Interkulturní komunikace

Interkulturní komunikace

• Procesy interakce a sdělování v nejrůznějších typech situací, při nichž jsou komunikujícími partnery příslušníci jazykově a nebo kulturně odlišných etnik, národů, rasových či náboženských společenství (Průcha, 2010)

• Je determinována specifičnostmi jazyků, kultur, mentalit a hodnotových systémů komunikujících partnerů

Interkulturní komunikace

• Reflexe komunikačního procesu mezi individuálními a nadindividuálními subjekty náležejícím k rozdílným kulturním systémům

• Odlišné:- Kognitivní struktury- Emocionální struktury- Způsoby percepce- Způsoby hodnocení skutečnosti

Vědní obory zabývající se interkulturní komunikací

• Psycholingvistika a sociolingvistika• Etnografie komunikace• Etnopsycholingvistika• Teorie jazykového relativismu• Interkulturní psychologie

Psycholingvistika a sociolingvistika

• Rozvoj od 60. let 20. st.• Procesy řečové komunikace jsou výrazně

ovlivněny etnickými a národními kulturami• Výzkum kulturních a etnických aspektů -

address rules atp.

Etnografický výzkum

• Metody a pojetí etnografického výzkumu• Případové studie

Etnopsycholingvistika

• Hlavní oblasti vývoje – Rusko a okolí• Především verbální asociace- např. hudební nástroje (děti 8 – 10 let)Rusko – piano, klavír, housle, tahací harmonika,

harmonikaUSA – banjo, buben, zvonek, kytara, flétna

Tzv. mentální slovník

Jazykový relativismus

• Základem je hypotéza Sapira-Whorfa:- Myšlení je určeno jazykem, kterým se mluví- Rozdíly mezi jazyky se odrážejí i v interpretaci

světa a vnímání druhých- Nikdy nelze dosáhnout absolutního

porozumění (přísloví, slovní hříčky atp.)

Interkulturní psychologie

• Aplikace psychologických poznatků• Výzkum kultur, jazyka a komunikačního

chování• Především humanistické pojetí

Kultura

• Produkt minulého chování lidí• Usměrňovatel budoucího chování lidí• Dlouhodobý vývoj• Kontinualita vývoje (změny pozvolné i

skokové)• Etnická kultura X národní kultura• Počty etnik a kultur ve světě• Vztah kultury a jazyka (jazyk X nářečí)• Národ X stát

Typologie národních kultur• Geef Hofstede (NL – prům. management)• Potřeba znalosti vznikla se zrychlením globalizace a

vznikem mezinár. organizací =) zintenzivnění obchodu a ek. – pol. styků

• Přehled MO?• Podle Hofstedeho je kultura „mentální

naprogramování“• Kultura – různé vrstvy (rodina, sociální třída, profesní

skupina, náboženská skupina atp.)• Národní či etnická kultura – společná a dominantní

vrstva (národní mentalita)

Typologie národních kultur II.• Určující rys národní kultury – hodnoty• Psychologické pojetí – hodnoty = regulační mechanismy

chování• Typologie národních kultur:- Dimenze (kvantitativní indexy)1) Mocenský odstup2) Individualismus X kolektivismus3) Maskulinita X feminita4) Vyhýbání se nejistotě5) Dlouhodobá X krátkodobá orientace

Mocenský odstup

• Vztah lidí určité kultury k autoritě• Míra, v jaké obyvatelé a instituce očekávají a

akceptují nerovnoměrné vertikální rozložení moci

• Země s velkým mocenským odstupem:Malajsie, Mexiko, Francie, Turecko• Země s malým mocenským odstupem:Dánsko, Irsko, Nový Zéland, Švédsko

Individualismus X kolektivismus

• Rozsah závislosti jedince na kolektivu• Míra volnosti pro vlastní iniciativu jedince• Individualistické zeměUSA, Velká Británie, Kanada, Austrálie, Belgie• Kolektivistické zeměGuatemala, Ekvádor, Pákistán, Jižní Korea,

Indonésie

Maskulinita X feminita

• Zastoupení a vliv mužského/ženského prvku v hodnotách společnosti (např. průbojnost)

• Maskulinita – rodové role jsou zřetelně odlišeny• Feminita – rodové role se překrývají• Maskulinní státy:Japonsko, Rakousko, Itálie, Švýcarsko, Mexiko• Femininní státy:Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko, Finsko

Vyhýbání se nejistotě

• Rozsah, v jakém se kultury cítí ohroženy nejistými či neznámými situacemi

• Jak moc lidem vadí podstupovat riziko změn (v zaměstnání atp.)

