CENA: 30,- Kč

MOUDRÝM ČINÍ ČLOVĚKA SPOLEČENSTVÍ DRUHÝCHMOUDRÝM ČINÍ ČLOVĚKA SPOLEČENSTVÍ DRUHÝCH SRPEN–ZÁŘÍ / 2005

Reforma státu

Generál de Gaulle

Obraz ODS v zahraničí

Reforma státu

Generál de Gaulle

Obraz ODS v zahraničí

REVUECEVROCEVROČASOPIS PRO PŘÍZNIVCE PRAVICOVÉ POLITIKY

|8 9|8 9

9 771213 952004

80

2

CE

VR

OR

EV

UE

VYDAVATEL:CEVRO – Liberálně-konzervativní akademieLetenské náměstí 4, 170 00 Praha 7IČO: 697 80 684tel.: 224 237 769, 603 460 851e-mail: info@cevro.czwww.cevro.czpředseda: Ivan Langerředitel: Ladislav Mrklastajemnice: Petra Viktorová

VÝROBA:Nakladatelství JalnaValdštejnská 4, 118 00 Praha 1tel.: 257 533 280e-mail: jalna@jalna.czwww.jalna.cz

šéfredaktor: Petr Sokolvýkonný redaktor: Zbyněk Klíčtechnický redaktor: Jiří Sládečekgrafická úprava a zlom: Martin Sládečekgrafický návrh: Missing Element, s. r. o.foto: titul – Honza Spurný (Fotobanka.cz);

str. 5, 22, 23 – ČTK; ostatní – archiv CEVROtisk: Tiskárna Flora, s. r. o.

cena: 30,- Kč | Praha, září 2005ev. č. MK ČR E 141156 | ISSN 1213-9521

OBSAHÚVODNÍK 3POLITIKA VÁŽNĚ I NEVÁŽNĚ / Velký bratr a my / Ivan Langer 3TÉMA / Válka s terorismem / Jiří Hynek 4Menší stát / Ladislav Mrklas 5Proč říci „ne“ aktivistickým neziskovkám / Zbyněk Klíč 6ROZHOVOR / Michal Tošovský / Petr Sokol 7AKTUÁLNĚ / Velká hra o daně z příjmů / Oldřich Vojíř 8Černá díra v kolejích / Robert Šalda 8Socialistická past na zdravotní pojiš�ovny / Tomáš Julínek 9Úvaha na téma ochrana duševního vlastnictví / Milan Cabrnoch 9EVROPA / Tolerance není jednosměrná ulice! / Miroslav Škaloud 10Evropská unie bez ústavy, ale s perspektivou / Luděk Sefzig 11REFORMY / Nezaměstnanost a sociální reforma – situace v ČR a SRN / Martin Kupec 12ANKETA PRO 3 / Jaroslav Jurečka, Zdeněk Krenický, Michal Sedláček 13POLITICKÁ REKLAMA / CampaigNZ / Marek Buchta 13HYDEPARK / Reforma cukerního pořádku … / Hynek Fajmon 14PŘEČETLI JSME / Svědek / Zbyněk Klíč 1510 OTÁZEK NA NEPOLITICKÉ TÉMA / Jaroslav Zvěřina 15HYDEPARK / ODS posiluje svůj obraz v zahraničí / Petr Víšek 16O CEVRO / Strakonické setkání absolventů Akademie / Pavel Vondrys 18CEVRO a volby v Polsku a Německu / Jiří Kozák 18CEVRO na semináři k think tankům / Zbyněk Klíč 19SommerCampus 05 Wien / Jaroslav Bernkopf 20ZAHRANIČNÍ INSPIRACE / Kurt Georg Kiesinger … / Martin Kupec 21Německé volby 2005: vítězové a poražení / Martin Vrátník 22GALERIE OSOBNOSTÍ / Generál de Gaulle / Petr Sokol 23ZÁBAVA / VĚDOMOSTNÍ TEST / SRN a parlamentní volby / René Šifta 24ZÁBAVA / KŘÍŽOVKA 25MĚSÍC ČESKÉ PRAVICE / Září / Petr Sokol 26

CEVROREVUEČASOPIS PRO PŘÍZNIVCE PRAVICOVÉ POLITIKY

3

CE

VR

OR

EV

UE

úvodník

Plná čtvrtina české populace pravi-delně v televizi sleduje dva tucty neš�as-tníků, kteří se bez stálého dohledu ka-mer nemohou ani vysprchovat. Celo-světový fenomén reality show tedy ko-nečně, i když s obvyklým zpožděním,dorazil také k nám.

On-line přenos z cizích ložnic by bylještě před několika lety označován zaučebnicový příklad voyaerství a exhibi-cionismu. Tedy dvou sexuálních úchy-lek. Dnes je všechno jinak. Dnes je ne-přetržité skupinové šmírování bránojako vítaná příležitost pobavit se na cizíúčet. Všichni se tak stáváme přísloveč-nými orwellovskými „velkými bratry“.A vůbec nám to nevadí. Naopak, mnozíz nás jsou tím přímo nadšeni.

Ale pozor. Nemělo by nám unikat,že zatímco se bavíme šmírováním něko-lika exhibicionistických jedinců, jsou i tinejcudnější z nás denně objektem sou-

stavného sledování. Málokdo z nás to ví.A ještě méně z nás tuší, kdy a kde všudetakovým objektem skrytých kamer a od-pouslouchávání telefonátů vlastně je.Na našich ulicích stále přibývají kame-rové systémy, které budou za pár letschopny zaznamenat naši celodennípou�. To samé platí o mobilních i pev-ných linkách. Skenují se naše účty.Chystá se sledování internetu, přecho-vávání záznamů telefonátů. A konec-konců, co jiného než šmírování jsou ma-jetková přiznání? Ne, není to strašení,ani vyvolávání duchů z dob dávno minu-lých, kdy nikdo z nás nevěděl dne anihodiny. To je reality show dnešních dnů.Show, ve které jsme my sami hlavnímiaktéry. Naším „velkým bratrem“ pocho-pitelně není nikdo jiný než stát. Stát vevšech možných moderních podobách.

A ne dosti na tom. Dnes si můžemebýt stále ještě jisti, že je pár výsostných

vod, kam se kamery ani další obludnéšmírovací vynálezy zatím nedostanou.Vězme ale, že každý den stovky lidí pra-cují na tom, aby taková výsostná územízmizela. Na zakázku našich vlád, a tedyna úkor našich peněz, pochopitelně.Mohlo by se říci, že doba je holt taková.Terorismus, organizovaný zločin jsouvšude okolo nás. Je ale třeba se ptát, zdamezi námi není mnoho takových, kteříby stát ve „velkého bratra“ proměnilii tehdy, kdyby žádný terorismus ani me-zinárodní zločin neexistoval. Každý dal-ší ústupek od ochrany našeho soukromídělejme jen tehdy, když je to opravdunezbytné. Nenale�me těm, kdo by náspo šestnácti letech chtěli mít opět pře-čtené. A neskočme na špek těm, kterýmje televizní reality show málo a nejradějiby v našich ložnicích, peněženkách, nanašich účtech a v našich telefonech o stošest a legálně rejdili pořád.

VELKÝ BRATR A MYIVAN LANGER

místopředseda PS PČR,

předseda CEVRO

PETR SOKOL

šéfredaktor CEVROREVUE,

politolog

Po prázdninové přestávce se k Vámopět dostává časopis CEVRORE-VUE. Stejně jako na počátku létajsme pro Vás připravili rozšířené dvoj-číslo.

Stěžejním tématem tohoto vydánínaší revue se stala diskuse, jak má vy-padat stát a jeho politický systém. Nastát se díky příspěvkům autorů podí-váme hned ze tří různých pohledů.Předseda Asociace obranného prů-myslu Jiří Hynek se zamyslel nad tím,jak státy čelí a mohou čelit aktuálníformě terorismu. Nový výkonný re-daktor CEVROREVUE Zbyněk Klíčse na stát podíval z pohledu fungováníobčanské společnosti a jejího zasaho-vání do světa politiky. Poslední část

hlavního tématu zase hledá odpovědina otázku, jak zmenšit český stát.S tímto příspěvkem souvisí i rozhovor.V něm na naše dotazy odpověděl je-den z autorů projektu e-stat.cz MichalTošovský a tématem byl také plán nazmenšení českého státu.

V Galerii osobností světové pravicetentokrát představujeme významnéhoreprezentanta francouzské pravice abývalého prezidenta Francie Charlesede Gaulla.

Bohaté jsou i další rubriky. Evrop-ský poslanec Hynek Fajmon píše o cu-kerní reformě Evropské unie, senátorMiroslav Škaloud analyzuje pojetímultikulturalismu. V rubrice o refor-mách se můžete dočíst o vztahu mezi

sociálními reformami a nezaměstna-ností.

Do rubriky věnované politické rek-lamě a volebním kampaním tentokrátvybral Marek Buchta příklad předvo-lební kampaně na Novém Zélandu.

Aktivity ODS v zahraniční politiceshrnuje ve svém příspěvku zahraničnítajemník ODS Petr Víšek.

V zahraniční inspiraci jsme zamířilido Německa. Dokončujeme článeko velké koalici a představujeme aktu-ální situaci před parlamentními volba-mi v Německu. To může být i pozván-kou k říjnovému vydání, kterému bu-dou vévodit volby ve Střední Evropě.

Příjemné čtení!

VÁŽENÍ ČTENÁŘI

politika vážně i nevážně

4

CE

VR

OR

EV

UE

Halasné proklamování boje protiterorismu umožnilo Bushově adminis-trativě radikálně navýšit výdaje nazbrojení či zajistit si podporu veřejnos-ti k útoku na Irák. V celém vyspělémsvětě se v zájmu boje proti terorismuzavádí řada bezpečnostních opatřeníod užitečných až po nesmyslné zákazypřevozu pilníčků na nehty na palubáchletadel. V rámci hesla „boj proti tero-rismu“ se v řadě zemí omezují určitápráva občanů, někde smysluplně, jin-de jdou až k administrativní šikaně.

Je terorismus opravdu tak nebez-pečný? Nebezpečný byl vždycky. Neníto výmysl naší doby, nevznikl 11. 9.2001, jak je mnohdy prezentováno.Stačí si vzpomenout na Rudé brigádyv Itálii, baskické hnutí ve Španělsku čiIrskou republikánskou armádu. Proje-vy terorismu jsou staré jako lidstvosamo. Nicméně ten dnešní, prezento-vaný militantními muslimy, je abnor-málně nebezpečný. Proč? Tito teroris-té mají téměř neomezené finančnízdroje získávané od bohatých z arab-ského světa, jejich organizovanost jespojena s jednoduchou a minimálníkomunikací mezi jednotlivými členyteroristických skupin, příslušníci těch-to skupin mají silnou podporu svýchsoukmenovců, navíc jsou ochotni vyč-kat vhodného momentu (spící skupi-ny), militantní muslimské nábožen-ství podporuje sebevražedné atentáty.Toto spojení s otevřeností západníchcivilizací, migrací lidí a celosvětovýmcestováním vytváří prostředí, které jevůči teroristickým útokům téměř bez-mocné. Čím se nejvíce tento teroris-mus liší od terorismu doposud známé-ho je to, že cílem útoku, a tím i obě�mi,nejsou politici, vojáci, policisté nebo

jiní představitelé moci, proti nimž te-roristé bojují, ale obyčejní lidé. Což sa-mozřejmě nejvíce zhoršuje možnostteroristickým útokům předcházet.

V oblasti ochrany proti terorismuse zbrojní průmysl na celém světě do-nedávna orientoval především naochranu ozbrojených složek před je-jich napadením. S novými úkoly klade-nými na armády, jako jsou napříkladmírové mise, vznikaly i nové úkoly proprůmysl. Například s misí v Bosně byl

řešen vývojový projekt „Ochrana oby-vatel před odstřelovači“. Velké nákla-dy na vývoj, drahé zařízení s minimálnímožností zajistit prevenci, s omezenoumožností likvidace odstřelovače pojeho výstřelu ukazují, jak je velmi ná-ročné úkoly boje proti terorismu řešit.Je jisté, že před obranným průmyslemcelého civilizovaného světa stojí těžkýúkol – vyvíjet a vyrábět takové pros-tředky, které budou v boji proti světo-vému terorismu tak, jak je dnes prakti-kován, účinné. Bohužel, prostředkyk tomuto nutné jsou stále mnohdy mr-hány na projekty, jakým je třeba ame-rický „raketový deštník“, který je více-méně výsledkem lobistických zájmůa nemá s řešením stávajících bezpeč-nostních rizik nic společného.

Nejvíce zkušeností s tím, co násdnes potkává, mají v Izraeli. Ale anitato země, která má jednu z nejlepších

zpravodajských služeb na světě, špič-kové obranné technologie, dostatekkapitálu, velmi schopnou armádua policii a především za sebou sou-držnost celého židovského světa, si ne-dokázala s tímto druhem terorismuporadit. Je jisté, že válka s terorismembude mít ještě velkou řadu obětí. Slo-vo válka používám úmyslně, nebo� sejedná opravdu o válku civilizací, život-ních stylů a hodnot života. Technický-mi prostředky obětem na životě nelzezabránit, nicméně lze jejich množstvíeliminovat.

Z hlediska prevence je velmidůležitá ochrana klíčové infrastruktu-ry, a to především ve velkých městech.Důsledky otravy reservoáru pitnévody, způsobené havárie v chemickétovárně či dlouhodobý výpadek elek-třiny, by ve svých důsledcích byl niči-vější než výbuch amatérsky vyrobenébomby na ulici. Kvalitní fungování in-tegrovaného záchranného systémupak může eliminovat počet obětí pří-padného teroristického útoku. Dopo-sud podceňovanou oblastí je pak bez-pečnost a ochrana počítačových dat.To jsou oblasti, na které se řada firemzačíná zaměřovat. Je jisté, že úkolyspojené s kvalitní ochranou ozbroje-ných složek zůstávají. Americké ztrátyv Iráku v souvislosti s jednoduše vede-nými teroristickými útoky se promít-nou i do této oblasti. Převzetí izrael-ských zkušeností – přeprava vojákůvozidly s vysokou balistickou ochra-nou a větší používání tanků – budemožná řešením pro budoucnost.

Musíme si uvědomit, že součástíboje proti terorismu je i schopnost ar-mády zasáhnout v místě ohniska čipodpory terorismu. Tato možnost,respektive nutnost, je spojena s mo-derním a kvalitním vybavením zasahu-jících jednotek.

Řešení odstranění stávajícího tero-rismu je nutno hledat v odstranění pří-čin jeho vzniku. Mementem nám bu-diž porážka starověkého Říma s jehovysoce sofistikovanou profesionálníarmádou při konfliktu s jednoduchouvojenskou technologií barbarů.

téma

VÁLKA S TERORISMEMBOJ PROTI TERORISMU JE OD TERORISTICKÉHO ÚTOKU V USA DNE 11. ZÁŘÍ2001 JEDNÍM Z NEJČASTĚJI POŽÍVANÝCH TERMÍNŮ V PROJEVECH ŘADYSVĚTOVÝCH I DOMÁCÍCH POLITIKŮ. CO SE ZA TÍMTO POJMEM SKUTEČNĚSKRÝVÁ, MOŽNÁ NEVÍ VĚTŠINA Z NICH A TENTO TERMÍN TÉMĚŘ DENNĚPOUŽÍVAJÍ VE SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDCÍCH PŘEDEVŠÍM PROTO, ABY SEZVIDITELNILI.

JIŘÍ HYNEK

prezident Asociace

obranného průmyslu ČR

Je jisté, že před obranným průmyslemcelého civilizovaného světa stojí těžkýúkol – vyvíjet a vyrábět takové pros-tředky, které budou v boji proti světo-vému terorismu tak, jak je dnes prak-tikován, účinné.

