCH..................................................................................................... 40
TABULKA 5 - POUŽÍVÁŠ VE SVÉM VOLNÉM ČASE INTERNET? ........................................................................... 41
TABULKA 6 - KOLIK ČASU DENNĚ NA INTERNETU TRÁVÍŠ?............................................................................... 42
TABULKA 7 - NA JAKÉM SERVERU MÁŠ SVŮJ PROFIL, KOLIK ČASU DENNĚ ZDE TRÁVÍŠ A KOLIKRÁT DENNĚ SE
PŘIPOJÍŠ? ................................................................................................................................................ 44
TABULKA 8 - JAKÉ INFORMACE ZVEŘEJŇUJEŠ NA SVÉM PROFILU? ................................................................... 49
TABULKA 9 - KTEŘÍ LIDÉ MAJÍ POVOLENÝ PŘÍSTUP K TVÉMU FACEBOOKOVÉMU PROFILU?............................. 51
TABULKA 10 - KTEŘÍ LIDÉ MAJÍ POVOLENÝ PŘÍSTUP K TVÉMU PROFILU, KTERÝ SE JINDE NEŽ NA FACEBOOKU?
............................................................................................................................................................... 51
TABULKA 11- MYSLÍŠ, ŽE JSOU TVÉ ÚDAJE NA TVÉM PROFILU DOSTATEČNĚ ZABEZPEČENÉ? .......................... 53
TABULKA 12 - NAVÁZAL JSI NĚKDY POMOCÍ INTERNETU VZTAH? (VYSOKOŠKOLÁCI) ..................................... 55
TABULKA 13 - POKUD JSI NAVÁZAL/A NA INTERNETU VZTAH, STALI SE Z VÁS PŘÁTELÉ? (VYSOKOŠKOLÁCI) .. 59
TABULKA 14 - POKUD JSI NAVÁZAL/A NA INTERNETU VZTAH, STALI SE Z VÁS PŘÁTELÉ? (STŘEDOŠKOLÁCI) ... 60
8
SEZNAM GRAF Ů
GRAF 1 - STRUKTURA DOTAZOVANÝCH............................................................................................................ 40
GRAF 2 - POUŽÍVÁŠ VE SVÉM VOLNÉM ČASE INTERNET?.................................................................................. 41
GRAF 3 - KOLIK ČASU DENNĚ TRÁVÍ NA INTERNETU STŘEDOŠKOLÁCI. ............................................................ 42
GRAF 4 - KOLIK ČASU DENNĚ TRÁVÍ NA INTERNETU VYSOKOŠKOLÁCI............................................................. 43
GRAF 5 - NA JAKÉM SERVERU MÁŠ SVŮJ PROFIL?............................................................................................. 45
GRAF 6- KOLIK ČASU DENNĚ TRÁVÍ NA SVÉM PROFILU STŘEDOŠKOLÁCI. ........................................................ 46
GRAF 7 - KOLIK ČASU DENNĚ TRÁVÍ NA SVÉM PROFILU VYSOKOŠKOLÁCI. ...................................................... 46
GRAF 8 - KOLIKRÁT DENNĚ SE NA SVŮJ PROFIL PŘIPOJÍŠ? (VYSOKOŠKOLÁCI)..................................................47
GRAF 9 - KOLIKRÁT DENNĚ SE NA SVŮJ PROFIL PŘIPOJÍŠ? (STŘEDOŠKOLÁCI)................................................... 48
GRAF 10- JAKÉ INFORMACE ZVEŘEJŇUJEŠ NA SVÉM PROFILU?......................................................................... 49
GRAF 11 - KTEŘÍ LIDÉ MAJÍ POVOLENÝ PŘÍSTUP K TVÉMU FACEBOOKOVÉMU PROFILU?.................................. 51
GRAF 12 - KTEŘÍ LIDÉ MAJÍ POVOLENÝ PŘÍSTUP K TVÉMU PROFILU, KTERÝ SE JINDE NEŽ NA FACEBOOKU? .... 52
GRAF 13 - MYSLÍŠ, ŽE JSOU TVÉ ÚDAJE NA TVÉM PROFILU DOSTATEČNĚ ZABEZPEČENÉ? ................................ 53
GRAF 14 - NAVÁZAL JSI NĚKDY POMOCÍ INTERNETU VZTAH? (VYSOKOŠKOLÁCI) ............................................ 55
GRAF 15 - NAVÁZAL JSI NĚKDY POMOCÍ INTERNETU VZTAH? (STŘEDOŠKOLÁCI)............................................. 56
GRAF 16 - POKUD JSI NAVÁZAL/A NA INTERNETU VZTAH, STALI SE Z VÁS PŘÁTELÉ? (VYSOKOŠKOLÁCI)......... 59
GRAF 17 - POKUD JSI NAVÁZAL/A NA INTERNETU VZTAH, STALI SE Z VÁS PŘÁTELÉ? (STŘEDOŠKOLÁCI).......... 60
9
AUTORSKÁ ANOTACE
V mé bakalářské práci se zaměřuji na problém ochrany osobních údajů
v profilových sociálních sítích. Uvádím situace, kdy došlo ke zneužití těchto údajů a akce,
které byly podniknuty, aby k tomuto zneužívání nedocházelo. Na příkladu serveru
Facebook.com uvádím, jak lze upravit zabezpečení svého profilu. V závěru mé práce
shrnuji poznatky z dotazníku, který byl položen středoškolským i vysokoškolským
studentům.
In my bachelor paper I focus on the problem of safety of personal information in
the social networking. I describe situations where some personal data were misused and
actions that were taken to prevent that kind of problem. Using Facebook.com as an
example, I show how to adjust the safeguard of your profile. In the end of my paper I sum
up information I gained from the questionnaire that was given to high school and
university students to answer.
10
1. ÚVOD
S rozvojem moderní společnosti se počítače a internet stávají nezbytnou součástí
každodenního života. Díky nim jsme schopni přenášet informace prostorem v reálném čase
a pohodlně tak komunikovat s lidmi po celém světě. Mezilidská komunikace je jedním
z nejdůležitějších aspektů lidského života a internet nám umožňuje ji rozvíjet, obohacovat
a dávat jí jiný rozměr.
Komunikace prostřednictvím internetu s sebou přináší i jistá rizika, která souvisí se
zveřejňováním osobních údajů na síti. Hrozí zde únik a zneužití nezabezpečených
informací.
Zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů definuje pojem „osobní údaj“ takto:
§ 4
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) osobním údajem jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného
subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze
subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu
nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou,
psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu, 1
Problematika práv člověka na informace a ochrana těchto informací je v moderní
společnosti natolik důležitá, že se jí zabývají nejvýznamnější mezinárodní listiny (např.:
Listina základních práv EU). Zároveň je upravována i na úrovni jednotlivých států - v ČR
je otázka ochrany informací upravena již na úrovni ústavního pořádku v Listině základních
práv a svobod. Článek 10 stanoví:
(1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá
pověst a chráněno jeho jméno.
(2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a
1 Zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů
11
rodinného života.
(3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním,
zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. 2
Dále se Listina základních práv a svobod zabývá právem člověka na informace.
Článek 17 stanoví:
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo
jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a
informace bez ohledu na hranice státu.
(3) Cenzura je nepřípustná.
(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-
li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod
druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a
mravnosti. 3
Právo na ochranu osobních údajů a právo na informace se často překrývají a je
velmi těžké rozhodnout, kde končí jedno a začíná druhé.
S uvedenou problematikou úzce souvisí v současné době často diskutovaný zákon
č. 52/2009 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, tzv.
„náhubkový zákon“, který nabyl účinnosti dne 1.4.2009. Novela trestního řádu, zpočátku
zaměřená na kritizovanou praktiku zveřejňování policejních odposlechů, která vedla
k porušování zásady „pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena,
nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení hledět, jako by byl vinen“ (§ 2 odst. 2
trestního řádu), může být vykládána zejména ve vztahu k novinářům. Těm hrozí vysoká
pokuta nebo trest odnětí svobody až na 5 let za zveřejnění informace o oběti násilného
zločinu bez předchozího souhlasu, i když jde např. o veřejně známou osobu napadenou na
ulici, zveřejňování informací o možném propojení organizovaného zločinu a politiky nebo
zneužití politických funkcí. Takový přísný výklad zákona je částí veřejnosti chápán jako
2 Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. - Listina základních práv a svobod 3 Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. - Listina základních práv a svobod
12
omezení svobody slova a může být předmětem další diskuse o jeho potřebnosti a
vyváženosti např. i v souvislosti s poskytováním informací přes internet.
Kromě Listiny základních práv a svobod a zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně
osobních údajů se v ČR ochranou osobních dat zabývá i další zákonná úprava – zejména
zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím nebo zákon č. 121/2000 Sb. o
právu autorském.
Úprava této problematiky je nezbytná k zachování existence demokratické
společnosti. Je nutné určit přesná pravidla pro poskytovatele internetových služeb, aby se
předešlo zneužití nebo ztrátě dat. Zabezpečení na straně poskytovatele ale mnohdy nestačí
a je třeba informovat i uživatele o tom, že poskytované zabezpečení není stoprocentní.
Uživatel by měl proto zvážit, jaká data o sobě na internetu poskytne.
13
2. KOMUNIKACE ON -LINE
2.1. DEFINICE KOMUNIKACE
Všeobecná encyklopedie Diderot definuje komunikaci jako: „Sdělování,
dorozumívání; předpoklad a nejdůležitější forma sociálního styku, spočívající ve vysílání a
přijímání signálů či poselství. Komunikace může být bezprostřední, mezi jednotlivci nebo
ve skupině, nebo zprostředkovaná, např. sdělovacími prostředky.“ 4
Komunikaci můžeme tedy chápat jako sdělování informací nebo proces
dorozumívání. Člověk prostřednictvím komunikace interpretuje sebe, jiné lidi a vztahy
mezi nimi.
Elektronickou komunikaci potom definujeme jako „interakci, která probíhá
prostřednictvím elektronického média, tedy v elektronické podobě.“ 5
Díky neustálému vývoji moderních technologií a internetu se kromě komunikace
tváří v tvář otvírá nová široká kapitola virtuální komunikace.
Komunikaci můžeme rozdělit na jednosměrnou nebo obousměrnou.
Jednosměrná komunikace směřuje od jednoho sdělujícího k mnoha oslovovaným.
Používá se když potřebujeme pouze o něčem informovat, např. o novém produktu nebo
službě. Je výhodná v tom, že si můžeme sdělení upravit co nejvíce v náš prospěch –
nezveřejňujeme nedostatky, pouze podtrhneme výhody a tím kontrolujeme informace,
které se oslovovaní jedinci dozvědí. Na tomto principu fungují webové stánky propagující
určité výrobky nebo firemní stránky.
Naproti tomu obousměrná komunikace zahrnuje dva a více rovnocenných jedinců,
kteří spolu vedou rozhovor. Mohou si navzájem klást otázky, reagovat na názory jiných,
sdílet své zkušenosti. Patří sem komunikace přes ICQ, chaty, email, internetové diskuse,
telefonování přes Skype a další.
Dalším dělením je dělení na synchronní a asynchronní komunikaci. 4 Všeobecná encyklopedie. Praha : Nakladatelský dům OP, 1997. 4 sv. (787, 700, 740, 717 s.). ISBN 80-
85841-33-9. 5 ŠMAHEL, David. Komunikace adolescentů v prostředí internetu. Československá psychologie : Časopis
pro psychologickou teorii a praxi. 2003, roč. XLVII, č. 2, s. 144-156.
14
O komunikaci synchronní mluvíme tehdy, když lidé, kteří spolu komunikují sedí ve
stejný okamžik u počítače (jsou připojeni k internetu). Tzn. povídají si ve stejném čase
akorát na jiných místech. To, co jedna strana „řekne“ se ihned zobrazí na obrazovce druhé
strany a ta může vzápětí reagovat.
Příkladem synchronní komunikace jsou:
o chaty
o hlasové nebo video konference
Zbyněk Vybíral (2001) přirovnává synchronní komunikaci ke hře, kdy se skupina
lidí dohodne, že spolu bude komunikovat pouze psaním na jeden arch papíru. Všichni pak
mohou sledovat, když jeden z nich něco píše, navzájem si „neskáčí do řeči“ a navazují na
sebe.6
Komunikace asynchronní, jak již název napovídá, se neodehrává v reálném čase.
Mezi vysláním zprávy a obdržením odpovědi vzniká prodleva, která může trvat minuty,
hodiny, ale i dny nebo týdny.
Příkladem asynchronní komunikace je:
o e-mail
o elektronická diskusní fóra
o webové stránky
2.2. VÝHODY ON -LINE KOMUNIKACE
1. Rychlost
Mezi výhody elektronické komunikace můžeme zajisté na první místo zařadit
rychlost. Napsat a odeslat email z tepla svého domova je daleko rychlejší, než
zachytit své myšlenky na papíře, ten pak vložit do obálky, na obálku napsat adresu,
opatřit dopis známkou, hodit jej do schránky a čekat 2 až 3 dny než dopis dojde a
pak ještě další týden než přijde odpověď. Emailová odpověď vám dorazí během pár
minut a navíc je to zadarmo. A co teprve chaty a diskusní fóra? Tam dostáváte
odpovědi na své otázky během pár vteřin.
