INZERCE Houbaská sezona začíná - IProsperita · ROSSMANN, Dominik Hašek – ambasador...

ŘešeníEva Brixi

Na sklonku létaŽhavé polibkyA horké dlaně

Teď budem jenom spoluA odevzdaně

Už jenom cesty v nadějiSplétáme ze vzpomínek raději

www.madambusiness.cz Žena, která se neztratí

září 2017

Houba�ská sezona začínáChcete si pochutnat na tradičních pokrmech, na něž se těšíte po celý rok? Pak kupujte vajíčkafirmy OVUS – podnik živočišné výroby, spol. s r.o., která je jejich předním dodavatelem v ČR.

www.ovuspraha.cz

INZERCE

2

pro dobrou věc

www.madambusiness.cz

Rádi vídáme jen to dobré. Občaspřehlížíme ale smutné věci kolem nás,tedy násilí, týrání, ztrátu rodičů, lásky,zázemí k životu i radost z něj.ROSSMANN spol. s r.o., společnost silnéznačky z oboru drogerie a parfumerie,naopak protiklady života vnímá velmiostře. Linie společenské odpovědnostia charitativní pomoci je v této firmězakořeněná a příkladná. Každý rokvydává na pomoc dětem, které topotřebují, nemalé finanční prostředky.Za pár dnů odstartuje ve spoluprácis Nadací Naše dítě osmý ročníkcharitativní kampaně Dejme úsměvdětem v rámci aktivit ROSSMANNpomáhá. Manažerky komunikace Mgr. Olgy Stanley jsem se zeptala:

Síť drogerií a parfumerií ROSSMANN jeproslulá svým citlivým vnímáním života dě-tí a pomáhá, jak jen to jde. Proč jste zvolilizrovna tuto cestu?

V našem managementu vždy působili lidé, kteříse snažili chovat i jako odpovědní rodiče. K dě-tem máme vztah a příkoří se nás velmi dotýká.Navíc mnohé z našeho sortimentu patří právědětem a ženy v roli maminek tvoří velkou částnaší zákaznické obce. O to je naše vazba silnějšía emotivnější. A co je velmi podstatné, zaklada-tel našeho řetězce, pan Dirk Roβmann, má kespolečenské odpovědnosti velmi blízko, na trhuje v Německu již 45 let, a její principy zavedl uždávno do každodenní praxe.

V týdnu od 11. do 15. září 2017 se usku-teční již 8. ročník vaší sbírky, i letos jste serozhodli věnovat nejméně pět milionů ko-run právě dětem. Jak je získáte?

Je to velmi jednoduché. Zapojit se může každýz našich zákazníků. Stačí, když v uvedenýchdnech zakoupí v našich drogeriích zboží ozna-

čené logem kampaně Dejme úsměv dětem.Tržby za toto období věnujeme prostřednic-tvím zmíněné nadace vybraným azylovým do-mům, dětem z Klokánků, na výcvik asistenč-ních psů, na obnovu babyboxu a na řešenísituace podle individuálních žádostí sociálněslabých rodin s hendikepovanými dětmi. Vě-řím, že i letos přispějeme k tomu, aby se mělyu nás děti lépe a ty se složitým životním osu-dem se mohly více usmívat. Ostatně běhemsedmi předchozích ročníků jsme již věnovalipřes 41 milionů korun na podobné aktivitya moc nás to těší.

Letošní ročník ale prošel určitými změ -nami...

To je pravda. Kampaň byla přejmenována naDejme úsměv dětem a získala i nové logo, kte-ré je svou červeno-bílou kombinací laděno dokorporátních barev společnosti ROSSMANN.Tvářemi a zároveň ambasadory celé kampaněvšak zůstávají Alice Bendová a Dominik Ha-šek, kteří jsou jejími dlouholetými partnery.

Kam tedy finanční prostředky poputují?

Především do azylových domů pro matkys dětmi. Bude jich deset z celé České republiky

a každý získá 200 000 korun na konkrétnívzdělávací program nebo na volnočasové akti-vity dětí, videotrénink pro nácvik komunikacemezi matkou a dítětem, kurz finanční gramot-nosti, kurz vaření, výchovné poradenství s psy-choterapií apod. Peníze věnujeme také na po-krytí letních ozdravných pobytů v roce 2018pro 160 dětí umístěných v Klokáncích. Na300 000 korun půjde na obnovu babyboxuv nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. Rovněž bu-de uhrazen výcvik tří asistenčních pejsků prohendikepované děti. Zbylé finanční prostředkyse použijí na pokrytí žádostí došlých do Nada-ce Naše dítě od sociálně slabých rodin, kterépečují o postižené děti.

S Nadací Naše dítě spolupracujete od za-čátku?

Ano, už osm let a je to velmi pěkný vztah. Zatuto dobu jsme se pokusili udělat život šťastněj-ší mnoha dětem. Posláním nadace je pomoc tý-raným, zneužívaným, zanedbávaným, hendike-povaným a jinak ohroženým holčičkáma chlapcům, jež se ocitli v těžké životní situaci.Prostřednictvím nadace vybrané finanční pro-středky rozdělujeme tam, kde jsou nejvíce tře-ba, a tam pomáhají. A to nás naplňuje.

za rozhovor poděkovala Eva Brixi

Dejme úsměv dětemje kampaň o lásce i potřebnosti

Z nedávné tiskové konference (zleva): Táňa – trenérka psů z organizace Helppes, Olga Stanley – manažerka komunikace ROSSMANN, Alena Bukvová – ředitelka nákupuROSSMANN, Dominik Hašek – ambasador kampaně, Zuzana Baudyšová – ředitelkaNadace Naše dítě, Vladimír Mikel – jednatel společnosti ROSSMANN, Ivana Dvořáková –specialistka komunikace ROSSMANN, Marcela Syrovátková – vedoucí marketinguROSSMANN, Václava Svobodová – specialistka komunikace ROSSMANN, Sámer Issa –zpěvák, Jitka Sedláčková – herečka, Zuzana Daušová – ředitelka organizace Helppes

Věřím, že i letos přispějemek tomu, aby se měly u nás dětilépe a ty se složitým životnímosudem se mohly více usmívat.Ostatně během sedmipředchozích ročníků jsme jižvěnovali přes 41 milionů korunna podobné vybrané aktivitya moc nás to těší.

nákupy s myšlenkou

INZERCE

Černá barva obecně znamená smuteka smrt, avšak zcela opačně je tomuv případě černého diamantu. Šperkys těmito kameny v sobě nesou speciálnívýznam jak pro dárce, tak i proobdarovaného, symbolizují vášeň a sílu.Pokud tedy chcete naplno vyjádřit svojecity a současně posílit s partnerem svůjvztah, rozhodně není třeba se bránitprstenu s černým kamenem. Popularitačerných diamantů roste, v současnosti je najdete i u výrobce luxusních šperků,značky DIC.

Unikátní, dramatické i sofistikované, to jsoušperky pyšnící se černými kameny. Jejichsymbolika však není dána pouze trendy po-slední doby, ale učarovala lidem již před sta-letími. Už tehdy věřili, že diamanty dokážípozvednout vnitřní sílu člověka, poskytnoutsvému nositeli balanc i zlepšit vzájemné vzta-hy mezi lidmi. V dnešní moderní době jsoujeho pozitivní vlastnosti vztahovány přede-vším k zaměstnání a práci, tedy schopnostiaktivovat invenci a tvořivost. Navíc se hodípro ženy i muže. „Pokud vybíráme diamantový šperk, měli by-chom uvažovat nejen nad samotnou barvoudiamantu, ale i nad jeho tvarem. Ať už volítenáušnice, náhrdelník, či prsten, černá barvakamene nejlépe vynikne u obdélníku, oválunebo kruhu. Skvělou volbu v případě zásnub-ního prstene představuje černý kámen umístě-ný na středu s okolím osázeným bílými di-

amanty,“ doporučila Jana Vernerová ze společ-nosti DIC, která nabízí kromě kolekcí šperkůi investiční diamanty. Pokud vaše polovičkapotřebuje dodat trochu sebevědomí a součas-ně ráda experimentuje, černý diamant je topravé pro ni. I přestože se mezi nejčastější barvy diamantůřadí bílá, žlutá, modrá či růžová, černý di-amant si mezi nimi rozhodně získal své místo.„Stejně jako všechny ostatní druhy je tvořenuhlíkem, což mu zaručuje jeho tvrdost, a tedyi odolnost. Je tak vhodný i ke každodennímunošení, při manuálních činnostech je však lep-

ší jej, stejně jako všechny šperky, raději sun-dat,“ doplnila Jana Vernerová. A čím je dánajeho barva? Černou barvu diamantu utvářímnoho malých krystalků, které jsou složené zeshluků minerálu grafitu. Tím se liší od jinýchbarevných kamenů, u nichž zabarvení vznikádíky stopovému množství jiných prvků, kterése do kamene dostanou už během procesu je-ho formování. Výsledná struktura je tedy jed-nolitá, což u černých diamantů neplatí. Jejichjedinečnost navíc spočívá i v tom, že je možnéje nalézt pouze na dvou místech na světě, a tov Brazílii a střední Africe. (tz)

Černé diamanty jsou sofistikovanéa podporují tvořivost a invenci

Informace do kabelky

Pro voňavý zážitek z květin Květinové vůně v nás větši-nou vyvolávají krásné vzpo-

mínky a pocity. Máte v oblibě třeba smysl-né magnolie nebo sladké lilie? Pak sinenechte ujít novou edici řady péče o pleťFa Flower Me Up! Ta nabízí sprchové kré-my, jež budou hýčkat vaši pokožku a zane-chají ji krásně vláčnou a hebkou. Deodo-rant stejné vůně bez obsahu aluminiovýchsolí a antiperspirant se složením bez alko-holu pak nabízejí spolehlivou ochranuproti pocení a dodají vám pocit svěžesti. Fa Flower Me Up! nabízí květinovou dáv-ku svěžesti, která začne ve sprše a potrvápo celý den. Díky stimulující vůni deodo-rantu Purple Lily Fantasy a antiperspiran-tu Magnolia Flirt si můžete užívat květino-vé vůně po celý den, ať jste kdekoliv.Deodorant s 0 % hliníkových solí a technologií non-stop fresh nabízídlouhotrvající deo-ochranu, zatímco antiperspirant s 0% obsahem al-koholu zajišťuje spolehlivou ochranu před tělesným pachem a pocenímpro dokonalý pocit jistoty. (tz)

Proč mi léto rychle utekloŘíkala jsem si, že tohle léto bude podle mého gusta, že si ho užiji, žeběhem prázdnin budu mít více času pro sebe, nebudu nikam pospí-chat, zkrátka budu si užívat, vnímat slunečné dny, chuť ovoce, vůnideště a trávy, koupání i večerních grilovaček. Že vynaleznu efektivnízpůsob, jak řídit vlastní čas, jak všechno stihnu, připravím rodincepár překvapení, no zkrátka, že to bude léto přenádherné. Pomalu sechýlí ke konci a zázrak se nekoná. Neuklidila jsem si ani pracovnístůl, ani pracovnu, neuspořádala archiv, nevygruntovala, zapomnělajsem na řadu báječných předsevzetí, neušila závěsy, nezhubla jsema ani jsem neudělala radikální řez v čemkoli. Netuším, co bylo příči-nou, i když... Můj život se ubíral po jiné koleji než ve stresu, shonua jedné schůzky za druhou. Dýchala jsem svým rytmem a nikoho doněj nenechala mluvit. A možná jsem našla cestu, která má cíl.

Eva Brixi

Jak si zjednodušita zpomalit život

Chcete žít méně hektický a zároveň naplněný ži-vot? Pomůže vám tato poutavě napsaná knížka.Ukáže vám, jak si příjemně zjednodušit a zpoma-lit běh času a zaměřit se na věci, které jsou sku-tečně důležité. Díky snadným, ale účinným cvi-čením dokážete nalézt potřebnou chvíli klidui v tom nejvypjatějším dni.

Doporučujeme vám kosmetickou poradnu GERnétic na www.madambusiness.cz

Tip Grady

pozdrav redakce / naše nabídka

4 www.madambusiness.cz

Prosperita Madam Businessvychází jako příloha časopisu Prosperita, ročník 11, září 2017Vydává RIX, s. r. o., Ocelářská 2274/1, 190 00 Praha 9Šéfredaktorka: PhDr. Eva Brixi-Šimková, e-mail: [email protected], mobil: 602 618 008Šéfredaktor www.madambusiness.cz: Martin Šimek, e-mail: [email protected], mobil: 606 615 609Grafický design: Michal Schneidewind, Korektury: Mgr. Pavla RožníčkováTisk: H.R.G. spol. s r.o., Distribuce: 5 P Agency, spol. s r. o. Placené textové materiály jsou označené grafickým symbolem ❚❚❚

www.madambusiness.czInternetový marketing: Media Know, www.mediaknow.net

Do čeho byste letos ráda investovala?

JUDr. Martina Děvěrová, MPAMagistrát hlavního města Prahyředitelka

Koupila jsem si nový byt, takže mne če-kají investice do jeho vybavení. Moc sito užívám, protože se o tom mohu bavit

a radit s mnoha lidmi, a navíc jde o tvůrčí proces, na jehož konci jereálný výsledek. Ten mi bohužel v mojí profesi občas chybí.

