1
Pružnost trhu prácePružnost trhu práce
Kamil GaluščákKamil GaluščákSekce měnová a statistiky ČNBSekce měnová a statistiky ČNB
Seminář MF „Aktuální otázky makroekonomického vývoje v ČR – zkušenosti po vstupu do EU“
Smilovice, 6.12.2005
2
Plán prezentacePlán prezentace
• Úvod
• Nezaměstnanost a vnitřní pružnost trhu práce
• Mezinárodní mobilita pracovní síly
• Institucionální prostředí
• Shrnutí
3
ÚvodÚvod
• Pružnost trhu práce jako významný vyrovnávací proces, zejména při nižší efektivitě kurzového vyrovnávacího procesu a měnové politiky.
• Evidence založená zejména na mezinárodně uznávaných indikátorech, citace publikovaných studií. Dílčí problémy s datovou základnou.
4
Nezaměstnanost a vnitřní pružnost INezaměstnanost a vnitřní pružnost I
• Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se koncem 90. let výrazně zvýšila, nedosahuje však úrovně GR, PL a SK.
• Podobný obrázek v údajích o podílu dlouhodobě nezaměstnaných.• Snižující se odtoky z nezaměstnanosti (možná souvislost se
systémem daní a dávek).
Tabulka 22: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti, %
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004CZ 2,0 3,2 4,2 4,2 3,7 3,8 4,2AT 1,3 1,2 1,0 0,9 1,1 1,2 1,2GR 5,8 6,5 6,2 5,5 5,3 5,3 5,6PT 2,2 1,8 1,7 1,5 1,7 2,2 3,0HU 4,2 3,3 3,0 2,5 2,4 2,4 2,6PL 4,7 5,8 7,6 9,3 10,8 10,8 10,2SK . 8,0 10,2 11,4 12,2 11,4 11,7Poznámka: Podíl osob bez práce 12 a více měsíců v metodice ILO a pracovní síly.
Zdroj: Eurostat.
5
Nezaměstnanost a vnitřní pružnost IINezaměstnanost a vnitřní pružnost II
• Regionální rozdíly v nezaměstnanosti jsou vysoké, od roku 1999 se zvýšily.
• Do určité míry vysvětleny regionálními rozdíly ve vzdělání pracovní síly, počáteční sektorovou specializací a bytovou politikou.
Tabulka 24: Variační koeficient míry nezaměstnanosti
1999 2000 2001 2002 2003 1999 2000 2001 2002 2003CZ 33 39 39 44 42 39 44 44 48 45AT 29 33 36 43 43 31 36 39 44 44GR 14 15 16 16 16 14 15 16 16 16PT 11 30 29 31 30 11 30 29 31 30HU 35 32 30 32 33 . 36 34 36 37PL 23 19 18 17 16 36 38 36 27 26SK 27 27 24 23 27 31 29 28 31 36
Poznámka: Podíl směrodatné odchylky vážené podle velikosti regionů a průměrné míry nezaměstnanosti.
Údaje z Výběrových šetření pracovních sil. Variační koeficient závisí na stupni desagregace.
Zdroj: Eurostat.
Regiony NUTS 2 Regiony NUTS 3
6
Nezaměstnanost a vnitřní pružnost IIINezaměstnanost a vnitřní pružnost III
• Regionální rozdíly jsou do značné míry dány nesouladem mezi počtem nezaměstnaných a počtem volných pracovních míst.
• Z indexů strukturální nezaměstnanosti je patrné, že počet nezaměstnaných by byl zhruba o 39% nižší, kdyby se přestěhovali (rekvalifikovali).
• Větší problém než v AT, na SK se však snižuje.
Tabulka 25: Strukturální nezaměstnanost
index 1999 2000 2001 2002 2003 2004CZ I1 33,9 35,2 35,9 34,1 35,5 39,4
I2 1,8 1,9 1,9 1,9 1,9 2,0
AT I1 28,2 27,2 31,2 32,6 30,7 28,2I2 1,1 1,0 1,3 1,2 1,3 1,2
SK I1 41,5 40,7 38,6 40,5 39,7 37,4I2 3,5 3,0 3,5 3,6 3,3 3,0
Poznámka: Údaje ke konci roku, % počtu nezaměstnaných (I1), % pracovní síly (I2).