6 VYBÍRAL, Zbyněk. Mění se lidská psychika v éře internetu?. Psychologie DNES. 2001, roč. 7, č. 3, s. 16-
19.
15
2. Globálnost
Komunikace prostřednictvím internetu nám dává možnost komunikovat s lidmi
z celého světa, s lidmi, se kterými bychom se jinak nepotkali. Člověk si tak může
popovídat s úplně cizími lidmi, od kterých ho dělí statisíce kilometrů, může se
ztotožnit s jejich názory, může si s nimi dokonce vyměnit i fotografie nebo se
navzájem vidět pomocí webkamer. Globálnost internetu je skutečně jeho velikou
předností.
„…hranice států i jejich geografická poloha je pro uživatele internetu
nepodstatná. Prakticky odkudkoliv se můžete připojit a komunikovat s lidmi, kteří
jsou na opačném konci světa. Podstatné je to zejména pro lidi se specifickými zájmy
či potřebami. V jejich okolí často není snadné najít někoho, kdo by s nimi sdílel tyto
odlišnosti.“ 7
3. Pestrost
Další v žebříčku výhod on-line komunikace stojí pestrost. Pomocí internetu
můžeme posílat emaily, sdílet fotky, videa, chatovat, poslouchat hudbu, pracovat,
vyhledávat informace a mnoho a mnoho dalšího.
4. Jednoduchost
Můžeme říci, že komunikace prostřednictvím internetu je jednodušší než v reálném
životě. Často si lidé přes internet poví věci, které by si do očí nikdy neřekli.
V bezpečí svého domova se komunikující cítí uvolněnější a otevřenější. Nemá
obavu z bezprostředních sankcí a má proto tendenci vyjadřovat razantněji své
názory.
5. Anonymita
V neposlední řadě patří mezi výhody on-line komunikace anonymita. Není tím
myšlena anonymita úplná. Každý zdatnější počítačový odborník dokáže zjistit
z jakého místa komunikace probíhá (IP adresa počítače). Používáním internetu za
sebou zanecháváme stopy.
7 DIVÍNOVÁ, Radana. Cybersex : Forma internetové komunikace. Praha : TRITON s.r.o., 2005. 167 s.
ISBN 80-7254-636-8. – str.27
16
„Pokaždé, když zadáváte nějaký požadavek (chcete si prohlédnout stránku,
stáhnout soubor, vyhledat frázi), váš počítač se ohlásí dotazovanému serveru asi
takto: Nazdar, já jsem ten a ten počítač, přicházím z téhle stránky a chtěl bych,
abys mi poslal na tu a tu IP adresu tenhle dokument. Server si celou tuto konverzaci
zaznamená do logovacího souboru a požadavek vyřídí dle svých možností (kladně
nebo záporně). V logu bude zaznamenán čas události, IP adresa počítače který
požadavek podal, typ a cíl požadavku, případně další věci.“ 8
David Šmahel (2003) mluví o internetu jako o prostředí bez zábran, kde mizí
bariéry, komplexy, strachy a lidé se stávají odvážnějšími a výřečnějšími. Mnozí
„odhazují masky“ a svobodně projevují své názory a pocity. 9 Anonymita nám také
dává pocit fyzického bezpečí. Nehrozí nám bezprostřední postih za naše výroky
v on-line komunikaci.
6. Možnost promyslet si odpověď
Oproti běžné „face to face“ komunikaci má on-line komunikace ještě jednu velikou
výhodu. Své odpovědi a reakce si člověk může dopředu rozmyslet. Než odpoví,
utřídí si myšlenky a má prostor k formulaci srozumitelné odpovědi. Vhodnou
formulací pak zamaskuje třeba i svůj nesouhlas, což by v reálu díky neverbální
komunikaci nebylo možné.
7. Stejné příležitosti
Na internetu mají všichni stejné příležitosti. Pokud se tu objevuje diskriminace, tak
jen v omezené podobě. Tím, že zde chybí vizuální kontakt s komunikujícím,
odpadají předsudky rasové, vzhledové a majetkové (které jsou v reálné komunikaci
reprezentované drahým oblečením a šperky). Textové zprávy člověka tichého a
stydlivého mají v on-line komunikaci stejnou váhu jako zprávy člověka asertivního
(není možné nikoho překřičet). Člověk, který je obvykle při reálné komunikaci
nejistý „nemá při komunikaci přes internet obavy, úzkosti a komplexy z toho, jak
8 Míra anonymity na internetu. Absolut Beginner on WWWeb [online]. 3003 [cit. 2009-03-14]. Dostupný z
WWW: <http://www.abowe.brbla.net/1-kapitola-uzivatelske-minimum/bezpecnost-zaklady/anonymita-na-
internetu.php>. 9 ŠMAHEL, David. Psychologie a internet : děti dospělými, dospělí dětmi. Praha : TRITON s.r.o., 2003. 158
s. ISBN 80-7254-360-1.
17
sám vypadá, jak se vnímá po fyzické stránce. Nikdo ho nebude kritizovat za to jaký
má účes, jak se obléká, jak vypadá atd.“ 10
2.3. NEVÝHODY ON -LINE KOMUNIKACE
1. Nejistá identita
Komunikace on-line má pochopitelně i své nevýhody. Jednou z nich je nejistota o
skutečné identitě člověka, se kterým komunikujeme. To, jak se uživatel prezentuje
online může být skutečné, ale také nemusí. Nikdo nám nemůže zaručit, že pod
přezdívkou „Slečna XY“ s námi chatuje skutečně mladá krásná slečna a ne
kamarád, který se při čtení našich odpovědí vesele baví. V on-line prostředí je
velmi snadné lhát, vymýšlet si nebo měnit svoji identitu. Komunikace je zde
omezena pouze na psaný text (popřípadě obrázky nebo videa, které ale nemusí být
pravdivé) a proto si identitou člověka, se kterým právě komunikujeme, nemůžeme
být nikdy jisti.
2. Neverbální komunikace
V on-line komunikaci chybí možnost druhého pozorovat, vidět jeho bezprostřední
reakce, jeho pohyby, gesta atd. Neverbální komunikace je často mnohem důležitější
než verbální vyjádření. Pokud nastane při reálné komunikaci rozpor mezi slovy a
gesty, je to pro posluchače určité varování, že něco není v pořádku (např. mluvčí
lže). Tato „varování“ u online komunikace chybí. „Elektronická komunikace není
pro člověka přirozená – zbavuje totiž účastníky možnosti pozorovat tvář a pohyby
těla partnera, které vyjadřují nonverbální složku komunikace.“ 11
3. Závislost
Využívání počítače a internetu může přerůst až v závislost, kdy se pak objevují
klasické abstinenční příznaky v době, kdy uživatel u počítače není (nervozita,
podráždění, agrese, náladovost, vznětlivost…). Závislý člověk lže rodině a
10 ŠMAHEL, David. Psychologie a internet : děti dospělými, dospělí dětmi. Praha : TRITON s.r.o., 2003. 158
s. ISBN 80-7254-360-1. – str. 26 11 RYBKA, Michal, MALÝ , Ondřej. Jak komunikovat elektronicky. Praha : Grada Publishing, s.r.o., 2002.
92 s. ISBN 80-247-0208-8. -str.20
18
přátelům ohledně toho, kolik času na internetu tráví. Je ochoten kvůli času
strávenému na síti riskovat i ztrátu zaměstnání či rozpad vztahu.
Zbyněk Vybíral shrnuje závěry výzkumu o změně lidského chování po 2 letech
domácího užívání internetu (1998) takto: „Velmi časté používání domácího
počítače – zejména vysedávání u internetu - statisticky významně koreluje
s poklesem uživatelovy komunikace s ostatními členy rodiny a se snížením počtu
lidí, kteří aktuálně patří do jeho (fyzického) sociálního kruhu. Dále byl prokázán
nárůst depresivních pocitů a prožitků osamělosti.“ 12
4. Virtuální realita
Lidé často tráví dlouhé hodiny na internetu, zapomínají na čas a na skutečný život.
Vytvoří si svůj virtuální život, virtuální realitu, kterou mohou zkreslovat podle
svých potřeb. V tomto „druhém“ životě nemají žádné problémy ani běžné starosti,
mohou být dokonalými společníky a zábavnými diskutéry. Problém nastává, když
online život začne být pro člověka důležitější než život reálný.
5. Omezení fyzické aktivity
Obecnou nevýhodou „sezení u počítače“ je omezení fyzické aktivity, zdravotní
problémy spojené s ohýbáním zad a sledováním monitoru, omezení reálného
kontaktu s okolím, zanedbávání svých povinností.
6. Zneužití osobních údajů
Poslední nevýhoda, kterou jako příklad uvádím, souvisí s bezpečnostní stránkou
online komunikace. Při vytváření profilů na internetu, registrování se do
chatovacích místností a vyplňování dalších formulářů a dotazníků hrozí nebezpečí
zneužití osobních dat.
12 VYBÍRAL, Zbyněk. Mění se lidská psychika v éře internetu?. Psychologie DNES. 2001, roč. 7, č. 3, s. 16-
19.
19
3. VIRTUÁLNÍ IDENTITA V INTERNETOVÉ
KOMUNIKACI
Online komunikace se stává každodenní součástí našeho života. Mnoho rozhovorů,
které bychom vedli tváří v tvář nahradily rozhovory internetové, posílání emailů a
podobně. Šmahel (2003) tvrdí, že virtuální komunikace se nevyvíjí stejně jako komunikace
reálná. Při rozhovorech na chatech a diskusních fórech mají diskutující tendenci vnímat
silněji sami sebe než své okolí. Razantněji proto prezentují své názory a myšlenky, mohou
také rozhovor bez výčitek svědomí kdykoli opustit, což by v realitě jen tak nešlo.13
Ve virtuálním prostředí má člověk lepší vyjadřovací schopnosti, má více času na
promyšlení odpovědi, neexistuje zde neverbální komunikace jako v reálném životě, pocity
a nálady se vyjadřují pomocí znaků, mění se i jazyk a slova, která používá.Virtuální
prostředí vnáší do komunikace mnoho změn – některé jsou dobré, jiné ne.
Pojem „identita“ je obecně chápán jako soubor určitých rysů a vlastností, podle
nichž je jedinec chápán ve svém okolí (skupině). Virtuální identita je pak soubor těchto
rysů, kterými se člověk prezentuje na internetu a podle kterých je vnímán ostatními
uživateli. Skutečná a virtuální identita se však nemusí shodovat. Časté jsou případy, kdy si
lidé upraví svou identitu – změní věk, vzhled, nezmiňují své nedostatky, naopak podtrhnou
silné stránky (v prostředí internetu je to možné a většinou se na to ani nepřijde).
Tato změněná identita umožňuje uživateli, aby se ve virtuálním prostředí choval
jinak než v realitě. Je troufalejší a odvážnější („Dospívající udávají, že ve virtuálním
prostředí pociťují méně úzkosti, strachu, obav se sankcí, méně tenze. Zde je zřejmý vliv
internetu jako prostředí bez zábran, které často produkuje pocit uvolnění a
bezstarostnosti.“ 14), upovídanější a má extrémnější názory, které důrazněji prosazuje. „V
prostředí internetu se stávají běžné názory z reálného života často vyhraněnými až
13 ŠMAHEL, David. Psychologie a internet : děti dospělými, dospělí dětmi. Praha : TRITON s.r.o., 2003. 158
s. ISBN 80-7254-360-1. 14 ŠMAHEL, David. Psychologie a internet : děti dospělými, dospělí dětmi. Praha : TRITON s.r.o., 2003. 158
s. ISBN 80-7254-360-1. – str. 56
20
extrémními. Dospívající mají tendenci být více provokativní, staví se častěji do opozice a to
i tehdy, kdy by si to v běžném životě nedovolili.“ 15
Uživatel se snaží sám sebe prezentovat v lepším světle, se smyslem pro humor.
„Dospívající (jeho virtuální reprezentace) se mění v osobu okouzlující, neodolatelnou,
slavnou, tajemnou, magickou atp.“ 16 Výhodou je, když umí diskutující dobře užívat slova
a jazyk, je zajímavý, kreativní, má tzv. virtuální charisma. Nevýhody naopak přináší
pasivita, přílišný exhibicionismus a agresivita.
3.1. VYJADŘOVÁNÍ ON -LINE
Písemný projev při komunikaci on-line je většinou velmi neformální. Často dochází
k vynechávání háčků a čárek (v českém jazyce), gramatické chyby nejsou výjimkou. Věty
se často zkracují, aby byla komunikace rychlejší. Diskutující však mají tendenci se
vyjadřovat přesněji než v reálné komunikaci – nejspíš proto, aby si ušetřili práci se
zdlouhavým psaním. Univerzálním internetovým jazykem je angličtina. Velmi se využívají
počeštěná anglická slova – např. kliknout, smajlík, mejlnout, atd.
Jako příklad uvádím užívání zkratek a emotikon v elektronické komunikaci.
