Jak se zbavit parazitFyzickch a energetickch

Tato kniha pedkld irokou klu hodnotnch rad a doporueni, jak se brnit parazitm rznho druhu. Kad lovk m njak parazity: a u jde o mikroby, viry, hlsty i energetick cizopasnky. Ovem zdaleka ne kad kvli nim onemocn. To hroz pouze tm, kte si nevhodnmi omocemi, ivotnm stylem, zvyky a stravovnm zneistili organismus a oslabili si obranyschopnost tla. Na kvalitu tlesnch sil a mru neistot maj nejvt vliv nae emoce, zpsob ivota, zvyky, stravovn, vk, klima a energetit parazit. Tchto sedm aspektu tak ovlivuje nae zdrav.

Druhy nejkodlivjch parazitu J a k zjistme ptomnost parazita v tele? Praktick metody oisty organismu od parazit prodnmi prostedky Energetit parazit (mylenkov formy, energetick bytosti, energetit upi) Oista ivotnho pole - jak se zbavit uhranut, oarovni a dalch

Gennadij Malachov

Jak se zbavit parazit

Gennadij Malachov JAK SE ZBAVIT PARAZIT Peloeno z ruskho originlu Copyright Malachov 2001

Peklad

Anana Trvnkov

Prvn vydn

ObsahMsto pedmluvy OBRANYSCHOPNOST ORGANISMU Obrann sly organismu Jak si poslit imunitu PRVN ST: FYZIT PARAZIT 7 11 30 41

Prvn kapitola: Co jsou parazit a co o nich musme vdt -....42 Vskyt a rozen parazit 45 Parazit, kte nejvce ovlivuj ivot lovka .46 Jak lovk chyt parazity (napklad hlsty)? 53 Diagnostika aneb Jak zjistme ptomnost parazita v tle 55 Diagnostika podle zevnjku 56 Nejastj pznaky parazitzy 57 Druh kapitola: Parazit, kte lovku kod nejvce Prvok toxoplasma Bienky (trichomondy) Teorie Tamary Sviev o trichomondovm pvodu rakoviny , Chlamydie ................ Plsn a houbov onemocnn Bradavice a jejich lba prodnmi zpsoby Lamblie Helminti..... Motolice (trematody) Stadia vvoje parazitzy Tet kapitola: Faktory, kter psob na parazity Rostliny proti parazitm a hlstm Hok tonika Rostliny, kter stimuluj a podporuj trven Jak pipravit a uvat rostliny s antiparazitrnm inkem Dleit informace o antiparazitrnch rostlinch Vivou proti parazitm Zven tlesn teploty Jedovat ltky 62 62 68 84 86 93 96 98 102 114 120 122 124 125 126 127 134 138 152 .152

Lba ionty stbra a mdi Kvalita vzduchu Prostedky na zven imunity tvrt kapitola Praktick metody oisty organismu od parazit , Oista od parazitu podle Naddy Semjonov Lba hlst podle Tany Abramovsk Metodika antiparazitrnho len podle Huldy Clark Oista od parazit elixrem Trojtko Rusk varianta elixru Trojtko Detoxikace pelykem podle A. I. Afanasjeva Oderven koakem a ricinovm olejem Oderven dt Hladovn a antiparazitrn lba DRUH ST: ENERGETIT PARAZIT Pt kapitola: Co jsou to energetit parazit? Oista ivotnho pole a mimovdom formy ivota Principy oisty ivotnho pole Metodika oisty ivotnho pole est kapitola: Dmoni, bsov a j a k se jich zbavit Co je to parazit ivotnho pole? Piny pronikn parazit do lidskho organismu Sedm kapitola: Jak se zbavit uhranut, uknut, oarovn a dalch Co je uhranut? m se vyznauje uhranut Ochrana ped uhranutm a parazity ivotnho pole Jak se chrnit ped uhranutm Osm kapitola: Energetick vampyrismus Co je vampyrismus a kdo je upr O psychickch uprech Zvr Poznmky

153 155 156 161 161 173 180 181 187 188 191 192 205 229 230 233 234 245 253 253 262 272 272 272 278 ..280 286 286 286 295

Msto pedmluvy

Obranyschopnost organismuTato kniha pedkld irokou klu hodnotnch rad a doporuen, jak se brnit parazitm rznho druhu. Boj s parazity je zapeklit zleitost. Na jednu stranu je jednoduch a spov hlavn ve sprvnm uvn antiparazitrnch prostedk a rznch recept: uvej je a bude mt pokoj. Avak podvme-li se na vc z ji nho zornho hlu, zjistme, e je vechno mnohem sloitj. Kad lovk je hostitelem rznch parazi t - vir, bakteri, plsn, hub, hlst a dalch. Vdy vichni ijeme ve svt zaloenm na vzjemnm vy uvn, kdy kad iv tvor ije na kor njakho jinho ivho tvora. lovk si ije svj ivot - a parazit (virus, mikrob, houba, hlst) pobv v jeho organismu a tak si ije svj ivot. Mezi organismem hostitele parazita (lovka) a samotnm parazitem existuje zvltn vztah. Parazit hostitele potebuje, nebo bez nho by nemohl t. Ale i hostitel potebuje parazita, aby si mohl udrovat funkn obrann systm (imuni tu) na vysok rovni. To je normln a pirozen zp sob ivota. Nepirozenm se stv v ppad, jestlie se rovnovha mezi imunitou hostitele a cizopasnky naru, nebo tehdy hroz takzvan parazitza. Nkte r druhy parazitzy bvaj obzvl nebezpen, a po-

kud se nemocnmu nedostane zavas pomoci, me i umt. rady narme na ti pojmy, s nimi budeme praco vat: nezbytn znalosti, imunita (obrann sly organis mu) a parazit. Nejprve se obrtm ke starotibetskmu trakttu zva nmu ud-i, jeho uen trochu poupravm a dle v nm budu hledat vysvtlen. Aby si lovk udrel zdrav na urit rovni, je k tomu nutn urit vzjem n pomr mezi choroboplodnm prvopotkem (para zit), tlesnmi silami a neistotami. Skutenost, zda tyto komponenty zstvaj ve svm obyejnm stavu, nebo zda se zmn, uruje, jestli organismus bude zdrav, anebo onemocn. Ke zmiovanm tlesnm silm pat imunita organismu, neistoty znamenaj usazen vnitn toxiny a odpadn produkty a chorobo plodn prvopotek pedstavuj rzn parazit. Na kvalitu tlesnch sil a mru neistot maj nejvt vliv nae emoce, zpsob ivota, zvyky, stravovn, vk, klima a takzvan dmoni ili energetit parazit. To je sedm aspekt, kter ovlivuj, zda se v naem ivot objev nemoci, i zda zase odejdou. Kad lovk m vdy njak parazity, a u jde o mikroby, viry nebo hlsty. Ovem zdaleka ne kad kvli mm onemocn; to hroz pouze tem, kte si nevhod nmi emocemi, ivotnm stylem, zvyky a stravovnm zneistili organismus a oslabili si obranyschopnost. lo vk si sm ve svm organismu vytv podmnky pro ne moc' /vysuje se u nho celkov mra intoxikace a sniu je K imunita, take parazit, kte se a dosud v tichosti a rnrumilovnosti skrvali v hostitelov tele, nyn za7

nou vystrkovat rky, zdrn rostou a svou ivotn innost mu kod, vyvolvaj adu rznorodch nemo c, a v nejhorm ppad mu mohou zpsobit dokonce i smrt. Podle veobecn uznvanch statistickch daj umr nejvce lid na nemoci srdce a cv, na druhm mst jsou onkologick nemoci a na tetm mst pak mozkov phody - mrtvice. Parazitzy nachzme a" na tvrtm mst. Pokud bychom vak odhldli od statistik, podvali na vc z hlediska piny a nsled ku a hledali dvod vzniku prvnch t kategori chorob, zjistili bychom, e nemoci srdce a cv, ndory a mrt vice pedstavuj jen konen lnek etzce. etzec pin a nsledk zan nevinnmi a skrytmi lnky a prvnm z nich je absence dleitch vdomost a ne dostaten kultura ivota. Druh lnek etzce, kter je zrove nsledkem toho prvnho, je intoxikace or ganismu a ukldn kodlivch a odpadnch ltek, co jsou vci, kter pitahuj parazity a potlauj imunitu. Tet lnek, jen je nsledkem druhho, spov v tom. e se u lovka skryt rozvjej parazitzy. Cizopasnci se v tichosti a takka bez povimnuti usazuj v organis mu a - kolonizuj jej. Rozmnouj se v krvi nebo c vch, vyvolaj rzn nemoci a napadaj intoxikovan a opotebovan orgny, je si podmauji a tvoi v nich kolonie - tumory Ucpvaj cvy a zpsobuj prodra vn jejich sten, m vytvej podhoub pro mozko vou mrtvici. Tud meme konstatovat, e srden a cvn nemoci, rakovina, AIDS, cukrovka, sklerza, nhl cvn phody a dal takzvan civilizan choro by vyvolvaj parazit usazen v organismu.

8o

Nebezpen jsou tak jednoduch houby, plsn a prvoci, z nich jmenujme napklad bienky , proto e prv z meh vznikaj ndory. Virus lidskho imunodeficitu (H1V) nachz spolehlivou ochranu ped obrannou reakc organismu lovka - v tlech bienek. ije a rozmnouje se v nich a pitom je doslova nut k agresivnjmu chovn. Vzkum krve pacient se srdenmi a cvnmi chorobami prokzal e jejich organismy trvale hos t bienky, houby, plsn a dal mikroparazity, kte jim poraj erven krvmky, zavrtvaj se jim do cv, naruuj je a vytvej nebezpen krevn sraeniny - tromby. Odsud pramen infarkty, mozkov mrtvice a dal srden i cvn choroby. Cel kolonie cizopasnk se dostvaj do pojivo vch tkn, kde zpsobuj adu dalch onemocnn, zejmna kloubnch, napklad artritidu a dal. Mikroparazit jsou tak pinou rznch vroze nch a ddinch nemoc. Bienky poevn ij v plo dov vod thotnch en, take se v nich nenaroze n dt doslova koupe. Pronikaj mu do tlka sty, konenkem, plcemi, oima i k. Dti se nakaz u ped narozenm v matin ln anebo pi porodu a ne meme se divit, e nkter novorozeata pichzej na svt s vrozenmi srdenmi vadami, cvnmi ne mocemi, a dokonce i ndory a AIDS. Dle uvdm nkolik obrzk, na nich nzorn vi dte, jakm zpsobem parazit ni organismus.1

Obrann sly organismuZkladn obrannou silou lovka je jeho imuni ta; alespo tak se to oficiln uvd. A je to pravda, ale jen zsti, protoe ve skutenosti je nejdleitj obrannou slokou lovka jeho vdom. Mus bt vak sprvn orientovan, naladn a zen; v opa nm ppad nenormln emon innost rychle naru vnitn harmonii, oslab organismus a vytvo pedpo klady k tomu, e ji napadnou rzn parazit.

Obrzek . 1 Hlsi se pono do nkter tkn lidskho organismu a zanou se v ni rozmnoovat, a tm vyvolvaj spe cifick ndory. Na obrzku a vidme oteven vyope rovan ndoi s klubkem hlst. na obrzku b se hlsti usadili na stn konenku a vvtvoili ndor.

Obrzek . 2 jtra a lunk jsou oblbenmi msty pro parazity. Na obrzku je znzornn lunk zasaen askaridzou .2

Obrzek . 5 Kdy se lovk zane lit z parazitzy a proist si organismus, zanou z nho vychzet rz n cizopasnci v podob zatoench patvar. shluk, nek nebo borovicovho jehli (na obrzku).

Prvn obrann sla lovka - vdomVdom pracuje se smyslovmi orgny, pamt a ro zumem. Bez vdom by nemohly probhat dn ivot n procesy. Co znamen, kdy je vdom nesprvn orientova n a jak me lovku ukodit? Stane-H se to, pak na msto toho, aby vhodn dilo ivotni procesy, pin rzn netst: nejprve skryt a potom i oteven. Prvn zsada. Smyslov orgny pedstavuj funkn nstroje k urovni kvalitativnch a kvan titativnch vlastnosti pedmt okolnho svta Dodvaj lovku pjemnou*' i nepjemnou** informaci. Napklad vjem chuti je pro lov ka nezbytn, aby uspokojil pocit hladu. Nkte Lid jej vak rozvjej nadmrn, podizuj se m

Obrzek . 3 Takhle to vypad, kdy se parazit zabydlpod k.

