A

SO

ARCHITEKTO

STUDONDŘEJ SVO

ONICKÁ 

DIE OBODA 

RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ                                            ONDŘEJ SVOBODA 

ÚVODEM 

KRAJINA, SÍDLO A LIDSKÁ OBYDLÍ TVOŘÍ PO STALETÍ JEDNOTU. ŽĎÁRSKÉ VRCHY JSOU DOKLADEM TÉTO DĚJINNÉ SKUTEČNOSTI. PATŘÍ AŽ DO SOUČASNÝCH DNŮ K ÚZEMÍM NEOBYČEJNĚ BOHATÝM NA UCHOVANÉ DOKLADY TRADIČNÍ VENKOVSKÉ ZÁSTAVBY. KE STAVEBNÍ KULTUŘE KRAJE PATŘÍ SCHOPNOST VYUŽÍT ZDEJŠÍCH PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ A STAVĚT  Z MATERIÁLU, KTERÝ JE DOSAŽITELNÝ A POMĚRNĚ SNADNO OPRACOVATELNÝ. NAPŘ KVALITNÍ VYZRÁLÉ DŘEVO Z MÍSTNÍCH JEDLÍ A SMRKŮ VYTVÁŘELO V RUKOU MÍSTNÍCH DOVEDNÝCH TESAŘŮ TRVANLIVÉ, JEDNODUCHÉ, ALE ÚČELOVĚ PROMYŠLENÉ STAVBY. 

CHARAKTERISTICKÝM PRVKEM PRO VESNICKÁ SÍDLA JE JEJICH TĚSNÁ EXISTENCE VE SVAZKU S PŘÍRODOU. BYDLENÍ NA VENKOVĚ ZNAMENÁ BYDLENÍ V PŘÍRODĚ. TO JE VE SROVNÁNÍ S MĚSTEM NEJVĚTŠÍ KVALITA, KTEROU BYDLENÍ NA VSI POSKYTUJE. KAŽDÝ KROK, KTERÝM SE ZÁSTAVBA NA VENKOVĚ PŘIBLIŽUJE MĚSTŮM, ZNAMENÁ ZTRÁTU JEDINÉ HLAVNÍ HODNOTY VENKOVA. VÝŠKA A CELKOVÁ HMOTOVÁ KOMPOZICE DOMU ROZHODUJÍ O MĚŘÍTKU STAVBY K JEHO OKOLÍ. VÍCE NEŽ JEDNOPATROVÉ DOMY JSOU PRO VESNICKOU ZÁSTAVBU PŘÍLIŠ MASIVNÍ, VENKOVSKÝMI DOMINANTAMI BY MĚLI ZŮSTAT VĚŽE KOSTELŮ, ČI ZÁMKY. VELKÉ PATROVÉ STAVBY PATŘÍ DO MĚSTA, VESNICE BY SI MĚLA ZACHOVAT SVÉ LIDSKÉ MĚŘÍTKO. 

(text ochranaprirody.cz, sdruzenikrajina.cz) 

CÍLE 

CÍLEM TÉTO KONCEPCE NENÍ HLEDÁNÍ NOVÝCH TVARŮ, VYTVOŘENÍ NEOBVYKLÉHO NEBO PŘEVRATNÉHO DÍLA. ŘEŠENÍ NAVAZUJE NA TRADIČNÍ ARCHITEKTONICKOU LINII TÉTO LOKALITY S DŮRAZEM NA POUŽITÍ MODERNÍCH MATERIÁLŮ, NOVÝCH POZNATKŮ TECHNOLOGIE VÝROBY  A DISPOZIČNÍHO ŘEŠENÍ. OBEC ZUBŘÍ, NA JEHOŽ KATASTRÁLNÍM ÚZEMÍ JE OBJEKT NAVRŽEN, LEŽÍ NA VÝCHODNÍM OKRAJI CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ŽĎÁRSKÉ VRCHY. OBJEKT ORGANICKY NAVAZUJE NA KRAJINNÝ RÁMEC, ZACHOVÁVÁ URBANISTICKÉ, HISTORICKÉ, KULTURNÍ, STAVEBNĚ‐ARCHITEKTONICKÉ A PŘÍRODNÍ HODNOTY V TOMTO ÚZEMÍ. 