5

CE

VR

OR

EV

UE

Nejméně problematickým z tohotopohledu je v naší zemi hlava státu. Pre-zidenta máme jen jednoho a zmenšenítohoto úřadu není logicky možné.

Méně zákonodárců?

Jinak už tomu může být v případěnejvyššího zákonodárného orgánu –Parlamentu České republiky. Prvníotázkou je samozřejmě počet komor.Ty máme dvě a vzhledem k rozdílnostivolebních systémů a volebních obdobíu obou z nich asi nelze v nejbližší doběočekávat ústavní reformu, která bybu zrušila jednu z komor nebo zmen-šila počet jejích členů.

Méně ministrů?

Nejžhavějším kandidátem na re-dukci proto zůstává počet ministrů.Počet a struktura ministerstev v Českérepublice je upravena jednoduchýmzákonem a k jeho změně stačí prostávětšina v obou komorách parlamentu.Tu lze určitě získat snadněji než ústav-ní většinu nutnou k „opravě“ počtu zá-konodárců.

Za vzor malé vlády bývá považová-no Švýcarsko. Tamní vláda má jensedm členů a často je možné slyšet ar-gument, že když stačí sedm ministrů(včetně premiéra) ve fungujícím Švý-carsku, stačilo by to i jinde. Odpověje složitější. Švýcarsko se sice jeví jakoideál malé vlády, ale musí být připo-menuto, že tato alpská republika sei v ostatních rysech politického systé-mu trochu vymyká zvyklostem z ostat-ních států. Klíčovou připomínkou setak může jevit skutečnost, že Švýcar-sko je velmi decentralizovanou zemís vysokými pravomocemi federálníchjednotek – kantonů.

V České republice připravilo návrhna snížení počtu ministerstev uskupe-ní e-stat.cz. Jeho analytici přišli s návr-hem, který obsahuje tezi, že cílovýmstavem reformy ministerstev by mělabýt vláda s devíti ministerstvy. Po dobunež se dokončí patřičné reformy, chcee-stat.cz zachovat ještě jedno minis-

terstvo navíc – zdravotnictví. To bymělo zaniknout, jakmile bude prove-dena reforma českého zdravotnictví.V ten moment by mělo splynout s mi-nisterstvem sociálních věcí.

Koho sloučit, koho zrušit

Hned pět ministerstev by mělopodle studie zaniknout nebo být slou-čeno s jiným okamžitě. Ministerstvokultury by mělo být sloučeno s minis-terstvem školství.

Úplný zánik by měl čekat podle au-torů studie také ministerstvo pro míst-ní rozvoj. To dlouhodobě plánujei ODS, protože podle jejího názoruztratilo smysl se vznikem krajů. Agen-da ministerstva by měla přejít na mi-nisterstvo hospodářství a částečně narezort financí. E-stat.cz plánuje v tom-to rezortu i konec Fondu bydlení.

V ekonomické oblasti je navrženvznik „superministerstva“ pro hospo-

dářství, v jehož rámci by splynul sou-časný rezort průmyslu a obchodu s re-zortem dopravy. Konec samostatnéhoministerstva dopravy by navíc nemělpřežít ani Fond dopravní infrastruk-tury.

Rychlý konec by měl čekat takénejmladší ministerstvo, které se zabý-vá informatikou, a které vzniklo až povolbách v roce 2002. Agendu státníhoinformačního systému navrhuje studiepřevést na Úřad vlády, věci obecnéhospodářské politiky pak na minister-stvo hospodářství.

Sloučení by se konečně mělo týkattaké ministerstev zemědělství a život-ního prostředí. Takový tah provedlapřed několika lety úspěšně napříkladpravicová vláda kancléře W. Schues-sela v Rakouska.

Vláda by tedy podle návrhu usku-pení e-stat.cz mohla mít jen 10 členů:premiéra a devět rezortních ministrů.Taková ambiciózní reforma se již blížíšvýcarskému modelu. Její prosazeníby jistě prospělo zejména kapsám da-ňových poplatníků.

Podrobnosti k návrhu reformy přinášírozhovor s jedním z jejích tvůrců Micha-lem Tošovským na straně 7.

téma

MENŠÍ STÁTPRAVICOVÉ POLITICKÉ PROUDY ČASTO MLUVÍ O MALÉM A EFEKTIVNÍM

STÁTU. JAK DOCÍLIT ZMÍNĚNÉHO STAVU, SE ZAČÍNÁ DISKUTOVAT UŽI V ČESKÉ REPUBLICE. ZAMĚŘME SE NYNÍ NA ZMENŠENÍ STÁTU V JEHONEJVIDITELNĚJŠÍ PODOBĚ. PODÍVEJME SE NA VELIKOST A POČETNOST

NEJVYŠŠÍCH STÁTNÍCH ÚŘADŮ.

LADISLAV MRKLAS

ředitel CEVRO, politolog

Vhodná struktura ministerstev podlestudie e-stat.cz1. Ministerstvo financí,2. Ministerstvo zahraničních věcí,3. Ministerstvo školství a kultury,4. Ministerstvo sociálních věcí

a zdravotnictví,5. Ministerstvo spravedlnosti,6. Ministerstvo vnitřních věcí,7. Ministerstvo hospodářství,8. Ministerstvo obrany,9. Ministerstvo životního prostředí

Tak krásný dům ……a tak zbytečné ministerstvo

6

CE

VR

OR

EV

UE

ZBYNĚK KLÍČ

výkonný redaktor

CEVROREVUE

Spor jasně ukázal, že přední před-stavitelé nevládních organizací vůbecnepochopili podstatu fungování de-mokratického systému.

Co je to demokracie?

Demokracie je založena na řízenízemě politiky, vzešlými ze svobodnýcha rovných voleb. Ti takto získávajímandát vládnout od všech občanů (anic na tom nemění fakt vysoké volebníneúčasti, důležitá je možnost volit).Složení parlamentu odráží vůli všechobyvatel země. Tito politikové rozho-dují o různých věcech týkajících sekaždodenního života občana, a toprostřednictvím vytvářených zákonů.Jelikož tyto zákony vzešly z celostátnězvoleného legislativního tělesa, majínezpochybnitelný nárok na celostátníplatnost (a zákony tu přeci jsou odtoho, aby platily pro všechny stejně).

Samozřejmě tu však jsou zákony,které se týkají specifické skupiny oby-vatelstva a příslušníci této skupinymají eminentní zájem na jejich prosa-zení. Proto lobbují. „To, že při jakém-koliv zákoně dostáváte hromady dopisůod lidí, kterých se ten zákon dotknekladně či záporně, to je smysl politiky.Bylo by absurdní, kdybychom toto chtělinějakým způsobem zakázat nebo vyma-zat z naší reality. V tom není sebemenšíproblém,“ uvedl např. v knize svých in-terview Přerušený rozhovor prezidentKlaus. S jeho názorem nelze než sou-hlasit. Problém však nastává v oka-

mžiku, kdy takto jednající lidé přesta-nou politiky pouze přesvědčovat azačnou se na vytváření zákona přímopodílet. Jaké oprávnění k tomu mají?Byli pověřeni celou zemí, aby to děla-li? Jinými slovy jde o to, že nikým ne-volené, parciální skupiny se pouze s le-gitimitou svého vlastního zájmu (kterýje z definice částečný) podílejí na vy-tváření zákona (který by z definiceměl být absolutně, tedy pro všechny,platný).

Nečestná argumentace

Podíváme-li se na argumentaci zá-stupců nevládních organizací, zjistí-me, že se snaží prezidentu Klausovi„přišít“ něco, o čem vůbec v jeho var-šavském vystoupení nebyla řeč. Vác-lav Klaus ve svém projevu v žádnémpřípadě nezpochybnil činnost občan-ské společnosti jako takové, přesto dr-tivá většina protiargumentů směřova-la právě do této oblasti. Za všechny ci-tujme větu z dopisu, jímž neziskovkyžádají od Václava Klause omluvu:„Pocit studu v nás vyvolává skutečnost,že naše republika má prezidenta, kterýbez skrupulí znehodnocuje a odsuzuječinnost tisíců občanů aktivních v nezis-kovém sektoru.“

Nikdo nikdy nebral občanům čispolkům právo mluvit do věcí veřej-ných. Všichni máme možnost uspořá-dat petici, happening, napsat článekdo novin, pozvat politika k veřejné de-batě a tímto prostřednictvím jej masí-rovat svými argumenty. Proč by všakněkteré skupiny měly mít větší právanež ostatní? A proč obecně skupinovápráva by měla dominovat nad právyjednotlivce?

Dalším problémem je fakt, že ne-vládní organizace nevstupují do poli-tického boje se sobě rovnými konku-renty (jak činí politické strany), aleprosazují svůj názor nezávisle na kon-kurenčních tlacích. Nesnaží se tedynajít kompromis, ale snaží se plně pro-sadit svoji parciální vůli a aplikovat jína celou společnost. Jenže ve společ-nosti existuje pluralita různých zájmůa výsledek v podobě zákona vznikáz konfliktu a kompromisu jednotlivýchskupin. Teoreticky je sice možné in-stalovat konflikt mezi zájmovými sku-

pinami, jenže ty ze své definice sledujípouze svůj vlastní zájem, a to navíc bezmandátů těch, na které by jejich nor-my dopadaly. Politik naopak, chová-lise jakkoliv, je v posledku zodpovědnýsvému voliči, který jej může z jeho mís-ta odvolat, což pro zástupce nevládnísféry neplatí.

Občanská společnost je nutností

Nikdo nepopírá nutnost existenceaktivní občanské společnosti. Naopak.Bez existence všech možných spolkůa sdružení by byl občan konfrontovánpouze s neosobním státním aparátema stále více by se izoloval. Člověk všakze své přirozenosti hledá ochranu a jis-totu, kterou mu poskytuje sféra ob-čanské společnosti. Ta jej kultivuje,učí a socializuje. Ale činí pouze to. Je-jím úkolem nemá být vládnout, jejímúkolem má být zajiš�ovat věci, na kteréstát ani jednotlivec nestačí.

Postdemokracie v Klausově smysluneznamená popření této činnosti. Po-stdemokracie značí snahu některýchorganizací uzurpovat si moc, která jínepatří. Chceme-li postavit naši spo-lečnost na jednotlivci a jeho individu-álních právech, musíme mu ponechatsuverenitu rozhodovat o tom, kdo mubude vládnout. Vezmeme-li mu ji, vez-meme mu i kus jeho svobody.

PROČ ŘÍCI „NE“AKTIVISTICKÝMNEZISKOVKÁM

NEDOROZUMĚNÍ. TOTO SLOVO ASI NEJLÉPE CHARAKTERIZUJE SPORPREZIDENTA VÁCLAVA KLAUSE S PŘEDSTAVITELI NEVLÁDNÍCH ORGANIZACÍA DISIDENTŮ Z PŘELOMU KVĚTNA A ČERVNA. ROZMÍŠKU VYVOLALPREZIDENTŮV PROJEV NA ZASEDÁNÍ RADY EVROPY VE VARŠAVĚ, KDE SEVYSLOVIL PROTI POSTUPNÉMU NARŮSTÁNÍ JEVU ZVANÉHOPOSTDEMOKRACIE.

téma

Demokracie je založena na řízenízemě politiky, vzešlými ze svobodnýcha rovných voleb.

Postdemokracie značí snahu někte-rých organizací uzurpovat si moc, kte-rá jí nepatří.

7

CE

VR

OR

EV

UE

V jaké oblasti podle Vašeho názoru náš státpotřebuje největší reformu? Jinak řečeno,kde je nejméně efektivní?

Rozhodně se nedá jmenovat jenjedna oblast. Určitě to jsou soudy, po-licie, byrokratická zátěž podnikáníi běžných občanů, zadávání veřejnýchzakázek. Společný jmenovatel tedy jeu hlavy – způsob vládnutí a schopníministři.

Vaše sdružení navrhuje redukovat počtystátních úřadů. Je tento plán politicky pro-saditelný?

Naději dává současné vedení ODS,které chce s problémem opravdu něcopodstatného udělat. Zdá se mi, že i vo-liči už začínají mít po krk současnéhochaosu vznikajícího mnohonásobnýmipřekryvy kompetencí a naopak ne-účinností dnešního propletence úřa-dů. Voliči mohou přinutit politickoureprezentaci, aby struktura úřadů bylajednodušší a účinnější. Navíc v tom ne-jsme sami. Podobné problémy majíi jiné státy EU. Ty jsou pro nás i zdro-jem inspirace, co s problémem prak-ticky udělat a jak řešení prosadit.

Nebude překážkou pro Váš plán existencekoaličních vlád? Rozdělit mezi vládní strany10 křesel bude určitě obtížnější než třeba 18.

Určitě je to nejzávažnější překážkav uskutečnění záměru. V každé straněse najde adeptů na ministerské funkceněkolikanásobně více, než jich je k dis-pozici i v dnešní přebujelé formě.Záležet bude, zdali se věci silně ujmeněkterý prozíravý politik a prosadí jido volebního programu. Nejde ani tako úspory vzniklé nižším počtem minis-trů. Jde o to, že politici nemohou ká-zat vodu a pít víno. Pokud budou chtítopravdu zefektivnit státní správu, měliby začít u sebe. Jsem přesvědčený, žeu voličů by takový přístup bodoval.

Která tři ministerstva byste označil za nejví-ce „zralá“ na zrušení?

Z pohledu nadbytečnosti je od sa-mého začátku zralé Ministerstvo promístní rozvoj, které již jako nadbyteč-né, jenom kvůli koaličním počtům,vzniklo v roce 1996. Je charakteristic-kým příkladem úkazu, že úřad jednouvzniklý, jakkoli je zbytečný, už nikdynezanikne.

Z hlediska systémového je zraléministerstvo informatiky – přes usilov-nou snahu svého vedení neprosadilomnoho velmi potřebných věcí. Podleministryně informatiky Bérové nesta-čilo na úředníky ostatních minister-stev – a na to je nutno hledat jiné systé-mové řešení. A konečně Ministerstvozdravotnictví. Svým rozhodovánímbez odpovědnosti zcela rozvrátilo sys-tém veřejného zdravotního pojištění.Do systému je nutno vrátit rozhodová-ní odpovědných, tedy pojištěnců, po-jiš�oven a poskytovatelů péče. Minis-terstvu zdravotnictví pak mnoho pra-vomocí nezbude a může být klidněsloučeno s Ministerstvem sociálníchvěcí.

Inspirovali jste se ve Vámi navržené kon-cepci systému ministerstev také v někte-rých jiných státech?

Náš návrh vychází předevšímz dlouholeté zkušenosti naší a několikavysokých státních úředníků. Je v němsamozřejmě obsažena i zkušenost zezahraničí. Všechny změny, které navr-hujeme, všechna uvažovaná sloučenáministerstva v podobné formě fungujíve více evropských státech. Věcné ná-mitky proti navrhované struktuře jeproto většinou možno snadno odrážet.Je ovšem neuvěřitelné, jaké argumen-ty za této situace dokáží také poten-ciálně postižení vymyslet. Vůbec měnepřekvapuje, že audity prováděné za

socialistické vlády ukázaly, že vlastněještě ministerských úředníků mámemálo.

Který úřad považujete u nás za nejzbyteč-nější?

Adeptů na toto označení mám ně-kolik. Nejde je však označit izolovaně.Ani já bych asi nenašel úřad, který ne-dělá vůbec nic užitečného. Jde tedyspíše o jejich sloučení, účelnější orga-nizaci, než o úplné zrušení.

Na závěr kacířská otázka. Chybí u nás něja-ký úřad?

Tady mohu být jednoznačný. Ne-chybí.