Myslíte si, že by u nás mělovíce žen podnikat?

MUDr. David Kostka, MBAZdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČRgenerální ředitel

Jednoznačně ano. Jasně to platío oborech takzvaně typicky ženských,

jako jsou například kosmetické služby, kadeřnictví, manikúra, pe-dikúra. Ženská jemnost a preciznost jsou tady podle mého názorutéměř nezastupitelné. Ale nejen to, ženy jsou dobrými podnikatel-kami i v lékařských oborech. Dětská lékařka má k dětem ve většiněpřípadů mateřský přístup, a tudíž i bližší vztah. Jsou i lékařské obo-ry, kdy něžná ženská ruka zmůže více než hrubá mužská síla. Mámna mysli například kožní nebo oční lékařství. Všeobecně pak platí, že ženy vnášejí do podnikání, ale i do řízenífirem, trochu jiné vlastnosti, postupy a emoce než muži a ve vý-sledku tento mix přináší hodně užitku. Jednoznačně hlasuji progenderovou vyváženost jak v podnikání, tak v managementu firem.A že to myslím vážně, dokládá i fakt, že v třináctičlenném top ma-nagementu ZP MV ČR máme šest žen.

5Žena, která se neztratí

pro radost

Hrnečky jsou kousek mého srdce, mého potě-šení, patří k mému životu víc než samotný ná-poj k osvěžení. Ráda pozoruji jejich tvary, de-kory, kochám se noblesou uměleckého čidesignérského ztvárnění a bez ohledu na to,k jaké účelovosti byl hrnek navržen a určen,skládám si z nich své omalovánky života.V každou hodinu, den, každý při opakující sei neopakovatelné příležitosti je jedinečným,a i když je po léta stejným, je vždy jiným, jinakviděným, odlišně vnímaným. Podle nálady,úspěchu, proher, snu.Hrnečky a šálky z Českého porcelánu v Dubíu Teplic mám ráda obzvláště. Vím, že některénavrhoval sám generální ředitel Ing. VladimírFeix, a to k radosti zákazníků, velkých i malých,odvážných i takříkajíc normálních, kteří potře-bují hrnek k tomu, aby prakticky sloužil. Mno-hé kousky vznikly na základě Hrnkových sym-pozií, třeba ty s ouškem ve tvaru a dekorupreclíku, rohlíku, koláče, těch mám doma ně-kolik a také jsem je darovala řadě přátel a ka-marádů. A moc ráda bych v tomto počínánípokračovala, a už dopředu vím, koho ještě bytakový parádní ryze český hrnek snídaňovýuvedl v šílenství kladných emocí. Hrnky a šálky z Dubí se vyznačují prvotřídníkvalitou, nápadem, i tím obyčejným spotřeb-ním, možnostmi využití, ať už z nich popíjíte,

nebo do nich strkáte tužky, nebo si je jen takvystavíte na odiv. Porcelán z Dubí v sobě nesekus tradice, hrdosti, úctyhodné snahy dát kli-entovi to, co je každodenní potřebou nejenk účelům občerstvujícím, ale i estetickým.Hrnky a šálky s pečetí životní moudrosti škád-lí, provokují, uklidňují, vybízejí k otázkáma obdivu. Vladimíru Feixovi bylo letos 85 let. Generálníředitel v tomto věku a svižném životním tem-pu je unikát. Pátrám po stopě, ptám se, jak jeto možné, že vydržel všechny ty houpačky trhu, problémy s exportem, pošramocenouúctu mnohých k hodnotám, jak dokázal po-chopit, že dobro vždy vítězí nad zlem a že kaž-dý problém přece musí mít řešení. Nespočet tvarů hrnků a šálků s cibulovýmvzorem, i to je jedna velká kapitola profesníhoi osobního života Vladimíra Feixe. Ne že bychmilovala jen kobaltovou modř a neviděla nicnež cibulák, ale když tak zpětně hodnotímvzájemnou spolupráci, nelze nenapsat, že jsemvždy žasla nad vším, co svému oboru předal,co napověděl, čím vybídl. Cibulák patří k jehosrdci stejně tak jako disciplína, snaha dát fa-brice řád a přidanou hodnotu velkého znalce.Každičký šálek nebo hrnek s pečetí rukodělnévýroby je nejen o nápoji, ale o vztahu lidí k li-dem, věcem i událostem, které je obklopují

a propojují. Je to svědectví minulosti i přítom-nosti a snaha ukázat, že dobrá práce má smysl.A jak se tak prolínají úvahy o záležitostechvšedních i svátečních, jak tak upíjím dnům je-jich hodiny, jak tak používám ty hrnky a hrne-čky, šálky a šálečky s všelijakými oušky, všeli-jakých barev, všelijakých poselství, vím, ževelký díl mého vztahu k porcelánu v prostorunápojovém ovlivnil právě Vladimír Feix. Hlasjeho osobitosti je slyšet nespočtem oušekvšech těch bucláků i zhmotnělých subtilněj-ších rozměrů a našeptává: jít za svým snemznamená věřit a nevzdávat se. Těšit se z každéchvíle, kterou máme šanci prožít, ať ve veseléčinorodosti, nebo ve starostech, které k námprostě patří. Máme-li minutku, užívejme si to-ho, co nám dobře slouží a co je nám příjemné,aniž to dokážeme někdy přesně definovat. Jámiluji hrnky a hrnečky, věrné společníkymých okamžiků, jako otisky myšlenky, kteráač vznikla, teprve se probouzí.

Eva Brixi

Hrnečky a šálky jako omalovánky životaMám ráda hrnky, hrnečky, šálky, kafáče, obří i ty maličké, do kterých se vejde jenjeden jediný lok kávy, ale i ty bachraté, někdy až agresivně neforemné, či až přílišstylové, z nichž popíjíme rádi bylinkový čaj na zahradě a v zimě doma u kamen,prostě všelijaké. Kdybych měla muzeum, jistě bych je sbírala a sbíralaa vystavovala, vytvářela z nich kreace, vymýšlela bych si, jaký k té či onépříležitosti použít a v jakých souvislostech nabídnout. Nejen k servírovánírozmanitých nápojů, ale také k aranžování květin, větviček, stébel, kaktusů,kamínků, bonbonů, prostě všeho, čím se snažíme dělat příbytek, kancelář,koupelnu, verandu, pergolu útulnou, krásnou, inspirativní, milou a nejmilejší.

3x fo

to K

ateř

ina

Šim

ková


informace na talíři

Umíte si představit jídelníček bezvajec a kuřecího? Bez krůtí šunkya silné slepičí polévky? Vánoce bez cukroví a vánočky, které bez pořádného vajíčka prostěneuděláte? Grilovačku jenz vepřového? Myslím, že ne. A víte,jak se podniká producentůmdrůbežího masa, vajec, výrobcůmkrmiv či obalů? Každý by na to asiodpověděl jinak a po svém, podle oboru, který reprezentuje.Souhrnné znalosti má Ing. GabrielaDlouhá, Ph.D., předsedkyněpředstavenstva Českomoravskédrůbežářské unie, z.s.:

Jaké je poslání unie? A co všechno pro svéčleny dělá?

Českomoravská drůbežářská unie, z.s., jesdružení chovatelů nosné a masné drůbeže,sdružujeme i firmy zabývající se porážkoudrůbeže, zpracovatele drůbeže a vajec. Další-mi členy jsou výrobci technologie pro drů-bež, výrobci obalů a krmiv. Hlavním úkolemunie je zastupovat chovatele při jednáníchs ministerstvem zemědělství, Státní veterinár-ní správou ČR, Státním zemědělským inter-venčním fondem, Agrární komorou ČR, Po-travinářskou komorou ČR a dalšími státnímia nevládními organizacemi. Naším poslánímje informovat chovatele o všech novinkách,které se jich týkají. Usilujeme o zajištění conejlepších podmínek pro své členy. Velkoupředností je možnost podílet se na tvorběa připomínkování legislativy přes výše zmí-něné organizace týkající se chovatelů drůbe-že. Příkladem úspěšné práce je připomínko-vání dotačních titulů pro odchov a chov

všech kategorií drůbeže. Dále jsme i školicímstřediskem, pořádáme semináře a vybranáškolení. Vydáváme časopis Drůbežář Hydi-nár, který čtou i drobní chovatelé. Propaguje-me českou produkci vajec a drůbeže.

Sdružujete tedy rozmanité subjekty. Zůsta-nete u těchto kategorií dále, anebo bude-te možnosti vstupu pro další specializacerozšiřovat? Mohou se stát členy napříkladhotýlky, restaurace, lahůdkářství?

Jak již jsem v předchozí otázce zmínila, sdru-žujeme i dodavatele krmiv, výrobce premixů.S výzkumnými organizacemi spíše úzce spolu-pracujeme, jejich zaměstnanci přispívají dočasopisu a přednášejí na našich seminářích,a samozřejmě v případě potřeby konzultujemejejich výsledky výzkumu. Členy jako hotýlky,restaurace, lahůdkářství zatím nesdružujeme,ale v případě jejich zájmu jsme ochotni spíšespolupracovat jako například s výzkumnýmiorganizacemi.

Převažují členské firmy s českým kapitá-lem? Jaký podíl těch se zahraničním vlast-níkem?

Část členských firem je nadnárodních, kterémají v ČR zastoupení. Více než polovina jsouale české firmy.

Zasahujete do diskuzí týkajících se občas-ných problémů s drůbežím masem nebovajíčky?

Snažíme se upozorňovat spíše na bezpečnosta kvalitu těchto produktů tuzemských i dovo-zových. Jak všichni víme, veškeré kauzy se tý-kají dovozu. Vzpomeňme především na ny-nější kauzu s vejci z Nizozemí a Belgiis toxickým fipronilem, salmonelu ve vejcíchz Polska, mase z Brazílie, dioxiny v německédrůbeži a vejcích a řadu dalších.

Dá se specifikovat, v čem se odlišuje drů-beží maso z českých chovů od toho, kterése k nám dováží?

Na tuto otázku jsem si sama odpovědělav předešlé. České drůbeží maso a vejce jsoupod neustálou kontrolou českých dozorovýchorgánů. Výrobci podporují českou ekonomi-ku, zaměstnanost a neputují sem tisíce kilo-metrů, a proto nezatěžují životní prostředí.Drůbeží maso a vejce české produkce jsoukvalitní a bezpečné.

Drůbeží maso je zdravé, chutné a vhodnék nejrůznějším úpravám a dietám. Stejně takjako vajíčka, která se již nazývají superpotra-vinou. Nepomýšleli jste například na to, žebyste zřídili na svých webových stránkách„kuchařku“, do níž by mohla přispívat širokáveřejnost svými osvědčenými recepty a foto-grafiemi? Motivovat tím, že se jednou mě-síčně jeden vybere a autor odmění?

Většina našich členů má svoje webové stránkya sociální sítě a výše zmíněné si dělají samo-statně. Já bych toto v budoucnosti zařadila spí-še do časopisu.

Ostatně – jak je to s konzumací drůbežíhomasa u nás? Jíme ho optimální množství?Třeba toho krůtího?

Spotřeba drůbežího masa, včetně krůtího, bylavloni u nás přes 26 kg na osobu a rok. Drůbežímaso nemá žádné omezení z důvodů nábo-ženských a je konzumováno na celém světě.Spotřeba drůbežího masa se neustále zvyšujejak v ČR, tak v ostatních zemích. Drůbeží ma-

Podnikání od předpisů až po vajíčko na měkko

Ing. Gabriela Dlouhá, Ph.D.

informace na talíři

INZERCE

so má příznivé biologické a nutriční vlastnostia je dobře stravitelné a dietní. U drůbežíhomasa je důležitá ekonomická výhodnost opro-ti masu z ostatních jatečných zvířat. Produkcekrůtího masa má v ČR v posledních letechspíše stagnující či snižující se trend.

Podobná otázka týkající se vajec: kolik jichsní týdně průměrný Čech? Je to hodně,nebo málo v porovnání s jinými zeměmi?

Průměrná spotřeba vajec vloni byla v ČR 255 kusů na obyvatele. Spotřeba vajec se v po-sledních letech zvyšuje, jelikož vejce je levný

zdroj živočišné bílkoviny, na vejce nejsou za-znamenány alergie a v posledních letech bylvyvrácen i vysoký obsah cholesterolu. Vejcebylo, je a bude nedílnou součástí české kuchy-ně. Současný spotřebitel ho bere jako samo-zřejmost a jeho význam trochu podceňuje. Slepičí vejce je z výživového hlediska plnohod-notnou potravinou s ideálním složením protei-nů (bílkovin), lipidů (tuků) a příznivým za-stoupením vitaminů a minerálních látek. Vejcepatří mezi potraviny s nejvyváženějším obsa-hem nutričně významných látek a zároveňi s vysokou stravitelností (u žloutku až 100 %).Stravitelnost vaječných proteinů je 98–100 %.