PODMÍNKY, PODKLADY, DOPORUČENÍ 

PRO  POSUZOVÁNÍ  VÝSTAVBY  V  CHKO  ŽĎÁRSKÉ  VRCHY  JSOU  STANOVENY  OBECNÉ  PODMÍNKY  A REGULATIVY,  KTERÉ  OBECNĚ  STANOVUJÍ ZEJMÉNA HMOTOVÉ  ŘEŠENÍ  A PROPORČNÍ  MĚŘÍTKO  STAVEB.  KROMĚ  OBECNÝCH  LIMITŮ  JE  POSUZOVÁNÍ  JEDNOTLIVÝCH  ZÁMĚRŮ PROVÁDĚNO DLE KRAJINÁŘSKÉHO VYHODNOCENÍ VE SMYSLU USTANOVENÍ § 12 ZÁKONA Č. 114/92 SB. 

PŘI NÁVRHU JSEM BYL NEJVÍCE OVLIVNĚN TÍM, ŽE JSEM V TOMTO PROSTŘEDÍ VYRŮSTAL. NEBRAL JSEM TUTO PRÁCI JAKO STRIKTNĚ DANOU ÚLOHU S CÍLEM POUZE VYTVOŘIT OBJEKT SE VŠEMI PRO TUTO OBLAST TYPICKÝMI PRVKY, NEBO JAKO KATALOVÝ DŮM.  KONCEPCE NEVYCHÁZÍ PŘÍMO Z PODMÍNEK NEBO DOPORUČENÍ CHKO. VYCHÁZEL JSEM Z VLASTNÍCH PŘEDSTAV O RODINNÉM DOMĚ V V TÉTO LOKALITĚ. 

  

 

Obr. 1 – UMÍSTĚNÍ NAVRHOVANÉHO RODINNÉHO DOMU V CHKO ŽĎÁRSKÉ VRCHY  

Obr. 2,Obr.3 ‐ ARCHITEKTURA NA ÚZEMÍ CHKO – OBEC KADOV 

RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ                                            ONDŘEJ SVOBODA 

UKÁZKY ARCHITEKTURY V CHKO 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

    

Obr. 4 ‐ RODINNÝ DŮM VE SVAHU ‐ LÍŠNÁ  Obr. 5 ‐ REKREAČNÍ OBJEKT VUT ‐ VŘÍŠŤ

Obr. 6 ‐ DŮM MALÍŘE JAMBORA ‐ BLATINY  Obr. 7 ‐ ROZTROUŠENÁ ZÁSTAVBA ‐ REKREAČNÍ OBJEKT ‐ BLATINY 

RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ                                            ONDŘEJ SVOBODA 

OBECNÉ PODMÍNKY PRO VÝSTAVBU V CHKO ŽĎÁRSKÉ VRCHY 

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ  

RÁMCOVÉ LIMITY JSOU DÁNY PŘEDEVŠÍM VÝRAZNĚ OBDÉLNÍKOVÝM PŮDORYSEM (S DOPORUČENÝM POMĚREM STRAN 1:2) PŘÍZEMNÍHO OBJEKTU S MOŽNOSTÍ VESTAVĚNÉHO PODKROVÍ, PŘI VĚTŠÍM OBJEMU JE MOŽNO POUŽÍT ČLENITĚJŠÍ PŮDORYS DO L, DO T NEBO DO U. 

HLAVNÍ HMOTU TVOŘÍ KVÁDR O PŮDORYSNÝCH ROZMĚRECH 12,23 × 6,73 M ZASTŘEŠENÝ SEDLOVOU STŘECHOU.   VÝŠKA HŘEBENE NAD OKOLNÍM TERÉNEM = 7,9 M, VÝŠKA OKAPNÍ HRANY = 3,5 M. TUTO HLAVNÍ HMOTU ZE SEVEROZÁPADNÍ STRANY ROZŠIŘUJE MENŠÍ ČÁST O PŮDORYSNÝCH ROZMĚRECH 6,75 X 6,2 M S VÝŠKOU HŘEBENE 7 M NAD UPRAVENÝM TERÉNEM. TATO MENŠÍ ČÁST JE PODSKLEPENÁ. PŮDORYSNÝ TVAR JE TEDY ZVOLEN VE TVARU PÍSMENE L. 

