Hašler…

Na písně Karla Hašleranapsal Pavel Kohout

Sázava nad Sázavou23. 9. 2012, 16.16

102Současná česká hra

Vychází s laskavou podporou statutárního města Brna.

© Pavel Kohout, 2013© Centrum pro kulturu a společnost, o. s., 2013

© Větrné mlýny (www.vetrnemlyny.cz), 2013

ISBN 978-80-7443-067-1ISSN 1803—7100

Svolení k divadelnímu provozování a k jakémukoliv veřejnému užití této hry udílí DILIA

(www.dilia.cz).

Osoby

Karel Hašler, Senior, Junior a opět SeniorZdena Frimlová, jeho ženaRudolf Deyl starší, jeho přítel

ostatní v pořadí svých výstupů

Důstojník SS alias holandský student ToonKápo českého baráku v německém koncentrákuZástupce kápa — němá roleHlas nebo RežisérInspicientkaOsvětlovač — jen ve zvukuRekvizitářPaní s jezevčíkem — němá roleDramaturgPrincipál Václav Choděra z ČelákovicBožka, jeho žena, nebo dcera Sekretářka direktora KvapilaRudolf Friml, skladatelGarderobiérGarderobiérkaTajemnice divadlaPán s bernským salašnickým psem — němá role

Starosta Královských VinohradExstarosta Královských Vinohrad — němá roleMístodržící c. a k. monarchie — němá roleFrantišek Křižík, vynálezce — němá roleBuršákCísař a král František Josef PrvníJaroslav Kvapil, direktor Národního divadlaEduard Bass, ředitel kabaretu RokokoBratr sokolEmanuel Moravec, plukovník a pak kolaborant Zvukař — jen ve zvukuPavel Kohout — jen ve fi lmuProducent gramofonové společnosti His Master’s VoiceTechnik v nahrávacím gramofonovém studiuPrvní kamelotDruhý kamelotPrimátor hlavního města Prahy — němá roleTovárník LhotskýChodící Hašlerka — němá roleHlasatelka Československého a Protektorátního rozhlasuRotný československé armádyČíšníkPrvní gestapákDruhý gestapák — němá roleMajor-auditor von GroebenRežisér fi lmuKameramanMaskér Klapka

Zpěváci & tanečníci & hudebníci

Spojením rolí lze hru zvládnout v úsporném obsazení. Protože vznikla z podnětu Tomáše Töpfera, nového ředitele mého mateřského Divadla na Vinohradech, byla psána „na tělo“ vinohradskému souboru. Případní další inscenátoři mohou lokální narážky prostě vypustit. Projev autora ve hře lze získat ze záznamu.

PK v dubnu 2013

První půle

Po celém horizontu projekce: dvůr koncentračního tábora se strážní věží, vše až skoro líbezné, protože něžně sněží. Ve středu prázdné, do hloubky otevřené scény je primitivní sprcha, z níž zatím jen visí rampou-chy; je zřejmé, že silně mrzne.

Až malebně tu stojí germánsky krásný důstojník SS v zimní výbavě s šikmo nataženou rukou, jako by držel psa. Vedle něho Kápo a jeho zástupce, rovněž zimně navlečení, s obušky a s černými trojúhelníky kriminál-níků. Důstojník vytáhne volnou rukou zlaté pouzdro, Kápo mu z něj bleskurychle poslouží cigaretou a zapálí mu ji. Esesák si dá šluka, a když s gustem vyfoukne kouř, nabídne i Kápovi. Ten se klaní, zapálí si sám a s požitkem předvádí zástupci své výsadní postavení. Sněží stále hustěji. V dálce píská a přejíždí vzdálený vlak. Neviditelný pes sebou mocně trhne, Esesák ho s námahou přidrží, celá skupina připomíná teď lovce.

Blíží se klapot. Přibíhá tak rychle, jak mu to dřeváky i zjevně zraněná noha dovolí, v tenkých pruhovaných had-rech třiašedesátiletý muž. Před trojicí se s velkým odstu-pem zastaví, strhne si čepici s plešaté hlavy a drmolí.

