Slánská radniceSlánská radniceinformační zpravodaj Městského úřadu Královského města Slaný

zdarma | číslo 7 | ročník XII | červenec 2009

Slovo starostySlovo starosty

Jako v Kocourkov� si p�ipadali p�edstavitelé m�st a obcí, kte�í žádali o dotaci z Evropské

unie na vybudování vodohospodá�ské infra-struktury. P�i vstupu �eské republiky do EU si totiž vyjednáva�i v p�ístupových dohodách zvolili ta nejp�ísn�jší kritéria v oblasti budování této infrastruktury. Obecn� to znamená, že se �R zavázala, že do roku 2010 budou odpadní splaškové vody ve všech m�stech a obcích na území republiky �išt�ny v kvalit�, ve které se �istí odpadní vody v národních parcích. „Nap�í-klad Francie v této kvalit� cht�la �istit odpadní vody na 20 % svého území. Když však francouz-ští ekonomové zjistili, kolik to bude jejich zemi stát pen�z, tak okamžit� zalobovali v Bruselu a toto kritérium snížili na sou�asných 18 %. �eská republika má se svými zvolenými pravi-dly velký problém zejména ekonomický, nebo� vodohospodá�ská infrastruktura je tak zastara-lá, že daná kritéria jsou prakticky nesplnitelná,“ �íká starosta Ivo Rubík. Zástupci m�sta Slané-ho reagovali na tyto podmínky již v roce 2004 spole�n� s Kladnem a dalšími okolními m�sty ze Slánska a Kladenska. M�sta se spojila do-hromady do velkého projektu za více než jednu miliardu korun a problém se za�al �ešit v t�ch myšlenkách, jak jim EU sd�lovala – spojujte se, budeme podporovat velké projekty, když uká-žete, že jste schopni spolupracovat a dohodnout se. „Po t�ech letech administrování, které si od-važuji nazvat šílené a které navíc stálo mnoho pen�z a úsilí, jsme se s vypracovaným projek-tem dostali do � nální podoby a p�edložili ho v Bruselu. Tam zasedla jakási evropská komise, jejíž složení jsme nebyli schopni zjistit a neví-me to dodnes. A ta konstatovala, že sice �eská republika, a tedy i naše vzniknuvší sdružení slánských a kladenských m�st a obcí, splnily všechny podmínky, které EU vyžadovala, ale že to neodpovídá jakýmsi dalším p�edpoklad�m a etice EU. Konkrétn� vadil systém provozování vodohospodá�ské infrastruktury v �R. Tedy to, že m�sta ji vlastní, ale pronajímají je spole�no-stem, které ji provozují. EU zkrátka chce, aby m�sta provozovala tuto infrastrukturu sama, což v našem stát� není prakticky možné, nebo� se jedná o licencovanou �innost, kterou zkrát-ka nemohou d�lat ú�edníci,“ objasuje Rubík. Díky tomuto bazírování tak „padlo pod st�l“ p�es 17 miliard korun pro �R a ú�edníci z Bru-selu zaveleli: „Rozd�lte se!“ Tedy vznesli úpln� odlišný požadavek, než p�ed t�emi lety. Slaný, Kladno a další m�sta zahodily t�i roky práce a za�ala si tedy pracovat na svém. Slaný m�lo t�i projekty: rekonstrukce �istírny odpadních vod,

kterou sice m�sto zrekonstruovalo v roce 2001 dle tehdejších norem za mnoho milión� korun, ale p�i vstupu do EU v roce 2004 to již nesta�ilo, protože se op�t zm�nily normy. „Realizace dal-ších požadavk� na tuto �istírnu jsou vy�ísleny na �tvrt miliardy korun. Vzhledem k rozpo�tu m�sta, který je pod 300 milión� korun, je to totální nesmysl a bez významných dotací tuto akci zkrátka Slaný zrealizovat nem�že,“ vysv�t-luje Rubík. Další projekt byla výstavba místní kanalizace v Kví�ku a t�etím projektem bylo napojení kanaliza�ního �ádu od Domova s pe-�ovatelskou službou do stávající štoly. Ten spadl pod st�l prakticky na samém za�átku, protože pravidla EU �íkají, že dotace se nevztahují na stávající kanalizace, ale tyto zdroje � nancují pouze vybudování kanalizací nových. „My sice máme do�asn� p�ipojený Domov s pe�ovatel-skou službou do kanaliza�ního �ádu, ale zp�sob p�ipojení není vhodný. Ovšem pravidla �íkají, že tam kanalizace je, tudíž s pen�zi po�ítat nem�-žeme,“ �íká starosta. M�sto Slaný se tedy pus-tilo do p�etvo�ení projektu na výstavbu kanali-zace v místní �ásti Kví�ek. Za dobu, po kterou se zbyte�n� tvo�ily projekty tak, aby vyhovovaly požadavk�m EU, a nakonec se ukázalo, že to stejn� bylo zbyte�né, by už dávno kanalizace ve Kví�ku byla hotová.

Pokra�ování na stran� 3

Slaný vybuduje kanalizaci

v Kvíčku bez dotací

Po vybudování kanalizace v Kví�ku bude násle-dovat rekonstrukce ulice Na Chmelnici.

FOTO: PAVEL ŠT�PÁNEK

Vážení spoluob�ané, milí Sla�áci,

nep�estává mne udivovat, jak mnoho lidí, i v našem m�st�, žije v ur�ité póze. Co tím myslím? Zp�sob jejich života neod-

povídá hodnocení, které si o nich vytvá�í bezprost�ední okolí. Jinými slovy – cítí se jinak, než jsou vnímáni svými známými. V�tšinou vidí sami sebe v lepším sv�tle. A za p�ípadné problémy viní všechny kolem, krom� té tvá�e, kterou pozorují každé ráno v koupelnovém zrcadle. Je to vcelku po-chopitelná vlastnost lidské psychiky, která brání celkovou vyrovnanost ducha. Pokud je rovnováha vychýlena na jednu stranu, stává se z doty�ného nesnesitelný egoista, nebo v opa�ném extrémním p�ípad� celý p�íb�h kon�í sebevraždou. N�kdy ovšem nabývá tato obrana p�evzatá od matky p�í-rody až pozoruhodných rozm�r�. Setká-vám se s ob�any, kte�í lžou tak intenzivn�, v p�ímém rozporu s fakty a d�kazy, že své „pravd�“ asi skute�n� v��í. P�ed lety jsem zažil p�ípad, kdy jeden ob�an na druhého podal trestní oznámení, že o n�m neprav-div� tvrdí, že byl mimo jiné �lenem Lido-vých milicí. Policie za�ala kauzu �ešit a po n�kolika týdnech ji ukon�ila s odhalením, že oznamovatel byl skute�n� v oné nebla-hé instituci, které se d�íve �íkalo „železná p�st strany“. Nechápal jsem. Zavedl jsem pro podobné chování ozna�ení – „bílá lež“. A hned jsem se pokusil o de� nici: Bílá lež je lží zpo�átku v�domou, nicmén� �astým opakováním se její autor natolik utvrdí ve svém názoru, že v jeho mysli se stává tvrze-ní pravdou. Další p�íklad. Žena ukradla pe-níze. Její �in byl nato�en kamerou. P�esto u soudu s naprostou suverenitou neustále opakovala, že je nevinná. Byla odsouzena. Když ji dnes potkám �as od �asu na ulici, paradoxn� se cítím já nep�íjemn� a ona vypadá v pohod�. P�emýšlím o tom, pro� tomu tak je. Došel jsem k záv�ru, že práv� „bílá lež“ ji ochrauje p�ed tím, aby se ne-musela styd�t sama p�ed sebou. Velký �ím-ský � losof, politik a demokrat Marcus Tul-lius Cicero svého �asu konstatoval: „Sob� samému je každý nejmén� znám.“ A jaký je záv�r a pou�ení z on�ch p�íb�h�? Každý z �tená�� a� si je nalezne sám pro sebe (a to v�etn� mn�). Všichni spole�n� se ale snaž-me, aby nás „bílá lež“ nikdy nepostihla.

M�jte se hezky!VÁŠ STAROSTA IVO RUBÍK

2 | www.meuslany.cz

A K T U A L I T Y

K R ÁT C E

Povinnost opat�it své psy mikro�ipy budou mít pravd�podobn� slánští ob�ané od za-

�átku p�íštího roku. M�sto Slaný tak reaguje na skute�nost, že se po m�st� pohybuje zhruba 3000 ps�, p�i�emž v evidenci je jich polovina. Se zvyšujícím se po�tem ps� také rostou nákla-dy na úklid m�sta, protože ne všichni majitelé po svých psech uklízejí. Do ulic m�sta se den-n� dostane až 750 kg psích exkrement�! Rada m�sta schválila p�ípravu obecn� závazné vy-hlášky, podle které budou majitelé ps� povinni opat�it je mikro�ipy, a m�sto tak bude mít lepší p�ehled o po�tu ps� na svém území. M�sto Sla-ný po�ítá také s tím, že nabídne majitel�m ps� r�zné možnosti slev na po�ízení �ip�. Zárove touto vyhláškou m�sto bude reagovat i na sku-te�nost, že od roku 2011 bude muset být o�ipo-ván každý pes, který se bude pohybovat v rámci zemí Evropské unie. -KU�-

Slánští psi by měli

mít mikročipy

Nové dialyza�ní centrum a rozší�ený gyne-kologicko-porodnický pavilon bude mít

slánská nemocnice, v jejímž areálu probíhají stavební práce na pavilonu D. Zastupitelé na svém posledním zasedání navíc rozhodli, že se budova zvýší ješt� o jedno patro. „Chceme totiž p�íští rok požádat o dotaci z regionálních ope-ra�ních program�. Ta se však vztahuje pouze na modernizaci, proto musíme samotné rozší�ení t�chto prostor � nancovat z m�stského rozpo�-tu. Dalším d�vodem je vy�ešení �ady problém� provozního charakteru v pavilonu D. Rozší�e-né prostory zajistí provoz, který bude vyhovo-vat platným hygienickým, epidemiologickým,

požárním a dalším provozním normám EU ve zdravotnických za�ízeních, které jsou nyní na hra-n�,“ vysv�tlil slánský starosta Ivo Rubík. Dialyza�ní centrum bude fungovat v p�ízemí, v prvním pa-t�e pak rozší�ené gynekologicko-porodnické odd�lení.

Nové dialyza�ní centrum bude pro pacienty s onemocn�ním led-vin znamenat obrovské zlepšení kvality jejich života, možná i jeho prodloužení, protože budou mít možnost docházet na dialýzy �as-t�ji než dosud. Podle slov starosty Rubíka je to nesmírn� pot�ebná v�c, která zvedne úrove zdravot-

nictví ve slánském regionu. Centrum samoz�ejm� bude poskytovat své služby i pacient�m ze širšího okolí, a� už se jedná o Lounsko, Kralupsko �i bližší �ásti Prahy. Dialyza�ní centrum bude mít 7 l�žek normálních a jedno pro infek�ní pacienty.

V rámci této p�estavby ješt� zastupitelé �e-šili rozvoj celého areálu nemocnice z hlediska infrastruktury a zelen� v jeho prostorách. Vel-kým problémem je kanaliza�ní �ád, který musí nahradit nový. �áste�n� se také vy�eší problém s parkováním v areálu nemocnice. Dojde také k úpravám a obnovám zelen�. Na tyto akce za-stupitelé vy�lenili z rezervy m�stského rozpo�-tu 4,2 milióny korun. -KU�-

V nemocnici probíhá výstavba dialyzačního centra a rozšíření gynekologie

Pozvánka na výstavu Jindřicha Štreita

Vlastiv�dné muzeum ve Slaném si vás do-voluje pozvat na vernisáž výstavy foto-

gra� í Jind�icha Štreita v pátek 10.7.2009 od 17:00 hodin v Cífkov� statku ve T�ebízi.

Zárove vás zveme na povídání s autorem v pátek 7. 8. od 17:00 hodin tamtéž.

Výstava potrvá do konce srpna. Bližší in-formace na www.muzeum.slansko.cz

Informace o fotografovi Jind�ichu Štreitovi najdete na stran� 12

V letních m�sících je ob�as p�íjemné pose-d�t v míst�, kam nedoléhá hluk automo-

bilového provozu a kde se nemusí rodi�e bát, že jejich ratolest vb�hne do cesty projížd�jící-mu vozidlu. I když slune�ných dní bylo zatím poskrovnu, v�tšina lidí uvítá možnost si v let-ním žáru posed�t ve stínu zelen�.

Toto vše spluje park za domem �p. 159 na Masarykov� nám�stí. P�estože v budov� p�-sobí mimo jiné Vlastiv�dné muzeum, Knihov-

na V. Štecha a Infocentrum, lokalita je známa jako park u kina. Díky pé�i pana Karla Hamp-la, vedoucího Kulturních za�ízení m�sta Sla-ný (KZMS), a jeho spolupracovník� (kino je sou�ástí KZMS) bude nyní park denn� ote-v�en pro ve�ejnost – celý týden od 10.00 do 18.00, v ned�li pak od 12.00 do 18.00.

V��ím, že si tuto lokalitu obyvatelé i návšt�vní-ci m�sta oblíbí a stane se vyhledávaným místem odpo�inku. ING. PAVEL BARTONÍ�EK, 1.MÍSTOSTAROSTA

Park u kina otevřen pro veřejnost

Stavební práce na pavilónu D v areálu nemocnice stále probíhají.FOTO: PAVEL ŠT�PÁNEK

FOTO: PETRA KU�EROVÁ

Klid a pohodu v centru m�sta nabízí park u kina. FOTO: PAVEL ŠT�PÁNEK

| 3

A K T U A L I T Y

www.meuslany.cz

Z jednání rady města Slaného 3. 6. 2009

Slánský VideoMagazín

Dokon�ení ze strany 1

„Pokud se totiž pravidla hry v pr�b�hu rea-lizace projekt� n�kolikrát zm�ní, a to dokonce b�hem jednoho roku �ty�ikrát, je opravdu nad naše síly o dotace žádat. Je to jako kdyby b�hem fotbalového zápasu n�kdo v polovin� zm�nil pravidla hry,“ �íká Rubík. Druhý pokus spo�í-val v díl�ích zm�nách projektu, a jak EU m�stu Slanému doporu�ila, zažádali jeho p�edstavitelé o dotaci z Opera�ního programu životního pro-st�edí. Ani tato cesta se neukázala jako správná a i v tomto p�ípad� došlo ke zm�nám podmínek. Z p�vodní možnosti podpory až 85 % celkových náklad� se nakonec ukázalo, že z tohoto pro-gramu by Slaný mohlo získat maximáln� 60 %, ovšem z p�vodních odhad� náklad�, které byly vypo�teny na 17,5 milión� korun, takže by m�-sto dostalo zhruba 7 milión�. Skute�né nákla-dy jsou však okolo 30 milión�. „Navíc, p�esto-že nám dotaci p�iznali, už te víme, že nejsme schopni splnit další podmínky, které jsou t�eba p�i vyú�tování. Ty �íkají, že provozovatel, v na-šem p�ípad� Veolia Voda, si nechá regulovat veškeré své budoucí zisky a tvorbu cen vodného i sto�ného pod�ídí metodice p�edepsané Ope-ra�ním programem a že se zkrátí doba smluv-ního vztahu m�sta a provozovatele, která byla p�vodn� na dobu neur�itou. Nakonec ú�edníci z Bruselu avizovali, že je t�eba p�ed�lat smlouvu na dobu ur�itou, a to nejdéle do roku 2019. M�s-to a Veolia se tedy dohodly a smlouva se p�ed�-lala. Následn� už EU hlásila, že smluvní vztahy chce dle nových pravidel do roku 2015. Toto by byla podmínka, která by se ješt� možná dala vy-jednat. Ovšem p�edchozí dv� jsou naprosto ab-surdní a je to p�ímo proti principu soukromého podnikání. Je to prachoby�ejná buzerace a já se ani nedivím, že francouzské vedení spole�nosti Veolia odmítá toto ud�lat a že se s celou v�cí ob-rátili na evropského ombudsmana,“ st�žuje si na jednání EU starosta. Slánští ob�ané platí za je-den m3 vodného a sto�ného asi 57 korun, pokud

by m�sto kanalizaci v Kví�ku vybudovalo s po-mocí EU, p�i dotaci 7–8 milión� korun, tak by Slaáci platili 95 korun za m3. Když m�sto Slaný kanalizaci vybuduje samo za pomoci úv�ru, �i jiného podobného � nancování, tak odhad je, že by se sazba zvýšila na 62 korun za m3. „Rozhod-li jsme se tedy, že „s díky“ vrátíme již p�iznanou dotaci z Opera�ního programu životního pro-st�edí a kanalizaci ve Kví�ku zkrátka vybuduje-me za své a o další dotace v této oblasti za takto poko�ujících podmínek již žádat nebudeme. Dokud m�sta a obce nebudou mít oporu v �eské vlád�, která za sou�asných politických podmí-nek nemá natolik silný mandát, aby mohla v EU zm�nit nehorázné podmínky tak, aby pro m�sta byly alespo trochu p�ijatelné, budou si muset �eská m�sta pomoci sama,“ �íká Rubík.