 

  

OBJEKT  MÁ  BÝT  KRYT  SEDLOVOU  STŘECHOU  VE  SKLONU  40°‐45°  NASAZENOU  SVÝM  OKRAJEM  V ÚROVNI  STROPU  PŘÍZEMÍ, S HŘEBENOVOU OSOU ORIENTOVANOU SOUBĚŽNĚ S DELŠÍ STRANOU PŮDORYSU. OBJEKT MÁ BÝT OSAZEN TAK,  ABY RESPEKTOVAL STÁVAJÍCÍ TERÉN S MAX. VÝŠKOU NAD TERÉNEM DO 60 CM. 

NAVRHOVANÉ  ŘEŠENÍ  UVAŽUJE  SE  SPÁDEM  42°  VŠECH  STŘEŠNÍCH  ROVIN.  POSAZENÍ  OKRAJE  STŘECHY  V  ÚROVĚNI  STROPU  SE PROJEVILO  ZEJMÉNA NA NÍZKÉ  VÝŠCE  PODKROVNÍ  NADEZDÍVKY.  PRO  DOSAŽENÍ  POTŘEBNÉ  PODLAHOVÉ  PLOCHY  OBYTNÝCH MÍSTNOSTÍ A VĚTŠÍHO VYUŽITÍ PODKROVNÍHO PROSTORU BYLY NAVRHNUTY TRADIČNÍ SEDLOVÉ VIKÝŘE.  

 

 

OKENNÍ OTVORY OSAZOVAT NA VÝŠKU (1:2, MOŽNO SDRUŽOVAT). PŘI KONCIPOVÁNÍ HLAVNÍHO ŠTÍTOVÉHO PRŮČELÍ DODRŽET SYMETRII KOLEM HŘEBENOVÉ OSY A VELIKOSTNÍ POMĚR A ZPŮSOB OSAZENÍ V PŘÍZEMÍ A ŠTÍTU. 

OKENNÍ  OTVORY  DO  OBYTNÝCH  MÍSTNOSTÍ  V PRVNÍM  NADZEMNÍM  PODLAŽÍ  JSOU  NAVRŽENY  V POMĚRU  1:1,5.  V PODKROVÍ  SE Z DŮVODU  PROSTOROVÝCH  OMEZENÍ  POUŽILA OKNA V POMĚRU  1:1,1  (1:1,17).  VE  ŠTÍTOVÉM  PRŮČELÍ  BYLA SYMETRIE  OKENNÍCH OTVORŮ KOLEM HŘEBENOVÉ OSY DODRŽENA, HMOTA PŘÍZEMÍ VŠAK V TOMTO PRŮČELÍ USTUPUJE A VYTVÁŘÍ PROTOR PRO ZÁPRAŽÍ. 

 

 POSUZOVÁNÍ  ARCHITEKTONICKÝCH  DETAILŮ  JE  ZÁVISLÉ  NA OKOLNÍM  PROSTŘEDÍ  A MÍŘE  JEHO  KVALITY.  NEVHODNÉ  JE  POUŽITÍ VELKOPLOŠNÝCH  A NEDĚLENÝCH  OKEN,  KOMÍNŮ  DALEKO  OD  HŘEBENE,  CIZORODÝCH  ARCH.  PRVKŮ,  NAPŘ.  BALKONŮ,  LODŽIÍ, ARKÝŘŮ,  RYZALITŮ  (ZEJMÉNA VE  ŠTÍTU),  PLECHOVÝCH  STŘEŠNÍCH  KRYTIN  (POZINK‐HLINÍK),  APOD.  VE  FASÁDĚ  SE  DOPORUČUJE POUŽITÍ TRADIČNÍCH MATERIÁLŮ A ZPRACOVÁNÍ, VČETNĚ BAREVNOSTI, POPŘ. MATERIÁLŮ, KTERÉ JSOU JIM VÝRAZOVĚ BLÍZKÉ. 