3.1.1. ZKRATKY
Hojně se v internetových diskusích objevují zkratky, které jsou známé ostříleným
diskutujícím, pro outsidera však tvoří mnohdy tak velkou překážku, že není schopen ani
porozumět textu.
Pro příklad uvádím nejčastěji se vyskytující zkratky v on-line komunikaci – jak
anglické, tak české.
15 ŠMAHEL, David. Psychologie a internet : děti dospělými, dospělí dětmi. Praha : TRITON s.r.o., 2003. 158
s. ISBN 80-7254-360-1. – str. 57 16 ŠMAHEL, David. Psychologie a internet : děti dospělými, dospělí dětmi. Praha : TRITON s.r.o., 2003. 158
s. ISBN 80-7254-360-1. – str. 59
21
Tabulka 1 - Přehled nejpoužívanějších anglických zkratek, jejich překlad a význam 17
Zkratka Překlad Význam lol Laughing out loud Hlasitě se směju
rofl Rolling on the floor laughing Směji se, až se z toho válím po podlaze
btw By the way Mimochodem
omg Oh my God Ach můj Bože!
brb Be right back Jsem hned zpět
thx Thanks Děkuju
asap As soon as possible Co nejdříve to bude možné
fyi For your information Pro tvojí informaci
np No problem Žádný problem
Tabulka 2 - Přehled nejpoužívanějších českých zkratek a jejich význam 18
Zkratka Význam dd Dobrý den
jj Jo jo (= souhlasím)
z5 Zpět
mtmr Mám tě moc rád
nz Není zač
mmt moment
17 Převzato z http://www.zkratky.cz/katalog/Chatovaci-zkratky 18 Převzato z http://www.zkratky.cz/katalog/Chatovaci-zkratky
22
3.1.2. EMOTIKONY
Dalším specifickým jevem vyjadřování na internetu je používání emotikon –
smajlíků. Jelikož v psaném textu je těžké vyjádřit emoce (nevidíme našeho partnera –
nevíme, zda mluví vážně nebo ironicky), pomáhají emotikony vyjádřit tyto emoce pomocí
znaků.
Tabulka 3 - nejčastěji používané emotikony
Jako příklad uvádím nejčastěji
používané emotikony.
Grafická podoba emotikon:
Příklad emotikon na chatech a diskusních fórech,
když se jejich znaková podoba převede do obrázku. 19
19 Převzato z http://nd.blog.cz/m/marta-d.blog.cz/obrazky/36206885.gif
:-) Usmívám se, mám radost
:-( Mračím se, jsem smutný
:-D Směji se, je to vtipné, legrace
:-* Posílám pusu
;-) Mrkám, myslím něco ironicky
:-P Vyplazuji na tebe jazyk
:-O Divím se, překvapený výraz
23
4. NEGATIVNÍ JEVY NA INTERNETU
Virtuální prostor tvoří jeden celý velký svět, který si žije svým životem vedle
prostoru reálného. Otevírá se nám prostřednictvím počítačů a počítačových sítí. Toto
„anonymní“ prostředí nám dává obrovskou volnost. Můžeme zde komunikovat s lidmi
různého věku, národností i zájmů, můžeme prohlížet fotky a videa, hledat zajímavé
informace, číst zprávy, vyjadřovat své názory a mnoho dalšího.
Kromě všech těchto kladných stránek má virtuální prostředí ale i své stinné stránky.
Například uvolňuje zdrženlivost lidí. V některých případech je to dobré, lidé se tolik nebojí
a lépe se prosadí. Jindy to ale může vést až k agresi. Lidé dělají a říkají na internetu věci,
které by obvykle v reálném životě neudělali ani neřekli.
Jako příklad uvádím 2 negativní jevy, které se v poslední době velmi šíří. Jsou to
cyberstalking a kyberšikana.
4.1. CYBERSTALKING
Termín „stalk“ by se dal z angličtiny přeložit jako stopování, pronásledování.
Stalker je posedlý pronásledovatel, který sleduje svou oběť nejlépe na každém kroku, snaží
se jí kontaktovat jak tváří v tvář tak i třeba telefonicky.
Cyberstalking je pak takové pronásledování, které probíhá prostřednictvím
internetu. Radana Divínová (2005) definuje termín takto: „Pronásledovatel se snaží o
psanou a verbální komunikaci se svou obětí, žádá ji o zapojení do romantického vztahu,
kontroluje, obtěžuje ji a sleduje. O cyberstalkingu hovoříme, pokud se toto pronásledování
děje prostřednictvím internetu. Má formu nevyžádaných emailů a vzkazů při chatování,
které mohou být i hostilní. Cyberstalker může šířit i zlomyslné pomluvy, zanechávat oběti
zneužívající vzkazy nebo se za ni dokonce vydávat on-line.“ 20
Velký problém cyberstalkingu spojený s rozvojem profilových sociálních sítí je, že
pronásledovatel si z profilu lehce může zjistit informace o své oběti. Kromě celého jména,
emailu a telefonního čísla o sobě někteří uživatelé zveřejňují i adresu bydliště, zaměstnání
20 DIVÍNOVÁ, Radana. Cybersex : Forma internetové komunikace. Praha : TRITON s.r.o., 2005. 167 s.
ISBN 80-7254-636-8. – str.80
24
a nepřímo (neustálou aktualizací svých stavů) i svůj každodenní program. Cyberstalking se
tak pro stalkera stává hračkou a pro jeho oběť velmi nepříjemnou situací.
4.2. KYBERŠIKANA
Šikana je fyzické omezování či týrání slabšího jedince, který se neumí nebo
nemůže bránit, silnějším jedincem nebo kolektivem. Kybernetická šikana pak k takovým
činům využívá informační a komunikační technologie. Projevuje se nejčastěji jako zasílání
emailů nebo textových zpráv s výhrůžným obsahem, obtěžování přes telefon či chat,
vytváření webových stránek, které oběť zesměšňují nebo urážejí, fotografování, nahrávání
oběti a umisťování těchto záběrů na internet. Agresor se také může na internetu vydávat za
svou oběť a pod jejím jménem rozesílat nevhodné zprávy jejím přátelům.21
„Internet může šikanu zesílit. Kyberprostor umožňuje uvolnit skryté frustrace a
podporuje lidi k takovému chování, jehož by se v reálném životě neodvážili. Internetové
prostředí navíc smazává rozdíly ve fyzické síle a sociálním postavení ve skupině. Rozšiřuje
se publikum a to, co trvá několik chvil, může viset na webových stránkách měsíce. Běžná
šikana skončí, když jde dítě ze školy domů. Kybernetická šikana pronásleduje svou oběť
nepřetržitě. To, že ponižující informace jsou sdíleny s ostatními, může být pro mladého
člověka zničující.“ 22
Vzhledem ke každodennímu používání elektronických prostředků roste i problém
kyberšikany. Z praxe jsou známy případy, kdy žáci natáčí své učitele pomocí mobilních
telefonů a nahrávky pak zveřejňují na internetu. „Sebevraždu spáchal bývalý ředitel školy,
jehož výbuch hněvu a facku uštědřenou žákovi – natočené na video na mobilní telefon –
publikovali jiní žáci na internetu. A jiné internetové video „pouze“ zničilo kariéru učitelce
ze Znojma.“ 23
21 DIVÍNOVÁ, Radana. Cybersex : Forma internetové komunikace. Praha : TRITON s.r.o., 2005. 167 s.
ISBN 80-7254-636-8. 22 NYKODÝMOVÁ, Helena. Kde končí legrace a začíná kyberšikana. LUPA : Server o českém internetu
[online]. 2007 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/kde-konci-legrace-a-
zacina-kybersikana/>. 23 ČERMÁK, Miloš. Proč mít rád Facebook. A proč se ho bát.. Lidovky.cz [online]. 2009 [cit. 2009-03-13].
Dostupný z WWW: <http://www.lidovky.cz/proc-mit-rad-facebook-a-proc-se-ho-bat-d7q-
/ln_nazory.asp?c=A090209_092408_ln_nazory_glu>.
25
Při kyberšikaně dochází k proměně agresora a oběti. Agresorem nemusí být jedinec
fyzicky silný, ale jedinec silný v užívání informačních technologií. Oběť naopak nemusí
být fyzicky slabší než agresor.
Před kyberšikanou není úniku. Agresor může pronásledovat svou oběť 24 hodin
denně. Tím, že zde chybí projevy fyzického násilí (přímé znaky šikany – modřiny,
roztrhané oblečení, ztráta věcí…), je kyberšikana hůře rozpoznatelná.
Obecně se ujala představa, že děti virtuálně obtěžuje nějaký starší zvrhlík, který se
vydává za jejich vrstevníka. Většinou to tak ale vůbec není. V on-line komunikaci se
smazávají rozdíly ve věku či sociálním postavení. Mladší generace také lépe ovládá
počítač a lépe se orientuje v prostředí sociálních sítí než generace starší. Podle Peterky
(2009) je proto většinou představa postaršího zvrhlíka u počítače nesprávná. Iniciátoři
kyberšikany jsou často mladí lidé, vrstevníci svých obětí.
Jiří Peterka shrnuje problematiku kyberšikany takto: „Moc se nespoléhejte na to, že
technologie ochrání vaše děti před technologiemi. Neexistuje žádné jednoduché řešení –
třeba jako ověřování věku či filtrování apod. – které by uchránilo vaše děti před újmou. A
jen s několika výjimkami (kterých se média obvykle chytnou a náležitě je rozmáznou)
nejsou nástrahy, číhající na vaše děti v online světě, o nic větší než ty, které na ně číhají
každý den v reálném světě. Je to pořád stejná písnička, mámy a tátové – je na vás zajistit,
aby se vaše děti nedostaly do něčeho, co už nedokáží samy zvládnout. Nesvádějte to na
média.“ 24
24 PETERKA, Jiří. SID 2009: do boje proti kybernetické šikaně!. LUPA : Server o českém internetu [online].
2009 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/sid-2009-do-boje-proti-
kyberneticke-sikane/>.
26
5. SOCIÁLNÍ SÍT Ě
Sociální sítě můžeme charakterizovat jako aplikace, které umožňují uživatelům
mezi sebou komunikovat, seznamovat se, popřípadě hledat staré i nové známé. Můžeme
sem zahrnout celou škálu seznamek, chatů, osobních profilů nebo blogů. Všechny tyto sítě
umožňují posílání vzkazů některé další pak i sdílení fotek, videí, poslech hudby a další.
Sociální sítě se v poslední době stávají stále oblíbenějšími a počet jejich uživatelů závratně
stoupá.
Kromě pozitivních věcí, které tyto komunikační cesty nabízí, se setkáváme i
s negativními jevy. „Nejčastější rizika na sociálních sítích (a na Internetu obecně) nejsou
spojená jen s následným osobním kontaktem (například setkání s nějakým podvodníkem
nebo pedofilem), ale především se samotným kontaktem virtuálním. I ve světě jedniček a
nul si lidé mohou vyvádět poměrně nepříjemné věci – od krádeží a zveřejňování fotografií,
přes nadávky, obtěžování a sledování (stalking), až po zneužívání osobních informací a
kontaktních údajů.“ 25
Sociální sítě jsou v současné době velmi diskutovaným tématem. Někteří jejich
používání hájí, jiní před nimi varují. Jednoznačně však můžeme říci, že „p řínos
internetového social networkingu spočívá především v možnosti udržovat svůj okruh
kontaktů daleko za hranicí svého bezprostředního fyzického okolí.“ 26
V této kapitole se zaměřím na sociální sítě Facebook, Libimseti a další v této
struktuře:
1. Facebook
o Obecná charakteristika
o Principy, na kterých Facebook funguje
25 RYLICH, Jan. Mučení sociálních sítí aneb Safer Internet Day. LUPA : Server o českém internetu [online].
2009 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/muceni-socialnich-siti-safer-
internet-day/>. 26 WOLF, Karel. Ještě jedna malá poznámka k nebezpeční Facebooku. LUPA : Server o českém internetu
[online]. 2009 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/jeste-jedna-mala-
poznamka-k-nebezpecnemu-facebooku/>.
27
o Výhody zabezpečení Facebooku
o Rizika Facebooku
2. Libimseti.cz
o Obecná charakteristika
o Vytvoření profilu
o Problémy Libimseti.cz
3. Další sociální sítě
o Obecná charakteristika
5.1. FACEBOOK .COM
5.1.1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA
Komunitní server Facebook (vznik 4.února 2004) byl původně založen jako
komunikační systém studentů Harvardské univerzity. Dnes má již více než 180 milionů
uživatelů a jejich počet stále roste. Je používán ve 170 zemích světa a ve 35 jazycích
(včetně češtiny).
5.1.2. PRINCIPY , NA KTERÝCH FACEBOOK FUNGUJE
1. Registrace
První a nejdůležitější fází pro přístup je registrace. Ta má obrovskou výhodu v tom,
že se uživatel identifikuje pomocí své emailové adresy a ne přezdívky – odpadá
tedy problém, že zvolená přezdívka je již zabraná jiným uživatelem.