Vejce obsahuje všechny vitaminy kromě vita-minu C a z minerálních látek má hlavně vyso-ký obsah železa, fosforu, draslíku a jódu, zestopových prvků je významný obsah např. se-lenu.Vejce je svým obsahem komplexní potra-vina s vysokou výživovou hodnotou. Vejce jejednoduše zpracovatelné, a hlavně pro spotře-bitele snadno dostupné. Světové vědecké kapa-city předpokládají, že právě vejce bude tou po-travinou, která pomůže uživit stále vzrůstajícísvětovou populaci v následujících 50 letech.Vejce je součástí zdravé výživy. Tomu ho před-určuje jeho výživová hodnota. Konzumace jed-noho až dvou vajec denně je podle současnýchvědeckých závěrů bez problémů.

Lze působit na větší odběr drůbežího ma-sa a vajec třeba pro nemocnice, rehabili-tační centra, školní jídelny?

Za pomocí ministerstva zemědělství a Agrárníkomory se v současné době této otázce věnu-jeme a věříme, že v příštích letech tyto organi-zace začnou dávat přednost tuzemským pro-duktům z drůbeže.

O čem vypovídá strategie unie do dalšíchlet? Čeho byste rádi dosáhli?

Samozřejmě stoprocentní soběstačnosti ve vý-robě drůbežího masa a vajec!

ptala se Eva Brixi

8

k zamyšlení


Přestože se dnes někdy setkáváme s vyvra-cením pozitivního vlivu mléčného vápníkunapříklad v prevenci proti osteoporóze, vě-decká fakta hovoří jasně ve prospěch kalciaz mléka a mléčných výrobků. Jaké jsou aledalší benefity takto získaného vápníku?

Ve výživě současné populace zajišťují mléčnévýrobky asi 70 % přísunu vápníku. Zbytek jedodáván zeleninou a ovocem (16 %), vodou(7 %), cereáliemi (4 %), masem a rybami(3 %). Nejznámějším přínosem vápníku je je-ho vliv na růst kostí. Tento proces probíháv dětství a dospívání. Přibližně ze dvou třetinje ovlivněn genetickou výbavou jedince, ale ta-ké faktory okolního prostředí – tělesným cvi-čením, výživou, vitaminem D apod. Vápník,zejména vápník obsažený v mléce, má prvořa-dou úlohu. Četné studie prokázaly, že spotře-ba vápníku obsaženého v mléce, a to přede-vším před pubertou, má vliv nejen na velikostkostí, ale také na kostní hmotu. Optimální jekonzumovat denně tři porce mléčných výrob-

ků, např. jednu sklenici mléka + jeden jogurt+ kousek sýra (50–100 g).

Je prevence osteoporózy a zlomeninopravdu tak vážnou záležitostí, anebo jdeo lobby vašeho oboru?

O lobby nejde, naopak o léty potvrzené pravdy,od nichž jsme se začali odklánět v souvislostis diskuzemi o výživě. Je prokázáno, že vysokákostní hmota v dospívání chrání před rizikemosteoporózy a zlomenin (zápěstí, obratle, krčkustehenní kosti), které se objevuje daleko později(kolem 60 let) a s přibývajícím věkem jen dálenarůstá. Další navýšení množství kostní hmotyo 10 % znamená snížení rizika zlomenino 50 %. A to je pádný důvod k zamyšlení se nadtím, co by měl obsahovat náš jídelníček. Oste-oporóza se vyznačuje úbytkem kostní hmotya poruchou mikrostruktury kostní tkáně,zrychleném u žen po menopauze s ukončenímčinnosti vaječníků, a vyvolává riziko zlomenin.Úbytek kostní hmoty vzniká v důsledku převa-hy odbourávání kostní hmoty nad novotvor-bou. Odpovídající přísun vápníku po celý životje hlavní prevencí mnohých neduhů.

Někdo tvrdí, že dostatek vápníku v lid-ském organizmu ovlivňuje i naši hmotnost.Je to tak?

Studie in vitro na lidských adipocytech (buň-kách tukové tkáně), in vivo na zvířatech a také

Tušili jste, že mléčný vápník ovlivňujenejen kosti, ale i tlak nebo hmotnost?

Zabývat se zdravou výživou je nejen módní, ale potřebné. K udržení kondice,radosti ze života je pestrá, čerstvá a jednoduchá strava více než vhodná. Však si topřiznejme – když se naobědváme v klidu a sníme „něco“ jednoduššího, je nám lépe,než když do sebe v chvatu cestou odněkud někam naházíme „cosi“ z papírovéhosáčku. Návrat k osvědčené kultuře stravování, včetně prostých receptur, má svéjasné důvody. Ovlivňuje naši pohodu, výkonnost, zdraví. Důležité faktory, o nichžpřemýšlíme stále více. Přesvědčen je o tom také Ing. Jíří Kopáček, CSc., předsedaČeskomoravského svazu mlékárenského. Zeptala jsem se ho:

Ing. Jiří Kopáček, CSc.


k zamyšlení

na člověku napovídají o příznivém působenívápníku na tělesnou hmotnost. Vápník mápravděpodobně regulační úlohu na energetickýmetabolizmus buněk, což postupně potvrzujívědecké studie. Navazující studie poté dále na-značily, že lidé konzumující více nutričně hod-notných potravin, např. mléčných výrobků,mají také nižší celkový příjem energie (kcal)a nejsou obézní.

Prý lze jistý přínos pozorovat v souvislostis krevním tlakem?

To je zajímavé. Četné pozorovací studie na li-dech poukazují na vztah mezi spotřebou vápní-ku a krevním tlakem. Studie provedené v Nor-sku u 7543 mužů a 8053 žen ve věku od 25 do69 vedly ke zjištění, že při pravidelné spotřeběmléčných výrobků dochází k poměrně malému,ale významnému snížení systolického a diasto-lického krevního tlaku. Obecněji lze říci, že nu-triční přístup založený na dietě s nízkým obsa-hem tuků, ale bohaté na mléčné výrobky, ovocea zeleninu, je velice účinný. Další vědecké studienapovídají o příznivé úloze vápníku také na jináonemocnění vyvolaná většinou více faktory. Jdenapříklad o účinek v prevenci rakoviny tlustéhostřeva, zprostředkovaně i možných cévníchmozkových příhod, předcházení tvorby zubní-ho kazu a mnoha dalších. Konečné výsledkymusejí být ale ještě potvrzeny.

Vápník v lidském těle je tedy docela věda...

I tak by se to dalo tvrdit. Na 99 % tělesnéhovápníku je obsaženo právě v kostech. Zbývající1 % vápníku v lidském těle má zásadní význampro mnohé životní funkce organizmu – srážli-vost krve, srdeční a svalovou činnost, již zmíně-ný krevní tlak, přenos nervového popudu svalu,fungování mnohých enzymů apod. Obsah váp-níku v krvi musí zůstat stálý. I jeho nepatrnázměna může vyvolat potíže, např. zvýšenoudráždivost nervového systému, nebo dokoncesrdeční zástavu. Vápník je z těla průběžně vylu-

čován – močí, stolicí, potem. Pokud je jeho pří-sun nedostatečný, organizmus začne využívatjako zdroje právě vápník obsažený v kostech,aby udržel jeho obsah a zajistil životní funkce.Proto je konzumace vápníku tolik důležitá. Pro-tože si organizmus vápník sám nevytváří, musíbýt tato látka dodávána výživou. Nejbohatší po-traviny na vápník jsou mléko a mléčné výrobky.Další potraviny jako sardinky (s kostmi), někte-ré ovoce nebo zelenina (kapusta, ořechy, mand-le) a některé minerální vody také vápník obsa-hují, ale v daleko menším množství. Vzhledemke své vstřebatelnosti a biodisponibilitě nejsouvšak všechny zdroje vápníku rovnocenné.

Co bychom ještě měli vědět?

Vápník musí být našemu tělu dodáván v roz-pustné formě, aby se v něm mohl vstřebávat. Jetřeba mít na paměti, že se tento proces snižujes věkem a naopak zvyšuje v některých fyziolo-gických stavech (těhotenství, dospívání apod.).Ke vstřebávání vápníku rovněž přispívají v mlé-ce obsažené fosfopeptidy a laktóza, která navícpodporuje vstřebatelnost vápníku i v dolní částistřeva, a to zejména v případě nedostatku vita-minu D. Většina rostlinných zdrojů – s výjim-kou kadeřavé kapusty – obsahuje látky, kvůlinimž je vápník nerozpustný, a tedy málo vstře-batelný: Jsou to například fytáty v pečivu, cere-áliích, sóje, luštěninách nebo oxaláty, např. vešpenátu, rebarboře, řeřiše, šťovíku či taniny, např. v čaji. Vstřebatelnost vápníku u člověka jev případě jednotlivých potravin velmi různá:mléko 32,4 %, sýry 32,8 %, jogurty 25 %, špenáta řeřicha 5–13 %, kadeřavá kapusta 29–32 %,obohacená sójová šťáva 23,7 %, vápenaté mine-rální vody 32,3 %.

Jsou všechny zdroje vápníku rovnocenné?

V případě porovnání jednotlivých zdrojů je tře-ba brát v úvahu obsah vápníku i jeho vstřeba-telnost a tzv. biodisponibilitu. Přestože je váp-ník obsažený v kapustě vstřebáván stejně dobřejako vápník obsažený v mléce, kapusta není navápník tak bohatá. Jeden litr mléka obsahujepřibližně 1200 mg vápníku, zatímco 1 kg ka-pusty (vařené) pouze asi 300 mg. Abychom te-

dy získali 300 mg vápníku, musíme vypít hrnekmléka, což je reálné, nebo sníst téměř kilogramkapusty, což by se asi málokdo odvážil. Poté, co je vápník ve střevě vstřebán, musí zů-stat zadržený v kostech a nesmí se vyloučit mo-čí. Proto musíme rozlišovat mezi vstřebatelnos-tí (ve střevě) a reálnou biodisponibilitou (prokosti). Mléčný vápník vykazuje velice dobroubiodisponibilitu. Mléčný vápník navíc využívá„efektu hlavních denních jídel“. Tedy rozloženéa prodloužené vstřebání vzhledem ke zpomale-nému střevnímu vyprazdňování, což příznivěpůsobí na jeho vstřebávání a kostní retenci. Tovšak neplatí pro ostatní zdroje vápníku, které sepřijímají mimo hlavní denní jídla.

Jaký je doporučený nutriční přísun vápníku?

Denní příjem vápníku se v evropské či americ-ké stravě pohybuje mezi 600–1200 mg. Z toho-to množství se vstřebává jen 5–50 %. Přibližně50–70 % celkové denní spotřeby se hradí mlé-kem a mléčnými výrobky. Ve většině případů seuvádějí tyto doporučené denní dávky:● 500 mg u dětí ve věku 1–3 let ● 700 mg u dětí ve věku 4–6 let● 900 mg u dětí 7–9 let● 1200 mg u mládeže ve věku 10–19 let● 900 mg u těhotných a kojících žen● 1200 mg u žen nad 55 a u mužů nad 65 let. Odborníci na metabolizmus se shodují v názo-ru, že využitelnost vápníku z mléka a mléčnýchvýrobků je vysoká. Mléko totiž neobsahuje látky,které vážou vápník do nevstřebatelné hmoty,čímž znemožňují jeho využití, a naopak obsahu-je laktózu a některé aminokyseliny, které využi-telnost vápníku zvyšují. Mléko a mléčné výrob-ky jsou potraviny bohaté na živiny a současnějde o cenově dostupný zdroj naší výživy. Ze-jména fermentované mléčné výrobky (např. jo-gurty) a sýry patří mezi nutričně hodnotné po-traviny nabízející široké spektrum základníchživin, a to vysoce kvalitní mléčné bílkoviny, vi-taminy a minerální látky (vápník, fosfor, dras-lík, jód aj.) Současně přitom jde o potraviny,které nemají příliš mnoho kalorií – oproti nu-tričně chudým potravinám označovaným za„prázdné kalorie“.

připravila Eva Brixi

Obsah vápníku v některýchmléčných výrobcích

výrobek mg vápníku ve 100 g výrobku

parmazán 1247ementál 1000eidam/gouda 850sýr s modrou plísní uvnitř těsta 600camembert 45 % t. v suš. 400tavený sýr 25 % t. v suš. 346tavený sýr 45 % t. v suš. 300tavený sýr 65 % t. v suš. 243balkánský sýr 280čerstvý kozí sýr 240čerstvý smetanový sýr 70 % t. v suš. 222bílý jogurt 140kozí mléko 126plnotučné kravské mléko 120

zdroj: Y.Soustre – CERIN, Nr.9/2004

300 mg vápníku je možnozískat např. z těchto zdrojů:

✔ 3 kg pomerančů✔ 2 jogurty✔ 5 baget✔ ¼ litru mléka✔ 1 kapusta o váze asi 850 g✔ 30 g tvrdého sýra, např. ementálu✔ 40 g sýra s modrou plísní✔ 300 g tvarohu nebo čerstvého sýra✔ 4 kg hovězího masa✔ 120 g mandlí✔ 80 g sardinek s kostmi✔ 2,5 l pomerančového džusu✔ 10 talířů sójových klíčků


rozhovor měsíce

Nejen o tom dávají vědět doslova celému světupracovníci České centrály cestovního ruchu –CzechTourism. Ostře a v souvislostech si uvě-domují takové samozřejmosti, jaké my ostatníčasto zbytečně podceňujeme: že je to u násopravdu krásné a že horší se dá napravit. Že setu lidem přese všechny překážky, které obtěžují,dobře žije. A že je tady mnoho věcí hodnýchobdivu, od chrámů staletí až po střípky kouzel-né krajiny stejně tak jako odkaz dávných řeme-sel, vynálezů, sbírek. Monika Palatková, ředitel-ka CzechTourism, napověděla dále:

Jak dnes charakterizovat poslání agenturyCzechTourism?