FASÁDU  OBJEKTU  TVOŘÍ  KOMBINACE  TĚCHTO  MATERIÁLŮ:  BÍLÁ  ŠTUKOVÁ  OMÍTKA,  HORIZONTÁLNÍ  OBKLAD  Z PALUBEK  ZE SMRKOVÉHO DŘEVA. NA STŘECHU  JE  POUŽITA BŘIDLICOVÁ  KRYTINA.  V ŘEŠENÍ DETAILU NAVAZUJE OBJEKT NA TRADICI  LIDOVÉHO STAVITELSTVÍ PŘEDEVŠÍM V POUŽITÍ PRVKŮ JAKO JE POLOVALBA, PODLOMENICE, ZÁPRAŽÍ APOD.  

Obr. 8 ‐ HMOTNÉ ŘEŠENÍ 

Obr. 9 ‐ STŘECHA 

Obr. 10 ‐ OKENNÍ OTVORY 

Obr. 11 ‐ ARCHITREKTONICKÉ DETAILY 

RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ                                            ONDŘEJ SVOBODA 

DALŠÍ POUŽITÉ ARCHITEKTONICKÉ PRVKY, VYCHÁZEJÍCÍ ZE STUDIA NAŠÍ HISTORICKÉ VESNICKÉ ARCHITEKTURY A JEJÍ JEDNODUCHÉ LOGIKY  ZÁPRAŽÍ  VSTUP DO TRADIČNÍHO VENKOVSKÉHO DOMU BYL VŽDY VE STŘEDNÍ ČÁSTI PODÉLNÉ STRANY, OBRÁCENÉ DO DVORA. VSTUP DO DOMU A PRUH PODÉL VSTUPNÍ STRANY TVOŘIL KOMUNIKAČNĚ NEJVÍC  ZATÍŽOVANOU  ČÁST  PLOCHY  DVORA.  REAKCÍ  NA TUTO  SKUTEČNOST  SE  STALO  NESYMETRICKÉ  NASAZENÍ  STŘECHY  NA SPODNÍ  STAVBU  –  STŘECHA BYLA ŠIRŠÍ  NEŽ  DŮM A BYLA NASAZENA TAK, ABY JEJÍ PŘESAH KRYL PRÁVĚ ZMÍNĚNOU KOMUNIKACI PODÉL VSTUPNÍ STĚNY DOMU, TZV. ZÁPRAŽÍ. U TOHOTO OBJEKTKU S PŮDORYSNÝM TVAREM PÍSMENE „L“ JSEM ZVOLIL UMÍSTĚNÍ  ZÁPRAŽÍ NA VNITŘNÍ  STRANĚ DOMU  TZV.  „DO DVORA“.  ZÁPRAŽÍ KRYJE HLAVNÍ VSTUP DO DOMU  PŘED  SNĚHEM A DEŠTĚM,  JE PŘÍSTUPNÉ  Z OBÝVACÍHO POKOJE A MŮŽE SLOUŽIT K ODPOČINKU S VÝHLEDEM Z JIHOZÁPADNÍHO SVAHU, DO KTERÉHO JE OBJEKT ZASAZEN. 

KOMÍN 

UMÍSTĚNÍ KOMÍNA PŮSOBÍ JAKO SIGNÁL REGIONÁLNÍ PŘÍSLUŠNOSTI STAVBY. POLOHA KOMÍNA POCHOPITELNĚ VYCHÁZÍ ZE SITUACE TOPENIŠTĚ V PŮDORYSU DOMU, KTERÉ SE NACHÁZELO VE STŘEDNÍ  ČÁSTI  DOMU  PŘI  ZADNÍ  STRANĚ.  PRO  RODINNÝ  DŮM  JSEM  ZVOLIL  DVĚ  FORMY  VYTÁPĚNÍ.  HLAVNÍ  ‐  VYTÁPĚNÍ  DŘEVĚNÝMI  PELETAMI  S KOTLEM  UMÍSTĚNÝM  V MÍSTNOST  TZB A KLASICKÝM KOMÍNEM. DRUHÉ DOPLŇKOVÉ VYTÁPĚNÍ BUDE KACHLOVÝMI KAMNY UMÍSTĚNÝMI MEZI OBÝVACÍM POKOJEM A JÍDELNOU. KOMÍN VYSTUPUJE NAD STŘEŠNÍ ROVINU CCA 0,5 M OD HŘEBENE, JE V NASDTŘEŠNÍ ČÁSTI OBEZDĚN A UKONČEN KLENBIČKOVOU KOMÍNOVOU HLAVICÍ, OTVEŘENOU DO DVOU PROTILEHLÝCH STRAN. KOMÍNY JSOU UMÍSTĚNY NA  OPAČNÉ STRANĚ STŘECHY NEŽ ZÁPRAŽÍ. 

