Potravinov a vivov politika AP 4.cvienhttp://info.skaloud.net/index.php3?act=stanoviska&display=1165

novinkyMasoKvtyZdann vna (http://www.agris.cz/clanek/187669/zdaneni-vina-v-zemich-oecd)Cena pdy

Osnova

Cle vivov politiky Spoteba potravin a vdaje na potraviny Faktory ovlivujc spotebu Bioprodukty a ekologick zemdlstvNstroje vivov politiky

Potravinov a vivov politika: cle a nstrojeCle vivov politiky: jak je stanovit a zda je vbec stanovovat Co by lid mli jstCo lid opravdu jedNstroje vivov politikyNabdka potravinCeny: princip Panem et circenses Lze spotebu potravin ovlivnit njakou sttn politikou?

Cle vivov politiky: jak je stanovit a zda je vbec stanovovat Ml by demokratick stt vbec ovlivovat vivu oban?Ano, alespo do urit mry, a to vzhledem k: kvantit podviva a rove hladu optimln rovekvalit pozitivn energetick obsah vitaminy a minerly negativn obsah rezidu labelling

Podviva a rove hladu DefiniceFAO :Nedostaten viva je oznaovna podle definice vypracovn FAO, jako pjem do 55 procent nad fyzickm minimem BMR (Basal metabolic rate), tj. do 1,55 BMR. Statistiky FAO pouvaj tuto definici od r. 1970.

Vivov deficit ve svt(% obyvatel s danm objemem deficitu vivy)Dlouhodob trendy podlu a absolutnch pot podvyivench obyvatel podle region

Doporuen dvkyKad zem stanov sv vlastn doporuen dvky -denn spoteby energie zkladnch ivin zkladnch skupin potravinTyto doporuen dvky jsou diferencovny podle pohlav vku sociln skupiny

Standardn sloky vivy sacharidy (voda a cukr), obilniny, celozrnn chlb, re, brambory, ovoce, zelenina, mlko, med, cukr - balastn ltky - tuky (lipidy) - margarn, maso, mslo, sdlo, mlko - blkoviny (proteiny) - lutniny a obilniny (hrch, fazole, oechy, obil, obiln kae, peivo), jogurt, oechy, maso - voda (tekutiny) - vitamny (B1, B2, B3, B6, B12, C, A, D, E, K, kyselina listov, nikotinov, pantotenov, Biotin) - mastn kyseliny (linolov, &-linolenov) - olivov olej, slunenicov, epkov, sojov olej - aminokyseliny = soust blkovin (Valin, Leucin, Izoleucin, Treonin, Metionin, Fenyloalanin, Tryptofan, Lyzin, Hystidin, Arginin) - podporuj hojen ran - minerly a stopov prvky (sodk, chlor, draslk, vpnk, fosfor, hok) - stopov prvky (elezo, jd, fluor, zinek, m, mangan, selen, chrom, molybden)ka http://www.emulgatory.cz/seznam-ecek

Podvejme se na pklad R Dokument Koncepce esk agrrn politiky pro pedvstupn obdob zahrnoval tak nsledujc kapitoly :zajitn potravinov bezpenosti podpora zdrav vivy populacezajitn produkce a distribuce zdravotn nezvadnch potravinSoust tohoto dokumentu jsou tak doporuen dvky potravin, zpracovan Centrem pro hygienu potravinovho etzce v Brn.