Obrzek . 4 Mikroparazit se snadno dostanou do chrupavitch tkn a zpsobuj dystrofick zm ny. Na tomto obrzku vidte, jak se zmnila hlavika ste henn kosti - tak v/nika artrltida a artrza.

a /vykaj si na nj, nae ztrat schopnost jej spi a vn vyuvat. Takov lovk neustle mls njak dobroty a pejd se, take se mu tlo vc a vc zneiuje, jeho obrann sly organismu slb nou a jsou potlaovny. To jsou phodn pod mnky pro parazity; kte se v lovku zabydl a zanou plodit nemoci. Druh zsada. Pokraovni rodu je doprov zeno slast. lovk chce onu ndhernou rozko provat znovu a zno\~u a vrh se do intimnch vztah s rznmi lidmi. Tu a tam se od nkoho nakaz venerickou nemoc, to ale v dnen dob a na rovn medicny nen zdaleka ta nejhor vc, kter ho me potkat. Mnohem hor je vmna mikroflry pi polibcch a bhem sexu lnho styku. Pro Kad lovk m svou mikroflru pizpsobenou k podmnkm jeho tla a ta kdy se dostane do jmho tla, vypukne ja ksi vlka parazitu. Pokud se mikrobi ocitnou v cizm organismu, jsou nuceni vydobt si sv msto u mstnch mikrob, a proto se chovaj mnohem agresivnji ne v domcm organismu. Mstn mikrobi, kte dve jen mrumilovn d mali v tele hostitele, rovn odpovdaj zve nou agresivitou, protoe se nechtj vzdt svch pozic. Dve pzniv mikrobi jsou proto nyn kodliv a zanou vyvolvat adu nemoc. A nyn si pedstavte, nakolik se zv agresivita Blikroflry U lovka, kter m adu pohlavnch kontakt s rznmi partnery lakov neastnk pen obzvl kodlivou nkazu, jej inky9

mohou bt nedozrn - mohou doslova skolit nkolik generac. Toho si nai pedkov byli dobe vdomi, a proto bylo cizolostv zakazovno. Jak se vlastn rozila nemoc AIDS? Existuje teorie, e se vyvinula jako dsledek pohlavnch styk Afrian s opicemi. Mezi mikroflrou lid a opic se rozhoel boj a objevil se velmi agre sivn druh mikroorganism, jen se v dsledku sexulnch kontakt mezi blmi lidmi a Afria ny dle rozil do celho svta. Vidte, kam a me dojt slep touha po ukojen perverznch choutek - a ke vzniku nov zken nemoci. Tet zsada. Je to pklad nesprvn pe o zdra v. V organismu lovka pevaj druhy, kter jsou si vzjemn neptelsk - bakterie a plsn. Pi nadmrnm a nepravidelnm stravovn zahr nujcm hodn sladkost se v organismu hromad hleny, je pedstavuj vhodn podhoub pro rst a rozmnoovn bakteri i plsn. lovk je nachla zen a bol ho v krku (hleny maj tendenci shro maovat se v horn sti tla): je nutn nasadit antibiotika, kter mn plsn v houby. Navc ale ni veker bakterie, kodliv i uiten, a slou jako potrava houbm, jim u nyn v nekontrolo vanm mstu a rozmnoovni nic nebran (jejich hlavn neptel - bakterie - jsou znekodnny). Tak vznikaj plisov onemocnni. Uvn hormonu stimuluje rozmnoovn mi kroorganism, kter tun zskaj dodaten pod nt k dleni a mstu. Stejn efekt m ozaovni, kter potlauje pirozen obrann sly organis-

1 .1

15

mu. i tak chemoterapie. Zato hormonln lba podncuje (dodatenou energi) rst a dlen jednoduchch parazitu. Takovto lba" m za nsledek to, e nemoc je jet zhoubnj a rychle se zhoruje. tvrt zsada. Jak nsledek maj nevhodn emoce. Alexandr Leonidovi Cievskij ve sv knize Pozemsk nsledky slunenic}} bou popi suje souvislosti mezi epidemiemi na Zemi a slu nen' aktivitou. Pi zvyovn slunen aktivity se toti siln mn energomforman prosted na Zemi - a to tak, e se tvo vhodn podmn ky pro mikroorganismy. Prv v tomto obdob asto vypuknou tk epidemie, napklad mor, cholera, tyfus, chipka nebo dal infekn ne moci. A s emocemi lovka je to podobn jako se slunen aktivitou: emon innost m za n sledek specifickou explozi energie organismu. Vyluovan energie pitahuj rzn druhy para zitu a vytvej vhodn prosted pro rozmnoo vn. Tk se to nejen mikrob a plsn, ale tak jemnohmotnch parazit. Pt zsada. Kdy se slou rozum a emoce, zrod se rzn programy, napklad program uraen, rozzloben, pomsty, nespokojenosti i sebe/nien, kter navc rodie pedvaj dtem. Pi analogickm srovnvn s potaem to vy pad takto tto dtte (ale i dosplho) pedsta3

vu|c harddisk, hlavn ivotn program odpovd Operanmu systmu Windows a mal pdni/V

n program uraen, nespokojenosti nebo zlosti se nevdom pimch do hlavnho ivotnho programu jako vir. Takovto vir usazen v tle dtte brn jeho normlnmu rozvoji a ivotn innosti, zpsobuje rzn zdravotn pote, ne moci, vrozen anomlie a tlesn hendikepy, pitahuje parazity veho druhu a nakonec dt ponouk k nepromylenm inm sebeznien nevyjmaje. Zkrtka od potku negativn ovlivuje osud dtte. Po rodich se dtem pedv tak ddin pam o pvodcch nemoc lidstva. Konkrtn pklad: pokud se pedek lil na urit nemoci J e h o po tomci zdd jak pam o samotn nemoci, kte r se projevuje sklonem k tomuto onemocnn, tak pam o uitch lcch. Lkaka a vdkyn Olga Jelisejeva vyprv pbh dtte, kter bylo od t let neustle nemocn, mlo zahlenen nos a ucpan nosn dutiny, zaaly se mu kazit zuby a trplo bolestmi hlavy a ptee. Diagnostika dtte s pomoc specilnch pstroj prokzala nadbytek rtuti v organismu a ponajc syfilis! Odkud by mohlo mt tlet dt syfilis? Zjistilo se, e touto nemoc trpl jeho pradd a dlouho se na ni lil. Nemoc i nsledn lba zanechaly na dtskm organismu stopy (pedaly se ddi n) a pi odpovdajcch faktorech V organismu se tak projevily. Tak otec homeopatie Samuel Hahnemann se vnoval problematice ddin pamti nemoc

161 1

vyvolanch parazity a tak dospl k zvru, e se tyto choroby mohou objevit i ddin. Osob n si myslm, e tato teorie plat v ppadech pa cient, kte onemocnli a lili se ped tm, ne mli dti. V organismu se nahromad informa ce o nemoci a o len, je se pedvaj potom km. Dle plat: Pokud nkdo v rodin onemocnl svrabem, jeho potomci budou nchyln na rzn kon one mocnn. Pokud ml nkdo v rodin kapavku, jeho potomci mohou mt ndor (lipom, myom, bradavice a dal ). Pokud ml nkdo v rodin syfilis, jeho potomci mohou mt v rznch orgnech vedy. Pokud ml nkdo v rod tuberkulzu, jeho po tomci budou trpt rznmi vedy v jakchkoli orgnech. Jist teorie hls, e kad buka m svj vlastn pamov apart a v nm uchovv informace nejen o organismu, ale o vech ostatnch mik roorganismech a tak o zvatech. Jestlie se organismus dostane do nerovnovnho stavu, ddin pam se zmn tak, aby se vytvoily phodn podmnky pro rozmnoovn mikroor ganism. A ty se zanaj rozvjet od primitivnch forem (jednoduch organismus) k vym (kolo nie a mnohobunn organismus). To vyvolv rzn nemoci: v prvn fzi je infekce zpsoben nkolika jednotlivmi mikroorganismy (rzn18

znty) a ve druh celmi koloniemi (rzn n dory). Tyto nemoci dle zpsobuj nsledujc jevy: ddinou pam o nemocch, zhoruj zdravotn stav organismu (intoxikac, zanesenm produk ty odpadu, stravovnm), a pedevm ovlivuj emon ivot lovka. Jakmile zanou pevldat negativn emoce, kter potlauj obrann apart bunk, ihned se aktivuje ddin pam pato gennch mikroorganism. Jejich dalmu vvoji nejvce nahrvaj neistoty uvnit organismu, nadmrn spoteba jdla a slab imunita. Z toho si meme udlat zvr, e rodie ped svmi dtmi nesou obrovskou morln i fyzic kou odpovdnost. Pokud se nechme ovldat vlastnmi egoistickmi a nerozumnmi pnmi, onemocnme z toho, a navc nemoci peneseme na budouc generace. Chceme-li sv dti ochr nit ped nemocemi, zmme svj postoj k i votu a udlejme vechno, co je v naich silch, abychom si svm vlastnm nerozumem neuhnali njakou nebezpenou nemoc. est zsada. Sociln napt. Lidstvo vstoupi lo do tetho tiscilet a mlo by bt rozumn, ale nic tomu nenasvduje, ba spise vechno vypovd o opaku. To je zkonit dsledek pa nujcch celospoleenskch vztah, kter jsou ve svm jdru nesprvn. Dokud bude spole nost ovldna materilnmi hodnotami a pe nnm systmem, lidstvo zstane trvale ne spokojen a v napti. Neustle se bude vynoo-

10

vat stejn otzka: pro nkdo ije lpe ne j? A doprovzet ji bude stejn pn: chci ovld nout jakmkoli zpsobem to, co si vydobyl jin lovk, a nen dleit, jakm zpsobem, zda estn, i nikoli, hlavn je, e ten druh m vc, a je tedy neptel. Z ve uvedenho se zrodil obrovsk vynucovac apart, uzkonn jako - instituce sttu. Stt plod sociln napt, kter utlauje kadho lo vka od prezidenta republiky a po obyejnho obana. Tlak spolenosti tvo ve vdom lo vka skryt nebo viditeln emon stres a dlou hodob prodlvn v tomto stresu si vynucuje nadmrnou spotebu nervov i ivotn energie. Sedm zsada. Nesprvn metody zen pr myslu a zemdlstv otrvily vzduch, pdu i vodu. Chlorovn vody je na prvn pohled pro spn, ale - organismus se kvli nmu zasyt rznmi sloueninami chloru. Pravideln uv n chlorovan vody nkolika generacemi za se bou m za nsledek oslaben obranyschopnosti organismu. Vzduch, kter bn dchme, a zejmna pak ten mstsk, je nasycen rznmi karcinogeny. Je pln splodm z automobil, dmu z cigaret, odpadu z kuchyn a kotelen, freon z ledniek I ventiltoru a dle vparu z linolea i jinch syntetickch materil, lak z nbytku i pra chu a stavebnin; to ve se dostv do organismu a kod mu.

Osm zsada. Potraviny a npoje obsahuj ltky, kter jsou pro organismus nepirozen a zan ej jeho tkn. Vyluovac orgny se s takovou zt nedokou vyrovnat a organismus nefun guje, jak m. Odvy, obuv, kosmetika, chemick ppravky pro domcnost i rzn dekoran pedmty lovku nic dobrho nepinej, ba naopak se podlej na jeho celkovm oslaben. Nkter kosmetick ppravky, deodoranty nebo prac prky pronikaj hluboko do organismu, kde se ukldaj, a my se pak divme, pro jsme nemoc n a odkud se berou vechny ty nepochopiteln nevyliteln nemoci a alergie, vznikajc zdn liv bez piny. Rzn rozpoutdla, technick lh a olovo se usazuj ve slinivce bin a lkaj tam zvltnho parazita, kter zpsobuje diabetes mellitus. Ano. pouvm slovo lkat zmrn, protoe nkte parazit miluj mlsn stopovch prvk. Benzol se ukld v brzlku, pitahuje parazity a ti ni jeden z nejdleitjch orgn imunitnho sys tmu. Rozpoutdla typu toluol nebo xylol asto pokozuj mozek, methylethylketon a inethylbutylketon likviduj pohlavn orgny a zpso buj rzn zntliv procesy. Konzumace jdel z kovovho ndob vn do organismu adu ne doucch kov. Zubn plomby s obsahem rtuti a thalia i plastov plomby pomalu Otravuj orga nismus. Na tepelnou izolaci se pouv azbest

20

I ikicon vata. kter se vyluuj do vzduchu a mohou vyvolvat plicn ndory. Zvl nebezpen jsou freony, pokud unikaj by jen v malch dvkch z ledniek a ventiltor, pro toe se z nich tvo mimodn zhoubn ndory. Nkter myc prostedky obsahuj arzn, kter pronik do organismu skrze ki a pomalu jej otravuje. Nebezpen je tak formaldehyd, hoj n vyuvan pi vrob syntetickch matrac, polt, obrouek na brle a kontaktnch oek, protoe zpsobuje kon alergie, znt spojivek a plicn nemoci. A to zdaleka nen konec sezna mu kod. kter pinej lovku pedmty, je jej obklopuj. Co tady vlastn smme vyuvat? To, co bylo proveno asem -jednoduch a pirozen pro stedky a metody. Devt zsada. kodliv masov uvn hor monu a antibiotik. Medicna uvila livmu pedpokladu, e antibiotika pomhaj organismu bojovat s infekc a e hormony jej posiluj, ale nsledkem byl pesn opak - organismus ztratil pirozenou schopnost s nemocemi bojovat. Jak vlastn tento kodliv mechanismus psob, na to se podvme v nsledujcm pkladu: lovk onemocn a organismus na to hned odpovd - zv tlesnou teplotu, a tm aktivuje obrann sly, zejmna ieukocyty a enzymy, ur en k nieni cizorodch ltek. Po uit antibiotik se tato pirozen reakce organismu naru: je

u nyn nepotebn, a v dsledku jejich uvn miz. Jene se infekce mezitm zmn, zmutuje a pizpsob se pijatm antibiotikm, zane bt agresivnj a vce odolv len. Zsluhou antibiotik si v sob vypstujeme takov druhy bakterilnch kultur, kter se v prod bn nevyskytuj. Na svt pichzej nov rafinovan parazit a lovku slbne imunita. AIDS je toho smutnm dkazem. Ale co vc, parazit se um spojit a vytvoit samostatn jednolit iv orga nismus, jen m jedin cl - pet, kolonizovat a podrobit si (zkonzumovat) organismus svho hostitele - lovka. Medicna se pokou lit st nemoc zven mi dvkami hormon, ale tm doshne jen toho, e organismus pestane produkovat vlastn. Po takov lb je organismus stle zvislej na umlch hormonech, a m jich lovk uv vc, tm vc slbne jeho pirozen hormonln soustava. Krom toho jejich vysok dvky do stvaj organismus do hormonln nerovnovhy a z toho pramen dal nemoci. Navc hormony stimuluj rst a rozmnoovn mikroorganism, nebo je to pro n mimodn vivn roztok a phodn prosted. Dleit zvr. Pokud lovk nevyuv svj nej dleitj obrann prostedek vdomJ a rozum, snadno zahyne a jeho rod vyme,

22);