TROJDÍLNÉ ČLENĚNÍ PŮDORYSU 

   TRADIČNÍ VENKOVSKÝ DŮM 

PŮDORYS SE  ČLENIL  NA TŘI  DÍLY,  KDY  STŘEDNÍ  DÍL  TVOŘILA VSTUPNÍ  SÍŇ,  Z  NÍŽ  SE  VCHÁZELO  DO  OBOU  DÍLŮ  KRAJNÍCH.  JEDEN  Z  NICH TVOŘILA OBYTNÁ MÍSTNOST  (VE  STŘEDOVĚKU  JIZBA, POZDĚJI  SVĚTNICE).  JE ZŘEJMÉ, ŽE  SCHÉMA PŮDORYSU MOHLO MÍT DVĚ ZRCADLOVĚ OBRÁCENÉ VARIANTY, KTERÉ  SE VOLILY PODLE  SITUACE DOMU NA PARCELE, VZTAHU K  TERÉNU, KOMUNIKACÍM A HLAVNĚ KE  SVĚTOVÝM STRANÁM A TEDY MOŽNOSTEM OSLUNĚNÍ OBYTNÉ ČÁSTI DOMU 

 NAVRHOVANÝ RODINNÝ DŮM 

JÁDREM  RODINNÉHO DOMU  ZŮSTÁVÁ  PROSTOR  SÍNĚ  ‐ HALY.  PO  PŘIDÁNÍ  ZÁDVEŘÍ  ZTRÁCÍ  PŮVODNÍ  VSTUPNÍ  SÍŇ  PŘÍVLASTEK  VSTUPNÍ, PROTOŽE  DO  DOMU  VSTUPUJEME  PRÁVĚ  SKRZE  PROSTOR  ZÁDVEŘÍ.  VE  STŘEDNÍM  DÍLE  NADÁLE  PŘETRVÁVAJÍCÍHO  TROJDÍLNÉHO USPOŘÁDÁNÍ DOMU JSOU VEDLE SÍNĚ A ZÁDVEŘÍ SITUOVÁNY JEŠTĚ PROSTORY SOCIÁLNÍHO ZAŘÍZENÍ, JÁDRO TZB A SCHODIŠTĚ. STŘEDNÍ DÍL DOMU  JE ROZŠÍŘEN O PROSTOR ŠATNY. DALŠÍ DÍL, ZNÁMÝ  JAKO SVĚTNICE, TVOŘÍ KUCHYNĚ S JÍDELNOU, OBÝVACÍ POKOJ A CELÁ ZBÝVAJÍCÍ PODKROVNÍ  ČÁST  DOMU.  KOMORU,  KTERÁ  SLOUŽILA K  UKLÁDÁNÍ  POTRAVIN,  DROBNÉHO  NÁŘADÍ  APOD.,  ZASTUPUJE  DÍLNA VČETNĚ SUTERÉNU PŘÍSTUPNÉHO PRÁVĚ Z DÍLNY. 

 

 

PODLOMENICE 

POJMEM  PODLOMENICE  ROZUMÍME ÚZKOU  STŘÍŠKU  KRYTOU OBVYKLE  ŠINDELEM A UMÍSTĚNOU NA SPODNÍ  STRANĚ  (ZÁKLADNĚ)  ŠTÍTU.  CHRÁNÍ OKENNÍ  PRŮČELÍ  PŘED  ZATÉKÁNÍM  VODY A SPOJUJE SE SEDLOVOU STŘECHOU. PODLOMENICE JE V TOMTO PŘÍPADĚ POUŽITA NA VŠECH ŠTÍTOVÝCH STĚNÁCH. 