ROZHOVORMichal Tošovský

pracovník projektu eStat

PETR SOKOL

šéfredaktor CEVROREVUE,

politolog

Michal Tošovský(* 1951)Byl poslancem Federálního shromá-ždění za ODS, členem VR ODS.Působil jako předseda Úřadu pronormalizaci, náměstek ministra do-pravy a spojů, člen presídia Fondunárodního majetku, místopředsedaKomise pro odstraňování byrokratic-ké zátěže. Rovněž působil jako před-seda správní rady Českých drah,předseda dozorčí rady Českého tele-comu, provozní ředitel soukroméhozdravotního zařízení, výkonný ředitelpro řízení rizik Českého telecomu.V současné době je poradcem thinktanku eStat. Je členem řídícího výbo-ru Českého institutu členů správníchorgánů.

8

CE

VR

OR

EV

UE

aktuálněPOSLANECKÁ SNĚMOVNA

KRAJE / OBCE

Sněmovna začala projednávat zá-kon o dani z příjmů. Navržený zákonzachovává stávající systém, jen měnídaňové sazby (z 15 na 12 procent a z 20na 19 procent, ostatní ponechává ne-změněné). Je tedy zachován progre-sívní daňový systém a ještě více se pro-hlubuje. Rovněž se rozšiřují daňovápásma.

Další změna je dána přechodemz odpočitatelné položky na paušálníslevu z daně (dříve poplatník ušetřil 5až 12 tisíc korun dle sazby daně, nověse navrhuje všem sleva z daně 7 tisíc).Změna má za důsledek další prohlou-bení progrese. Sníží odvod daně mno-ha poplatníkům (maximálně o čtyři ti-síce korun za rok).

Lidem s příjmem nad 30 tisíc korunhrubého, což představuje asi 20 pro-cent všech daňových poplatníků, sedaně naopak zvýší. Do této skupiny

spadají úředníci, lékaři, střední a vyššívedoucí apod.

Je alarmující, že existuje velká sku-pina plátců s průměrnými a podprů-měrnými příjmy, které vláda chce na-lákat na svou stranu, ale nedává jimpřitom šanci dostat se k průměrua nad průměr!

Vláda zákon vydává za průlomový.Ve skutečnosti kosmeticky upravujesystém a více prohlubuje rozdíl v plat-bě daní, čímž mezi lidmi vytváří většírozdíly.

Oproti tomu se ODS snaží svýminávrhy ulevit všem plátcům bez rozdí-lu příjmů a zvýšit paušální odpočet připodnikání osob samostatně výdělečněčinných z navržených pásem na 80procent všem uvedeným formám pod-nikání.

U tohoto zákona je více než jindepatrný rozdíl postojů pravice a levice.

Opravdu nevidíme důvod pro rozdílnézdanění příjmů.

Prosazujeme, aby každý plátce za-platil na dani z každé vydělané stoko-runy jen patnáct korun. A výdělek,který by nepřesáhl (dle stávající úva-hy) částku 72 tisíc korun za rok, by ne-byl zdaněn. Výhodou rovné daněa jedné odpočitatelné položky je rov-něž jednoduchost. Ta se také promít-ne do výkazů, které jsou dnes velmisložité a dlouhé.

Je nám opakovaně vyčítáno, žeuvrhneme mnoho lidí do bídy, nebo ženejsme sociální. Ale každý, kdo si chcespočítat návrh rovné daně, tak to udě-lá. Zjistí, že se jeho pozice nezhorší,ale naopak, že má šanci si polepšit. Ni-kdo nechce zůstávat v bídě. Lidé toužípo úspěchu a po lepší životní úrovni.Rovná daň takovou šanci nabízí a ni-koho za úspěch netrestá.

Omezení rozsahu regionální želez-niční osobní dopravy postihl od začátkuléta Ústecký kraj. České dráhy (ČD)nebyly schopny krajskému úřadu jakoobjednavateli veřejné dopravy doložitztrátovost jednotlivých spojů, a protožev krajské pokladně není peněz nazbyt,nejztrátovější a nejméně využívané spo-je byly zrušeny a v některých případechnahrazeny autobusy.

Představitelé kraje argumentují lo-gicky. Ne každý vlak osobní dopravypatří do základní dopravní obslužnostia výletní vlaky není možné dotovat.Zvláště když existuje mnoho obcí, dokterých zajíždí veřejná doprava v mno-hem menším rozsahu. Představitelékraje tak dali ČD strop (335 mil. Kč), dokterého jsou ochotny vlaky dotovat.

Podnikatelské prostředí pro doprav-ce na železnici není nijak příznivé. Zá-kon o transformaci Českých drah z roku2002 vložil ČD, jednomu z dopravců, do

vínku i nádražní budovy a nástupiště,čímž je oproti eventuálním konkuren-tům zvýhodnil. Případné napravení sta-vu je však možné, protože ČD, a. s., jsouzatím stále vlastněny státem ze sta pro-cent a zatím nic nenasvědčuje tomu, žeby se to do voleb mělo změnit. Pořádekna železnici je tedy dalším úkolem vítě-ze příštích voleb.

Polovičatá reforma nadále umož-ňuje přežívat lokálním tratím, které jiždávno mohly být nahrazeny efektivnějšíautobusovou dopravou, třeba i ve vět-ším rozsahu než dnešní vlaky. Navíc tytopolomrtvé výhonky ubírají energii z os-tatního zbytku sítě, kde chybí prostřed-ky na zefektivnění provozu a opravy.

Ani objednávání dopravy na rok do-předu není pro železniční dopravce at-raktivní job. To je asi i jeden z důvodů,proč se žádní jiní hráči v oboru mimoČD do provozování regionálních vlakůnehrnou. Ostrůvky regionálních do-

pravců na severní Moravě vznikly spíšejako důsledek povodní, kdy se napří-klad společnost OKD Doprava ujalazničené tratě z Milotic do Vrbna podPradědem a po její obnově zde začalaprovozovat i vlastní osobní a nákladnívlaky. Dvě tratě provozované Viamon-tem jsou zase výsledkem rozhodnutíČD osobní dopravu zastavit.

Jednou z možností, jak dopravu naregionálních tratích zefektivnit, by bylonahrazení dosavadního systému pokrý-vání ztrát z veřejného rozpočtu systé-mem, který bude stimulovat ke zlepšo-vání nabídky služeb. Na jistý obnostržeb od cestujících by připadala odpo-vídající dotace. Dopravci by byli lépemotivováni nabízet kvalitnější spojea nestáli by pouze s nataženou rukoua slovy: Státe, regione pla�!

OLDŘICH VOJÍŘ

poslanec PSP ČR

VELKÁ HRA O DANĚ Z PŘÍJMŮ

ČERNÁ DÍRA V KOLEJÍCHROBERT ŠALDA

asistent poslance EP

9

CE

VR

OR

EV

UE

aktuálněSENÁT

EVROPSKÁ UNIE

Premiér Paroubek opět uplatňujesvé oblíbené heslo: „Já na to dohléd-nu!“ Tentokrát chce dohlížet na spormezi nemocnicemi a zdravotními po-jiš�ovnami o výši plateb. Ve skutečnostiby však měl spíše dohlédnout na minis-tryni zdravotnictví.

Byla to právě Milada Emmerová,která svými nekvalifikovanými zásahycelý spor rozpoutala. Nejdříve ve vláděprosadila Rathův požadavek 8 % zvý-šení platů lékařů a zdravotních sester,aniž by na ně zajistila peníze. Následněalibisticky svrhla vinu na pojiš�ovny,které prý neplní její úhradovou vyhláš-ku. Ta ale zvyšuje zadlužení zdravot-ních pojiš�oven a nutně vede k dalšímuzpoždění plateb zdravotnickým zaříze-ním o desítky dnů. Samotná zdravotnípéče a pacienti už stojí zcela stranouzájmu paní ministryně. Podle její vy-hlášky jsou pojiš�ovny nuceny platit až

o 6–8 % více než loni za 90 % výkonunemocnic! Výsledek je jasný – pacientidostanou o 10 % méně péče, zdravot-nická zařízení budou placena s dvou ažtříměsíčním zpožděním, pojiš�ovny bu-dou prohlášeny za viníka a další rozpadčeského zdravotnictví bude označovánza jeho „stabilizaci“. Krásně to doku-mentuje nedávno zveřejněné tzv. De-satero ministryně Emmerové. Jedná seo téměř pohádkový příklad „carskéhodekretu“, ve kterém se míchají opatře-ní, již dávno realizovaná zdravotnímipojiš�ovnami, s výzvami k porušovánízákonů a s bezprecedentním útokemna postavení ambulantních lékařů.

Tentokrát už jde o zcela nezakrytousnahu o návrat ke komunistické zvůli,ve kterém „osvícený“ ministr, bez jaké-koli analýzy a bez ohledu na právo, roz-hodoval o osudu všech zdravotníků. Aco tomu říká premiér Paroubek? Po-

chválil ministryni za její činnost. Odčervna prý uplynulo ještě málo času nazlepšení kritické situace ve zdravotnic-tví. Nemáme se divit, že jediná věc, kte-rou ministryně zdravotnictví za posled-ní 3 měsíce vedle výhrůžek pojiš�ov-nám a nestátním zdravotnickým zaříze-ním udělala, bylo předložení několikazoufale špatných zákonů. Namísto ře-šení problémů se zabývá mocenskýmihrátkami a odvoláním ředitelů zdra-votních pojiš�oven. Realita ve forměnarůstajících dluhů a zhoršování do-stupnosti zdravotní péče ale neodbytněklepe na dveře a nedá se dlouhodobězakrýt prázdnými frázemi ani opakova-ným doléváním peněz. To už tentokrátstačit nebude. Premiér by udělal lépe,kdyby se konečně seznámil se skuteč-ným finančním stavem systému a jehopříčinami. Má je popsány například vezprávě svého ministerstva financí.

Instituce EU již několik měsíců pro-jednávají návrh směrnice o patentova-telnosti vynálezů realizovaných počíta-čem. Seznámil jsem se s argumentypodporujícími, i argumenty odmítající-mi návrh směrnice. Téma, zkráceně na-zývané softwarové patenty, vyvolalo ši-rokou odbornou diskusi.

Je zřejmé, že problematika navrho-vané směrnice je velmi komplikovaná.V tuto chvíli nebylo nalezeno žádné ide-ální řešení. Všechna řešení, která bylanavržena a o nichž budeme hlasovat,mají svá pozitiva i negativa.

Náš život se v posledních několikadesetiletích velmi rychle mění. Velkáčást naší reality se přesunula z tak dobřeznámého hmatatelného materiálníhoprostředí kladiv a kovadlin, motorů čiknih do prostředí virtuálního, mnohým

z nás tajemného světa pamětí, proce-sorů, čipů a diskových polí, počítačů.V každém prostředí je třeba chránitvlastnictví a jeho nedotknutelnost.

Duševní vlastnictví je jednou z foremvlastnictví a jeho nedotknutelnost musíbýt chráněna stejnou mírou jako nedo-tknutelnost vlastnictví jiného.

Jako politici se často setkáváme s po-vrchní představou, podle které by sespolečnosti žilo snadněji, pokud by senedotknutelnost vlastnictví „ve veřej-ném zájmu“ porušila. Jistě by se snad-něji stavěly silnice, přehrady, či průmys-lové zóny, pokud by byla porušena ne-dotknutelnost vlastnictví nemovitostí.

Pokud porušíme práva autorů knihči písní, milióny občanů se snadněji dos-tanou k literatuře či hudbě. Kdybychomsebrali vlastníkům patentů na léky jejichprávo, miliardy lidí celého světa by dos-taly levnější léky. Stejně tak, pokud by-chom neumožnili objevitelům v počíta-

čovém světě chránit jejich vlastnickápráva k těmto objevům, mohli bychomvšechny jejich objevy bez zábran užívatke svému prospěchu. Ve skutečnosti jenáš svět jiný. Vlastnictví musí zůstat ne-dotknutelné a jeho nedotknutelnostmusí být chráněna. Ochrana a nedo-tknutelnost vlastnictví je tím pravým ve-řejným zájmem, je nezbytnou podmín-kou invence a investic. Bez ochrany du-ševního vlastnictví bychom měli méněknih, méně písní, méně vynálezů i méněskvělých nových a účinných léků.

Některým osobně zainteresovanýmodborníkům je to možná nepříjemné,ale ochrana duševního vlastnictví v ob-lasti vynálezů musí být stejná ve světěmateriálním i ve světě počítačů.

Návrh, který je předložen, je výsled-kem mnoha jednání na různých úrov-ních. Jsem přesvědčen, že je nejménětak dobrý, jako další předkládané va-rianty, a proto ho podpořím.

TOMÁŠ JULÍNEK

předseda senátního klubu a

stínový ministr zdravotnictví

SOCIALISTICKÁ PASTNA ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY

ÚVAHA NA TÉMA OCHRANADUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

MILAN CABRNOCH

poslanec EP

10

CE

VR

OR

EV

UE

evropa

Pokud jsme se totiž domnívali, žepo londýnských teroristických útocíchuž nikdo soudný nemůže obhajovat„trvalou udržitelnost“ multikulturalis-mu, zdá se, že jsme se mýlili. Levicovíintelektuálové rozličného zabarveníopět začínají veřejně holdovat svémuopojení.

Multikulturalismus na scéně

O tom, že se tato postmoderní rela-tivistická ideologie zakládá na faleš-ných premisách, není pochyb. Domní-vám se však, že nejde o jev, nad nímžmůžeme jen tak mávnout rukou. Skrý-vá v sobě totiž i mnohá rizika, nebo�ztělesňuje popření občanského princi-

pu. Podstatou tohoto nového „politic-kého náboženství“ je totiž přesvědče-ní, že občany nemůžeme vnímat jakoindividuality vybavené stejnými právya povinnostmi, ale především jako no-sitele určité kolektivní identity, kterou

je třeba vybavit speciálními právya privilegii zvláště tehdy, jde-li o iden-titu (např. etnickou či sexuální) menši-novou. To vše navíc bez ohledu na ob-jektivní přínos takovéto menšiny veprospěch společnosti jako celku, je-nom na základě víry v potřebu odčinitjakési údajné předsudky většinovéspolečnosti.

Kam takovýto postup vede, nenípochyb. Vede k desintegraci společ-nosti, k její atomizaci do separátníchzájmových skupin, které se bez jaké-koli legitimní základny svého úsilí(dané např. volebním výsledkem)snaží propašovat vlastní požadavky doveřejné sféry. Často se přitom zapomí-ná na druhou stranu mince. Nezvažujese, jaké důsledky může mít uznánímenšinové kolektivní identity pro vět-šinovou společnost, nepožaduje seelementární loajalita k základním sta-vebním kamenům, na nichž západnícivilizace a její přirozené politické for-my, to jest národní státy, stojí.

Zvítězí politická korektnost?

Absurditu multikulturní ideologiea jejího nejúčinnějšího nástroje, tedytzv. politické korektnosti, která v du-chu levicového liberalismu vytěsňujez veřejné sféry nepohodlné názorya omezuje tak svobodu projevu, mohu

dokumentovat na nedávných událos-tech v Los Angeles. Tam v důsledkunátlaku jedné nevládní organizace,která se povýšila do role arbitra ochra-ny lidských práv, došlo k odstraněnítradiční městské pečeti a jejímu na-hrazení novým znakem. Namísto Po-mony, římské bohyně zahrad a ovoc-ných stromů, která měla tu smůlu, žepřipomíná Starý kontinent a má bíloukůži, se na pečeti objevila indiánka.Paradoxní je, že má podobu bohyněNautsiti, jejíž zobrazení má s Kalifor-nií pramálo společného – pochází totižz Nového Mexika. Na nové pečeti dálechybí i ropné věže – pravděpodobněnejdou dohromady s představou o tr-vale udržitelném rozvoji a překáželyradikálním ekologům, a zmizel takékříž coby symbol západní civilizace.Nahradila jej kresba stavby, vzdáleněpřipomínající chrám zbavený všechsymbolů, které by mohly urážet musli-my či imigranty přišedší z jiných civili-začních okruhů.