Druh obrann sla - i m u n i t a Slovo imunita pochz z latiny a znamen osvo bozen se od neho. My vak imunitu chpeme jako schopnost organismu rozpoznvat, niit a odstraovat geneticky cizorod materil. Jeho nositeli jsou blko viny, kter se z njakho dvodu dostaly pes bari ru jater a do krve; a dle viry, bakterie, jednoduch mikroorganismy, helminti , ciz buky a zmutovan vlastn buky. Pokud se kterkoli z ve uvedench initel dostane do tla, tlo jej vnm jako cizorod prvek a spust se imunitn reakce (rozpoznn, znien a vylouen). Funkci imunity pln imunitn soustava, kter sest v z orgn a tkn s rozpoznvacmi schopnostmi. Odliuje, co je vlastn (vlastn tkn) a co je ciz (na pklad blkoviny cizho pvodu, viry, bakterie a dal ). Hlavnmi vkonnmi identifiktory a demolin etou" cizorodho genetickho materilu jsou lymfocyty, speciln buky imunitn soustavy, kter se tvo nebo dozrvaj v orgnech imunitnho systmu. Lidsk imunitn soustava je celkem sloit a m rzn orgny, nicmn obrazn ji dlme na dv sti: primrn (k n se ad pedevm brzlk a kostn de) a sekundrn. Primrn imunitn soustava. V brzlku dozrva j T-lymfocyty, schopn zniit veker cizorod prv ky, zejmna viry a pozmnn buky. V kostn deni zase dozrvaj B-lymfocyty, kter psob na cizorod prvky svmi protiltkami. Vi kadmu cizorodmu vetelci se vytv speciln protiltka. Oba dva dru hy lymfocyt se snadno pohybuj krevnmi cvami4

a trbinami mezi tknmi a pronikaj do mst, kde se shlukuj geneticky cizorod ltky, je znekoduj. Tetm typem bunk imunitn soustavy jsou makrofgy. Maj vlastn enzymov apart, jm dokou zniit, ba doslova petavit veker cizorod ltky. Vechny buky imunitn soustavy, tedy T-lymfo cyty, B-lymfocyty i makrofgy, funguj koordinovan, nebo tak se jim lpe da chrnit organismus. Lid sk organismus je tedy doslova peplnn od hlavy a k pat imunitnmi bukami, kter jsou pipraven v libovoln okamik napadnout geneticky cizorod materil (i vlastn pozmnn buky, viry, plsn, bak teriln parazity, helminty a dal). A nyn se vrtme k sekundrn imunitn sousta v, kter zahrnuje slezinu, lymfatick systm, lymfatick uzliny, lymfu, lymfoidn tkn a krev. Ve slezin probh syntza protiltek: slezina filtruje krev, a tm dodaten ni vechny cizorod prvky, pedevm bakterie a houby. V lymfatick soustav pevlda j T-lymfocyty (mimochodem lymfocyty tvo jedno procento celkov hmotnosti tla). Lymfatick uzli ny kontroluj" jednotliv seky organismu, a pokud do nkterho z nich proniknou ciz tlska nebo jin ltky, mohou vas zareagovat. Buky imunitn sou stavy se pohybuj organismem spolu s krv a lymfou. Lymfoidn tkn se nachzej v takovch mstech v organismu, kde dochz ke kontaktu s vnjm pro stedm (ke, on, nosn a krn sliznice, sliznice po hlavnch orgn, plce a trvic trakt). Vnujme se i dalm obrannm nstrojm orga nismu. Zdrav, nenaruena pokoka spolehliv brn

24

cizorodm prvkm a mikroorganismm proniknout do tla. Vznamnou roli tu hraje pot, v nm m kyse lina mln ve spojen se sekretem tukovch lz sil n baktericidn inek. Sliznice aktivn ochrauje or ganismus ped prniky patogennch mikroorganism a podobnch vetelc. Sekret sliznice je baktericidn: slzy chrn oi, lyzozim obsaen ve slinch chrn sliznici v stech a kyselina soln zase aiuden st ny. Tak v pochv je kysel prosted a ochrann hlen. Normln mikroflra trvicho traktu, a pedevm tlustho steva ni choroboplodn mikroby, kter se do n dostali s jdlem. Tak mo zabrauje, aby skr ze sliznici moovodu pronikaly bakterie, protoe m zvenou kyselost a v takovm prosted peije jen mlo mikroorganism. Jako doplnk k ve uvede nm zpsobm ochrany bych dodal jet ochrann bi~ opole neboli energetick tt tla (auru). Aura psob jako stna, pes ni se parazit pol ani rzn mikro organismy nedostanou ven, a prostor kolem lovka je dky n bezpenj. Vdci tento pirozen obrann systm lovka (psobc skrze ki, sliznici, moc, mikroflru nebo auru) nazvaj rznmi jmny - vro zen nebo nespecifick imunita. A specifick imunita zane psobit teprve tehdy, pokud je tato obrana (ne specifick imunita) oslaben. Jak u vme, imunita se tedy dl na specifickou a nespecifickou. Specifick imunita probh dky tak zvan imunitn pamti. Odpovdaj za ni hlavn buky imunitn soustavy T-lymfocyty, B-lymfocyty a makrofgy. Jej specifick vlastnost tkv v tom, e se vytvo teprve pot, co se buky lymfatick soustavy dost5

nou do pmho kontaktu s geneticky cizorodm ma terilem, jej identifikuj jako ciz. To vyaduje urit as, od nkolika hodin do nkolika dn, a potom je ve telec znien. Nicmn organismus si o tomto cizoro dm prvku uchov v pamti informaci, a pokud by se do nj prvek opakovan dostal, bude neprodlen zni en. Nespecifick (pirozen) imunita funguje na jinm principu: nkter buky imunitn soustavy ni gene ticky cizorod prvek spontnn, anebo v sob vyps tuj jin prvky, napomhajc znien vetelc. V tako vm ppad je geneticky cizorod materil, kter se dostal do organismu jakmkoli zpsobem nebo se tam vytvoil v dsledku bunn mutace, do nkolika ho din, nebo dokonce minut znien. V jinch ppadech to nesta a dle se zapojuje specifick imunita. Nespecifick imunita se od specifick imunity odli uje temi parametry: 1. Rozpoznv veker geneticky cizorod ma teril, a tm se li od specifick, kter funguje pouze na star znm". Tud ndorov buky vtinou zaznamenv pirozen imunita. 2. Pirozen imunita psob na rozdl od specifick okamit a nevyaduje bezprostedn kontakt. 3. Pirozen imunita se aktivuje spontnn a na vech ny druhy cizorodch ltek. 4. Nem specifickou pam. Pirozen imunita m mimodn siln rozeznva j schopnosti, napklad si vimne i ojedinlch ndo-

rovych bunk v tle. Specifick imunita m mnohem slab rozpoznvac schopnosti a ndorovch bunk si vimne teprve tehdy, a jich je ji nkolik destek. Hlavn innou silou pirozen imunity jsou buky podobn lymfocytm, jim se k pirozen zabjei neboli NK buky . Z organismu vyluuj buky napa den viry, ndorov buky nebo takov, kter jsou po zmnn z jmch dvod. Proti ndorovm bukm a virm jsou mimodn efektivn, sleduj a kontroluj poet zdravch bunk v organismu a nekod vlastnm tknm. Zvltn roli v imunitnm systmu hraje krev a poji vov tk (85 % celkov hmotnosti organismu). Zdra v krevn sloky objevuj, ni a pohlcuj bakterie a ci zorod stice. Pojivov tk organismu tak vyluuje zvltn ltky schopn niit viry a bakterie. Reakce pojivovch tkn na vetelce uruje, jak zareaguje cel organismus. To zvis tak na tom, zda je pojivov tk zdrav a ist. Nyn u vme ve zkratce, jak funguje a z eho se skld imunitn soustava, a podvme se na to, co ji oslabuje a potlauje. Funkn nedostatenost imunitn soustavy, kter se projevuje snenou odolnost, nese nzev imunodeficit. Imunodehcit me bt prvotn ili vrozen, nebo druhotn ili zskan. My se podvme pedevm na druhou variantu, tedy kdy se lovku sn odol nost v prbhu ivota.b

Piny zskanho imunodeficitu: m prvn - stresov situace, zejmna pokud se as to opakuj. Stres obecn vn do vdom lo vka napt, kter vznik pod vlivem njakho dojmu, emoce nebo vnjho psoben. Druh - nezdrav strava, pejdn a konzuma ce netypickch jdel a potravin, kter intoxikuj pojivov tkn organismu a zpsobuj deficit biologicky aktivnch prvk, minerl, vitamin a podobn. Tet - antibiotika. Dlouhodob uvn antibi otik, je maj psobit jako uml imunitn sou stava", pirozenou imunitu sniuj. tvrt - chemiklie. Chemick ltky tak zhor uj pirozenou obranyschopnost, a navc zne iuj prosted, v nm lovk ije. Pt - geopatogenn a technopatogenn zny, pedevm takov, kter vyluuj ionizan ze n (televizn obrazovky, je vyuvaj katodovou paprskovou trubici), a vysokofrekvenn elek tromagnetick pole. est - nesprvn len ozdravnmi preparty, kter potlauj innost lymfoidnch tkn (cy tostatika pi lb onkologickch onemocnn a imunosupresiva, uvan zejmna pi trans plantacch orgn). Sedm tk razy a chirurgick operace. Nej hor jsou takov, pi nich mus bt vyjmut brzlk nebo slezina.

28

Jak si poslit imunituNatst existuj lebn metody, jak se zbavit zs kanho imunodeficitu, i profylaktick k jeho pedch zen. Prvn pklad. Modern lovk se stresu prost nevyhne. ekaj ho nepjemnosti v prci, tedy pokud ji m. A pokud ji nem. tak pichz chudoba a ruku v ruce s n rodinn problmy, mezilidsk problmy, sociln nejistota a dal pote. Vlivem stresu lovk mysl negativn a prov rzn obavy, emoce zla, uraen a nespokojenost. To vechno lovk potlauje, ale nkdy siln emoce vytrysknou na povrch a projev se jako krizov situace. Brzlk neboli thymus je tsn spojen s nervovou soustavou. Proto m dlouhodob stres vliv pedevm na innost brzlku, a v dsledku toho se naruuje tvor ba T-lymfocyt (jsou defektn). Organismus je pak nechrnn ped virovmi a houbovmi infekcemi i tuberkulzou, je nchyln k rznm alergim a ndo rovm onemocnnm. Praxe ukazuje, e prv nega tivn proitky a duevn trpen jsou nejastj pi nou ve uvedench nemoc. Jak se tedy chrnit ped stresem? Nejprve je te ba zmnit postoj k probhajcm udlostem a potom pracovat s nktermi vlastnostmi - tmi, kter reaguj na vai neutenou situaci v kadodennm ivot a za svaj vm do due strach, nenvist, zlost a nespoko jenost. Na kadou situaci se d reagovat bez emonho slrebu a trpen. Nieho se nebojte a na nic se ne vate, prost se jen naute, jak efektivn postupovat. Dej30

me tomu, e na vs je nkdo hrub: vy byste nemli hned vyskoit jako ert z krabiky, nbr reln zhod notit situaci. Mon jde jen o obyejn hulvtstv, a to je mon pustit jednm uchem dovnit a druhm ven. Muste proctit vnitn svobodu, smle se poutt do in, oteven milovat a nieho se nebt, to je ten nejlep lk a profylaktick prostedek proti stresu. Na celkovou energetiku organismu maj neblah vliv rzn zlozvyky a vn vetn narkomanie, alko holismu, kouen a neaktivnho ivotnho stylu. Potla uj ji, sniuj obranyschopnost biopole, a tak psob na imunitu. Proto radm: udlejte vechno, co je mo n, abyste se tchto negativnch vliv zbavili. Druh pklad. Biem dnen doby je pejdn, zejmna potravou, kter nen lovku jako biologic kmu druhu vlastn (to je dal cesta k zskn imonodeficitu). Nejvt nebezpe pedstavuj itn a rafinovan produkty - cukr a jin potraviny obsahu jc sacharidy, hladk mouka, rzn oleje, uml tuky a jejich smsi s blkovinami. Kdy se lovk pejd, jeho organismus se pepln ivinami a nakonec jich je v nm tolik, e u je tlo, respektive jeho humorln sloky: krev, lymfa a dal, neud. Pijat potrava bez problm uiv nejen lovka samotnho, ale i jeho vetelce - rzn parazity a mikroorganismy, kte ij ve velkm mnostv v krvi a v lym. A zahlenn organismus (pipomnm, e zahlenn je dsledkem nadmrnho pjmu potravy) pedstavuje nejidelnj prosted pro vvoj parazit.7

Organismus lovka se snenou imunitou v d sledku luunorlnch ktor napadaj bakterie (stafy-

lokoky, streptokoky). Navenek to poznme napklad podle toho, e na ki vyskakuj rzn uhky, vyr ky, vdky, neity a dal projevy onemocnn krve. Nsleduje nachlazen v rznch podobch a plicn choroby, a pokud se k tomu pidru nedostatek pro tiltek v krvi, lovk se asto me tit na alergie, ndory a artritidu. Konzumace nezvykl stravy m za nsledek tak dysbakterizu. V aludku, stevech a celm trvicm traktu se usazuj cizorod a patogenn mikroorga nismy, kter pokldaj lovka, jeho tkn a buky za potravu a pohodln bydlit". innost makrofg a neutrofil je potlaen, a to znamen pleitost pro viry, bakterie, houby a plsn. Pokud ji vyuij, zp sobuj nemoci, je pechzej do chronickho stadia, as od asu nastv zhoren a nemoc je stle t a t. Neodpovdajc a nezvykl strava je prvnm ln kem celho zhoubnho etzce. Spout se proces rs tu cizorodho materilu, bakteri a plsn v trvicm traktu. Ovem ne vechny potraviny jsou stejn kod liv: na prvn msto podle kodlivosti stavm chlb a peivo, jeliko obsahuj kvasnice, a za n cukr, protoe vyvolv v organismu kvasn procesy. Jak mile se bakterie nebo plsn pevn usad ve stevech a aludku, zanou se odtud it do celho organismu a hledaj si phodn msta, kde by se jim nejlpe ilo a kde by mohly zaloit kolonie. V nkterch orgnech se hromad urit prvky a ty lkaj jist typy parazi tu. Usazen m pitahuje jeden druh parazit, elezo jin a prmyslov lh tet. Pak z toho tento orgn one8

mocn uritou chorobou. Plsn, mikrobi i jin parazi t zanou porat buky tohoto orgnu, rostou v nm a vytvej choroboplodn podhoub, kter je modern mi pstroji asto charakterizovno jako onkologick. A vechno zaalo zdnlivou malikost: nesprvnm stravovnm (a nesprvn stravovn zaalo snahou vyhovt vlastnm chutm). Pi antiparazitrn lb vyadme z jdelnku kravsk mlko, nebo obsahuje kasein , a proto je patn straviteln. Lidsk organismus u v dtstv ztrc enzymy nutn k trven mlka, take se zcela nevstebv, a nestrven kasein pedstavuje ivnou pdu pro adu parazit. Maso a masn vrobky jsou pi antiparazitrn l b rovn tabu - to proto, e mohou bt samy siln nakaen parazity. Zde uvdm pehled zjitnho mnostv bakteri v jednom gramu masa a masnch potravin podle druh. A pro zajmavost dodvm, e stejn mnostv obsahuje i mrva domcch zvat!9

Biftek - 1 500 000 Sekan zek - 15 000 000 Vepov jtra - 95 000 000 erstv telec mrva - 15 000 000 erstv koz mrva - 20 000 000 erstv kosk mrva - 30 000 000 Vzorky masa k men pochzely ze sedmi rznch tri, bylo erstv a pmo od producenta. Ukzalo se, e obsahuj stejnou nebo velmi podobnou skladbu bakteri jako chlvsk mrva. Nechybly mezi nimi ani takov, kter jsou charakteristick pro lovka s ne mocnm stevnm traktem.