Obr. 12 ‐ GRAFICKÉ SCHEMA DISPOZIČNÍHO USPOŘÁDÁNÍ TRADIČNÍHO VENKOVSKÉHO DOMU 

Obr. 13 ‐ GRAFICKÉ SCHEMA DISPOZIČNÍHO USPOŘÁDÁNÍ TRADIČNÍHO VENKOVSKÉHO DOMU 

 

RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ                                            ONDŘEJ SVOBODA 

OSAZENÍ 

KOMUNIKACE MEZI OBYTNOU ČÁSTÍ DOMU A DVOREM ‐ ZAHRADOU, MĚLA BÝT CO NEJPOHODLNĚJŠÍ. ZÁKLADNÍ DOMÁCNOST  BYLA VŽDY  V  PŘÍZEMÍ,  KTERÉ  VÝŠKOVĚ  NAVAZOVALO  NA DVŮR.  POUZE  CHUDŠÍ  OBYVATELÉ BUDUJÍCÍ SVÉ DOMY VE SVAŽITÉM TERÉNU BYLI NUCENI K VYROVNÁVÁNÍ PODEZDÍVKAMI, NA KTERÉ SE TEPRVE USADILA STAVBA. NAVRHOVANÝ RODINNÝ DŮM  JE USAZEN NA JIHOZÁPADNÍM SVAHU. ROSTLÝ TERÉN OKOLO DOMU BUDE UPRAVEN DO ROVINY A JEHO POLOHA BUDE 0,3M AŽ 0,45M POD ÚROVNÍ ČISTÉ PODLAHY. OBJEKT BUDE UMÍSTĚN V ROZVOLNĚNÉ ZÁSTAVBĚ NA VÝCHODNÍM OKLAJI OBCE ZUBŘÍ.          

STROP 

NEJTYPIČTĚJŠÍ KONSTRUKCÍ JEDNOPODLAŽNÍCH DOMŮ BYL TRÁMOVÝ STROP S PŘIZNANÝMI STROPNICEMI, SE ZÁKLOPEM Z PŘEKLÁDANÝCH PRKEN A S NÁSYPEM NEBO HLINĚNOU MAZANINOU. NAVRŽENOU  STROPNÍ  KONSTRUKCI  TVOŘÍ  PŘIZNANÉ  DŘEVĚNÉ  STROPNÍ  TRÁMY  (TZV.  STROPNICE),  PRAVIDELNĚ  ROZMÍSTĚNÉ  V OSOVÉ  VZDÁLENOSTI  CCA 0,9  AŽ  1,2  METRU  S HORNÍM ZÁKLOPEM. TRÁMY JSOU UKONČENÉ VE ZDIVU, VENKOVNÍ POHLEDOVÉ PRVKY TVOŘÍ FALEŠNÉ TRÁMY VYNESENÉ SAMONOSNOU POMOCNOU DŘEVĚNOU KONSTRUKCÍ. 

UMÍSTĚNÍ PROSTORU ZÁDVEŘÍ DOMU 

U TÉTO STAVBY BALA VYUŽITA MOŽNOST UMÍSTĚNÍ PROSTORU ZÁDVEŘÍ V RÁMCI ZÁKLADNÍ HMOTY DOMU, TJ. BEZ NUTNOSTI NARUŠENÍ JEDNODUCHÝCH OBDÉLNÍKOVÝCH OBVODŮ STAVBY. ZÁDVEŘÍ SLOUŽÍ K VYROVNÁNÍ ROZDÍLNÉHO KLIMATU A TEPLOT MEZI EXTERIÉREM A INTERIÉREM A SOUČASNĚ UMOŽŇUJE ODLOŽENÍ PRACOVNÍHO ODĚVU I OBUVI. ZÁDVĚŘÍ DOPŇUJE ŠATNA. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 14 ‐ SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ                                            ONDŘEJ SVOBODA 