Je to poměrně jasné. Tím, že jsme státní pří-spěvková organizace, je naším úkolem propa-govat Českou republiku ve světě i doma jako

zemi řady příležitostí, a ne pouze z oblasti ces-tovního ruchu. Šíříme povědomí o naší zemi,jak jen nejlépe umíme, jako o místu nejen bo-hatých kulturních tradic a historických skvos-tů, ale jako o destinaci, která má záviděníhod-né tradice, vynikající podnikatele, malebnoukrajinu, úctyhodné památky, šikovné lidi, zají-mavá regionální lákadla k odpočinku, pozná-vání, navazování kontaktů. Představujeme ve-letrhy, soutěže, výstavy, výročí. Myslím, žednes poskytujeme servis se všemi atributy ko-merčního subjektu, a troufám si tvrdit, že naševýsledky tomu odpovídají i přesto, že jsmemalý tým. Mám radost, že odezva komerčníchpartnerů, nejrůznějších organizací, profesníchuskupení, samospráv je dnes velmi dobrá. Ne-máme se zač stydět ať na domácí půdě, takvšude tam, kde působí naše zahraniční kance-láře. Jinými slovy – prostřednictvím nespočtu

aktivit se snažíme o to, aby k nám přijíždělostále více turistů, utráceli zde smysluplně svépeníze, ale také obchodníků, kteří zde vytvořípatřičné kontakty. Staráme se tedy o image na-ší země a snažíme se světu sdělit, že máme conabídnout. A navíc – podle průzkumů jsmešestou nejbezpečnější zemí. I to je dnes uzná-vaný argument.

O propagaci krás a zajímavostí České re-publiky za hranicemi naší vlasti i mezi sa-motnými českými turisty se stále hodně di-skutuje. Každý tomu rozumí a každý by touměl... Co a jak CzechTourism tedy jakospecializovaná státní organizace dělá?

Nejprve k prvé části otázky. Souhlasím s vámi.Mnozí se domnívají, že cestovní ruch je obor,který může dělat kdokoli, s jakýmkoli vzdělá-ním i bez něj, muži, ženy, mladí i ti ve věkumoudrých. Cestovní ruch je námět k debatámvelmi štědrý, kdokoli se může lehce strefovat,kritizovat bez znalosti věci. Je mi to trochu lí-to, mrzí mne to, protože cestovní ruch v Českérepublice díky tomu, co všechno přináší našíekonomice, rozhodně není ničím zanedbatel-ným. Je to disciplína, která má své opodstatně-ní, pravidla, styl a výsledky. A měl by požívatstejné vážnosti jako třeba strojírenství, auto-mobilový průmysl, potravinářství. S patřič-ným respektem. Samozřejmě jde o odvětví,které není exaktní, je vázané na emoce, nafungující služby, lidskou přívětivost, přání sevracet, mít co sdělit. Na druhé straně je to i fy-zicky velmi náročný obor, zejména hotelovýprůmysl. CzechTourism se snaží, aby tentoobor fungoval a byl nosnou platformou k to-mu, aby Českou republiku znalo stále většímnožství lidí a vraceli se k nám.Opíráme se dnes o střednědobou strategii doroku 2020. Obsah, nástroje a cíle plus finančníprostředky máme, víme, čeho bychom rádidosáhli. V propagaci České republiky jsme po-měrně flexibilní, neděláme, jak se říká, od sto-lu. Velice nám pomáhá Rada pro strategii, kte-rou jsem založila jako poradní orgán, v nížjsou zástupci řady svazů, asociací, sdružení jako například Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, Český aeroholding, Asociace kra-jů ČR a další. S nimi se radíme, inspirujeme senavzájem, vytváříme koncept, na jehož zákla-dě ladíme konkrétní akce, projekty, možnosti.Hledáme cesty, jak lépe spolupracovat se spor-tovci jako úspěšnými ambasadory naší země,s jednotlivými odlehlejšími místy, která majízahraničním návštěvníkům co nabídnout, aleti o nich zatím neví, a postupně tak utvářímefunkční model k ještě atraktivnější propagacinaší země. Pro mne je to dobrá zpětná vazba.

Učíme svět i domácí turisty vnímatkrásy, souvislosti, výjimečnosti

Jak byste nabídli turistům, ať domácím, či zahraničním,Českou republiku? Čím byste upoutali jejich zájem,naladili jejich zvídavost? Ostatně – znáte svou zemi?A máte ji rádi? Proč se vám doma líbí? V poslednídobě snad až příliš často mluvíme spíše o tom,

co nás tady trápí, obtěžuje, co vadí a překáží. V záplavě každodenních banálníchstesků zapomínáme na to pěkné, co tu máme, na drobnou poezii všedního dne i na kořeny předků spočívající v citlivém ztvárnění krajiny do svědectví dějinv nevídané hodnoty.

Monika Palatková

11

rozhovor měsíce

Žena, která se neztratí

Rada pro strategii má sice poradní charakter,ale je ideálním řešením pro vznik nových ná-padů, připomínek, což je podle mne to pravé,co nás může posunout dál. Posoudit nosnésegmenty trhu v cestovním ruchu se tak daříadresněji, má to větší smysl.

Cestovní ruch přináší do státní pokladnynemalé prostředky. Praha údajně letos jižturisty ani nedokáže pojmout. To je svýmzpůsobem dobrá zpráva. Ekonomika příjmyz cestovního ruchu potřebuje, někdy tovšak někteří ekonomové nechtějí slyšeta tento obor vnímají pořád jako nějaký pa-razitický, plný podvodníků a nekalých prak-tik. Jaký je váš názor na takové poznámky?

I tyto názory existují, a souhlasím, už hodnělet, ba desetiletí. Je to patrně tím, o čem jsemjiž hovořila, že do cestovního ruchu mluvívšichni stejně tak jako třeba do hokeje a fotba-lu. Cestovní ruch je totiž dobře na očích, je vi-dět. Do fabriky, kde se lisují kovové součástky,se člověk jen tak nedostane, kdežto na oběddo restaurace si zajde většina z nás každouchvíli. Domnívám se však, že by měla být celo-společenská pozice cestovního ruchu umocně-ná větší vážností, a nejen proto, kolik pro-středků cestovní ruch našemu hospodářstvígeneruje. Druhoplánově přece nejde jen o to,jaký počet turistů přijede, ale i o to, jaké pod-něty u nás získají, třeba i z hlediska podnikání,obchodu apod. Měl by to být obor uchopený jako každé jinéodvětví. Ze satelitního účtu lze vyčíst jeho po-díl na HDP (2,8 %), informace o podílu na za-městnanosti (4,4 % – 228 000 lidí). Určitě jenutné tato čísla brát v úvahu a nadále dobřeprezentovat, zvyšovat prestiž. Vezměte si jen,co ekonomice státu přináší kongresový turiz-mus! Loni byla Praha na 11. místě mezi světo-vými městy v počtu uspořádaných kongresů,odehrálo se jich zde 126. Byli jsme před Bru-selem či Davosem. A ČR byla 27. zemí na pla-netě se 156 kongresy. Díváme se optimisticky,učíme svět i domácí turisty vnímat krásy, sou-vislosti, výjimečnosti.

Stěžejním je ve spektru vašich aktivit patr-ně marketing, jehož úloha ovlivňuje všech-no ostatní. Na co všechno se zaměřuje?

Ano, marketing je pro nás alfou a omegou,naplňuje naši strategii v praxi. Když se podí-váte na webové stránky, zjistíte, kolik rozma-nitých aktivit pokrýváme, čeho se CzechTou-rism účastní. V poslední době se hojnězaměřujeme na eventy, což se ve vztahu k do-mácí klientele hodně osvědčilo. Loni jsme seúčastnili například Pražského jara, Meziná-rodního filmového festivalu Karlovy Vary,Mezinárodního hudebního festivalu ČeskýKrumlov, Zlaté Tretry v Ostravě a řady dal-ších. Oficiální expozici jsme měli na 20 zahra-ničních veletrzích a kromě toho jsme byli pří-tomni na dalších 75 veletrzích. Marketingovějsme koordinovali oslavy výročí Karla IV.,zrealizovali jsme kreativní koncept Královské

zážitky na karlovských místech, do životajsme uvedli koncept Česko je COOL! (získalmísto v kategorii Event marketing na IMCEuropean Awards). Web Lovci zážitků vybo-joval první místo v online kategorii soutěžeZlatý středník. A to zdaleka není vše.Na základě našeho marketingu lze změřit, jakjsme efektivní. Vyhodnocujeme počet příjezdůdo České republiky, výdej klienta, devizové in-kaso... Dokážeme už dnes dobře odhadnout,co chce zahraničí turista u nás vidět, prožít.I když jsou pamětihodnosti, tedy předevšímarchitektura, a to zejména v Praze, stěžejnímpožadavkem, cizince se snažíme orientovati na další lokality české krajiny, která jim častoučaruje, a oni se vracejí. To je podstatné. Neseto s sebou také významné osobní reference.Na základě těchto zkušeností sestavujeme paktematické itineráře na daný rok, podle nichžpředstavujeme zajímavá místa zahraničnímtouroperátorům...

Kolik akcí jste letos zatím uspořádali a coještě vás čeká? A kde všude?

Bylo jich velmi mnoho a o řadě z nich se do-čtete na našich webových stránkách. Jak jsemjiž naznačila, nejvíce turistů zatím chce viděthlavně Prahu, tak to prostě je. Pro ně, ale i prodomácí cestovní ruch, máme letos téma baro-ko, a jak se potvrzuje, je to téma velmi vítané.Stejně tak další téma, které bude nosné v ro-ce 2018 – první republika, jsme trefili. Akcentje stále na kulturu, na naše kulturní dědictví.V popředí zájmu je ale stále více také sport –cyklistika, zimní sporty. Atraktivní je lázeň-ství – o naše lázně je větší a větší zájem, alespíš než o programy ryze medicínské jde o po-byty relaxační, a to u střední a starší věkovékategorie lidí, kteří si rádi užívají a mají peníze

právě na takové aktivity. Tito turisté se stávajíz velké většiny věrnými.

Je lákavá i česká kuchyně?

To je složitější otázka. Pro mnohé návštěvníkyje zatím velkou neznámou. Ale vyhledávaná jenaše národní kuchyně například korejskýmituristy, ti jsou pověstní tím, že rádi poznávajíi kulinářské umění ostatních, naopak Číňanéo ni moc nestojí. Přiznejme si, že česká kuchy-ně nedosahuje věhlasu francouzské či italské,mluvím o věhlasu, nikoli o dobrotách, na tyslyší spíše domácí turista. CzechTourism všaktento směr zážitkového turizmu podporuje –moravské víno, plzeňské pivo, lázeňské mine-rálky, olomoucké tvarůžky, valašské frgály...A k vnímání radostí z českých národních jídelse snažíme napomoci i my – pod značkouCzech Specials certifikujeme české restauracea pohostinství – tedy tam, kde se vaří z če-ských surovin a podle českých receptů. I to zá-kazníkovi napomáhá k volbě, snažíme se tímpropagovat kvalitu a serióznost.

Podle jakých pravidel a principů sestavuje-te plán činnosti na jednotlivé roky? Vím,že vodítky jsou například jistá výročí mezi-národního charakteru, např. loni to byl jižzmiňovaný Karel IV.

Připravujeme se rok co rok na desítky akcí –veletrhy, výstavy, press tripy, road show,workshopy, spolupracujeme s obcemi při ko-nání a přípravě regionálních slavností, setkáníatd. Jsme přítomni na nejvýznamnějších ak-cích týkajících se cestovního ruchu u nási v cizině. Za sebou máme červnový Czech Re-public Travel Trade Day – ojedinělý workshopk cestovnímu ruchu, jehož se zúčastnilo přes60 nákupčích z celého světa a desítky českýchsubjektů nabízejících své služby v cestovnímruchu. Toto je naše služba české odborné ve-řejnosti, již zaštiťuje stát, tedy odehrává se nanejvyšší garanční úrovni. V říjnu nás čeká 50. ročník TourFilmu, letos zaměřeným na re-trospektivu. Za připomenutí určitě stojí fakt,že jde o nejstarší festival filmů s tematikoucestovního ruchu na světě. Pro odbornou ve-řejnost chystáme v listopadu Fórum cestovní-ho ruchu, kde představíme nové trendy, počítáme s informacemi pro partnery ze sa-mospráv, profesní uskupení; téma je vysoceaktuální: udržitelný cestovní ruch. A ne jenv rovině ekologické.

Jak to stíháte?