32

Mnoh bakterie jsou velmi odoln a peij i vyso k teploty, bn pouvan pi pprav jdla. Na je jich znien potebujeme minimln 115 stup Celsia a alespo dvouhodinov tepeln psoben. Zde se na skt otzka: jak tedy mme maso pipravovat, aby bylo zdrav a nekodn pro konzumaci? Aby ns maso neotrvilo, je teba vdt, jak sprvn porazit zve, jak jeho maso upravit, pipravit z nj pokrm a tak s m je potom jst. Zve by pi porce v dnm ppad nemlo trpt stresem, tedy mla by to bt rychl, neekan a bezbolestn smrt. Po porce a nsledn prav je nutn maso zbavit krve a nejvhodnj metodou je kaerovn. Odsud vyplv, a si to pejete i nikoliv, imunodeicitu se lovk zbav pedevm tak, e zane u vat potraviny, kter jsou typick pro jeho druh. A to je ovoce a zelenina, ppadn vy z nich, oechy, bylinky, krupice, obilniny, med a dal velask pro dukty, v nkterch ppadech pak vajka a kysan i nekysan mln vrobky, ale sp jen jako vjimky. Nen teba to s mnostvm jdla pehnt: objem jednoho dennho jdla by se ml vejt do dlan lov ka. Kad sousto dobe pokousejte, a se vytvo ka sika, a jezte v souladu s biorytmologickou aktivitou trvicch orgnu (od sedm do devt hodiny rann a od tinct do patnct hodiny odpoledn). Velmi zdrav je provdt pravideln hladovkov kry stedndob tyiadvacet a dvaatyicet hodin jednou za dva tdny a dlouhodob hladovn o dlce

sedmi a trncti dn jednou za ti a tyi msce. Pi hladovn je nutn brt ohled na vk, klimatic k podmnky a zvltnosti individuln konstituce . Hladovn je rychl a inn metoda k upevnn a poslen imunity. Opakovan estaticetihodinov ozdravn hladov kra zvyuje aktivitu lymfocyt i jejich schopnost niit cizorod organismy. Pokud ve vaem jdelnku z njakch dvod ne jsou biologicky aktivn produkty, mete je dodvat v kvalitnch pirozench potravinovch doplcch. Vechna doporuen plat dvojnsob pro nemocn a uzdravujc se osoby a tak pro ty, kte k ozdraven organismu teprve pistoupili.10

Jak nm kod antibiotikakodlivost antibiotik spov v tom, e tlum pi rozenou aktivitu imunitn soustavy. Abyste si to lpe pedstavili, krtce popu, jak vlastn funguje imunit n soustava, pokud se do tla dostane infekce. Dejme tomu, e infekce pronikla do tla a zaala se rychle it, imunitn soustava na to odpovd zv enou teplotou a aktivac tvorby imunitnch bunk -T-lymfocyt, B-lymfocyt a makrofg. Naskt se otzka, pro tlo potebuje zvedat teplotu, kdy bez tak aktivuje lymfocyty? Teplota se zved proto, aby se nevytvoily maximln phodn podmnky pro roz voj infekc (kvli vysok teplot se okysliuje vnitn prosted organismu a brni rozmnoovn patogen nch mikroorganism), a tak proto, e nkter enzy my, vyuvan bukami imunitnho systmu k napa dni infekce, jsou mnohem innj pi teplot, kter

j O trochu vy ne normln teplota lidskho tla tedy osmaticet a tyicet stup Celsia. Dle zv en teplota aktivuje cirkulan procesy v organismu, napklad pocen, moen nebo prjem, je pomhaj vyluovat z tla toxmy. Nsledkem toho je lovk cel kov slab a maltn, m pocit, e zvtuj se mu lymatick uzliny a jsou bolestiv a on se siln pot, asto mo a defekuje. To jsou normln projevy ozdravn krize. Pokud organismus pracuje v tomto pohoto vostnm reimu" dva a ti dny, poda se mu zcela zbavit toxm i infekce a pot se pln uzdrav. Jak psob antibiotika? Vypukne krize a teplota tla se zvyuje, a to je doprovzeno dalmi nepjemn mi jevy, dsledky aktivace imunitnho systmu. An tibiotika doslova zabjej patogenn mikroorganismy, normalizuj teplotu a odstrauj symptomy ozdravn krize - bolesti, slabost a dal. Zdlo by se, e to jsou sam pozitivn jevy, ale podvejme se na celou vc do hloubky: 1. A antibiotika ukon v tle svou prci, mus se vylouit ven. 2. Vyluovat se ovem musej i uhynul mikrobi, a to je ve skutenosti pomal proces. Zde tkv pina celkov intoxikace organismu. 3. Po nkolika opakovanch pjmech antibiotik vlastn imunitn soustava ochabne a lovk pro st zapomene pouvat vlastn obrann sly. liz neum aktivn produkoval imunitn buky, je J O navc lnj a mn aktivn, a nesth vas SU(

biologick zkon a funkce atrofuje. Tohle dlaj s imunitn soustavou antibiotika. 4. Zrove bakterie, kter se dve daly spn potlait antibiotiky, se natolik zmn a zmutuj, a jsou vi lkm rezistentn a mohou na orga nismus v budoucnu znovu zatoit - a protentokrt mnohem spnji. Organismus pak bude bezbrann a nic nezme. 5. Lidsk organismus je hust osdlen jak bakteri emi, tak plsnmi. A s antibiotiky je jeden jedin problm: a sice e psob pouze na to prvn, ale nikoli na to druh. Pro plsn jsou antibiotika naopak potravou! Je znmo, e po antibiotikov ke zcela vymiz bakteriln infekce, ale o to silnji se projev infekce plsnov, jinmi slovy se lovk dostane z loue pod okap. 6. Antibiotika ni normln mikroflru organis mu, a tm pdem napomhaj (po lebn ke) vzniku dysbakterizy. Jak vidme, nsledkem uvn antibiotik se rozpa d a atrofuje imunitn systm. Na imunitu psob negativn tak nkter chemic k prvky: pat sem prostedky proti hmyzu, napklad naftaln, prostedky na myt nbytku, istic prosted ky, prac prky nebo kosmetick ppravky a deodo ranty. K dal skupin se adi chemiklie z ledniek a ventiltoru (unikajc chladic plyn pronik i tmi nejmenmi trbinami chladicho agregtu), automo bilov oleje, palivo i dal materily. Vechny tvto ve jmenovan ltky pronikaj do organismu plcemi

zvednout teplotu, / d e psob stejn neomyln

a k a usazuj se v nm. Po uplynut njakho asu se 7 nich vyvinou alergie, zdravotn pote a choroby. Kdy se lovk dlouhodob nachz v geopatogen nch nebo technogennch znch, jeho organismus za ne slbnout a buky se zanou mnit. Na to existuje jedna rada - nenavtvujte tyto zny, pokud opravdou nemuste. Len a chirurgick zsah pichzej na adu je din v ppad krajn nouze, a navc se netkaj brzlku ani slezmy: s vyntm tchto orgn byste nikdy nemli souhlasit, bez nich je organismus odsouzen k velkmu trpen a jist smrti. Prudce vzrst nebez pe zhoubnch ndor. Jet nebezpenj vak jsou transplantace orgn a nsledn lba imunosupresivy (za elem potlaen obrann reakce, aby tlo proti novmu orgnu nezaalo produkovat protiltky). Ri ziko vzniku ndorovho onemocnn je u takovchto lid v porovnn s obyejnmi lidmi desetkrt a tisc krt vy. Dle radm - necht si vyndat z st veker amalgmov plomby, protoe obsahuj rtu a v pod stat lovka pomalu otravuj. Obecn plat, e jak koliv lba by mla probhat v souladu s pirozenmi silami organismu a prody. Prostedky k poslen obranyschopnosti organismu Jsou to" antipara/itrn lba s pomoc elixru Trqjtko , petrolejem a dalmi preparty "Cista tlustho steva" (nzn klystry) " oista krve a lymfy (pra Q erstv vy)H

oista pojivov tkn (hladovn, pit erstvch v, pra) oista dutiny stn (cucn oleje a vkn es neku) oista, ozdraven a poslen pokoky (pra a vtr n odpaen uriny , tm zskte pevnj ochran nou ki) ank prakalna - posiluje imunitu, protoe ist sliznici aludku a stev od patogennch mikro organism (nemaj rdi soln roztok, kter se uv pi tomto cvien) pechod na stravu, kter je vlastn lovku jako druhu (druhov strava); tm se zlep mikroflra trvicho traktu a vyrovn se hodnota pH sliznic pro eny: promvn pochvy urinou, protoe normalizuje kyselost v tchto mstech a zlepuje jej obranyschopnost dostaten pohyb a otuovn, vodn procedury (kontrastn sprcha, kontrastn polvn vodou, pra) dostaten pobyt na erstvm vzduchu13

Budete-li dodrovat ryto body, vytvote si a udr te vysokou odolnost organismu proti nemocm. Sta lid a dti do sedmi a deseti let nemaj tak silnou imunitu jako dospl, proto jsou pro n dan doporuen dleit dvojnsob. Poznmka. Pamatujte, e existuj ti linie obrany imunity ochrana biopolem, k a sliznici; piro zen imunita a specifick imunita, se kterou me-

mc g tak bychom mli pracovat samostatn. Ka d lovk doke udrovat vechny ti linie obrany na vysok rovni vdom a samostatn jen s pomoc jednoduchch ozdravnch metod a prostedku. Jak kali starodvn litel, lymt, krev, svaly a imunita tvo takzvan sly tla - a ty musej bt ist a zdrav. V tle by mlo btjen minimum neistot (tk se to bakteri v kalu, kyselosti moi a sloen potu), pro toe tak pinesou organismu dal ochranu. Nakolik budou sly tla ist a vkonn, to zle na kadm lovku a na jeho znalostech a tak na tom jak si uspod emon ivot, zda se bude sprvn stravovat a jak- ivotn styl bude vyznvat. Nakonec me kontrolovat choroboplodnou podstatu ve svm tle a plnit dleitou funkci - aktivaci imunity.

Prvn st

Fyzit parazit

40

Prvn kapitola

Co jsou parazit a co o nich musme vdtV roce 1988 udlala americk lkaka prodn medicny Hulda Clark senzan objev, kter dodal nov rozmr lkask diagnostice. Sestavila pevrat n pstroj synchrometr, jm se dala mit elektro magnetick rezonance vekerch prodnch objekt se specifickm spektrem elektromagnetickho vyza ovn: toxin, mikrob, medikament, ndorovch bunk a tak dle. Tak se zrodila magnetick rezonance pro diagnostiku a terapii (MR). Prvn men Hulda Clark provdla sama na sob a byla nepjemn pekvapen: pstroj poukzal na p tomnost obrovskho mnostv parazit, mikrob, vir a dalch vetelc v jejm tle, kte si tam v klidu ili a nedali se jinmi metodami identifikovat, dokonce ani metodou Reinharda Volla . Aby toho nebylo mlo, uk zalo se, e Hulda Clark m vechny orgny intoxikovan ekotoxiny, toxmy ze ivotnho prosted - tkmi kovy, herbicidy, radioaktivnmi izotopy, konzervanmi psadami, medikamenty a dalmi odpady. Hulda Clark se rozhodla otestovat s pomoc svho pstroje i jin lidi a vdy zskala stejn vsledky. Tak dospla k zvru, e vichni lid v sob nos masy pa~S4

razit veho druhu a maj organismy zneitn e k o toxiny, take j i m v dsledku toho hroz nemoci. N a konec zjistila, e devadest procent vekerch chro nickch nemoc m dv piny parazity a ekotoxi ny. Tm potvrdila zkladn tezi starovkch litel, e bez oisty nen uzdraven, a tak to, e zkladem nemoc u lovka je jeho vlastn nevdomost, kter k nmu pitahuje parazity. Slovo parazit pochz z etiny od slova parasitos a znamen cizopasnk, pivnk ili organismus, kter ke svmu ivotu vyuv jin iv organismus, odebr mu iviny a kod mu. Vyuv k ivotu svho hostite le j m m e bt rostlina i ivoich, ve kterm n e b o na n m doasn (temporln parazit) i trvale (per manentn parazit) pobv. To je tak j e h o ivotnm clem - pohodln a nepo zorovan uvat ivota v j i n m organismu, napklad lidskm. V irm slova smyslu se jako parazit vi lovku chovaj choroboplodn bakterie a viry, v u m slova smyslu se za parazity povaujipedevm prvoci, ervi, lenovci, ale i kori, pavoukovit a hmyz. Parazit se iv tlesnmi vami, tknmi nebo potravou z trvicho traktu lovka. Dl se na cizopasn ivoichy zooparazity a rostlinn cizopasnky toparazity. Navc je dlme podle toho, v j a k m mst v organismu hostitele pebvaj, na ektoparazity ili vnj parazity a endoparazity ili vnitn parazi ty. Ektoparazit se usazuj na povrchu tla hostite le jen doasn na omezenou dobu, aby se nakrmili; k nim pat komi, pijavice i ovdi. Ale jsou i takov,43