Zdroj: Úřady práce, vlastní výpočty.
7
Nezaměstnanost a vnitřní pružnost IVNezaměstnanost a vnitřní pružnost IV
• Změny strukturální nezaměstnanosti můžeme sledovat z vývoje agregátních fixních efektů párovací funkce (matching function).
• Není patrné zlepšení v období 2004-2005, ani v důsledku nového zákona o zaměstnanosti.
Graf 11: Agregátní fixní efekty párovací funkce
Poznámka: Sezónně očištěné fixní efekty za období leden 2000 - červenec 2005. Každý bod na vodorovné ose reprezentuje střed 13měsíčního období odhadu párovací funkce.Například bod s označením červenec 2004 reprezentuje průměrnou hodnotu fixních efektů za období leden 2004 - leden 2005.
Zdroj: Vlastní výpočet, metodologie převzata z Galuščák a Münich (2005b).
-2,2
-1,8
-1,4
-1,0
-0,6
-0,2
0,2
07/00 01/01 07/01 01/02 07/02 01/03 07/03 01/04 07/04 01/05
vyšší nesoulad
8
Nezaměstnanost a vnitřní pružnost VNezaměstnanost a vnitřní pružnost V
• Příčinou vysokých regionálních rozdílů v nezaměstnanosti může být nízká regionální mobilita.
• Objem vnitřního stěhování je vyšší než na SK, ale nižší než v AT.
Tabulka 26: Vnitřní stěhování
1999 2000 2001 2002 2003 2004CZ 19,6 19,4 20,0 21,9 20,7 21,2AT 32,6 31,9 34,4 . . .SK 14,6 14,2 14,8 16,7 15,7 .
Zdroj: Statistické ročenky, vlastní výpočty.
ovlivněna sčítáním lidu, které proběhlo v těchto zemích v roce 2001.
Poznámka: Objem vnitřního stěhování na 1000 obyvatel. Časová řada je
9
Mezinárodní mobilita IMezinárodní mobilita I
• Češi se stěhují málo nejen v rámci ČR, ale i za hranice.• Ve vybraných zemích EU žije větší část Slováků, Maďarů a
Poláků než Čechů.• Počet vystěhovalých je nižší než v AT. Po roce 2001 se zvýšil, ale
po vstupu do EU zatím dále významně nerostl.• Ve srovnání s AT je nižší i počet přistěhovalých. V roce 2002 se
do ČR přistěhovalo třikrát více osob než do HU (vše v přepočtu na 10000 obyvatel).
10
Mezinárodní mobilita IIMezinárodní mobilita IITabulka 27: Mezinárodní migrace (počet osob na 10000 obyvatel)
Zdroj 2001 2002 2003 2004Přistěhovalí
CZ OECD 11 43 . .Statistický úřad 13 44 59 52
AT OECD 93 . . .Statistická ročenka 112 . . .
HU OECD 20 15 . .
Vystěhovalí
CZ OECD 20 30 . .Statistický úřad 21 32 34 34
AT OECD 63 . . .Statistická ročenka 91 . . .
HU OECD 2 2 . .Poznámky:ČR: osoby s trvalým pobytem nebo držitelé dlouhodobých víz nad 90 dnů (OECD: z toho jen osoby s pobytem delším než 1 rok, Statistická ročenka: všechny osoby s vízy nad 90 dnů). V polovině roku 2001 byly zmírněny přísné administrativní podmínky pro přistěhovalé, které platily od roku 2000.Maďarsko: osoby s pobytem delším než 1 rok a zároveň držitelé povolení k dlouhodobému pobytu. Údaje za vystěhovalé osoby nezahrnují osoby, kterým skončila platnost povolení k pobytu.Rakousko: držitelé povolení k pobytu, kteří zamýšlejí zůstat nejméně 6 týdnů. (Statistická ročenka: všechny evidované osoby.)Zdroj: OECD (2005c), Národní statistické úřady.