Ty byly modelovny variantn v souladu s mezinrodnmi pyramidlnmi principy konstrukce:

Model B se povauje za nejvhodnj , ponvad nejvce odpovd souasn prmrn denn energetick spoteb cca 9500 kJ , ale tato spoteba je podle odbornk relativn vysok roste podl obzn populace ve vech vkovch skupinchmodel A 6 500 kJ (1560 kcal) na osobu/denmodel B 9 200 kJ (2200 kcal) na osobu/den model C 12 500 kJ (3000 kcal) na osobu/den

Souasn vivov problmy esk populace jsou ve dvou extrmech podl obzn populace roste ve vech vkovch kategorich ( ei jsou vedle ek nejobznjm nrodem v Evrop ) roste ale tak podl mladch lid trpcch anorexi a bulimi, zejmna mezi dvkami

Chlb, obilovinyOvoce Zelenina MasoMlko a mlnvrobky Tuky a cukryPyramidov princip sestavovn vivovch dvek

Pyramidov princip sestavovn vivovch dvek - nov pojet

Model FrancieModelBanglad

Energetick spoteba ve svt (kcal/den)

1.United States of America3760 2.Portugal3750 3.Austria3740 4.Italy3730 5.Greece3720 6.Ireland3670 7.Canada3630 8.France3630 9.Romania3620 10.Belgium3610 11.Israel3610 12.Hungary3590 24.Czech Republic3330

Tmto dvkm odpovdaj doporuen denn dvky zkladnch ivin a skupin potravin.Napklad (v g) :

Varianta Obiloviny Zelenina OvoceMlko Zdroje blkovin A 300 300 200 512 80

B 450 400 300 640 160

C 600 500 400 768 240Toto jsou prmrn denn dvky, v kombinaci podle pohlav, vku a socilnch skupin pak dostaneme celkem 32 x 3, tj. 96 variant.

Takto jsou tedy stanoveny zkladn cle.Pro volbu nstroj a jejich uplatnn je vak nutn znt tak relnou situaci, tedy aktuln spotebu potravin. Jakm zpsobem se zjiuje?

Existuj 3 hlavn metody, kter se zpravidla uvaj ve vzjemn kombinaci :

bilance zdroj a uit statistika rodinnch t vbrov eten

RostlinnprodukceRybstvivoin produkceProdukce potravinNabdka potravinDovozVvozZtrtySpoteba potravinNepotravin. uitPoten zsobyKonen zsoby

Vte, co je to statistika rodinnch t? V R existuje ji od pedvlenho obdob a srovnateln asov ada je k dispozici od r.1956Souasn zkladn statistick soubor zahrnuje 2893 domcnost (soubor je representativn pro R),dle je zde doplkov soubor rodin s dtmi a s minimlnmi pjmy .Domcnosti jsou dle lenny: podle socilnch skupin podle ve istho pjmu (quintily)

Struktura souboru v r. 2006

Tab. 1a Sloen domcnost, pehled pjm a vydn domcnost zpravodajskho souboru statistiky rodinnch t podle typ domcnost(msn prmry na osobu v K)4. tvrtlet 2006Domcnosti celkemz toho domcnostiRodiny s dtmi s minimlnmi pjmyzamstnancsamostatn innchnezamst-nanchdchodc bez EA lencelkembez dts dtmiPoet domcnost - pepoten2895 1464 741 723 366 117 805 355 ve vbru2895 1700 861 839 425 135 468 355 Prmrn poet na domcnost:len2,30 2,60 1,69 3,53 2,97 2,07 1,49 3,22 ekonomicky aktivnch (bez nezamstnanch)1,04 1,54 1,46 1,63 1,67 0,26 0,00 0,61 nezaopatench dt0,58 0,81 0,00 1,64 1,01 0,65 0,01 1,79 nepracujcch dchodc0,51 0,09 0,17 0,02 0,09 0,08 1,47 0,07 ostatnch osob0,17 0,16 0,06 0,24 0,20 1,08 0,01 0,75 spotebnch jednotek1,84 2,02 1,48 2,57 2,26 1,67 1,34 2,31

Formou msnho die (za celkov obdob 1 roku) jsou sledovny: celkov pjmy penn i naturln celkov vdaje vdaje na potraviny spoteba potravin nakoupench vlastn produkce jdlo zdarma dary obdren a vydan spoteba z naturlnch pjm jdlo doma / mimo domov Z takto zskanch daj se vypote spoteba potravin na obyvatele.