42

kte se dr na tle a vyuvaj je dlouhodob, nap klad vi. Nkte parazit se usazuj pedevm v ki (kon parazit) i v tlesnch dutinch otevench vi vnjmu prosted, jako jsou nosn dutiny, ui, sta a on spojivky (dutinov parazit). Endoparazit mohou t fakticky kdekoliv v tle hostitele, v jakkoli tkni nebo orgnu. Ovem dl se podle lokalizace. Endoparazit orgn, kter jsou v kontaktu s vnjm prostedm, napklad plic, stev a sou st urinogenitln soustavy, ponaje ledvinami a kone moovmi trubicemi. Jsou to mavky (amby), ervi a bikovci. Krevn parazit, kte se dle dl na ty, ji ob vaj krevn plazmu, erytrocyty nebo lymfocyty. Jsou to mikrofirie, hemosporidie a trypanosomy . Tkov parazit neboli endoparazit tkn ij v rznch tknch hostitelova tla, kupkladu v pn pruhovanch svalech jako sarkosporidie a trichiny, v mozku jako trypanosomy, v chrupavkch a pojivov tkni jako vtrusenky (myxozoa) a dle v nervovch vlknech i jinch orgnech. Pat k nim i tasemnice. Endoparazit dutin, kter nejsou ve styku s vnj m prostedm.15 16

Vskyt a rozen parazitParazit jsou hojn rozen ve svt ivoich i rostlin a jen st bychom hledali njak ivoin nebo rostlinn druh, o nm bychom mohli smle pro hlsit, e je od cizopasnk zcela oprotn. Na kor lovka ije nepebern mnostv parazit, poet je jich druh je fenomenln a vdci neustle odhaluj nov a nov cizopasnky a objevuj i mechanismy, jak v ns vyvolvaj nemoci. Nejvtm ivotnm kolem parazita je pevn se dret svho hostitele. Proto se jim nejvce vyvinuly rzn chytn orgny - lepkav noky, obrovsk stn otvor, speciln pvsky, hky, drpky, siln psavky ze svaloviny a dal. Ale maj i velmi mocn chemic k zbran". Sliny a trvic vy rznch krvelanch parazit obsahuj siln antikoagulanty (ltky zabrau jc sren krve), jin vyluuj proteolytick enzymy, nic tkn hostitelovch orgn. Takov jsou prvoci ambov dyzenterie, kte naleptvaj tlust stevo, nebo cerkarie (larvy motolic) z eledi schistosomatidae, kter pronikaj pes ki pmo do cv. Stevn parazit maj siln protienzymov vlastnosti, kter jim umouj pet v tle hostitele a ubrnit se ped moc jeho trvicch v - to umj mnoz ervi. Nkte parazit si zvykli na prosted bez psunu volnho kyslku zven (hlsti tlustho steva) a dchaj kyslk, kter se uvoluje pi procesu rozkladu potravin, napklad glykogenu. Bhem ltkov vmny v anae robnm prosted se chemick rozklad nkterch ivin45

44

zastav ve stadiu, v nm se vytv rzn pechodn ltky s toxickmi vlastnostmi (mastn kyseliny). Odsud vyplv, e anaerobn zpsob ivota nkterch cizopasnch ervna zpsobuje, e jimi vyluovan produkty odpadu jsou toxick, a kdy se vsakuj do organismu hostitele (lovka), chronicky jej otravuj. V dsledku pirozenho vbru druh se u parazit vyvinuly takov vlastnosti, kter jim umouj snze se dostat do njakho hostitelskho organismu. Proto maj cizopasnci velmi vysokou plodnost. Napklad hlstice z eledi mchovcovitch (ancylostomatida) nakladou za den a ptadvacet tisc vajek, motoli ce stevn (fasciolopsis busk) do osmatyiceti tisc, a krkavky (ascaris) dokonce dv st tisc vajek! Ale to jet nic nen, dospl jedinec tasemnice bezbrann (taenia saginata) naklade a tyi miliony devt set tisc vajek za den a tyi sta tyicet milion vajek za rok. Tito parazit maj siln vyvinut rozmnoovac * orgny, zatmco jin, je se pro n ukzaly nepotebn, asem zmizely. Parazitick kor koenohlavec (sacculina) pedstavuje vak nabit vajky a jeho pezrl dloha vytla vechny dal sti pohlavn soustavy.

nme od nejmench, pouhm okem neviditelnch, a pejdeme k velkm a viditelnm. Prvn skupina - viry (latinsky virus znamen jed) spolu s mikroorganismy pedstavuj nitrobunn pa razity. Znme virus chipky, hepatitidy, polyomyelitidy , oparu, lymfogranulomatzy , AIDS a dalch. Ne vechny viry a mikrobi na organismus psob zhoubn, ale ada z nich zpsobuje tk nemoci. Viry a mikroby dlme na infekn, kter ni bu ky, a ndorov, kter buky pmo neni, ale mn je a zpsobuj ndory. Viry pronikaj do organismu prostednictvm ke a sliznice, proto je mimodn dleit, abychom mli tyto sti tla, kter navc tvo obranu proti parazi tm, zdrav a v podku. m vc jsou oslabeny, tm je organismus zranitelnj. Viry a mikrobi vtinou nesnej vysokou teplotu a vtina jich uhyne pi padesti a edesti stupnch Celsia do pl hodiny a do hodiny. Ni je rovn kys lk obsaen ve vzduchu. Dle nesnej zmny pH vnitnho prosted organismu smrem ke kyselmu, ultrafialov zen, rostlinn barviva a pmo se boj nkterch chemikli, napklad obyejn kyseliny askorbov (vitamin C).17 18

Parazit, kte nejvce ovlivuj ivot lovkaVnovali jsme se zatm spis mn rozenm pa razitm, a proto se nyn podvme na zoubek tm, I nimi se lovk setkv v ivote pomrn asto. Za-

Ovem parazitujc mikrobi nejsou jen neptel a leckdy maj i pozitivn vliv pi procesu pirozen ho vbru silnjch a lpe adaptovanch organism. Usazuj se jen ve zneitnch a intoxikovanch or ganismech a jejich clem je tyto neistoty zpracovat. Proto se masov dr v mstech silnho vskytu ne istot, napklad ve vodojemech a v pd. Tot plat47

46

o organismu lovka: jestlie se sprvn a v klidu stra vuje, je ist a jeho tkn neobsahuj toxiny, mikrobi se v nm nemohou usadit. Druh skupina - prvoci. Pat sem houby, bakte rie, hlenky (mycetozoa) a mimochodem tak kvasinky, je se ad k houbovm mikroorganismm. Mikroor ganismy se dl na dv skupiny: rostlinn, k nim se ad bakterie, vodn asy a houbovit mikroorganismy, Si ivoin, kter se dle dl na tyi druhy: mavkov, asinky (napklad nlevnci, znm trepka velk), krvinkovky (mikroorganismy, kter se rozmnouji nepohlavn a zpsobuj tk nemoci, napklad malrii) a bikovci (maj ivoin i rostlinn znaky, napklad bienky). Velk mnostv mikroorganism na nkom cizopas a vtinou je to na kor mnohem vtch a silnjch organism. Ve vztahu ke slabm a menm organis mm se chovaj jako dravci. Prvoci pronikaj do organismu k a sliznic stejn jako viry, a pokud v nm najdou phodn prosted, zanou se vyvjet. Napklad zahlenn dutiny po skytuj toit rznm hnisavm bakterim. Zmna pH prosted na ki smrem k zsad zase vyhovuje houbm zpsobujcm houbovit onemocnn poko ky. Drod potlauje pirozenou mikroflru a napom h vzniku dysbaktenzy, zmna kyselho prosted v tlustm stev smrem k zsaditmu je vhodn pro rozvoj patogenn mikroflry, za n se dle tvo sliz, polypov a dal nevary. Parazit zvan chlamydie prochzej stnami krevnch cv a ni je, vyvolvaj infarkt myokardu a adu dalch tkch nemoc, na-

pklad znty pohlavnch orgn, neplodnost, znt slinivky bin, jater a dalch orgn. Tet skupina - cizopasn ervi, jinm slovem helminti z eckho slova helmins - erv nebo Mst. Je znmo kolem sto padesti druh lidskch helmint, a dokonce tvo specifickou helmintofaunu. Dl se na ti tdy: hlstice ili nematody, kulat ervi" s t lem v podob vlken nebo cylindru, na koncch zapi atlm; tasemnice neboli cestody, skupina lnkova nch erv; a motolice ili trematody (plo ervi"). Ve vjimench ppadech byl u lovka zaznamenn vskyt parazita kmene vrteji (acanthocephal). Na zem bvalho Sovtskho svazu bylo zare gistrovno dvaapadest druh helmint, z toho ty iadvacet pipad na druhy hlstic (nematody), deva tenct na lnkovan ervy ili tasemnice (cestody) a devt na motolice (trematody). Osmadvacet z nich prakticky nem z lkaskho hlediska dn vznam a ppady jejich parazitovn na lovku jsou sp ojedinl. Ostatn druhy helmint jsou vznamnj - n kte maj irok vskyt, jin lokln. Lokalizace helmint v lidskm tle me prob hat rznmi zpsoby a tak intenzita nkazy se li - od jednotlivc po stovky a nkdy i tisce parazi t. Na jednom organismu me cizopasit najednou od jednoho do esti druh helmint.

4S

49

V lidskm organismu se ve znanm potu usazuj ruzne druhy erv. Zvis to na podmnkch a nejvt roh hraj nsledujc parametry: 1. Geograficky- faktor. Rzn druhy helmint jsou odlin rozeny v rznch geografickch z nch podle podneb, panujcch teplot, vlhkos ti, druhu pdy a rostlinstva; jejich vskyt tak ovlivuje, zda pro svj vvoj potebuj hostitel sk mezistupn. 2. Profese. Pracovnci v zemdlstva' mvaj nejastji helminty obvajc pdu, zatmco u hornk, kte pracuj v prosted s trvalmi nadmrnmi teplotami, se asto vyskytuj mchovci (ancylostoma) a tak dle.

3. Domc podmnky a nkter tradice a zvyklosti, konzumace syrovho masa (nap. stroganina) a nkterch druh ryb, konzumace nedostate n provaenho nebo propeenho masa a ryb, masa pipravenho na grilu nebo na roni i er stvho solenho tiho kaviru - tyto potraviny zpsobuj, e se lovk nakaz z hovzho masa, tasemnic dlouholennou z vepovho masa anebo nkterou motolic z uritch druh ryb. Tak pi hnojen fekliemi na zahrdce se askaridza, trichocefalza a dal. 4. Vk. Nkte helminti (dtsk tasemnice hymenolepsis ncrna, krkavky, roupi) se vyskytuj jen u dt, zatmco jin napadaj jen dospl osoby (tasemnice dlouholenn a nkter motolice). Nejrozenj ve vech geografickch lokalitch jsou - roupi. V centrln oblasti evropsk sti Rus ka jsou to vak krkavky, ale obyvatel mst jimi trp mn ne vesnian. ideji se vyskytuje tenkohlavec bikoy a jet mn vlasovky. Mezi tasemnicemi vyskytujcmi se v centrln oblasti dominuje dt sk tasemnice, a to pedevm ve mstech, kde se v dtskch kolektivech, a na druhm mst je tasemni ce bezbrann (taenia saginata). Mn ast je tasem nice dlouholenn a jej larvy (cysticerkiis), echinokok (vvojov stadium tasemnice jatern), mchoi, tasemnice krys (velmi zdkav) a doslova vjimkou je motolice jatern (fasciola hepatica). Poad helmint podle rozenosti je ve vech oblastech takovto: 1. roupi, 2. krkavky a 3. dtsk 51

a - do krevn cvy se dostaly chlannydie b - chlamydie zan psobit na krevn stenu c - v dsledku tohoto psoben se cva z a zan tvrdnout

Obrzek . 6

tascmmce; na 4. mst jsou vlasovky a na 5. mst tasemnice bezbrann. Jakmile cizopasn ervi proniknou do organismu lovka, obydl prakticky vechny sti a zanou se usazovat se ve vech orgnech (napklad echinokok v jtrech), pod k {drakimkulza - onemocnn zp soben vlasovcem) a v trvicm traktu (krkavky, rou pi, tasemmce). Cizopasn erv se iv potravou pijatou lovkem a natrvenou v jeho zavacm traktu a pot vyluuj toxick exkrementy a sekrety, m zpsobuj chro nickou intoxikaci organismu. Krom toho mohou zapinit i mechanick pokozen, rzn reflektorn vlivy nebo kod jinm zpsobem. Nedodrovn zkladnch hygienickch pravidel a vytven hnilobnho prosted v dutinch zavac ho traktu nahrv usazovn cizopasnch erv a pi pravuje pro n phodn podmnky. tvrt skupina - kori a mkki. Usazuj se v lidskm organismu ze stejnho dvodu - kvli in toxikaci. Pt skupina - cizopasn hmyz. Jeho ptomnost v organismu vypovd o poslednm stadiu zanedbn organismu, pati sem napklad vi.

