Veřejná ekonomika katedra Krizového řízení

transcript

Veřejná ekonomikakatedra Krizového řízení

• Ing. Dana Junková

• Č. dv. 827

• Junkova@polac.cz

• Konzultační hodiny

LS 2006

Pátek, popř. dle dohody:

10 – 12 hod.

Cíl předmětu

Seznámit se základy vědní disciplíny Veřejná ekonomika,

zabývající se tou částí NH, která je financována z přerozdělovacích procesů a je obvykle nazývána veřejným sektorem.

Důraz bude kladen zejm. na základní poznatky z teorie veřejných financí a jejich praktické uplatňování.

Seznámení s fiskální politikou, fiskálním federalismem, rozpočtovým deficitem a veřejným dluhem. Uvedeny také budou mezinárodní aspekty veřejných financí.

Ekonomie

• patří mezi společenské vědy• zkoumá společenskou realitu• používá nástroje přírodních věd: matematika a

statistika• vychází i z poznatků filozofie• Mikro x Makro

• Ekonom. zákonitosti neplatí v každém dílčím případě, ale prosazují se dlouhodobě (tendence)

Základní pojmy

• Veřejný sektor

• Veřejná ekonomika

• Veřejné finance

• Veřejný zájem

• Veřejná politika

• Veřejné rozpočty

• A další

Poř.č. Název tématu Počet hodinP S C

1. Ekonomika veřejného sektoru Úvod do studia Veřejný sektor ve smíšené ekonomice

2. Veřejná volba a byrokracie Teorie veřejné volby Teorie byrokracie

3. Parciální oblasti veřejné ekonomiky a jejich financování Parciální oblasti veřejné ekonomiky Veřejná ekonomika

4. Daňová teorie a státní rozpočet Zdanění a efektivnost

Rozpočtová soustava

Veřejné statky a jejich financování Veřejné statky a veřejně poskytované statky soukromé Financování vybraných odvětví veřejné ekonomiky

7. Analýza nákladů a prospěchu Analýza nákladů Analýza prospěchu

Počet

Celkem: 15 hodin 8 7

Poř.č. Název tématu Počet hodin

1. Fiskální politika Pojem fiskální politiky Typy fiskální politiky Účinnost fiskální politiky

2. Fiskální federalismus Podstata fiskálního federalismu Decentralizace kompetencí Modely fiskálního federalismu Decentralizace funkcí veřejné správy

3. Rozpočtový deficit a veřejný dluh Deficit veřejného rozpočtu Veřejný dluh

4. Mezinárodní aspekty veřejných financí Globalizace světa, ekonomická spolupráce Pilíře EU, rozhodování Financování EU Mezinárodní aspekty veřejných financí

Počet

Celkem: 10 hodin 6 4

Doporučená – zákl. literatura• Stiglity, J.E. Ekonomie veřejného sektoru. Praha, Grada Publishing, 1997.

• Strecková, Z. Teorie veřejného sektoru. Brno, MU, 1997.

• Hamerníková, B., Kubátová, K. Veřejné finance – učebnice. Praha, Eurolex, 1999

• Ochrana, F. Veřejný sektor a efektivní rozhodování. Praha, Management press, 2001.

• Peková, J., Pilný J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha, ASPI Publishing, 2001.

• Peková, J. Veřejné finance – úvod do problematiky. Praha ASPI Publishing, 2001.

• Příslušná legislativa ČR

Úvod do studia VE

• …život všech občanů civilizovaných států……

• ……neexistuje jakákoliv aktivita ve společnosti, která by nebyla ovlivněna…

• Vymezení podstaty a funkce veřejného sektoru úzce souvisí s:

vymezením úlohy a funkcí státu a úlohy a funkce samosprávných orgánů

Rozsah VS

• v průběhu historického vývoje se neustále zvětšoval

• v současnosti cca 40 % NH

• velké rozdíly ve struktuře a v rozsahu

Příklady: VS v našem životě

• Porodnice• Státní školy• Nájemné dotované resp.

regulované státem• Zdravotnické služby• Peněžní příspěvky od státu• Platíme daně a příspěvky na

zdrav. a sociální pojištění• Veřejné statky (komunikace,

osvětlení, služby policie, armáda)

• Právní prostředí

• Ovlivňování zaměstnanosti i pracovně právních vztahů (min. mzda, prac. doba, zaměstnávání žen a mladistvých, limity pro zahr. prac. síly)

• Spotřební daně (alkohol, cigarety) vs. dotované komodity (léky, rozhlasové a televizní poplatky, bydlení, poskytování sociálních služeb)

VS a státní zásahy do ekonomiky

• Existují prakticky ve všech zemích světa• Obtížné porovnávat, jaký je podíl tržních sil a

podíl VS a státu

Současná praxe používá pro kvantifikaci VS tyto

ukazatele:

1. Podíl veřejných výdajů na HDP

2. Podíl veřejných příjmů na HDP

3. Počet pracovníků ve veřejném sektoru

Podíl veřejných výdajů na HDP

Země / rok 1980 1990 2000

Austrálie 33,8 37,6 32,6

Francie 46,1 46,9 51,0

Holandsko 57,5 55,6 41,6

Japonsko 32,6 32,3 36,6

Německo 48,5 46,0 43,3

Rakousko 48,9 49,6 47,9

Švédsko 61,6 61,4 52,7

USA 33,7 36,1 29,9

Česká republika 53,3 (r. 89) 54,8 45,8

Maďarsko 61,4 (r. 89) 57,7 48,2

Elasticita veřejných výdajů

• Pro srovnání dynamiky veřejných výdajů v čase• Ukazatel pružnosti , který vyjadřuje změnu VV ke

změně HDP mezi obdobími t a t+1

E=((VVt+1 – VVt): VVt): ((HDP t+1 – HDP t): HDPt)

• E < 1 dynamika růstu VV je menší než u HDP• E > 1 VV rostou rychleji než HDP – dlouhodobě neudržitelné z hlediska

zdrojů financování• E = 1

• Strukturální elasticita výdajů – dílčí: např. změny výdajů na školství či zdravotnictví ke změně HDP mezi obdobími

Veřejný zájem

• Podstata

• Historické aspekty

• Utváření a uplatňování

Veřejný zájem – podstata, obsah

• Veřejná politika – veřejný zájem• založen na existenci veřejného sektoru• Filosof E. Kohák „tragédie obecní pastviny“