Kanalizace ve Kví�ku se za�ne budovat letos na podzim, stavba by m�la být dle odhad� m�stu p�edána na ja�e roku 2010. Rada m�sta plánuje p�edložit zastupitel�m jako prioritu rozpo�tu na p�íští rok rekonstrukci celé ulice Na Chmelnici v Kví�ku. Pokra�ovat se bude výstavbou kanali-zace v m�stské �ásti Kvíc, na kterou má Slaný do-taci od Ministerstva zem�d�lství �R ve výši 50% celkových náklad� a jejíž vyjednávání, na rozdíl od p�edchozích fond� EU, trvalo pouhý jeden m�síc. Tato kanalizace bude p�ímo navazovat na kanalizaci v Kví�ku, což byla podmínka pro získání dotace z Ministerstva zem�d�lství. Když vše dob�e vyjde, tak v roce 2010 bude hotová ka-nalizace v místních �ástech Kvíc a Kví�ek a zre-konstruovaná ulice Na Chmelnici. Na rok 2011 m�sto p�ipravuje rekonstrukci panelové cesty mezi ob�ma �tvrt�mi, ze které chce vedení m�s-ta Slaného ud�lat �ádnou komunikaci, aby tam mohla být zavedena m�stská hromadná dopra-va. Z technických d�vod� to totiž dosud nebylo možné, nebo� autobusy se nem�ly kde otá�et. B�-hem dvou let tedy m�sto Slaný chce vy�ešit hned n�kolik pal�ivých problém� najednou.

-KU�-

Slaný vybuduje kanalizaci

V m�sí�níku Slánský VideoMagazín pro vás chceme zachytit hlavní události

v Královském m�st� Slaný. Pozvat vás na zajímavé akce. P�edstavit �innost podnik� a � rem, ale také p�ipomenout okamžiky dávno minulé.

Magazín m�žete zhlédnout nejen na m�stských webových stránkách www.meuslany.cz, ale i na obrazovkách umíst�-ných na m�stském ú�ad� a v plavecké hale. DVD s magazínem si m�žete zdarma za-p�j�it v podateln� m�stského ú�adu nebo v infocentru.

Pokud chcete prezentovat svoji � rmu, pozvat ob�any na vámi po�ádanou akci, nebo vyrobit krátkou reklamu do video-magazínu, kontaktujte nás: kolackovsky@meuslany.cz nebo info@husnik-video.cz.

Červnové vydání VideoMaga-

zínu nabízí tyto reportáže:

Slánský �ty�lístekD�tský denDiamantová svatbaMotorká�ská svatbaVolby do evropského parlamentuPasování prv�á�k� na �tená�eVojenský prostor Slaný-DrnovZ historie: Okrsková spartakiáda 1980

Rada m�sta doporu�ila zastupitelstvu m�sta schválit v rámci Programu rege-

nerace na akci „Obnova vstupu ve východ-ním pr��elí Modletického domu �. p. 14 ve Slaném“ podíl m�sta k získané dotaci ve výši 60 tis. K�.

Rada m�sta doporu�ila zastupitelstvu m�-sta schválit rozpo�tové opat�ení �. 12/2009, a to zapojení �ásti rozpo�tové re-zervy ve výši 49 tis. K� do výdajové �ásti roz-po�tu m�sta na zpracování projektu stavby pro akci „Rekonstrukce �ásti ulice Ouvalo-vá ve Slaném“.

Rada m�sta doporu�ila zastupitelstvu m�-sta schválit rozpo�tové opat�ení �. 13/2009, a to zapojení �ásti rozpo�tové rezervy ve výši 69 tis. K� do výdajové �ásti rozpo�tu m�sta

na zpracování projektu stavby pro akci „P�í-stavba objektu �.p. 1713 v Nosa�ické ulici ve Slaném“.

Rada m�sta doporu�ila zastupitelstvu m�-sta schválit rozpo�tové opat�ení �. 14/2009, a to zapojení �ásti rozpo�tové rezervy ve výši 260 tis. K� do výdajové �ásti rozpo�tu m�sta na zpracování projektu stavby pro akci „Re-konstrukce ulice Na Chmelnici ve Slaném“.Rada m�sta doporu�ila zastupitelstvu m�sta schválit rozpo�tové opat�ení �. 16/2009 a to zapojení �ásti vráceného DPH ve výši 289 tis. K� do výdajové �ásti rozpo�tu m�sta na akci „Kotelna 39 – Všehlušická – moderni-zace primérních rozvod� kotelny“.

Rada m�sta doporu�ila zastupitelstvu m�-sta schválit rozpo�tové opat�ení �. 17/2009,

a to zapojení �ásti rozpo�tové rezervy ve výši 37 tis. K� do výdajové �ásti rozpo�tu m�sta na akci „Výstavba brodu na Šternberském potoce v areálu Jímací území Kví�ek“.

Rada m�sta doporu�ila zastupitelstvu m�sta schválit rozpo�tové opat�ení �. 18/2009 a to p�evod �ástky 1 425 000,- K� v rámci rozpo�tu odboru školství a t�lo-výchovy z neinvesti�ního p�ísp�vku VSH Slaný § 3412, položka 5213 na neinvesti�ní p�ísp�vky jednotlivým sportovním klub�m §3419, položka 5222 (BC Slaný 210 000,- K�, HK Lev Slaný 715 000,- K�, SK Slaný 500 000,- K�).

Celý zápis z jednáná rady a zastupitelstva m�sta najdete na www.meuslany.cz

4 | www.meuslany.cz

K U LT U R A

Již �tvrtým rokem se na slánském Masary-kov� nám�stí budou odehrávat pravidelné

páte�ní koncerty Music on the Square - Hud-ba na nám�stí 2009, letos od 26. �ervna do 28. srpna.

Série letních koncert� letos za�ala již pát-kem 26. �ervna a nabídka od punku až po dechovku by však m�la zaru�it, že si každá v�ková kategorie najde na nám�stí cestu.

V p�edchozích ro�nících vystoupili Big Band Beta ZUŠ Slaný, Bomb Texas (BRD), Dámy & Pánové, Deratizé�i, Dvo�a�ka, Fit-tipaldi Is Dead, Kotlíci, Kujooni, Red ho tchili Prague, Rotace, Tane�ní orchestr Františka Šitty, Totální nasazení a Trosky.

Koncerty, na které je op�t vstup zdarma, za-�ínají vždy od 20.00 a kon�í nejpozd�ji ve 22 ho-din. Program letních koncert� je následující:26. 6. Deratizé�i + Dilemma in Cinema 3. 7. Kartmaggy 10. 7. Darwien 17. 7. Red Hot Chili Prague24. 7. Dvo�a�ka 31. 7. Kujooni 7. 8. Rotace 14. 8. Wirebrush 21. 8. Rasta� dli Orkestra + Módní p�e-

hlídka Magdalenky 28. 8. D�eváci

Aktuální informace na http://www.kultu-ra.slansko.cz/akce/2009/06/hudba-na-na-mesti-2009 .

ING. PAVEL BARTONÍ�EK, 1. MÍSTOSTAROSTA

Již VII. ro�ník Turnaje o ceny v pétanque – memoriál La-

dislava Betky – odstartoval p�ed druhou hodinou odpo-ledne. Pod vedením Miloše Pospíšila, �editele turnaje, hrálo 20 dvou�lenných tým� na 3 h�ištích. Týmy byly roz-d�lené do kategorie junio�i (6 tým�) a dosp�lí (14 tým�).

V juniorské kategorii sou-pe�ily týmy Bejsbolá�i, Dva mušketý�i, Draci, Drti�i, Happy three friends a Pirát-ky. Zvít�zil tým Bejsbolá�i ve složení Pé�a Kos a Honzík Pospíšil, t�sn� následován Pirátkami (Stefana Pokuto-vá a Denisa Rybová) na dru-hém a Drti�i (Kuba a Tomáš Drtinovi) na t�etím míst�.

Kategorie dosp�lých byla rozd�lena do dvou skupin. V první, kde hráli Babky, Bag�íci, Dr-ti�i, Hooligans, Mist�i, Myší díra a Twiggy, postoupili do � nále Mist�i (Roman Pokuta a Ond�ej Ryba) a Hooligans (Lukáš Jandelka a Tomáš Navrátil). Z tým� druhé skupiny – Emo Stars, Chmela�í, Jágr tým, Kosí brat�i, Neico, Šlapánice a Venuše – postoupili Emo Stars (Saša Dryjáková a Lucka Knoblochová) a Jágr tým (Kuba a Petr Ho�ejší).

Ve � nále – p�i stejném po�tu vít�zství – byl na body celkov� první Jágr tým, dru-zí Hooligans. I mezi dalšími dv�ma týmy roz-hodovalo p�i stejném po�tu bod� skóre. T�etí skon�ili Emo Stars , �tvrtí pak Mist�i.

Samoz�ejm�, že v�tšin� p�íchozích hrá�� nešlo o vít�zství, ale spíše o dobrou zábavu, a tak se paraleln� hrál i nohejbal. Kolem šesté hodiny se na korb� nákladního vozu Iveco ro-

zezvu�ela aparatura hudební skupiny Krys-tal, která hrála k dobré pohod� a tanci.

Pod�kování za p�íjemn� strávené odpo-ledne a ve�er pat�í všem, kte�í si p�išli zahrát a pobavit se. T�mi, kte�í to umožnili, byli or-ganizáto�i turnaje o ceny v pétanque a spon-zo�i – Královské m�sto Slaný, Autodoprava Josef Zikmund, Technické služby Slaný, Sva-topluk Drtina, Miloš Pospíšil, Attila Cathner, manželé Bára a Pavel Bartoní�kovi, slánská restaurace „U Jožky“ (rovn�ž zajiš�ovala vý-borné ob�erstvení) a obec Královice.

V ned�li jsme „otrubský víkend“ zakon�ili kon-certem souboru Trio Cantabile v kostele Sv. Jaku-ba V�tšího v Lidicích u Otrub. Plný kostel poslu-cha�� poslouchal harfu, � étnu a zp�v v programu Biblické postavy a oslavil tak Den evropské hudby, který na 21. �ervna – první letní den – p�ipadl.

KV�TUŠE BARTONÍ�KOVÁ, P�EDSEDKYN� O.S. WOTRUBIA

Vydařené odpoledne v OtrubechPétanque, nohejbal a tane�ní zábava byly na programu v sobotu 20. �ervna 2009 na tradi�ním kulturn� sportovním odpoledni v Otrubech, které zorganizovalo ob�anské sdružení WOTRUBIA.

Hudba na náměstí

Sdružení má v sou�asnosti 20 �len� (po�et pravideln� osciluje mezi 17–22 �leny),

ale do �innosti se zapojují i ne�lenové. Název Wotrubia vychází z p�vodního názvu obce, která se nyní jmenuje Otruby (resp. Slaný – Otruby), d�íve to však byly Votruby a p�vodní název zn�l Wotruby. Na kont� sdružení je celá �ada uspo�ádaných akcí, kterých do �ervna 2009 bylo celkem 40. Koncert� se poda�ilo v kostele Sv. Jakuba v Lidicích u Otrub pro ve�ej-nost p�ipravit 26, jeden koncert se roku 2004

uskute�nil i v kostele Sv. Šimona a Judy v Dolí-n�. Nejposlouchan�jšími interprety byl smíše-ný p�vecký sbor Byzantion (vystoupil celkem 4x), kytarista Milan Zelenka (vystoupil celkem 4x, z toho 2x jako sou�ást Duo Boemo), soubor Trio Cantabile (vystoupil celkem 3x, naposledy na Den evropské hudby 21. �ervna 2009. Velmi oblíbenými jsou také váno�ní koncerty a p�-vecké sdružení Jakub Judl & spol. (vystoupili na váno�ních koncertech ji 3x, z toho jednou pod názvem Dušan Janovský a jeho p�átelé)

a Koncert p�i sví�kách, který se letos (po pat-nácté) koná 4. zá�í od 21.00 hodin. Další oblí-benou aktivitou jsou turnaje v pétanque, které se postupn� vyvinuly v Kulturn� sportovní odpoledne v Otrubech, jehož sedmý ro�ník máme úsp�šn� za sebou. Letos sout�žilo cel-kem 12 hrá�� v juniorské a 28 v seniorské ka-tegorii. Známou francouzskou hru s koulemi dopluje turnaj v nohejbalu a hudba n�které ze slánských kapel (v posledních letech to jsou skupiny VHS, Digital Bananas a Krystal). Díky aktivitám našeho sdružení se Otruby, Li-dice u Otrub a kostel Sv. Jakuba V�tšího stáva-jí známými v celém regionu a cestu do slánské místní �ásti si najdou i n�kte�í milovníci dobré hudby a pétanque ze vzdálen�jších míst.

PAVEL BARTON�EK, O.S. WOTRUBIA

Wotrubia oslavila páté výročí své existenceOb�anské sdružení Wotrubia, založené v lednu 2004, již šestým rokem organizuje kultur-ní a sportovní akce ve slánské místní �ásti Otruby. Neo� ciáln� byla letos zahájena již sedmá sezóna, nebo� n�kte�í aktivní �lenové – zakladatelé p�ipravili už v roce 2003 první koncert (7. �ervna) a turnaj v pétanque (28. �íjna). Proto se v sobotu 20. 6. uskute�nil již 7. ro�ník Kulturn� sportovního odpoledne v Otrubech, jehož sou�ástí je i turnaj v pétanque.

N�kdy o vít�zství rozhodovaly milimetry – hrá�i z kategorie dosp�lých pomáhají m��it juniorským tým�m Happy Three Friends a Pirátky.

(FOTO B. BARTONÍ�KOVÁ)

| 5www.meuslany.cz

V O L N Ý Č A S

Novinky z „OSTROVA“

Letošní Den d�tí si všichni malí návšt�vníci opravdu užili naplno. V lesoparku Háje m�li

jedine�nou možnost vyzkoušet si mnoho r�z-ných aktivit a tak se na chvíli z d�tí mohli stát kovbojové, rybá�i, moto závodníci, kuželká�i, cestovatelé a mnoho dalších zajímavých postav.

Tábory na našich táborových základnách. La Ventu doporu�ujeme zkušeným táborník�m nebo odvážným nová�k�m. Bilichov je pro menší d�ti nebo bázliv�jší táborníky. CESTOVÁNÍ �ASEM na La Vent� od 4. 7. do 18. 7.ZLATOKOPOVÉ na La Vent� od 1. 8. do 15. 8.NEKONE�NÝ P�ÍB H na Bilichov� od 24. 7. do 31. 7.