Jednoduché to není. Naší silnou zbraní je pro-myšlená organizace práce, efektivní hospoda-ření s časem, a to náš převážně ženský mana-žerský tým umí. Já vždy říkám, že ženy vydržívšechno, protože jim jde o věc, mají to nasta-veno více srdcem než muži, kteří zase mají ji-né silné stránky. Na práci je to znát. I když,přiznávám, že v dalších letech budeme hodněvážit, do jakých projektů půjdeme, právěs ohledem na kapacitní, lidské možnosti.

Loni byla Praha na 11. místě mezi světovými městy v počtuuspořádaných kongresů,odehrálo se jich zde 126. Bylijsme před Bruselem či Davosem.A ČR byla 27. zemí na planetě se 156 kongresy.


rozhovor měsíce

Stačí na všechno, co byste rádi obsáhli, fi-nance?

Určitě bychom neprotestovali, kdyby finanč-ních prostředků bylo více. Myslím si však, žedůležité je hledat i alternativní cesty, napříkladtakové, jaké fungují ve švýcarské centrále ces-tovního ruchu, která pro své partnery připra-vuje i komerční nabídky. Postupně tento prin-cip zkoušíme a jsme přesvědčeni o tom, žepřinese oboustranně výhodné řešení většinězúčastněným.

Hojně se orientujete na spolupráci s médii,letos preferujete komunikaci s těmi interne-tovými. Je to s ohledem na fenomenálníglobální zásah elektronického sdělení či tojde ruku v ruce s oslovováním mladších lidí?

Je to tak. Medializace našich aktivit, bohatáspolupráce s novináři a médii, na to jsme vsadi-li a vyplácí se to. Dokladovat se to dá nejen pří-zní, již jsme si v médiích vydobyli, ale také nazákladě kvantitativních dat, jež vyhodnocuje-me, měříme a měříme. Je to i naše povinnost –hospodaříme s veřejnými prostředky a výsled-ky musíme umět obhájit. A těší nás, že obhajo-vat máme co. A internet je i naše cesta do světa.Naše iniciativy na Facebooku jsou sledoványpodle jednotlivých projektů a například Kudyz nudy mělo loni 403 000 fanoušků a 13 687unikátních návštěvníků webu, Česko země pří-běhů 63 000 fanoušků, 793 000 unikátních náv-štěvníků a K700 (700 let od narození Karla IV.)315 000 unikátních návštěvníků.

Ostatně – víte, jak upoutat pozornost ge-nerace Y? A čím ji přesvědčit o tom, že anidovolená v České republice není marná?A že je „doma“ co k vidění?

Prvním segmentem, na který cílíme, jsou „po-žitkáři“. Je to logické i ekonomické. Další sku-pina představuje lidi ve věkovém rozmezí 26–34 let. To jsou ti, od nichž si slibujeme, žesi na „produkt“ Česká republika zvyknou a ča-sem zmoudří, uvědomí si hodnoty, které nabí-zí, a budou se vracet. Také budou mít zač a coutrácet. A pokud jde o teenagera, samotnougeneraci Y? Co nabídnout té? Lázeňství ji ne-oslovuje. Hrady a zámky už má za sebouz dětství. Co doporučit, nač ty nejmladší chy-tit? Těžko soudit. Zkusili jsme to s youtubery.To zabralo. Pomohli nám zkomunikovat určitámísta, kam jsme nejmladší turisty potřebovalinasměrovat. Youtuber hovoří stejným jazykemjako oni, je to jeden z nich, vrstevníci mu věří.Za námi je úspěšný videoklip o baroku, sicehodně diskutovaný, ale nám pomohl vzbuditi u nejmladších zájem o barokní architekturu,a nejen o ni. A o to šlo. Samozřejmě udržet musíme bonitní návštěv-níky, kteří se nebojí utrácet. Ti musí mít stáledojem, že jsme úžasná země, kde je co vidět,poznávat, kde si odpočinout. Samozřejmě žezáleží na úrovni služeb v regionech, na vlíd-nosti personálu, ostatně cestovní ruch je o li-dech... S tímto početným tržním segmentem

je potřeba dobře pracovat, věnovat se mu. Stej-ně jako oné generaci nastupující – napříkladfestival TourFilm míří svým programem i naškoláky a středoškoláky.

Pravidelně zvete zahraniční novináře a zá-stupce cestovních kanceláří do České re-publiky. Jaký ohlas má toto úsilí?

Myslím si, že to je a bude i dále nedílnou sou-částí naší práce. Není nic přesvědčivějšího nežmožnost vidět na vlastní oči, být u toho. Do-mnívám se, že není jiný státní subjekt, kterýpro ČR umí získat v zahraničí tak velký medi-ální prostor jako CzechTourism. Propagujemerepubliku nejen jako příznivou dovolenkovoudestinaci, ale propojením se sportem, kultu-rou a dalšími obory tak vzniká mnohem širšírámec povědomí o naší zemi. A protože mámeco nabídnout – tedy Českou republiku – dobřese to vrací. Skutečným měřítkem je a bude

zvyšující se zájem zahraničí o Českou republi-ku. Například náš ředitel zahraničního zastou-pení v Koreji jezdí s těmito účastníky na Mo-ravu a velmi podrobně jim tento regionpředstavuje. Obchod je nejen o číslech, alepředevším o lidech, vztazích, a té vstřícnosti...Jedno číslo: příjem z cestovního ruchu byl lonipro Českou republiku 154 miliard korun,o čtyři miliardy více, než jsme plánovali. Proletošek odhadujeme, že by příjem z cestovníhoruchu mohl vzrůst na 161 miliard korun.

Cestovní ruch a emoce. To je silné spojení.Jak využíváte tuto synergii k propagaci ji-ných koutů Česka, než je Praha?

Má to dva úhly pohledu. To, jaký zvuk má v ci-zině Praha, nelze pominout a je třeba se zá-jmem turistů stále kalkulovat. Prostě Praha jefenomén, a to je nutné brát v úvahu. Na druhéstraně víme, že napříč Českou republikou je to-lik krásných míst, památek, muzeí, výstav, pří-rodních scenérií, atrakcí (zámecké parky, bota-nické zahrady, stezky), které se prostě líbí...A když se vám někde líbí, šíříte pochvalu dál.

Spolupracujete s firmami, které patří dooboru cestovního ruchu? Nemyslím tím jenhotely, cestovní kanceláře, ale třeba i po-řadatele výstav, oslav, setkání, místní vina-ře, pekaře, uzenáře, majitele muzeí, zá-meckých sídel.

Tím, že jsme státní organizací, máme přecejen dosti striktně daný rádius působení. Takžeodpověď zní: ano, ale spíše prostřednictvímprofesních uskupení, třeba přes Asociaci hor-ských středisek, Asociaci kempů, Klub če-ských turistů, Svaz léčebných lázní, Svaz vina-řů ČR a další.

Jaké zkušenosti z cestovního ruchu v za-hraničí by byly dobře aplikovatelné či in-spirativní pro naše podnikatele?

Cestovní ruch přispívá do státní pokladnyročně zhruba 150 miliardami korun. Jsmesrovnatelní se zemědělstvím, pojišťovnictvím.Cestovní ruch je tedy plnohodnotným odvě-tvím naší ekonomiky. Zcela srovnatelný se za-hraničím. Co nám někdy chybí, je péčeo vztah, vědomí potřeby poskytovat kvalitníservis. Snaha o to, aby se u nás měl zahraniční,ale i domácí turista jako v bavlnce. Všichni,kteří v cestovním ruchu pracují, by měli mítna paměti, že cestovní ruch je živí, a že laska-vost k zákazníkovi je hodnotou, která dalšíhodnoty generuje.

Máte u nás své oblíbené místo, kam se rá-da vracíte? Romantiky je tu víc, než asi do-kážeme postřehnout...

Každá země je pro správného vlastence krás-nou. Česká republika i přesto, že ji často vní-máme pod palbou negativních názorů, je des-tinací, která má čím nadchnout. A kam se járáda vracím? Určitě na Domažlicko, které jemým rodným krajem, ale mám ráda i českéhory a řeky…Řekla bych to tak, že jsem u násstále okouzlená místy, která znám, a nadšenátěmi, která teprve poznávám.

Řídíte tým, jehož management se skládáz velkého počtu žen. O kreativitu tedy asinení nouze. Jaké benefity to má?

Jeden velký: vím, že se na svůj tým mohu spo-lehnout. ptala se Eva Brixi ❚❚❚

foto Pavel Kačer

Cestovní ruch je námětk debatám velmi štědrý, kdokolise může lehce strefovat,kritizovat bez znalosti věci. Je mito trochu líto, mrzí mne to,protože cestovní ruch v Českérepublice díky tomu, co všechnopřináší naší ekonomice, rozhodněnení ničím zanedbatelným. Je todisciplína, která má svéopodstatnění, pravidla, styla výsledky. A měl by požívatstejné vážnosti jako třebastrojírenství, automobilovýprůmysl, potravinářství.

dobré rady

Doma si můžete připravit špičkovou kávubez toho, abyste museli mít za seboubaristické kurzy a zařízení za desetitisíce.Potřebujete jen vodu, čerstvou zrnkovoukávu, některý z nástrojů pro přípravu kávya... Mlýnek! A ten stojí za to vybírat pečlivě.Jednak ho doma nejspíš budete mít celéroky a jednak rozhoduje o tom, jaké chutěz kávy do šálku dostanete. U espressadokonce někteří tvrdí, že kvalitní mlýnek jedoma důležitější než samotný stroj. Jaktedy vybrat ten správný, radí JaroslavTuček, zakladatel pražírny doubleshot.

Máte raději kávu překapávanou (ať už z překa-pávače, frenchpressu, V60, nebo z dalších) ne-bo doma děláte espresso? Podle toho byste to-tiž měli vybírat i mlýnek. Zatímco skorovšechny mlýnky, které zvládnout mlít extrajemně na espresso, vám namelou i kávu na filtr, obráceně to neplatí. Jenomže také jsouzpravidla násobně dražší, takže se vám nevy-platí investovat do mlýnku na espresso, pokudho doma neděláte. „Jemnost mletí je jednímz nejdůležitějších parametrů při přípravě kávy.Právě u espressa je typické, že si lidé kupujídomů stroje za desetitisíce, ale k nim nevhod-ný mlýnek, který nezvládne mlít kávu tak jem-

ně a konzistentně, aby si vůbec mohli udělatsprávné krémový a silný nápoj. Málokterýamatérský mlýnek to totiž zvládne,“ popsal Jaroslav Tuček.Mlecí kameny, nebo čepele? Tady je odpověďvždy stejná. Kávomlýnek by měl mít vždy mle-cí kameny, nikoliv čepele. „Mlýnky s kovový-mi čepelemi totiž kávu nemelou, ale sekají.Káva se tedy nenamele rovnoměrně, a k tomuse stykem s čepelemi zahřívá a uvolňuje cennéoleje, které chcete pro její chuť uchovat uvnitř.Navíc si tu nemůžete nastavit hrubost mletí,“vysvětlil Jaroslav Tuček.Ruční, nebo elektrický? To záleží na tom, jakčasto kávu připravujete a jakou. Do většinydomácností, které pijí filtrovanou kávu, větši-nou stačí jednoduché ruční mlýnky s nastavi-telnou hrubostí. Za minutu nebo dvě si name-lete dost na jeden šálek kávy a mlýnek vásnebude stát víc než pár set. Ruční mlýnky alevětšinou nezvládnou jemné mletí na espresso,takže pro něj už musíte sáhnout po kvalitnímelektrickém mlýnku, ceny se obvykle pohybujív desetitisících.Jak hrubě mlít? To záleží na tom, jakou kávu sipřipravujete. Na frenchpress volte mletí hodněhrubé, na V60 nebo aeropress jemnější, extrajemné na espresso a úplně nejjemněji na dže-

zvu. Základem je vybírat mlýnek s nastavitel-nou hrubostí mletí. A to je možné pouzeu mlýnků s mlecími kameny. „Pokud nevíte,na jakou hrubost mlít, tak když si objednátena www.doubleshot.cz kávu, stačí do objed-návky napsat, že byste chtěli vzorek mletí provaši přípravu a my vám ho rádi s kávou pošle-me,“ dodal Jaroslav Tuček. (tz)

INZERCE

Chuť kávy závisí na mlýnku

o businessu a prospěšnosti


Jste spoluzakladatelkou obecně prospěšnéspolečnosti, která úspěšně funguje víc nežsedm let. Jak se stane, že se člověk roz-hodne založit neziskovou společnost?U Billa Gatese to asi nikoho nepřekvapí,ale v běžném životě moc zakladatelů tako-vých společností nepotkáváme.

Před sedmi lety jsem stála na pomyslném roz-cestí a přemýšlela nad tím, zda se nechat zaměst-nat, nebo jít vlastní cestou v podobě podnikání.Nakonec vyhrála druhá varianta a já se rozhodlavzít některé věci do vlastních rukou a začít pod-nikat. Navíc k sociální oblasti, psychologiia vzdělávání jsem měla vždy blízko. Když jsempotom vše diskutovala se spoluzakladatelkou Ja-nou Merunkovou a propojily jsme jednotlivéoblasti zájmu, vznikl koncept yourchance.