– Literální noviny 1994,

– (příběh 10ti majitelů ovcí, možnosti řešení)

– „…..demokracie představuje především pokus o přijetí vlastní osobní odpovědnosti za věci obecné.“

Veřejný zájem

• VZ a jeho prosazování je určitý typ veřejné politiky, který má na mysli především další bezproblémový rozvoj společnosti

• několik úhlů pohledu na tuto kategorii

Ad 1) Potřeby jednotlivých skupin obyvatelstva

a hodnoty, o které usiluje společnost

včetně jejich obrany

» Hmotné statky

» Služby

» Kulturní hodnoty

Ad 2) Je snahou, úsilím, aspirací

jednotl. subjektů

o dosažení prioritních hodnot a potřeb

» Preference a priority pro dané časové období

» Totalitní systémy:

zaměňování zájmů urč. skupin obyv. za veřejné zájmy

Ad 3) Krátkodobý

Střednědobý

Dlouhodobý

Ad 4) Předmětem a obsahem

praktické veřejné politiky

se stávají veřejné zájmy tehdy,

jsou-li jako veřejné zájmy skutečně uznány.

» Význam analýzy veřejných zájmů

a podmínek jejich možné realizace.

Ad 5) Komplex prvků• ekonomických,

• sociálních,

• politických,

• kulturních,

• civilizačních,

• ekologických

prezentován v dokumentech

obecného charakteru (ústava, legislativní normy, programy polit. stran)

Ad 6) Je záležitostí

příslušných veřejných institucí,

ale i jednotlivců

a jednotlivých skupin obyvatelstva

Veřejná politika v obecném slova smyslu

určuje celkovou koncepci a strategii státu.

• Geneze VZ od období naturální směny, přes období římské republiky, po 30. léta 20. století

• Po hospodářské krizi 30. let a 2. sv. válce význam veřejného zájmu i význam veřejného sektoru neobyčejně vzrostl

Proces vzniku a utváření a uplatnění veřejných zájmů

VZ vznikají ze 2 hlavních zdrojů, které se prolínají a vzájemně podmiňují:

1. z aspirací či snah členů společnosti na uspokojení jejich potřeb, přesahujících jejich individuální možnosti

2. z působení společenských faktorů

např. mezinárodní prostředí a vztahy, celkové ekonom. faktory

Podstata realizace VZ jednotlivců

• je v tom, že tito jednotlivci jsou schopni vyvinout dostatečný tlak

na mocenské struktury státu,

aby jejich zájmy byly uznány

a staly se veřejnými politickými programy.

Kategorizace veřejných zájmů

• Souvisí s vydělováním– jednotl. druhů veřejné ekonomiky – i veřejné politiky– odvětví a oborů NH

» Školství, zdravotnictví, obrana a bezpečnost,

» Zemědělství, finanční politika, hospodářská politika

• Nutnost koordinace (příklad výstavba dálnice aj.)

• nutno usilovat o vytváření takového klimatu ve společnosti, ve kterém budou hodnoty dlouhodobé povahy a s nimi související veřejné zájmy považovány a uznávány jako prvořadé a prioritní.

Veřejná politika

• její existence a oprávnění je založena a svým způsobem legitimizována existencí veřejných zájmů, jejich vznikem a uznáním

• Objektem působnosti VP je oblast veřejného sektoru a veřejných zájmů,

• a její činnost je vázána na existenci

tržní společnosti a veřejného a

soukromého sektoru.

Problematika potřeb a jejich uspokojování

• Ekonomie chápe potřebu jako určitý pociťovaný nedostatek.

• Smyslem ekonomického systému je produkce, distribuce a spotřeba statků a služeb,

• kterými jsou uspokojovány rozmanité potřeby

• (nejen člověka samotného, ale i jednotlivých podniků a organizací).

Sociální aspekty potřeb

• Všechny lidské potřeby mají sociální aspekty projevující se v různé intenzitě a rozsahu.

(Příklady:

potřeba jídla, nákup šatů, auta

a faktory, které ovlivňují rozhodování)

• Různé potřeby

materiálního či nehmotného psychického charakteru zaujímají

různé místo v preferenčních hodnotách spotřebitelů

• Mění se

– v prostoru a čase,

– v určitých společenských podmínkách.

• Vyvíjejí se – mění se rozsah, objem, struktura i jejich kvalita,

– pořadí důležitosti i způsob jejich uspokojování

• V současnosti:

nesmírné zrychlování

vzniku a celkového vývoje potřeb

– prudký rozvoj vědy a techniky

– globalizace

– růst produktivity práce

– růst volného času

• rostoucí podíl sektoru služeb v národním hospodářství

Shrnutí první:

• VP: její existence je založena a svým způsobem legitimizována

existencí veřejných zájmů, jejich vznikem a uznáním • Smyslem ekonomického systému je produkce,

distribuce a spotřeba statků a služeb, kterými jsou uspokojovány rozmanité potřeby

• zrychlující se proces změn a vývoje potřeb promítá se i v národní či světové ekonomice

I.A.Seneca

• „Dvě věci dal člověku Bůh,

aby ze slabého jedince

učinily velkého siláka,

a to rozum a pospolitost……….“

Z vyko vý P říka zo vý T ržn í

E ko n o m ický sys tém

Tržní systém – stručné opakování

• Tj. rozvinutý mechanismus

pro vědomou koordinaci lidí a jejich činností prostřednictvím cen a trhu

• Trh chápeme jako systém vzájemných vztahů mezi N a P

• Konkurence je atributem/neoddělitelnou vlastností trhu,

tzn. nemůže existovat žádný trh bez konkurence

Tržní systém

• O alokaci zdrojů se rozhoduje na T• Rozhoduje vztah N a P• V dokonalé konkurenci se utváří optimální cena• dobrovolný a nehierarchický• Každý subjekt rozhoduje s ohledem na

dosažení svého ekonomického optima, užitku, blahobytu

Cena plní 3 funkce:

1. předává informaci,

2. motivuje k zavádění nejméně nákladných výrobních procesů a tím k nejhospodárnějšímu využití dostupných zdrojů,

3. určuje, kdo a kolik dostane vyrobených výrobků

Příčiny tržního selhání a státních zásahů

M ik ro e ko n o m ické M a k ro e ko n o m iké M im o e ko n o m ické

P říč iny

• Nedokonalá konkurence » tendence k monopolizace

• Vznik monopolu » deformace ceny

• Existence tzv. veřejných statků » např. základní vzdělání

• Vznik externalit » přenášení užitku nebo škody

• Nutnost zkvalitňovat lidský potenciál,» brát ohled na etiku apod.