Prázdniny v �eském ráji. Doporu�ujeme všem d�tem.M�J PRVNÍ TÁBOR od 30. 6. do 4. 7.ZTRACENÝ SV T od 15. 8. do 29. 8.

Prázdniny ve westernovém m�ste�ku v Dnešicích u Plzn�TENKRÁT NA ZÁPAD od 24. 7. do 9. 8.

Prázdniny s koní�ky v Orlických horáchZA KO�SKOU H�ÍVOU od 8. 8. do 15. 8.

P�ím�stské tábory ve Slaném. Doporu�ujeme menším d�tem nebo d�-tem, které ješt� nebyly na „pravém“ tábo�e:TAJUPLNÝ OSTROV od 24. 8. do 28. 8.

KLUBY PŘÍRODOVĚDA, EKOLOGIE, TURISTIKA

KERAMO klub od 15 let výšeKERAMO klub pro maminky s dětmiKLUB „Po svém“ pro všechny náctiletéKLUB „Korálek“ pro maminky s dětmi do 3 let

CESTOVATELÉ MLADÝ CHOVATEL I., II. pro děti od 8 do 15 letRYBÁŘ pro děti od 8 do 15 let

SPORT TECHNICKÉ OBORY

FLORBAL pro děti od 8 do 15 let I., II.MÍČOVÉ HRY pro děti od 6 do 11 letZDOKONALOVACÍ KROUŽEK PLAVÁNÍ 7–10 letPLAVÁNÍ S POMŮCKAMI 6–10 letRELAXAČNÍ – POHYBOVÉ CVIČENÍ 6–10 let

AUTOMODELÁŘSTVÍ pro děti od 10 do 15 letDOUČOVÁNÍ MATEMATIKY A FYZIKY, 2. stupeňPAPÍROVÉ MODELÁŘSTVÍ pro děti od 6 do 10 letPLASTIKOVÉ MODELÁŘSTVÍ pro děti od 8 do 15 letVÝPOČETNÍ TECHNIKA pro začátečníky i pokročilé

VÝTVARNÉ, RUKODĚLNÉ, HUDEBNÍ TANEČNÍ, DRAMATICKÉ

KRESBA – MALBA pro děti od 6 do 10 letKERAMIKA pro začátečníky i pokročilé do 16 letŠIKULKA pro děti od 4 do 6 let a od 7 do 15 letSKLENĚNKA pro dívky i chlapce od 12 let HUDEBNÍ STUDIO hudební souborKYTARA POP, FOLK, COUNTRY pro děti do 17 let

MAŽORETKYCOUNTRY TANCE pro děti i dospěléTANEC I., II., III. od 5 do 15 letDĚTSKÁ SCÉNA dětský divadelní souborMALÁ DĚTSKÁ SCÉNA divadelní soubor„RARÁŠEK“ – loutkoherecký soubor 6–10 let

JAZYKOVÁ VÝUKA + SPOLEČENSKÉ VĚDY OSTATNÍ

ANGLIČITNA HROU pro děti předškolního věkuRUSKÝ JAZYK – základy, doporučený věk od 10 letTVŮRČÍ PSANÍ PRO NEJMENŠÍ děti do 10letNOVINÁŘSKÁ DÍLNA I. pro děti 11–15 letNOVINÁŘSKÁ DÍLNA II. pro studenty G, SŠ, OU

PŘEDŠKOLIČKA pro děti od 5 do 7 letDESKOVÉ HRY pro děti od 8 do 15 letŽONGLOVÁNÍ – poi, fl ower stick a pod.MLSNÁ VAŘEČKA 7–10 let, 11–13 letŠIFROVÁNÍ 10–15 let

MĚSTSKÝ DĚTSKÝ PARLAMENT – pro děti a mládež od 12 do 18 let

Den dětí s Ostrovem

Ryba�ení na kanadských jezerech

P�ihlášky do zájmového vzd�lávání si m�žete vyzvednout osobn� na „OSTROV “ nebo stáhnout elektronicky z www.ostro-svc.cz. Podrobné informace o náplni jednotlivých krouž-k�, zápisném, aj. získáte osobn� v kancelá�i „OSTROVA“ nebo telefonicky: 312 522 503.

BURZA UČEBNIC, SKRIPT A BELETRIE PRO DĚTI,

HRAČEK, OBLEČENÍ, OBUVIna „OSTROV “ 7.–12. 9. 2009Podrobné informace na www.ostrov-svc.cz a na plakátech.

Upozorňujeme na tábory, které mají pro vás ještě několik volných míst

TIPY NA ZÁŘÍ První sobotu v zá�í �ekají malé i v�tší rybá�e tradi�ní rybá�ské závody SLÁNSKÝ KAPR na slánském rybníku „NOVAS“

POHÁDKOVÉ „HÁJE“ pro malé i velké. V m�síci zá�í pro vás p�ipravíme rozlou�ení s létem v lesoparku „HÁJE“.

KRAJSKÁ KERAMICKÁ SOUT Ž PRO ST�EDISKA VOLNÉHO �ASU2. ro�níkVyhlašovatel: St�edo�eský krajPo�adatel: DDM Mladá BoleslavVe výše jmenované sout�ži, jejíž vít�zové byli

vyhlášeni a odm�n�ni 17. 6. v DDM Mladá Boleslav za ú�asti p�edstavitel� KÚ St�edo-�eského kraje usp�li i naši mladí keramici. Našim ocen�ným bylo nejbližší téma Dekorativ-ní p�edm�ty a Užitková keramika. Krom� t�chto oblastí mohli své výrobky poslat i do kategorie Záv�sná keramika nebo mohli využít téma P�í-roda kolem nás s využitím p�írodních prvk�.

Blahop�ejeme KATCE PROŠKOVÉ z P�elíce, která získala 2. místo v kategorii Užitková ke-ramika. PEPOVI KLOCOVI z B�eš�an, umístil se na 2. míst� v kategorii Dekorativní p�edm�ty a ANEŽCE PROCHÁZKOVÉ ze Žižic, která si zopakovala úsp�ch z loského roku. Letos zís-

kala 3.místo v kategorii Dekorativní p�edm�ty. Všechny úsp�šné d�ti pracují v zájmovém krouž-ku keramiky pro pokro�ilé v atelieru „HLIN N-KA“ pod vedením Heleny Mat�jovské.

Talentovaní mladí keramici zleva: Katka Prošková, Pepa Kloc a Anežka Procházková

6 | www.meuslany.cz

K U LT U R A , Š K O LY

Putování s varhaníkem a organologem pražské arcidiecéze Pavlem erným za památnými varhanami ve Sme�n�, Peru-ci, Budenicích a Zlonicích. Sobota 5. zá�í 2009 od 9 do 17 hodin.

Varhannímu festivalu Varhany zn�jící, Sla-ný–Velvary 2009 bude v sobotu 5. zá�í

2009 p�edcházet Putování za historickými varhanami. Spolu s varhaníkem a jedním z or-ganolog� pražské arcidiecéze Pavlem �erným (který také „Putováni“ po odborné stránce p�ipravil) se vydáme na �ty�i místa – Sme�no, Peruc, Budenice a Zlonice, kde se seznámíme se vzácnými historickými varhanními nástroji. Ty mnohdy neprávem unikají naší pozornosti, nebo� se nenacházejí v centrech kulturního d�ní. Nezapomeme však, že velká tradice �eského muzikantsví (�eské hudební kultury) pochází práv� z t�chto malých míst, a to díky p�sobení kantor� – varhaník� kostelních k�r� i v té nejzapadlejší vísce �ech.

Odjezd: v sobotu 5. zá�í 2009 v 9 hodin z auto-busové zastávky v Šultysov� ulici Návrat: p�ibližn� v 17 hodin na místo odjezduCena: 250 K� na osobu – cena zahrnuje cestu autobusem, ob�d v restauraci na Peruci, od-borný výklad a koncertní ukázky.P�ihlášky nebo dotazy posílejte do konce �er-vence 2009 na e-mail hornak@meuslany.cz nebo volejte na tel.: 312 511 271.Varhany v chrámu Nanebevzetí P. Marie ve Zlonicích.

FOTO: IVO HORÁK

Obchodní akademie Dr. Edvarda Beneše Slaný navázala partnerství s n�meckou

školou v Delmenhorstu. Delmenhorst se na-chází asi 15 km od Brém. Jedná se o školu ob-dobného zam��ení jako obchodní akademie. N�me�tí žáci a u�itelé navštívili slánskou ob-chodní akademii již v dubnu 2008.

Ale aby se partnerství neomezilo jen na ob-�asné vým�ny student�, byly na obou školách založeny � ktivní � rmy, které si spolu vym�-ují obchodní dopisy v n�m�in� a v angli�tin�

a obchodují s výrobky � rem, které se v obou m�stech nacházejí, což nepochybn� p�ispívá k praktickému procvi�ení a využití cizojazy�-né korespondence, která je na škole vyu�ová-na.

V termínu od 18. 3.–23. 3. 2009 se pak zú�astnilo 12 žák� OA Slaný s PhDr. Pavlou Kakovou vým�nného pobytu v N�mecku. Sou�ástí výuky ve škole bylo zpracování pre-zentací k tématu „Pr�myslová m�sta Slaný – Delmenhorst“, které poté p�edstavili svým

koleg�m v n�m�in� a v angli�tin�. Krom� vý-uky nechyb�la ani zábava. Nezapomenutelné byly návšt�vy Brém a Hamburku, kde jsme lodí projeli celý p�ístav, spole�ný ob�d v tu-recké restauraci, diskotéka a hudební ve�er v irské pub a výlet k Severnímu mo�i, kde si mnozí vyzkoušeli ch�zi po mo�ském dnu za odlivu tzv. Wattwanderung. První �eskou de-legaci p�ijal i starosta m�sta Delmenhorstu, u �ehož nechyb�l ani regionální tisk.

V zá�í letošního roku se uskute�ní reci-pro�ní návšt�va 20 n�meckých žák� se 2 pedagogy ve Slaném a v��íme, že se jim bude u nás alespo tak líbit jako nám na severu N�-mecka.

PHDR. PAVLA KAKOVÁ

U�ITELKA N�MECKÉHO JAZYKA

Všichni p�edškoláci ve t�íd� „U �arod�je“ a „U Draka“ úsp�šn� složili „maturitní

zkoušku“ a samotné lou�ení s mate�skou školou se již tradi�n� odehrálo ve slavnostní atmosfé-�e na m�stském ú�ad�. Odpoledne 16. �ervna zazpívali budoucí školáci svým rodi��m a p�í-buzným n�kolik písni�ek a poté byli slavnostn� šerpováni pány místostarosty Pavlem Bartoní�-kem a Jaroslavem Hložkem. Oba d�tem pop�áli mnoho úsp�ch� v jejich dalším život� a š�astné vykro�ení do všech slánských škol. Paní �editel-ka MŠ „U Divadla“ p�ipomn�la funkci mate�ské

školy, která spo�ívá v celkovém rozvoji každého dít�te a v položení základ� pro další vzd�lávání a také zavzpomínala na spole�né akce a zážitky.

Zatímco v o�ích d�tí se zra�ila hrdost na to, že se již brzy stanou školáky, mnozí rodi�e i u�itelky se neubránili dojetí. Co dodat? Snad jen pop�át budoucím prvá�k�m, aby se jim ve škole líbilo, a pokud budou mít chu� jako velcí školáci navštívit svou školku a zavzpo-mínat na p�kné chvíle, které tu prožily, jsou u nás vždy vítáni.

ZA MŠ SLANÝ U DIVADLA JANA MAREŠOVÁ

Výměnné pobyty žáků Obchodní akademie ve Slaném

M�sto Pegnitz se už vrylo do podv�domí Sla�ák� a každý ví, že tam�jší gymnázium je partnerskou školou slánského gymnázia již 20 let. Málo-kdo však v�bec tuší, kde leží m�sta Delmenhorst a Joniškis, v nichž se nacházejí partnerské školy slánské obchodní akademie.

Slavnostní rozloučení s předškolákyŠkolní rok se pomalu chýlí ke konci a brzy nadejde den, kdy se ve školce „U Divadla“ bude-me muset rozlou�it s d�tmi, které v zá�í nastoupí do základní školy. Skon�í jim tak jedna etapa d�tství, období bezstarostných her a p�ibudou povinnosti, které s sebou vstup do základní školy p�inášejí.

Putování za historickými

varhanami

N�kolik student� slánské obchodní aka-demie pracuje na bilaterálním projektu

„Health Education Through Sport“. Jejich part-nerskou školou je Joniškio Mato Slan�iausko gimnazija v Joniškisu v Litv�. Tento projekt je zam��en na navazování individuálních p�átel-ských kontakt�, rozvíjení jazykových schopností, sportovních dovedností a upevování zásad zdravého život-ního stylu. Komunika�ním jazykem je zde angli�tina. Již od za�átku toho-to školního roku studenti obou škol pracují na produktech tohoto projektu. Jejich prezenta-ce jsou v angli�tin� a m�žete je vid�t na www.oaslany.cz , rubrika P�edm�ty, ANJ- projekt.

Ve dnech 20. 4.– 1. 5.2009 se deset stu-dent� OA Slaný spole�n� s pedagogy Mgr. R. Bílkovou a Mgr. F. Dolejší zú�astnilo vým�n-ného pobytu na partnerské škole v sever-ní Litv�. Náplní tohoto pobytu bylo v prvé �ad� za�ít pracovat na t�etím a zárove po-

sledním projektovém produktu: �esko-ang-licko-litevském slovníku, zam��eném práv� na sport a zdravý životní styl.

Sou�ástí projektu je i poznávání jiné kultury, a proto koordinátorky z litevské školy p�ipravi-ly pro všechny pestrý program. Samoz�ejmos-

tí byla návšt�va hlavního m�sta Vil-niusu, dále vodního hradu v Trakai, zapsaného na seznamu památek UNESCO, �i K�ížové hory, poutní-ho místa litevských katolík� a poz-

d�ji symbolu litevského protestu v��i sov�tské nadvlád�. Bez povšimnutí nez�staly ani za-garské stáje ur�ené pro chov a výcvik zejména parkurových koní a mnohé další zajímavosti.

Na podzim tohoto roku se role vym�ní a Obchodní akademie Dr. E. Beneše na oplát-ku p�ivítá studenty z litevského m�sta Joniš-kis. Stojí p�ed nimi velká výzva.

MGR. R. BÍLKOVÁ

U�ITELKA ANGLICKÉHO JAZYKA, KOORDINÁTORKA PROJEKTU

0bchodní akademie využila peněz

z fondů Evropské unie

| 7www.meuslany.cz

K N I H O V N A

Prázdninový provoz knihovny:P�j�ovna a Studovna:Po 9.00–16.00Út 9.00–18.00St.– zav�eno�t. 9.00–18.00Pá 9.00–16.00So 9.00–12.00D�tské odd�lení:Út 9.00–16.00 Pá 9.00–16.00Pobo�ka Na Dolíkách:Po 9.00–11.30 12.00–16.00�t 9.00–11.30 12.00–18.00

P�edevším našim �tená��m musíme pod�-kovat za to, že za námi skon�ily i tak velké

knihovny, jako nap�. v Brn� a Liberci,“ �ekla nám vedoucí knihovny Naa Rollová. V prv-ním kole se knihovna umístila na p�kném 16. míst�. Ve druhém kole knihovnice nepone-chaly nic náhod� a vyšly s hlasovacími lístky ke svému z�izovateli na M�stský ú�ad ve Sla-ném, ty nejodvážn�jší z nich i do ulic. „Oslo-vení ob�ané mi v�tšinou lístek rádi vyplnili a knihy, uvedené v seznamu, je opravdu za-

ujaly. Pro v�tšinu z hlasujících bylo velmi ob-tížné vybrat si ze seznamu pouze jeden titul,“ uvedla Eva �ervenková z odd�lení pro dosp�-lé. Sout�ž pokra�uje t�etím kolem, které bude vyhlášeno v sobotu 20. �ervna ve 20.00 hodin na �T1 uvedením 12 nejoblíben�jších knih.