2. Vytváření profilu
Jakmile je uživatel zaregistrovaný, může si začít tvořit svůj profil.
a. Profilová fotografie
Uživatel vybere jakoukoli fotografii či obrázek a nahraje ji jako svou
profilovou fotografii (nahrát profilovou fotografii není povinností, uživatel
se může prezentovat i bez ní). Tato fotografie se potom objevuje jako
vizitka u všech uživatelových akci, které v rámci svého profilu podnikne.
b. Osobní informace
Tuto sekci může a nemusí uživatel vyplnit. Záleží na tom, kolik informací
chce o sobě poskytnout. K vyplnění se zde nabízí kategorie:
28
� Základní informace
Pohlaví, datum narození, stav (zadaný/á, nezadaný/á), politické a
náboženské názory atd.
� Osobní informace
Aktivity, zájmy, oblíbená hudba, filmy, televizní seriály, knihy,
citace atd.
� Kontaktní informace
Email, telefon, adresa bydliště, webové stránky.
� Vzdělání a práce
Vysoká škola, střední škola, zaměstnavatel, pracovní pozice, popis
práce atd.
c. Přidávání přátel
Již při registraci je uživateli nabídnuta možnost, aby pozval na Facebook své
přátelé, kteří zde ještě svůj profil nemají. Pozvánka je udělána velmi
pohodlně – Facebook prohlédne kontakty v uživatelově emailové schránce a
sám mu nabídne seznam jmen. Pak už stačí jen zaškrtnout, komu má být
poslán email s pozvánkou.
Při přidání kamaráda do svého seznamu se uživateli otevře cesta ke
kamarádovu seznamu, kde může najít někoho dalšího, koho zná. Je možné
neustále hledat v seznamech přátel a sbírat tak další a další přátele do svého
seznamu.
3. Vkládání fotografií a videí
Uživateli je umožněno vkládat do svého profilu fotografie, na kterých může
označovat sebe i své přátelé a nahrávat videa (youtube.com má dokonce na svých
stránkách ikonku Facebooku, na kterou uživatel pouze klikne a vybrané video se
automaticky zobrazí na uživatelově Facebookovém účtu).
4. Psaní vzkazů
Uživatel může psát veřejné vzkazy na zeď ( = veřejná nástěnka pro vkládání
příspěvků, poznámek, komentářů, apod.) svých přátel nebo psát soukromé vzkazy,
které nevidí uživatelé, pro které nejsou určeny (soukromé zprávy fungují na bázi
emailu – do uživatelovy schránky chodí zprávy, které si po zaregistrování na svůj
profil může přečíst).
5. Zájmové skupiny
29
Uživatel může vstupovat do různých zájmových skupin. Některé z nich jsou
politické (např. Volím ODS ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2009;
Nechci oranžovou republiku…; atd.) jiné jen pro zábavu (např. I love to party; Law
students are the sexiest students in the whole world, atd.) Z členství ve skupinách
neplynou uživateli žádné povinnosti. Může pouze přispívat na zeď skupiny, číst
příspěvky ostatních a zvát do skupiny své kamarády.
Facebook nabízí skutečně velké množství akcí, které může uživatel po přihlášení
podniknout. Není pak divu, že někteří lidé tráví na svém profilu hodiny denně.
5.1.3. VÝHODY ZABEZPE ČENÍ FACEBOOKU
Na Facebooku si uživatel může velmi specificky nastavit zabezpečení svých
osobních údajů. Tato možnost je čím dál tím více využívána.
1. Přístup k profilu
V rámci uživatelů Facebooku lze určit, kdo uvidí náš profil (každý, pouze přátelé, i
přátelé přátel), základní a osobní informace, fotky a videa, na kterých byl uživatel
označen jinými uživateli (zde lze nastavit možnost, aby se informace o označení na
fotce/videu jiným uživatelem zobrazila pouze nám – můžeme pak toto označení
z choulostivé fotky/videa odebrat dříve, než se nevhodný příspěvek zobrazí
v novinkách všech našich přátel) nebo příspěvky na zdi.
2. Rozdělení přátel do skupin
Je možné (a i žádoucí, pokud nechceme, aby došlo ke kolizím) rozdělit si své
Facebookové přátelé do skupin. Těmto skupinám pak uživatel přidělí různá práva
přístupu k jeho profilu. Skutečně blízcí kamarádi si pak budou moci prohlédnout
celý uživatelův profil, naopak kolegové z práce neuvidí třeba osobní fotografie
z dovolené/večírku nebo veřejné příspěvky od kamarádů zobrazené na hlavní
stránce profilu.
Jak již bylo řečeno, nastavení soukromí je na Facebooku skutečně široké. Základní
nastavení, které uživatel „dostane“ při registraci není příliš bezpečné. K našemu profilu
mohou přistupovat naši přátelé, ale i jejich přátelé (nejspíš kvůli rychlejšímu hledání
přátel), což je poměrně velká skupina lidí, kterou uživatel osobně nezná. Proto se vyplatí
30
hned po registraci věnovat pár minut zabezpečování svého soukromí a zamezit tak
nežádoucímu úniku svých osobních informací.
5.1.4. RIZIKA FACEBOOKU
Karel Wolf (2009) píše ve svém článku: „Facebook sám o sobě pochopitelně
žádnou přímou hrozbu nepředstavuje, není to žádná zákeřná aplikace, která se z nás snaží
vylákat citlivá osobní data nebo číslo kreditní karty“. 27
Technologie samy o sobě nejsou zlé, zlí jsou pouze lidé. Neměla by se proto otázka
„Jaká jsou rizika Facebooku?“ přeformulovat na otázku „Jaká jsou rizika naivních
uživatelů Facebooku?“ ? Někteří lidé o sobě do svého profilu skutečně napíší všechno
možné, včetně adresy bydliště, rodného čísla a intimních údajů. Pak se nestačí divit, kdo
všechno se k jejich osobním datům dostane a jak je zneužije. Jak ale zajistit poměr mezi
svobodou uživatele a jeho bezpečností? Řešením není neustále zpřísňovat požadavky
Facebooku a tvořit nové filtry. Některé věci filtrovat nelze. Je třeba upozorňovat uživatele
na možná rizika spojená se zveřejňováním svých osobních údajů na internetu a poučovat je
o různém nastavení zabezpečení. Také je třeba zdůraznit, že data, která nechceme šířit,
bychom na internet vůbec neměli dávat..
5.2. L IBIMSETI .CZ
5.2.1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA
Server Libimseti.cz byl založen na začátku roku 2002 a skutečně přinesl zlom
v seznamování po internetu. Systém je založen na osobních profilech, které jsou opatřeny
fotografií, popřípadě více fotografiemi, uživatele. Uživatelé si fotografie navzájem hodnotí
(k dispozici je stupnice od 1 do 10, přičemž 10 je nejvíce). Na serveru je také samozřejmě
chat, diskusní fórum, emailová schránka, videa uživatelů, atd.
- Denní návštěvnost se blíží 200 000 uživatelům
- Denně uživatelé vloží 60 000 nových fotografií 28
27 WOLF, Karel. Soukromí a bezpečnost v sociálních sítích prakticky – Facebook díl 1.. LUPA : Server o
českém internetu [online]. 2009 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW:
<http://www.lupa.cz/clanky/soukromi-v-socialnich-sitich-prakticky-facebook/>.
31
5.2.2. VYTVOŘENÍ PROFILU
Uživatel Libimseti.cz si vytvoří svůj profil, který pokud je 100% vyplněný
poskytuje skutečně téměř veškeré informace. Nad hlavní profilovou fotografií se nabízí
k vyplnění následující kategorie:
1. Osobní
zde uživatel vyplní základní informace jako je jméno, bydliště, zaměstnání,
vzdělání atd.
2. Postava
výška, váha, barva očí a vlasů, míry…
3. Závislosti
kouření, alkohol, práce, počítačové hry…
4. Sporty
uživatel si může vybrat z poměrně pestré nabídky nebo svůj oblíbený sport
přímo napíše do komentáře.
5. Zájmy
zde platí pro vyplnění stejná pravidla jako u sportů.
6. Oblíbené
informace o oblíbeném jídle, pití, filmu, knize, oblečení, kapele atd.
7. Majetek
udává, co vše uživatel vlastní – byt, mobilní telefon…
8. Hudba
hudební žánry, které má uživatel rád.
9. Intimn ě
Zaregistrovaný může vyplnit svojí sexuální orientaci, velikost poprsí –
popřípadě velikost mužství, informace o tetování, piercingu, zkušenostech
v sexu, oblíbené polohy, praktiky a dokonce i erotogenní zóny.
10. Povaha
28 AMBROŽ, Jan. Líbímseti.cz vyrostlo na koleně, teď baví lidi. LUPA : Server o českém internetu [online].
2007 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/libimseti-cz-vyrostlo-na-kolene-ted-
bavi-lidi/>.
32
na výběr je opět z dlouhého seznamu. Například věrná, přátelská, vůdčí,
plánující, diplomatická, naslouchavá, tvrdohlavá atd.
11. Názory
dozvídáme se, jaké je uživatelovo životní motto, plány do budoucna, životní
cíle, jaká jsou jeho rána, co nemá rád, čemu nikdy neodolá, jaké jsou jeho
hříchy a vzory…
12. Partner
jak by měl vypadat ideální partner – věk výška, první rande…
13. Přátelé
Seznam uživatelových přátel s jejich profilovými fotografiemi. Uživatel pak ke
každému může napsat nějaký komentář. Př.: “ renatkaa! úplně nejlepčejší
človíček, strašně moc jí mam ráda :o* hrozně hodná holka, dycky pomůže a
největší džoukerka je too :oD... jedna z lidí pro který bych se rozkrájela.. “ 29.
5.2.3. PROBLÉMY L IBIMSETI .CZ
Profily na Libimseti.cz nelze zdaleka tak dobře zabezpečit jako profily na
Facebooku. Uživatelův profil může vidět každý (nemusí být na Libimseti.cz ani
zaregistrovaný).
1. Spam
Díky kompletně vyplněnému profilu (s emailovou adresou, zájmy, věkem, atd.)
se firmy dozvídají potřebné informace o svých potenciálních zákaznících. Podle
nich pak posílají uživatelům reklamy na své produkty.
2. Ukradené fotografie
Koncem října roku 2008 vyvolala rozruch aféra s ukradenými fotografiemi
z Libimseti.cz. Někdo stáhl fotografie uložené v zaheslovaných albech a umístil
pak odkazy na ně na diskusní fóra.
Intimní fotografie dívek, které při tomto incidentu unikly, nebyly nijak zvlášť
vulgární (fotografie jsou na severu Libimseti.cz každý den kontrolovány a ty,
s nevhodným obsahem, jsou mazány). Je třeba se spíše zamyslet na tím, proč
slečny zveřejňují na svých profilech intimní fotografie? Proč se spoléhají na
ochranu hesla, kterou evidentně není těžké prolomit?
29 Citováno z Libimseti.cz – uživatelka r.e.n.a. - dostupné z http://libimseti.cz/r.e.n.a./pratele/
33
Tato událost zapříčinila, že server Libimseti.cz začal pracovat na lepším
zabezpečení profilů. Vyžadoval po svých uživatelích změnu hesla, které mělo
být zadáno komplikovaněji.
3. Zneužívání dívek
Jistý mladík s přezdívkou De.sade se seznamoval přes server Libimseti.cz
s mladými dívkami, zval je k sobě domů, opíjel je a pravděpodobně i zneužíval.
K tomuto problému se Libimseti.cz postavilo poměrně chladně a pouze
konstatovalo, že nenese odpovědnost za chování uživatelů. 30 Bohužel, je to
pravda. Dívky si za své neštěstí mohly samy. Server Libimseti.cz mohl ale
alespoň předstírat soucit a místo holého konstatování, že nenese odpovědnost,
mohl říci, že do budoucna se bude snažit podobným věcem nějak zabránit.
5.3. DALŠÍ SOCIÁLNÍ SÍT Ě
K dalším sociálním sítím řadíme chaty, blogy, diskusní fóra, seznamky a profilové
servery.
1. Chaty
Uživatel se zaregistruje na chat a pak už může vstupovat do jednotlivých
chatovacích místností, které jsou většinou odlišeny diskutovaným tématem –
koníčky, práce, politika, seznámení…
Výhodou je, že uživatel se specifickými zájmy může na chatu najít skupinu lidí
s podobnými zájmy. To by bylo v realitě velmi obtížné.
„Chatem byly dekonstruovány nejenom hranice fyzikální místnosti či
společného prostranství, ale také hranice, které zahrnovaly všechny dostupné
komponenty komunikace (to, jak se druzí tváří, držení těla, gesta, souhlas
vyjadřovaný přikyvováním, sympatie sdělované úsměvem nebo pohledem, tón hlasu,
tempo řeči aj.)“ 31
2. Blogy
30 RYLICH, Jan. Problémy sociálních sítí aneb zajímá to vůbec někoho?. LUPA : Server o českém internetu
[online]. 2008 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/problemy-na-siti-aneb-
zajima-to-vubec-nekoho/>. 31 VYBÍRAL, Zbyněk. Mění se lidská psychika v éře internetu?. Psychologie DNES. 2001, roč. 7, č. 3, s. 16-
19.