J a k lovk chyt parazity (napklad hlsty)?Novorozeata se nakaz parazity pi narozen, m trp vechny orgny - oi, nos, sta a hrz; nsled ky jsou viditeln i na ki. Trvale se nkaza usad u ve vku pti a osmi msc dtte, vyerpv slinivku bin a nkdy zpsobuje diabetes mellitus, ndorov onemocnn a dal nemoci. Ppady parazitrnch nemoc narstaj a velk po dl na tom m rozvoj turistiky a cestovnho ruchu, zne itn vody a potravy a nadmrn uvn chemikli i antibiotik. Hlsti, hlstice a velk mnostv mavek (ty tvo sliz) jsou mezi lidmi rozeny mnohem vce, ne pipout oficiln statistika a tradin medicna. U nkterch masnch vrobk, zejmna z vepovho masa, byla zjitna vysok koncentrace parazit - an glick slanina, unka, prky, klobsy, vepov kotlety a dal. Pli nezaostv ani hovz, drbe a skopov maso a ryby. To jsou smutn fakta a urit to nepinese prad nou radost modern spolenosti, zvykl konzumovat velk mnostv masa, masnch a rybch vrobk. Proto se nememe divit, e se ve vysplch zemch, jako je USA, vyskytuje vc parazitrnch onemocn n ne napklad v Africe. lovk snadno chyt ervy z vepovho masa, vdy sta snst nesprvn tepeln pipraven kousek, patn uzenou unku nebo klob su... Larvy se usazuj ve svalech, kde se tak rozvjej a odsud se centrln nervovou soustavou do dal-

52 53

ch tkni a orgn, a se nakonec pisaj na horn ten k stevo. Tasemnice dlouholenn jsou pro lovka nebezpen, protoe jejich agresivn larvy pronikaj do svalovch tkn, do o, do srdce a do mozku. C asto se stv, e z hladovjcho lovka po dlou hodob oistn ke vychzej dlouh chuchvalce parazit a on se div, jak vbec nco takovho ilo v jejich vnitnostech a pro o tom nevdli? Od pov je velmi jednoduch: parazit se sna t tie a nepozorovan tak. aby ho hostitel nepostehl. Pa razit jsou chyt a dobe vd, e kdy si jich jejich chlebodrce" vimne, urit proti nim nco podnik ne a bude je chtt vypudit. Samozejm si nememe myslet, e maj rozum jako inteligentn bytost, ale jsou chyt alespo v jedn vci - v umn pet a rozmno ovat se, co je clem kadho pozemskho tvora. Larvy parazit nejsnze pronikaj do organismu spolu s potravou, napklad skrze patn umyt ovo ce a zeleninu nebo nedosmaen a nedovaen maso. Meme se ale tak nakazit od naich domcch maz lk. V tle vtiny domcch zvat ije hned nko lik druh parazit a jejich vajka se snadno dostanou do okolnho prosted, nejastji vkaly. Z vkal se penej na srst a odtud u je jen krek k lovku sta, aby chovatel sv zvtko pohladil, objal nebo polbil... A pozor, nkter nkazy se i vzduchem. Nejvt nebezpe hroz malm dtem, kter sv mazlky miluj a rdy se s nimi mazl, ale tak thot nm enm a starm lidem, jejich imunitn systm je oslaben..

Zneitn tlust stevo je rj pro ivot a rozmno ovn parazit veho druhu. Tam si mohou vybrat rznorodou potravu a berou si z hostitelova jdelnku to nejlep, zatmco jemu nechvaj zbytky. Mnoho lid si stuje, e ij a stravuj se zdrav, ale pesto se nect dobe. To maj na svdom parazit. Mno hem efektivnj je ozdravn systm, kter kombinuje sprvn stravovn, cvien a otuovn s preventivn oistou organismu od neistot a parazit. Nkte od bornci jdou jet dl a tvrd, e parazit jsou hlavn pinou otylosti, protoe odebraj orgnm nejdle itj a nejhodnotnj iviny a ponechvaj mu jen przdn kalorie. Organismus si tedy d vc a vc po travy, protoe nem dostatek vitamin a minerl.

Diagnostika aneb J a k zjistme p t o m n o s t parazita v tleO ptomnosti parazit v organismu hostitele svd pedevm to, e z lovka vychzej pmo jejich tla i sti tl (mavky, balantidie, lnky hlst, roupi) nebo produkt jejich rozmnoovn (vajka a cysty). Je teba otestovat vechny vkaly z vyluo vacch orgn, v nich se mohou usazovat cizopasnci (kal, mo, hleny), a tak tkn organismu hostitele (krev, lymfatick uzliny, biopsie lymfatickch a sva lovch tkn). Ptomnost parazit v organismu se d zjistit ze vzor ku kalu. Avak tato metoda nen stoprocentn spo-

54

55

k-hhva. protoe parazit se daj odhalit jen v ppad, fee si laborant pod mikroskopem vimne jejich vaj(ek Jestlie vak parazit zrovna v dob laboratornch testu vajka nenaklade, pak si jeho ptomnosti nikdo nevimne. O ptomnosti parazit v tle vypovd vnj vzhled lovka a tak nesprvn fungovn organismu.

Pznaky parazitrn nkazy u mu: prostatitida, impotence, adenomy, cystitida, kameny a psek v mo ovm mchi. Infekce me naruit psychiku a do tetho pokolen. Generace nsledujc po infikova nch rodich umr o deset a patnct let dve.

Nejastj pznaky parazitzy Diagnostika podle zevnjkuPznaky: uhry, pupnky a vdky, hrub ke, pihy, rzn skvrny na ki, pli asn vrsky na tvi, as n pleatost, papilomy. praskliny na patch, tpivost a lmavost neht. To ve vypovd o tom, e trvi c trakt lovka je nm nakaen. Pvodci mohou bt prvoci, koi lamblie, bienky i jin cizopasnci a nejspe jejich kombinace. Pak se snadno stane, e i drobn infekce vyad cel imunitn systm a systm jeho samoregulace. Nkaza parazity se zkonit projevuje astmi in fekcemi (nachlazen, angna, chronick znt krnch mandl (/tonzilitida/), znty sliznice, znty vedlej ch nosnch dutin /sinusitida/j, polypy, chrpn. Pznaky parazitrn nkazy u en: bl vtok, z nt vajenk, bolestiv a nepravideln menstruace, celkov vyerpn a dle nsleduje ibrza, myom, nbrzn cystick mastopatie, znty nadledvinek, mo ovho mche a ledvin. Zcpa Hlsti maj takovou velikost a tvar, e snadno ucpou nkter prtoky, a dokonce i prchod stevy. Siln hlstov infekce me dle ucpvat luovody a stev n prchody, take lovk tce a bolestiv defekuje. Prjem Nkte parazit, a pedevm se to tk prvok (protozoea), vyluuj ltky podobn hormonm, kter zpsobuj ztrtu dusku a chlorid. Stolice je pak asto tekut. Odsud vidme, e prjem jako doprovodn jev pi parazitze je funkc parazita, a nikoli pokusem or ganismu zbavit se infekc nebo nesprvn stravy. Plynatost a nafoukl bicho ada parazit obv horn st tenkho steva, kde vyvolv zntliv procesy a zpsobuje nafoukl bicho a vyluovn plyn. Konzumace tce stravi telnch potravin, napklad fazol, ppadn syrovho ovoce a zeleniny, problm jen zhoruje. Pokud m lovk neustle nafoukl bicho, asto to znamen ptomnost utajench parazit. Zaluden a stevn symptomy se stdav vracej s vt razanc v pr bhu nkolika msc nebo i let a tento stav trv tak57

56

dlouho, dokud se postienmu nepoda vyhnat para zity' z tla. Bolesti kloub a sval Parazit v organismu nesed na mst, ale pemis uj se a hledaj si pro sebe nejvhodnj msteka, kde by se pohodln uhnzdili. K takovm mstm pat kloubn tekutina a svalov tk. Po usazen parazitu lovk pociuje bolesti, kter asto pokld za projevy artntidy. Bolesti i zancen svaly a klouby mohou bt imunitn reakc na ptomnost parazit anebo dsledek pokozovn tkn parazity. Alergie Cizopasnci drd, pokozuj a nkdy prodravuji stevn stny, take se zvyuje riziko prniku ob rovskch nestrvench molekul. Imunitn systm se aktivuje a zv se dvky eozinofil -jednoho z typ obrannch bunk organismu. Eozinofily napomhaj zntlivm procesm ve tknch a podncuj alergic kou reakci. Krom toho kvli parazitm vzrst tvor ba imunoglobulinu E. Kon problmy Stevn parazit vyvolvaj kopivku, pupnky, ek zm a dal kon reakce alergickho charakteru. Ve dy na ki, ndory, bolestiv msta, papilomy a dermatitidu vak mohou zpsobovat i mikroorganismy. Anmie Nkter druhy stevnch hlst se pilep na sliznici stev a vysvaj ze svho hostitele iviny. Protoe jsou jich masy, dochz ke znanmu bytku krve a nsled nmu nedostatku eleza (anrnie). Anmn vyvolvaj botasky a dal parazit, kte se iv krevnmi bun kami. 58

Bienky tak poraj spermie, je hltaj podobn jako erven krvinky, a zpsobuj impotenci. Granulomy Granulom je hmota podobn ndoru a obklopuje vajka parazit. Tvo se na stnch tlustho steva a konenku, ale nevynechv ani plce, jtra, dutinu bin a dlohu. Nervozita Odpady ltkov vmny a toxiny produkovan parazity drd centrln nervovou soustavu. Neklid a nervozita jsou vsledkem systematick parazitrn nkazy. Mnoz lid potvrdili, e se po spnm len ctili vyrovnanj, klidnj a trplivj. Poruchy spnku lovk se asto bud v noci, pedevm mezi druhou a tet hodinou v noci, a pinou tohoto jevu me bt i snaha organismu zbavit se skrze jtra nahromadnch toxickch ltek. Nebo nesp z toho dvodu, e nkte parazit vychzej ven konenkem a zpsobuj boles tiv pocity a svdni. Jednou z pin hemoroid jsou roupi pod sliznici konenku.

Obrzek . 7 Bienka por erven krvinky. a to vyvolv anmii

Skpni zuby Tento jev se jmenuje odborn bruxismus a spov v tom. e lovk zcela nezvykle skpe zuby, tiskne je k sob a te je o sebe. asto jde o doprovodn jev parazitrnch infekc. Symptomy jsou nejrozenj u spcch dt. Organismus reaguje bruxismem na ci zorod drdidla. Chronick nava K syndromm chronick navy se ad: tlesn slabost, pznaky podobn chipce, celkov apatie, de prese, ztrta schopnosti koncentrace a patn pam. Tyto fyzick, rozumov a emon symptomy nkdy vyvolvaj parazit, kte maj vliv rovn na rozvoj anmie, intoxikaci a nedostatek ivin v organismu v dsledku patnho vstebvn blkovin, uhlovoda n, tuk a zejmna vitamin A a B . Poruchy imunity Parazit oslabuj imunitn systm tm, e sniuj vy luovn imunoglobulinu A. Dlouhodob drd imu nitu, take asem se cel obranyschopn mechanismus oslab, a to otevr dvee do organismu dalm parazi tm, bakterim a virm. Pritomnost parazit v tle roz poznme i podle nsledujcch pznak: zvyovn, anebo naopak bytku tlesn hmotnosti, nadmrnho pocitu hladu, nepjemn pachuti v stech, pachu z st, astmatu, diabet, epilepsie, uhk nebo migrn. Nej astj pinu mrt, srden nemoc a rakovinu, maj na svdom parazit. Hulda Clark ve sv knize O lb rakoviny tvrd, e adu ndorovch nemoc vyvolv motolice stevn {Jasciolopsis buski). Zbavte pacienta parazit a nemoc zmiz sama."12

Onkologick nemoci Nyn u vme, e spousta ndorovch nemoc je dsledkem zkzonosn innosti vech monch para zit od plsn a trichomond po hlsty. Celkov plat doporuen: jste-li nemocn, prois tte si organismus, zbavte se parazit a nakonec zm te ivotn styl, jinak se nemoc vrt.

60

Druh kapitola Parazit, k t e lovku kod nejvcePrvok toxoplasmaSlovo toxoplasma je eckho pvodu, odvozen od slova taxon - nebo oblouk. Toxoplasmy jsou prvoci, kte pronikaj do tla a usazuj se v rznch mstech. Zpsobuj nemoc zvanou toxoplasmza. P vodcem nemoci je toxoplasma gondii, je pat k i prvok a td sporozoea. Toxoplasmy maj tvar plmsce a pipomnaj dl pomerane, piem jeden z konc tla o dlce asi sedmi mikrometr je zpravidla zaosten a druh za kulacen. Pohybuj se klouzav a pi prniku do bu ky se to kolem sv podln osy. Rozmnouj se bezpohlavn dlenm na poloviny (podlnm). Tento proces se opakuje i v hostitelsk buce; opakovan dlen dceinch parazit vytv shluky, jim se k pseudocysty. Tyto patologick tvary se hojn tvo v rznch orgnech nakaenho organismu a nejvce bhem akutnho stadia infekn nemoci. Nemaj vlastn membrnu, jen jaksi obal nejasnho pvodu, zejm tvoen z buky hostitele. Buky napaden parazitem se rozpadaj62

Uvolnn parazit pronikaj do novch bunk, kde se znovu dl a tvo nov a nov pseudocysty. Kdy infekce pechz do chronickho stadia, toxoplasmy zstvaj v tle jako opravdov cysty (obklopen spe cilnm obalem). Takov cysty vydr v organismu zvete i lovka velmi dlouho, nkdy dokonce pt let. Cysty nachzme ve tknch o, srdce, plic a nkte rch dalch orgn. Poet toxoplasem v jedn cyst se pohybuje od nkolika jedinc do nkolika tisc. Nemoci zpsoben prvokem toxoplasmou vzni kaj takto: prvok nejprve v nkterm mst pronikne do organismu a tam tak pejde do krve, nae se usa zuje v bukch orgn a tkn, kde se zane rozmno ovat. V tomto obdob se v protoplazm bunk vysky tuje velk mnostv toxoplasem v rznch stadich dlen. Buka se nejprve objemov zvt, jej jdro je vytlaeno ke kraji a ona zsk nepravideln obrysy. Tvo se pseudocysty, kter se dle mohou rozpadat - obyejn k rozpadu pseudocyst dochz njakou dobu po jejich vzniku. Parazit se uvoln, pronikaj do novch bunk a cyklus se opakuje. Tkn napaden toxoplasmou se zant, odumraj, rozpadaj se nebo se mn jejich normln struktura. V obdob akutnho stadia nemoci dokazuj laborator n zkouky ptomnost toxoplasem ve slinch, hlenu z nosu, v mlce, moi, krvi, plodov vod nebo hni su. Obdob aktivity parazit trv jeden a dva tdny a kon v obdob aktivace protiltek (prvn a tet t den od zatku infekce).