„V��íme, že nám �tená�i op�t pomohou a p�i-jdou do knihovny vybrat si z TOP 12,“ doufá Stanislava Havlí�ková z odd�lení pro dosp�lé, „nebo mohou do 13. zá�í hlasovat na našich webových stránkách www.knihovnaslany.cz.“

V letošním roce prob�hlo pasování již po šesté, za p�t let bylo pasováno celkem

943 d�tí a nejedno z nich se stalo pravidelným návšt�vníkem knihovny. Na toto slavnostní zakon�ení se d�ti p�ipravují již od za�átku školního roku. Poprvé naši knihovnu navští-vily v �íjnu 2008, kdy si poslechly pohádku a dostaly za úkol zahrát si na ilustrátory a na-kreslit k této pohádce obrázek. Další návšt�va prob�hla na ja�e letošního roku. D�ti p�inesly do knihovny své výkresy a podle nich nám pak onu pohádku p�evypráv�ly. Na t�etí návšt�vu v rámci pasování si d�ti s paní u�itelkou již samy p�ipravily vystoupení.

Jako první byly pasovány d�ti z 1. ZŠ Háje a ZŠ Palackého, a to v pond�lí 15. 6. od 10 ho-din v Piaristické kapli Vlastiv�dného muzea ve Slaném. Druhý den jsme se p�est�hovali na 3. ZŠ v Rabasov� ulici, kde ve školním di-vadle BUNGR prob�hne další �ást pasování. Jelikož v této škole bylo velké množství prv-á�k�, byli na pasování rozd�leni na t�i sku-

piny (v 8, 9 a 10 hodin). Ve �tvrtek 18. �ervna v 10 hodin jsme pokra�ovali op�t v piaristické kapli pasováním d�tí z 2. ZŠ na Komenské-ho nám�stí. P�i této p�íležitost d�ti dostali �estnou pr�kazku �tená�e naší knihovny a ke �tení knihu Ivony B�ezinové Okno do komína (s kresbami Vlasty Baránkové).

Knihy jsme získali z projektu na podporu �tená�ské gramotnosti „Už jsem �tená� – Kni-ha pro prvá�ka“, který vyhlásila v �íjnu 2008 Národní pedagogická knihovna Komenského v Praze. Do této akce se zapojilo celkem 9545 prvá�k� z celé �R, ale vzhledem k � nan�-ním možnostem projektu nemohli být všichni uspokojeni. Proto byla dána jasná pravidla, která náš projekt splnil, a ze 170 požadova-ných jsme získali 153 knih.

„Myslím si, že zp�sob pasování je pro d�ti velkým zážitkem, který si budou navždy spo-jovat s knihovnou,“ uvedla Lucie Steinbre-cherová, maminka Jakuba, který byl pasován v roce 2005 a dnes je pravidelným �tená�em.

Fenomén dnešní doby – po�íta�. Pokud jste absolvovali n�který z kurz� po�íta�ové

gramotnosti, nap�íklad v 1. ZŠ Háje nebo 3. ZŠ v Rabasov� ulici, pak je ur�it� na míst� získané dovednosti prohlubovat a pravideln� zdoko-nalovat na po�íta�ích v Knihovn� V. Štecha ve Slaném. Zeptala jsem se pana Ho�ejšího, se kterým se znám práv� ze spole�n� strávených chvil za po�íta�em, pro� ve svém pokro�ilém v�ku v�nuje �as práv� práci s po�íta�em. Pane Ho�ejší, pro� vás zajímá po�íta�?

Mám mladého ducha a jsem od p�írody zví-davý. Nikde není p�ece dána v�ková hranice, že by m�l �lov�k od jistého v�ku jen sed�t na sluní�ku a užívat d�chodu. V�noval jste se Internetu. Jaké informace jste nap�íklad vyhledával?

Podle momentální pot�eby. Jestliže plánuji „výlet“ za doktory do Prahy, tak t�eba mapu nebo dopravní spojení. Založili jsme spolu e-mailovou adresu. Vy-užíváte elektronické komunikace?

Víte, mám rodinu – d�ti žijí v cizin�. Mlu-víme spolu pomocí mobil�, ale fotogra� e si s radostí prohlédnu v notebooku. Ano, m�l jste jej s sebou. V�novali jsme se d�ležitým klávesám, nap�. pro psaní dopis�. Už vás váš moderní „kamarád“ poslouchá?

Má rozmary jako ženská, ale má sm�lu; když mi dojde trp�livost, jednoduše jej zaklap-nu a jdu t�eba na skleni�ku lákavého moku. Jste plný životního optimismu. Pov�zte mi, jste spokojený s tím, jak výuka u nás v knihovn� probíhá? Pomohli jsme vám?

Mohu odpov�d�t jedin� kladn�. Co byste vzkázal �lov�ku, který t�eba nemá odvahu práci s po�íta�em vyzkoušet? Jak byste ho motivoval?

Doba se nezastavila a pokrok zpomalit nelze. Doufám, že se u vás ješt� hodn� nau�ím a budu moci svých znalostí ješt� dlouho využívat. D�kuji vám za rozhovor a v��ím, že jsme motivovali další možné zájemce o výuku pro úplné za�áte�níky ve Wordu, Excelu a Internetu.

MÍLA NAJMANOVÁ, LUCIE STEINBRECHEROVÁ

Jsme sedmí v republiceVe druhém kole hlasování o Knihu mého srdce se Knihovna V. Štecha ve Slaném umístila mezi knihovnami z celé republiky, které získávaly od svých �tená�� vypln�né hlasovací lístky, na p�kném sedmém míst�. Celkem jsme do centra sout�že odeslali 714 hlas�.

„

Knihovna získá nové čtenářeKnihovna V. Štecha ve Slaném po�ádala ve dnech 15.–18. �ervna 2009 Pasování prv�á�k� na �tená�e. Letos, stejn� jako každý rok, se d�ti ze všech slánských škol spole�n� s knihov-nicemi na tuto akci p�ipravovaly již od lo�ského podzimu.

Král, místostarosta Pavel Bartoní�ek, za pomoci sk�ítka Knihovní�ka a princezny Karolíny uvedli d�ti do stavu �tená�ského, p�edali jim �estnou legitimaci do knihovny a knihu I. B�ezinové: Okno do komína. V letošním, šestém ro�níku, bylo pasováno 170 prvá�k� ze všech slánských škol. FOTO: ARCHÍV KNIHOVNY

Počítačová gramotnost?

Samozřejmost!

8 | www.meuslany.cz

K U LT U R A

Pohlednice č. 6 – červen 2009

Na p�edchozí pohlednici, kterou jsme vy-dali v kv�tnu 2009, zachytil v roce 1902

fotograf Fr. Duras dva mladé muže, kterak hledí z v�že bývalého Okresního domu sm�-rem do Wilsonovy ulice. Šestá pohlednice na tento snímek velice úzce navazuje. Fran-tišek Duras se i tentokrát vypravil do v�že Okresního domu. Objektiv fotoaparátu však namí�il sm�rem do Wilsonovy ulice. I p�esto, že fotogra� e byla po�ízena o rok pozd�ji než p�edchozí snímek – tedy v roce 1903 – m�že-me si velice dob�e p�edstavit, jaký pohled se Ant. Durasovi a J. Novákovi (muži z p�edcho-zího snímku) na Nádražní t�ídu (dnešní Wil-sonovu ulici) a okolí naskytl.

Historický pohled z v�že Okresního domu na slánskou Wilsonovu ulici p�edstavuje vi-ditelný p�íklad rychlého rozmachu �eské spo-le�nosti a p�ipomíná tehdejší celkový rozvoj spole�enského života zjevným sebev�domím podnikatelsky úsp�šných slánských staveb-ník�. Je dokladem toho, jak m�sto prolomi-lo p�dorys st�edov�kého opevn�ní sm�rem k železnici, založené v roce 1873, k novému nádraží. Na pohledu vynikají nárožní domy �p. 596 – ústí ulice Brožovského a �p. 591 – nároží s ulicí Vep�kovou, který vlastnil stat-

ká� František Šrámek z Neprobylic, vlevo budovy s vysokými komíny – areál plynárny a cihelny.

O sto let pozd�jší pohled nám ukazuje, jak necitliv� vstoupila do m�sta nová pane-lová zástavba – narušila rytmus, p�inesla nové m��ítko, pohledov� je panorama m�sta znehodnoceno. Bytová otázka se „�ešila“ na úkor elementárních architektonických zásad. Pro nás dnes snad imperativ obez�etnosti p�i nové výstavb�. Vždy� nevhodných p�íkla-d�, by� i v menším m��ítku, je stále dost. Jak pou�né je v tomto smyslu porovnání nových i starých snímk� ze Slaného.

P�i pátrání v archivu Vlastiv�dného mu-zea jsme náhodou narazili na zápis ze sch�ze Obecního zastupitelstva ve Slaném z 8. kv�t-na roku 1901. Na této sch�zi se mimo jiné projednával návrh pana radního �ížka o za-koupení hadicového vozíku s 30 metry hadic.

Pan Dr. Hohlweg se za žádost p�imluvil s tím, aby se p�i kropení ulic bral náležitý z�etel na ulici Nádražní. Návrh podpo�il i MUDr. Suk (první primá� slánské nemocnice, který v Ná-dražní ulici vlastnil rohový d�m �p. 585) s po-známkou, že je t�eba zdvihající se prach v lét� vydatn� kropit. Návrh m�stské rady byl p�ijat.

IVANA HUŠÁKOVÁ, VLADIMÍR P�IBYL A IVO HORÁK

Kolekce starých pohlednic Wilsonovy uliceReprodukce fotografi í vydávaných jako pohlednice během roku 2009

Pohlednice č. 7 – červenec 2009

Wilsonova ulice – kolekce dvanácti po-hlednic vydávaných každý m�síc b�-

hem roku 2009 u p�íležitosti 90. výro�í úmrtí slánského starosty Antonína Prügla († 1919). Za jeho purkmistrování vznikla také Nádraž-ní t�ída – dnešní Wilsonova ulice.

Pohlednice �. 7 je reprodukcí skute�ného pohledu, který nám ze svého archivu posky-tl Ing. Ji�í Popovi�. Na snímku neznámého autora je rozsáhlý d�m �p. 596 z roku 1885, který vytvá�í nároží Wilsonovy a Brožovské-ho ulice. D�m byl vyfotografován z prot�jší Divadelní ulice p�ibližn� kolem roku 1905.

Majitelé domu (pokud sami nepodnikali) pronajímali p�ízemí drobným �emeslník�m �i obchodník�m. Na této fotogra� i vidíme – jak oznamují dv� výv�sní tabule kolem vstupních dve�í – „Sí k holení a st�íhání vlas�“. Je prav-d�podobné, že postava v holi�ské zást��e op�e-ná vedle vchodu do o� cíny je p�ímo její majitel pan B�etislav Bu�il. Dle záznam� ve Vlastiv�d-ném muzeu provozoval svoji živnost v tomto dom� minimáln� od roku 1904 až do roku 1934. Dnes je v p�ízemí domu kavárna a lékárna.

Jako majitelé domu jsou pak uvád�ni v roce 1904 paní Antonie Jandiková, v roce 1934 pan Kostantin Ho�ejší a v roce 1940 pan Kon-stantin Ho�ejší a žena Žo� e.

P�i výstavb� v Nádražní ulice se uplatni-li i stavitelé mimoslánští. Jedním z nich byl zlonický stavitel Kašpar Šoula, který navrhl

nárožní d�m �p. 596. Slánský stavitel Rudolf Štech v listopadu 1885 poznamenal, že bylo vystav�no zatím jen uli�ní k�ídlo, druhé za-tím bylo v základech. D�m si dodnes zachoval ušlechtilou novorenesan�ní úpravu pr��elí.

Všimneme si nejen p�ízemní fasády – p�i-pomínající pásovou bosáž, ale oceníme i �adu dalších detail�. V pat�e se uplatují pod okny parapety s nazna�enou balustrádou, okna mají trojúhelné frontony, které ve druhém pa-t�e vyst�ídaly horizontální nadokenní �ímsy. Zaujme i lehce p�edstupující nárožní rizalit s armovaným nárožím a balkonem, který za-kon�uje atika. Oceníme kvalitní štukatérské �emeslo, tehdy sice b�žné, ale které dnes ovlá-dá jen málo �emeslník�. Škoda, že zanikla �ada d�ev�ných detail�, a to v�etn� vstupních dve�í, které jsou patrné práv� na historické fotogra� i.

Nov� opravené pr��elí domu sv�d�í o citlivém p�ístupu sou�asného majitele. Opravu podpo�i-lo m�sto Slaný z Fondu na obnovu dom�.

Poštovní schránka

na rohu ulice…

Nárožní d�m �p. 596 ve Wilsonov� ulici má jednu zvláštní zajímavost. Již na nejstar-ších fotogra� ích z roku 1903, které máme k dispozici – a je to i p�edchozí pohlednice �. 6 – je patrná na rohu domu �p. 596 ve Wilso-nov� ulici poštovní schránka. V r�zných po-dobách, navzdory �asu, událostem a zm�nám vydržela poštovní schránka na tomto z�ejm� poštovn�-strategickém míst� dodnes.

IVANA HUŠÁKOVÁ, VLADIMÍR P�IBYL A IVO HORÁK

Ob� pohlednice vyšly v úterý 30. �ervna 2009 a koupit si je m�žete v Infocentru, nebo ve Vlas-tiv�dném muzeu ve Slaném.

Pohlednice �. 6 – Pohled z v�že bývalého Okres-ního domu �p. 644 do Nádražní – nyn�jší Wil-sonovy – ulice. FOTO: FR. DURAS 1903

Pohlednice 6 soucasnost - Pohled z v�že Okres-ního domu �p. 644 do bývalé Nádražní – nyn�j-ší Wilsonovy – ulice. FOTO: JI�Í JAROCH 2009

Pohlednice 7 sou�asnost – Nárožní d�m �p. 596 v �ervnu roku 2009

Pohlednice �. 7 – D�m �p. 596 na rohu Wilso-novy a Brožovského ulice.