VLASTNÍ DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ 

PŘÍZEMÍ (OBR. 15) SLOUŽÍ JAKO SPOLEČENSKÁ ZÓNA SESTÁVAJÍCÍ SE  Z OBÝVACÍHO POKOJE, JÍDELNY A KUCHYNĚ. PROSTOR JÍDELNY A OBÝVACÍHO POKUJE BUDOU DOMINANTNĚ ROZDĚLOVAT KACHLOVÁ KAMNA S LEŽENÍM NA ZÁPECÍM, TJ. VYHŘÍVANOU ČÁSTÍ KACHLOVÝCH KAMEN, UZPŮSOBENOU HLAVNĚ PRO LEŽENÍ.  Z OBÝVACÍHO POKOJE JE MOŽNOST PŘÍMÉHO VSTUPU NA ZÁPRAŽÍ. NA VSTUP DO OBJEKTU, KTERÝ JE TAKÉ ŘEŠEN Z PROSTORU ZÁPRAŽÍ, NAVAZUJE ŠATNA, SAMOSTNÁ MÍSTNOST DÍLNY A HALA, KTERÁ TVOŘÍ KOMUNIKAČNÍ UZEL DOMU. Z HALY JE PŘÍSTUPNÁ KUCHYNĚ, OBÝVACÍ POKOJ, WC, MÍSTNOST TZB A JE ZDE UMÍSTĚNO SCHODIŠTĚ DO PODKROVÍ. 

PODKROVÍ (OBR. 16) JE OPROTI TOMU KONCIPOVÁNO JAKO KLIDOVÁ ZÓNA, KDE JSOU UMÍSTĚNY 2 DĚTSKÉ POKOJE, LOŽNICE, PRACOVNA, SOCIÁLNÍ ZÁZEMÍ A ŠATNA. PROSTOR JE ROZDĚLEN NA RODIČOVSKOU A DĚTSKOU ČÁST.  

SUTERÉN (OBR. 17) JE PŘÍSTUPNÝ ZE SCHODIŠTĚ UMÍSTĚNÉHO V DÍLNĚ. SLOUŽÍ PŘEDEVŠÍM JAKO SKLADOVACÍ PROSTORY 

 

 

 

 

 

 

 

.  

 

 

 

 

 

 

101  OBÝVACÍ POKOJ 102  KUCHYŇ +JÍDELNA 103  SPÍŽ 104  WC 105  MÍSTNOST TZB 106  ŠATNA 107  DÍLNA 108  ZÁDVEŘÍ 109  HALA + SCHODIŠTĚ  110   ZÁPRAŽÍ 

201 LOŽNICE202  PRACOVNA 203  CHODBA 204  KOUPELNA 205  WC 206  ŠATNA 207  POKOJ I. 208  POKOJ II. 209  SKLAD 

1S1  CHODBA + SCHODIŠTĚ 

1S2  SKLAD I. 1S3  SKLAD II.  

KOMUNIKAČNÍ PROSTORY PŘÍSLUŠENSTVÍ BYTU  OBYTNÉ MÍSTNOSTI  NEOBYTNÉ PROSTORY  

Obr. 15  ‐ SCHÉMA PŘÍZEMÍ

Obr. 16  ‐ SCHÉMA PODKROVÍ

Obr. 17  ‐ SCHÉMA SUTERÉNU 

RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ                                            ONDŘEJ SVOBODA 

 

 

ARCHITEKTONICKÁ SITUACE 

   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PLOCHA STAVEBNÍHO POZEMKU 1043,4m2

ZASTAVĚNÁ PLOCHA -RD 124,4 m2

ZASTAVĚNÁ PLOCHA -PŘÍSTŘEŠEK 45,5 m2

ZPEVNĚNÉ PLOCHY 121,5 m2

PROCENTO ZELENĚ 72,08% 

RODINNÝ DŮM NA VYSOČINĚ                                            ONDŘEJ SVOBODA 

 

PERSPEKTIVNÍ POHLEDY 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 18  ‐ PERSPEKTIVA ZÁPADNÍ 

Obr. 19  ‐ PERSPEKTIVA VÝCHODNÍ 

Obr. 21  ‐ PERSPEKTIVA JIŽNÍ

Obr. 20  ‐ PERSPEKTIVA SEVERNÍ