11
Mezinárodní mobilita IIIMezinárodní mobilita III
• Sociologické průzkumy potvrzují, že Češi, Maďaři a Slováci mají v průměru nižší sklon k zahraničnímu stěhování než Poláci.
• Většina studií odhaduje dlouhodobý migrační potenciál z 10 nových členských zemí mezi 2 a 4% populace.
• Vliv přechodných období na migraci zřejmě malý v krátkém období.
• Mobilita je nižší než v AT, vysoký migrační potenciál v PL.
Tabulka 28: Postoje k mezinárodní mobilitě
Všeobecná náklonnost
Zásadní záměrPevné
rozhodnutíPL 3,7 1,6 1,0HU, CZ, SK 2,4 0,8 0,610 nových členských zemí 3,1 1,3 0,8
Poznámka: Údaje za rok 2002 v % populace.
Výsledky za HU, CZ a SK byly z důvodu reprezentativnosti vzorku vyhodnoceny společně.
Zdroj: Eurobarometr 2002, převzato z Krieger (2004).
12
Mezinárodní mobilita IVMezinárodní mobilita IV
• Většina zemí eurozóny uplatňuje přechodná omezení volného pohybu pracovníků z nových členských zemí.
• K 1.5.2004 otevřelo svůj pracovní trh pouze Irsko.• Ostatní země uplatňují dvouletá přechodná období, která mohou
být prodloužena na sedm let, tj. volný pohyb po EU nejpozději od 1.5.2011.
• ČR, HU, PL a SK neuplatňují žádná omezení vůči pracovníkům ze sledovaných zemí ani z ostatních zemí eurozóny.
13
Institucionální prostředí IInstitucionální prostředí I
• Důležitým předpokladem pro pružnost mezd je tvorba mezd na podnikové úrovni s ohledem na vývoj produktivity práce.
• Větší váha odvětvového vyjednávání může vést k oslabení této relace, k vyšší cenové hladině a vyšší nezaměstnanosti.
• Převažující odvětvové vyjednávání může mít za následek pokles pružnosti mezd.
• Negativní dopady odvětvového vyjednávání mohou být umocněny administrativním rozšiřováním závaznosti kolektivních smluv mimo smluvní partnery.
14
Institucionální prostředí IIInstitucionální prostředí II
• Vliv kolektivního vyjednávání na tvorbu mezd je relativně nízký.• Rozšiřování závaznosti KSVS od července 2005 může oslabit
pružnost mezd. Vliv tohoto opatření může být nevýznamný.Tabulka 30: Odbory a kolektivní vyjednávání
1990a 2000b 1990 2000 1990-1994 1995-2000 1990-1994 1995-2000CZ 46 27 25+ 1 1 1 1AT 47 37 95+ 95+ 3 3 4 4GR 32 27PT 32 24 70+ 80+ 4 4 4 4HU 63 20 30+ 1 1 1 1PL 33 15 40+ 1 1 1 1SK 57 36 50+ 2 2 2 2Poznámky: a) Údaje z roku 1995 pro ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko.
b) Údaje 2001 ČR, Maďarsko, Polsko, 2002 Slovensko.c) Údaje označené + znamenají dolní odhad.d) 1: Vyjednávání převážně na podnikové úrovni. 2: Kombinace odvětvového a podnikového vyjednávání, převažující podnikové. 3: Převažující odvětvové vyjednávání. 4: Převažující odvětvové vyjednávání, opakující se centrální vyjednávání. 5: Vyjednávání na centrální úrovni se závaznou platností.e) Stupeň koordinace při mzdových vyjednáváních. Index 1 až 5, vyšší hodnota znamená vyšší stupeň koordinace vyjednávání.
Zdroj: OECD (2004a).
Koordinace
vyjednáváníeOdborová
organizovanost (%)Pokrytí kolektivními
smlouvami (%)c
Centralizace
vyjednáváníd
15
Institucionální prostředí IIIInstitucionální prostředí III
• Vliv minimální mzdy na pružnost nízkých mezd a tvorbu pracovních míst je zřejmě nižší než v HU, PT a PL, může být výraznější v některých profesích.