• Nedostatek informací pro efektivní alokaci zdrojů• Potřeba zmírnit nerovnosti mezi subjekty• Nedostatečné využívání zdrojů a lidského potenciálu,

» potřeba zabezpečit stabilní hosp. růst, » stabilitu zaměstnanosti, » zmírnit inflaci

Externality (mikroE příčiny selhání trhu)

• Zvláštním statkem

• Nechtěný, nezamýšlený vnější efekt:1. užitku: pozitivní E2. újmy: negativní E3. vzájemného prospěchu: reciproční E

(komplementární výroba exhalace včelař a sadař)

Pozitivní či negativní E

Nezamýšlený přenos újmy či užitku:

A) Spotřební

ze spotřeby urč. statku

(pláž – reprodukovaná hudba,

teplo z okolních bytů)

B) Produkční

Tzv. technologické externality

Významní ekonomové

A. C. Pigou

Angl. ,

1877 – 1957

„Ekonomie blahobytu“

Navrhoval externality

řešit daněmi

Ronald Coase

LON, 1910

NC z r. 1991

Prof. Právnické fakulty University of Chicago

Liberální institut:

„Ekonom, který se vloupal do práva“

K ekonomii přistupuje jako filosof

mikroE, cenovou teorií

Podstata firmy" (1937)

„Problém společenských nákladů" (1960).

Tzv. „Coasův teorém“

• Jsou-li vlastnická práva právním systémem jasně a dostatečně definována, externality se řeší v rámci trhu soukromým vyjednáváním mezi subjekty.

• Důležité je, že transakční náklady, které vznikají při vyjednávání, nejsou vysoké. Účastníci se mohou dohodnout na internalizaci externalit.

„Coasův teorém“ pokračování

• Jsou-li transakční N příliš vysoké, jsou překážkou pro soukromé vyjednávání, trh selhává, dochází k neefektivnosti.

• že v režimu nulových transakčních nákladů, z kterého standardní ekonomická teorie vychází, povedou jednání mezi zúčastněnými stranami k dohodám maximalizujícím prospěch („odškodní se“), efektivně alokují zdroje, optimální řešení

Některé příčiny vládních selhání

• Obtížnost předvídání důsledků st. zásahů, obtížnost předvídání reakce soukromého sektoru

• Omezené informace, vč. časového zpoždění

• Omezená možnost kontroly činnosti státní správy

• Problém vlivu zájmových skupin na veřejné rozhodování

• Politický vliv

Témata pro dnešní odpoledne

1. Charakteristika veřejného sektoru, veřejné správy, úlohy státu2. Statky z ekonomického hlediska problém černého pasažéra jev přetížení křivka produkčních možností efektivnost VS3. Teorie veřejné volby

Veřejný sektor ve smíšené ekonomice

Cílem (státních zásahů) je:

• předcházet důsledkům selhání trhu

• řešit důsledky selhání trhu

v ekonomickém růstu a sociálním rozvoji

Veřejná správa

• Rozhodnutí volených orgánů realizují v praxi výkonné orgány na jednotlivých vládních úrovních tzn. ve veřejné správě

• Moc výkonná

Veřejná správa je chápána jako:1. Souhrn záměrných činností

a úkolů zabezpečovaných na jednotl. vlád. úrovních ve veřejném zájmu (na úrovni státu a územní samosprávy), zejm. zajišťování veřejných služeb, tzn. čistých i smíšených veřejných statků. (Předmětem četných diskusí je definování veřejného zájmu)

2. Souhrn institucí, které tuto činnost vykonávají přímo, či zprostředkovaně.

Státní instituce vykonávají veřejnou správu přímo, ostatní odvozeně, např. územní samospráva.

(institucionální pojetí)

Portál veřejné správy ČR

www.portal.gov.cz

Úloha státu

a) Vymezuje zákonný rámec • pro postavení, organizaci a úkoly obcí a vyšších stupňů územní samosprávy.

b) Poskytuje územní samosprávě právní ochranu. c) Vykonává právní dozor nad činností územní

samosprávyd) Poskytuje územní samosprávě finanční prostředky (ze státního rozpočtu a ze státních

mimorozpočtových fondů)

Různé pojetí funkcí státu

Minimální Zabezpečení veřejných statků: Ochrana chudých:Obrana Programy:Zákony a pořádek proti chudoběZabezpečení vlastníckých práv pomoci při katastrofách apod.Makroekonomická stabilizaceVeřejné zdravotnictví

Střední Základní vzdělání Sociální zabezpečeníPéče o životní prostředí (péče o zdraví, soc. pomoc, Externality důchodové zabezpečení)Regulace Sociální redistribudeAntimonopolní politika Redistribuční transfery

pomoc rodině, pomoc a dávkyv nezaměstnanosti

Maximální Koordinace soukromých aktivit Redistribuce majetku, důchodů

Úkoly veřejného sektoru

1. Zajistit potřebné veřejné statky i tzv. hraniční,

s maximální hospodárností na vstupu a maximálním užitkem na výstupu

(teorie veřejné volby)

2. Vytvářet podmínky pro fungování soukromého sektoru (infrastruktura, zákonodárství, řešení externalit)

3. Přispět k ek. růstu (růst zaměstnanosti, zkvalitňování lidského života)

4. Dosáhnout větší spravedlnosti v rozdělování

(právní systém, soudnictví, infrastruktura, služby policie, obrany, hasičů, apod.)