I přes komické vítězství, kterého le-vicoví intelektuálové na cestě k vysně-né planetární civilizaci dosáhli v LosAngeles, si nemyslím, že jejich před-stavy mají budoucnost. Až příliš totižodporují empirickému a rozumovémupoznání, jsou až příliš vykonstruovanéa umělé. Každodenní zkušenost je us-vědčuje z kamuflování reality, přiroze-ný vývoj jim nastavuje zrcadlo, odhalu-jící jejich prázdnotu. Nenechme setedy zviklat samozřejmostí, s níž jemultikulturalismus zvěstován jakocosi objektivně platného. Jde o ideolo-gii velmi netolerantní k většinové spo-lečnosti, a proto si také sám nezasloužínic jiného než nulovou toleranci.

TOLERANCE NENÍJEDNOSMĚRNÁ ULICE!

MIROSLAV ŠKALOUD

senátor

V NÁZVU TOHOTO PŘÍSPĚVKU JSEM VĚDOMĚ POUŽIL VÝROK PŘEDNÍOSOBNOSTI NĚMECKÉ PRAVICE, ANGELY MERKELOVÉ. VYTANUL MI TOTIŽ NAMYSLI BĚHEM NĚKOLIKA UPLYNULÝCH DNÍ JIŽ VÍCEKRÁT, A TO ZPRAVIDLATEHDY, KDYŽ JSEM LISTOVAL NAŠIMI DENÍKY.

Stará a nová městská peče�Los Angeles

11

CE

VR

OR

EV

UE

evropa

Všeobecná pozornost směřovalak bodu mimořádně zařazenému najednání summitu, totiž k otázce evrop-ské ústavní smlouvy, která se po ple-biscitech ve dvou zakládajících zemíchUnie nachází ve stádiu klinické smrti.

Příčiny nezvykle rychlého zařazenínového bodu na agendu jednání Ev-ropské rady byly jasné. Občané Nizo-zemska a Francie odmítli v referen-dech euroústavu, čímž potvrdili plat-nost obav, které jsou již delší dobu vy-slovovány i na naší politické scéně.Stále více je patrné, že ambicím stát seevropským Hamiltonem, Adamsem,Jeffersonem či přímo Washingtonem,stojí v cestě přesvědčení občanů člen-ských států EU.

Demokratická odpovědnost v praxi

Jsem čtyři roky senátorem a čle-nem senátního evropského výborua po celou tuto dobu upozorňuji naexistující demokratický deficit evrop-ských institucí. Obě tato referenda,a lze předpokládat, že i hlasování v ji-ných zemích osud Smlouvy o Ústavěpro Evropu zpeče�ují. Tento skutečnýtest demokratické odpovědnosti musípřesvědčit i ty nejopatrnější plánovačebudoucnosti Evropské unie o nutnostivycházet spíše z dlouholeté a zažitépraxe, než-li, dovolte mi použít slovaotce moderního konzervatismu Ed-munda Burka, „z obliby povšechnýchgeneralizací, šablonovitých legislativ-ních systémů, pedantské symetrie, za-líbení v novátorství a originalitě kon-cepcí, a pohrdání průkaznými fakty“.Není tedy již smysluplné hovořit o při-jetí evropské ústavy, ale spíše je třebase vrátit k původní myšlence o při-blížení evropské integrace přirozené-mu vývoji v členských zemích.

Často slyšíme názor, že je třebav ratifikačním procesu pokračovats odůvodněním, že Vídeňská úmluvao smluvním právu nás k tomu zavazu-je, nebo s odvoláním na deklaraci č.30připojenou k ústavní smlouvě, kteráhovoří o dvouleté lhůtě ratifikačníhoprocesu. Tento postoj vycházející ze

známého rčení, že přání se stává ot-cem myšlenky, je ale mylný. Pokud dvastáty zcela jasně odmítly návrh evrop-ské ústavy, není důvod v ratifikaci pok-račovat, protože text nikdy nemůževstoupit v platnost.

Cynické přesvědčení o tom, že ob-čané Francie a Nizozemska se tak ně-jak zmýlili a za rok se může situace vy-víjet jinak, není ničím jiným než pohr-dáním demokracií. Pokud je evropskéintegraci vyčítán demokratický deficit,nic nemůže více stvrdit pravdivost to-hoto tvrzení než rozhodnutí v ratifika-ci evropské ústavy pokračovat. Evrop-ské politické elity by tím vyslaly signál,že názor občanů je vůbec nezajímá.V takovém případě to ovšem budouprávě skalní federalisté, kdo svým jed-náním Evropské unii zasadí těžkouránu a nenávratně poškodí důvěry-hodnost evropské integrace. Ten, kdomá opravdový zájem o rozumný vývojevropské spolupráce, nemůže výsled-ky lidových hlasování ignorovat. Ten,kdo je skutečně proevropský, muselsnad již pochopit, že politická integra-ce bez opravdové vůle občanů je sle-pou uličkou.

Evropa bez iluzí

Naposledy budu citovat EdmundaBurka: „Skutečná ústava každého ná-roda tkví v dějinách, v jeho institucícha nikoliv v listu popsaného papíru“.Už de Maistre nacházel obdivuhodnýsoulad mezi 200 let trvající skutečnostía podobou psané americké ústavy,včetně ústavních tradic a zažitých zvy-ků. Tedy přesně toho, co Evropě jakocelku chybí.

Namísto pyšného uvažování o ev-ropanství a evropské státnosti je tak

dnes třeba vrátit se k úkolům, je-jichž plnění bylo v důsledku ratifikaceústavní smlouvy odloženo či dokoncezmařeno. Cena evropské ústavy bylapostavena příliš vysoko. Tak vysoko,že je dnes ohroženo to pozitivní, co ev-ropská integrace přináší. Často uvádě-ným důvodem neš�astné reformy Pak-tu stability – a následně i důvodem proodložení směrnice o službách – bylasnaha nepopudit občany Francie protievropské ústavě. Tohoto cíle se přitomstejně nepodařilo dosáhnout.

Podobně je tomu při aktuálních ne-gociacích o finanční perspektivě. O covíce se členské státy Evropské uniesoustředily na téma evropské ústavy,o to méně energie věnovaly náročnýmjednáním o podobě budoucích evrop-ských rozpočtů. Má-li však Evropskáunie obhájit svou existenci, měla by setato situace změnit. Vždy� skutečnéúspěchy evropské integrace jsou zalo-ženy na liberalizaci obchodu, na vol-ném pohybu osob, zboží, služeb a ka-pitálu, na hospodářské spolupráci.Namísto spřádání nových vizí o poli-tické unii se spíše soustřeme na pro-sazení původních cílů společenstvív praxi. Množství úkolů, které nás zdečekají, dokládá, že právě zde je třebapostupovat s větší důsledností a od-hodlaností.

EVROPSKÁ UNIE BEZÚSTAVY, ALE

S PERSPEKTIVOU

LUDĚK SEFZIG

senátor, předseda Výboru

pro záležitosti EU

MÁLOKTERÉ JEDNÁNÍ EVROPSKÉ RADY BYLO VEŘEJNOSTÍ SLEDOVÁNO TAKBEDLIVĚ, JAKO TO UPLYNULÉ ČERVNOVÉ V BRUSELU. TATO POZORNOST SE

ALE NESOUSTŘEDILA ANI TAK NA PROBLÉMY HOSPODÁŘSKÉHO ROZVOJENEBO ROZŠÍŘENÍ UNIE, KTERÉ MĚLY BÝT PODLE PŮVODNÍHO PLÁNU

ZAŘAZENY NA POŘAD JEDNÁNÍ EVROPSKÉ RADY.

Namísto pyšného uvažování o evro-panství a evropské státnosti je takdnes třeba vrátit se k úkolům, jejichžplnění bylo v důsledku ratifikaceústavní smlouvy odloženo či dokoncezmařeno. Cena evropské ústavy bylapostavena příliš vysoko. Tak vysoko,že je dnes ohroženo to pozitivní, co ev-ropská integrace přináší.

12

CE

VR

OR

EV

UE

reformy

Důvodů, proč stále stoupá nezaměst-nanost i když v ČR probíhá mírný hos-podářský růst a díky nízké inflaci rostoureálné mzdy (přičemž růst reálnýchmezd nekopíruje růst produktivity prá-ce) je několik.

V zásadě se dá konstatovat, že se vlá-da ČSSD dostala do pasti svých vlastníchpředvolebních slibů. Vláda v souladu sesvým volebním programem deklarovalapoměrně širokou sociální podporu, kte-rá byla ale mimo reálné možnosti země.Koncepce plošných dávek mnoha typů,systém nároků a vyplácení státní podpo-ry v nezaměstnanosti byly akcentoványna úkor aktivní politiky zaměstnanosti,přestože vláda přijala před časem doku-ment stejného názvu. Dílčí úspěchydosažené při snižování nezaměstnanos-ti, jako například meziroční snížení poč-tu nezaměstnaných absolventů VŠ,středních škol a učiliš� o několik tisíc,jsou zapříčiněny spíše demografickýmvývojem a administrativními úpravami,než úspěchem aktivní politiky vlády.

Vláda se ani nemohla k realizaci nut-né sociální reformy postavit zcela jed-noznačně, vzhledem k výše zmíněnýmpředvolebním slibům. Výsledkem tétokoncepční schizofrenie je i následujícícitát Vladimíra Špidly: „Boj s nezaměst-naností se nám nedařil stoprocentně tak,jak jsme si přáli“, který byl pronesen„v poločase“ vládnutí socialistickýchvlád v tomto volebním období a to 1. čer-vence 2004 při příležitosti hodnoceníčinnosti tehdy odstupující vlády. V tédobě bylo bez práce rekordních 542 tisíclidí, což představovalo přibližně 10,8 %nezaměstnaných. Podle současných číselo nezaměstnanosti je situace nyní stálevážná a v červenci vzrostla na 8,8 %, tzn.,že lidí bez práce je stále přes 500 tisíc.

Také zásadní důchodová reformabyla v zásadě opět odsunuta na pozdějšídobu. Nový zákon o sociálních službách,

který má zvýšit adresnost sociálních dá-vek pro seniory a nemocné lidi, přicházína jednání vlády až nyní.

Výsledky v boji proti nezaměstnanosti

Vládní politika se promítla do něko-lika oblastí, které stav nezaměstnanostimohou ovlivňovat. V první řadě je tootázka daní, kdy je v ČR stále velmi vy-soké daňové zatížení příjmů fyzickýchi právnických osob. Vláda dále různýmimanévry, skrytými za názvem reformaveřejných financí, v podstatě zvýšila da-ňové zatížení v oblasti přímých i nepří-mých daní. Toto zvyšování má za násle-dek zhoršení podnikatelského prostředí.Negativní ohlas mezi menšími podnika-teli vyvolalo zavedení tzv. povinné mini-mální roční daně. Zvedl se i vyměřovacízáklad na sociální a zdravotní pojištění.Malé a střední podniky přitom vytvářejív ČR jen zhruba 40 % HDP, což jei značně pod průměrem EU. Tato daňo-vá opatření ve svém dopadu toto pro-cento ještě zmenší.

V oblasti sociálních dávek a zajištěnístále funguje plošný a neadresný systém,který je čím dál složitější a nepřehledněj-ší. Stálým odkládáním nebo změkčová-ním deregulace nájemného a nedořeše-ním dopravní infrastruktury je zapříči-něna nepřirozená migrace obyvatelstva,nepružně fungující pracovní trh a trhs byty. Vláda zcela nezvládla ani komu-nikaci s odbory v otázkách mzdové poli-tiky a politiky zaměstnanosti. Odborydaly najevo nespokojenost v komunikacis vládou několika stávkami a ukázaly taksvůj vliv. S novelizací zákoníku práce jezase velmi nespokojen Svaz průmyslua dopravy ČR, jehož připomínky nebylyvládou příliš zohledněny.

Ještě větší problémy s nezaměstna-ností řeší dlouhodobě u našich sousedův SRN, a to dílem v důsledku politiky

současné vlády a dílem i v důsledku slou-čení s NDR, což je spojeno s problémytzv. strukturální nezaměstnanosti.

SRN – „Agenda 2010“ a „Hartz IV“

V bývalé NDR se prakticky ze dne naden rozpadla průmyslová výroba a infra-struktura, která byla silně centralizovánav tzv. průmyslových kombinátech. Číslanezaměstnanosti výrazně vzrostla, přes-tože došlo a stále dochází k migraci smě-rem na západ do bývalých spolkovýchzemí. Tato migrace částečně „řeší“ ne-zaměstnanost na východě SRN, ale máto negativní efekt v tom, že odcházíi kvalifikovaná pracovní síla, které se zdepak nedostává. Tento faktor zapříčinilve východní části, oproti očekávání, po-malejší rozvoj soukromých investica podnikání a v porovnání se západníčástí stále nižší životní úroveň.

Celkově se německá vláda snaží ne-zaměstnanost řešit komplexními progra-my zaměřenými na reformu trhu práce,nazvanými „Agenda 2010“ a „HartzIV“. Mají za cíl zreálnit bohatý sociálnísystém, který Němci zdědili ještě z dobvelkého ekonomického růstu předcho-zích let ve staré spolkové republice. Stavje ten, že Němci mají v posledních letechstabilně přes 5 miliónů nezaměstnaných.Nezaměstnaní a lidé v důchodovém vě-ku jsou touto reformou sociálního systé-mu postiženi a SPD v důsledku tohoztrácí postupně velkou část svých voličů.Častým argumentem těchto lidí je, žeoni bu část, nebo celý svůj produktivníživot, přispívali svými poměrně vysoký-mi daněmi a dalšími odvody na sociálnípolitiku státu a nyní, když jí mají využí-vat, jsou na svých právech kráceni. Propřesnou ilustraci, zaměstnanci na dania pojistném zaplatí 52 % z platu. Zdaně-ní firem je v Německu také vysoké a po-hybuje se kolem 38 %.

Situace je o to tíživější, a to i z politic-kého hlediska proto, že posledních 15 letse v SRN žádnou komplexní sociální re-formou nikdo nezabýval. Vláda SPD jev obtížné pozici, podobně jako u násČSSD, protože nereálně slibovala za-chování rozsáhlého sociálního státu.

NEZAMĚSTNANOSTA SOCIÁLNÍ REFORMA –SITUACE V ČR A SRN

MARTIN KUPEC

právník a konzultant

v personalistice

DOSAVADNÍ SOCIALISTICKÁ VLÁDA ČR, STEJNĚ TAK JAKO SOUČASNÁ VLÁDASPD V SRN, JEJÍŽ PROBLÉMY V TÉTO OBLASTI JSOU UVEDENY DÁLE, SESNAŽÍ PROBLÉM NEZAMĚSTNANOSTI ŘEŠIT. CELKOVĚ V TOM NEJSOU PŘÍLIŠÚSPĚŠNÉ. PŘÍČIN NEÚSPĚCHU JE VÍCE.

13

CE

VR

OR

EV

UE

13

CE

VR

OR

EV

UE

anketa pro 3

JAROSLAV JUREČKA

hlavní manažer ODS

ZDENĚK KRENICKÝ

předseda místního

sdružení ODS Doksy

MICHAL SEDLÁČEK

politolog

Nejsem si jistý, zda avizovaný od-chod Miroslava Grebeníčka je skuteč-ným ohlášením konce jeho působenív čele KSČM, nebo jen hrou s cílemupevnit si pozici ve straně. V případě,že půjde skutečně o odchod, považujito za ztížení situace pro ODS. KSČM,ač Grebeníčkův odchod na ni nebudemít žádný vliv, bude tento krok pre-zentovat jako svoji inovaci.