• Silné vyhýbání se nejistotě:Řecko, Portugalsko, Japonsko, Srbsko• Slabé vyhýbání se nejistotě:• Singapur, Dánsko, Velká Británie, Hongkong

Dlouhodobá X krátkodobá orientace

• Vyjadřuje vlastnosti lidí vztažené k budoucím odměnám, ochotě podřizovat se ve prospěch dlouhodobých cílů atp.

• Rozdíly mezi „západním“ a „východním“ myšlením

• Dlouhodobě orientované země:Čína, Japonsko, Jižní Korea, Nepál• Krátkodobě orientované země:Kanada, USA, Velká Británie, Španělsko

Charakteristiky komunikačního chování v národních kulturách

• Komunikační kontext – nízký X vysoký- Nízký (vyjadřují explicitně to, co má být sděleno) – Německo,

Švýcarsko atp.- Vysoký (méně otevřené vyjadřování, nutná interpretace) –

Vietnam, Čína, Japonsko, Španělsko, Francie• Oslovování a používání titulů- Formální (Rakousko, Polsko, Itálie, Maďarsko, ČR)- Neformální (USA, Skandinávie, Velká Británie)• Tykání X vykání - dtto• Komunikační etiketa – druhá vrstva komunikace - specifické rysy- komunikační rituály (např. podávání ruky, dotýkání, líbání, úsměv, ventilace či potlačení emocí

Interkulturní komunikace a akulturace

• Akulturace – neuvědomovaný proces, přejímání prvků jedné kultury příslušníky jiné kultury

• Dochází k trvalým kulturním změnám• Typické příklady probíhající akulturace v

současnosti- Sámové, Inuité, Lužičtí Srbové, Maďaři (SVK) atp.

• Hlavní vliv má jazyk (v minulosti např. latina a římské impérium)

• Asimilace – vyšší typ, přechází v ni akulturace• České prostředí a akulturace???

Bariéry v interkulturní komunikaci• Stereotypy (atribuce, předsudky)• Etnofaulismy (neoficiální označení příslušníků jiného

národa – př. Amíci, Dederoni, žabožrouti, Frantíci, rákosníci atp. – často negativní konotace)

- Vztahují se k mentalitě, typickému chování, odívání, zvykům atp.

- Někdy neškodné (španělská vesnice X das Böhmische Dorf)

- Politické konsekvence (např. korektnost a vývoj pojmů)- Negro -) Black -) Afroamerican -) African American

• Používání konkrétního jazyka (př. Vlámové a Valoni)• Odlišnost kultur• Odlišné koncepce a systémy jazyka

Jazyky v Evropě a ve světě• Počet a rozložení jazyků• Hlavní jazyky světa (mateřské X oficiální)• Vývoj prostorového rozložení jazyků• Mezinárodní jazyky (lingua franca, ido, esperanto atp.)• Evropské jazyky- Indoevropské- Ugrofinské- TurkotatarskéLingua franca – angličtina, Global English, funkční a teritoriální aspekt

Znalost cizích jazyků v české společnosti

• Důležitá jazyková a sociální kompetence• Alespoň elementární znalost:- žádný cizí jazyk 26,5 %- 1 a více jazyků 13,8 % - 2 jazyky 27,2 %- 3 jazyky 21,3 %- 4 a více jazyků 11,2 %

Příklady událostí ovlivněných interkulturní komunikací

• Do současných postojů a postojů politiků se často promítají důsledky historických událostí – tzv. kolektivní paměť

• Příklady:- Odmítání jazyka (němčina a ruština v ČR)- Posilování jazyka (Estonsko, Lotyšsko)- Jazykové označení státního území (Makedonie,

Kypr, Taiwan atp.)- Politická rétorika (přímá x skrze média)

Děkuji za pozornost