Charakteristika VS (jako část NH)

1. O produkci veřejných statků (struktuře, kvantitě, kvalitě) se rozhoduje tzv. veřejnou volbou, zpravidla nepřímo rozhodováním volených

zástupců2. Je financován z finančních prostředků soustředěných v rozpočtové soustavě, zejména v

soustavě veřejných rozpočtů (především z daňového výnosu)

3. Je řízen veřejnou správou státní správou a územní samosprávou

4. Podléhá veřejné kontrole ze strany kontrolních orgánů (odborná) a občanské kontroly (laická)

5. Zabezpečuje veřejné statky na neziskovém principuPřípadně jejich poskytování za úhradu

(modifikovaná cena) tzv. uživatelský poplatek

Struktura VS

Členění dle:a) Resortů – nejčastější (justice, policie, armáda, školství, věda a

výzkum, kultura, zdravotnictví, sociální služby, veřejná doprava, komunikace, spoje, energentické a vodní hospodářství, sociální bydlení, masmédia)

b) Institucí – veřejnoprávních (vládních) neziskových orgcí (v ČR organizační složky, dříve rozpočtové

orgce a příspěvkové orgce). Neziskové orgce, nejsou zakládány za účelem podnikání a dosahování zisku. Slouží veřejně prospěšným cílům, zabezpečují veřejné statky.

VS a veřejná politika

• Činnost VS ovlivňuje VP resp. hospodářská politika• VP stanoví funkce, úkoly, priority VS a nástroje dosažení cílů (normy, standardy, učební osnovy aj.)• VP ovlivňuje rozsah i potřebné finanční zdroje • Dílčí politiky (bezpečnostní politika státu, školská,

zdravotní, dopravní, bytová aj.) ovlivňují činnost jednotlivých resortů VS

Faktory ovlivňující velikost a strukturu VS

1. Ekonomické

2. Historické a geopolitické

3. Demografické

4. Kulturně náboženské

5. Politické

Statky a jejich třídění a spotřeba

Podle původu na

VOLNÉ

EKONOMICKÉ

Ekonomické statky členíme dle:• Spotřeby: spotřební X kapitálové• Vzájemného vztahu: substituty X komplementy• Institucionálního hlediska: kdo, jaká instituce rozhoduje o statcích• Místa a způsobu rozhodování o statcích a jejich financování: soukromé X veřejné• Geografického hlediska: národní X regionální X lokální

Třídění statků dle způsobů alokace

Tzn. dle způsobů rozhodování o výrobě či spotřebě a financovánía) Soukromé

– individuální subjekty,– dle svých rozpočtových omezeních, – maximalizace individuálních užitků

b) Veřejné– veřejnou volbou, politické hlasy– financovány z prostředků ve veřejných rozpočtech (daňový výnos)– produkce zvýhodňuje určité skupiny obyv.,– problém rozdělování a spravedlnosti v rozdělování

Třídění statků z ekonomického hlediska

a) Čisté soukromé statky:• Dělitelná spotřeba mezi jednotlivce

• Produkce i spotřeba je rivalitní, užitek individuální

b) Čisté kolektivní statky, tzn. kolektivní spotřeby

• Nedělitelná spotřeba - nelze zpoplatnit

• Mezní náklady spotřeby dalšího uživatele – nulové

• Nedělitelná je i kvalita (standard) statku

• Automatická spotřeba

• Př. Služby hasičů, právní systém, veřejné osvětlení

c) Smíšené kolektivní statky, tzn. kolektivní spotřeby

• Spotřeba je dělitelná

• Lze určit podíl jednotlivce na spotřebě – ocenit

• Lze stanovit uživatelský poplatek za jednotku spotřeby tzn. lze vyloučit ze spotřeby

• Kvalita (standard) je nedělitelná

(dálnice: mýtné vs vstup do veřejného parku)

Problém tzv. černého pasažéra

• Nechce dobrovolně finančně přispívat

• Neúměrné náklady na evidenci jeho spotřeby a vynucení platby– tzv. transakční náklady

• Nutnost financovat z prostředků rozpočtových soustav

Ad) transakční náklady• resp. statky, u kterých je výlučnost spotřeby

možná, ale nákladná– Transakční N zvýši cenu na p*

• Bezplatné poskytování: – „ušetříme“ plochu ABCD– Spotřeba roste z Qe na úroveň Qo (mezní užitek ze spotřeby je nyní vyšší než mezní N výroby)– ABE: užitek ze zvýšení spotřeby– Qm: při nulové ceně spotřebitelé zvýší spotřebu na úroveň Qm, kde jejich

mezní užitek je nulový– Tak vysoká výroba je neefektivní, ztrátu měříme plochou EFQm

• Porovnat užitek AECD – se ztrátami z neefektivní výše produkce EFQm– a se ztrátami vzniklými uvalením daní, které

financují bezplatné poskytování statku

Spotřeba smíšených kolektivních statků

a) Fakultativní

Individuální preference

MHD x os. automobil

nadstandardní péče

b) Přikázaná státem• preferované, • upřednostněné, • poručnické či• paternalistické veřejné statkyZákon

Povinná škol. docházka, bezplatné zákl. vzdělání

Jev přetížení

• Vysoká poptávka• Kvalita se sníží všem uživatelům

(dálnice, MHD, výuka ve škole)

Stát využije k vyloučení nadbytečného spotřebitele:

a) Cenový mechanismus

uživatelský poplatek na jednotku spotřeby (průjezd dálnicí)

b) Přídělový systém

Charakteristika:

1. Dělitelnost spotřeby:

g …… smíšený kolektivní statek

xig ……spotřeba statku g spotřebitelem i

yg …….celková spotřeba tohoto statku

2. Kvalita není dělitelná:

qig = qg ………..pro každého spotřebitele

qig….kvalita spotřeby smíšeného veřejného

statku g spotřebitelem i

3. funkce přetížení

4. bod „M“ – bod minimální bezpečnosti,• Za tímto bodem klesá bezpečnost provozu rychle

až na nulovou hodnotu

5. Většinou je vztah mezi oběma komponenty spotřeby tohoto smíšeného kolektivního statku vztahem nepřímé úměry

Konstrukce uživatelského poplatku

• Motivem není zisk, ale uspokojování potřeb • Možnosti:

– Pokryje různou část nákladů (1 - 99 %)

produkce je dotována z veřejného rozpočtu

otázka efektivnosti (profitují i bohaté vrstvy)

– 100 % nákladů, tzv. ekonomicky nutných

sociálně slabším vrstvám – adresná dotace

– Ekonomicky nutné náklady a zisk• Diferencovaný uživatelský poplatek

– Na neziskovém principu pro obyvatelstvo

– Na ziskovém principu podnikatelům, firmám /dálniční poplatek

Způsoby zabezpečování veřejných statků

• „P po veřejném statku tažena N VS“

Nutno zvažovat:

- hospodárnost při vynakládání fin. prostředků

- účelnost a užitek občanů

• Proces souvisí s:– Prohlubováním demokracie

a účasti obyv. na rozhodování

– Decentralizací alokační funkce veřejných financí

Teorie fiskálního federalismu

V praxi: kompetenční zákon:

v ČR zákon o veřejné správě

3 způsoby zabezpečování veřejných statků

1. Ve veřejném sektoru

(většina)

2. Veřejnou zakázkou u soukromého sektoru

(trend)

3. Společným partnerstvím veřejného a soukromého sektoru

Jaká množství veřejných statků má společnost vyprodukovat?