Ve své předchozí praxi jste se věnovalaoptimalizaci procesů, projektovému řízení,a také oblasti, která se nazývá performan-ce tuning. Co to vlastně je?

Myslím, že optimalizaci procesů a projektovéřízení nemusím příliš představovat, to většinačtenářů zná a ve své praxi používá. Perfor-mance tuning spočívá v ladění výkonů společ-nosti, sledování interních odběratelsko-doda-vatelských vztahů a jejich optimalizaciz pohledu kvality i kvantity. Tento koncept vy-užívá systemického přístupu, včetně systemic-kého koučování jednotlivců i týmů.

Většinu svého profesního života jste se po-hybovala v manažerských pozicích, v pro-středí orientovaném na výkon a efektivnívyužívání zdrojů. Co vás vedlo do nezisko-vého sektoru?

Nevnímám mezi fungováním neziskové spo-lečnosti a běžné komerční firmy až zas takovérozdíly. K yourchance já i Jana přistupujemejako k firmě, pracujeme s procesní strukturoufirmy, strategií, taktikou, jde nám o kvalitu to-ho, co děláme, dodržení závazků vůči našimdonorům, partnerům, klientům i spolupra-covníkům. Jediné, co vždy říkám, je, že nezi-skový sektor má navíc přidanou hodnotu

v tom, že „pácháme dobro“. Oceňuji i koope-raci mezi neziskovým sektorem a komerčnísférou, která navzájem obohacuje obě strany.

Rozpomenete se na moment, který byl tímposledním impulzem, kdy ve vás dozrálorozhodnutí změnit svůj život?

Úplně přesně. Jak už jsem uvedla, působila jsemvětšinu času své profesní dráhy na manažer-ských pozicích, které souvisely s vedením lidí.V době, kdy jsem se rozhodla odejít z firmy, vekteré jsem pracovala už jako studentka, a hleda-la další možné uplatnění, jsem často narážela nato, že jsem mladá a překvalifikovaná. Jednou měto opravdu rozčílilo a rozhodla jsem se udělatzměnu, přestože jsem měla z podnikání velikéobavy. U nás doma nikdo nepodnikal, v mémokolí také nebylo příliš mladých podnikatelů.Musela jsem se tedy začít ještě více učit, vícenež kdykoli předtím. Tentokrát ale od lidí, kteřípodnikají, jsou úspěšní a dělají některé věci ji-nak. V tu chvíli se změnil i okruh mých zná-mých a kamarádů, kteří některé záležitosti ne-chápali. Po čase jsem určitá přátelství obnovila,jiná zanikla. Bylo to velmi těžké, ale já měla svůjcíl a věděla jsem, že pokud chci některé věcizměnit, musím začít u sebe.

Čím se yourchance liší od dalších podob-ných organizací, které u nás působí?

Yourchance je společností, která pracuje naprincipech leadershipu, otevřené firemní kul-tury a hodnot, jsme orientovaní na výsledkya plně financovaní z darů od individuálníchdárců či firem. Hodně dbáme na rozvoj svýchspolupracovníků, dáváme jim prostor pro pře-mýšlení a přinášení nových námětů i podnětů.Očekáváme vysokou zodpovědnost a zároveňumožňujeme svým lidem roztáhnout křídla.

Yourchance stojí za dvojicí hlavních projek-tů – Začni správně a Finanční gramotnostdo škol a podnikavost. Oba vlastně taktrochu souvisejí s nakládáním s penězi.Proč právě tahle oblast?

Vnímám to tak, že se v rámci svých aktivitsnažíme dávat lidem příležitost k tomu, abymohli zažívat osobní prosperitu. Zda této pří-ležitosti využijí, je na nich. Oba projekty spo-jují společná témata, kterými jsou hospodaře-ní s penězi, osobní rozvoj, vztahy, podnikavosta uvědomění si, že jediný, kdo může změnitváš život, jste vy sami. Zároveň jste jedinouosobou, na kterou máte přímý a největší vliv.

Narušujeme zažité stereotypy,vytváříme pozitivní vzoryGabriela Křivánková jespoluzakladatelkou a předsedkynísprávní rady obecně prospěšnéspolečnosti yourchance, která sídlív Praze. Před pár lety vstoupila dosvěta businessu, do světa citlivýchvztahů a konání dobrých skutků a svékariéře dala nový směr. Nelituje.

Gabriela Křivánková

15

o businessu a prospěšnosti


Dětem z dětských domovů a v pěstounsképéči pomáhá řada neziskových organizací,zejména při naplňování potřeb, dokud žijív institucích náhradní rodinné péče. Jak po-máháte vy? A jak měříte výsledky své práce?

Troufnu si říci, že Začni správně je svým rozsa-hem největším projektem pomáhajícím dětemz dětských domovů a náhradní péče při vstupudo života v Čechách i na Moravě. Vycházímez předpokladu, že potřeby každého člověkajsou rozmanité, proto přistupujeme ke každé-mu individuálně, a nabízíme tak pomoc, kteroudotyčný v danou chvíli opravdu potřebuje. Ve-dle toho vytváříme funkční sítě Začni správněpo celé České republice tak, aby projekt byl do-stupný pro každého z cílové skupiny. Nabízímepomocnou ruku každému, kdo o ni stojí. Naru-šujeme zažité stereotypy, vytváříme pozitivnívzory. Máme ucelenou metodiku, kterou pravi-delně revidujeme a ve spolupráci s expertnímtýmem reagujeme na aktuální změny v ústavnívýchově i náhradní rodinné péči.

Součástí projektu Začni správně je takéudílení cen Bílá vrána. Co je smyslem?

Při realizaci projektu Začni správně jsme sečasto setkávali s předsudky vůči mladým li-dem z dětských domovů. Slýchávali jsme: kdo-ví, co se za nimi táhne, ten je černý, toho tunechceme. Často jsme ani neušli zvídavýmpohledům kolemjdoucích, když jsme řešili ně-co s mladými tmavší barvy pleti v kavárně.Rozhodli jsme se tedy začít bořit předsudkyvůči této cílové skupině, ukázat, že jde o mladélidi rovnocenné s ostatními. Ale takovými,kteří mají ze začátku jiné startovní podmínky.Vážíme si také zaměstnavatelů, kteří jsouochotní dát těmto lidem šanci a překonat ně-která svá přesvědčení, protože pokud má mla-dý člověk práci, lépe se mu řeší otázky bydlení,hospodaření s penězi i jeho osobní život. Pro-to máme vždy dvě Bílé vrány – mladého člo-věka a zaměstnavatele. Speciální kategorií jePoklad v srdci – zjistili jsme, že opravdu velkývliv na to, jak v životě mladí fungují, mají prá-vě tety, strejdové a ředitelé dětských domovů.

Druhý projekt se jmenuje Finanční gramot-nost do škol a podnikavost. Jak byste tencharakterizovala?

Finanční gramotnost do škol a podnikavost jeprojekt, kterým se snažíme dlouhodobě vytvá-řet prostředí, ve kterém bude vyrůstat finanč-ně gramotná mladá generace. Inspirujemea metodicky podporujeme hlavně rodičea učitele ZŠ a SŠ, aby naučili finanční gramot-nosti své děti a žáky. Kromě řady materiálů,které najdete na webových stránkách projektu,si také chceme hrát. Proto pořádáme pravidel-ně soutěž Rozpočti si to, kam se mohou zapo-jit jak školní, tak také rodinné týmy.

Výuka finanční gramotnosti je součástírámcových vzdělávacích programů. Jak vásvnímá vedení škol a učitelé?

V rámci projektu se snažíme být učitelům spí-še partnery, kteří je mohou inspirovat, posu-nout někam dále, pomohou jim zapracovat za-jímavosti z oblasti finanční gramotnosti dovzdělávacích programů školy, a získat třebai certifikaci Finančně gramotná škola, jejímžsmyslem je pozvednout výuku finanční gra-motnosti ve školách. Tuto certifikaci beremejako prestižní ocenění a zároveň garanci toho,že škola vyučuje finanční gramotnost dle nej-novějších trendů v této oblasti. Sama certifika-ce má i několik stupňů.

A co zmiňovaná soutěž Rozpočti si to?

Pořádáme ji již čtvrtým rokem. Umožňuješkolám i rodinám zapojit se do finančníhovzdělávání zábavnou formou. Účastníci sekromě základů finanční gramotnosti (kolikco stojí, jaké jsou položky rodinného rozpoč-tu a jak jej sestavit) seznámí s principy, jakvydělávat peníze, a s významem finančníhovzdělávání. Velkým přínosem je také rozvojkomunikačních dovedností, týmovostia podnikavých dovedností. Na podzim toho-to roku nás čeká tato soutěž pro střední ško-ly, příští rok potom pro školy základní a dět-ské domovy.

Proč vlastně soutěže, jakou přidanou hod-notu mají?

Vnímám hravost a kreativitu jako důležitousoučást osobního i pracovního života. Umož-ňuje to člověku dívat se na řadu situací a věcíneotřelými způsobem, rozvíjet nové cestya posouvat se dál. Snažím se tento prvek za-nést i do firemního prostředí, někdy dělámkreativní porady, kdy si hrajeme a tvoříme. Je důležité, aby lidi v týmu to, co dělají, bavilo,potom jsou sami proaktivní, zvyšuje se efekti-vita a v týmech je skvělá atmosféra, ve které sevšem dobře pracuje. Samozřejmě jsou situace,kdy je hravost potlačena, protože to vyžadujedaná situace, potom ale tuto složku do týmůzanáším spolu s manažery projektů zpět.

Co je před vámi? Chystáte nové projekty?

Aktuálně jsme se v plánování a strategii firmy přenesly jako spoluzakladatelky až doroku 2025. Naším cílem je být v roce 2025 klí-čovým partnerem pro oblast finanční gramot-nosti, podnikavosti, budování osobní prospe-rity a integrace mladých z dětských domovůa náhradní rodinné péče v ČR. V září tohotoroku se můžete těšit na konferenci Finančněgramotná a podnikavá škola, v říjnu nás čekápředání Ocenění Bílá vrána a v průběhu pod-zimu chystáme 13 koncertů s Markétou Mát-lovou, v únoru již tradiční Charitativní plesyourchance. Vyjdou také dvě knihy – Finanč-ně gramotná a podnikavá škola a třetí z ediceHejna bílých vran. V regionech plánujeme ku-laté stoly k tématu finanční gramotnosti a in-tegrace mladých z dětských domovů a náhrad-ní rodinné péče.

Jste velmi činorodá i v osobním životě,přemýšlíte o spoustě věcech a jste takémaminkou...

Jednou ze zásadních změn bude příchod dru-hého potomka, který očekáváme s rodinouv září. Také mám před sebou další období učeníse novému a rozvoje současných principů lifemanagementu, abych byla spokojená, mohla seseberealizovat a zároveň vedla kvalitní rodinnýa partnerský život. Za těch sedm let, co se po-hybuji ve světě podnikání, jsem se také řadu vě-cí naučila od mužů, a dělám je tedy v souzněnís mužským principem. Jsem za tyto zkušenostia dovednosti vděčná, ale zároveň si uvědomuji,že podnikatelka-žena potřebuje do businessudostat i svou druhou tvář. Často se setkáváms ženami, které se chovají podobně jako muži,a myslím si, že je to škoda. Byla bych ráda, kdy-by příslušnice něžného pohlaví nalézaly vnitřnísílu v tom, čeho hodlají dosáhnout, propojovalyse s vlastní vnitřní moudrostí, která je budev životě provázet. Ráda bych k tomu přispělasvou troškou do mlýna a učila je být ve svémstředu, využívat své mužské i ženské stránky,aniž by se muži obávali jejich síly či se měnilyrole v partnerském vztahu.

rozmlouvala Dana Špicarová

Zakladatelky yourchance Jana Merunková a Gabriela Křivánková

16

hledání / srdíčková rubrika


To, po čem jezdíme, tedy naše silnice, je v poslední době diskutováno s nebývalou intenzitou. Tomuse nedivím; sedíme-li v autě, tlumiče i pocit komfortu z jízdy nám brzy dají na srozuměnou, že ječas na opravu. Ale zamýšlíme se také důsledně nad tím, po čem kráčíme? Když zvažuji, jakým způ-sobem udělat chodníčky kolem domu a příjezdovou cestu ke garáži, ocitá se mi v hledáčku několikparametrů – kvalita, vzhled, výdrž, cena a stránka nanejvýš praktická – jak se budou nové povrchyudržovat. A další detail, typicky ženský nejspíš, na který beru ohled, je, jak se mi po nově zhotovenéploše bude chodit v botách na podpatku. Zkoumat nabídku hobby marketů a hledat ideální povrchk chůzi není jednoduché. A tak mne příjemně překvapil náš známý, který se stavařině věnuje jakoprofesionál, se slovy: „Tak se v těch katalozích a nabídkách neutápěj. Máš ráda české firmy, mrknise na nabídku BEST, máte vzorkovnu nedaleko. Anebo víš co, já tě tam ve středu hodím... A vezmisi nějaké ty boty na podpatku s sebou...“ A bylo vymalováno. Nebo spíš byla položena základnímyšlenka, rozhodnutí, skládačka snu! Bude oporou pro dvě další generace, bez ohledu na výškupodpatků, tvořivost dětí a vnoučat, doporučení pedikérky, laskavou oporu berlí nebo tisícero růz-ných aktivit kolem domova a společenský život na zahradě. BEST bude holt best. Poskytne základ-nu kvality a designu, nad kterou se bude vznášet naše společná radost. Kateřina Šimková

Koho a co mám ráda Ta, která je oporou pro generace

Zájem o lokální produkty stoupá.Především ženy by české autorsképrodukty chtěly kupovat více.Nejen na internetu jsou ale lokálníobchodníci vidět stále málo. Téměřtři čtvrtiny českých zákazníků byraději koupilo originální výrobek od českého prodejce než od velkézahraniční značky. Kde ale tytolokální obchodníky najít?