REPRODUKCE POHLEDNICE. FOTO NEZNÁMÝ AUTOR KOLEM ROKU 1905

| 9www.meuslany.cz

I N F O R M AC E

Sešli jsme se v 8 hodin ráno na nám�stí p�ed knihovnou. Dorazil i pan profesor Leopold,

který nám dlouze vypráv�l o tom, jak se d�íve žilo, dále o T�ebízském, Štechovi, Vrchlickém a dalších významných �eských osobnostech. Na samotnou cestu jsme se vydali sm�rem ke Gran-du, zastavili jsme se u domu, kde svého �asu byd-lel Vrchlický. Na další zastávce, na parkovišti, jsme se dozv�d�li bližší informace o slavnostním otev�ení slánského divadla. Ulicemi T�ebízské-ho a �echovou jsme se dostali za m�sto k výdej-n� plynu a polní cestou jsme pokra�ovali dál. Netrvalo dlouho a byli jsme v Lidickém dvo�e. Zde jsme absolvovali další podrobné vypráv�ní o V. Štechovi, trochu jsme se ob�erstvili a krá�eli

jsme dál lesem, polní cestou a nakonec po silnici až do Královic. V Královicích na most� jsou pod-le slov našich pr�vodc� 2 sochy, sv. Jana Nepo-muckého a sv. Václava. Po této krátké zastávce, která nám p�išla vhod, jsme se vydali travnatou cestou uprost�ed zelen� do Neprobylic. V�d�li jste, že se rodu z Neprobylic �íká P�tipeští? My to také nev�d�li, a dokonce jsme se dozv�d�li, jak toto pojmenování vzniklo. Po zastávce, kde jsme se najedli a odpo�inuli si, jsme se zanedlou-ho dostali p�es Kutrovice do Kvílic. Cht�li jsme navštívit kvílický h�bitov, ale bohužel nás zastihl prudký letní déš�, který nás zahnal pod st�echu nedaleké autobusové zastávky. Jak už to u let-ních deštík� bývá, netrval dlouho, ale h�bitov

jsme bohužel kv�li n�mu nestihli. Když jsme se rozlou�ili s Kvílicemi, vydali jsme se na poslední etapu cesty, která byla sice úmorná a dlouhá, ale o to zajímav�jší. Když jsme dorazili k ceduli „T�e-bíz“, všichni jsme hlasit� jásali, protože jsme v�-d�li, že už to máme za sebou. V T�ebízi jsme na-vštívili d�m, kde se V. B. T�ebízský narodil. P�ed vstupem do domu zjistil pan profesor Leopold, že je na pam�tní ceduli chyba. Vid�li jsme, že ne-jenom my, ale i dosp�lí d�lají chyby. V dom� jsme mohli vid�t r�zné zajímavé fotogra� e, knihy, ale t�eba i záv�� samotného V. B. T�ebízského. Výlet byl opravdu zajímavý.

ELIŠKA LIEBERZEITOVÁ, JI�Í FROLÍK,

TEREZA KASNEROVÁ A MONIKA KUPROVÁ

Sňatky ve Slaném

Přehled sňatků uzavřených od 22. 4. 2009 do 21. 6. 2009 24. 4. 2009Miroslav Haša, Slaný a Aliona Prodan, Praha

30. 5. 2009Zbyn�k Brtinský, Slaný a Barbora Dvo�áková, Slaný

5. 6. 2009Ji�í Liška, Slaný a Martina Veselá, SlanýAntonín Ondruš, Jedom�lice a Lenka Fra�ková, Pchery-Humny

6. 6. 2009Jaroslav Dolejší, Slaný a Ivana Davidíková, Sme�no

David Jánský, Miletice a Lenka Kylichová, ZloniceJi�í Kavan, Slaný a Radka Urbancová, SlanýVladimír Ducho�, Zvolen�ves a Tetyana Huryn, Zvolen�vesJosef Galbavý, Slaný a Romana Jelínková, Slaný

13. 6. 2009Jaroslav Ko�ínek, Kamenný Most a Veronika Belešová, Praha

20. 6. 2009Ivan Hehejík, Kladno a Zuzana Husnajová, SlanýStanislav Ježek, Kamenné Žehrovice a Tereza ermáková, Horní Bezd�kov

Cestou V. B. Třebízského a V. ŠtechaDne 10. 6. 2009 uspo�ádala Knihovna V. Štecha ve Slaném u p�íležitosti 125. výro�í úmrtí V. B. T�ebízského a 150. výro�í narození V. Štecha vycházku ze Slaného do T�ebíze – cestou, kudy p�ed mnoha lety chodíval do školy student Václav Beneš T�ebízský. Pochodu se zú�astnily d�ti ze 7. B z 1. základní školy ve Slaném za doprovodu Mgr. Vlasty Vítové a Mgr. Nad�ždy Kalíkové. Studenty primy slánského gymnázia doprovázeli Mgr. Št�pánka Hejmová, RNDr. Vladimír Kulich a Mgr. Pavel Novák. Ze �ty� základních skupin byli vybráni �ty�i noviná�i, kte�í byli pov��eni p�ípravou �lánku o putování. Z jejich poznámek pak vzniklo toto povídání.

FOTO. TREBIZ

10 | www.meuslany.cz

I N F O C E N T R U M

Infocentrum Slaný – vstupní brána do města

V Infocentru ve Slaném je pro vás p�ipraveno n�kolik novinek:publikace Od gotiky cesta aneb m�ste�ka a m�sta �ech, Moravy a Slezska, ve které je povídání i o Slaném, a stojí 99,00K�.

Tajemná noční procházka s překvapením

Lákají vás opušt�né st�edov�ké k�ivolaké uli�ky s tajemnými zákou-tími? Máte touhu poznat m�sto Slaný trochu jinak? Chcete si poslech-nout „košilaté“ perli�ky z historie m�sta v doprovodu pr�vodc� v do-bových kostýmech a na záv�r se nechat tajemn� p�ekvapit? Vydejte se tedy s námi na naši „Tajemnou no�ní procházku s p�ekvapením“!

Ztichlé no�ní m�sto, nasvícené památky, nap�tí a romantika tu na vás �ekají…

Termíny t�chto procházek: 27. 6. 2009 / 25. 7. 2009 / 22. 8. 2009 / 12. 9. 2009

Infocentrum Slaný po�ádá v pr�b�hu turistické sezony pásmo te-matických vycházek po m�st� s pr�vodcem, které jsou zcela zdarma (s výjimkou no�ních vycházek) a návšt�vníci se p�i nich mohou dozv�-d�t nejen n�co z historie m�sta, ale také nahlédnout do památkových objekt�, které nejsou b�žn� p�ístupné. Podrobný rozpis najdete na www.infoslany.cz nebo na tel. �ísle 312 523 448.

P�idáte se k nám? Turistická sezona 2009 ve Slaném již probíhá. Zde najdete termíny jednot-livých vycházek. Sraz je ve stanovený �as vždy p�ed Infocentrem na Masarykov� nám�stí. 3. 7. 2009 pátek od 14:00 Slaný a Václav Nejtek 4. 7. 2009 sobota od 14:00 Vina�skou cestou za tajemstvím kláštera 4. 7. 2009 sobota od 15:00 Slaný s ko�árkem i bez16. 7. 2009 �tvrtek od 16:00 Slánská hora25. 7. 2009 sobota od 22:00 Tajemná no�ní procházka s p�ekvapením – vstupné 50,00 K� 8. 8. 2009 sobota od 16:00 Slánská hora13. 8. 2009 �tvrtek od 14:00 Slaný a Václav Nejtek22. 8. 2009 sobota od 14:00 Vina�skou cestou za tajemstvím kláštera22. 8. 2009 sobota od 15:00 Slaný s ko�árkem i bez22. 8. 2009 sobota od 22:00 Tajemná no�ní procházka s p�ekvapením – vstupné 50,00K�23. 8. 2009 ned�le od 15:00 Slánské h�bitovy

Infocentrum Slaný pro vás vydalo v rámci se-verní �ásti Turistické destinace st�ední �e-

chy – západ speciální mapu s názvem „Bráz-dou P�emysla Orá�e od Džbánu až ku Praze“.

Tato mapa je ucelený p�ehled nejvýznam-n�jších cíl� a doporu�ených návšt�vních okruh� (cíle TOP) po celé destinaci, které je možné absolvovat na kole, p�šky, autem nebo hromadnou dopravou.

Máte tedy na zváženou, jestli jet bu tema-ticky trasy, nebo od místa pobytu monitorovat do vzdálenosti n�kolika km zajímavé objekty, nevšední lokality mnohdy výjime�né. Využít m�žete také doporu�ené trasy pro cyklisty,

které na kole projeli spolupracovníci IC, ale nejsou to o� ciáln� zna�ené trasy. Upozoru-jeme, že jsou na vlastní nebezpe�í. Našimi partnery p�i tvorb� tohoto projektu byly:

M�sto Slaný, Dobrovolný svazek obcí P�e-myslovské st�ední �echy, Zájmové sdružení právnických osob P�emyslovské st�ední �e-chy, Dobrovolný svazek obcí Mikroregion po-vodí Bakovského potoka, Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Svatoji�ského potoka, Klub �eských turist� – St�edo�eská oblast, Svazek obcí mikroregionu Novostrašecko, Památník Antonína Dvo�áka Zlonice.

P�ÍSP�VKY P�IPRAVILA ZOJA KU�EROVÁ, VEDOUCÍ IC SLANÝ

Dlouho očekávaná mapa

s turistickými trasami je tady

Kostel svatého Václava

v Ovčárech láká návštěvníky

Až do 30. 9. 2009 je každou sobotu od 13:00 do 16:00 kostelík zp�ístupn�n ve�ejnosti. Na návšt�vníky �eká pr�vodce a je p�ipraven jim povypráv�t o historii objektu a o vina�ství na Slánsku.

U nás v KocourkověPutovní výstava humoristických kreseb

a karikatur „U nás v Kocourkov�“ doputovala až k nám do slánského Infocentra. Nenechte si ujít exkluzivní zážitek vzácného setkání s Ko-courkovem! Co je „kocourkovského“ v naší

velké i malé politice? Co je „kocourkovského“ v našem každodenním život�? Na tyto otázky odpov�dí �eští kreslí�i a karikaturisté, kte�í ze svých kreseb vytvo�ili soubor trefných re-� exí, situací a jev�, jimž lze bez nadsázky p�i-�knout, že jsou svou povahou dílem pravého kocourkovského myšlení a jednání. Výstavu U nás v Kocourkov� uspo�ádalo m�sto Lib-�ice nad Vltavou ve spolupráci s �eskou unií karikaturist� a s m�stem Kralupy nad Vlta-vou. Finan�n� ji podpo�il Krajský ú�ad St�e-do�eského kraje.

U nás ji m�žete zhlédnout b�hem letních prázdninových m�síc�.

Vernisáž prob�hne 2. �ervence 2009 v 16:00 a bude trvat do 30. 8. 2009.

O tom, jak jsme se vydali

s hůlkami na Třebíz

Nebeský pantáta ud�lal kotrmelec a místo vysn�ného slune�ného dne nám p�ipravil stu-dený, lehce deštivý. P�esto jsme nehodili � intu do žita a trasu ze Slaného na T�ebíz jsme �as-n� ráno (v 6:30 jsem už byla v terénu) nafábor-kovali a �ekali na davy. Kone�n� lidi�ky p�išli. Nebyly to zrovna davy, ale p�išli. N�kdo m�l h�lky vlastní, n�kdo si je vyp�j�il u nás. Iva-na jim vysv�tlila styl ch�ze do kopce a z kop-ce a vyrazili. Cíl byl jasný. T�ebíz. Na T�ebízi ochutnávka v Prima palírn� u Formánk� a ná-všt�va skanzenu. Jak se jim cestou da�ilo, po-sute sami. ZOJA KU�EROVÁ, INFOCENTRUM SLANÝ

| 11www.meuslany.cz

K U LT U R A

Začátky fi lmových představení jsou od 21,00 – 22,00 hodin (dle počasí). Hrajeme za každého počasí. Změna programu vyhrazena. Pokladna je otevřena hodinu před začátkem představení. Programy KZMS Slaný najdete na internetové adrese: www.divadloslany.cz

Letní kino červenec 2009 �1.–2. St�eda – �tvrtekPOSLEDNÍ DM NALEVOPremiéra amerického � lmového thrilleru s titulky. Co byste ud�lali �lov�ku, který ublížil vašim nejbližším?Režie : Dennis Lliadis Nep�ístupno

3.–4. Pátek – sobotaGRAN TORINOPremiéra. Americké � lmové drama s titulky. I mezi cizími m�žete objevit své lepší já. V hlavní roli Clint Eastwood.Režie : Clint Eastwood P�ístupno

5.–7. Ned�le – úterýMAMMA MIA !Britský � lmový muzikál s titulky. �ecké léto, písni�ky ABBY a t�i pánové, mezi nimiž chce mladi�ká dívka odhalit svého skute�ného otce. V hlavních rolích Meryl Streepová a Pierce Brosnan.Režie: Phyllida Lloyd P�ístupno

8.–10. St�eda – pátekTERMINÁTOR SALVATIONPremiéra koproduk�ního ak�ního sci-� � lmu USA, SRN a UK s titulky. Zapomete na minulost… Jen jediný muž v�d�l, že se Soudný den blíží.Režie : McG P�ístupno

11.–13. Sobota – pond�líAND�LÉ A DÉMONIPremiéra amerického � lmového kriminálního thrilleru s titulky. Robert Langdon v podání Toma Hankse se vrací, aby zachránil �ty�i kardinály a posléze celý Vatikán …Režie : Ron Howard P�ístupno

14.–15. Úterý – st�edaOBAN HAVEL P�IKULUJEPremiéra nového �eského � lmu o lásce k pivu. Tv�rci dokumentu Jan a Adam Novákovi se vracejí do minulosti, aby ilustrovali, jak vznikla slavná hra Audience. Zárove uvád�jí diváka do paradox� podivného sv�ta �eskoslovenské normalizace.Režie: Jan a Adam Novákovi P�ístupno

16.–19. tvrtek – ned�leHANNAH MONTANAPremiéra americké rodinné hudební komedie v �eském zn�ní. Žila dva životy … Te si musí vybrat jen jeden z nich.Režie : Peter Chelsom P�ístupno

20.–22. Pond�lí – st�edaTRANSFORMERS : POMSTA PORAŽENÝCHPremiéra. Volné pokra�ování amerického ak�ního sci-� � lmu s titulky. Mimozemští roboti m�nící se v pozemská auta jsou zpátky, dobrodružství pokra�uje.Režie : Michael Bay P�ístupno

23.–26. tvrtek – ned�leDOBA LEDOVÁ 3: ÚSVIT DINOSAURPremiéra. T�etí volné pokra�ování úsp�šné animované komedie nám p�iblíží další p�íhody mamuta, šavlozubého tygra, lenochoda a pochopiteln� se m�žeme t�šit i na veverku Sorata. Film je v �eském zn�ní.Režie : Carlos Saldanha P�ístupno

27.–29. Pond�lí – st�edaTMAPremiéra nového �eského � lmového hororu režiséra Juraje Herze. P�íb�h um�lce Marka, který se rozhodl opustit kariéru hudebníka a na �as se usadit v opušt�ném rodinném dom�. Tajemná minulost ožívá. Hrají: Ivan Fran�k, Michal Dlouhý, Bo�ek Procházka, ZuzanaKronerová a další.Režie : Juraj Herz Nep�ístupno

30.–31. tvrtek – pátekP�ÍPAD NEV�RNÉ KLÁRYPremiéra �esko-italské tragikomedie v �eském zn�ní. Z hluboké lás-ky se zrodila nekone�ná a hlavn� nebezpe�ná žárlivost. Už pošesté se objeví v kinech � lm podle jednoho z bestseller� populárního spisovatele Michala Viewegha. Hrají: Miroslav Šim�nek, Pavlína N�mcová, Aa Geislerová a další.Režie: Roberto Faenza P�ístupno

12 | www.meuslany.cz

K U LT U R A

V letošním roce si p�ipomínáme 70. vý-ro�í vypuknutí 2. sv�tové války. Každé

historické výro�í vyvolává celou �adu otázek a vede k zamyšlení nad významem p�ipomí-nané události. Nejen z hlediska doby, ve které se udála, ale také z toho pohledu, jak ovlivnila nás samotné. 2.sv�tová válka byla bezesporu jedním z nejtragi�t�jších období v d�jinách lidstva. P�inesla utrpení a smrt milión� lidí, a to nejen na bojištích, ale také v zázemí. Civi-listé nebyli ovšem postiženi pouze v p�ímém d�sledku pr�b�hu vále�ných operací. Vále�ný kon� ikt vytvo�il n�meckým nacist�m a mno-hým jejich pomaha��m podmínky k tomu, aby mohli p�istoupit k agresivnímu postupu v��i žid�m �i jiným skupinám obyvatel, jenž kon�il jejich fyzickou likvidací.