Zmny ve Statistice rodinnch t od roku 2006

Od roku 2006 dolo ke zmnm ve sledovn statistiky rodinnch t. Ve vbru budou zahrnuty vechny skupiny domcnost zastoupen v populaci (vetn dosud nesledovanch domcnost nezamstnanch, domcnost dchodc s ekonomicky aktivnmi leny a okrajovch skupin domcnost, kter maj v ele ekonomicky neaktivn osobu). Kvty pro jednotliv skupiny domcnost se budou kad rok automaticky odvozovat z aktulnch vsledk eten EU-SILC. Zkladnm vbrovm kritriem bude ekonomick aktivita osoby v ele domcnosti. Domcnosti zamstnanc budou ve vbru jet rozdleny na dv kategorie podle vzdln osoby v ele (ni a vy). U hlavnch typ domcnost podle ekonomick aktivity osoby v ele budou kvty urovny v kombinaci s dalmi vbrovmi znaky (pjmov skupina, poet nezaopatench dt, pp. poet len a pohlav) Jako nov vbrov znak bude zaveden ukazatel velikost obce, ve stednch velikostnch skupinch doplnn o poty domcnost bydlcch v rodinnch domcch. Zpravodajsk obdob bude nadle cel rok, ale podrobn zpisy o vydnch za potraviny a nealkoholick npoje povedou domcnosti jen po dobu 2 msc.

Statistika rodinnch t: struktura vdaj

Ob uveden metody se kombinuj a dopluj daji z vbrovch eten, protoe:

bilann metoda poskytuje komplexnj daje, ale nebere v vahu:nkupy a spotebu cizinc (turist) v Rnkupy a spotebu eskch oban v zahranipln rozsah samozsoben

SR sice zahrnuje ve uveden, ale nereprezentuje celou populacivzorek domcnost se mnje zde nebezpe subjektivnch chyb

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=3004-05-01&&kapitola_id=14

Spoteba zkladnch potravin v R(kg/obyvatele/rok, daje S)

List1

19901995200020052010201120122013

Maso96.58279.481.475.978.677.474.8

z toho hovz2818.512.39.99.49.18.17.5

z toho vepov5046.240.941.541.642.141.340.3

z toho drbe13.61322.326.124.524.525.224.3

Ryby5.44.95.45.85.65.45.75.3

Mlko256.2187.8214.1238244227.7234.3234.1

z toho konzumn mlko91.566.759.655.457.757.75962.3

z toho sry7.76.510.512.113.21313.412.7

Mslo8.74.54.14.84.955.25.1

Vejce (ks)340290276246242254245243

1990199519971998

Jedl rostlinn oleje15.416.216.7

Obiloviny155.5160.8141.3136.2

Brambory77.976.57676.1

Lutniny1.71.91.92

Zelenina66.67881.182.2

Ovoce59.772.181.572.5

Cukr4438.939.137.6

1990199519971998

Pivo155.2156.9161.6161.1

Vno14.815.415.916

Lihoviny (40 %)

Alkohol v hodnot lihu

z toho pivo

z toho vno

z toho lihoviny

Nealkoholick npoje121.3147158

List2

List3

Spoteba zkladnch potravin v R(kg/obyvatele/rok, daje S)

List1

1990199519971998

Maso96.58281.582.1

z toho hovz2818.516.114.3

z toho vepov5046.245.745.7

z toho drbe13.61315.317.9

Ryby5.44.95.55.3

Mlko256.2187.8195.2197.1

z toho konzumn mlko91.566.759.659.9

z toho sry7.76.58.68.8

Mslo8.74.54.14

Vejce290311290

19901995200020052010201120122013

Jedl rostlinn oleje12.815.416.316.116.316.316.416.9

Obiloviny155.5160.8136.3136.7138.6151.7145.1143.4

Brambory77.976.577.072.567.37068.668

Lutniny1.71.92.02.22.52.32.62.6

Zelenina66.678.082.977.879.785.477.882.9

Ovoce59.772.175.080.58479.47476.8

Cukr44.038.936.140.53638.634.533.4

1990199519971998

Pivo155.2156.9161.6161.1

Vno14.815.415.916

Lihoviny (40 %)