9

Senior HeftlinkTéwieTschecheSekstauzentfymf-hundrtajnunachzik!

Kápo Jak se menuješ?Senior HeftlinkTéwieTschecheSekstauzentfymf-

hundrt…Kápo Ty nemáš méno?Senior (už zmaten) HeftlinkTéwieTschecheseks…Kápo Ty ses narodil s číslem?Senior Nein…Kápo Ty neumíš česky?Senior Umím…Kápo Pan velitel dovolil, aby ses hlásil ménem

a mluvil česky. (Servilně se obrací na esesáka)

Esesák (kývne)Kápo Jak se menuješ?Senior Hašler…Kápo Celym ménem!Senior Hašler Karel…Kápo Narozenej?Senior Jednatřicátého ledna osmnáct set sedm-

desát devět…Kápo A kolikátýho je dneska?Senior Dvaadvacátý prosinec tisíc devět set

čtyřicet jedna.Kápo Což ví každej, protože pozejtří je…?Senior Štědrý den…Kápo Tak. A pan velitel má pro tebe něco pod

stromeček.Senior (mlčí)Kápo Tak se snad zeptej co!Senior Co…?

10

Kápo Chtěl si prej na marodce sprchu?Senior Ano…Kápo Tak tu ti na naši přímluvu nadělí pod

stromeček.Senior Děkuji… danke…Kápo Jenže nejdřív chce von, abys mu zazpí-

val. Já mu řek, jak je to pěkný, ta tvoje písnička česká. No a von ji chce taky slyšet. (Obrací se na Esesáka)

Esesák (kývne)Senior A to mám tady…?Kápo Jo. Von chce, aby to k Vánocům slyšeli

i všici v lágru, tak dostaneš i migrofón, velkej oršestr a svý publikum z našeho českýho baráku. (Hledí na esesáka, a když se dočká dalšího kývnutí, obrací se za scénu) Herajn!

Hlasy Lós, lós!

Dozorci sem vženou skupinku mrznoucích „diváků“ s čísly začínajícími na T jako Tscheche, a pár neméně mrznou-cích muzikantů v pruhovaných mundúrech. Mají har-moniku, housle, basu. Jeden dozorce staví před Hašlera starý mikrofon, od něhož se táhne šňůra bůhvíkam.

Kápo Tak jedem.

Malá kapela zahraje předehru.

Senior (tedy zpívá, jak jen v té zimě může) Ty naše písničky

jsou jako perličky

11

na šňůrce navlečené,tolik je krásy v nicha je to velký hřích,že jsou tak pomíjené.Ta naše písnička česká,ta je tak…

Už chvíli je zpěv rušen sílící známou melodií z dílny Beatles, ABBA nebo Roling Stones. Pak zaduní v celém divadle:

Hlas Stóóóp!

Všichni na scéně jsou v šoku. Střídavě hledají zdroj opa-kující se znělky a hledí k poslední řadě hlediště, cloníce si oči.

Hlas (podrážděně volá) Inspice!

Z portálu vyběhne dívka v džínách a s textem v ruce.

Inspice (cloní si oči rovněž do hlediště) Ano…?Hlas (duní) Kterej debil si nevypnul mobil?

Konečně jej vyloví z kapsy Esesák, zamáčkne a krčí rameny. Dívka ho omlouvá.

Inspice On je statista…Hlas Ale prokrista! Jenže vy jste nezajistila,

aby si ho vypnul!Inspice Já neumím anglicky…Hlas Co to s tím má…?Inspice (omluvně) On je Holanďan…

12

Hlas Jak to?Inspice Je tu na stáži jako medik, tak si přivydě-

lává…Hlas V divadle? Když neumí česky?Inspice Je to němá role… A on je lacinej… Hlas (rezignuje) Jak se jmenuje?Inspice Toon, to je u nich Tonda… Hlas Hi!Esesák Hi… (Cloní si oči)Hlas Toon, listen! Befor you’r entering the

stage, let your mobile in the wardrobe, o. k.?