Myslím si, že ne, komunisté se ne-umějí změnit. V KSČM není problé-mem osoba vůdce, ale celý ideový zá-klad.

Komunistickou stranu to změnitnemůže, její filosofie je neměnná a jenebezpečím pro české politické pros-tředí, pokud změna v čele KSČM po-vede k všeobecné akceptaci její síly.V případě, že se komunisté navíc zač-nou přibližovat sociální demokracii,považuji to za jednu z největších výzevpro ODS i celou českou společnost.Hrozila by totiž dominace socialismua popření demokratického vývoje poroce 1989.

CO SOUDÍTE O CHYSTANÉM ODCHODU MIROSLAVA GREBENÍČKA Z ČELA KSČM?ZMĚNÍ SE STRANA?

Zatímco v Evropě všichni pozorněsledují blížící se volby v Německua Polsku, u protinožců na Novém Zé-landu se zbrojí na parlamentní volby,které se uskuteční 17. září. Politickáreklama v této části světa je pro násmožná až překvapivě vyspělá. Novozé-landské politické strany tvůrčím způ-sobem rozvíjí její nejlepší tradice brit-ského politického marketingu.

Výzkumy volebních preferencí jsouv době psaní tohoto článku velmi vy-rovnané a opoziční pravicová stranaNational Dona Brashe těsně soupeřís vládnoucí novozélandskou Labour,reprezentovanou současnou minister-skou předsedkyní Helen Clark. Nelzese tedy příliš divit, že National vytáhlado boje s jednou z nejoblíbenějšíchtaktik opozičních stran – srovnávacíreklamou. Konkrétně s její variantou,které se anglicky říká „good and evil“.

Podstata této strategie je relativnějednoduchá a spočívá v identifikacislabých stránek politiky protivníka,proti kterým je potom postaven vlastnínávod, jak postupovat. Na naší dnešníukázce vidíte jednoduché a účelnégrafické řešení – v levé polovině červe-

ná barva Labour a nápis Tax – daně.V pravé polovině je potom modrá bar-va National, logo a nápis Cut –snižování. Vše je doplněno fotografie-mi leaderů. Nezapomeňte použít conejhorší fotografii leadera vašeho sou-peře!

POLITICKÁ REKLAMACampaigNZ / Srovnávací reklama na Novém Zélandu

MAREK BUCHTA

spolupracovník

CEVROREVUEZADAVATEL / National (Nový Zéland)Jeden ze série srovnávacích billboardů strany National.

14

CE

VR

OR

EV

UE

hydepark

Cukerní pořádek a jeho reforma jev rámci Evropské unie již dlouhotoužebně očekávaným krokem. Ab-sence jakékoli zdravé soutěže na ev-ropském trhu s cukrem vede přede-vším k nesmyslně vysokým cenám zacukr a za produkty cukr obsahující.Hlavní příčinou je absurdní regulacev rámci evropské společné zemědělsképolitiky, kombinovaná s nezdravýmidotacemi starým členským státům EUna tuto komoditu. Kdo tuto politikuodnáší nejvíce? Jsou to samozřejměv konečném důsledku především spot-řebitelé. Současné ceny cukru na ev-ropském trhu až trojnásobně převyšujíceny ve světě a dovoz levného cukru zezemí třetího světa je naprosto defor-mován nesmyslně vysokými cly. Nenítedy divu, že WTO (Světová obchodníorganizace) velmi silně tlačí na schvá-lení reformy cukerního pořádkuv rámci EU již do listopadu letošníhoroku.

Proti prvnímu návrhu reformy,který byl Evropskou komisí předsta-ven, se strhla vlna nevole. Smutný jefakt, že protest adresovaný Komisiv roce 2004 proti umělému znevýhod-nění výrobců z nových členských stá-tů, v podobě stanovení nižších výrob-ních kvót, Česká republika nepode-psala. Její zájmy hájilo mimo ostatnínové členské státy např. Irsko a Fin-sko. V podobné situaci se z novýchčlenských států ocitlo pouze Polsko,které však mělo pro svůj postoj pádnýdůvod. Jako silně zemědělsky zamě-řený stát sleduje svou loajalitou ke

starým členským státům získání výhodv oblasti cukru v jiných zemědělskýchoblastech. Česká vláda může však prosvůj postoj hledat omluvu jen velmitěžko. Nebyla a není schopna své vý-robce hájit a postavila je tak automa-ticky do pozice nekonkurenceschop-ných producentů.

Komise na protesty zareagovalaa 22. června letošního roku představilakomisařka Boelová nový návrh refor-my cukerního pořádku. Hlavním bo-dem reformy je postupné snižováníminimální ceny cukru, a to o 39 %v průběhu dvou let, počínaje roky2006–2007, jejímž cílem má být pod-pora konkurenceschopnosti v EU. Na-proti tomu jsou součástí nové reformykompenzace pro cukrovary, které bu-dou muset ukončit výrobu. Tyto kom-penzace by měly činit z prostředků ev-ropského rozpočtu téměř 60% nákla-dů konverze. Především proti těmtokompenzacím má velké výhradyWTO, která je považuje za ilegálnía tlačí na maximální liberalizaci trhus cukrem. Návrh počítá s tím, že taktonastavený cukerní pořádek bude bezmožnosti revize platit po následujících9 let.

Pro Českou republiku bohužel anitento nový návrh reformy cukerníhopořádku příliš mnoho nemění a jehonevýhodnost stále trvá. Návrh před-stavuje kompromis, který je pro ev-ropské instituce tak typický. Návrh„zjednodušil“ systém kvót pro jednot-livé členské státy a navrhuje jen jedi-nou kvótu, na základě které jsou pro-

ducenti cukru rozděleni tentokráte dotří skupin napříč starými a novýmičlenskými státy. První je skupina člen-ských zemí se zachovanou vyšší kvó-tou, které se reforma téměř nedotkne,druhou pak skupina, která se sice zba-vila nálepky nekonkurenceschopná,ale předpokládané postupné snižová-ní produkce cukru v těchto státechzůstalo beze změny a poslední je sku-pina zemí, v kterých se předpokládáúplný zánik výroby a stanou se čistýmiimportéry. Oproti Polsku, které nasvém loajálním postoji vůči původní-mu návrhu vydělalo a bylo jako jedinýnový členský stát zařazeno do skupinyprvní, je Česká republika zařazena doskupiny druhé. Česká republika takzůstala v pozici nekonkurenceschop-ného výrobce.

A co by tedy tato „nová“ reformapřinesla? Rozhodně by to nebyla oče-kávaná liberalizace a významnésnížení cen pro spotřebitele. Pro vy-tvoření dojmu, že návrh maže nálepkystaré a nové členské státy, se ve spo-lečnosti vyvolených objevil sice jedi-ný, ale přeci jen zástupce nových člen-ských států – zemědělsky silné Polsko.Nic to však nemění na faktu, že nasta-vené podmínky jsou i přes úpravy ne-rovné a krok učiněný k liberalizaci to-hoto přeregulovaného odvětví v rám-ci Společné zemědělské politiky bylvelmi nepatrný. Nezbývá nyní než vyč-kat, zda se tentokrát návrh komisestane pro poslance Evropského parla-mentu přijatelným a podpoří jehoschválení.

REFORMA CUKERNÍHOPOŘÁDKU NENÍ PRO STARÉČLENSKÉ STÁTY SLADKÁ

HYNEK FAJMON

poslanec EP

15

CE

VR

OR

EV

UE

PŘEČETLI JSME

Whittaker Chambers

Svědek

V uplynulých dnech vydal Občanský institutdlouho připravovaný, více než sedmisetstránko-vý překlad autobiografické knihy WhittakeraChamberse Svědek.

Whittaker Chambers byl ve dvacátých letechminulého století americkým komunistou, v ná-sledujícím desetiletí pracoval rovněž pro sovět-skou rozvědku. Po sovětsko-německém paktuRibentrop-Molotov však rozeznal zhoubnost ko-munistických myšlenek a rozešel se s nimi. Kni-ha Svědek líčí Chambersovi životní osudy včetnějeho výpovědi před Výborem Sněmovny repre-zentantů pro neamerickou činnost, kde svědčilproti Algerdu Hissovi, vysokému úředníkovi mi-nisterstva zahraničí, obviněnému ze spolupráce

se Sovětským svazem. Příběh je autorem pre-zentován jako souboj dvojí víry – víry v komunis-mus a víry ve svobodu – v němž může zvítězitpouze jedna z nich, či žádná.

Úvod publikace obstarává Dopis mým dě-tem, jenž nastiňuje základní Chambersovy výhra-dy ke komunismu jako ideji. Objemný svazek, čí-tající patnáct kapitol a doslov historičky MárieSchmidtové, popisuje Chambersův život od jehodětství, přes členství v Komunistické (Dělnické)straně USA až po jeho názorovou konverzi vrcho-lící případem Hiss.

Whittaker Chambers je považován v rámciamerické poválečné pravice za jednoho z čel-ních představitelů antikomunismu jako jedné zesložek konzervativního smýšlení (vedle klasic-kého liberalismu a tradicionalismu). Chamberspřistupoval k problematice komunismu zejménaz morálního hlediska, což jej odlišovalo odstrategicko-vojenské formy antikomunismu re-prezentované např. Jamesem Burnhamem.

Kniha Svědek představuje významný vkladdo smýšlení všech, kteří chtějí proti komunistic-kým myšlenkám bojovat a být pro tento soubojnáležitě připraveni. Přináší celou řadu podnět-ných, avšak dosud nenahlédnutých názorových

zbraní, které se snaží zpochybnit samotnou pod-statu rudé ideologie. Ne nadarmo sloužila tatokniha jako významný inspirační zdroj někdejšímuamerickému prezidentovi Ronaldu Reaganovi,který dokonce Chambersovi udělil nejvyšší ame-rické civilní vyznamenání – Medaili svobody.

ZBYNĚK KLÍČ

výkonný redaktor

CEVROREVUE

10 OTÁZEK NA NEPOLITICKÉ TÉMA

medailónek

Jaké jste znamení a kolik Vám je let?Jsem narozen ve znamení Střelce, je mi 62 roků.

Kdo je Vaším vzorem v osobním životě?Nikdy jsem neměl takto personifikovaný vzor.

Jaké přání byste si rád splnil?Rád bych poněkud zhubnul.

Jaké máte koníčky?Politiku a sexuologii, a také dobré knihy.

Na jaký pořad se rád podíváte v TV?Hlavně na zprávy, sportovní přenosy, na historic-ké dokumenty a zajímavé filmy.

Kterou barvu máte rád?Modrou, nejen z politických důvodů.

Jakou posloucháte muziku?Nepohrdnu ničím, vážnou hudbou, ani country.

Kde byste chtěl strávit dovolenou?V teple u vody. V podstatě jedno kde.

Co Vás nejvíce upoutá na ženě?Něha a krása.

Máte rodinu?Ano. Manželku, tři dospělé dcery a čtyři vnou-čata.

Jak dlouho působíte na politické scéně?Až příliš dlouho, nejméně od roku 1992.

Co Vám v poslední době udělalo největšíradost?Účast na Světovém sexuologickém kongresuv Montrealu.

Jaroslav Zvěřina / poslanec EP

„Můj osud – to je svědectví pro dvě velké vírynaší doby. A tak se dostáváme k tomu strašnémuslovu – komunismus … Právě v tomto století,v jeho nejbližších dekádách, se na dobu několikagenerací rozhodne, zda lidstvo bude komunistic-ké, nebo zda svět zůstane svobodný, zda v tomtoboji bude civilizace, jak ji známe, naprosto zniče-na nebo naprosto proměněna. Naším osudem ježít v éře tohoto předělu.“

„Já chápu komunismus jako ohnisko koncentro-vaného zla naší doby. Zeptáte se: Tak proč se alelidé stávají komunisty? Jak je to možné, že vy,laskavý a milovaný otec rodiny, jste byl komunis-tou? Byl jste prostě blbec? Ne, nebyl jsem blbec.Byl jste mravně zkažený? Ne, nebyl jsem mravnězkažený. Naopak: vzdělaní lidé se stávají komu-nisty z morálních důvodů. Cožpak jste nevěděl, žezločiny a hrůzy komunismu jsou mu bytostněvlastní? Ano, věděl jsem to. Tak proč jste se stalkomunistou? Spíš by mi pomohlo, kdybyste septali: Jak se to stalo, že se toto hnutí, toto poklesléblábolení politických outsiderů, stalo tak obrov-skou silou, která dnes ovládá lidstvo?“

16

CE

VR

OR

EV

UE

hydepark

Přesto, že je ODS poměrně mladoustranou, za dobu své existence si jižstihla vybudovat silnou pozici v zahra-ničí a etablovat se na mezinárodní scé-ně. Strana má dnes ve většině evrop-ských zemí kontakty se spřízněnýmipolitickými stranami, organizacemia think-tanky. Jsme členy významnýchevropských a mezinárodních organi-zací (například IDU, EDU, frakceELS-ED a nově také členem Evropskéasociace pro ekonomickou a hospo-dářskou podporu malých a středníchpodniků). Po vstupu do ELS-ED, ne-jsilnější frakce v Evropském parla-mentu, a získání postu místopředsedyEP, je čerstvé zvolení Mirka Topolán-ka místopředsedou Mezinárodní de-mokratické unie dalším úspěchemODS na mezinárodním poli a znám-kou respektu a uznání ze strany našichpartnerů. V rámci těchto organizací sezaměřujeme zejména na spolupráci sezástupci středoevropských států a no-vých členských zemí Evropské unie.V průběhu roku, ve spolupráci s naši-mi domácími i zahraničními partnery,organizujeme široké spektrum nejrůz-nějších odborných a vzdělávacích se-minářů, konferencí, diskusních panelůči kulatých stolů, při kterých se setká-vají politici ODS se svými protějškyv zahraničí. Recipročně na podobnýchakcích v zahraničí nechybí zástupciODS, kteří prezentují naše stanoviskak diskutovaným tématům. Tyto spo-lečné aktivity přispívají k dalšímu pro-hlubování spolupráce s našimi evrop-skými partnery a k navazování novýchspojenectví. Věříme, že aktivní politi-ka ODS v zahraničí může být straněprospěšná nejen ve volebním roce, alevelmi důležitou roli může sehráti v případě volebního vítězství.

Evropská unie čelí v těchto dnechširokému spektru výzev. ODS je pře-svědčena, že každá demokratická poli-tická strana, reprezentující zájmy urči-té skupiny obyvatelstva, se musí již zesvé podstaty snažit hrát v těchtodůležitých procesech aktivní rolia snažit se získat pro zájmy svého elek-torátu co nejširší podporu. Jen tak, tj.

ve spolupráci s ostatními evropskýmistředo-pravicovými stranami, mámešanci uplatnit naše názory a názory na-šich voličů na budoucí směřovánía formát EU.

Další etapa spolupráce novýchčlenských států EU

Po červencové návštěvě USA, kdese setkal s prezidentem Bushem a bylzvolen jedním z místopředsedů IDU,pokračoval předseda ODS v jeho za-hraničně-politických aktivitách i v mě-síci srpnu. V jeho závěru postupně

navštívil Estonsko, Lotyšsko, Litvua Polsko. Jedním z hlavních cílů tétočtyřdenní cesty bylo podepsání dohodo vzájemné spolupráci a formalizovánívztahů mezi ODS a partnerskými poli-tickými stranami těchto zemí (Kon-zervativci v Litvě, Res Publica a Vlas-tenecký svaz v Estonsku, strana Novýčas a Lidová strana v Lotyšsku, Ob-čanská platforma a strana Právoa spravedlnost v Polsku).