Alkohol v hodnot lihu

z toho pivo

z toho vno

z toho lihoviny

Nealkoholick npoje121.3147158

List2

List3

Spoteba zkladnch potravin v R(l/obyvatele/rok, daje S)

List1

1990199519971998

Maso96.58281.582.1

z toho hovz2818.516.114.3

z toho vepov5046.245.745.7

z toho drbe13.61315.317.9

Ryby5.44.95.55.3

Mlko256.2187.8195.2197.1

z toho konzumn mlko91.566.759.659.9

z toho sry7.76.58.68.8

Mslo8.74.54.14

Vejce290311290

1990199519971998

Jedl rostlinn oleje15.416.216.7

Obiloviny155.5160.8141.3136.2

Brambory77.976.57676.1

Lutniny1.71.91.92

Zelenina66.67881.182.2

Ovoce59.772.181.572.5

Cukr4438.939.137.6

1990199520002005200820092010201120122013

Pivo155.2156.9159.9163.5156.6150.7144.4142.5148.6147

Vno14.815.416.116.818.518.719.419.419.818.8

Lihoviny (40 %)7.27.98.37.88.18.276.96.76.5

Alkohol v hodnot lihu8.99.49.910.210.410.49.89.89.99.8

z toho pivo4.34.44.65.25.154.84.855

z toho vno1.71.821.92.12.12.22.22.32.2

z toho lihoviny2.93.23.33.13.23.32.82.82.72.6

Nealkoholick npoje110.1121.3206281297296293287278264

Cigarety2275210720712028198819471904

List2

List3

Struktura vdajse vyvj v ase

Graf1

22

3

6.2

19.7

6.7

1.9

10.7

4.3

10.8

0.6

5.2

9.7

2003

List1

19962003

Potaviny+nealko19.6117.35

alkohol+tabk+narkotika,9.1

odv+obuv4.615.03

nlemn+voda+energie31.5635.58

bytov vybaven5.815.38

zdravotnictv1.881.6

doprava10.829.55

pota+telekomunikace1.983.32

rekreace+kultura+sport11.6112.12

vzdln0.450.44

stravovn+ubytovn7.266.61

ostatn vdaje6.156.34

List1

1996

2003

1996

List2

2003

Potaviny+nealko22

alkohol+tabk+narkotika39-Jan

odv+obuv6.2

nlemn+voda+energie19.7

bytov vybaven6.7

zdravotnictv1.9

doprava10.7

pota+telekomunikace4.3

rekreace+kultura+sport10.8

vzdln0.6

stravovn+ubytovn5.2

ostatn vdaje9.7

List2

2003

List3

Graf1

20.1

2.9

5.4

20.7

6.9

2

10.9

4.8

10.2

0.5

5

10.4

2006

List1

Potaviny+nealko20.1

alkohol+tabk+narkotika2.9

odv+obuv5.4

nlemn+voda+energie20.7

bytov vybaven6.9

zdravotnictv2

doprava10.9

pota+telekomunikace4.8

rekreace+kultura+sport10.2

vzdln0.5

stravovn+ubytovn5

ostatn vdaje10.4

List1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

List2

List3

Graf1

16.4

17.3

16.7

18.7

17.9

14.6

17.1

21.2

16.1

14.3

22.6

15

20.5

19

18.3

13.3

25.3

%

Podl vdaj na potraviny, npoje a tabk, 2002

List1

19962003

Potaviny+nealko19.6117.35

alkohol+tabk+narkotika,9.1

odv+obuv4.615.03

nlemn+voda+energie31.5635.58

bytov vybaven5.815.38

zdravotnictv1.881.6

doprava10.829.55

pota+telekomunikace1.983.32

rekreace+kultura+sport11.6112.12

vzdln0.450.44

stravovn+ubytovn7.266.61

ostatn vdaje6.156.34

List1

1996

2003

1996

List2

2003

Potaviny+nealko17.35