• Křivka produkčních možností

• Čím více chce stát, resp. územní samospráva, produkovat veřejných statků,

tím více se musí omezit produkce privátních statků

Efektivnost VS

Stav, kdy z dostupných společenských zdrojů se podaří získat maximální množství statků a maximální užitek1. Užší pojetí: tzv. paretovská efektivnost Ekonomické uspořádání je efektivní tehdy,

nemůže-li nastat změna, při níž by některý subjekt (občan apod.) získal, aniž by jiné subjekty něco ztratily.

2. Širší pojetí: vztah mezi vstupy a výstupy VS

It. ek., V. Pareto (1848-1923)

(alokační efektivnost základ teorie blahobytu a teorie veřejné volby)• Efektivnost VS: efektivní je takové řešení, kdy roste užitek alespoň

jednomu jedinci, a přitom ostatním zůstává užitek nezměněn

Optimální řešení je takové, kdy už není možné zvýšit užitek kteréhokoliv jedince, aniž by se snížil užitek ostatních subjektů.

Důvody kritiky:

• Obtížně dosažitelná,

• U jednotlivce není bezprostřední ekvivalence mezi placenou daní a užitkem v podobě produktů VS

• Např. zvýšení adresných soc. dávek a zvýšení daní

Hranice užitkových možností• Křivka, klesající sklon, užitek 2 skupin

spotřebitelů• Přerozdělení důchodů od skupiny A ke skupině B

snižuje užitek A a zvyšuje B• Na křivce užitkových možností leží efektivní body

(paretovská efektivnost), odpovídají efektivní kombinaci produkce statků a jejich rozdělení mezi A a B

• Indiferenční křivky vyjadřují kombinaci blahobytu pro A a B, které jsou stejné z hlediska společenského

• Bod B vyhovuje paretovské efektivnosti, maximalizace společenského užitku

Vztah mezi vstupy a výstupy VS

• VS – tendence k neefektivnosti (nepůsobí kategorie zisku)

• Produkty se poskytují za uživatelský poplatek či daňovou cenu, vstupy se nakupují za tržní cenu

• Vstupy jsou kvantifikovatelné, výstupy obtížně (nehmotné, nepřímé)

• Ve VS tendence k maximalizaci vstupů a minimalizaci výstupů– Kvalifikovaný management– Zakázky u soukromého sektoru

Pracovní činitelé, výkony a užitek VS

1.Pracovní činitelé:• Mzdy (MZ) : náročnost na využití lidského potenciálu

s vysokou kvalifikací a profesionalitou (školství aj.)• Materiál (MA): materiálové náklady, změřitelné dle

kalkulací (technická infrastruktura, bydlení, zemědělství)

• Energie (EN): prolíná všemi odvětvími, nezbytný prac. činitel, významný u technické infrastruktury

• Hmotný a nehmotný investiční majetek (HIM): klíčový v etapě rozvoje odvětví, stabilně významný u armády, ve zdravotnictví, u technické infrastruktury

2. Stanovení výkonů:• Jednoduché v zemědělství, bydlení

• Obtížné v oblasti vědy a výzkumu, masmédiích či justici

• Nutnost co nejpřesněji, nejpodrobněji vymezit měřitelné výkony

3. Určení užitku:• Užitek policie či armády a justice má v totalitních režimech zcela

represivní a útočný charakter vs. užitky v demokratických režimech

Příklady pořadí důležitosti pracovních činitelů, výkonů

a užitku v některých odvětvích VS

Tabulka: • Číslo u činitele značí jeho důležitost v odvětví • 1-nejvyšší důležitost• 4-nejmenší důležitost• Př. MZ – 1 u zdravotnictví

Zdroj: Rektořík, J. a kol., Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru, Ekopress 2002, str. 29

Veřejná správa MZ – 1 MA - 3 EN - 4 HIM - 2

Výkony, užitek Účast ve volbách

Spokojenost občana s výkonem veřejné správy

Počet prokázaných stížností

Rozvoj regiónů, rozvoj státu

Policie MZ - 2 MA – 2 EN - 3 HIM - 1

Výkony, užitek Počet objasněných případů

Zločinnost, např. počet vězněných na 1000 obyvatel

Struktura a závažnost zločinnosti

Spokojenost občana s výkonem policie prokázaná průzkumem

Zdravotnictví MZ - 1 MA – 2 EN - 3 HIM - 2

Výkony, užitek Počet ošetřených pacientů

Čerpání nemocenského pojištění

Průměrný věk obyvatel

Demografický stav populace v dlouhodobém horizontu

Úmrtí podle druhu nemoci (nemocnice)

Doprava MZ - 3 MA - 2 EN – 3 HIM - 1

Výkony, užitek Počet přepravovaných osob, počet absolvovaných km, délka a propojení pozemních komunikací dálničního typu, délka železničních koridorů v rámci transevropské železniční sítě,

Kvalita dopravy, vliv na životní prostředí, rychlost dosažení letištní dopravní sítě ze sítě městské dopravy či železnice

Specifika VS

• Kritérium úspěšnosti není vždy zisk• Obtížná definice objektivních potřeb a výsledků• Efektivnost vložených prostředků je obtížně

měřitelná, projevuje se značným zpožděním a je obtížně vyjádřitelná v peněžních jednotkách

• Přirozená tendence k neefektivnosti• Chybí vhodné normy a limity pro určité druhy

výdajů • Neprofesionalita rozhodování (problém zákl. článku

úz. samosprávy)

Specifické postupy pro posuzování efektivnosti výdajů

1. Komparativní metody – v čase, v prostoru

– Výsledkem je stanovení a zpřesňování vhodných ukazatelů

2. Benchmarking – metoda porovnávání– Nákladovosti služeb, kvality, výkonnosti

– Tzv. high-level comparisons

– Interní x finanční x strategický x funkční x konkurenční

3. Volba vhodných ukazatelů – Finanční, naturální, nákladové– Počet obyv. v produkt. věku, délka komunikací

4. Využití kalkulace nákladů– Normy, normativy, limity– Metoda historická, m. nulového základu

5. Standardy– Výkony, normy, standardy– Počet pedagogů k počtu vyuč. žáků, pacientů na 1

lékaře atd.