Zákazníci stále častěji vyhledávají specializo-vané obchody. Tento trend je nejvíce vidětv textilním průmyslu a módě. Alespoň občasnakupuje online více než 70 % Čechů. V šatní-cích sice stále převládají zahraniční značky,zájem o ty české je ale velký. „Onlinenákupy jsou pro lidi pohodlnější a šetříjejich čas. Obzvlášť ženy v dnešní doběčasto pracují na plný úvazek, zároveňpečují o rodinu a na hledání originál-ních butiků nemají kdy. ABC ČeskéhoHospodářství sdružuje ve své databáziprávě menší lokální firmy, české výrobcea poskytovatele služeb. Přehledné tříděnía základní informace o firmách zákazní-kům usnadní vyhledávání. Od roku 2013navíc nabízí tvorbu e-shopů na míru, a tonejenom pro český, ale i německý a polskýtrh,“ uvedl Predrag Dukič, spolumajitel internetového B2B tržiště ABC ČeskéhoHospodářství. České lokální výrobky jsou často originálnějšíi kvalitnější než ty zahraniční. Největší prob-lém mají malé firmy s propagací. Více než po-lovina menších firem nemá vlastní webovou

stránku. Pokud už nějakou mají, informace naní jsou často naprosto nedostačující a nepře-hledné. „Základem je být vidět na sociálníchsítích. Velké procento spotřebitelů by uvítalopodrobnější informace o firmách i jejich vý-robcích. Právě ABC Českého Hospodářství tospotřebitelům poskytuje. Navícnabízí i prostor k diskuzi u kaž-dé z registrovaných firem. Názo-ry ostatních spotřebitelů jsoudnes pro orientaci v nabízenýchslužbách a výrobcích zásadní,“řekl Predrag Dukič.„Doba, kdy vámsousedka doporu-čila kadeřnici,

ke které jstepak chodili po zbytek

života, je pryč. Dnes lidé na in-ternetu tráví spoustu času pročítáním di-

skuzí a názorů ostatních spotřebitelů. Chtějíkvalitu, ale zároveň i přijatelnou cenu. Jedennegativní příspěvek v diskuzi může malé firmě

zničit jméno. Lidé přestávají být loajální kesvým vyzkoušeným poskytovatelům služeb.Klientela se přelívá neuvěřitelnou rychlostí.Snaha být vidět by tak měla být především promenší a střední podnikatele zásadní,“ vysvětlilPredrag Dukič. Otevřený diskuzní prostor,

který internet nabízí, velkým firmám ubí-rá na důvěryhodnosti. Každý přešlap jedaleko více vidět. Větší množství záka-zníků s sebou totiž nese i větší rizikošpatných recenzí. I proto mnozí stále více

hledají v nabídce lokálních dodavatelů.Malé firmy v nich vzbuzují větší důvěru.Lidé stále nejčastěji nakupují v hypermar-ketech a nákupních centrech. Skoro třetinakupujících některé produkty – předevšímmaso, ovoce a zeleninu – raději pořídí nafarmářském trhu nebo ve specializova-ném místním obchodě. Stále důležitější jepro spotřebitele zejména u potravin pro-

kazatelný původ a způsob pěstování rost-lin či chovu zvířat. „ABC Českého Hospo-dářství prošlo v roce 2007 celkovouinovací. V současné době nabízí databáziširoké škály nejrůznějších českých pro-

dejců a poskytovatelů služeb. V letoš-ním roce evidujeme v systému více než80 000 aktivních firem a podnikatelů.

Najdete tu tradiční dodavatele, zajímavé tipy,kam na masáž nebo kosmetiku, ale i velmi ne-tradiční a stále vyhledávanější nabídky. V Čes -ku se znovu objevují modistky, bylinkářky, lé-čitelé. V databázi máme například i firmy,které vyrábějí kvalitní pomůcky pro lidi s hen-dikepem. Obecně přestává platit tvrzení, že coje zahraniční, je automaticky lepší,“ popsalPredrag Dukič, spolumajitel internetovéhoB2B tržiště ABC Českého Hospodářství. (tz)

Chybí nám informace k nákupůmod místních výrobců

kresba Pixabay


sebevědomí a mzda

V otázce zmenšování rozdílův platech mezi ženami a muži je do velké míry potřebná většíasertivita a povědomí ženo možnosti vyjednávání. Ženyvydělávají méně než muži téměř po celém světě, ale překonánítěchto rozdílů v mnohýchpřípadech není nemožné. „Ženyv současnosti dokáží dosáhnout na vyšší platové ohodnocení,pokud budou asertivnějšía nebudou-li se bát vyjednávat sezaměstnavatelem ohledně zvýšeníplatu,“ řekla Zuzana Lincová,ředitelka Profesia.cz a poradila:

1 Udělejte si průzkum a poznejte svoji tržní hodnotu

S pracovními pozicemi je to jako na realitnímtrhu s nemovitostmi. Mají svou tržní hodnotua nejlepším způsobem, jak ji zjistit, je porov-nat si plat na dostupných online platovýchportálech – jedním z nich jsou i Platy.cz. Zá-kladní údaj o hodnotě pozice v dané zemi jebezplatný, pokud si však chcete zjistit detailníinformace, kde jsou i platová pásma, regiona finanční i nefinanční benefity spojené s da-nou pozicí, je možné zakoupit si detailní pla-tovou analýzu v hodnotě 99 Kč. Dalším zdro-jem informací jsou různé personální agenturynebo headhunteři.

2 Spočítejte si, jak jste pro firmu cenná

Každý nový zaměstnanec je pro firmu posilaa přináší do firmy svoji přidanou hodnotu.Zamyslete se a přesně si vypočítejte, co všech-no umíte firmě nabídnout a jak ji reálně mů-žete pomoci dosáhnout stanovených cílů pro-střednictvím svých znalostí a zručnosti. Plat jeoboustranná dohoda, pokud mi společnostnabídne místo, znamená to, že jsem pro ninejlepší možný kandidát. Buďte si vědomisvých silných, ale také i slabých stránek.

3 Buďte více náročná při výběru práce

Platové ohodnocení na pozicích se liší i podleodvětví, regionu a velikosti firmy. Běžné pozi-ce jako účetní, office manažer nebo marketin-gový pracovník, stejně i jiné specializovanépozice, jsou zpravidla lépe platově ohodnoce-né v silných odvětvích jako IT, farmaceutickýprůmysl, energetika, telekomunikace, elektro-technika a podobně. Více vyděláte i ve velkých

společnostech se zahraničním vlastníkema platy jsou též vyšší ve větších městech.

4 Neprozrazujte na pohovoru výši svého současného platu

Na pohovoru neprozrazujte svůj plat v před-cházejícím zaměstnání s odůvodněním, že tonepovažujete za potřebné, jelikož to byla jinápozice, jiný region, jiná situace a podobně. In-formováním personalisty o výši platu se do-stáváte do nevýhodného postavení, protožepersonalista se bude orientovat podle vašehopředcházejícího platu, a ne podle aktuální tržní hodnoty dané pozice.

5 Diskutujteo platu

Mnoho žen se bojí otevřít téma platu, protožemají strach z negativní odezvy, kterou s seboutoto téma nese. Zároveň se obávají toho, žebudou vnímané ve špatném světle. Zde si jetřeba uvědomit, že už nejste teenager, kterýmá strach z reakce rodičů a několika minutnepohodlí, a toto vyjednávání vám může v ko-nečném důsledku přinést peníze v hodnotědovolené. Navíc myslete na to, že muži vyjed-návají běžně a suverénněji.

6 Mějte představu o tom,kolik chcete

Nemusíte akceptovat hned první nabídku.Mějte v hlavě jasnou představu o tom, jaká jevaše nejnižší možná akceptovatelná suma a ja-ká je mzda, se kterou budete spokojená; a ne-bojte se ji vyslovit. Zaměstnavatel má též pla-

tový rozsah (budget) na danou pozici, proto sesnažte najít dohodu, která bude přijatelná proobě strany. Vyjednejte co nejvyšší možný zá-kladní nebo fixní plat, nezávisle od nabíze-ných finančních a nefinančních benefitů. Prá-vě z tohoto platu se odvozuje jádro odvodů dozdravotní a sociální pojišťovny, což má násled-ně přímý vliv na výši sociálních dávek a vášbudoucí důchod.

7 Vyžádejte sirelevantní název pozice

Prostuduje si důkladně pracovní náplň dané-ho pracovního místa a nebojte se požádato úpravu pracovní pozice na relevantnější úro-veň. Pokud máte několikaletou praxi, nestyďtese požádat o slovíčko Senior v názvu své pozi-ce. Myslete na budoucnost. Dobře znějící po-jmenování pracovní pozice vám může pomociv životopisu i v další kariéře. Stejně tak zare-agujte, pokud vám zaměstnavatel neustále při-dává nové zodpovědnosti. Nikdo nechce ná-ročnější úlohy bez protihodnoty.

8 Snažte se omezita delegovat neplacenou práci

Na pracující ženy obvykle čeká doma takzvaná„druhá šichta“, a to péče o děti a příbuznéa práce v domácnosti. Ženy vykonávají výrazněvětší objem neplacené práce než muži. Snažtese dohodnout v domácnosti pravidla a rozložitzdroje. Eliminujte neplacenou práci i prostřed-nictvím cenově dostupné výpomoci v domác-nosti (například Domelie.cz) a získaný čas vě-nujte sobě a svému osobnímu rozvoji. (tz)

Ženy a lepší plat

foto Pixabay


letem světem / úsměvné čtení

Doktor a humor léčíZ bílých plášťů prý jde strach. Návštěva lékaře,obvodního nebo specialisty, o zubařích ani ne-mluvě, nevěští nic dobrého. Dokonce i v přípa-dě preventivní prohlídky vchází člověk do ordi-nace se značnou obavou, co odborník na jehotěle najde závadného, špatně fungujícího, po-tenciálně ohrožujícího životní funkce organiz-mu. Existuje několik strategií, jak se pokusits tímto skličujícím pocitem vyrovnat. Napříkladsi můžete z doktora udělat důvěrného přítele.Na vyšetření pak chodíte s lehkou hlavou, napřátelské popovídání si o životě, děvčatech,a jaksi na okraj i o svém zdraví. Zajistíte si nejenexkluzivní lékařskou péči, ale především kama-rádský, lidský přístup, který u rutinních vyšetře-ní běžných pacientů většina ošetřujícího perso-nálu není schopna poskytnout. Pro systém,který má fungovat jak dobře promazaný stroj,jste jen lidský materiál, jenž snáší různé zdra-votnické výkony. Léčení se stává v neposlednířadě ekonomickou záležitostí, zpravidla dostdobře vynášející živností.

Stále přibývá těch, kteří nevěří ani profesorůmmedicíny, gama nožům, ani protonovým cen-trům. Své neduživé tělesné orgány nesvěří mo-derní vědě, avšak bezelstně je odevzdávají dopráce nejrůznějším léčitelům, chiropraktikůma zaříkávačům. Věří jen alternativě, slepě a bezvýhrad, často i poté, kdy skončili jako „ležáci“v eldéence. Mnozí z nich se však skutečněuzdraví. Stanou se z nich makrobiotici, vitari-áni, duchozpytci, někdy vymění i partnerya přátele, obrátí se zády k dosavadnímu způso-bu života a věří v návštěvy mimozemských civi-lizací, poltergeisty nebo svatá zjevení. V askezise pak dočkají vysokého věku.Mohu prozradit, že na doktory mám štěstí.Navštěvuji je co nejméně, a to skutečně jenkdyž musím. Má obvodní lékařka se vyzná ne -jen v chorobopisu mém i příbuzných, ví i o dů-ležitých rodinných událostech. Protože máskvělý smysl pro humor, používá ho jako účin-nou metodu své práce. Když už na mně objevíproblém, zlehčí ho, a tím povzbudí imunitní sy-stém, aby se s ním rychle vypořádal. Z její ordi-nace odcházím dobře naložen, i kdyby mi dia-gnostikovala přechozenou hepatitidu typu C. V téže budově o patro výš občas navštívím den-tistu. Tedy lépe řečeno, tady si mne bere do pa-

rády na zubním oddělení dáma už v letech, alestále precizní a svěží. U ní vládne ještě veselejšíatmosféra. Například vrtá čtyřku vpravo dolea při tom si vykládá vtipy se sestřičkou. Nebo siobě s nepřekonatelným humorem povídajío tom, co jim provedli mužští, čím je rozesmálpředchozí pacient nebo včerejší telenovela.Chechtal bych se taky, případně přidal něcosměšného do mlýna, ale s otevřenou papuloua běžící vrtačkou ve stoličce to prostě nejde. Nejen ticho, i slovo léčí. Znal jsem obvoďáka,který už přesluhoval víc než dvacet let, a stáleza sebe nenašel náhradu. Když si k němu přišelpacient postěžovat, co ho trápí, starý doktor hov klidu vyslechl, ani se nezvedl ze židle, a řekl:„Takovou nemoc bych chtěl mít taky.“ A pak seněkdy rozpovídal o svých neduzích, s nimiž seuž smířil a byl pevně odhodlán s nimi odejíti na věčnost. Pacientovi vsugeroval představu,že vlastně disponuje záviděníhodným zdravím.Nejhůř na tom bývají, z pochopitelných důvo-dů, psychiatři. Známá chodí léta k jednomus depresemi. Když ho uvidí v ordinaci, v jakhrozném duševním stavu sedí zhroucený zastolem, okamžitě ji blbá nálada přejde. Uvědo-mí si, že na tom může být ještě mnohem mno-hem hůř. Pavel Kačer

I když víme, ženadměrné sluněníneprospívá, ďáblajménem čokoládovápokožka pokoušíme

dál. Chceme být opálení, zajímaví, přitažliví,zejména pak ženy. Odmítáme si připustit, žepřemíra slunce dokáže také ublížit. Třebapigmentaci pokožky.