Esesák O. k. Hlas A vy to laskavě zkontrolujete!Inspice Co? Já neumím anglicky…Hlas Jestli nechal mobil v šatně. Jinak vám ale

moc děkuju!Inspice Prosím… A za co?Hlas Že jste na esesáka nevybrala ještě lev-

nějšího Vietnamce.

Všichni na scéně se povinně zasmějí, současně se roz-svítí pracovní světlo.

Hlas Proč tam dáváte pracák?Osvětlovač (rovněž z reproduktoru) Já myslel, že je

pauza.Hlas Pauza bude až o pauze!Osvětlovač Jasná zpráva.

Původní světlo se vrací. Mezitím představitel Kápa cosi domlouval s Inspicientkou a vytratil se. Na scénu vchází

13

muž s listinou a starší žena vedoucí jezevčíka. Muž si na rampě cloní oči a volá do hlediště.

Rekvizitář Když máte zrovna pauzu, rejžo: Berete ji?Hlas Tu slečnu? Na co?Rekvizitář Tu fenu… Je cvičená.Hlas Vy… (Ovládne se) Doveďte ji k Toonovi,

Toon, take the dog.Esesák (vezme do natažené ruky vodítko

s jezevčíkem)Hlas Líbí se vám to?Rekvizitář No jo… vám ne…? Hlas Slyšel jste někdy o esesáku s jezevčíkem?Muž (bádá nad svým papírem) V rekvizitách

stojí jenom Pes! A pan Kohout má celej život pajdy…

Hlas Kohout jó, ale né esesáci… (Ovládne se) Dík, slečno, promiňte, vloudila se chyba. Ať vám zařídí odvoz. A vy mně laskavě sežeňte psa, který je vidět!

Rekvizitář a žena se psem otráveně odcházejí.

Hlas Takže! (Tleská) Znova od začátku! Inspice (se však hlásí dvěma prsty jako ve

škole) … sím … sím!Hlas Co ještě?Inspice Kápo… Teda (vysloví skutečné jméno

herce) si skáknul k tomu zubaři za rohem, vy sám jste mu to před zkouškou…

Hlas No moment… ale až dozkouším ten výstup!

14

Inspice Jsme kapku zpožděný, (opatrně) jak jste předělával ty světla…

Pauza. Všichni si cloní oči.

Hlas (opět se ovládne) Odložíme a skáčem! Strana pět, Hašler učeň.

Inspice (svolává mikrofonem, takže je to slyšet i ze zákulisí) Matka, Mistr a Hašler hoch… Výstup Matka, Mistr a Hašler chlapec.

Kápové i kapela civilně opouštějí scénu, nechápajícího Esesáka berou s sebou.

Hlas Připraveni?Inspice (zpoza portálu přes mikrofon) Jsou

svolaný!Hlas Takže! (Tleskne)

Projekce: stará dílna se stroji na výrobu rukavic, zvuk šicích strojů. Pauza.

Hlas Tak co je…?Inspice (vyjde na scénu, cloní si oči. Nešťastně)

Je taky pryč…Hlas Kdo?Inspice Kluk…Hlas Jak pryč?Inspice Matka tam ztropila scénu, že potřetí

zmeškal školu a ještě nezkoušel.Hlas A proto máme náhradníka, ne?

15

Inspice Ale až od zejtřka, dneska má písemku…

Na scénu vejde obrýlený muž s textem. Cloní si oči.

Dramaturg Můžu…?Hlas No co?Dramaturg Já myslím, nejen proto, že bychom

tyhle trable mohli mít věčně, ale z hle-diska celkové dramaturgie, můžem tu scénu…? (Naznačí rukou) Škrtnout.

Hlas Co…?Dramaturg Vy jste ji prima naaranžoval, ale jinak…

(Naznačí totéž)Hlas Co jinak?Dramaturg Čeho byl učedník, se dovíme dál…Hlas Ale že vyhoří při zkoušce…Dramaturg Prima aranžmá, ale… (Naznačí) Tady

by šlo jít rovnou dál… (Čeká)Hlas (rezignuje) Domluvím s autorem. Tak

začnem tím potpourri z Frimla…Dramaturg Pardon… předtím je Principál s Juniorem.Hlas Kteří jistě kafují v rekvizitárně, tak mi je

račte ihned…

Principál s uměleckou hřívou a značně omládlý Hašler s parukou vejdou na scénu.