6. Hodnocení občanů7. Komplexní audit, včetně výdajů

Shrnutí třetí:

• Ekonomie se zajímá o to, jakým způsobem se rozdělují vzácné zdroje.

• Ekonomie VS se zaměřuje na

volbu mezi soukromým a veřejným sektorem

a na způsob rozhodování v rámci VS

Úvod do problematiky veřejné volby

Teorie rozhodování

(teorie volby) Teorie veřejné volby

Vymezení pojmu „veřejná volba“

2 zákl. významy:• Teorie (vědní disciplína)

• Praxe (aplikace rozhodovacích postupů)

Veřejná volba druhem rozhodování, které:– se uskutečňuje ve VS,

– předmětem a kritériem rozhodování je tzv. veřejný zájem.

• Dochází k vyjednávání mezi jednotl. subjekty podle vybraných pravidel,

– přičemž o problému se rozhoduje v rámci tzv. politického trhu.

Teorie veřejné volby

• Od 18. st. – fr. politik J. A. de Condorcet – Condorcetův (hlasovací, volební) paradox

• Samostatná vědní subdisciplína: od 20. stol.– K.J. Arow (1921) Studie o společenském výběru –

Arrowův teorém nemožnosti– J.A. Schumpeter (1942) Kapitalismus, socialismus a

demokracie– A. Downs (1957) Economic Theory of Democracy – J.M. Buchanan (1957) Ekonomie, teorie a demokracie,

(1967) Veřejné finance v demokratickém systému

• O mixu veřejných a soukromých statků rozhodují voliči – veřejná volba

• Levicové strany obvykle prosazují více veřejných statků na úkor soukromých statků, zvyšují státní výdaje a daně.

• Pravicové strany – naopak.

Komparace politického trhu a trhu ekonomického

Aspekt Politický trh Ekonomický (volný) trh (trh privátních statků)

Institucionální Probíhá ve VS Probíhá v privátním sektoru

Instrument hlasování Hlas voliče Cena

Objekt, o němž se hlasuje

Veřejné statky Soukromé statky

Subjekt hlasování Voliči, politici, veřejnost

Jednotlivec

(individuum)

Kritérium volby Veřejný zájem Individuální zájem (preference individ. spotřebitele)

Tabulka: viz. Ochrana, F., Veřejná volba a řízení veřejných výdajů, Ekopress, I. vydání, 2003, str. 13

Veřejná volba

Je poznamenána:

maximalizací užitku:

1. Voliče:• racionální ignorance

• racionální neznalost

2. Zájmových skupin

3. Byrokratů

4. Politiků

Ad 1a) Racionální ignorance

• Racionálně se chovající volič využije své volební právo tehdy, bude-li mít jeho hlas vysokou rozhodovací hodnotu (vs. spolek, klub, malé volební okrsky)

• Náklady voliče, který je členem velkého souboru voličů, převyšují jeho přínos z účasti ve volbách

(ztracený čas, ušlý zisk)

Příklad: soubor 10 voličů, stejné právo

Zdroj: Ochrana F., Veřejná volba a řízení veřejných výdajů, Ekopress, s.r.o., 2003

• 2 možnosti: (X a Y)

• 10 voličů

• volič: V10 nezná preference zbývajících 9ti voličů

Možnosti voličů a jejich výsledkyMožnosti X

kombinace hlasů

Možnosti Y

Kombinace hlasů

• Pravděpodobnost, – že hlas referenčního voliče V10

bude rozhodující = 1:10

• Společenský výnos

– Vx = 50

– VY = 20

• Čistá hodnota volebního výsledku

NV = 50 – 20 = 30

• Očekávaný přínos z voleb pro jednotlivce z celkového počtu n voličů

NB = 1/n (Vx – VY )

• 1/n pravděpodobnost, že hlas voliče ovlivní výsledek voleb

• Vx očekávaný přínos pro jednotlivce v případě vítězství varianty X

• VY očekávaný přínos pro jednotlivce v případě vítězství varianty Y

NB = 0.10 . (50 – 20) = 3• Čistý výnos pro jednotlivce z účasti ve volbách jsou

3 peněžní jednotky

• Reálný případ: počet voličů je 1 000 000

• Očekávaný přínos voleb pro jednotlivce:

30 . 10 –6

Praktické závěry:

– Podle teorie racionální neúčasti ve volbách racionálně se chovající volič nepůjde volit za předpokladu,

• že jeho možnost ovlivnit konečný výsledek je minimální,

• a jsou-li náklady na volební účast vyšší nežli očekávané přínosy pro voliče.

– Normativní analýza – tzv. občanská povinnost účasti ve volbách, přijetí určitých norem jednání

Volební účast v ČR

• Senátní volby v r. 1998– Zvolen kandidát se 40 % hlasy

– Při 50 % účasti

– Podporu vyjádřilo pouze 20 % všech zaregistrovaných voličů

• Volby do zastupitelstev krajů v r. 2004– Účast 29,6 %

– Počet zapsaných voličů 7,307 mil.

– Počet odevzdaných obálek 2,159 mil., 98 % platných

– Zdroj Statistická ročenka 2005

Příspěvky politickým stranám a hnutím

• Stálý příspěvek ročně: 6 000 000 Kč pro stranu a hnutí, které získaly v posledních

volbách do Poslanecké sněmovny 3 % hlasů.• Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů

obdrží strana a hnutí ročně 200 000 Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než 5 % hlasů, příspěvek se nezvyšuje.

• Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 900 000 Kč a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy činí ročně 250 000 Kč.