63

Lba parazit v obalu (cysty) je t ne lba pseudocyst, nebo he zabraj na lebnou kru. Toxoplasmy pevaj v organismu jako dmajc infek ce. Toxoplasmza se dl na vrozenou a zskanou a my si o tchto typech nyn povme vc.

Vrozen toxoplasmzaObrzek . 8 Toxopiasma zvten elektronickm mikroskopem. Na obrzku a je jedinec v klidovm stavu, na obrzku b pi dlen Akutn stadium toxoplasmzy se projevuje jako celkov onemocnn a doprovzej je rzn symptomy. Pokud se infekce siln roz, nemoc pejde v trval chronick stadium a organismus me i zahynout. V tomto obdob se poet toxoplasem ve vnitnch orgnech a tknch zmenuje, jejich poet se sniuje a nakonec prvoci zcela zmiz. Nkdy po nich zstvaj cysty, protoe jsou odoln vi protiltkm. Ovem ne zmiz v celm tle - v mozku a onch tknch leckdy zstvaj a mohou se rozmnoovat jet velmi dlouho, teba i adu let. Vysvtlen tkv v tom, e protiltky ne mohou v dostatenm mnostv prochzet mozkovou krevn barirou. Proto v obdob chronick toxoplasm zy nachzme prvodce nemoci pedevm v mozku, cvch a on stnici, ale jen v podob pseudocyst nebo cyst bez bunn reakce okol. 64 65 Toxoplasmza se za uritch podmnek me pe dvat z generace na generaci: ena mus mt v organis mu, v krvi nebo na dlonch stnch voln pvodce nemoci. Plod se nakaz toxoplasmzou skrze placen tu. Obyejn se pvodce nachz v krevnm eiti jen pi akutnm prbhu infekce, a to na relativn krtkou dobu. Plod se bhem thotenstv me infikovat kdyko li. Pokud k tomu dojde v asnm stadiu thotenstv, zmny se siln projev a mohou zpsobit i smrt plodu. Jindy se dt (po zastaven infeknho procesu) narod s chronickou formou vrozen toxoplasmzy, v nkte rch ppadech doprovzenou vrozenmi vadami n kterch orgn, zejmna mozku a o. Jestlie se plod infikuje ve druhm trimestru tho tenstv, dt me mt meningoencefalitidu, iritidu nebo chorioretinitidu , pokud v posledn tetin, na rod se s pznaky akutn infekce (osypn, loutenka) a s poruchami vnitnch orgn (stev, jater a srdce).19 20

Zskan toxoplasmzaZskanou toxoplasmzou se lovk nakaz a po na rozen. Inkuban doba nemoci trv ti a deset dn

a lovk se zpravidla v tto dob ct slab, maltn a ma bolesti hlavy Klinicky se zskan toxoplasmza projevuje rzn mi zpsoby, protoe parazit se lokalizuj v rznch orgnech nebo jsou vechny orgny a soustavy orga nismu zasaen souasn. Lkai k dnenmu dni re gistruj tyi zkladn formy zskan toxoplasmzy. Prvn forma. Pi toxoplasmze lymfatickch uzlin (nejastj forma nemoci) bvaj zasae ny krn, ztylkov, bin, podpan a tseln uzliny. Nkdy se lymfatick uzliny zvt a bol, jindy jsou neznateln a nebol. To poukazuje na prbh choroboplodnho procesu v oblas ti nakaench lymfatickch uzlin. Organismus chtr a lovku se kaz zuby, uhnvaj mu man dle a koen jazyka a m zvten lymfatick uz liny na krku. Druh forma. Prbh pipomn tyfus: m akut n zatek, teplota rychle vysko na devtaticet a tyicet stup Celsia a lovk se osype na celm tle krorn hlavy, dlan a chodidel. Tet forma. Cerebrospinln s projevy meningoencefalitidy a lupomu, nezdka s mapulopapulzn vyrkou. Nemocn si stuj na siln bolesti hlavy, zvrat a deprese, letargii a poru chy spnku. Uvrt forma. On forma zskan toxoplasmzy se projevuje jako tk uveitida - znt ivnatky zahrnujc onemocnn duhovky, asnatho tliska a cvnatky Nkter on nemoci, kter bvaj asto, a samozejm ncspn, leny

jako tuberkulzn projevy, jsou ve skutenosti zpsobeny toxoplasmzou. Toxoplasmzn myokarditida. Pi tomto onemoc nn je zasaeno pedevm srdce. Nkte lkai vyleuj jet plicn a stevn formu nemoci. V ppad plicn formy je klinick i rentgenologick nlez stejn jako pi pneumonii a infiltrty v plicch mohou bt zamnn za tuberkulzn. Stev n forma toxoplasmzy vypad jako akutn enterokolitida . Obecn jsou pro poten stadia toxoplasmzy charakteristick symptomy enterokolitidy. Kdy toxoplasmy pronikaj do kost a sval a roz mnouj se v nich, lovk m po celou dobu akutnho trvn nemoci bolesti v kloubech. K dalm sympto mm toxoplasmzy pat horeka a zimnice, kvli nim je nemoc asto zamovna za chipku. Pi toxoplasmze je nkdy zasaeno nkolik org n nebo soustav, napklad centrln nervov soustava a oi, centrln nervov soustava a srden sval, lym fatick uzliny a plce. Vechny pznaky vak nejsou viditeln a nkter probhaj nepozorovan bez sym ptom nebo jen s neuritmi pznaky jako celkov vyerpn, bolesti hlavy, vysok teplota a schvcenost.21

Kdo je nchyln na oxoplasmzu?Toxoplasmza pat k hojn rozenm nemocm: mezi zdravmi mladmi lidmi je nakaeno dv a jednadvacet procent osob, ovem s vkem se jejich poet znan zvyuje a nemocnch pibv.67

f,6

Osmdest procent matek, jim se narodilo dt s Downovym syndromem, mlo pozitivn nlez toxoplasmzy. Mezi enami se ztenou porodnickou ana mnzou (samovoln potraty', porod mrtvho dtte) je to edest procent. Psychicky nemocni mli toxopasmzu ve tyice ti a padest ppadech, nemocn s onmi chorobami v padesti a edesti.

Bienky maj ti vvojov stadia: - bikat prvok (dospl stadium) - amba (prostedn a nejvce agresivn stadium) - cysta (me existovat ve zvltnm obalu, kter ji chrn ped kodlivmi vnjmi vlivy) - a cel ada pechodnch forem Nkdy se tvo cel rozshl kolonie, je existuj v podstat jako jednotn mnohobunn organismus (jako ivoich). Bienky jsou bezpohlavn tvorov a pi kadm dlen vznik nov organismus a buka, jedinec i druh. To je pinou, pro se nm tak asto neda bienky odhalit a pro jsou jednotliv kolonie tak rznorod: je znmo do dvou set samostatnch a tisce tce rozpoznatelnch ndor. Bienky se v nich nachzej v rznch stadich vvoje souasn jako prvci, amby i cysty, nebo jako ucelen kolonie (a jednotliv bienky v kolonich pebvaj ve tech stadich najednou). Bienky maj rzn pvod, a navc se umj maskovat: celm svm povrchem vyluuj ltky, identick tknm lidskho organismu. Jsou tedy takka nezjistiteln. Upednostuj lidsk' organismus jako nejvhodnj prosted k rozmnoovn. Nkaza se pedv sty. konenkem, pohlavnmi orgny nebo i pouhm nadechnutm a dle se v lidskm tle roziuje, a nakonec zashne cel organismus. Podle statistik m tetina zemelch ndorov zmny na kostech a v mkkch tknch. Jet vt poet osob vak umr na rzn srden a cvn nemoci - a tedy nsledkem kolonizace organismu lovka bienkami. Dnes U /nme faktory, kter napomhaj rozvoji

Lba toxoplasmzyK ozdravnm metodm pati: oista organismu nasycen organismu kemkem lba pelykem a esnekovou tinkturou lba petrolejem uvn elixru Trojtko a luhov tinktury ze slu pek nebo vnitnch membrn vlaskch oech unnov hladovn potrn ke starou urinou " posilovn imunity *

Bienky (trichomondy)Bienky {trichomonadid) je d jednojadernch bikatych prvok z eledi trichomonadidae, Z bienek na lovku parazituj tri druhy: bienka poevn (tnchomonus vagmalis), bienka stn dutiny (trichomonas tenat) a bienka stevn {pentatrichomonas ho

bienek.6K

69

iontov zen, kter stimuluje rst tohoto para zita a urychluje jeho biologick funkce. Faktory drdc bienky, k nim se ad nkter chemick ltky a lky (nikoli proti trichomondm). * Kouen a pit alkoholu. Tyto faktory zpsobuj, e se bienka podrd a pechz do agresivnj formy, pi n se tak rychleji rozmnouje. Chtl bych se zmnit jet o jedn vlastnosti bienek. Pokud se dostanou do nepznivch podmnek a hroz jim uhynut, napklad v organismu se silnou imunitou, vylou speciln gelovitou ltku a vytvo z n kolem sebe obal. A tak se tvo ndory: jsou to vlastn kolo nie trichomond, kter se asem podobaj chrupavce a vypadaj jako myom nebo fibrom, ppadn se mn v gelovitou hmotu a pipomnaj cysty. Pi psoben na bienky v bunnm stadiu, z nj se tvo ndory, mn stadium na mnohem agresivnj amby a prchaj z ndoru krevnmi cvami pry. Po cest si naleznou Sin orgn nebo sti tla, zejmna takov, v nich je oslabena ltkov vmna, tud se do nich dostane mn liv, a proniknou do nj - napklad do kost I chrupavky Usad se, rozvjej a - vytvej nov n dory Proto je nutn lbu zavas zopakovat. Pokud jsou v organismu dal virov, bakteri ln a plsnov infekce, oslabuj jeho obrann sly, a navc jsou bienky v jejich spolenosti" zhoubnj a kodlivj. Ve svt mikrob toti neustale /ur vlka a parazit z n vychzej B1 n)--i a krutj I bienky chtj peil a zvtzil70

nad ostatnmi parazity, a proto jsou mimodn zhoubn. Nakonec jsou schopn zachvtit cel organismus lovka. V neposledn ad je dleitm faktorem celko v ivotn styl lovka: charakterov vlastnosti, stravovn, pohybov aktivita, denn reim, zlo zvyky, hygienick nvyky a tak istota okol nho ivotnho prosted, v nm lovk ije. Vechny tyto parametry mtoxikuj a oslabuj organismus, kter pak pedstavuje pzniv pro sted pro rozvoj bienek. Bienka poevn Cizopas v urinogenitln soustav lovka. Ze vech t druh je nejzhoubnj - v tomto ohledu pevyuje bienku stn dutiny ptadvacetkrt. Tak je ze vech t druh nejcitlivj k vnjmu psoben. Bienka po evn m nejradji prosted, ve kterm je pH 5,9-6,5 a teplota mezi ptaticeti a sedmaticeti stupni Celsia, to je pro ni optimln a dobe se v nm rozmnouje. Pi teplot nad tyicet stup tento prvok rychle hyne, nz k teploty sn lpe. Bienky poevn jsou tak vnma v na zmny osmotickho tlaku. Hypotonick i hypertonick roztok na n psob stejn -jsou pro n smrtc. Pi vysuovn bienky poevn hynou okamit. Bienka stn dutiny V stech mladch lid se zdravmi zuby a u bez zubch starc se vyskytuje jen zdka. Zato v dutin stn osob se zkaenmi zuby. s paradontzou a gingivitidou si bienky libuji, ba ony tyto nemoci pmo zpsobuj, Bienky obvaj zejmna prostor mezi dsi

nmi a zuby. Bienka stn dutiny nen pli zhoubn, zato je velmi rozen. Bienka stevn Jak je patrn u z nzvu, tato bienka ije ve stev nm traktu. V porovnn s bienkou poevn i bienkou dutiny stn je odolnj vi vnjm vlivm - nen divu, vdy je nucena odolvat silnm trvicm enzymm stev. Dle na ni mocn psob horko a ul trafialov paprsky. Nemoci zpsoben bienkami Je to pedevm tnchomomza, infekn nemoc, je se objevuje v dsledku nkazy rznch sek urinogenitln soustavy poevnmi bienkami. Symptomy se li a jsou velmi rznorod a tak zhoren nemoci se projevuje mnoha pznaky. U en je to zpravidla znt poevn sliznice (vagmitida) a znt pochvy (kolpitidaj, u mu znt moov trubice (uretritida) - alespo podle starch daj. Sem je teba pidat tak infekce zpsobovan bienkou stn dutiny a stevn bienkou, irokou klu onkologickch, srdench a cvnch ne moc a dal. Tmto vtem jsme se dopracovali k zv ru, e nejrozenj infekn nemoc na svt je - trichomomza.7

odbornou lkaskou pomoc. A proto je oficiln udva n poet nemocnch men ne poet skuten nemoc nch. Obecn se pedpokld, e je bienkami naka eno asi deset procent obyvatelstva. Mlad eny, kter jet nemly pohlavn styk, k nim vak nepat, ty trp bienkami jen velmi zdka. A u dt ped dosaenm pohlavn zralosti jde tak jen o vjimen ppady. Cel kov se poet nemocnch trichomonizou zvyuje. lovk se nakaz bienkami nejsnze od jinho lo vka, bu pmo nemocnho, anebo zdravho penaee poevnch bienek. Zde tak tkv problm: rela tivn zdrav penaei a tak osoby, u kterch probh onemocnn subjektivn a bez obecnch symptom, se zpravidla na doktora neobracej. Na en infekce se rozhodujcm zpsobem po dlej zdrav lid, kte nicmn bienky penej.

Tm jsme neskonili vet kod, zpsobovanch bienkou poevn. Krom zmiovan kolpitidy vyvo lv u en cystitidu. cervicitidu a bartolinitidu, u mu krom uretntidy tak prostatitidu, vezikulitidu, cpidydimitidu a orchitidu. Bohuel se ne vechny eny s onemocnnm zp sobenm bienkou vas obrt na doktora a vyhledaj

Obrzek . 9 Bienky a - bikar prvok (dospl stadium) b - amba (prostedni a nejvce agresivn forma) Nalevo je amba bienky. kter zachytila nkolik erytrocyt (ern kulikv). zprava je hladov bienka. c. Bienka ve form cysty. Zleva v cyst sed dv bi enky. zprava tyi.