Jak nás 2.sv�tová válka ovlivnila? Jaký je k ní náš vztah? Jaký je náš vztah k tomu, co 2.sv�tová válka p�inesla? Jedná se o vzdále-nou historii, anebo se neustále události, které se staly p�ed 70 lety, vracejí a ovlivují nás? A jestliže ano, jak? Jak jsou tyto události p�i-

pomínány? Jak jsou vysv�tlovány? Jsou vše-mi vysv�tlovány stejn�? A jestliže ne, pro�? Dokážeme si uv�domit, jak by naše životy a životy našich rodin a p�átel byly ovlivn�-ny, kdybychom nežili dnes, ale p�ed 70 lety? Mohli byste tehdy v klidu žít, pokud byste m�li stejný p�vod �i názory a postoje, jaké máte dnes? A jaký je náš vztah k válce jako ta-kové? Dokážeme si v�bec p�edstavit vše, co život ve válce p�ináší? Jak bychom se zacho-vali v situacích, které jsou s válkou spjaté?“

Tak tato slova, citace se stala nám�tem již 15. literárn� výtvarné sout�že. Každým rokem jsou prost�ednictvím vedení a správc� Muzea ghetta v Terezín� vybírána témata nová, nap�. v loském roce „Jak vid�li a vidí sv�t.“

Do letošního ro�níku se zapojilo více než 960 student� z celé republiky. Jak již p�edchozí �ádky napov�d�ly, sout�ž byla rozd�lena nejen dle „písma“ �i „kresby“, ale také dle kategorií. V literární sout�ži se v 1 kategorii v obrovské konkurenci umístila na skv�lém 5. míst� Karo-lína Kneslová, žákyn� t�ídy 6. A, 3. ZŠ Slaný.

Ješt� v�tší radost nám p�ineslo umíst�ní žákyn� 9. A, taktéž ze 3. ZŠ Slaný ve výtvar-né sout�ži, a to Kláry Floriánové s názvem „Arbeit macht frei“, jež získala také koncem kv�tna ocen�ní ve výtvarné sout�ži po�áda-né „Ostrovem“ s názvem „Co se d�je v trá-v�“.

Slavnostní p�edávání cen s vernisáží, kul-turním programem, vystoupení p�edních p�edstavitel� Ústeckého kraje, vedoucích pracovník� Muzea ghetta v Terezín�, ale i pam�tnice z doby koncentra�ních tábor�, se u skute�nino 10. �ervna 2009 – symbolicky, jako vzpomínka na ot�esnou vzpomínku, kdy byla jedna z našich vesnic roku 1942 –Lidice- nemilosrdn� srovnána se zemí.

Ve Slaném budou k vid�ní vít�zné práce na výstav� Jaké bude 21. století?, kterou po�ádá v Knihovn� V. Štecha ve Slaném od 28. �er-vence do 28. srpna Památník Terezín. Verni-sáž výstavy, na kterou vás srde�n� zveme, se koná v pond�lí 27. �ervence v 18.30.

MGR. ANDREA HRABÁNKOVÁ,3.ZŠ SLANÝ

Exkurzí Ji-h o � e s k á

gotika a barok / Vodansko se uzav�el již t�etí ro�ník Slánské akademie vol-

ného �asu, kterou pravideln� navšt�vuje na šedesát zájemc� o staré výtvarné um�ní a kulturu. V uplynulém ro�níku dominova-ly p�ednášky našeho p�edního „hradologa“ prof. Tomáše Durdíka, který postupn� po-slucha�e seznamuje s památkami hradní ar-chitektury v �echách. Gotickému um�ní byly v�novány dv� exkurze – zmín�ná do Vod-an a podzimní do Alšovy jiho�eské galerie. Skv�le p�ipravenou p�ednášku s bohatým obrazovým doprovodem m�l ing. arch. Petr Chot�bor z Pražského hradu, který p�islíbil i podzimní návšt�vu akademie – letos se bude v�novat architektu�e st�edov�kých tvrzí. Ja-kub Sichálek z Ústavu pro �eskou literaturu AV �R pokra�oval ve svém výkladu o staré �eské literatu�e, Vladimír P�ibyl p�iblížil jed-nu z kapitol o barokním um�ní na Slánsku (františkánský klášter ve Slaném), Blanka Rozkošná otev�ela jednu z kapitol o židov-ských památkách (synagogy).

V sou�asné dob� p�ipravujeme podzimní semestr, ve kterém bychom vedle prof. Tomá-še Durdíka, Petra Chot�bora a Blanky Roz-košné rádi p�ivítali prof. Jana Royta - našeho p�edního historika um�ní. Další informace – Alena Urbanová, odbor kultury M�Ú Slaný, tel. 312 511 274, urbanova@meuslany.cz.

XV. ročník literární a XIII. ročník výtvarné soutěže

pod společným tématem „Já a válka“

„

Slánská akademie

uzavřela třetí ročník

Jind�ich Štreit se narodil

5. zá�í 1946 ve Vsetín�. Vy-studoval gym-názium v Rý-ma�ov� (1963) a Pedagogic-

kou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor výtvarná výchova (1967). Ženatý od roku 1971, manželka Agnes, dcera Monika. Po ab-solvování univerzity za�al vyu�ovat na Základ-ní devítileté škole v Rýma�ov�, následujícího roku se stal �editelem školy v Sovinci a pozd�ji v Ji�íkov�. První impuls k fotografování dostal od otce. V roce 1964, v dob� studií, ho podnítil k fotografování prof. Jan Bukovjan. Štreit se ú�astnil fakultních výstav a studium zakon�il první samostatnou výstavou (1967). Od roku 1972 se koncep�n� v�noval zobrazování ves-nického života. Soust�edil se na portrét a na romskou tematiku. V letech 1974–1977 ab-solvoval Školu výtvarné fotogra� e, jeho záv�-re�nou prací byl soubor z divadelního zákulisí. V roce 1982 se zú�astnil jako jediný fotograf nepovolené výstavy neo� ciálních výtvarných um�lc� na tenisových kurtech v Praze, kde jeho fotogra� e vzbudily pozornost tajné policie. Byl vzat do vyšet�ovací vazby a posléze odsouzen k trestu odn�tí svobody v délce deseti m�síc� s podmín�ným odkladem na dva roky. Jind�ich Štreit m�l zakázáno pokra�ovat ve své trestné �innosti – fotografování a byl sledován. V d�ji-nách fotogra� e je tento p�ípad pravd�podobn� unikátní. Po propušt�ní z v�zení nesm�l Štreit u�it. Nejprve pracoval jeden rok v knihovn�

a po uzav�ení soudního jednání si musel najít nové zam�stnání: pracoval jako dispe�er Stát-ního statku Ryžovišt�. Ješt� intenzivn�ji se v�noval kulturní �innosti a fotografování. Po p�evratu v listopadu 1989 se Štreitova situace zm�nila. V letech 1991–1994 byl zam�stnan-cem okresního ú�adu a posléze muzea v Brun-tále. Od roku 1994 je samostatný fotograf. Vy-u�uje na Institutu tv�r�í fotogra� e Filozo� cko p�írodov�decké fakulty Slezské univerzity v Opav�. Na Filmové a televizní fakult� Aka-demie múzických um�ní v Praze, kde pedago-gicky p�sobil v letech 1991–2003, v roce 2000 se habilitoval a stal se docentem pro obor foto-gra� e. Od roku 1991 pracuje na dokumentár-ních projektech ve Francii, Anglii, Rakousku, N�mecku, Japonsku, �ín�, Maarsku, Rusku (Burjatsko, Krasnodarský kraj, Ingušsko, �e-�ensko), ale také v �eské republice (Ženská v�znice, B�evnovský klášter, Lidé olomoucké-ho okresu, Lidé Mikulovska, Cesta ke svobo-d�, Lidé T�ineckých železáren, Mezi námi, Za oponou, Spolu, Cesty života, Lidé mého kraje – Bruntálsko). Na Institutu tv�r�í fotogra� e Slezské univerzity se podílí na vedení n�kolika studentských projekt� (Lidé Hlu�ínska, Náš sv�t, Zlín a jeho lidé, Dobrovoln�, Opava na prahu 3. tisíciletí, Dopravní podnik Olomouc). Je �lenem Sdružení Q Brno, Spolku olomouc-kých výtvarník�, Aktivu volné fotogra� e p�i Pražském dom� fotogra� e a Um�lecké besedy v Praze. Jind�ich Štreit p�ipravil více než 700 autorských výstav a mnoha kolektivních se zú�astnil. Vydal 21 knih, je zastoupen v nejvý-znamn�jších sbírkách a bylo o n�m nato�eno n�kolik � lm�.

Fotograf a pedagog Jindřich Štreit

| 13www.meuslany.cz

14 | www.meuslany.cz

H V Ě Z DÁ R N A

Městská hvězdárna ve Slaném na červenecHv�zdárna je pro ve�ejnost otev�ena v úterý, st�edu, �tvrtek a pátek od 21 do 23 hodin.Od 7. 7. do 17. 7. a od 18. 8 do 28. 8. zav�eno.Prohlídky hv�zdárny a pozorování dalekohledy za�ínají v 21.00, 21.30, 22.00, 22.30 hodin.Tip na pozorování: 21.–24. �ervence od 22:00 hodin Hv�zdokupy a galaxie – za mimo�ádn� �isté a klidné oblohy pozorujeme objekty vzdáleného vesmíru28.–31. �ervence od 21:00 hodin M�síc – nejvýhodn�jší podmínky pro pozorování povrcho-vých útvar�11.–14. srpna od 21:00 hodin Jupiter – nejv�tší planeta ve slune�ní soustav� tel: 312 525 730

http://www.hvezdarna-slany.cz

Léto na severní polokouli tak trochu para-doxn� panuje v období, kdy je Zem� od

Slunce nejdále, nebo� více než na vzdálenosti obou t�les záleží na úhlu dopadu slune�ních paprsk�. Slunce 21. �ervna dosáhlo maximální výšky nad obzorem (Slunce dosáhlo obratníku Raka) a od tohoto dne se vrací zp�t k nebeské-mu rovníku, který protne 22. zá�í p�i podzim-ní rovnodennosti. Ješt� za�átkem �ervence Slunce nesestupuje více než 18° pod severní obzor, což znamená, že u nás nenastává pravá astronomická noc, ale pouze astronomický soumrak. V tomto období se u nás nikdy úpln� nesetmí. Obloha je slab� osv�tlena slune�ním sv�tlem rozptýleným v atmosfé�e, proto nejsou vid�t nejslabší hv�zdy. Na 50. stupni severní zem�pisné ší�ky nenastává astronomická noc v termínu od 31. kv�tna do 10. �ervence 2009. T�sn� po západu Slunce spat�íme na �ervnové obloze planetu Saturn. V �ervenci kon�í pro Saturn období výhodných pozorovacích pod-mínek a v pr�b�hu srpna bude nepozorovatel-ný. Saturn se objeví potom až na ranní obloze v pr�b�hu ledna 2010. Saturn je bezpochyby nejkrásn�jší planetou slune�ní soustavy. Vd��í za to soustav� prstenc�, které m�žeme spat�it i v malém dalekohledu. Saturnovy prstence tvo�í velmi tenká (pouze n�kolik set metr�) vrstva drobných �ástic tvo�ených krystalky ledu, kosmického prachu až po balvany n�ko-likametrových rozm�r�, které obíhají kolem planety ve tvaru prstence jako obrovská sou-stava miniaturních m�síc�. Zatímco pozoro-vací okno pro planetu Saturn v srpnu pomalu kon�í, tak nejlepší pozorovací podmínky na-stanou pro další ob�í planetu – Jupiter. Planeta je 14. srpna v opozici se Sluncem, takže je vidi-telná po celou noc, zatímco Saturn spat�íme už jen ve�er velmi nízko nad obzorem. Planeta Jupiter pat�í mezi planety, které je možné na obloze nalézt pouhým okem. Pro detailn�jší pozorování se ovšem bez dalekohledu neobe-jdeme. Jupiter je nejv�tší a na detaily bezesporu nejbohatší planeta, která se kdy zrodila v okolí Slunce. Asi první, co vás v dalekohledu zaujme, však nebude Jupiter sám, nýbrž �ty�i jeho nej-v�tší satelity: Ió (�ti ijó), Europa, Ganymed a Kallistó. Nejpozoruhodn�jším objektem po-zorovatelným v Jupiterov� atmosfé�e je Rudá skvrna, obrovský obla�ný vír, který zde setrvá-vá již po dobu n�kolika století. Je to jistá obdo-ba pozemské tlakové výše (anticyklóny), ovšem nesrovnatelných rozm�r�. Rudá skvrna má

eliptický tvar o délce až 50 000 kilometr�. Dne 6. srpna ve 23 hodin m�žeme nad východním obzorem pozorovat zajímavé setkání Jupiteru s M�sícem, Jupiter bude 2,5° jižn�. Již koncem �ervence na no�ní obloze za�ínají objevovat meteory – Perseidy. Tradi�ní letní podívané pro astronomy i romantiky bude tentokrát p�át i postavení M�síce. Maximum meteorického roje Perseid nastane p�ed p�lnocí z 12. na 13. srpna. M�síc bude v poslední �tvrti, takže bude teprve vycházet. Bohužel radiant roje bude v maximu ješt� pom�rn� nízko nad obzorem. Pr�m�rná hodinová frekvence v maximu bude 100 meteor�. Pozorovatele pod letním nebem na první pohled uchvátí krása Mlé�né dráhy, která se klene vysoko nad obzorem a horizont protíná kdesi pod souhv�zdím St�elce. Základ-ním orienta�ním vodítkem na letní obloze je Letní trojúhelník složený z hv�zd Vegy, Dene-bu, a Altairu. K nápadným souhv�zdím letní oblohy pat�í také Herkules, který už v �ervnu stoupá velmi vysoko až k nadhlavníku. Herku-les je pátým nejv�tším souhv�zdím oblohy. Na-lezneme jej mezi Lyrou a Severní Korunou.

Hercules je latinské jméno pro nejv�tšího �ecké-ho hrdinu Hérakla. Hérakles byl syn Di�v a Al-kménin, který proslul svou silou a nebojácností. Byl obda�en nadlidskou silou, odvahou i d�vti-pem a byl vzorem pro hrdinu a muže. Tento �ecký polob�h byl stvo�en p�i jednom z mnoha zálet� nejvyššího boha Dia. Ten na sebe vzal podobu manžela pozemské ženy Alkmene, �ímž se mu po-da�ilo dosáhnout svého a tak byl stvo�en nejv�tší hrdina sv�ta. První dáma Olympu a manželka Dia, bohyn� Héra, která žárliv� st�ežila každý Di�v krok a jeho milenkám i nemanželským po-tomk�m p�ipravovala mnohé strázn� a komplika-ce, �ádn� s chutí a záští promíchala Héraklovým osudem. Mocný otec v�d�l, že pokud se novoroze-ný Hérakles nenapije Hé�ina mate�ského mléka, nem�že být p�ijat mezi nesmrtelné, a proto své-ho nemanželského syna své žen� podstr�il. Héra však odtrhla novorozeného Herakla od svého prsu a proud mate�ského mléka, který poté rozst�íkl po nebeské klenb�, dal podle �eckého mýtu za vznik Mlé�né dráze. Již od narození byl Hérakles ne-návid�n svou macechou. V život� mu zp�sobila mnoho zla, po�ínaje dv�ma hady, které poslala na Hérakla, aby ho uškrtili, když byl ješt� v koléb-ce, usmrcením Héraklovy ženy i s d�tmi nekon�e. B�hem svého života vykonal mnoho hrdinských �in�, z nichž nejvýznamn�jší bylo spln�ní dvanác-ti t�žkých úkol�, které mu, jak jinak než na popud

Héry, uložil mykénský král Eurystheus. Mezi tyto �iny pat�í nap�íklad p�emožení Nemejského lva, vy�išt�ní Augiášových chlév�, �i zabití Hydry. Mnoho jeho ob�tí také získalo své ztvárn�ní v po-dob� souhv�zdí (Lev, Hydra, Rak, atd.). Nakonec byl Hérakles p�ece jenom po své smrti p�ijat na Olymp a získal si své místo i na hv�zdném nebi.