alkohol+tabk+narkotika9-Jan

odv+obuv5.03

nlemn+voda+energie35.58

bytov vybaven5.38

zdravotnictv1.6

doprava9.55

pota+telekomunikace3.32

rekreace+kultura+sport12.12

vzdln0.44

stravovn+ubytovn6.61

ostatn vdaje6.34

List2

00

00

00

00

00

00

00

00

00

00

00

00

2003

List3

EU-1516.4

Belgie17.3

Dnsko16.7

Finsko18.7

Francie17.9

Irsko14.6

Itlie17.1

Lucembursko21.2

Nmecko16.1

Nizozemsko14.3

Portugalsko22.6

Rakousko15

ecko20.5

panlsko19

vdsko18.3

Velk Britnoe13.3

R25.3

List3

%

Podl vdaj na potraviny, npoje a tabk, 2002

Co ovlivuje spotebu potravin?Hlavn faktory : dostupnost potravin na trhu ze samozsoben

ceny

pjmy

Kad vlda uv nstroje k ovlivnn tchto faktor, protoe m zjem na udren SOCIN STABILITY

To znali ji mt csaov jako princip Panem et circenses Chlb a hry

sociln postavenzemdlcidlnci/modr lmekybl lmekypodnikateldchodcivzdlnformlnneformlnKter dal faktory ovlivuj spotebu potravin?

Zvyklosti

nrodn tradice

nboensk pravidla rodinn tradice a nvyky osobn zvyky a chut

Napklad esk tradin kuchyn byla pvodn vytvena pro jin typy lid ve zcela rozdlnch ivotnch podmn-kch....

Mn se nae nrodn zvyklosti v ase? Vichni jste jist slyeli jmno Magdalena Dobromila Rettigov 31.1. 1786 - 5.4. 1845Je asto povaovna za symbol nezdravho typu tradin esk kuchyn. Je to skuten pravda? Vra do toho kopu vajec .

Mn se nae stravovac nvyky v ase?Ano a ne.Nedvno provdn vzkum prokzal, e skuten jme vce ovoce a zeleniny, e vzrostla spoteba drbeho masa, ale

... nae ti nejoblbenj jdla stle jsou:svkov s knedlkemvepov, knedlk, zelsmaen vepov zek

Vivov poruchyPedstavovalo-li problm zdrav vivy jet ve 20. letech minulho stolet v prvn ad vypodn se s chorobami z nedostaten vivy jako kivice a kurdje, tak dnes jsou na dennm podku nsledky pejdn jako nadvha, kazy, cukrovka nebo alkoholismus.

Spoteba160 litr piva na osobu a rok pedstavuje vrchol svtovho ebku.Znamen ale takcca 1500 Kcal navc(a zven vdaj na potraviny nejmn o2700 K za rok)..

Kter dal faktory hraj roli? reklama zejmna zamen na dti a mlde viz ppad fialov krvy globalizace fast food pizza nsk kuchyn

9 let, 3. tda

BIO-PRODUKTYMohou tak souviset s uritou filozofi i nboenstvm (nap. hnut Hare Krina apod.)Ty jsou zleitost vzdln, ale tak mdy a reklamy.

Pro je procento prodeje a spoteby produkt zdrav vivy v R relativn nzk?

Logo produktekologickhozemdlstv

Ekologick zemdlstv v RHlavn prvn normou, kter definuje ekologick zemdlstv v R a stanovuje kriteria pro oznaen produkt jako produkt ekologickho zemdlstv s logem BIO, je ZKON . 242/2000 Sb. O EKOLOGICKM ZEMDLSTV, kter odpovd mezinrodnmu standartu IFOAM (International Federation of Organic Agriculture Movements) a nazen EU 2092/91. esk ekologick zemdlstv je akreditovno IFOAM i EU.