• Situace se může změnit, bude-li realizováno navrhované zvýšení minimální mzdy od ledna 2006.
Tabulka 31: Minimální mzda
2002 2003 2004CZ 34,0 35,8 38,8PT 43,0 40,7 .HU 42,1 38,6 40,7PL 33,0 33,9 .SK 32,4 34,0 34,1Poznámka: Měsíční minimální mzda jako podíl v % průměrné mzdy v průmyslu a službách (bez veřejné správy).Zdroj: Eurostat
16
Institucionální prostředí IVInstitucionální prostředí IV
• Vysoké náklady na propouštění zaměstnanců mohou znamenat nižší tvorbu míst, nižší toky na trhu práce a vyšší dlouhodobou nezaměstnanost.
• Podmínky pro individuální propouštění relativně přísné.• Riziko duality trhu práce (nízká regulace dočasných zaměstnání).
Tabulka 34: Index ochrany zaměstnanosti
konec 90. let
2003konec 90. let
2003konec 90. let
2003konec 90. let
2003
CZ 3,3 3,3 0,5 0,5 2,1 2,1 1,9 1,9AT 2,9 2,4 1,5 1,5 3,3 3,3 2,4 2,2GR 2,3 2,4 4,8 3,3 3,3 3,3 3,5 2,9PT 4,3 4,3 3 2,8 3,6 3,6 3,7 3,5HU 1,9 1,9 0,6 1,1 2,9 2,9 1,5 1,7PL 2,2 2,2 0,8 1,3 4,1 4,1 1,9 2,1SK 3,6 3,5 1,1 0,4 3,3 2,5 2,5 2,0Poznámka: Indexy v rozmezí 1 až 6, vyšší hodnota znamená vyšší ochranu zaměstnanosti. a) ochrana proti individuálnímu propouštění b) pracovní smlouvy na dobu určitou, pracovní agentury c) vzhledem k individuálnímu propouštění d) vážený průměr indikátorů stálého, dočasného zaměstnání a kolektivního propouštění.Zdroj: OECD (2004a).
Souhrnný indexdStálá zaměstnánía Dočasná zaměstnáníbKolektivní propouštění
zaměstnancůc
17
Institucionální prostředí VInstitucionální prostředí V
• Náklady na individuální ukončení smlouvy na dobu neurčitou jsou vysoké zejména při krátkém trvání zaměstnání.
• Index EPL se významně nesníží podle navrhovaného zákoníku práce. Po roce 2003 se snížil na SK a zřejmě i v PT.
Graf 12: Náklady na individuální ukončení smlouvy na dobu neurčitou podle délky trvání pracovní smlouvy (počet dnů vyplácené mzdy)
Poznámka: Soucet údaju za dny výpovední doby, odstupné a prodlevu do zacátku výpovední doby. Údaje za rok 2003. CZ, SK: prumer za výpovedi z duvodu nadbytecnosti a ostatní prípady; AT, GR: prumer za osoby s vyšší a nižší kvalifikací.Zdroj: OECD, vlastní výpocet.
0
100
200
300
400
500
600
700
800
CZ AT GR PT HU PL SK
9 měsíců 4 roky 20 let
18
Institucionální prostředí VIInstitucionální prostředí VI• Index administrativních překážek v podnikání jako součást
širšího indexu OECD měřícího regulaci na trhu produktů.
Economic regulation
Administrative regulation
1.The numbers in brackets indicate the weight given to each lower level indicator in the calculation of the higher level indicator immediately above it.
The weights were derived by applying principal components analysis to the set of indicators in each of the main regulatory domains (state control, barriers to
entrepreneurship, barriers to trade and investment, economic regulation and administrative regulation). The same approach was used to derive the weights used
to calculate the indicators of inward and outward-oriented policies and the overall PMR indicator. The principal components analysis was based on
the original 1998 data.