Existuje mnoho faktorů, které jsou příčinounepravidelného rozložení pigmentů, které pakvytvářejí na kůži nepěkné tmavé skvrny. Nej-častější příčinou je užívání hormonální anti-koncepce, některých léků, nadměrné sluněnía nedostatečná aplikace opalovacích příprav-ků, těhotenství i přirozené stárnutí organizmu.Přejete-li si projasnit pokožku, využijte sto-procentních přírodních projasňujících pří-pravků řady Skin Clair značky GERnétic.

Crème Éclaircissante – zesvětlující krém Aktivní složky tohoto produktu brzdí produk-ci (melanogenezi) kožních pigmentů. Pokožkubarevně vyvažují a sjednocují. Crème Éclair-cissante působí zároveň intenzivním antiradi-kálovým účinkem a má vynikající hydratačníschopnost.Použití ráno: aplikujte na dokonale očištěnoupokožku na dekolt, krk i obličej, nechte dobřevstřebat. Pak naneste denní krém neboochranný krém Melano 15 (SPF 15).Máte-li s tvorbou nepravidelné pigmentace

vážný problém, začněte Crème Éclaircissantepoužívat již v časných jarních měsících. Za-bráníte tak vzniku pigmentových skvrn běhemjara a léta.

Sérum Dépigmentant – depigmentačnísérum na rostlinné báziPřípravek je určený k odbourávání jednotli-vých pigmentových skvrn. Účinné látky půso-bí lehkým slupujícím efektem, odstraňují silněpigmentované buňky, zpomalují tvorbu dal-ších pigmentů a působí na útlum melanocytů.Při aplikaci přípravku dochází k zjemnění po-kožky a zamezení dehydratace.Přípravky Sérum Dépigmentant a Crème Éc-laircissante lze spolu kombinovat. Sérum apli-kujeme lokálně na nejvíce pigmentované plo-

chy a po jeho zaschnutí naneseme na celý ob-ličej Crème Éclaircissante.A ještě něco navíc – k tomu, abyste se rychlejizbavili pigmentových skvrn a ploch, využijtepřípravků Ger Peel (mechanický peeling) ne-bo Lotion Aux Acides De Fleurs (biologickýpeeling).

Přípravky GERnétic zakoupíte v kosmetic-kých salonech, kde vám kosmetičky poradí,jak je používat, a mohou nabídnout i salonníošetření. Seznam salonů na www.gernetic.cz.

Kosmetika GERnétic podporuje projekt nazískávání dárců krve Smrt nemá šanci, kdyžbudeme dárci. Více na www.facebook.com/smrtnemasanci/.

Časopis Madam Business je mediálnímpartnerem soutěže kosmetiček HvězdaGERnétic Česko 2017.

Srdečně vás zveme na stánek GERnétic navýstavě World of Beauty ve dnech 8.–9. zá-ří 2017 v pražských Letňanech. V pátek 8. zářív době mezi 14.–15. hod. autogramiáda here-ček Michaely Dolinové a Sandry Pogodové,dvou náruživých múz z divadelní show Už za-se miluju!

www.gernetic.czstaňte se našimi fanoušky:

www.facebook.com/GERnetic.czwww.instagram.com/gernetic.cz

I sluníčko může udělat neplechu, GERnétic však umí poraditTip pro vaše svěží já

Pigmentové skvrny nás netěší

Fejeton

19

nápověda z trhu


Sestavování jídelníčku, vaření,servírování a ochutnávání dobrotv kruhu rodiny a přátel se stalokoníčkem nejedné vytížené ženy.Proč? Myslím, že je odpověďjednoduchá: u plotny se dá tvořit,vymýšlet, experimentovat, uplatnitfantazii a vynalézavost. Přesně to,co podnikatelka nebo manažerkapotřebuje. Přehodit myšlenkya třeba od firemního účetnictvía obchodních jednání skokem přejítna zcela odlišné téma. Najít sev barvách, chutích, výtvarnui užitečnu. Od června mohou dobřeposloužit dobroty značky Gazda.

Tyto lahůdky se dají zakoupit přímo v obcho-dech Gazda anebo v řetězci Globus. ObchodyGazda jsou v Plzni (OC Plzeň), Praze (OCNový Smíchov, Nákupní centrum Eden, vesti-bul metra Hradčanská), HradciKrálové (OC Futurum), Ji-hlavě (OC Citipark)a v Ostravě (OC Galerie,OC Forum Nová Karoli-na, Avion ShoppingPark). Speciality a čer-stvé farmářské produktyz kravského, kozíhoi ovčího mléka vyrábípod značkou Gazdaspolečnost Bačovskésýry s.r.o. Právě výrobky z ovčíhomléka jsou bohaté naminerální látky a vitami-ny, kterých obsahují dva-krát více než mléko kravskéči kozí. Ovčí výrobky oceníi ti, kteří mají alergii na krav-ské mléko nebo bojují s vysokýmcholesterolem. Pod značkou Gazda naleznouzákazníci kromě mléčných výrobků i celou řa-du tradičních masných produktů, jako je na-příklad Gazdovská slanina, klobása a mnohodalších. Výrobky se výborně hodí na letní stůl.Jsou vydatné, lahodné, osvěžující a zdravé. „Jsme velice rádi, že můžeme svým zákazní-kům nabízet široký sortiment kvalitních vý-robků. Většinu z nich si totiž vyrábíme samiz lokálních, poctivých a čerstvých surovin.Důležité pro nás je také zachování tradič-ních postupů, a proto máme možnost svýmzákazníkům dopřát produkty, jaké vyrábělygenerace před námi. Zároveň však dbáme nato, aby splňovaly veškeré hygienické normy,“uvedl marketingový ředitel značky GazdaMartin Kincl.

Výrobky z ovčího mlékanejsou pouze zpestřením

tradičního jídelníčku, aletaké našemu tělu dodají řa-du prospěšných látek. Jsouhotovým zázrakem. Po-suďte sami:✔ Ovčí mléko je velice vý-živné. Má sice více tuku,ale v tomto případě je to

spíše pozitivní. Tuk ovčíhomléka totiž obsahuje středně

dlouhé mastné kyseliny, kteréjsou lehce stravitelné a snižují

hladinu cholesterolu. Současnějsou v něm rozpuštěné vitaminy,

které jsou nezbytné pro zdravé fun-gování těla – A, D a E. Navíc obsahuje dvakrátvětší množství minerálních látek, jako je váp-ník, hořčík, fosfor, draslík a zinek, než mlékokravské či kozí.✔ Ovčí výrobky jsou vhodnou alternativoupro alergiky na kravské mléko.✔ Výrobky z ovčího mléka mají antioxidačníúčinky.

Ovčí jogurty Gazda se vyznačují konzistencía lahodnou krémovou chutí, jež je podobnájogurtům z kravského mléka. Navíc neobsahu-jí žádné škroby ani éčka, a díky přirozenémuzrání ve skle jsou plny zdraví prospěšných ba-kterií. Zákazníci si mohou vybrat buď bílý jo-gurt, anebo různé ovocné příchutě. Napříkladjahodovou, ostružinovou a další.

Ovčí sýry byly odedávna jednou z hlavníchsoučástí jídelníčku horských pastýřů, kteřívždy udivovali okolí svojí vitalitou a dlouho-věkostí. Pozitivní účinky na lidský organizmusjsou totiž obrovské. Sýr navíc prakticky neob-sahuje laktózu a v procesu trávení využívá or-ganizmus člověka jeho nutričních hodnot té-měř na 100 %. Tento sýr lze využívat obdobnějako mozzarellu.Brynza – přírodní, bílý, jemně roztíratelný sýrznačky Gazda je vyrobený mletím vyzráléhoovčího hrudkového sýra nebo směsi ovčíhoa kravského hrudkového sýra. Je považován zaléčivý elixír pro své výrazné antioxidačníúčinky. V jediném gramu brynzy se nacházímiliarda příznivých mléčných bakterií vícenež dvaceti druhů, což předčí jogurty i acido-filní mléka. Pod značkou Gazda si mohou zákazníci vy-brat také z řady výborných brynzových poma-zánek, které jsou vyráběny dle domácích re-ceptů. Neobsahují žádné stabilizátory, barvivaani látky zvýrazňující chuť. Vznikají jednodu-chým smícháním čerstvé brynzy se zeleninou,bylinkami či kořením. Mnohé výrobky, které naši předci považovaliza běžné, se dnes stávají výjimečnými. Stejnějako Gazdovská slanina, jejíž chuť a vůně vásvrátí zpět do časů, kdy slanina byla opravduslanina. Je vyrobená z jednoho kusu masaa voní po kmínu, česneku a dýmu z udírny.Pod značkou Gazda najdou čeští zákazníkyi další výrobky, jako jsou korbáčiky, nitě, pare-nice, oštiepky, paštiky, klobásy atd. (tz, rix)

Seberealizace u plotny a stolu

pro naši pohodu

Vášeň Čechů k chataření neustále roste. Jakvyplynulo z nedávného výzkumu Raiffeisenstavební spořitelny, Češi si své rekreačníobjekty „přetvářejí“ na plnohodnotnénemovitosti, aby měli stejný komfort jakodoma. Až 52 % respondentů chce mítk dispozici televizi, silný mobilní signála internet. Zároveň lidé vnímají své letnísídlo jako oázu klidu a relaxace, kde siodpočinou od městského ruchu.

Na úpravy svých rekreačních objektů se chystáv letošním roce šest z deseti majitelů. Češi be-rou rekonstrukci svého rekreačního objektujako ideální způsob investice, která jim – na-příklad v podobě nového vybavení – přineseradost, ale zároveň i zvýší hodnotu nemovi-tosti. A protože na svých chalupách trávímnoho času, chtějí, aby pro ně byly co nejpří-jemnějším místem. Pro mnohé vlastníky je totaké nejlevnější možnost, jak prožít dovolenouse svou rodinou.Okolo 10 % Čechů uvažuje ještě tento roko větší rekonstrukci. Zpravidla jde o změny

v interiéru, zateplení nemovitosti čiúpravu střechy. Z průzkumu takévyplynulo, že během příštích tří letplánuje velkou rekonstrukci 6 % do-tazovaných. To se týká předevšímmladších lidí, kteří berou chalupu ja-ko místo, kde si mohou odpočinout,ale zároveň ji považují za svůj druhýdomov.Vedle velkých rekonstrukcí se češtíchataři a chalupáři ve svých rekreač-ních objektech chystají i na drobnějšízásahy. Ty plánuje v příštích třech le-tech 25 % respondentů. Jde předevšímo lidi vyššího věku, kteří rádi upravujísvé sídlo pozvolna. Tento rok chce ještě menší úpravy stihnout až 19 % Čechů.Celých 40 % respondentů v průzkumu Raiffei-sen stavební spořitelny uvedlo, že rekonstrukcisvé chaty nebo chalupy vůbec neplánuje. Můžeto být způsobeno tím, že většina majitelů nedis-ponuje dostatečnými finančními prostředkynebo rekonstrukci vnímají jako náročnou prá-ci, která jim tak sebere vlastní klid a pohodlí.

„Majitelům chalup dost záleží na tom, co sio jejich bydlení myslí ostatní, proto je velmičasto a rádi zvelebují. Na druhou stranu ale stá-le berou pobyt na chatě především jako mož-nost ‚vypnout‘ a naplno si vychutnat čas se svý-mi blízkými. Pokud to tedy není nezbytněnutné, provádějí pouze základní úpravy a uží-vají si zasloužené volno,“ vysvětlila Lenka Mol-nárová z Raiffeisen stavební spořitelny. (tz)

INZERCE

Rekonstrukci chat a chalup chystá letos šest z deseti majitelů

Date post:	08-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

INZERCE Houbaská sezona začíná - IProsperita · ROSSMANN, Dominik Hašek – ambasador...

Documents