Kontrola a certifikace Certifikan vbor pro ekologick zemdlstv MZe R organizace Kontrola ekologickho zemdlstv, ABECERT, Biokont CZ, BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC kadoron celkov kontroly podniku a neohlen kontroly (kontrola zahrnuje cel podnik tj. pozemky a kultury, stje a zvata, stroje, technologick zazen a technologie, sklady a ostatn provozn prostory, obaly a etiketaci, skladovou a etn evidenci) zpis o kontrole se pedkld CV, jen rozhodne o certifikaci podniku, nazen novho pechodnho obdob, nebo vyazen podniku z ekologickho zemdlstv

Organizace ekologickho zemdlstv v RVtina zemdlc, zabvajcch se ekologickm zemdlstvm, je sdruena do svaz, kter jim na jedn stran poskytuj informace a odbornou pomoc, na druh stran , zpravidla spolu s MZe , zajiuj kontrolu dodrovn pravidel hospodaen a tak certifikaci produkt.V R je to zejmna svaz Pro-Bio. Certifikovan produkty maj oznaen Bio a zpravidla jet logo svazu

Organizace ekologickho zemdlstv byla zaloena v r. 1952 v Pai, v souasn dob sdruuje cca 450 lenskch svaz a adu jednotlivc ze 70 zem svta.Pod pravideln odborn konference, lensk asopis a dal odborn asopisy,m nkolik stlch odbornch pracovnch skupin. Sdlo sekretaritu IFOAM je na farm Imsbach, Tholey-Theley, SRN.

Hlavn cle IFOAM: Zkladn funkc sdruen je koordinace st hnut ekologickho zemdlstv na svtov rovni. IFOAM je demokratick sdruen orientovan na primrn rove prvovroby. Jej zkladn aktivity jsou vykonvny Svtovm vborem editel, rznmi specializovanmi vbory a skupinami. www.ifoam.org

Tholey-Theley, Imsbach

RokPoet podnik celkemVmra zemdlsk pdy vEZ vhaProcentick podl ze zem. pdnho fondu19903480-199113217 5070,41199213515 3710,36199314115 6670,37199418715 8180,37199518114 9820,35199618217 0220,40199721120 2390,47199834871 6211,671999473110 7562,582000563165 6993,862001654217 8695,092002721235 1365,502003810254 9955,972004836263 2996,162005829254 9825,982006963281 5356,6120071318312 8907,3520081 946341 6328,0420092 689398 4079,3820103 517448 20210,5520113 920482 92711,4020123 934488 65811,46

Podl jednotlivch kultur na celkov vme ekologickho zemdlstv (%)

Plochyrok 2001rok 2002rok 2003rok 2004rok 2005rok 2006rok 2007rok 2008rok 2009rok 2010rok2011rok 2012Orn pda8,788,317,707,508,18,349,4310,3011,3812,2712,2911,76TTP89,6990,1390,8689,4082,482,582,4282,4282,6382,3882,4283,13Trval kultury 0,450,380,360,400,300,420,600,911,081,331,541,57Ostatn plochy1,081,181,082,709,28,747,556,374,914,023,753,54Celkem100100100100100100100100100100100100

Struktura ploch v EZ R, 2012

Graf1

11.76

83.13

1.57

3.54

List1

Orn pda11.76

TTP83.13

Trval kultury1.57

Ostatn plochy3.54

List1

List2

List3

Ekologick zemdlstv v Evrop

Graf7

185768.71

7101.78

37146.74

50717.06

112881.86

156264.06

60470.81

9230.67

494898.94

481.57

15602.1

02.22

165212.54

52866.97

40574.59

450.12

7215.5

5833.02

9951.77

5940.39

3520.68

00

19770.29

882.04

11503.18

Poet ekofarem

Podl ekologicky obdlvan plochy na vme z.p.(%)