34
Blog je něco jako internetový deník. K jeho vytvoření není třeba znát programovací
jazyk. Autor zde píše svoje poznatky, myšlenky nebo nějaké pro něj důležité
informace. Návštěvníci jeho blogu pak na tyto příspěvky mohou reagovat a začlenit
se do diskuse.
I blogy jsou většinou nějak tématicky zaměřené. Často se setkáme s blogy o
hudebních skupinách, filmech, seriálech, slavných osobnostech, ale i o školním
nebo soukromém životě autora blogu.
3. Diskusní fóra
Po zaregistrování se uživatel může přidat do diskuse. Nejedná se o diskusi
synchronní, jako na chatech, ale asynchronní – uživatel napíše svůj příspěvek, na
který mohou ostatní uživatelé reagovat, mezi uveřejněním příspěvku a komentáři je
však prodleva, která může trvat hodiny nebo i dny.
4. Internetové seznamky
Uživatel zveřejní svůj inzerát na internetu a čeká, zda se někdo ozve. Internetové
seznamky jsou oblíbenější než seznamky v časopisech či v novinách, díky
obrovskému množství lidí, které se prostřednictvím internetu k inzerátu uživatele
dostanou (noviny nebo časopis si tolik lidí nekoupí).
Oproti Libimseti (které funguje také na bázi seznamky) jsou internetové seznamky
jednodušší – není třeba vytvářet a vyplňovat profil, stačí jen napsat inzerát.
5. Profilové servery
Z těchto sociálních sítí byl již zmíněn Facebook a Libimseti.cz. Ze zahraničních
můžeme jmenovat například Myspace.com, který slouží především pro začínající
hudební umělce. Ti sem vkládají své písničky (ostatní uživatelé si je mohou velmi
jednoduše přehrát) a mezi jejich přáteli najdeme především jejich fanoušky.
Z českých profilových serverů můžeme uvést třeba Lide.cz nebo Ukazse.cz.
35
6. BEZPEČNOST SOCIÁLNÍCH SÍTÍ
Otázka bezpečnosti sociálních sítí je v současné době velmi diskutovaným
tématem. Ochrana osobních údajů na těchto sítích zveřejňovaných je upravena v několika
zákonných předpisech České republiky. Právo na ochranu osobnosti fyzické osoby
upravuje občanský zákoník jako jednotné právo. Jeho funkcí je zabezpečit
v občanskoprávní oblasti důslednou ochranu respektování osobnosti fyzické osoby a její
individuální integrity jako nutnou podmínku její důstojné existence i jejího celkového
svobodného rozvoje.32
Občanský zákoník tuto problematiku upravuje takto:
§ 11
Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a
lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.
§ 12
1) Písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové
záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být
pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.
2) Svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové
snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona.
3) Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení
fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké
účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití
však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby.33
32 JEHLIČKA, Oldřich, ŠVESTKA, Jiří, ŠKÁROVÁ, Markéta. Občanský zákoník : Komentář. 6. vyd.
Praha : C. H. Beck, 2001. 1437 s. ISBN 80-7179-339-6.
33 Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník
36
Na základě zákonů by měla být osobní data na internetu dobře chráněna proti
zneužití. V realitě je to však velmi těžko proveditelné. Zabezpečení osobních údajů není
nikdy stoprocentní a vždy je možné ho nějak prolomit.
Kominutní servery slouží jako datová centra, kam uživatelé často ukládají i důvěrné
informace. Ty jsou atraktivním cílem pro útočníky. Provozovatelé těchto sítí by proto měli
zajistit bezpečné nakládání s osobními daty. „Dokud technické systémy používané
provozovateli společenských sítí nebudou vyhovovat stejným bezpečnostním standardům
jako systémy používané pro elektronické bankovnictví, vyhledání a zneužití dat ke
kriminálním účelům zůstane pro útočníky snadnou záležitostí.“ 34
Názory tohoto typu jsou na internetu zastoupeny v menšině. Jen málo kdo
upozorňuje na problém zabezpečení údajů na straně administrátorů. Tak to upravuje i
zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů:
§ 13
(1) Správce a zpracovatel jsou povinni přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k
neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či
ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k
jinému zneužití osobních údajů. Tato povinnost platí i po ukončení zpracování osobních
údajů.35
Toto ustanovení stanoví obecné povinnosti pro všechny správce a zpracovatele
osobních údajů. Ti musí vyhodnotit rizika a přijmout jim odpovídající opatření (technická,
organizační, právní…), aby zajistili ochranu osobních údajů. Údaje musí být chráněny vůči
zaměstnancům, jiným osobám, které s nimi přicházejí do styku, ale i vůči hackerům, kteří
se k informacím dostávají neoprávněně. Zákon však nestanoví, jaká konkrétní opatření má
správce či zpracovatel učinit.
34 Bezpečnostní rizika sociálních sítí. ICT security : Odborný časopis o bezpečnosti ze všech úhlů [online].
2008 [cit. 2009-03-27]. Dostupný z WWW: <http://www.ictsecurity.cz/copy-of-spolecenske-
site/bezpecnostni-rizika-socialnich-siti.html>. 35 Zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů
37
Většina názorů se přiklání k tomu, že to mají být uživatelé, kdo si chrání svá data,
ne administrátoři a že je daleko jednodušší, když si každý sám pohlídá, co o sobě na
internetu zveřejní.
Uživatelé se často spoléhají na nedostatečné zabezpečení sociálních sítí. Tím stoupá
i počet případů zneužití osobních údajů. Kvůli této problematice se hned na začátku roku
2009 pořádaly 2 speciální konference:
- Den ochrany osobních údajů
- Safer Internet Day (Den bezpečnějšího internetu)
6.1. DEN OCHRANY OSOBNÍCH ÚDAJŮ
Středa 28.ledna 2009 byla Dnem ochrany osobních údajů. Média tento den pojala
jako „Den varování před Facebookem“. Většina deníků informovala čtenáře o tom, že
evropský komisař Jacques Barrot varuje uživatele před nebezpečným Facebookem a
některé články dokonce naznačovaly, že by Evropa měla nějak zasáhnout.
„Dobrovolné odhalování soukromí označil za nebezpečné Jacques Barrot,
viceprezident Evropské komise odpovědný za spravedlnost, svobodu a bezpečnost. Barrot
konkrétně jmenoval službu Facebook, jako aktuální hrozbu zejména pro mladé lidi.
Upozornil, že sociální sítě využívají ke špehování svých zaměstnanců někteří
zaměstnavatelé. Jacquese Barrot zatím neuvedl, zda a jakým způsobem chce tento problém
řešit.“ 36
Jak výstup Jacquese Barrota ale opravdu vypadal? Barrot nevaroval před zákeřnou
aplikací jménem Facebook, ale před neinformovaností a naivitou jeho uživatelů, kteří bez
obav zveřejňují své osobní údaje na síti. Evropská Unie proto nebude zasahovat proti
Facebooku ani jiným komunitním serverům. I kdyby jejich užívání zakázala, přijdou
nějaké nové a problém se tím nevyřeší. Naopak je třeba zaměřit se na uživatele těchto sítí,
informovat je o možnosti zabezpečení jejich osobních dat a naučit je bezpečně „fungovat“
na síti. Nesmíme zapomínat na to, že na internetu se svého soukromí zbavujeme
dobrovolně.
36 POLESNÝ, David. EU varuje: Facebook je nebezpečný . Živě.cz [online]. 2009 [cit. 2009-03-21].
Dostupný z WWW: <http://www.zive.cz/Bleskovky/EU-varuje-Facebook-je-nebezpecny/sc-4-a-
145442/default.aspx>.
38
6.2. SAFER INTERNET DAY 2009
V úterý 10.2.2009 proběhl Den bezpečnějšího internetu (Safer internet day). Byl
zaměřen především na problém kybernetické šikany. Představil nový videoklip s názvem
Block bullying online (Zabraňte šikaně na internetu, dostupný na www.keepcontrol.eu),
který poměrně vtipně upozorňuje na problém kyberšikany.
Důležitým bodem konference bylo také podepsání tzv. Dohody, která zavazuje
provozovatele sociálních sítí. Zdůrazňuje přísnější kontrolu věku uživatelů, možnost hlásit
závadný obsah, lepší zabezpečení osobních údajů a zavedení centra podpory, které se bude
zabývat uživatelskými problémy. 37
A stejně jako při příležitosti Dne ochrany osobních údajů i zde byl kladen důraz na
vzdělávání uživatelů a informování o možnostech nastavení zabezpečení jejich osobních
profilů.
37 RYLICH, Jan. Mučení sociálních sítí aneb Safer Internet Day. LUPA : Server o českém internetu [online].
2009 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/muceni-socialnich-siti-safer-
internet-day/>.
39
7. DOTAZNÍKOVÉ ŠET ŘENÍ
7.1. CÍL DOTAZNÍKU
Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, jaké je procento využívání profilových
seznamovacích sítí mezi středoškoláky a vysokoškoláky, zda na nich dotazovaní zveřejňují
své osobní údaje, jaké konkrétní osobní údaje tam zveřejňují a zda si myslí, že jsou tyto
údaje dostatečně zabezpečeny.
Dotazníkové šetření bylo prováděno v době od 5.března 2009 do 24. března 2009.
Soubor tvořil náhodný výběr studentů.
Dotazník byl rozesílán v elektronické podobě i rozdáván vytištěn na papíře.
Obsahoval 10 otázek, z toho 8 uzavřených a 2 otevřené.
40
7.2. DOTAZOVANÁ SKUPINA
Celkem bylo osloveno 111 lidí (47 mužů a 64 žen). Z toho 77 studentů pražského
gymnázia (ve věku 14 – 18 let) a 34 vysokoškoláků (ve věku 21 – 29 let).
Tabulka 4 - struktura dotazovaných
Středoškoláci Vysokoškoláci Celkem osloveno Muži 31 16 47 Ženy 46 18 64
Celkem 77 34 111
Graf 1 - struktura dotazovaných
31
46
77
16 18
34
47
64
111
0
20
40
60
80
100
120
Středoškoláci Vysokoškoláci Celkem osloveno
MužiŽenyCelkem
41
7.3. VÝSLEDKY DOTAZNÍKU
7.3.1. OBECNÉ INFORMACE O UŽÍVÁNÍ INTERNETU A PROFIL Ů
I. Používáš ve svém volném čase internet?
Tabulka 5 - Používáš ve svém volném čase internet?
Ano Ne Muži 47 0 Ženy 64 0
Graf 2 - Používáš ve svém volném čase internet?
47
64
0
10
20
30
40
50
60
70
Ano
MužiŽeny
Interpretace otázky: Všichni dotazovaní odpověděli na tuto otázku kladně.
42
II. Kolik času denně na internetu přibližně trávíš?
Tabulka 6 - kolik času denně na internetu trávíš?
Středoškoláci Vysokoškoláci Muži Ženy Muži Ženy
¼ hodiny 0 6 0 2 ½ hodiny 6 10 1 5 1 hodinu 5 14 4 7 2 hodiny 0 5 3 2 3 hodiny 2 1 0 0 4 hodiny 4 2 3 0
Více 12 0 4 2 Nejsem na internetu denně 2 8 1 0
Graf 3 - Kolik času denně tráví na internetu středoškoláci.
0
65
0
2
4
12
2
65
12
0
8
10
14
¼ hodiny ½ hodiny 1 hodinu 2 hodiny 3 hodiny 4 hodiny Víc e Nejsem nainternetu
denně
Muži Ženy
43
Graf 4 - Kolik času denně tráví na internetu vysokoškoláci.
0
1
4
3
0
3
4
1
2 2
0 0
2
0
5
7
¼ hodiny ½ hodiny 1 hodinu 2 hodiny 3 hodiny 4 hodiny Víc e Nejsem nainternetu
denně
Muži Ženy
Interpretace otázky: Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že muži tráví na
internetu více času než ženy. Nejvíce času pak na internetu tráví muži středoškoláci, kteří
se často v poznámkách k této otázce přiznávali k hraní složitých a časově náročných
počítačových her po síti. Naopak některé středoškolačky (zvlášť mladší) nejsou na
internetu ani ¼ hodiny denně.
Vysokoškoláci, kteří odpovídali, že tráví na internetu víc než 4 hodiny denně pak
často uváděli, že využívají internet k práci.
Někteří dotázaní v poznámce k této otázce uvedli, že na internetu nejsou denně, ale
když se pak připojí, stráví zde i 4 a více hodin.
44
III. Na jakém serveru máš svůj profil, kolik času denně zde trávíš a kolikrát denně
se připojíš?
Údaje, které jsem získala z odpovědí na tuto otázku jsem v tabulce rozdělila do
dvou skupin – vysokoškoláci a středoškoláci. Odpovědi těchto dvou skupin se výrazně
lišily, proto je v následujících grafech porovnávám.