Předseda ODS si přeje těsnější spo-lupráci ČR s těmito státy, s nimiž násspojují společné zájmy pramenící ne-jen ze společné komunistické minu-losti a následného postkomunistické-ho transformačního období, ale nynípředevším časově shodná integrace doeuroatlantických struktur získáním

členství v EU a NATO. Po dosaženítěchto cílů se však podle Mirka Topo-lánka česká vláda přestala posilová-ním spolupráce s těmito státy dále za-bývat. Tyto země jsou ale naším přiro-zeným partnerem a je třeba toho lépevyužít jak v oblasti politické při prosa-zovaní českých národních zájmů, takv oblasti ekonomické při prosazovánízájmů českých podnikatelů. Co se týčepobaltských zemí, samostatně jsousice poměrně slabé, pokud je ale bu-deme brát dohromady, je jejich sílasrovnatelná třeba právě s ČR. Spolu-práce s nimi v rámci EU náš vliv zcelajistě jenom zvýší.

V zahraničně politické oblastipředseda ODS vyjádřil silnou podpo-ru pobaltským zemím v otázce jejichhraničního uspořádaní s Ruskem. Vy-řešení této otázky zvýší bezpečnost ce-lého regionu a přispěje ke zlepšení bi-laterálních vztahů s Ruskem. MirekTopolánek se shodl se svými politický-mi protějšky v pobaltských státechtaké na nutnosti pokračovat v rozšiřo-vání EU o další země, které splní sta-novené podmínky. V této souvislostipanovala shoda také v otázce integra-ce zemí západního Balkánu do EU.V rámci Evropské politiky sousedstvíje třeba aktivně podporovat rozvoj de-mokracie a lidských práv ve východo-evropských státech jako Bělorusko,Ukrajina a Moldavsko.

Při setkáních s bývalými estonský-mi premiéry Juhanem Partsem a Mar-tem Laarem, lotyšským předsedouvlády Aigarsem Kalvitisem a litevskýmexprezidentem Vitautasem Landsber-gisem panovala shoda také na tom, žepouze liberalizace, pružnější pracovnítrh, rychlejší odbourávání ochranář-ských opatření a příznivější daňovépodmínky povedou k lepší konkuren-ceschopnosti Unie, a to zejménavůči expandující čínské a indické eko-nomice.

Z hospodářského hlediska jsou po-baltské země pro ČR jistě zajímavýmpartnerem vzhledem ke své polozev severovýchodní části Evropy s vaz-bou na skandinávské trhy. České in-

ODS POSILUJE SVŮJOBRAZ V ZAHRANIČÍ

PETR VÍŠEK

zahraniční tajemník ODS

José M. Barroso a Mirek Topolánek

17

CE

VR

OR

EV

UE

hydepark

vestice do pobaltských zemí jsou alenízké a v loňském roce byl dokonce za-znamenán jejich pokles. Většina čes-kých investorů často nemá od naší vlá-dy ani dostatečné informace k aktuál-ním investičním příležitostem. Podlepředsedy ODS by česká vláda mělasystematicky vytvářet lepší podmínkypro export na tyto trhy. Navazovánínových regionálních a komunálníchkontaktů a uzavírání partnerství mezičeskými městy a kraji s jejich zahranič-ními protějšky je bezpochyby jednouz cest, jak lze přispět k novým investi-cím českých podniků v těchto zemích.

Na závěr své cesty zavítal předsedaODS do Polska. Během své účasti naoslavách 25. výročí založení Solidarityv Gdaňsku vystoupil na konferenciELS-ED s projevem „EU a role no-vých členských zemí“ a zúčastnil sekongresu nejsilnější polské pravicovéstrany Občanské platformy (PO).V jeho průběhu se setkal s mnoha dal-šími významnými zahraničními hostyvčetně bývalého premiéra MaarskaV. Orbána či předsedy ELS WilfriedaMartense. Po skončení kongresu do-šlo k slavnostnímu podpisu dohodyo vzájemné spolupráci mezi ODS aObčanskou platformou. Za polskoustranu dohodu podepsal předseda POa favorit říjnových prezidentských vo-leb Donald Tusk.

ANO Evropské unii, NE federalismu

Hysterie, demagogie a strašení ob-čanů v průběhu diskuse o Evropskéústavě, jak je předváděla rozpadajícíse koalice, už dnes nejsou „pouze“prostředkem politiky, ale staly se cí-lem samy o sobě. Občanská demokra-tická strana v této situaci nesmí dopus-tit, aby se stala laciným otloukánkempro ty, jejichž hlavním argumentempro členství v EU jsou dotace ze struk-turálních fondů, a kteří neustále pře-krucují naše stanoviska, aby nás vec-pali do předem ušité svěrací kazajkyeuroskeptiků. Současná vláda nemádost sebevědomí, rozhledu a už vůbecne upřímnosti k tomu, aby přiznala, žepo ztroskotání evropské ústavy nemážádnou alternativní vizi dalšíhomožného vývoje. Z tohoto důvodunám v těchto dnech není rovnocen-ným partnerem v diskusi o budouc-nosti EU a jejím dalším směřování.Svoji neschopnost iniciovat jakékolivdomácí reformy se snaží vynahradit

důrazem na svoji „proevropskouorientaci“. Tento demagogický pří-stup má za cíl postavit ODS, co se ev-ropské agendy týče, na roveň komu-nistům a extremistickým stranám.Byla však od vzniku samostatného stá-tu některá z demokraticky zvolenýchvlád „protievropská“?

Zde se vracíme k tématu „mrtvé“evropské ústavy. Pro naše soupeřebylo a stále je toto téma poslednímožností, z níž mohou vytlouci domá-cí politický kapitál a překrýt domácítémata evropskou agendou. ODS, narozdíl od svých soupeřů, v této oblastinepotřebuje získávat žádné politickébody. ODS neměla ještě nikdy za dobusvé existence v zahraničí tolik partner-ských stran a organizací, jako má nyní.Dnes, po nedávném zamítnutí Evrop-ské ústavy ve Francii a Holandsku,máme poprvé v historii jedinečnoušanci podílet se rovnocenně na tvorběnové vize Evropské unie. Máme jedi-nečnou příležitost aktivně prosazovattakovou podobu Unie, která budelépe odpovídat naší historické zkuše-nosti a hodnotovým prioritám. Dobřevíme, že přílišná centralizace spole-čenského modelu je vždy příležitostípro většího a silnějšího prosadit vlast-ní vůli. ODS proto preferuje modelykonsensuální, zdůrazňující aktivní za-pojení občanů a občanských organiza-cí a postupné snižování byrokraciespolu s přenášením odpovědnosti nakomunální úroveň. Přejeme si také,aby staré členské země EU více na-slouchaly novým členským zemímv otázkách ekonomických reforem. Li-beralizace trhu práce a služeb, většímíra deregulace a reformy veřejnýchfinancí považujeme, obdobně jako os-tatní středo-pravicové strany ve stře-doevropském prostoru, za klíčové. Po-dobné zkušenosti většiny nových člen-ských zemí, řešících podobné úkoly tý-kající se probíhajících hospodářskýcha společenských reforem, jsou nespor-ným přínosem do této diskuse.

Evropská perspektiva ODS

Proces evropské integrace dospělk osudovému rozcestí. Tentokrát sedůležitého rozhodování účastnímetaké my, také my můžeme ovlivňovatsvými představami podobu budoucíEvropy. K tomu potřebujeme vizi, jed-notu v prioritách a strategii pro jejichdosažení. Dnešní historický okamžik

nám k tomu dává ojedinělou pří-ležitost: může se stát, že ve většině stá-tů střední Evropy (vedle ČR také Ně-mecko, Polsko a Maarsko) přivedounejbližší volby k moci liberálně-kon-zervativní koalice. Tento unikátníokamžik nesmíme propásnout. Nášvliv v Evropské unii bude tím větší, čímintenzivnější bude naše spolupráces partnery v Evropě. Velký význampřikládáme zejména spolupráci s no-vými členskými zeměmi a jsme pře-svědčeni o tom, že pokud budeme s tě-mito státy schopni dohodnout se na

jednotném postupu, můžeme své ná-rodní zájmy hájit a prosazovat v EUmnohem účinněji.

ODS je a vždy byla jednoznačněproevropskou stranou. Naše stranadnes hraje v Evropě významnou, ak-tivní a často iniciativní roli. ODS a dal-ší názorově blízké pravicově oriento-vané strany v Evropě, sdružené v Ev-ropské lidové straně (ELS), musí ak-tivně spolupracovat při prosazovánísvých názorů a cílů. To je jediná cesta,která povede k úspěchu. Spoluprácev rámci středoevropského prostoru jednes na historicky nejlepší úrovni:vztahy s polskou Občanskou platfor-mou a Stranou právo a spravedlnost,německou CDU/CSU, slovinskouSDS či maarským Fideszem jsou vel-mi nadstandardní. Kvalitu a úroveňvztahů s našimi slovenskými kolegynetřeba zmiňovat. Spolupráce s brit-skými konzervativci, španělskými li-dovci, či italskou pravicí rovněž nesesvé ovoce. O velmi slibně rozvíjející sespolupráci s pobaltskými a skandináv-skými zeměmi v posledních měsícíchjsem se již zmiňoval.

Spolu s těmito středoevropskými,jihoevropskými a pobaltskými státysdílíme mnohé ekonomicko-politickézájmy v dnešní Evropské unii. Jen s je-jich pomocí můžeme úspěšně prosaditrealizaci našich politických cílů napůdě EU i jinde. Proto bychom mělipokračovat v současné strategii utvá-ření nových účelových koalic a konti-nuálním posilování pozic ODS v jejichrámci.

Tentokrát se důležitého rozhodováníúčastníme také my, také my můžemeovlivňovat svými představami podobubudoucí Evropy. K tomu potřebujemevizi, jednotu v prioritách a strategiipro jejich dosažení.

18

CE

VR

OR

EV

UE

o cevro

Již v průběhu přednášek poslední-ho ročníku Liberálně-konzervativníakademie (2004–5), kromě absolvová-ní řady velmi zajímavých přednášekz různých oborů, došlo k navázání ne-formálních přátelských vztahů mezifrekventanty studia. Po absolvováníposledních přednášek a závěrečnýchzkoušek na slavnostním předávánídiplomů vznikla mezi účastníky myš-lenka zachovat vzájemné kontaktyi občasným osobním setkáváním.

První se uskutečnilo začátkem čer-vence letošního roku ve Strakonicích.

Účast částečně ovlivnilo začínající ob-dobí prázdnin a dovolených, ale přes-to se čerství absolventi Liberálně-kon-zervativní akademie sešli v poměrněhojném počtu. Na pozvání se našehosetkání zúčastnil i ředitel CEVRO La-dislav Mrklas.

I program byl poměrně bohatýa náročný, nebo� na úvod byla připra-vena exkurze do místního měš�anské-ho pivovaru, poté prohlídka historickynejstarší části města – strakonickéhohradního komplexu a závěr pak patřildiskusnímu večeru nejen nad aktuál-

ními politickými tématy. Škoda jen, žeprvnímu setkání více nepřálo počasí,protože jeho vlivem musel být prog-ram setkání částečně změněn. Absol-venti Liberálně-konzervativní akade-mie však vědí, že větru a dešti neporu-číme, proto se o podobné experimentyani nepokoušeli. Setkání se, myslím,vydařilo, někteří účastníci pak ve Stra-konicích zůstali i další den, kdy bylapovětrnost o mnoho přívětivější.

Rozcházeli jsme se se vzájemnýmujištěním, že naše první společné set-kání nebylo rozhodně posledním.

Čas do začátku důležité domácí vo-lební kampaně rychle ubíhá. ODS mázodpovědnost vůči občanům vrátit dů-věru v politiku a připravit reformy, nakteré vlády posledních let nemají od-vahu. To ovšem znamená dokázat jas-ně vyhrát volby, což bez kvalitní voleb-ní propagace nejde. CEVRO se podílía bude podílet na přípravě kampaně.Vedle dlouhodobého projektu Politic-ký manažer profesionál jsou součástípřípravy také studijní pobyty vybra-ných zaměstnanců a politických repre-zentantů ODS během kampaní našichzahraničních sousedů.

Studijní stáž v Polsku

Na první polovinu září připraviloCEVRO ve spolupráci se stranou Ob-čanská platforma (PO) studijní stážv Polsku. Během ní tři týmy členůODS navštíví Vratislav, Krakov a Wr-zesniu. Zde budou tyto týmy poznávatpráci regionálních volebních štábůa strategii PO. Samozřejmě se také za-pojí do dění přímo na ulici. Skupina,která se vydá do Wrzesni pak zažije at-mosféru víkendové největší celopol-ské předvolební akce vůbec.

Zájem o akci mezi členy ODS mno-honásobně překročil kapacitu nabíze-

ných míst. Jakkoli se nám podařilorozšířit počet osob, které se stáže mo-hou zúčastnit, nedokázali jsme anizdaleka pokrýt poptávku. Při výběruúčastníků rozhodovalo regionální za-stoupení, přednost dostávali manažeřiODS. Jsme přesvědčeni, že účastnícistáže se o nabyté zkušenosti podělís dalšími zájemci i členskou základ-nou. Každý tým také dostal za úkolpřipravit zprávu o své cestě a nabytýchpoznatcích.

Kromě již zmíněných skupin CEV-RO do Polska vypravuje ještě dalšítým, který bude sbírat materiály na-příč zemí a navštíví i hlavní stany POa další pravicové strany Právo a spra-vedlnost ve Varšavě. Ze sebranýchpoznatků pak CEVRO připraví semi-náře.

Studijní stáž v Německu

Druhou stáž jsme připravili s ně-meckou Nadací Konrada Adenaura.Tato stáž se zaměří na volební kam-paň CDU.

Zástupci hlavní kanceláře a regio-nálních manažerů Občanské demo-kratické strany se zapojí do práce vo-lebních štábů v dolnosaském Hanno-veru a Vechtě. Během tří dnů poznají

práci lidí kolem důležitých kandidátů,jejich kontakt s voliči či komunikacis médii.

Také do Německa míří pozorova-telský tým CEVRO, který bude sledo-vat především atmosféru kampaně vevýchodní části Německa, kterou s našídomácí politickou scénou spojuje řadavěcí (např. silní komunisté).

Workshopy k německým volbám

Již v polovině září pak CEVRO po-řádá ve spolupráci s výše zmíněnounadací a hlavní kanceláří ODS wor-kshop pro regionální manažery a poli-tiky, zaměřený na budování moder-ních politických stran a na volebnístrategie německých stran pro volby2006. Na něm vystoupí dva přední ně-mečtí odborníci – prof. Joachim Veen,předseda představenstva Nadace Et-tersberg, a Peter Radunski, někdejšíhlavní volební manažer CDU, dnespolitický konzultant.

K výsledkům voleb a nabytým zku-šenostem z kampaní pak CEVROuspořádá další semináře, které pro-běhnou v říjnu.

PAVEL VONDRYS

starosta Strakonic,

absolvent LKA

STRAKONICKÉ SETKÁNÍ ABSOLVENTŮAKADEMIE

CEVRO A VOLBY V POLSKUA NĚMECKU

JIŘÍ KOZÁK

projektový manažer CEVRO

19

CE

VR

OR

EV

UE

Ve dnech 5. a 6. září uspořádaloAmerické informační centrum (AIC)při velvyslanectví USA v Praze semi-nář na téma Think tanky a jejich poli-tický a ekonomický vliv, jehož sezúčastnili i zástupci CEVRO – ředitelLadislav Mrklas a výkonný redaktorZbyněk Klíč.

Dvoudenní seminář se ve své prvnípolovině věnoval činnosti think tankůve vnitřní politice. Hlavním hostemAIC byl James McGann z Foreign Po-licy Research Institute, který se prob-lematikou think tanků dlouhodobě za-bývá. McGann ve svém prvním proslo-vu nastínil základní charakteristikya úlohy think tanků a jejich vývoj veSpojených státech. Podle McGannaexistuje na světě celkem 5000 thinktanků, z toho více než třetina v USA,drtivá většina z nich pak vznikla poroce 1951. Po něm se dostal ke slovuJiří Schneider, který souhrnně před-stavil české think tanky. Nakonec seBřetislav Dančák zaměřil na financo-vání Mezinárodního politologickéhoústavu (MPÚ). Uvedl, že MPÚ úzcefinančně spolupracuje mj. s Masary-kovou univerzitou, jež však do obsa-hové náplně jeho institutu nezasahuje.