stt

poet ekofarem

%

List1

Poet podnik cVmra zemdlsk pdy vha%podl ploch EZ z celkov vmry ZPF

19903480-

199113217,5070.41

199213515,3710.36

199314115,6670.37

199418715,8180.37

199518114,9820.35

199618217,0220.4

199721120,2390.47

199834871,6211.67

1999473110,7562.58

2000563165,6993.86

2001654217,8695.09

2002721235,1365.5

2003810254,9955.97

2004836263,2996.16

Plochypodl v %

Orn pdarok 2004

TTP89.4

Trval kultury (sady,vinice)0.4

Ostatn plochy2.7

Celkem100

List1

3

132

135

141

187

181

182

211

348

473

563

654

721

810

836

Poet podnik c

List2

0

0.41

0.36

0.37

0.37

0.35

0.4

0.47

1.67

2.58

3.86

5.09

5.5

5.97

6.16

%podl ploch EZ z celkov vmry ZPF

roky

%

List3

480

17507

15371

15667

15818

14982

17022

20239

71621

110756

165699

217869

235136

254995

263299

Vmra zemdlsk pdy vha

roky

ha

Poet ekofaremPodl ekologicky obdlvan plochy na vme z.p.(%)

Rakousko18,5768.71

Belgie7101.78

Dnsko3,7146.74

Finsko5,0717.06

Francie11,2881.86

Nmecko15,6264.06

ecko6,0470.81

Irsko9230.67

Itlie49,4898.94

Lucembursko481.57

Nizozem1,5602.1

Portugalsko1 592.22

panlsko16,5212.54

vdsko5,2866.97

Velk Britnie4,0574.59

Kypr450.12

esk republika7215.5

Estonsko5833.02

Maarsko9951.77

Litva5940.39

Lotysko3520.68

Maltaxx

Polsko1,9770.29

Slovensko882.04

Slovinsko1,1503.18

00

00

00

00

00

00

00

00

00

00

00

00

00

00

00

00

00

00

00

00

00

00

00

00

00

Poet ekofarem

Podl ekologicky obdlvan plochy na vme z.p.(%)

stt

poet ekofarem

%

Pm platby v EZ

Zpsoby prodeje bioprodukt v R1) Pm prodej - stnky, vlastn prodejny, prodej ze dvora2) Specializovan obchody (Country Life)3) Koutky zdrav vivy v supermarketech apod.4) Kombinace produkce a zpracovn

Farma Hare KrnaMsteko u Beneova- catering

Znaka pro kvalitn esk potravinsk a zemdlsk vrobkyUdluje MZe od 28. 8. 2003Ocenn vrobky budou mt pednost pi podpoe Marketingovou agenturouPodobnm zpsobem oceuje i Polsko a Maarsko

Podmnky pro zsknPro mln, masn, drbe, ryb vrobky a tstoviny, chlb, a bn peivo - 90 % tuzemskch surovinPokud nelze pout kompetitivn vrobky 40 % tuzemskch surovinOstatn vrobky 70 %U npoj pi vpotu nen kalkulovno s vodou

Podmnky pro zsknPodl nrodn prce pedstavuje 100 %adatel mus mt certifikt ISO nebo HACCPUdlovno na 3 roky /mimo vna/Produkt mus splovat podmnky zkona 110/97

Podporu umouje i WTO

Nstroje ovlivnn spoteby potravin nepm informace, vzdln reklama ( zpravidla provdj vrobci, ne stt) sociln dvky na podporu nzkch pjm

Nstroje ovlivnn spoteby potravin pm normy vivy ve sttem zench i dotovanch institucch (armda, zdravotn zazen, koly, vznice...)potravinov poukzky koln mlko ....

Samozejm dleit je celkov agrrn politika, protoe pouze zdrav zvata a rostliny zaruuj produkci kvalitnch a nezvadnch potravin

***************************************