Vysvětlení levého sloupečku tabulky 7:
Mám profil na = na jakém serveru má dotazovaný založen svůj profil
Denně zde trávím… = na svůj profil se připojuji každý den a trávím zde uvedený počet
hodin
Připojuji se pouze… = na svůj profil se nepřipojuji každý den, ale pouze několikrát týdně
Za den se připojím… = kolikrát za den se uživatel na svůj profil připojí (podívá)
Tabulka 7 - Na jakém serveru máš svůj profil, kolik času denně zde trávíš a kolikrát denně se připojíš?
Facebook Libimseti Lide Xchat nikde VŠ SŠ VŠ SŠ VŠ SŠ VŠ SŠ VŠ SŠ Mám profil na: 27 35 2 12 6 30 0 3 6 16 Denně zde trávím měně než 1 hod 20 18 1 3 0 8 0 1 Denně zde trávím 1 hod 3 9 0 1 1 5 0 0 Denně zde trávím 2 hod 1 0 0 0 0 1 0 0 Denně zde trávím 3 hod 0 1 0 0 0 0 0 0 Denně zde trávím více než 3 hod 0 4 0 0 0 0 0 0 Připojuji se pouze 5-6x týdně 1 2 0 3 0 7 0 0 Připojuji se pouze 3-4x týdně 0 1 1 4 4 7 0 0 Připojuji se pouze 1-2x týdně 2 0 0 1 1 2 0 2 Za den se připojím 1x 4 12 1 4 0 12 0 1 Za den se připojím 2x 1 1 0 0 1 2 0 0 Za den se připojím 3x 0 4 0 0 0 0 0 0 Za den se připojím 4x 2 0 0 0 0 0 0 0 Za den se připojím víc než 4x 17 15 0 0 0 0 0 0 Nepřipojuji se denně 3 3 1 8 5 16 0 2
Interpretace dat v tabulce: Z tabulky vyplývá, že nejoblíbenější sociální sítí je u
dotazovaných Facebook. Oblíbené jsou i Lidé a Libimseti. Xchat není u dotazovaných
příliš populární. Dvacet dva dotázaných uvedlo, že nemá na internetu žádný profil. Někteří
45
se k tomu staví poměrně kriticky: „Nemám profil na žádném serveru a ani nikdy mít
nebudu.“ 38
Využívání jiných komunitních serverů se v tomto dotazníků neprokázalo.
Graf 5 - Na jakém serveru máš svůj profil?
45,539
15,6
3,9
20,8
79,4
17,6
5,90
17,6
0
10
20
30
40
50
60
70
80
Středoškoláci Vysokoškoláci
FacebookLideLibimsetiXchatNikde
Interpretace grafu: Graf ukazuje, kde mají své profily středoškoláci a kde
vysokoškoláci. Výsledky jsou vyjádřeny v procentech – ze 100% dotázaných
středoškoláků (77 lidí) má 45,5% profil na Facebooku, 39% profil na Lide a 15,6% profil
na Libimseti, 3,9% profil na Xchat a 20,8% nemá profil nikde.
Ze 100% dotázaných vysokoškoláků (34 lidí) má 79,4% profil na Facebooku,
17,6% profil na Lide.cz a 5,9% profil na Libimseti, žádný z dotázaných vysokoškoláků
nemá profil na Xchat a 17,6% nemá profil nikde.
Necelá čtvrtina dotázaných uvedla, že má na internetu více než jeden profil.
38 Student gymnázia v Praze, 14 let
46
Graf 6- Kolik času denně tráví na svém profilu středoškoláci.
30
15114
12
12
5
Méně než 1 hod 1 hod 2 hod 3 hod
Víc než 3 hod Pouze 5-6x týdně Pouze 3-4x týdně Pouze 1-2x týdně
Graf 7 - Kolik času denně tráví na svém profilu vysokoškoláci.
21
4
100
1
5
3
Méně než 1 hod 1 hod 2 hod 3 hod
Víc než 3 hod Pouze 5-6x týdně Pouze 3-4x týdně Pouze 1-2x týdně
47
Interpretace grafů: Většina středoškoláků i vysokoškoláků uvedla, že na svém
profilu netráví více jak 1 hodinu denně. Vysokoškoláci zde v porovnání se středoškoláky
obecně tráví méně času. Byly zde ale i extrémy – 4 a více hodin denně na svém profilu.
Je třeba rozlišovat mezi pojmy „čas strávený na internetu“ a „čas strávený na svém
profilu“. Když je uživatel připojen na internetu nemusí být nutně přihlášen i na svém
profilu.
Graf 8 - Kolikrát denn ě se na svůj profil p řipojíš? (vysokoškoláci)
1x
2x
3x
4x
více než 4x
Nepřipojuji se denně
1x 2x 3x 4x více než 4x Nepřipojuji se denně
48
Graf 9 - Kolikrát denn ě se na svůj profil p řipojíš? (středoškoláci)
1x
2x3x4xvíce než 4x
Nepřipojuji se denně
1x 2x 3x 4x více než 4x Nepřipojuji se denně
Interpretace grafů: Mnoho dotázaných uvedlo, že se na svůj profil podívají pouze
jedenkrát denně. Někteří se ani denně nepřipojují – tato odpověď se objevovala převážně u
uživatelů Libimseti a Lide. Uživatelé Facebooku často odpovídali, že se na svůj profil
připojí i několikrát za den (někteří třeba i 10x), aby zkontrolovali, co je nového u jejich
přátel. „Když jsem doma, jsem tam připojen nonstop, stejně jako mail, ale koukám tam tak
průběžně (takže třeba 100x :-)“ 39 „Když jsem na netu a pracuju, tak jsem tam asi každou
hodinu.“ 40
39 Student vysoké školy, 27 let 40 Studentka VŠE, 24 let
49
7.3.2. ZABEZPEČENÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ
IV. Jaké informace zveřejňuješ na svém profilu?
Následující tabulka a graf ukazují, co uživatelé nejčastěji zveřejňují na svých
profilech. Údaje jsou uvedeny v procentech.
Tabulka 8 - Jaké informace zveřejňuješ na svém profilu?
Jméno 100% Telefonní číslo 16% Příjmení 98% Skype, ICQ 30% Přezdívku 45% Školu 25% Věk (datum narození) 90% Zájmy 74% Stav (zadaný/nezadaný) 39% Vlastní fotografie 87% Adresu bydliště 0% Intimní údaje 0% Email 43%
Graf 10- Jaké informace zveřejňuješ na svém profilu?
0
20
40
60
80
100
1. Jméno 2. Příjmení 3. Věk4. Fotografie 5. Zájmy 6. Přezdívka7. Email 8. Stav 9. ICQ, Skype10. Škola 11. Telefon 12. Adresa bydliště13. Intimní údaje
50
Interpretace otázky: Všichni uživatelé, kteří mají někde na síti svůj profil v něm
uvádí své jméno. Většina z nich i příjmení, přezdívku, věk, zájmy a své fotografie. Nikdo
z dotázaných neuvedl, že na svém profilu uvádí adresu nebo intimní informace. Bylo by asi
potřeba definovat pojem „intimní informace“, jelikož hlavně středoškoláci některé údaje,
které ve svém profilu mají uvedené (sexuální orientace, erotogenní zóny …) za intimní
nepovažují. V reálném životě se tyto informace dozvídáme až mnohem později ve vztahu,
na internetu jsou to první nejvyhledávanější informace.
51
V. Kteří lidé mají povolený přístup k tvému profilu?
Odpovědi na tuto otázku jsem se rozhodla v tabulce i v grafu rozdělit do dvou částí:
- 1. část – Kteří lidé mají povolený přístup k tvému Facebookovému profilu?
- 2. část – Kteří lidé mají povolený přístup k tvému profilu, který je jinde než na
Facebooku?
Tabulka 9 - Kteří lidé mají povolený přístup k tvému Facebookovému profilu?
Všichni uživatelé 0 Jen zaregistrovaní uživatelé 2 Jen přátelé 55 I přátelé přátel 5
Graf 11 - Kteří lidé mají povolený přístup k tvému Facebookovému profilu?
0
55
5 2
Všichni uživatelé Jen zaregistrovaní uživatelé Jen přátelé I přátelé přátel
Tabulka 10 - Kteří lidé mají povolený přístup k tvému profilu, který se jinde než na Facebooku?
Všichni uživatelé 44 Jen zaregistrovaní uživatelé 9 Jen přátelé 0 I přátelé přátel 0
52
Graf 12 - Kteří lidé mají povolený přístup k tvému profilu, který se jinde než na Facebooku?
44
009
Všichni uživatelé Jen zaregistrovaní uživatelé Jen přátelé I přátelé přátel
Interpretace otázky: Vzhledem k nastavení serverů Lide, Libimseti a Xchat mají
k profilu uživatele přístup všichni, nemusí být ani zaregistrovaní. Jen málo uživatelů toto
nastavení změnilo tak, že se k jejich profilu mohou dostat pouze zaregistrovaní uživatelé,
nikdo nemá nastavení takové, aby jeho profil mohli vidět jen jeho přátelé ze seznamu
přátel nebo i jejich přátelé.
Toto se liší u Facebooku, kde je nastavení zabezpečení na vyšší úrovni a přístup
k profilu mají pouze přátelé uživatele a jejich přátelé. Jen málo z dotázaných uvedlo, že
toto základní nastavení přenastavilo a tím pádem, získali přístup k profilu všichni
zaregistrovaní uživatelé. Naopak se toto nastavení přenastavuje tak, aby k našemu profilu
měli přístup pouze naši přátelé.
„ Na Facebooku se na můj profil mohou koukat jen moji přátelé, kteří opravdu ví,
jak se jmenuji nebo jak vypadám, tudíž to asi nemohou zneužít.“ 41
41 Studentka gymnázia v Praze, 15 let
53
VI. Myslíš, že jsou tvé osobní údaje na tvém profilu dostatečně zabezpečené proti
zneužití?
Tabulka 11- Myslíš, že jsou tvé údaje na tvém profilu dostatečně zabezpečené?
Facebook Libimseti Lide Xchat Ano 40 3 4 0 Ne 2 8 19 1 Nevím 15 1 2 0 Je mi to jedno 5 2 11 2
Graf 13 - Myslíš, že jsou tvé údaje na tvém profilu dostatečně zabezpečené?
0
5
10
15
20
25
30
35
40
Facebook Libimseti Lide Xchat
Ano Ne Nevím Je mi to jedno
Interpretace otázky: S nastavením zabezpečení svého profilu je spojena i důvěra
v zabezpečení informací. Většina uživatelů Facebooku uvedla, že díky možnostem
nastavení zabezpečení se cítí, že jsou jejich informace dobře zabezpečené. Naopak u
serverů Lide, Libimseti a Xchat uvedla většina uživatelů (většinou středoškoláci), že si
nemyslí, že by jejich informace byly dobře zabezpečené, nicméně jim to je vcelku jedno.
54
„Jsou to informace, které jsou dostupné např. i přes školu, takže je to jedno…“ 42
„Spoléhám na štěstí, že můj profil si ten, kdo zneužívá osobní údaje, nevybere.“ 43
Někteří vysokoškoláci se k tomuto problému vyjádřili takto:
„Proti blbcům jsou snad moje údaje zabezpečené, ale jinak administrátoři taky
mohou zneužívat data a s tím nic neuděláme.“ 44
„Čas od času uvažuji o tom, jaké má potenciální útočník možnosti zneužití mých
soukromých údajů; předpokládám ale, že informace, které uvádím jsou pouze obtížně
zneužitelné.“ 45
„Nedělám si iluze, že by podobné servery byly nějak moc zabezpečené, proto jim
nesvěřuju nic, o čem nechci, aby všichni věděli.“ 46
„Nemyslím si, že zabezpečení informaci a osobních údajů je prvořadým cílem
Facebooku nebo jiných serverů.“ 47
42 Student vysoké školy v Praze, 27 let 43 Studentka gymnázia v Praze, 14 let 44 Studentka VŠE, 24 let 45 Student vysoké školy v Praze, 24 let 46 Studentka VŠE, 29 let 47 Studentka VŠE, 24 let
55
7.3.3. SEZNAMOVÁNÍ P ŘES INTERNET
Další část dotazníku se zabývá navazováním vztahu na internetu. Odpovědi na tyto
otázky se u středoškoláků a vysokoškoláků značně lišily. Proto uvádím srovnání odpovědí
(v tabulkách a grafech) těchto dvou kategorií.
VII. Navázal jsi někdy pomocí seznamovacích serverů na internetu nějaký vztah?
Tabulka 12 - Navázal jsi někdy pomocí internetu vztah? (vysokoškoláci)
Ano 8 Ne 6 Nenavštěvuji seznamovací servery 20
Graf 14 - Navázal jsi někdy pomocí internetu vztah? (vysokoškoláci)
8
6
20
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18
20
Vysokoškoláci
Ano
Ne
Nenavštěvujiseznamovací servery
Interpretace otázky: Z 34 dotazovaných vysokoškoláků pouze 8 má zkušenosti
s tímto seznamováním. Víc jak polovina dotázaných seznamovací servery vůbec
nenavštěvuje.