Druhý blok prvního dne, modero-vaný ředitelem CEVRO LadislavemMrklasem, byl vyhrazen případovýmstudiím. Jako první promluvil opět J.McGann, a to o činnosti americkýchthink tanků všech částí politickéhospektra při reformě amerického systé-mu sociálního zabezpečení. Zbývajícídva řečníci se zaměřili na středoevrop-ský kontext. Petr Mach z Centra propolitiku a ekonomiku se vrátil k čin-nosti CEPu při prosazování koncepturovné daně do programů a povědomíčeských pravicových stran, zejménaODS. Grigorij Mesežnikov ze sloven-ského Inštitútu pre verejné otázky(IVO) pak představil širokou paletučinnosti IVO, jež přispěla k vítězstvíslovenských demokratických sil ve zlo-mových volbách v roce 1998.

Druhý den semináře byl věnovánpůsobení think tanků v oblasti zahra-niční politiky. Po J. McGannovi, na-

stolujícímu základní otázky tohotovýzkumu a upozorňujícímu na vzrůs-tající vliv amerických think tanků, vy-stoupili Petr Greger z Europlatforma Martin Bútora z IVO se svými pří-spěvky orientovanými na české, resp.slovenské podmínky pro působeníthink tanků. Oba zdůraznili, že tytopodmínky nejsou právě ideální.

V odpoledním panelu pak BakerSpring z Heritage Foundation demon-stroval auditoriu vliv své organizacepři prosazování konceptu raketovéobrany do americké zahraniční politi-ky. Na závěr druhého dne, a tedy i ce-lého semináře, vystoupil David Králs případovou studií o činnosti sdruženíEuropeum.

CEVRO NA SEMINÁŘIK THINK TANKŮM

o cevro

ZBYNĚK KLÍČ

výkonný redaktor

CEVROREVUE

Mezi jednotlivými panely měli účastníci možnost vzájemně diskutovatprezentovaná témata.

Zleva: Ladislav Mrklas (CEVRO), James McGann (Foreign Policy ResearchInstitute) a Petr Mach (CEP) při druhém bloku semináře

20

CE

VR

OR

EV

UE

o cevroo cevro

Prostřednictvím CEVRO – Libe-rálně-konzervativní akademie, jsemzískal stipendium na sedmidenní se-minář, který začátkem července uspo-řádala ÖVP – Rakouská lidová strana.

Seminář měl název „Čas proměn“s podtitulem „Proměny identit“.

Seminář probíhal na několika pra-covištích paralelně – v pracovních sku-pinách, fórech, speciálních skupinách.Večer se konaly veřejné diskuse navenkovním jevišti na terase. Některénové země EU (např. Česká republi-ka, Slovensko) i země spřátelené

(např. Rusko, Slovinsko, Chorvatsko)dostaly příležitost představit se v tzv.kulturních a ekonomických klubech.

V jednom komplexu se zámečkem„Springer Schlössl“, kde seminář pro-

bíhal, je zároveň i hotel a restauracepro ubytování a stravování účastníků.A to vše jen pár kroků od zámkuSchönbrunn.

Na některé akce byl pro účastníkyvstup volný, na jiné bylo nutno zaplatitvložné 50 až 100 EUR na den. My, sti-pendisté, jsme měli vstup sice volný,ale nemohli jsme jít vždy tam, kam by-

chom chtěli. Na každodenním rannímrozdílení nás obvykle přidělili na tyakce, o které platící účastníci neproje-vili velký zájem. Velmi by mě třeba za-jímala pracovní skupina „Německářečnická škola“ nebo kurs společen-ského chování „Když jde o dobré vy-chování…“. Ale darovanému koni…Kromě toho – hlavního cíle mojí cestybylo dosaženo: Mluvit s lidmi, poslou-chat, diskutovat, a to všechno stále ně-mecky.

Semináře se zúčastnilo mnoho zná-mých osobností veřejného a politické-ho života z Rakouska, Německa, Švý-carska a dalších zemí. I když hlavnímagnet – kancléř Wolfgang Schüssel –se nakonec nedostavil, obsazení byloopravdu hvězdné. Mne například nej-víc zaujali rakousko-americký spisova-tel Frederic Morton, rakouská mode-rátorka Vera Russwurm nebo psychi-atr Stephan Rudas.

Našli jsme s účastníky i organizáto-ry společnou řeč bez ohledu na to, žežijeme každý v jiném koutě Evropy,mluvíme jinými jazyky a každý mámei trochu jiné názory. Rozjížděli jsme sedomů se sdílenou nadějí, že po dalšísérii parlamentních voleb, které majíve většině sousedních zemí brzy pro-běhnout, bude Evropa o kus blíže svo-bodě a odpovědnosti jednotlivce, de-mokracii, prosperitě. Že bude Evropaliberálnější, pravicovější. Budeme o tousilovat.

SOMMERCAMPUS 05WIEN

JAROSLAV BERNKOPF

středoškolský učitel,

zastupitel ve Valašském

Meziříčí

Vídeňský radní Johannes Hahn, šéfredaktor Andreas Unterberger, vrchnístarostka města Kiel Angelika Volquartz a filosof Peter Kampits diskutujío projektech zkrášlení měst.

21

CE

VR

OR

EV

UE

zahraniční inspirace

Kancléř je v té době hodnocens více jak 60 % podpory jako Adenau-er v nejlepších dobách své vlády. Jenmládež je nespokojená a odmítá stáva-jící systém i jeho politické představite-le. Dochází do značné míry ke vzájem-nému nepochopení postojů oboustran. Mládež a studenti vyjdou do ulica z nepochopení se stává protest, kterýpřerůstá v otevřené tvrdé střety s poli-cií. Výsledkem je jeden mrtvý studenta situace se vyhrocuje až k zavedenímimořádných bezpečnostních opatře-ní a zákonů.

Další zkouškou velké koalice jevolba nového spolkového prezidentav roce 1969, kdy mají oba bloky svékandidáty. Těsnou většinou vítězí kan-didát SPD Gustav Heinemann, a todíky hlasům malé opoziční FDP, kteráse tímto krokem začíná přibližovatk budoucí spolupráci se sociálními de-mokraty.

Všechny tyto aspekty velkou koali-ci oslabují. Po třech letech vlády jeprojekt velké koalice u konce. Na pod-zim roku 1969 jsou vyhlášeny novévolby a kancléř sází vše na jednu kartu,a to na absolutní většinu CDU/CSUve Spolkovém sněmu. Do poslední

chvíle to vypadá nadějně, nakonecvšak CDU/CSU chybí 0,9% k absolut-ní většině. Kiesinger jen velmi neraduznává porážku a přihlíží jak Spolkovýsněm volí novým kancléřem WillyhoBrandta. Po dvaceti letech ve vládětak odchází pravicová frakce CDU/CSU do opozice, ve které zůstane aždo roku 1982. To už je ale zase jináhistorie.

Jaké si z tohoto projektu můžemevzít poznatky pro dnešní dobu? Přede-vším se dá říci, že vznik velké koalice jevětšinou dílem kompromisu, způsobe-ného různými faktory a� už politický-mi, hospodářskými či osobními. Velkákoalice je svým způsobem podnětem

ke vzniku mimoparlamentní opozice,protože v parlamentu vzniká do znač-né míry vakuum, a to může pomociprávě mimoparlamentní opozici i růz-ným aktivistickým skupinám. V přípa-dě německé zkušenosti dala tato mi-moparlamentní opozice o sobě velmihlasitě vědět, což také vždy závisí nacelkových pohybech a náladách vespolečnosti.

Samo fungování velké koalicemůže sehrát po přechodnou dobu po-zitivní roli, nicméně historie nám uka-zuje, že cesta standardní parlamentníopozice vůči jasně vyhraněné stabilnívládě je z dlouhodobějšího hlediskacestou nejvhodnější.

KURT GEORG KIESINGERA PROJEKT VELKÉ

KOALICEMNOZÍ LIDÉ VE SPOLKOVÉ REPUBLICE POVAŽUJÍ DODNES ÉRU KANCLÉŘEKIESINGERA KONCEM ŠEDESÁTÝCH LET ZA JEDNO Z NEJPOZITIVNĚJŠÍCH

OBDOBÍ V HISTORII ZEMĚ. BYLA TO DOBA VELKÝCH ZMĚN, NĚMCŮM SEHOSPODÁŘSKY DAŘILO TAK DOBŘE, JAKO NIKDY PŘEDTÍM. SPOLEČENSKY

TO VŠAK BYLA TAKÉ DOBA, KDY PŘEDEVŠÍM MLADÁ GENERACEPROTESTOVALA PROTI ZAVEDENÉMU ŽIVOTNÍMU STYLU, VČETNĚ JEHO

SYMBOLŮ I POLITICKÝCH PŘEDSTAVITELŮ.DOKONČENÍ Z MINULÉHO ČÍSLA

MARTIN KUPEC

právník a konzultant

v personalistice

22

CE

VR

OR

EV

UE

zahraniční inspirace

NĚMECKÉ VOLBY 2005:VÍTĚZOVÉ A PORAŽENÍ

MARTIN VRÁTNÍK

asistent ve Spolkovém

sněmu

Předsedkyni křes�anskodemokra-tické unie CDU se nepodařilo získatdostatečný počet mandátů pro svojistranu, aby mohla vytvořit koalici spo-lu se sesterskou CSU a liberály z FDP.Snaha CDU/CSU přesvědčit ve velmiotevřeně vedené předvolební kampa-ni německé voliče o nutnosti změny

vlády, bezodkladnosti ekonomickýchreforem, potřebách úspor a zjednodu-šení daňové soustavy se minula účin-kem. S rozdílem pouhých 0,9 % pora-zila unie vládnoucí sociální demokratya skončila tak minimálně o 5 procent-ních bodů pod očekávaným výsled-kem. 35,2 % je dokonce ještě horší vý-sledek, než který získal Edmund Stoi-ber při minulých volbách v roce 2002.I přesto, že se Angela Merkel stanepravděpodobně první německoukancléřkou v historii, přijde ji tato

prohra v budoucnosti velmi draho.A jaké poučení vyplývá z celé volebníkampaně? Merkel před volbami otev-řeně říkala, co udělá v případě, když jílidé dají důvěru. Nebála se hovořito zvyšování DPH, škrtech v rozpočtua nepopulárních krocích. Voliči ji „od-měnili“ svou nedůvěrou. Poučení pro

příště: férové a otevřené jednání s vo-liči se nevyplácí. Zato vylhané modréz nebe a naslibované hory doly levico-vé strany a sociální demokracie jsoupřesně to, co chtějí davy slyšet.

34,3 % hlasů získali sociální demo-kraté v čele s Gerhardem Schöderem.Tento nad očekávání dobrý výsledekvšak zřejmě stoupl dosavadnímu kanc-léři do hlavy, a ten si i přes všechny po-litické zvyklosti a nepopiratelný fakt,že ve volbách skončil jako druhý, náro-kuje sestavení vlády. Ke cti mu však

slouží, že se zatím nenechal zlákatke spolupráci s komunisty.

Důvod k oslavám měl v neděli ve-čer vůdce liberální FDP Guido Wes-terwelle. Jeho strana získala 9,8 %hlasů a polepšila si oproti roku 2002o 2,4 %. Jednoznačně největší nárůstpreferencí oproti předchozím volbámzaznamenali komunisté z nově vznikléLevicové strany (koalice WASGa PDS), kteří si polepšili o 4,7 % hlasůa získali oproti původním dvěma 54křesel z nynějších 613 ve spolkovémsněmu.

Z daných volebních výsledků při-cházejí v úvahu dvě, resp. tři možnévládní koalice:� Velká koalice SPD a CDU/CSU bypro Německo znamenala stagnaci, ne-prosazení důležitých reforem a zřejměi nové předčasné volby. I přesto, že jetato možnost velmi pravděpodobná, sivšak zatím ani jedna ze zmiňovanýchstran tuto variantu kvůli vzájemnýmantipatiím nepřeje.� Druhou a z pohledu mnoha Němcůnejméně špatnou alternativou, by bylatak zvaná Jamajská koalice CDU/CSU + FDP + Zelených (podle barevjamajské vlajky: černá – žlutá – zele-ná). Předseda zelených Joschka Fis-cher v televizní povolební debatě tutomožnost nevyloučil. Vzhledem k půl-procentní ztrátě voličů a ziskem pou-hých 8,1 % je to pro něj jediná mož-nost, jak zůstat v pozici ministra zahra-ničí. Otázkou však zůstává reakcečlenské základny zelených – pro mno-hé by to bylo těžko stravitelné sousto.� Nelze rovněž vyloučit rudo – žluto -zelenou koalici stran SPD + FDP +Zelených, tzv. Ampelkoalition (Am-pel = semafor). I když se předsedaFDP opakovaně vyjádřil, že tatomožnost nepřichází v úvahu, zaznívajíod jeho stranických kolegů opačnéhlasy. Westerwelle si je ale dobře vě-dom toho, že spolupráce se Zelenýmia sociální demokracií by stranu v pří-stích volbách zničila.� I přes značný úspěch komunistů jejejich podíl na vládě naštěstí prozatímvšemi zcela odmítán.

LETOŠNÍ NĚMECKÉ VOLBY VEJDOU DO HISTORIE JAKO JEDNYZ NEJPŘEKVAPIVĚJŠÍCH VŮBEC. JEJICH VYHLÁŠENÍ 22. KVĚTNA 2005 BYLOSTEJNĚ NEČEKANÉ JAKO JEJICH NEDĚLNÍ VÝSLEDEK. VÍTĚZEMA PORAŽENÝM V JEDNÉ OSOBĚ SE STALA VYZÝVATELKA GERHARDASCHÖDERA ANGELA MERKEL.

Bude mít Německo kancléře nebo kancléřku?

23

CE

VR

OR

EV

UE

galerie osobností

Muž, po kterém byl nazván gaullis-mus, zahájil svou veřejnou kariéruv armádě. Bojoval již v první světovéválce a jistě ho ovlivnil i pobyt v ně-meckém zajateckém táboře. Jako dob-rovolník se účastnil polsko-sovětskéválky v letech 1919 až 1920. Přes na-bídky vysokého postavení v polské ar-mádě se po válce vrátil do rodné zeměa postupoval po žebříčku hodnostífrancouzské armády. Proslavil se jakoautor knih o moderní vojenské taktice,ve kterých oproti tehdy populární vý-stavbě obrovských komplexů pevností(například Maginotovy linie) upřed-nostňoval budování silných a počet-ných tankových a leteckých oddílů.

Pod lotrinským křížem

V armádě ho jako plukovníka za-stihl v roce 1940 německý útok naFrancii. Rychlý postup Němců bohu-žel dal de Gaullovým teoriím o vedeníválky za pravdu. Plukovník byl běhemobranných bojů povýšen za ojedinělýúspěch na frontě na generála.

Francie prohrála a požádala o pří-měří. De Gaulle však viděl možnostpokračovat v odporu mimo kontinen-tální Francii a odmítl francouzskoukapitulaci uznat. 17. června odletělz Bordeaux do Londýna a postavil seproti kapitulantské francouzské vládě.V Londýně generál začal budovathnutí Svobodných Francouzů, jehožsymbolem se stal lotrinský kříž.

Svobodní Francouzi se účastnilibojů po boku Spojenců a symbolickyse pod de Gaullovým vedením podílelii na osvobození Francie v roce 1944a 1945.