Oba (uraženě) My jsme tady…Hlas Pardon, pánové, nezvyk… Takže! (Tleskne)

Projekce: ležení maringotek. Ržání, kdákot a jiné zvuky venkova. Na šňůrách se suší klasické kostýmy. Junior

16

odejde za scénu, aby se ihned vrátil s husou, kterou nesměle podá Principálovi.

Principál (převezme ji a volá) Božka?

Mezi kostýmy projde mladá žena, vezme husu, odborně prohlédne, souhlasně kývne a odejde s ní, kudy přišla.

Principál (si sedne a zapálí veržínko) Tak co si nacvičil?

Junior Erbenovu Kytici.Principál Ta je dlouhá jak Lovosice. Kouká z ní

vybrat něco dramatického!

Junior (po krátkém rozmyšlení recituje pate-ticky, ale s citem)

Co to máš, má milá, za pasem?Růženec s sebou vzala jsem…Ho! Ten růženec z klokočíjako had tebe obtočí,zúží tě, stáhne tobě dech:zahoď jej pryč, neb máme spěch!Růženec popad, zahodila byli skokem dvacet mil.A byla cesta nížinou,přes vody, luka, bažinou… —

Principál (krásně mluví, i když ho teď přeruší) Dobrá, dobrá! — Tak on chce hrát u mě. Kolik mu je?

Junior Dvacet…

17

Principál Přidává si, co? Šel blíž! Ukázal profi l!… Zuby!… Milovník?

Junior Momentně sám…Principál Milovník by mohl být jeho obor. Rozu-

měl mi?Junior Ano… Principál Dělají se mu kouty, ale to mají ženy

rády. Akorát ty ruce, proč je má tak rudé?

Junior Od louhu. Měl jsem být rukavičkář.Principál No to se dá zalíčit tělkou… A jakou má

výbavu? Junior Já… se ještě nežením…Principál Poslouchal, že nemá o divadle tuchu?!Junior Ne… Principál Chce-li hrát, musí mít v čem. Kostýmy

pro klasiku mám ve fundusu, ale publi-kum chce i salónštyky a já nemůžu vozit každou míru. Má frak?

Junior Ne…Principál No bez fraku ho nevemu!Junior A kde ho já vemu…?Principál Počkal, Božka! Kdo to šel ode mě na

vejminek…? Božka Kolínský!Principál Áno. Mám jeho adres, jistotně mu udělá

prajs! A ovšem i na cylindr, šály a špa-círku. Rozuměl mi?

Junior Ano…Principál A umí nějaký slavný part?Junior Ne…Principál Hm… Ví ze školy, kolik je sedum krát

18

devět?Junior Šedesát tři…Principál A kdo byl Hus?Junior Mučedlník…Principál Takže pamatováka má. A já mu ho posílím Choděrovou methódou. Hamleta zná?Junior Viděl jsem ho v Praze v Boudě.Principál Dnes večer sehraje Fortinbrase!Junior Už dneska…?Principál Má jenom osm veršů, ale Šumavský se

tak ztřískal, že by je nevykoktal. Může být rád, že se tu natrefi l, začne poslou-chat kolegy a zapojí se do šňůry.

Junior Šňůry?Principál Za týden postoupí na Róznkrance,

nemám trupu jako Šekspír, tak jsem ho spojil s Gildršternem, stejně melou totéž, přitom si naposlouchá Horácia od Nebeského, který v té šňůře dostane Hamleta, až mi odvedou Jizerského k pětatřicátníkům. A než Nebeský dostane roupy na lepší štaci, bude už on Hamleta umět jako Zdrávasmaria. Rozuměl mi?