Centrální �ást souhv�zdí je tvo�ena hv�zdami éta, dzéta, epsilon a pí Herculis a bývá nazývá-na jako Kv�tiná� �i Klí�ová dírka. Nejjasn�jší hv�zdou sou hv�zdí je však alpha Herculis - Ras Algethi. Jméno je arabského p� vodu a znamená - Hlava kle�ícího. Jde o rudého veleobra, který je jednou z nejv�tších známých hv�zd. Je spektrál-ní t�ídy M5, v pr� m�ru je asi 400 až 600krát v�t-ší než Slunce a 10 000krát svítiv�jší. M�ní jas-nost od 3,0 do 4,0 mag v perio d� 180 dn�. Alpha Herculis tvo�í se slabší oranžovožlutou hv�zdou vizuální dvojhv�zdu, ob� hv�zdy p�itom spolu fyzicky nijak nesouvisí. K nejnápadn�jším z ob-jekt� vzdáleného vesmíru v souhv�zdí Herkula pat�í kulová hv�zdokupa M13. �asto je tato hv�zdokupa jedním z prvních objekt� pozoro-vaných nadšenými hv�zdá�i, kte�í pátrají po ne-beských zajímavostech. Hv�zdokupu M13 ob-jevil Edmond Halley v roce 1714, když se všiml, že je za dobrých podmínek viditelná i pouhým okem. Charles Messier ji do svého katalogu za-hrnul 1. �ervna 1764. M13 je kolosálním domo-vem více jak 100 000 hv�zd, rozprostírá se p�es 150 sv�telných let, leží ve vzdálenosti 25 100 sv� telných let od Slunce a je více jak 12 miliard let stará. V blízkosti centra této hv�zdokupy je koncentrace hv�zd 500krát vyšší než v jejím okolí. Hv�zdokupa M 13 se stala prvním objek-tem, ke kterému byla vyslána radiová zpráva o Zemi ur�ená pro mimozemskou civilizaci. Stalo se tak v roce 1974 p�i otev�ení observato�e v Arecibu. Souhv�zdí Herkula je také zajímavé pro svou �etnost objev� planetárních systém�. Z celkového po�tu sedmi objev� exoplanetár-ních soustav m�žeme pomocí metody tranzitní fotometrie pozorovat �tve�ici z nich: HD149026 b, TrES-3 b, TrES-4 b a HAT-P-2 b. U poslední jmenované exoplanety HAT-P-2 b se poda�ilo v M�stské hv�zdárn� ve Slaném zaznamenat první po objevové pozorování na sv�t�!

Zveme vás v �ervenci a srpnu k pozorování oblohy vždy od 21:00 hodin. Krom� M�síce, planety Saturn a Jupiter si prohlédnete i ob-jekty vzdáleného vesmíru, n�které nápadné hv�zdokupy a nap�íklad i barevné dvojhv�z-dy. Vlahé letní ve�ery jsou ke sledování ve-�erní oblohy p�ímo ideální. Romantika sama. Jasnou oblohu a p�kný výhled!

JAROSLAV TRNKA

Průvodce letní oblohou

| 15www.meuslany.cz

H I S T O R I E

VLADIMÍR P�IBYL

V sobotu dopoledne zahájila konferenci ve velvarském muzeu Jarmila Štogro-

vá, která p�ivítala mezi ú�astníky starostku m�sta Velvar Ing. Jitku Linhartovou a staros-tu m�sta Slaného RNDr. Ivo Rubíka. Ten ve svém úvodním vystoupení zd�raznil význam drobných památek v krajin� a také zmínil nové možnosti � nan�ní pomoci pro opravu drobných památek ve St�edo�eském kraji s tím, že se to týká i t�ch památek, které ne-jsou evidovány podle zákona �. 20/1987 Sb.

Jako první vystoupil Jan Nepomuk Ji�išt� z B�lé pod Bezd�zem (Litom��ická diecéze) s p�ísp�vkem Sakrální památky a jejich litur-gický význam / ikonogra� e Mariánského sou-soší ve Velvarech. Poslucha�e zaujal zejména popis Mariánského obelisku ve Velvarech, do-chovaná �ást modelu byla v sále také vystavena. Následoval PhDr. Jan Pömerl (M�stské muze-um ve Velvarech) – Drobné památky ve Velva-rech a okolí. Pokra�ovalo se blokem „památko-vého praktika“. Úvodní referát v této �ásti m�la Ing. arch. Eva Volfová (NPÚ – územní odborné pracovišt� st�edních �ech v Praze) – Památ-kové desatero p�i obnov� drobných stavebních památek. Ta na za�átku upozornila na n�které opravy drobných staveb na Jesenicku a zasta-vila se také u možnosti rehabilitace d�ev�ných k�íž� v krajin�. Poté na konkrétních p�ípadech z praxe poukázala i na nevhodné a n�kdy zcela zbyte�né stavební úpravy na drobných památ-kách, kterých je t�eba se vyvarovat.

Zásadní p�ísp�vek zazn�l od Ing. arch. Jana Bárty – Poznámky k oprav� památkových omí-tek. Jan Bárta doporu�uje p�i obnov� památek tradi�ní vápennou technologii omítek a nát�r�. V této souvislosti zd�raznil, že po pr�zkumu fasády, vyhodnocení omítky a povrch� je t�eba s vápennými nát�ry dodržet i technologické po-stupy – t�eba teplotu vzduchu p�i její aplikaci. P�i diskusi uvedl, že dnešní „laická“ barevnost vychází spíše z barevnosti karoserií aut a sta-vebnice Lego než z optiky tradice. Kamenoso-cha� Alexandr Bláha (Královice u Slaného) ve svém vystoupení Oprava k�ížk� a božích muk na Slánsku / pohled kameníka – postupy a re-alizace seznámil auditorium s opravou mnoha drobných památek na Slánsku (milník v Tu�a-nech, Boží muka p�i silnici Slaný – Sme�no, k�íž se starobylým nápisem v Pál�i…). V po-sledním bloku aktualizoval PhDr. Miloš Sládek (Památník národního písemnictví) v referátu �as zar�stajících pastvin myšlenky Marti-na z Kochemu z jeho knihy Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše, který vyšel v prestižním nakladatelství Argo v roce 2007, 1064 str. Z tohoto pohledu a na základ� kon-frontace s dnešním životním stylem duchovní pastviny �eské krajiny nezadržiteln� zar�stají.

Zajímavý byl p�ísp�vek Mgr. Ji�ího Hampeise Drobné památky okolo Vraného, který byl pre-zentován ve form� DVD. Tento p�ístup nazna�il nejen možnost jiného zp�sobu propagace úsilí o nutnosti pe�ovat o drobné památky v krajin�, ale zárove snímek op�t podtrhl skute�nost se-p�tí drobných památek s historií Slánska, kte-rou nám na každém kroku p�ipomínají.

Odpoledne seminá� pokra�oval ve velvar-ském kostele sv. Kate�iny, kde restauráto�i akad. mal. Ji�í Brodský a akad. mal. Petr Ba-reš p�iblížili ú�astník�m obnovu gotických nást�nných maleb, kterou realizovali v letech 1992–1994. K výtvarnému um�ní pat�í hudba. Proto na sobotní odpoledne pozvali po�adatelé p�vecký sbor ACANT – sbor student� pražské Katolické teologické fakulty UK. Koncert pro-b�hl ve zcela zapln�ném kostele sv. Kate�iny. Vedle �ernošských spirituál� a afrických du-chovních písní zazn�la i hudba Zdeka Luká-še. Koncertem ve svaté Kate�in� skon�il velvar-ský program a �ást ú�astník� se p�esunula do Slaného, kde spole�n� s �editelkou slánského muzea Boženou Frankovou navštívila výstavu T�i slánská barokní zastavení. N�kte�í ješt�, jak navrhoval program, vystoupili k nov� obnove-nému slánskému Božímu hrobu (1665), kde byl sobotní bohatý program de� nitivn� zakon�en.

Ned�lní putování bylo zahájeno u marián-ského obelisku ve Velvarech, poté následoval p�esun do Sazené – ateliéru Pavla Kytky, který zhotovil nový mariánský sloup na návsi obce. Pak p�išla zastávka v Nabdín� (kostel a zvo-nice) a s obnovou sousoší sv. Jana a Pavla p�i silnici z Hospozína do Hospozínku seznámil ú�astníky exkurze akad. soch. Jakub Ra� .

Putování historickou alejí do Zlonic za�a-lo u sochy sv. Jana Nepomuckého; cestou do Zlonic PhDr. Vladimír P�ibyl a PhDr. Miloš Sládek zd�raznili význam poutního koste-la sv. Isidora. Kolem poledne prob�hla ná-

všt�va kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích, ve kterém m�žeme sledovat pr�-nik p�vodní Kakovy barokní architektury a novobarokní úpravy pr��elí (F. Ohmann) a posléze vstupu secesní ornamentiky do interiéru (Josef Fanta). Kaple sv. Jana Nepo-muckého v Jarpicích je opravdu drobnou pa-mátkou. P�ed n�kolika lety v beznad�ji, dnes v nad�ji a snad, díky grantu St�edo�eského kraje, bude mít letos i opravenou fasádu.

Kostel Narození sv. Jana K�titele ve Vraném se p�edstavil jako skv�lá architektura pozdní-ho baroku, která ovládá krajinu. Ú�astníky zaujala um�lecky mimo�ádná úprava inte-riéru – Gesamtkunstwerk barokní malby, socha�ství a architektury. Návšt�va kostnice v Pále�ku p�ipomn�la op�t tradi�ní duchovní rozm�r zem�d�lského Slánska, kone�ná po-zemská stanice zdejších lidí. Dr. Miloš Sládek se rozhovo�il o p�ístupu barokního �lov�ka ke smrti, o posledních v�cech �lov�ka – smrt, poslední soud, peklo, nebe, o�istec …

P�íkladem drobné stavby zachrán�né p�i-�in�ním Ob�anského sdružení za rozvoj obce D�ínov byla kaple sv. Vojt�cha v Drchkov�. Poslední zastavení pat�ilo dominantní, ale opušt�né památce – kostelu sv. Ducha nad Neprobylicemi. Toto zastavení však bylo pový-tce literární – spojení historie kraje a díla V. B. T�ebízského. Jeho tvorbu p�iblížil a charakte-rizoval, a to i ve vztahu k dalším spisovatel�m historické prózy (Winter, Jirásek) PhDr. Miloš Sládek, který také p�etlumo�il T�ebízského po-v�st o vzniku jména P�tipeských. Tento literár-ní blok uzav�el prof. Antonín Leopold, znalec slánské krajiny, historie a milovník díla Václav Beneše T�ebízského … U zvonice v Neprobyli-cích se ú�astníci letošní konference rozlou�ili s nad�jí na další setkání. Podrobn�ji se do�tete, a to v�etn� obrazové dokumentace, na blogu www.velvarynadeje.blogspot.com.

Památky v naději – drobné sakrální památkyLetos se p�átelé drobných sakrálních památek setkali v sobotu a ned�li 13. a 14. �ervna ve Velvarech a Slaném, p�i�emž název letošní konference Památky v nad�ji vyjad�oval i úsilí ú�astník� zachovat kulturní d�dictví a ráz �eské krajiny, kterou práv� drobné památky významn� obohacují. Ob� m�sta, pod jejichž patronací se konference uskute�nila, tak iniciativn� navázala na odborné seminá�e s touto tematikou ve Vlašimi (2004), eské Líp� (2006) a Mariánské Týnici (2008).

Ú�astníci seminá�e v ateliéru socha�e Pavla Kytky.

16 | www.meuslany.cz

S P O R T

Od samotného po�átku musel tým dota-hovat jezdce AK Markéta Praha, kte�í do

závodu vstoupili doslova jako raketa a po dvou odjetých sériích jízd m�li na svém kont� 21 bod�. V této dob� domácí ztráceli již 4 body, Mšeno a Plze dokonce bod� 11. Situace se pro domácí tým ješt� více zdramatizovala po neš�astné t�etí sérii, když se nejd�íve porou-chal stroj R. Kosciechovi, v další jízd� doslova „nabral na vidle“ v poslední zatá�ce p�ed cílem M. Málek mšenského N. Kosciucha a byl z jíz-dy vylou�en. Aby nebyl všem trabl�m konec, hned nato upadl v další rozjížce T. Jedrzejak a byl op�t rozhod�ím vylou�en. Náskok Pra-žan� se v tu chvíli vyšplhal na nep�íjemných 9 bod� a na domácí se dotáhlo Mšeno.

V další sérii jízd ale Slaáci zabrali naplno a když se navíc jízdy nevyda�ily Pražan�m J. Francovi a A. Rymelovi, dotáhli se na Prahu a do záv�re�né série jízd nastupovali se shod-ným po�tem 34 nasbíraných bod�. Mšeno

v tu chvíli ztrácelo pouhé 3 body. Mimo hru o stupn� vít�z� již byli Plzenští, kte�í m�li na svém kont� nasbíráno 24 bod�.

Po t�ech odjetých jízdách poslední serie bylo na �ele op�t vše srovnáno a o výsledku tak rozhodla v podstat� p�edposlední jízda závodu, ve které T. Jedrzejak bodoval naplno a J. Franc z�stal bez bodu. V poslední jízd� pak sta�ilo M. Vaculíkovi pohlídat si za se-bou jezdce AK Markéty M. K�se, což se mu také povedlo. A p�estože mšenský G. Wala-sek v této jízd� naplno bodoval, domácí tým si udržel bodový náskok a zvít�zil v celém závod� p�ed jezdci AK Markéty Praha a PDK Grepl Mšeno. Nejlepším jezdcem domácích a zárove celého závodu se stal Martin Va-culík, který nasbíral úctyhodných 16 bod�.Op�t se potvrdila š�astná ruka manažera do-mácího týmu Milana Macha, který získal pro slovenského jezdce M. Vaculíka �eskou licen-ci a tým dokázal doplnit dv�ma, zatím u nás

neokoukanými, hostujícími jezdci z Polska. Nutno dodat, že to nem�l v�bec jednoduché, protože tradi�ní opory domácího týmu ten-tokráte nemohl do závodu nasadit vzhledem k jejich start�m v zahrani�ních sout�žích. Slánští jezdci tak sv�j druhý extraligový start dovedli k vít�znému konci a vytvo�ili si tak výborné p�edpoklady k postupu do druhé �ásti sout�že. Zda se to poda�í, ukáže hled ná-sledující kolo, které je na po�adu 24. 6. na sta-dionu PK Plze. O celkovém po�adí po první �ásti sout�že pak rozhodne poslední základní kolo, kterým je odložený závod na 1. 7. 2009 ve Mšen�.

V.BU�I�, AK SLANÝ

Slánský extraligový tým nadchl svým výkonem divákySt�ede�ní podve�er zavedl letos poprvé extraligová plochodrážní kola na ovál slánského stadionu.V po�adí t�etí letošní závod navázal svojí dramati�ností na p�edchozí. Op�t byl k vid�ní napínavý souboj družstev od samého po�átku, jehož rozuzlení p�inesla až po-slední serie jízd obdobn� jako v úvodním kole v Pardubicích. Náš domácí tým nastoupil v sestav� Martin Vaculík, Michal Dudek, Martin Málek, Roman ejka, Robert Kosciecha (PL) a Tomasz Jedrzejak(PL).