56
Tabulka 14 - Navázal jsi někdy pomocí internetu vztah? (středoškoláci)
Ano 51 Ne 10 Nenavštěvuji seznamovací servery 16
Graf 15 - Navázal jsi někdy pomocí internetu vztah? (středoškoláci)
51
1016
0
10
20
30
40
50
60
Středoškoláci
Ano
Ne
Nenavštěvujiseznamovací servery
Interpretace otázky: Ze 77 středoškoláků mělo se seznamováním přes internet
zkušenosti 51 z nich. Středoškoláci obecně více využívají chaty a diskusní fóra, kde není
problém navázat vztah.
57
VIII. Pokud jsi navázal/a přes internet vztah, popiš prosím, jak toto setkání
probíhalo.
Zkušenosti vysokoškoláků:
„Na NYXu jsem se v jedné diskuzi o Švédsku seznámil s klukem, který byl zrovna ve
Stockholmu. Sešli jsme se pak několikrát na pivko a pokec.“48
„V jedné místnosti na xchatu se začala scházet stabilní parta lidí s podobným
hudebním vkusem. Toto scházení se postupně přeneslo do hospod, chodíme spolu na
koncerty, pořádáme víkendové akce a podobně. Jedním z těchto lidí je i můj partner,
seznámili jsme se v podstatě až na těch srazech v hospodě. V současné době už na xchat
většina z nás vůbec nechodí, máme jiné způsoby kontaktu. Jednou nebo dvakrát jsem se
sešla s někým i jednotlivě, ale to skončilo tím jediným setkáním. Podobným způsobem (tj.
díky hromadným setkáním) se nyní osobně znám s různými lidmi z diskusních serverů – tam
ale virtuální kontakt pokračuje a ve spoustě případů převažuje nad tím osobním.“ 49
„Nevím, co všechno spadá pod seznamovací servery, ale pomocí seznamky na
www.katolik.cz jsem se seznámil se svojí slečnou. K webům typu libimseti.cz a podobně
mám v podstatě záporný vztah. Moje seznámení byla jednorázová akce, která mi vyšla.
Nikdy předtím ani potom jsem na seznamovací inzerát nezareagoval a nikdy jsem
seznamovací inzerát nepodal. Pravděpodobnost úspěšného seznámení přes inzerát ze
kterého vznikne kvalitní dlouhodobý vztah ve kterém jsou oba spokojeni nepovažuji za
příliš velkou.“ 50
48 Student vysoké školy v Praze (momentálně studuje ve Švédsku), 24 let 49 Studentka VŠE, 29 let 50 Student vysoké školy v Praze, 24 let
58
Zkušenosti středoškoláků:
„Setkal jsem se s lidmi, kteří se později stali mými přáteli a s nimiž jsem se
seznámil na internetu. Ne však na seznamkách nebo těchto profilech, ale na diskusním fóru
týkajícím se mého koníčka.“ 51
„Na chatu jsem se seznámil s dívkou, se kterou teď už rok a půl chodím.“52
„Jednou jsem se setkala s kamarádkou z icq a byla jsem na srazu blogařů. Vše
probíhalo úplně v pořádku.“ 53
„Osobně jsem se setkala s několika lidmi z chatu. Šli jsme si někam sednout a podle
toho, jak jsme si rozuměli se to vyvíjelo dál. S jedním z nich mám už roční vztah.“ 54
„Na internetu se seznamuju často, je tu velký výběr. Člověk s někým pokecá a pak
se prostě rozhodne, jestli se s ním už nebude bavit a nebo jestli spolu půjdou na rande.
Takhle jsem se dal dohromady s Martinem – už podle psaní jsem poznal, že má stejný styl
humoru. Padli jsme si do oka a už jsem spolu dva a půl roku. První rande probíhalo na
Vyšehradě – půl hodiny jsme se nemohli najít ☺“ 55
51 Student gymnázia v Praze, 17 let 52 Student gymnázia v Praze, 18 let 53 Studentka gymnázia v Praze, 14 let 54 Studentka gymnázia v Praze, 17 let 55 Student gymnázia v Praze, 18 let
59
IX. Pokud jsi navázal/a na internetu vztah, stali se z vás přátelé?
Tabulka 13 - Pokud jsi navázal/a na internetu vztah, stali se z vás přátelé? (vysokoškoláci)
Ano, scházíme se pravidelně
Ano, ale nevídáme se pravidelně
Viděli jsme se jen jednou
Ano, ale nikdy jsme se nesetkali
Nenavázal jsem vztah
2 2 1 3 26
Graf 16 - Pokud jsi navázal/a na internetu vztah, stali se z vás přátelé? (vysokoškoláci)
2 21
3
26
Ano, scházíme sepravidelně
Ano, ale nevídáme sepravidelně
Viděli jsme se jen jednou
Ano, ale nikdy jsme senesetkali
Nenavázal jsem vztah
Interpretace otázky: Podle mého dotazníkového šetření navazují vysokoškoláci na
internetu vztahy méně často než středoškoláci. „Nemám na nějakou seznamku čas. Navíc
přítele už mám, tak se nepotřebuju seznamovat.“ 56
Pouze 2 dotázaní uvedli, že se se svým internetovým protějškem vídají pravidelně.
Dvacet šest dotázaných vysokoškoláků vztah přes internet nenavázalo vůbec.
56 Studentka VŠE, 22 let
60
Tabulka 14 - Pokud jsi navázal/a na internetu vztah, stali se z vás přátelé? (středoškoláci)
Ano, scházíme se pravidelně
Ano, ale nevídáme se pravidelně
Viděli jsme se jen jednou
Ano, ale nikdy jsme se nesetkali
Nenavázal jsem vztah
8 5 6 32 26
Graf 17 - Pokud jsi navázal/a na internetu vztah, stali se z vás přátelé? (středoškoláci)
85
6
32
26
Ano, scházíme sepravidelně
Ano, ale nevídáme sepravidelně
Viděli jsme se jen jednou
Ano, ale nikdy jsme senesetkali
Nenavázal jsem vztah
Interpretace otázky: Víc jak polovina dotázaných středoškoláků navázala na
internetu vztah, který přerostl v přátelství. Třicet dva středoškoláků se se svým virtuálním
protějškem ale nikdy nesešla. „Nesetkali jsme se zatím osobně, ale víme o sobě velmi
mnoho.“ 57 Dvacet šest středoškoláků vztah přes internet nikdy nenavázalo.
57 Student gymnázia v Praze, 18 let
61
7.3.4. INTERPRETACE VÝSLEDK Ů DOTAZNÍKU
Prokázalo se, že sociální sítě jsou mezi středoškoláky i vysokoškoláky hojně
využívány. Uživatelé si vytváří své profily často i na více serverech, aby mohli lépe
komunikovat s přáteli. Většina dotázaných se na svůj profil připojí i několikrát za den a
čas, který zde stráví jistě není zanedbatelný.
Všichni uživatelé seznamovacích profilů na nich zveřejňují o sobě nějaké
informace – minimálně jméno, příjmení a kontaktní údaje. Nepřipouští si, že by jejich data
mohla být zneužita – mnoho dotázaných uvedlo, že je jim jedno, zda jsou jejich osobní
údaje zabezpečeny proti zneužití. Problematiku zabezpečení osobních dat si více
uvědomují vysokoškoláci a uživatelé Facebooku.
Se seznamováním přes internet mají větší zkušenosti středoškoláci, kteří jsou
otevřenější navazování nových vztahů pomocí profilových serverů. Vysokoškoláci se často
v situacích internetového seznamování chovají opatrněji a nevyhledávají příležitosti
k seznámení. I přes to jsem v některých dotaznících našla zajímavé komentáře, které výše
cituji.
62
8. ZÁVĚR
Téma ochrany osobních údajů na internetu bude asi věčně diskutovaným tématem.
Kdykoli vymyslí někdo systém, jak data zabezpečit lépe, bude to výzva pro někoho jiného,
aby tuto ochranu prolomil. A když bude ochrana osobních údajů dobrá, budou o sobě
uživatelé bezmyšlenkovitě rozhazovat údaje po síti. Řešení tohoto problému se proto
nachází někde v polovině obou cest – tzn.vytvářet dobré zabezpečení a ochraňovat osobní
údaje svých uživatelů, ale zároveň je upozorňovat na to, že žádné zabezpečení není
stoprocentní a nejlepší je prevence (neposkytovat o sobě informace, pokud nechceme, aby
je někdo věděl).
Určitě není špatné mít svůj profil na nějakém komunitním serveru a s jeho pomocí
komunikovat se svými přáteli nebo navazovat vztahy s novými lidmi, nikde se ale nepíše,
že tento profil musí být kompletně do detailu vyplněn. Proto je lepší nechat si nějaké
informace pro sebe a nevyzrazovat na sebe všechno.
Technologie nejsou zlé, zlí jsou pouze lidé.
63
9. POUŽITÁ LITERATURA
1) AMBROŽ, Jan. Líbímseti.cz vyrostlo na koleně, teď baví lidi. LUPA : Server o
českém internetu [online]. 2007 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW:
<http://www.lupa.cz/clanky/libimseti-cz-vyrostlo-na-kolene-ted-bavi-lidi/>.
Článek o sociální síti Líbímseti.cz, její náhlý rozkvět a hojné užívání.
2) CIGLEROVÁ, Jana. FACEBOOK : Velký bratr vás sleduje. Magazín DNES.
2009, č. 7, s. 28-31.
Článek o novém fenoménu jménem Facebook. Seznámení veřejnosti
s Facebookem.
3) ČERMÁK, Miloš. Proč mít rád Facebook. A proč se ho bát.. Lidovky.cz
[online]. 2009 [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW:
<http://www.lidovky.cz/proc-mit-rad-facebook-a-proc-se-ho-bat-d7q-
/ln_nazory.asp?c=A090209_092408_ln_nazory_glu>.
Problém soukromí na internetu; kybernetická šikana – konkrétní případy.
4) DIVÍNOVÁ, Radana. Cybersex : Forma internetové komunikace. Praha :
TRITON s.r.o., 2005. 167 s. ISBN 80-7254-636-8.
Kniha o komunikaci, internetu a lidské sexualitě. Jak lidé vystupují, komunikují
a navazují vztahy ve virtualitě? Shrnuje poznatky z oblasti psychologie
internetu.
5) DUŠKOVÁ, Monika, VACULÍK, Martin. Psychologické aspekty on-line
komunikace prostřednictvím internetu na tzv. chatech. Československá
psychologie : Časopis pro psychologickou teorii a praxi. 2002, roč. XLVI, č. 1,
s. 55-63.
Studie, jejímž cílem byla deskripce psychosociálních charakteristik on-line
komunikace na internetu prostřednictvím chatů.
6) HANDL, Jan. Mají Češi rádi sociální sítě?. LUPA : Server o českém internetu
[online]. 2008 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW:
<http://www.lupa.cz/clanky/maji-cesi-radi-socialni-site/>.
Přehled toho, zda čeští uživatele využívají sociální sítě a které z nich jsou jejich
oblíbené.
64
7) HANDL, Jan. Kyberšikana na vzestupu. LUPA : Server o českém internetu
[online]. 2009 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW:
<http://www.lupa.cz/clanky/kybersikana-na-vzestupu/>.
Článek o novém fenoménu spojeném s rozmachem sociálních sítí, chatů a
blogů.
8) JEHLIČKA, Oldřich, ŠVESTKA, Jiří, ŠKÁROVÁ, Markéta. Občanský
zákoník : Komentář. 6. vyd. Praha : C. H. Beck, 2001. 1437 s. ISBN 80-7179-
339-6.
Komentář k občanskému zákoníku.
9) KASÍK, Pavel. Nový „virus“ jménem Facebook - kolik přesně máte přátel?.
IDDNES.cz : Technet.cz [online]. 2007 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW:
<http://technet.idnes.cz/novy-virus-jmenem-facebook-kolik-presne-mate-pratel-
fy0-/sw_internet.asp?c=A070702_124802_sw_internet_pka>.
Vtipně psaný článek o sociální sítí Facebook, který s nadhledem podtrhuje její
výhody i nedokonalosti.
10) LUSKOVÁ, Eva, BLINKA, Lukáš, ŠMAHEL, David. Blog jako cesta k
porozumění dospívajícím. Psychologie : Elektronický časopis ČMPS [online].
2008, roč. 2, č. 3 [cit. 2009-02-18], s. 1-15. Dostupný z WWW: <http://e-
psycholog.eu/pdf/luskovaetal.pdf>.
Článek se zaměřuje na psychologické aspekty využívání blogů (on-line deníků)
v období mladší a střední adolescence.
11) MACKOVÁ, Petra, MÁLEK, Tomáš. Jak se seznámit a získat přátele na
internetu. 1. vyd. Praha : Otakar II., 2000. 159 s. ISBN 80-86355-10-1.
Internet slouží jako zprostředkovatel seznámení mezi lidmi. Jak se připojit
k internetu zdarma, kde je nejvíc lidí a kde je nejlepší zábava?
12) NYKODÝMOVÁ, Helena. Kde končí legrace a začíná kyberšikana. LUPA :
Server o českém internetu [online]. 2007 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW:
<http://www.lupa.cz/clanky/kde-konci-legrace-a-zacina-kybersikana/>.