Junior Ano…Principál Apropó: Hašler je neotřelý pseudoný-

mus! Jak se jmenuje opravdově?Junior Hašler…Principál Tím líp! Tady má další kusy, které si

hnedka opíše, protože mám jen po jednom exempláriu, a dá pozor, aby to neumastil. Pak si opíše, tuhle to má!

19

Rómea, a zase — od štěků až do hauptky, a podobně Zkrocení. Až mi to vrátí, dám mu ty salónovky od Šam-berka a Štecha, no a pak lidovky jako Tyla. Počkal… umí on zpívat?

Junior Ano…Principál Tak tu něco zapěl!Junior Můžu svoje?Principál Co! On skládá?Junior Jen tak, na svý děvčata…Principál Tak se chlubil!Junior (protože se Božka usadila před ním

jako publikum, snaží se i bez doprovodu zpívat jako v šantánu)

Já mám holku od Odkolků,ta má oči jako šmolku,je to holka vzdělanáa je na mě dělaná.Ve dne spí a večír vstává,v noci těsto zadělává,zadělává akorát,proto ji mám rád.

Ustrne v poslední póze jako socha.

Principál (ukazuje na něho publiku) Až ten-hle kandrdas páchnoucí po kožkách dobude všecka česká srdce, nevzdechne živá duše po tom, kdo ho tak vycepo-val. Činím to tedy sám, aby jméno mé při reprízách vašich znovu zaznívalo

20

v atmosféře zemské: principál Choděra Václav z Čelákovic! (Volá) Choděra Václav! Máte to, pitomci potomci?

Zatleská si, dá znamení orchestru a za zvuku fanfár z Libuše mizí v propadlišti, zatímco z druhého vyjede secesní věšák a honosná lavice, na níž sedí mladý mužv módním saku. Na věšáku visí dvě buřinky a dost obnošené sako, které si oblékne Junior a usedne též. Deyl vytáhne z kapsičky hodinky. Hašler začne konver-zaci.

Junior Asi čekáme na stejnou veselku? Nebo spíš na funus?

Deyl (upjatě) On se taky uchází?Junior I on? A taky milovník? Tedy dva kohouti

na smetišti, a berou jen jednoho.Deyl (stejně) Tož to si navzájem držme palce!Junior (podává mu ruku) Já jsem ňákej Hašler.Deyl (přijme ji dost neochotně) Deyl.Junior Poslouchal, neměl jeho pantáta

kožedílnu?Deyl No pořád má…Junior A říká mu něco jméno Steinhilber?Deyl Ten měl tu kožárnu na Kampě.Junior A v ní dřel učeň Hašler.Deyl No ne! On je přímo…Junior Rukavičkář. Jenže nesved próbu na

tovaryše!Deyl (roztaje) Já zas utekl z obchodní akády!

Vesele si tisknou ruce.

21

Junior Není i ten Deyl, co hrál v Lublani?Deyl A taky v Záhřebu.Junior (s úctou) Tak to je on, co šprechtil slo-

vinsky i chorvatsky?Deyl (polichocen) Mám kapku talent na

řeči.Junior Já ne, moh jsem tam hrát jen štěky, tak

jsem šel radši sám.Deyl Kam?Junior Zpátky ke šmíře… a on? Proč toho tam

nechal, když mu to šlo?Deyl Vzali mě v Plzni…Junior Snad ne u Budila…?Deyl Ano…Junior (vstane a bere si klobouk) To jdu

rovnou na biliár. Proti němu nemám do Zlatý kapličky šanci!

Deyl (velkomyslně) Možná ano, máme oba něco přednést!

Junior Koželuhu koželuh v nouzi druh. Mám pořád fl ek U Fleků.

Deyl Jako co?Junior Zpěvák svých písniček. Tak zlomil vaz!

Vyjde vznešená Sekretářka s lorňonem a papírem, spatří nejdřív Hašlera a je nelibě překvapena jeho oděvem.

Sekretářka Pan Deyl…?Deyl To jsem, prosím, já.Sekretářka (s ulehčením) Á! Šli se mnou. A oni jsou

kdo? Taky herec?