'/>.

Lkask prohldka zdravch en prokzala, e deset a ticet pt procent z nich je nakaeno bienkain, (u mu to je od dvou do estncti procent). Trichomonza se u mu i en pen pohlavn. Pvodce nemoci natst dlouho nevydr ve vnjm prosted a pod vlivem vysok teploty, sucha a zmn osmotickho tlaku u poevnch bienek i ve vod) rychle hyne. Tnchomonza se u lovka vyvj a prochz ur itmi stadn. Lba prostedky proti trichomondm trv v prmru o dvou do t msc. Kdy prvodce nkazy pronikne do organismu, zle na dalch faktorech, jak nemoc zane postu povat. Prbh infekce ovlivuj dal soubn pro bhajc nemoci, vitaminov deficit a hormonln po ruchy, zmna stavu poevnch stn v thotenstv nebo po jeho umlm peruen a tak dle. Obecn plat, e ve slabm organismu se uchyt i slab nkaza a zpso b tk onemocnn. Jak probh nkaza u ten Zda se ena nakaz, to v hojn me zle na stavu poevnho epitelu. Pi dostatenm mnostv estrogen, kter znamen dostatek glykogenu v povrchovm epitelu pochvy, je riziko nkazy mal. To se zvyuje se pi mechanickm a chemic km pokozen slizmce, zejmna v postklimakteriu. Pi menopauze je atrofovan slizmce vagny obzvl citliv a to je dal negativn faktor pro rozmnoo vn bienek. Nejlpe se jim da pi p\\ 5,5-6. Naka en eny maj vy vaginln pl ne. zdrav eny.

Pi zven kyselosti poevnho obsahu - pH 3-3,5 me nastat spontnn vylen a zmizen poevnch bienek. Tto kyselosti doshnete i samostatn s po moc novorozeneck uriny. Jsou znmy ppady man elstv, kdy nakaen mu penesl nkazu na man elku, ale ta neonemocnla - dky nzk hodnot pH poevnho obsahu (kolem 3,5-4). Zeny se v drtiv vtin nakaz bienkami od mu penae nebo nemocnch uretntidou. V prvnm ppad se parazit dostanou do pochvy ve spermatu, ve druhm ve vtoku z moovho kanlu. Jako prvn je zasaena pochva, potom moov kanl a dle dal orgny urinogenitln soustavy. V enin pochv se nachzej leukocyty a plse Candida, je nut bienky, aby se pemnily do bun n formy a byly nerozpoznateln. Abychom odhalili bienky, musme potlait Candidu - tm se naru mi krobiln rovnovha v pochv. Bienky na to reaguj a aktivuj se, take je snadnj je odhalit. Trichomonza se asto projevuje jako kolpitida: blm vtokem a intenzivnm svedenm v pochv i v oblasti vnjch pohlavnch orgn. Mnoh eny pistoup k lokln lb samy nebo na doporuen lkae a skuten do dvou ai t tdn pozoruj znan zlepen zdravotnho stavu. Jsou pe svden, e se uzdravily, pestanou chodit k lkai a nejsou sledovny cel msce a mon i roky. Jsem pesvden, e takovto lba zamen pouze na li kvidaci vnjch pznak pacientkm sp ukod a zhoruje jim /drav: nemoc toti pejde z akutnho

74

75

stavu do chronickho a dostane se hloubji do orga nismu. Diagnostika trichomonzy u en Nkte gynekologov, napklad V. A. Mjelnikova, doporuuj pacientkm tyikrt denn uvat upro sted menstruanho cyklu Nystatin v objemu pt set tisc jednotek, alternativou je Levonn v objemu pt set tisc jednotek", jen se uv tikrt denn. Celkov lba, kter tak zahrnuje vplach pochvy dvouprocentnm roztokem zavac sody a potrn poevnch stn levorinovou mast, trv dvanct a trnct dn. Zrove se pedepisuje aloe 2,0 denn nitrosvalov po dobu patncti dn a elektroforza s jednoprocent nm roztokem sulftu zrnku, rovn patnctkrt. Ped oekvanou menstruac se vechny fyziologick pro cedury, lba aloe a lokln lba pochvy peruuj. Ponaje tvrtm dnem od potku menstruace se provd vtr ze t mst: z pochvy, z moov trubice uretry) a cerviklnho kanlu. Nejlep je opakovat vtry minimln tyi dny po sob, protoe bienky se mohou objevit jen v jednom mst. V jinch dnech vtry nemaj vznam, nebo bienky se stahuj do loisek uvnit organismu a do orgn umstnch ve. Tento efektivn zpsob zjiovn ptomnosti bienek v organismu prokzal, e jimi trp nikoli pt v gedn procent en, nbr ptapadest Dokonalej

k tomu pidme poet onemocnn stevn bienkou a bienkou dutiny stn, vsledkem budeme pekva peni: parazit ovldl sto procent populace, mu i en. J a k probh nkaza u mu U mu dochz k prniku bienek do moov tru bice, ovem za jinch podmnek ne u en. Ale i zde existuje vznamn poet faktor, pi kterch se pr vodce nemoci do tla nedostane a nerozmnouje se. Pat k nim kysel reakce moi a omvn stn moo v trubice, ale tak vysok odolnost sliznice v ppad, e v minulosti neprobhaly dn infekce. K negativnm faktorm se ad snen odolnost organismu, vyvolan zmnou normln rovnovhy vitamin, anatomick defekty a soubn uretritida jinho pvodu.

Diagnostika trichomonzy u muU mu trichomonza velmi asto probh skry t. Takov mu o nkaze nev a mysl si, e je zcela zdrv, akoliv je ve skutenosti penaeem nkazy. Diagnostikovat infekci zpsobenou bienkami me me jen specilnm metodami, zahrnujcmi kadoden n vtry a sri kombinovanch provokac. Nicmn z patncti a dvaceti laboratornch sklek se bienky objev pouze na jednom a dvou, protoe pvodce se usazuje v uzavench loiskch. Z nich parazit pro nikaj do moov trubice pi pohlavnm aktu nebo vli vem jinch faktor.

apodrobueji modern metody toto slo opt zvily,take se doshlo skoro na devadest procent Pokud

76

77

Symptomy trichomonzyInkuhan doba trv v prmru pt a patnct dn. Celkov klinicky obraz charakterizuj relativn jedno tvrn symptomy bez specifickch zvltnost. Pacienti si nejastji stuj na vtok, svdni, bo lesti pi pohlavnm styku, ast nik moi, patn sp nek a celkovou podrdnost. K symptomm kolpitidy zpsoben bienkami pa ti pedevm hust', hnisav a zpnn vtok, v akut nch ppadech naleptvajc sliznice a s pms hni savho sekretu. Sliznice pochvy je pi akutnm zntu pochvy zpsobenm bienkami natekl a erven, msty s krvcejcmi rankami (obecn je krvciv). Z pochvy vytk hust- hojn vtok a drd sliznici poevn pedsn a ki vnjch genitli. Pi nemoci v chronickm stadiu dochz k pekrven poevnch stn. Vtok se zmen, ale zstv napnn. Pi kolpitid zpsoben bienkami se zntliv proces roz i na poevn st krku dlohy. Je-li zasaena moov trubice v okol vnjho otvoru, projevuje se choro ba rovn pekrvenm a otoky a nemocn si stuj na ast a bolestiv moen. U mu nemoc probh obdobn jako kapnkov nebo jin bakteriln uretntida.

soben infekc bienky nkdy probh bez jakchkoli symptom, ale ourek bv nakaen mnohem astji ne pi kapnce. Nlezy bienek ve vzorku tkn z varlat a v sekretu z prostaty dokazuj, e bienka poevn se z moov trubice me dostat kamkoli do orgn urinogemtln soustavy. K tm nsled km trichomonzy u mu pat: zen moovho kanlu, kter ovem nevznikne okamit, ale tvo se dva a osm let. Pi lb nemoci je teba udlat vech no proto, aby se u pacienta eliminovaly tyto nebezpe n komplikace. K pznivm faktorm pat vasn di agnostika a intenzivn lba.

Lba trichomonzyGynekoloka V. A. Mjelnikova doporuuje, aby pi lb trichomonzy byly vyuvny prostedky zlep ujc obnovu tkn a stimulujc obrann sly organis mu, aby se medikamenty v tle snze dostaly k lois km nkazy. Lba nemoci je popsna ne: V prvn fzi len je pacientova obden nitrosvalov podvna aloe, asi osmkrt a desetkrt stdav s nitrosvalovou gonokokovou vakcnou, objemov od mnostv 0,025 ml (dv st padest milion jedno tek) do mnostv 1,25 ml, co in tyi a pt injekc podvanch obden, piem dvky se pokad zvyuj o 0,25 ml. Soubn se pedepisuj antiparazitrn pro stedky, zejmna Metronidazol (Tnchopol) v mnostv jedn tablety (0,25 g) tikrt denn po jdle v prbhu deseti dn, take celkov na prvn cyklus lby pipa d 7,5 g. Po pivnm cyklu nsleduje druh, za nm tet a tak dle. 79

Mon komplikace pi lb trichomonzyZnt moov trubice (uretntida) je U mu nm ze zkladnch projev trichomonzy. Stejn u kapnkovch nemoc pak dochz k nakaen lch orgn unnogenitln soustavy Proftatitida 7H jed jako dal /p

Zcela jinak pistupuje k lb infekc zpsobench bienkami prodn medicna. Nejprve je teba provst dkladnou oistu organismu a pot rznmi zpsoby upevnit imunitu. Tet krok spov v lb vech t druhu bienek. Nejefektivnj je lba elixrem Trojtko, protoe zabr na vechny druhy bienek. Pomh tak tinktu ra z membrn vlaskch oechu naloench ve vodce, jet innj je tinktura z membrn nebo zelench slupek vlaskch oech naloench v petroleji. Pi pomnm recept: Nasbrejte skienici vnitnch membrn vlaskch oech, rozemelte je v mlnku na kvu promchejte s pslunou tekutinou a necht odstt v temnm mst. Prvn den - pt kapek na lan aludek. Druh den - deset kapek. Tet den - dvacet kapek a takto pokraovat cel msc. Prodn lba hienky dutiny stn Bienka se v dutin stn iv zbytky jdla, kter zstaly hostiteli mezi zuby. Nejradji m tuky a cuk ry. Bydl v prostoru mezi dsnmi a zuby, v povlaku na /ubech, ve slinch, hlenech, tknch dutiny stn I na mandlch. Parazit v stech vyluuj toxiny, kte ni dsn i zubn sklovinu a krom toho zpsobuj znty mandl. Mon nevte, e etnost tchto nezvanch oby vatel, bienek, se v stech zv pi kadm polib| len teba dodvat, e lovk s promiskuitnmi sklony asto mn krom partneru tak parazity ;t tiH O

se s kadm novm partnerem stvaj agresivnj a zhoubnj. Pacientm se doporuuje cucn slunenicovho nebo jet lpe olivovho oleje. Rno na lan alu dek naberete do st vrchovatou polvkovou lci ole je a cucte jej tak dlouho, dokud se jeho konzistence nezmn a nebude z nj vodnat blav hmota; to trv zpravidla deset a dvacet minut. Potom si dkladn vyplchnte sta pevaenou vodou nebo (jet lpe) vtakem z pelyku a k tomu vkejte trochu klikvy, a pokud mte, zapijte to klikvovm motem. Procedu ru zopakujte i ped spanm. Tajemstv efektivity tto procedury tkv v tom, e toxiny bienek jsou rozpustn v tucch. Olej ob sahuje kyselinu Irpoovou, kter podporuje jejich rst a zrove slou jako vbnika, kter parazity pitahu je a lovk se snze zbav jak parazit samotnch, tak i jejich toxin. Prodn lba bienky stevn Proti infekcm zpsobenm stevn bienkou se nejvce uvaj hok bylinky s antiparazitrnmi vlast nostmi v suenm stavu: pelynk, hebek a nkter druhy koen, napklad cibule, esnek a hoice. Dle na n psob potraviny kysel chuti a erven barvy, kupkladu klikva a jin lesn plody. Prodn lba bienky poevni Na bienky poevni psob fytoncidy nkterch rostlin tak. e parazit hynou v prvnch minutch, nebo dokonce vteinch. Jsou to fytoncidy obsaen si

v cibuli, hoici, kenu, jehlinatch stromech, bze, rybzu, citronu, klikv a mandarinkch. Vc si o tom povme ve tet kapitole. Doporuuji vy, odvary, vtaky nebo olejov ppravky z uvedench rostlin; daj se pout i k vplachu vaginy a k vlhen tam pon, protoe pomhaj zniit infekci. Ke stejnmu elu, k vplachm a zvlhen tampon, se hod tak odpaen urina. Lebn cyklus zamen na elimina ci poevnch parazitu trv tden, pak se dl ti a pt dn pestvka a postup se opakuje a do plnho vy len. Zrove je teba zmnit jdelnek, pedevm z nj vylouit sladkosti, tun jdla, maso a kvasnice. Pi lb kolpitidy zpsoben bienkami, erozi dlonho hrdla a pi plsnch se dl vplach vaginy a klystry s vlatovinkem. Dle enm pomh zvlhovn vagny teplm vluhem z tchto bylinek: dubov kra -jedna polvkov lce eetlkov kra -jedna polvkov lce pelynk -jedna polvkov lce kvty vratie -jedna polvkov lce peslika poln -jedna polvkov lce Bylinky pelijte temi litry vac vody a necht dv a ti hodiny vyluhovat. Pokud je pro vs tento ppravek slab a potebu jete nco silnjho a innjho, postupujte jako pi pprav odvar a vodu odpate: nejprve pl litru a po tm jeden a pl litru a nakonec ve scete a uvejte. Obyejn sta dva litry vluhu o teplot ptaticet a estaticet stup Celsia K poevnm vplachm se hod speciln hsmarchv lek, (minovou trubii ZAvete k dlonmu pku.