Příspěvky politickým stranám a hnutím: rok 2005

Název Stálý

příspěvek

Příspěvek celkem

ČSSD 10 000 000 108 550 000

ODS 10 000 000 174 850 000

KDU - ČSL 5 000 000 58 650 000

KSČM 10 000 000 89 950 000

US-DEU 5 000 000 23 200 000

ODA 0 900 000

SNK 0 6 450 000

CELKEM 40 000 000 473 600 000

Ad 1b) Racionální neznalost voliče

• pokud jsou mezní náklady

na získání znalosti vyšší

než mezní výnos z této znalosti

• Veřejná volba je poznamenána rac. neznalostí

–kontrola politiků - slabá

–mohou se uplatnit vlastní zájmy a preference politiků

• Volba dle intuice, tradice v rodině, životní filosofií atd.

Ad 2) Zájmové či nátlakové skupiny, „lobby“

• tlak na politiky

• prosazují dílčí (skupinové) zájmy prostřednictvím státu

• ovlivňováním státních úředníků a politiků

• prosazení zákonů pro ně výhodných

• Maximalizují svůj užitek

• Institucionalizované organizace

– ochranné a podpůrné:

• Odbory,

• Podnikatelská sdružení

• Enviromentální skupiny

• Orgce bojující proti jaderným elektrárnám

Protichůdné zájmyEkonomický prospěch

» prohrávají velmi početné skupiny (daňoví poplatníci, spotřebitelé)

» Vyhrávají malé ZS

Metody:» Lobbování (lobby angl. Parlamentní kuloár)» Sdělovací prostředky» Formou expertní činnosti (organizace právníků)» Vstup do aktivní politiky (2003, kandidát

odborářský na úřad prezidenta)» Demonstrace, stávky» Soudní procesy (mezinárodní, rakouští aktivisté –

Temelín)Vliv: nežádoucí důsledky

– ochranářská politika, – omezování mezinárodní dělby práce a ek. efektivnosti, – neefektivní SR, nutnost zvyšovat daně, vznik schodku

Ad 3) Byrokraté

• Úředníci ve výkonných org. veřejné správy» Realizují rozhodnutí volených orgánů v praxi

» Monopol na informace» ? V jaké kvalitě poskytnou informace vládě a

parlamentů» Na rozdíl od rozhodovatelů mají odborné znalosti» Zdatní manažeři – informace, které neohrozí jejich

postavení a úřad

• Cíl: maximalizace rozsahu úřednických činností resp. rozpočtu své instituce

Ad 4) Politikové

• Zvoleni jako zástupci občanů do volených orgánů

• Cílem:• politické přežití,

• maximalizace jejich volebních šancí

• tj. získání max. počtu hlasů v dalších volbách

• Teorie A. Downse

• Politik se chová jako monopolista

» Po volbách není pravděpodobnost znovuzvolení závislá na jeho reakci na potřeby

» Odvolání (z parlamentu nebo obecního zastupitelstva) je nepravděpodobné

Teorie veřejné volby: shrnutí

Subjekty veřejné volby a vazby mezi nimi

Demokratické rozhodování:

a) Přímé

(přímá demokracie)

• Referendum• (nákladné, zdlouhavé)

Častěji ve Švýcarsku,

ČR vstup do EU 2003

b) Nepřímé (nepřímá zastupitelská demokracie)

• Delegace rozhodovací pravomoci na volené zástupce

• Menší počet vyjednavatelů, • čas. méně náročné

• Spojena s politickým systémem

(způsob zastoupení rozhodovatelů z jednotl. polit. stran ve volených orgánech, jaké zájmy a preference prosazují)

2 základní systémy zastupitelské demokracie

a) Poměrné zastoupení b) Většinové zastoupení

Ad a) Poměrné zastoupeníPřednost: ve voleném orgánu (parlamentu, v zastupitelstvu

obce) jsou zastoupeny i malé politické stranyNedostatky:

1. Rozdrobení politického spektra, • vč. zastoupení extrémistických stran

2. Vede k nutnosti vytvářet koalice stran, aby bylo možné prosadit většinová rozhodnutí, • „křehká“ koalice se potýká s mnoha vnitřními problémy,

oslabuje to efektivnost rozhodování, může vést k pádu koaliční vlády

3. Nezávislým zástupcům je znesnadněno stát se členem voleného orgánu,• nejsou-li na kandidátce politických stran

4. Zvyšuje se vliv aparátu politických stran,• ovlivňuje, kdo bude na kandidátní listině

Ad b) Většinové zastoupení• Podporuje vznik velkých stran (slučováním)

• Usnadňuje dosáhnout rozhodovacího kompromisu

• Omezuje vliv extrémistických stran• Důležité na úrovni zákonodárného sboru

• Vyhovuje většinové vládě• Je schopna prosadit schválení návrhů zákonů

• Zvyšuje akceschopnost rozhodování• Zejména na úrovni parlamentu uzákoněním ve volebním

zákonu požadavku (klausule) na získání minimálního počtu resp. procent hlasů potřebných pro získání zastoupení politické strany v zákonodárném sboru. Tj. zatím i příklad ČR, i když se v posledních letech množí návrhy na změnu zastoupení v souvislosti s křehkou nadpoloviční většinou koalice v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR)

Většinové pravidlo

• Absolutní » polovina + 1 hlas

» o výši a struktuře veřejného rozpočtu

• Tzv. kvalifikovaná většina» Tzn. větší než absolutní většina

» 2 / 3 nebo 3 / 5 přítomných

» „tyranie většiny“ – porušování lidských práv menšiny, většina získává výhody na úkor menšiny