22

Junior Prosím ano.Sekretářka Tak šli taky, mají štěstí. Mistr Kvapil se

právě rozhodl uvést Žižku od Mistra Jiráska, je tam šedesát persón.

Odejde. Deyl Juniora obejme, Junior to opětuje.

Junior Já jsem Karel!Deyl Já jsem Rudolf Deyl starší.Junior Než kdo…?Deyl Než můj synátor. Bude taky Rudolf

a taky herec, tak aby si nás nepletli!

Ustrnou v sousoší. Na scénu se vrací vznešená paní.

Sekretářka (publiku) Dát zpěváku od Fleků tři štěky — provozní nutnost. Ale vzít ho do ensámblu Národního? Za sto let bude tu po jeho vzoru každý brát vedlejšáky v seriálech štrikovaných jak svetr na hada, a Hamlet začne propagovat, čím na scéně zadržuje moč. (Předvádí to) „Pít, či nepít? už není otázka.“ České divadlo by jinak dopadlo, kdyby se byl Mistr Kvapil neukvapil!

Odejde. Deyl s Juniorem se ještě přátelsky poplácají po zádech, než se rozejdou. Z orchestřiště vystoupá harmonikář, z propadla vyjede publikum, k němuž brzy přisedne s korbelem i Deyl. Projekce: jevišťátko v pivnici U Fleků.

23

Junior (zpívá) Já mám hezkou milou, sladkou, roztomilou sladkou roztomilou Anduličku.

Je to klenot pravý, jazyk nezastaví na chviličku.

Andulka má, to je děvče pěkné,na slovíčko jedno — sto jich řekne.Ale já se nedám, také pár slov shledám,

její řeč mě nikdy nezalekne.

K refrénu se postupně přidávají:

& hosté Andulko, Andulko, Anduličko,nesmíš být na mě zlá pro slovíčko,jestli mě, Andulko, nemáš ráda,můžeš si namluvit kamaráda.Andulko, Andulko, Anduličko,nesmíš být na mě zlá pro slovíčko,což tě to nebolí, srdce to dovolíAndulko, Andulko, Anduličko.

Deyl (při potlesku dojde k Juniorovi a obejme ho) Hašlere, mám za rohem ve Vojtěšské dvoucimerku, nechce bydlet se mnou?

Junior To nepůjde…Deyl (pochopí) Doplatí mi, až si vydělá!Junior Proč má mít kvůli mně škodu?Deyl Proč on ji chtěl mít kvůli mně? Koželuhu

koželuh platí dluh!

Projekce: Žofín 1904. Orchestr hraje známé skladby pod taktovkou Rudolfa Frimla. Velký ples, mezi tančícími se

24

objeví v žaketu i Junior s dívkou. Na konci organizuje potlesk pro autora, do něhož se hned zavěsila krásná Zdena v paletu.

Junior (opustil svou tanečnici a prodere se k němu) Maestro! Maestro Frimle! Smím jim složit reverenci! Takové melo-die! Bravo!

Friml Já jich odněkud znám, oni jsou… Junior Hašler.Friml Ale na Národním byli přece…Zdena Romeo! Vědí, že jsem jich oplakala,

když polkli ten jed?Junior Vědět to, milostpaní, byl bych vstal

štandopede z mrtvých!Friml To není má choť, nýbrž drazemilovaná

sestřička.Junior Ach! To vědět, milostslečno, nebyl bych

vůbec umřel a šel bych se jim přes por-tál klanět. Kde byly celý ty léta, co tu na ně čekáme?

Zdena (Frimlovi) Měls pravdu! Pražan si s Pařížany v lichotkách nezadá.

Friml Zdena tam studuje koncertní klavír a já ji uprosil, aby jela se mnou potěšit tetu, co se nám tu starala o matku.

Junior (Zdeně) Ony nám chtějí zas odjet? To nepřipustíme!

Zdena Kdopak?Junior My roduvěrní Češi. Neúpíme skoro tři

sta let v habsburským žaláři národů, aby nám pak národní poklad ukradli Frantíci.

25