Outward-oriented policies (0.41)
State control (0.49)Barriers to
entrepreneurship (0.51)
Barriers to trade and investment (1.0)
Public ownership (0.56)
Involvement in business operation
(0.44)
Product market regulation
Inward-oriented policies (0.59)
Barriers to competition
(0.22)
Scope of public enterprise sector
(0.30)Price controls (0.45)
Licenses and permits system (0.55)
Administrative burdens for corporation (0.36)
Explicit barriers to trade and investment (0.70)
Regulatory and administrative opacity
(0.48)
Administrative burdens on
startups (0.30)
Regulatory barriers (1.0)
Legal barriers (0.30)Discriminatory
procedures (0.24)
Other barriers (0.30)
Foreign ownership barriers (0.45)
Size of public enterprise sector
(0.30)Use of command & control regulation
(0.55)
Communication and simplification of rules
and procedures (0.45)
Administrative burdens for sole proprietor firms (0.30)
Direct control over business
enterprises2
(0.40)
Antitrust exemptions (0.70)Sector specific administrative
burdens (0.34)Tariffs (0.31)
{regulation data} {regulation data} {regulation data}{regulation data} {regulation data} {regulation data} {regulation data}
19
Institucionální prostředí VIIInstitucionální prostředí VII• Překážky vyšší než v ostatních zemích kromě PL s negativním
dopadem na tvorbu míst. Index se v jiných zemích snižuje.• V ČR je vysoká nesrozumitelnost podmínek (licence a
povolení), to nezmění ani novela obchodního zákoníku od července 2005, která snižuje náklady na zakládání podniků.
Tabulka 35: Index administrativních překážek v podnikání
1998 2003 1998 2003 1998 2003 1998 2003CZ 2,2 2,3 2,7 2,3 0,6 0,5 2,0 1,9AT 2,6 2,8 0,6 0,4 1 0,8 1,7 1,6GR 3 2,6 1,7 0,6 0,6 0,5 2,1 1,6PT 2,1 1,7 1,8 1,2 1 0,5 1,8 1,3HU 2,4 2,3 0,4 0,4 1,5 1,1 1,6 1,4PL 3,8 3,7 2,0 1,5 1,6 0,3 2,8 2,3SK 1,9 0,7 0,3 1,2Poznámka: Indexy v rozmezí 1 až 6, vyšší hodnota znamená vyšší překážky.Souhrnný index je vážený součet indikátorů v 7 základních oblastech, které se seskupují do 3 oblastí, které jsouuvedeny v tabulce: a) Administrativní náklady podniků, administrativní náklady samostatných podnikatelů (fyzických osob), administrativní náklady v odvětvích. b) Systém licencí a povolení, vládní strategie komunikace a zjednodušování pravidel a procedur. c) Právní překážky vstupu do odvětví, protimonopolní výjimky pro veřejné podniky.Zdroj: Conway, Janod, Nicolleti (2005).
Překážky v podnikání celkem
Náklady při
zakládání podnikůa
Nesrozumitelnost regulatorních a
administrativních
podmínekb
Překážky v konkurenčním
prostředíc
20
Institucionální prostředí VIIIInstitucionální prostředí VIII
• Zdanění práce je srovnatelné s výjimkou GR a PT, kde je nižší.• Zdanění osob s nízkými příjmy je vysoké v ČR, PL a HU.• Negativní dopad na tvorbu míst a dlouhodobou nezaměstnanost.• Zdanění osob s nízkými příjmy se sníží od ledna 2006.
Tabulka 36: Celkové zdanění práce
1999a 2003 2004 Změnab 1999 2003 2004 Změnab
CZ 42,7 43,2 43,6 0,2 41,4 42,0 41,9 0,1AT 45,9 45,0 44,9 -0,1 41,6 40,2 38,6 -0,4GR 35,7 34,4 34,9 -0,3 34,3 34,3 34,4 0,0PT 33,4 32,6 32,6 -0,2 30,2 29,6 29,6 -0,2HU 50,7 45,6 45,8 -1,0 48,2 41,0 41,5 -1,4PL 43,0 42,9 43,1 0,0 41,9 41,6 41,9 0,0SK 41,2 41,4 42,0 0,1 42,3 40,3 38,8 -0,4Poznámka: Daň z příjmu a odvody placené zaměstnanci a zaměstnavateli jako podíl na celkových
nákladech práce v %. Údaje za zaměstnance (jednotlivci bez dětí) pobírající 100 % a 67 % průměrné mzdy ve zpracovatelském průmyslu.a) V případě Slovenska údaj za rok 2000.b) Průměrná roční změna v procentních bodech za období 1999-2004.