» „teror menšiny“

Úskalí přímého i nepřímého hlasování

• Příklad: Výstavba zastávky autobusu:– Obec: 5 občanů

– 3 nemají auto ani příliš necestují

– 2 mají auto a cestují

– Náklady na výstavbu: 25– rozdělí se formou daně rovným dílem mezi všech 5

občanů

– Přínos ze stavby pro 3 občany bez auta: 6

Rozhodování o výstavbě autobusové zastávky

Ukazatel Obyv. č. 1 Obyv. č. 2 Obyv. č. 3 Obyv. č. 4 Obyv. č.5

Výnos ze stavby

6 6 6 0 0

Náklady na

výstavbu

5 5 5 5 5

Čistý výnos ze stavby

1 1 1 -5 -5

Hlasuje ano ano ano ne ne

• Podle zásad efektivní alokace by tato výstavba nebyla efektivní,

• neboť náklady převyšují výnosy

25 vs. 24

• Při hlasování: přímá volba:» Jednohlasná shoda: nebude

projekt realizován

» Většinové pravidlo: realizován, i když nebude efektivní, projde hlasováním

Alternativní postupy hlasování

Snaha o překonání nedostatků většinového pravidla

• Tzv. pluralitní hlasování

tzv. Condorcetovo kritérium» Seřazení jednotlivých návrhů podle preferencí

» Vítězí varianta, která se nejčastěji umístila na prvním místě

• Tzv. metoda hlasování podle počtu bodů

tzv. Bordův počet» Vyhrává varianta s největším počtem bodů

Různá rozhodovací pravidla – různé výsledky voleb

• Možnost pro tzv. politické taktizování

Příklad: 3 alternativy (A,B,C), 21 voličů,

Počet voličů ve skupině a pořadí alternativ

Počet

voličů: 7Počet

voličů: 6Počet

voličů: 1B A C A

C C B B

A B A C A: vítězí s 8 prvními místy, B má 7 prvních míst, C 6

Zdroj: Ochrana, F.: Veřejná volba a řízení veřejných výdajů, Ekopress s.r.o. 2003, str. 55

Stejný příklad za použití Bordova pravidla, první pořadí: 2

body, druhé pořadí 1 bod, 3.: 0 bodů

Skupiny voličů a výsledky jejich hlasování za použití Bordova pravidla

Počet

voličů: 7Počet

voličů: 6Počet

voličů: 1B: 14 hlasů A: 14 hlasů C: 12 hlasů A: 2 hlasy

C: 7 hlasů C: 7 hlasů B: 6 hlasů B: 1 hlas

A: 0 hlasů B: 0 hlasů A: 0 hlasů C: 0 hlasů

A: 16 hlasů, B: 21 hlasů, C. 26 hlasů

Závěr

• Na základě použití dvou rozhodovacích většinových pravidel jsme dospěli k různým výsledkům

• Na základě použití většinových pravidel nelze eliminovat možné strategické chování voličů a tzv. politické taktizování

Příklad:

• soubor 118 voličů

• rozhodují o 6 alternativách

• Použijeme tzv. Condorcetovo kritérium,

dané varianty porovnáváme párově

např. porovnáváme alternativu A s alternativou B (A získalo 60 hlasů a B 58 hlasů, tj. celkem 118 hlasů)

Porovnání alternativ na bázi Condorcetova kritériaA B C D E F Suma

A - 60 63 67 69 71 330

B 58 - 77 65 61 67 328

C 55 41 - 79 75 84 334

D 51 53 39 - 50 73 266

E 49 57 43 68 - 43 260

F 47 51 34 45 75 - 252Vítězí varianta C s 334 hlasy, na druhém místě A s 330, na třetím B s 328, na zbývajících místěch se umístily D,E,F.Zdroj: Ochrana, F.: Veřejná volba a řízení veřejných výdajů, Ekopress s.r.o. 2003, str. 56

• Pokračování příkladu:

• ten, kdo má na starosti agendu a zná rozložení voličských preferencí,

• má zájem na tom, aby varianta C nezvítězila.• Navrhne, aby se „v zájmu racionality a urychlení

volby hlasovalo pouze o zjevně silných variantách a nikoliv outsiderech“,

• prosadí, že do hlasování nebudou připuštěny alternativy D, E,F

Výsledky hlasování při zúžení výběru alternativ

A B C Suma

A - 60 63 123

B 58 - 77 135

C 55 41 - 96

Tentokrát zvítězila alternativa B, předchozí vítěz alternativa C se umístila až na 3. místě

Volič MEDIÁN (M)„poziční diktátor“

• Volič – občan – spotřebitel veř. statků a daňový poplatník

• Při většinové volbě jsou důležité preference (M),

neboť je „jedním z poloviny hlasů plus jeden hlas“, který určuje absolutní většinu

• Rozděluje soubor lichého počtu voličů

do dvou stejných podsouborů (volič V3)

• Různé individuální preference • struktury• kvality • kvantity

• „nabídkový koš“ – volební programy

» Politici se snaží vyjít vstříc voličům, kteří se nacházejí v centru politického resp. společenského spektra

• Racionální chování dvou soupeřících politických stran A pravice a B levice

• A „více levicovější“

• B „více pravicovější“» Ve volbách zvítězí ta, která nejlépe odhadne pozici

mediánového voliče

• Věta o mediánovém voliči je hypotézou,– tvrdí, že v demokratické společnosti politici

věnují nejvíce pozornosti preferencím voličů ze středu politického a sociálního spektra.

• V politických systémech 2 silných politických stran (USA, VB apod.) – lze vysledovat poměrně zřetelnou tendenci ke

sbližování (konvergenci) politických programů– snaha maximalizovat počet získaných hlasů– jde o odhad středové preference a snaha ji

uspokojit

Vybrané problémy veřejné volby

1. Condorcetův (hlasovací, volební) paradox

2. Arrowův teorém (věta) nemožnosti

3. Tzv. „logrolling“

1. Condorcetův (hlasovací, volební) paradox

• 1785, fr. politik, 18. stol.

Nástává, pokud žádný z navrhovaných návrhů nemůže získat většinu proti ostatním návrhům

- vzniká nebezpečí nekonečných cyklických voleb a strategického manipulování s pořadím voleb.

2. Arrowův teorém nemožnosti

• neexistuje žádná hlasovací metoda na principu většinového pravidla, – která nezávisí na pořadí jednání,

• zaručuje efektivnost

• a respektuje individuální preference.

• Zakládá se na předpokladech:• uplatňuje se většinové pravidlo

• hlasuje se o více než dvou návrzích

• má-li někdo z voličů tzv. dvouvrcholovou preferenci

3. Tzv. „logrolling“

• Založen za zákulisním jednání

Př. Politická strana A podpoří návrh jiné politické strany B

za podmínky,

že tato strana B jí to oplatí

a podpoří v jiném rozhodování

W. Churchill:

„Řečník má vyčerpat téma, ne posluchače“

Děkuji za Vaši pozornost

Veřejná ekonomika katedra Krizového řízení

Documents