Šikana se díky moderním technologiím mění na kyberšikanu. Vzniká nový
problém, který je třeba řešit.
13) PETERKA, Jiří. SID 2009: do boje proti kybernetické šikaně!. LUPA : Server o
českém internetu [online]. 2009 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW:
<http://www.lupa.cz/clanky/sid-2009-do-boje-proti-kyberneticke-sikane/>.
Kybernetická šikana – nešikanují technologie, ale lidé.
65
14) PETERKA, Jiří. Evropa proti Facebooku?. LUPA : Server o českém internetu
[online]. 2009 [cit. 2009-02-27]. Dostupný z WWW:
<http://www.lupa.cz/clanky/evropa-proti-facebooku/>.
Reakce na nepřesné novinové články o projevu Jacqese Barrota; Den ochrany
osobních údajů.
15) POLESNÝ, David. EU varuje: Facebook je nebezpečný . Živě.cz [online]. 2009
[cit. 2009-03-21]. Dostupný z WWW: <http://www.zive.cz/Bleskovky/EU-
varuje-Facebook-je-nebezpecny/sc-4-a-145442/default.aspx>.
Článek o evropském varování před Facebookem při příležitosti Dne ochrany
osobních údajů.
16) RYBKA, Michal, MALÝ , Ondřej. Jak komunikovat elektronicky. Praha :
Grada Publishing, s.r.o., 2002. 92 s. ISBN 80-247-0208-8.
Publikace uvádí srozumitelně uživatele internetu a mobilních telefonů do tajů a
zvláštností elektronické komunikace. Začátečníkům usnadní používání
komunikačního softwaru, pokročilé uživatele upozorní na chyby.
17) RYLICH, Jan. Mučení sociálních sítí aneb Safer Internet Day. LUPA : Server o
českém internetu [online]. 2009 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW:
<http://www.lupa.cz/clanky/muceni-socialnich-siti-safer-internet-day/>.
Nejdůležitější události Dne bezpečnějšího internetu, kybernetická šikana.
18) RYLICH, Jan. Líbísenámsoukromí.cz. LUPA : Server o českém internetu
[online]. 2008 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW:
<http://www.lupa.cz/clanky/libisenamsoukromi-cz/>.
Problémy serveru libimseti.cz – únik soukromých fotografií uživatelů.
19) RYLICH, Jan. Problémy sociálních sítí aneb zajímá to vůbec někoho?. LUPA :
Server o českém internetu [online]. 2008 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW:
<http://www.lupa.cz/clanky/problemy-na-siti-aneb-zajima-to-vubec-nekoho/>.
Jak se k problémům sociálních sítí staví jejich administrátoři.
20) ŠMAHEL, David. Psychologie a internet : děti dospělými, dospělí dětmi.
Praha : TRITON s.r.o., 2003. 158 s. ISBN 80-7254-360-1.
Jací jsme ve virtuálním světě? Jak komunikujeme? Technika nám dává nástroje
a prostředky pro navazování kontaktů ve virtuální realitě. Pomocí této knihy
můžeme pochopit jejich vzájemné prolínání, střetávání a ovlivňování.
21) ŠMAHEL, David. Specifika elektronické komunikace. Československá
psychologie : Časopis pro psychologickou teorii a praxi. 2001, roč. XLV, č. 3,
66
s. 252-258.
Studie o elektronické komunikaci. Zabývá se vnímáním sebe sama a vlastní
identity v on-line komunikaci a popisu internetu jako prostředí bez zábran.
22) ŠMAHEL, David. Komunikace adolescentů v prostředí internetu.
Československá psychologie : Časopis pro psychologickou teorii a praxi. 2003,
roč. XLVII, č. 2, s. 144-156.
Studie zabývající se dospívajícími v prostředí internetu se zaměřením na
komunikaci.
23) ŠMAHEL, David, VESELÁ , Martina. Interpersonální atraktivita ve virtuálním
prostředí. Československá psychologie : Časopis pro psychologickou teorii a
praxi. 2006, roč. L, č. 2, s. 174-186.
Studie, která se zabývá otázkou, podle jakých kritérií si uživatelé na internetu
vybírají své komunikační partnery.
24) ŠMAHEL, David. Specifika komunikace prostřednictvím internetu pohledem
psychologie. [s.l.], 2005. 22 s. Masarykova Univerzita - Fakulta sociálních
studií. Prezentace. Dostupný z
WWW: <http://ivdmr.fss.muni.cz/info/storage/cestina-smahel2005.pdf>.
Prezentace, která vyobrazuje důležitá fakta o on-line komunikaci v grafech.
25) ŠMAHEL, David. Vztahy adolescentů ve virtuálním prostředí v kontextu teorie
Marcii. [s.l.], 2005. 11 s. Masarykova Univerzita - Fakulta sociálních studií.
Prezentace. Dostupný z WWW: <http://ivdmr.fss.muni.cz/info/storage/smahel-
leden2005.pdf>.
Výzkum, který se zabývá on-line vztahy adolescentů. Výsledky pak shrnuje do
přehledných tabulek.
26) VĚTROVSKÁ, Petra. Komunitní sítě nejsou jen pro mladé. LUPA : Server o
českém internetu [online]. 2009 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW:
<http://www.lupa.cz/tiskove-zpravy/komunitni-site-nejsou-jen-pro-mlade/>.
Komunitní sítě využívají v dnešní době nejen adolescenti, ale i uživatelé
středního věku, kterým tyto sítě umožňují např. lepší pracovní komunikaci.
27) VYBÍRAL, Zbyněk. Mění se lidská psychika v éře internetu?. Psychologie
DNES. 2001, roč. 7, č. 3, s. 16-19.
Má internet vliv na lidskou psychiku? Článek shrnuje výsledky několika
zajímavých výzkumů, které se touto problematikou zabývají.
67
28) WOLF, Karel. Soukromí a bezpečnost v sociálních sítích prakticky – Facebook
díl 1.. LUPA : Server o českém internetu [online]. 2009 [cit. 2009-02-22].
Dostupný z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/soukromi-v-socialnich-sitich-
prakticky-facebook/>.
Vtipný průvodce zabezpečením vašeho Facebookového profilu. Uvádí velmi
praktické rady, které by si měl přečíst každý uživatel Facebooku, dřív než
vystaví svůj osobní život na internet.
29) WOLF, Karel. Jak překonat nástrahy Facebooku a vytěžit z něj co nejvíce . díl
2.. LUPA : Server o českém internetu [online]. 2009 [cit. 2009-03-10].
Dostupný z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/jak-prekonat-nastrahy-
facebooku-dil-2/>. Pokračování průvodce zabezpečení Facebookového profilu.
30) WOLF, Karel. Ještě jedna malá poznámka k nebezpeční Facebooku. LUPA :
Server o českém internetu [online]. 2009 [cit. 2009-03-12]. Dostupný z WWW:
<http://www.lupa.cz/clanky/jeste-jedna-mala-poznamka-k-nebezpecnemu-
facebooku/>.
Reakce na článek Jiřího Peterky - SID 2009: do boje proti kybernetické šikaně!
Autor nesdílí stejný názor jako Peterka.
31) ZANDL, Patrick. Libimseti.cz po hacknutí zvyšuje bezpečnost. LUPA : Server
o českém internetu [online]. 2009 [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW:
<http://www.lupa.cz/clanky/libimseti-cz-po-hacknuti-zvysuje-bezpecnost/>.
Server Líbímseti.cz měl v nedávné době určité problémy s únikem osobních dal
uživatelů, proto teď zpřísňuje svá kritéria.
32) Bezpečnostní rizika sociálních sítí. ICT security : Odborný časopis o
bezpečnosti ze všech úhlů [online]. 2008 [cit. 2009-03-27]. Dostupný z WWW:
<http://www.ictsecurity.cz/copy-of-spolecenske-site/bezpecnostni-rizika-
socialnich-siti.html>.
Názor, že zabezpečovat osobní údaje není na uživatelích, ale na serveru. Ten by
měl zajistit, aby nedošlo k zneužití.
33) Všeobecná encyklopedie. Praha : Nakladatelský dům OP, 1997. 4 sv. (787, 700,
740, 717 s.). ISBN 80-85841-33-9.
34) Míra anonymity na internetu. Absolut Beginner on WWWeb [online]. 3003 [cit.
2009-03-14]. Dostupný z WWW: <http://www.abowe.brbla.net/1-kapitola-
uzivatelske-minimum/bezpecnost-zaklady/anonymita-na-internetu.php>.
35) Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník
68
36) Zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů
37) Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. - Listina
základních práv a svobod
9.1. DOPLŇUJÍCÍ ZDROJE :
1) VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Praha : Portál, 2000.
ISBN 80-7178-291-2.
2) ČERMÁK, I., NAVRÁTIL, M. Vliv virtuální reality na psychiku jedince.
Československá psychologie : Časopis pro psychologickou teorii a praxi. 1997,
roč. 41, č. 1, s. 55-65.
3) WALLACE, P.M. The psychology of the Internet. [s.l.] : [s.n.], 1999. ISBN 0-
521-79709-8.
69
10. PŘÍLOHY :
10.1. PŘESNÉ ZNĚNÍ DOTAZNÍKU :
DOTAZNÍK NA TÉMA VIRTUÁLNÍ KOMUNIKACE A ZVE ŘEJŇOVÁNÍ
SVÝCH OSOBNÍCH ÚDAJŮ NA INTERNETU
Ahoj,
chtěla bych tě poprosit o vyplnění krátkého dotazníku týkajícího se virtuální komunikace a
zveřejňování svých osobních údajů na internetu. Vyplněním dotazníku mi pomůžeš se
zpracováním tématu mé bakalářské práce. Své odpovědi prosím vypiš slovy, zaškrtni
v tabulce nebo barevně vyznač. Děkuji za tvoji pomoc.
1. Používáš ve svém volném čase internet? Ano Ne
2. Kolik času denně na internetu přibližně trávíš? (zaškrtni)
½ hodiny 1 hodinu 2 hodiny 3 hodiny 4 hodiny
Více/méně:
Kolik
hodin/minut?
Nejsem na
internetu denně
Jiná odpověď: ___________________________
3. Zaškrti prosím odpověď, která tě nejlépe vystihuje, v posledním řádku napiš číslo.
Facebook Libimseti Lide Xchat Ukazse Jiný (napiš)
Mám profil na:
Denně zde trávím méně
jak 1 hodinu
70
Denně zde trávím 1
hodinu
Denně zde trávím 2
hodiny
Denně zde trávím 3
hodiny
Denně zde trávím víc jak
3 hodiny
Nepřipojuji se denně,
pouze 5-6x týdně
Nepřipojuji se denně,
pouze 3-4x týdně
Nepřipojuji se denně,
pouze 1-2x týdně
Kolikrát za den se na svůj
profil připojíš?
4. Jaké informace zveřejňuješ na svém/svých profilu/profilech? (zaškrtni)
Facebook Libimseti Lide Xchat Ukazse Jiný
Jméno
Příjmení
Přezdívku
Věk (konkrétní datum narození)
Stav (zadaný/nezadaný)
Adresu
Telefonní číslo, mobil
Skype, ICQ
Školu
Zájmy
Vlastní fotografie
Intimní údaje
71
Další ____________________________________________________
5. Kteří lidé mají povolený přístup k tvému profilu?
Facebook Libimseti Lide Xchat Ukazse Jiný
Všichni uživatelé
Jen zaregistrovaní uživatelé
Jen přátelé
I přátelé přátel
Jiní: ___________________________
6. Myslíš si, že jsou tvé osobní údaje dostatečně zabezpečené proti případnému
zneužití?
Facebook Libimseti Lide Xchat Ukazse Jiný
Ano
Ne
Nevím
Je mi to jedno
Jiná odpověď: ___________________________
7. Navázal jsi někdy pomocí seznamovacích serverů na internetu nějaký
vztah?(zaškrtni)
Ano
Ne
Nenavštěvuji seznamovací servery
Jiná odpověď: ___________________________
8. Pokud ano, setkal jsi se s tím člověkem osobně? Ve stručnosti, prosím, popiš, jak
toto setkání probíhalo:
__________________________________________________________________
72
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
9. Stali se z vás přátelé? (zaškrtni)
Ano, setkáváme se pravidelně
Ano, ale nevídáme se pravidelně
Ano, ale nikdy jsme se nesetkali (pokračujeme ve virtuálním přátelství)
Viděli jsme se jen jednou
Jiná odpověď: ___________________________
10. Pokud máš nějaké další zajímavé zkušenosti se schůzkami tohoto typu, prosím,
v krátkosti popiš:
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
__________________________________________________________________
Věk _______ Pohlaví ________ Datum _________
Děkuji za spolupráci.
![Vysoká škola ekonomická v Praze - sks [.] czinfo.sks.cz/www/zavprace/soubory/68370.pdf · 1 Úvod Toto téma jsem si vybral, protože se domnívám, že technologie Microsoft Silverlight](https://static.dokumenty.site/doc/80x56/5f94671e4a2f986d6d2fd624/vysok-kola-ekonomick-v-praze-sks-1-vod-toto-tma-jsem-si-vybral.jpg)