De Gaulle se stal v září 1944 před-sedou prozatímní francouzské vlády,ale již v lednu následujícího roku re-zignoval. Nesouhlasil s návrhem ústa-vy pro tzv. čtvrtou francouzskou re-publiku. Nelíbila se mu přílišná mocparlamentu a v něm zastoupených po-litických stran a naopak slabá poziceprezidenta republiky.

V roce 1947 založil de Gaulle poli-tické hnutí Sdružení francouzského

lidu (RPF), které ale ve volbách nezví-tězilo a jeho vůdce odešel do politic-kého ústraní.

Pátá republika

Poválečná francouzská politika vy-kazovala velkou nestabilitu. Mnohopolitických stran a časté výměny vláddoplnily ještě problémy v koloniích.Válka v jedné z nich – Alžírsku – při-spěla k de Gaullovu návratu. Francou-zi žijící v Alžírsku se začali bouřit protivládě v Paříži, protože jí přestávali vě-řit, že udrží francouzskou kontrolunad Alžírskem. Když se k nim pakv září roku 1958 přidala část armády,hrozil konflikt přerůst v občanskouválku. Rebelující výsadkáři obsadiliKorsiku a chystali se na výsadek poblížPaříže.

V této situaci všichni francouzštípolitici kromě komunistů a F. Mitte-randa souhlasili, aby se de Gaulle pos-tavil do čela státu. Generál si stanovildvě podmínky: 6 měsíců platné výji-mečné pravomoci a přípravu novéústavy. Prvního června 1958 parla-ment schválil první z nich a Charlesede Gaulla zvolil premiérem.

Nová ústava, která založila pátourepubliku, prošla referendem užv září. Klíčovou pozici v novém politic-kém systému představoval prezidenta de Gaulla do této funkce zvolil par-lament v prosinci 1958.

Gaullismus

Silný prezidentský úřad, dominan-ce generálova hnutí v parlamentua časté používání referend – to charak-terizovalo období de Gaullova prezi-dentství. Tím neotřásla ani levicová

revolta části studentů v roce 1968. Na-opak de Gaulle a jeho hnutí v dalšíchvolbách posílilo.

V ekonomice gaullismus znamenalkombinaci trhu se státními zásahya znamenal dlouhé roky hospodářské-ho růstu.

V zahraniční politice se de Gaullesnažil vytvořit třetí pól mezi Spojený-mi státy a Sovětským svazem. A tak za-tímco Francouzi na něho většinověnedali dopustit, za Atlantikem a Ka-nálem jeho protějšky z de Gaullovýchzahraničních aktivit často bolela hla-va. V oblasti evropské integrace pro-sazoval Charles de Gaulle Evropu ná-rodních států a oponoval větší centra-lizaci.

GENERÁL DE GAULLEJEN NEMNOHO POLITICKÝCH OSOBNOSTÍ SE DO POLITICKÝCH DĚJIN

ZAPSALO NATOLIK, ABY PO NICH BYL POJMENOVÁN CELÝ POLITICKÝ SMĚR.JEDNOU Z VÝJIMEČNÝCH POSTAV PRAVICOVÉ POLITIKY, KTERÉ SE TO

PODAŘILO, BYL DLOUHOLETÝ FRANCOUZSKÝ PREZIDENT A VŮDCE PRAVICEV ZEMI GALSKÉHO KOHOUTA – CHARLES DE GAULLE.

Charles de Gaulle(* 22. 11. 1890, † 9. 11. 1970)• předseda prozatímní vlády – září

1944 až leden 1946• prezident Francie – leden 1959 až

duben 1969

PETR SOKOL

šéfredaktor CEVROREVUE,

politolog

24

CE

VR

OR

EV

UE

ZÁBAVA / VĚDOMOSTNÍ TEST RENÉ ŠIFTA

spolupracovník

CEVROREVUE

Spolková republika Německoa parlamentní volby

1/ Výsledky voleb jednoho spolkovéhostátu ve Spolkové republice Německopřinutili současného kancléře GerhardaSchrödera ze strany SPD k podáni návrhuna vyslovení důvěry vládě a vypsánípředčasných parlamentních voleb.Který to byl?a) Severní Porýní-Vestfálskob) Porýní-Falcc) Meklenbursko-Přední

Pomořansko

2/ Kdo je hlavní kandidátkou na funkcispolkového kancléře SRN za stranu CDU(Křes�anskodemokratickou unii)?a) Angela Merkelováb) Freya Kliereovác) Gudrun Ensslinová

3/ Ve které spolkové zemi SRN má CSUsvůj původ?a) Bavorskob) Durynskoc) Hesensko

4/ Jak se jmenuje současný prezidentSpolkové republiky Německo?a) Franz Münteferingb) Horst Köhlerc) Peer Steinbrück

5/ Kterou formou státního zřízení jecharakterizována Spolková republikaNěmecko?a) unitární státb) konfederacec) císařstvíd) monarchiee) federace

6/ Kolik spolkových států tvoří v současnédobě SRN?a) 10b) 4c) 16

7/ Které ze dvou níže uvedenýchspolkových států jsou hnacím motoremekonomického hospodářství SRN?a) Bavorsko

a Bádensko-Württemberskob) Brémy a Hamburkc) Sársko a Sasko

8/ V německém systému politických stranje zastoupen institut tzv. 2,5 (dva a půl té)strany, který se projevuje ve velké mířev povolebním období sestavováním novýchvlád. Která ze stran disponuje touto„mocí“?a) Zeleníb) FDP (svobodní demokraté)c) Strana demokratického socialismu

9/ Kdo byl prvním politickýmpředstavitelem z řad CDU, zastávajícímfunkci spolkového kancléře v období poII. světové válce?a) Konrád Adenauerb) Wilhelm Pieckc) Richard von Weizsäcker

10/ V roce 1526 vstoupil poprvé na českýtrůn představitel Svaté říše římské národaněmeckého. Kdo to byl?a) Karel Albertb) Ludvík IIIc) Ferdinand I. Habsburský

11/ Na území dnešní Spolkové republikyNěmecko od roku 1949 do 1990 existovalyvedle sebe dva samostatné státy – NDRa NSR. Který z těchto států vznikl jakoprvní?a) NDRb) NSR

12/ Po vzniku Německé spolkovérepubliky se stal hlavním městem Bonn.V kterém státě se dnes nachází?a) Braniborskob) Sasko-Anhaltskoc) Severní Porýní-Vestfálsko

13/ Německá demokratická republika bylasocialistickým produktem centrálně řízenépolitiky z „Moskevského vedení“. V kterémroce se zdecimovaný lid východníhoNěmecka pokusil o povstání, které bylopotlačeno vojsky Sovětského svazu?a) 1953b) 1956c) 1980

14/ V rozmezí let 1871–1918,ohraničeném prusko-francouzskou válkoua vznikem tzv. Výmarské republiky, mělo

tehdejší Německo formu vlády v podoběcísařství s vládnoucím rodemHohenzollernů. V jakém pořadí za sebounásledovali tři císaři?a) Karel VI., Josef II. a Vilém II.b) Maxmilián II., Vilém I. a Vilém II.c) Vilém I., Friedrich a Vilém II.

15/ V roce 1949 byla přijata ústavas názvem Základní zákon SRN. Kterývyspělý stát se stal právní a politickoupředlohou?a) Švýcarskob) USAc) Kanada

16/ Jedním z pilířů státní moci Německaje také prezident. Jaké ústavní postavenítradičně zastává?a) silnéb) slabéc) velmi silné

17/ Z kolika komor se skládá německýparlament?a) 1b) 2 a říšský kancléřc) 2

18/ Jak se nazývá institut, kdy parlamentnavrhne nového kancléře a požádáprezidenta, aby jej jmenoval, to všev rozmezí ne dříve jak do 48 hodin?a) nouzový stav zákonodárstvíb) konstruktivní vyslovení nedůvěryc) výlučné zákonodárství spolku

Správné odpovědi:1/a, 2/a, 3/a, 4/b, 5/e, 6/c, 7/a, 8/b, 9/a,10/c, 11/b, 12/c, 13/a, 14/c, 15/b, 16/b,17/c, 18/b

Stupnice správných odpovědí:0–6/ SRN je náš dlouholetýbezprostřední soused. Již kvůlitomuto hledisku byste se měli lépea více zajímat o německé reálie.7–12/ Zlatá střední cesta. Znátei neznáte, tak jako v životě.13–18/ Znalosti máte obdivuhodné.CEVRO Vás mělo vyslat na volbydo SRN coby svého pozorovatele.

25

CE

VR

OR

EV

UE

ZÁBAVA / KŘÍŽOVKA

Autorem výroku v křížovce je Charles de Gaulle, o němž se dočtete v rubrice Galerie osobností.Tajenka z minulého čísla zní: „Uspět můžeme pouze v případě, že si najdeme v životě, ve válce či v čemkolivjiném jediný, prvořadý cíl a všechna ostatní rozhodnutí tomuto cíli podřídíme.“

26

CE

VR

OR

EV

UE

MĚSÍC ČESKÉ PRAVICE PETR SOKOL

šéfredaktor CEVROREVUE,

politolog

září

Volební kampaň občanských demokratů bude řídit senátor Jiří Šneberger.Výběr bývalého plzeňského primátora je vyvrcholením práce sedmičlennéhovolebního týmu, který kolem předsedy ODS Mirka Topolánka působí již odjara. Jeho členy jsou například první místopředseda ODS Petr Nečas, ústec-

ký hejtman Jiří Šulc či Topolánkův tajemník Marek Dalík.J. Šneberger dvakrát vyhrál komunální volby v Plzni a poté zvítězil hnedv prvním kole senátních voleb nad ministryní zdravotnictví Miladou Emme-rovou (ČSSD).

M. Topolánek místopředsedou IDU

ODS k CzechTekuODS vznesla v souvislosti se zásahem proti CzechTeku požadavek, aby bylzásah důkladně prošetřen, a to ve všech okolnostech. Podle ODS musí býtsoukromé vlastnictví chráněno. ODS ale považuje policejní zákrok za nepři-měřený a vnímá ho jako demonstraci síly na základě politického zadání před-sedy vlády Jiřího Paroubka.

ODS vyslovila svou nedůvěru v objektivitu vyšetřování iniciovaného minis-trem vnitra Bublanem, který v této kauze prokazatelně lhal. Proto v Poslanec-ké sněmovně požádala o předložení „Informace vlády o policejním zákrokuna CzechTeku“. Podle přístupu vlády v této věci byla ODS připravena inicio-vat zřízení parlamentní vyšetřovací komise.

Ve dnech 17. až 18. července 2005 proběhlo ve Washingtonu jednání před-stavitelů Mezinárodní demokratické unie (IDU). V závěrečný den setkání po-depsal předseda ODS Mirek Topolánek tzv. Londýnskou deklaraci z roku1983, na jejímž základě se stala ODS plnoprávným členem této významnésvětové organizace, sdružující středopravicové strany. Do této doby bylaODS pouze přidruženým členem. Mirek Topolánek byl následně zvolen jed-ním z místopředsedů IDU. Předseda ODS tak pokračuje ve stopách VáclavaKlause, který zastával stejnou funkci již v letech 1999 až 2002. Mirek Topo-

lánek bude působit ve funkci místopředsedy IDU po dobu následujícíchtří let.Na závěr dvoudenního summitu vydali šéfové pravicových stran společnoudeklaraci odsuzující novou formu světového terorismu. Zároveň potvrdili svéodhodlání i nadále úzce spolupracovat při rozvoji demokracie, ochraně svo-body a lidských práv ve světě.ODS je již od roku 1992 členem Evropské demokratické unie (EDU), která jeregionální organizací IDU pro Evropu.

ODS má volební štáb

Nominace lídrů do PSVýkonná rada ODS se 10. září zabývala v Třešti na Jihlavsku zejména nomi-nací krajských lídrů do Poslanecké sněmovny. Definitivní schválení kandidá-tek do PS proběhne podle rozhodnutí výkonné rady do 15. listopadu 2005VR ODS nominovala v Třešti následující lídry: pro Prahu Jana Bűrgermeiste-ra, pro Středočeský kraj Vlastimila Tlustého, pro Jihočeský kraj MiroslavaBeneše, pro Plzeňský kraj Jiřího Pospíšila, pro Karlovarský kraj Miloše Pate-ru, pro Ústecký kraj Petra Gandaloviče, pro Liberecký kraj Tomáše Hasila,pro Královehradecký kraj Zdeňku Horníkovou, pro Pardubický kraj Alenu Pá-ralovou, pro Jihomoravský kraj Václava Mencla, pro Vysočinu MiroslavuNěmcovou, pro Zlínský kraj Petra Nečase, pro Olomoucký kraj Ivana Lange-ra, pro Moravskoslezský kraj Martina Římana.

Mezi lídry je tedy možné najít jen dva úplné nováčky oproti roku 2002:ústeckého primátora P. Gandaloviče a náměstka pražského primátora JanaBűrgermeistera. Ti před 4 lety vůbec nekandidovali, stejně jako superlídr M.Topolánek, který byl v době posledních voleb senátorem. Poslanci T. Hasila J. Pospíšil kandidovali před 4 lety na druhém místě kandidátek a nyní po-stoupili na lídry. Z. Horníková byla na kandidátce v roce 2002 ještě dále, aledo Sněmovny jí vynesly preferenční hlasy voličů. Ostatní lídři si své postave-ní na čele kandidátky již vyzkoušeli před 4 lety.Výkonná rada ODS schválila zároveň celostátním lídrem ODS pro volby doPoslanecké sněmovny Mirka Topolánka, který bude kandidovat za regionPraha.

Kauza UnipetrolVR ODS považuje kauzu privatizace Unipetrolu za mimořádně závažnou. So-ciálnědemokratická vláda, která se nesnaží rychle a věrohodně objasnit po-zadí celého skandálu, svým přístupem nadále prohlubuje nedůvěru občanůČR ve standardní postupy demokratického politického systému a poškozujepověst ČR v zahraničí. Za klíčové otázky považujeme, zda byly v privatizaciUnipetrolu vyplaceny provize ve výši 1,2 miliardy korun, o kterých hovořípolská prokuratura, zda polovina těchto provizí byla vyplacena českým sub-jektům, a pokud ano, tak kterým?Z těchto důvodů navrhne ODS v Poslanecké sněmovně PČR zřízení vyšetřo-vací komise.

VR ODS dále žádá důsledné vyšetření případu „Pět na stole v českých“. Pod-le ODS se jedná o skandální případ korupce, kterou se snaží ČSSD, StanislavGross a Jiří Paroubek zamést pod koberec.ODS vyzývá Jiřího Paroubka, aby jasným a přesvědčivým způsobem objas-nil, za jakým účelem poslal svého vedoucího úřadu Zdeňka Doležela do Pol-ska za premiérem Belkou a zda se Jacek Spyra podílel na financování někte-rých aktivit spojených s působením rodiny předsedy sociálních demokratůStanislava Grosse.ODS očekává, že se příslušné vyšetřovací orgány začnou touto kauzou ne-prodleně zabývat a přispějí k objasnění všech výše uvedených podezření.

27

CE

VR

OR

EV

UE

15 let poté | Sociální stát – sen, nebo noční můra?Mozaika komunikace | Edice „Víme o sobě“ | Edice „Analýzy“

Publikace

– Jedinečná příprava na působení v politice a veřejné sféře!– Studijní skupiny v Praze a Olomouci; kurzy ekonomie, komunikace a veřejné prezentace, mezinárodních vztahů, politického marketingu, politologie, práva

Liberálně-konzervativní akademie

– Hamburk 2005– Forum Populini – Rovná daň– Diskusní fóra v Ostravě, Plzni, Pardubicích a Praze

Konference a semináře

– Informace, které musíte mít!Časopis CEVROREVUE – časopis pro příznivce pravicové politiky