Zdroj: OECD, vlastní výpočet.
100 % průměrné mzdy 67 % průměrné mzdy
21
Institucionální prostředí IXInstitucionální prostředí IX
• Indikátorem motivace k práci jsou např. mezní efektivní daňové sazby (METR), které udávají, do jaké míry kombinace daní a dávek ovlivňuje finanční zisk z práce a tím motivaci nezaměstnaných nebo neaktivních k hledání práce.
• Jestliže nezaměstnaná osoba nastoupí do zaměstnání, je třeba k jejím daním započítat odebrané dávky.
22
Institucionální prostředí XInstitucionální prostředí X
• Motivace k přijetí zaměstnání je vyšší než v ostatních zemích u krátkodobě nezaměstnaných.
• Motivace je narušena u osob dlouhodobě nezaměstnaných, především u nízkopříjmových rodin s dětmi (stejně jako v PL a AT).
Tabulka 37: Mezní efektivní daňové sazby nezaměstnaných
2002 2003 2002 2003 2002 2003 2002 2003CZ 61 61 56 57 61 59 86 84AT 65 65 77 77 72 75 99 99GR 70 77 77 87 16 16 16 16PT 87 87 85 96 42 43 55 69HU 70 64 69 68 49 43 38 38PL 75 83 64 73 61 62 87 88SK 75 73 74 74 90 72 125 125Poznámka: Údaje v % z celkového příjmu pro osoby, jejichž nástupní mzda je na úrovni 67 % průměrné mzdy
ve zpracovatelském průmyslu.a) Nezaměstnaní s nárokem na podporu v nezaměstnanosti, ale ne na dávky sociální potřebnosti.b) Nezaměstnaní bez nároku na dávky v nezaměstnanosti.c) Druhá dospělá osoba ekonomicky neaktivní, děti ve věku 4 a 6 let.
Zdroj: OECD tax benefit models.
Dlouhodobá nezaměstnanostbPočáteční fáze nezaměstnanostia
Jednotlivci bez dětí Rodina (2 děti)c Jednotlivci bez dětí Rodina (2 děti)c
23
Institucionální prostředí XIInstitucionální prostředí XI
• Z analýzy distribuce indikátorů v domácnostech je patrné, že motivace k hledání zaměstnání byla v roce 2002 nízká pro cca 30% nezaměstnaných s nárokem na podporu a pro 80% dlouhodobě nezaměstnaných.
• V souvislosti s novým zákonem o zaměstnanosti došlo od října 2004 ke zpřísnění podmínek nároků na podporu v nezaměstnanosti a na registraci na úřadu práce. Ačkoli hodnoty METR se tímto nemění, došlo k mírnému zlepšení motivace k hledání zaměstnání.
• Snížení daňového zatížení osob s nízkými příjmy od ledna 2006 významně nesníží problematické hodnoty METR v ČR. Výraznější vliv na výši tohoto ukazatele mají pojistné a nároky na sociální dávky.
• Návrh na reformu životního minima: vyšší dávky, problematická výše sankcí a způsob hodnocení spolupráce s úřadem práce.
24
ZávěryZávěry
• Schopnost českého trhu práce vstřebávat šoky je v evropském srovnání spíše průměrná (v mnoha zemích však probíhají reformy).
• Rizikovými faktory jsou vysoká dlouhodobá a strukturální nezaměstnanost, významné regionální rozdíly v nezaměstnanosti, nízká vnitrostátní i mezinárodní mobilita, vysoké náklady na propouštění, zdanění práce a nízká motivace k hledání zaměstnání u některých skupin domácností.
• V roce 2004 a 2005 došlo k dílčímu zlepšení v oblasti motivace k hledání zaměstnání a v oblasti nákladů na zakládání podniků.