Výsledky závodu :1. AK Slaný 43 b. (Kosciecha (PL) 10,

Dudek 1, Málek 5, Jedrzejak(PL) 11, Vacu-lík (SK)ACCR 16, �ejka DNR )

2. AK Markéta Praha 41 b. (Rymel 9, Franc 7, K�s 9, Tomí�ek 10, Wolff 6, Gavenda DNR)

3. PDK Grepl Mšeno 39 b. (Walasek(PL) 12, Višváder 0, Jaroš 8, Šitera 8, Kosciuch (PL) 11, Horák DNR )

4. PK Plze 30 b. (Holub 8, Hádek 4, Simota 8, Pyszny (PL) 5, Jeleniewski(PL) 5, Lang DNR) NS ZP Pardubice

POŘADÍ TÝM ZÁVODY BODY POM. BODY (score)

1. AK Markéta Praha 3 10 124

2. AK Slaný 2 8 84

3. ZP Pardubice 2 7 84

4. PDK Mšeno 3 5 116

5. PK Plzeň 2 2 59

Průběžné popřadí týmů v soutěži po třech závodech:

Slánský zimní stadion a jeho okolí op�t za-plní malí hokejisté. V rámci hokejové školy

Jaromíra Jágra zde prob�hnou od 11. �erven-ce do 7. srpna �ty�i týdenní turnusy. Campu se mohou ú�astnit d�ti od 5 let. Každoro�n� hokejovou školu absolvují d�ti nejen z �eské republiky, ale i z celé Evropy a ze zámo�í. Malí hokejisté budou trénovat 2x denn� na led� a 2x denn� na suchu k tomu využívají t�locvi�-nu, fotbalové h�išt� �i bazén. Nedílnou sou-�ástí je i samostatné hodiny výuky hokejové teorie. Trénink na led� je zam��en na rozvoj pohybových schopností a hlavn� pohybových dovedností. Malí branká�i absolvují každý den speciální trénink. O d�ti bude postaráno 24 hodin denn�. „Na led� se jim v�nují dva trené-�i, dva až t�i asistenti a trenér branká��. Takže je s nimi vždy minimáln� p�t dosp�lých osob. Mimo led mají d�ti na starosti asistentky,“ �ekl trenér Ivo Kyndl. Náplní jednotlivých turnus�

však není jen trénink, ale organizáto�i mají p�ipravený i doprovodný program. Krom� vý-letu do Prahy je každý turnus vždy ve �tvrtek

zakon�en slavnostním rautem s ohostrojem pro d�ti i rodi�e. B�hem hokejové školy mají d�ti možnost trénovat za p�ítomnosti nejen Jaromíra Jágra, který samoz�ejm� v pr�b�-hu campu d�ti navšt�vuje, ale i hrá�� NHL a �eské extraligy. Každý malý hokejista si od-veze na památku dres, CD se svým tréninkem a �adu dárk�. O prázdninovou hokejovou ško-lu je velký zájem a ani krize neodradila rodi�e, aby ud�lali n�co pro sportovní vyžití a radost svých ratolestí. Podle vedoucích hokejové školy Iva Kyndla a Zuzany Kottové bude mít letošní ro�ník hokejové školy 420 frekven-tant�, což je za posledních šest let rekordní po�et. Jágrova hokejová škola tímto potvrzuje svoji prestiž nejv�tší hokejové školy v Evrop�. A kdo ví, možná se práv� prázdninová hokejo-vá škola Jaromíra Jágra stane velkou motivací pro budoucí hokejové hv�zdy sv�tových jmen.

-KU�-

Letní hokejová škola Jaromíra Jágra opět ve Slaném

Pro malé hokejisty je setkání s Jaromírem Jág-rem vždy velkým zážitkem. FOTO: KLÁRA SMÍLKOVÁ

| 17www.meuslany.cz

I N F O R M AC E

Kolpingova rodina Sme�no www.dumrodin.cz byla podpo�ena v rámci Opera�ního programu Lidské zdroje a zam�stnanost v ob-lasti Podpora sociální integrace a sociálních služeb a získala dotaci na projekt U�íme se zvládat SMA.

Projekt byl zahájen 1. �ervna 2009 a potr-vá do 31. kv�tna 2011 a je rozd�len na dv�

klí�ové aktivity, které mají samostatné cíle:1) Podpora sociálního za�leování, usnad-

n�ní pracovního uplatn�ní a seberealizace osob pe�ujících o osobu blízkou s onemoc-n�ním SMA (spinální muskulární atro� e) v rámci celé �R. Vzd�lávání se uskute�ní formou e-learningového kurzu a víkendo-vých vzd�lávacích akcích.

2) Druhým cílem je vzd�lávání zam�stnanc� v kurzech akreditovaných MPSV v rámci zvyšování kvality služeb.Partnerem projektu je Somatopedická spo-

le�nost, sdružující odborné pracovníky, kte�í se v�nují edukaci d�tí a mládeže s t�lesným postižením, chronicky oslabených a nemoc-ných, s cílem podporovat ucelenou rehabili-ta�ní pé�i o tyto osoby.

Učíme se zvládat

SMA!

Mateřské centrum RybičkaMate�ské centrum je p�edevším ur�eno d�tem p�edškolního v�ku a jejich rodi��m pro aktivní využití volného �asu.

Nabízíme:• volný �as na hraní v hern�• pravidelný týdenní program s ú�astí rodi��

– hraní, cvi�ení, zpívání, výtvarná �innost

• volný p�ístup k internetu• posezení s dalšími maminkami u kávy• hlídání d�tí v dob�, kdy rodi� musí navští-

vit léka�e nebo ú�ady

Kurzy a p�ednášky :Po: 9:00 p�ednášky d�tské psycholožky Mgr. Van�áková MartinaÚt: 9:00 a 9:30 h�í�ky se sloví�ky Ing. Ni�ová Sylva 10:00 a 10:45 angl. pro d�ti (s maminkami) 2–3 roky Ing. Ni�ová Sylva 15:30 angli�tina pro d�ti 4 – 6 let Ing. Ni�ová SylvaSt: 9:00 a 10:00 n�m�ina pro rodi�e Kettnerová Helena 17:00 cvi�ení pro t�hotné a maminky po porodu Némethová Jana�t: 9:00, 10:00, 11:00 angli�tina pro rodi�e Mgr. Schveinertová MarkétaPá: p�ednášky výživového poradce Dis. Horová Romana tvo�ení pro pot�šení, výtvarné techniky Tichá Barbara masáž d�tí a kojenc� MUDr. Hrmová Veronika prevence úraz� MUDr. Hrmová Veronika p�edporodní p�íprava a lakta�ní poradna Némethová Jana

Vzhledem k omezenému po�tu míst je nutné se osobn� p�ihlásit v našem Mate�ském cen-

tru a složit nevratnou zálohu (rezervace neplatí pro cvi�ení t�hulek), p�ednášky d�tské psycho-ložky zdarma.Provozní doba: pond�lí–�tvrtek 8.00–11.30; 13.00–16.30; pátek 8.00–11.30; 13.00–15.30Vstupné do Mate�ského centra Rybi�ka je 25,- K� za rodinu. M�žete si zakoupit zvýhodn�né

vstupné – permanentku: 10 vstup� za 220,- K�, 20 vstup� za 400,- K�Mate�ské centrum Rybi�ka, Tomanova 1671, Slaný, www.dumrodin.czJana Némethová – koordinátorka MC, tel.: 777 558 053, e-mail: jana.nemethova@dumrodin.czMate�ské centrum Rybi�ka nabízí pronájem herny na d�tské narozeninové oslavy.

Fotogra� cká a výtvarná sout�ž Slánský �ty�lístek má své vít�ze. Ceny byly slav-

nostn� p�edány a už te zveme všechny jed-notlivce i kolektivy k ú�asti v 7.ro�níku sou-t�že SLÁNSKÝ �TY�LÍSTEK 2010 na téma „Létá, co pe�í má“. D�kujeme všem sponzo-

r�m za dárky do sout�že a pracovník�m MC Grand za pomoc p�i uspo�ádání slavnostního dopoledne pro vít�ze sout�že. Práce ú�astní-k� sout�že m�žete vid�t na výstav� b�hem let-ních prázdnin v M�stské knihovn� ve Slaném

HELENA MOHYLOVÁ, ODBOR ŽIVOTNÍHO PROST�EDÍ

Slánský čtyřlístek má vítěze

Projekt pomoc lidem s mentálním po-stižením p�ijímá nové klienty. Pokud

máte trvalé bydlišt� ve St�edo�eském kraji a máte problém s nalezením práce, m�žete se p�ihlásit.

Realizátorem je Sdružení pro integraci mentáln� postižených a nabízí pomoc p�i hledání zam�stnání, za�azení do tréninko-vé dílny, �i praxi v kavárn� v centru Prahy. Všechny služby jsou navíc poskytovány zdarma.

V p�ípad� zájmu a poskytnutí bližších informací

volejte na telefonní �íslo 233 313 210• nebo simp@simp.cz, www.simp.cz• Sdružení pro integraci mentáln� posti-• žených, o.s., Šlikova 8, Praha 6-B�ev-nov, 169 00.Projekt je podpo�en z Evropského so-

ciálního fondu, rozpo�tu �eské republiky a rozpo�tu hl. m�sta Prahy.

18 | www.meuslany.cz

I N Z E R C E

Měsíčník Slánská radnice vydává MĚSTO SLANÝ, IČO 0023877 • Adresa redakce: MěÚ Slaný, Velvarská 136, 274 53 Slaný • Telefon: 312 511 271 • Fax: 312 522 771 Šéfredaktorka: Petra Kučerová • Evidenční číslo Ministerstva kultury ČR: 1 E 10589 • Tisk: Tiskárna KOČKA • Za obsah příspěvků odpovídají jejich autoři

MĚSTO SLANÝ NABÍZÍ

K PRONÁJMU BYTY

Byt č. 2 o velikosti 2+1 v 1. nadzemním podlaží domu č. p. 1471, ulice Mírová, Slaný má celkovou podlaho-vou plochu 52,74 m2. Jedná se o uvolněný byt, který se skládá se z kuchyně, 2 pokojů, předsíně, koupelny, WC, spíže a sklepa.Smlouva o nájmu bytu bude uzavřena na dobu ur-čitou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužo-váním. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2009 ve výši 66,00 Kč měsíčně. K základnímu nájemnému bude započítána platba za vybavení bytu ve výši 90,50 Kč/měsíc. Kromě nájemného budou nájemcem hrazeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu.Žadatelé o přidělení bytu svou žádost předkládají na předepsaném formuláři a skládají kauci.

Byt č. 2 o velikosti 2+1 v 1. nadzemním podlaží domu č. p. 1469, ulice Mírová, Slaný má celkovou podlaho-vou plochu 52,84 m2. Jedná se o uvolněný byt, který se skládá z kuchyně, 2 pokojů, předsíně, koupelny, WC, spíže a sklepa.Smlouva o nájmu bytu bude uzavřena na dobu ur-čitou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužo-váním. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2009 ve výši 66,00 Kč měsíčně. K základnímu nájemnému bude započítána platba za vybavení bytu ve výši 57,30 Kč/měsíc. Kromě ná-jemného budou nájemcem hrazeny zálohy na služ-by spojené s užíváním bytu.Žadatelé o přidělení bytu svou žádost předkládají na předepsaném formuláři a skládají kauci. Byt č. 16 o velikosti 1+1 v 6. nadzemním podlaží domu č. p. 281, ulice Cyrila Boudy, Slaný má celkovou podlahovou plochu 36,51 m2. Jedná se o uvolněný byt, který se skládá z kuchyně, 1 pokoje, předsíně, koupelny s WC a sklepa.

Smlouva o nájmu bytu bude uzavřena na dobu určitou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužováním. Ná-jemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2009 ve výši 66,00 Kč měsíčně. K základnímu nájem-nému bude započítána platba za vybavení bytu ve výši 128,81 Kč/měsíc. Kromě nájemného budou nájemcem hrazeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu.Žadatelé o přidělení bytu svou žádost předkládají na předepsaném formuláři a skládají kauci.

Byt č. 9 o velikosti 3+1 ve 3. nadzemním podlaží domu č. p. 273, ulice Vikova, Slaný má celkovou podla-hovou plochu 73,38 m2. Jedná se o uvolněný byt, který se skládá z kuchyně, 3 pokojů, předsíně, koupelny, WC, balkonu a sklepa.Smlouva o nájmu bytu bude uzavřena na dobu určitou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužováním. Ná-jemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2009 ve výši 66,00 Kč měsíčně. K základnímu nájem-nému bude započítána platba za vybavení bytu ve výši 45,00 Kč/měsíc. Kromě nájemného budou nájemcem hrazeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu.Žadatelé o přidělení bytu svou žádost předkládají na předepsaném formuláři a skládají kauci.

Byt č. 4 o velikosti 2+1 ve 3. nadzemním podlaží domu č. p. 99, ulice Dr. E. Beneše, Slaný má celkovou podlahovou plochu 107,07 m2. Jedná se o uvolněný byt, který se skládá z kuchyně, 2 pokojů, předsíně, koupelny, WC, spíže a sklepa.Smlouva o nájmu bytu bude uzavřena na dobu ur-čitou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužo-váním. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2009 ve výši 66,00 Kč měsíčně. K základnímu nájemnému bude započítána platba za základní vybavení bytu ve výši 10,00 Kč/měsíc. Kromě nájemného budou nájemcem hrazeny zálo-hy na služby spojené s užíváním bytu.

Žadatelé o přidělení bytu svou žádost předkládají na předepsaném formuláři a skládají kauci.

Byt č. 5 o velikosti 3+1 ve 3. nadzemním podlaží domu č. p. 1432, ulice Jiřího z Poděbrad, Slaný má celkovou podlahovou plochu 82,29 m2. Jedná se o uvolněný byt, který se skládá z kuchyně, 3 pokojů, předsíně, koupelny, WC, spíže a sklepa.Smlouva o nájmu bytu bude uzavřena na dobu ur-čitou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužo-váním. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2009 ve výši 66,00 Kč měsíčně. K základnímu nájemnému bude započítána platba za základní vybavení bytu ve výši 51,50 Kč/měsíc. Kromě nájemného budou nájemcem hrazeny zálo-hy na služby spojené s užíváním bytu.Žadatelé o přidělení bytu svou žádost předkládají na předepsaném formuláři a skládají kauci.

Bližší informace o termínu prohlídky bytů, výši a termínu složení kauce, způsobu a termínu podání žádosti o přidělení bytu a o dalších podmínkách a požadavcích je možno získat na úřední desce městského úřadu nebo na internetových stránkách http://www.meuslany.cz/ v sekci úřední deska – od-bor správy majetku nebo na odboru správy majetku městského úřadu u paní Banertové, tel. 312 511 231.

K PRONÁJMU NEBYTOVÉ PROSTORY

Nebytový prostor ve 2. nadzemním podlaží domu č. p. 528 v ulici Dr. E. Beneše ve Slaném o celkové výměře 62,49 m2.Bližší informace je možné získat na úřední desce měst-ského úřadu nebo na internetových stránkách http://www.meuslany.cz/ v sekci úřední deska – odbor sprá-vy majetku nebo na odboru správy majetku městské-ho úřadu u paní Banertové, tel. 312 511 231.

ODBOR SPRÁVY MAJETKU

• www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.me-

uslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz •

• www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.me-

uslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz •

| 19www.meuslany.cz

F O T O R E P O R TÁ Ž

Letní zastavení ve Slaném a okolí

Slánská zákoutí

No�ní klášter Slánská hora

Vodní hrad v Budyni nad Oh�í Vojenský skanzen ve Sme�n� Hrad Oko�

Hrad Hazmburk Menhir u Klobuk Stochov – Svatováclavský dub

FOT

O: P

AV

EL Š

T�

PÁN

EK

F O T O R E P O R TÁ Ž

Národopisné muzeum v Třebízi

FOTO: PAVEL ŠT�PÁNEK