1

2

ZZRAN DETOXIKACE

Syrov strava a byliny

pro dokonalou bunnou regeneraci

Robert S. Morse (2004)

Z anglickho originlu: The Detox Miracle Sourcebook:

Raw Foods and Herbs for Complete Cellular Regeneration.

Peloil: Miloslav Korbelk (2006)

Digitalizace (9/2011)

3

Zzran detoxikace je kniha, kter vs nau jak zbavit tlo toxin, nicch vae zdrav, a pome zahjit proces pln bunn regenerace, vedouc k opravdovmu uzdraven. Obsahuje abecedu detoxikace a odpovd na zkladn otzky, kter s n souvisej: Pro a kdy detoxikovat ? Co meme od detoxikace oekvat ? Jak detoxikace probh a jak dlouho trv ? Vedle toho:

Vysvtluje uvn jednotlivch syrovch potravin a bylin pro itn a len kadho orgnu a systmu i kad nevyvenosti v tle.

Podrobn l vzjemnou provzanost tla, mysli a due pi nabvn pevnho zdrav na cel ivot.

Pedkld doslova zzranou detoxikan dietu a ukazuje, jak ji mme sladit s bnm ivotem.

Zahrnuje celou adu snadno vyuitelnch odkaz, seznamy bylin a bylinnch sms, vlastnosti potravin, minerl, fytochemikli a bunnch sol, recepty na syrov jdla a podrobn rejstk.

Autor knihy dr. Robert Morse, lka, naturopat, biochemik, iridolog a znalec bylin, je povaovn za jednoho z nejvtch terapeut na doby. V roce 1974 zaloil na Florid kliniku a od t doby pomohl tiscm lid zvtzit nad rakovinou, cukrovkou, roztrouenou sklerzou, Crohnovou chorobou, sklerodermi, alergiemi a mnoha dalmi vnmi nemocemi.

4

5

O autorovi

Robert S. Morse, N.D., D.Sc, I.D., M.H., je lka-naturopat, biochemik, iridolog a bylin. Od roku 1974 provozuje na Florid v Port Charlotte Natural Health Clinic a God's Herbs Botanical Company. Dr. Morse seznamuje druh lkae a zdravotnky s umnm detoxikace a bunn regenerace. Bhem ticetilet klinick praxe pomohlo jeho prkopnick dlo tiscm lidem zvtzit nad rakovinou, cukrovkou, roztrouenou sklerzou, Crohnovou chorobou, sklerodermi a jinmi vnmi nemocemi. Dr. Morse je kem dnes ji zemelho dr. Bernarda Jensena, otce americk iridologie" a velkho obhjce ivch potravin. Dr. Jensen povaoval dr. Morseho za jednoho z nejvtch svtovch litel".

Robert Morse je lenem Mezinrodn asociace naprapatickch lka a Americk naturopatick lkask spolenosti. Je estnm lenem portugalsk Associacao Profissional dos Especialistas da Medicna Traditional (ASPEMT). Roku 1998 zskal za svou odbornou innost na poli regenerace tkn estn doktort Portugalsk lkask spolenosti. Ped ptadvaceti lety dr. Morse vytvoil mimodn inn bylinn smsi na jednotliv tkn, ktet aplikuje na sv klinice. Tyto smsi si zskaly celosvtov vhlas a dnes je uvaj lkai v ordinacch i nemocnicch a jednotlivci na celm svt. Dr. Morse vyvj bohatou pednkovou innost a astn se nejrznjch debat. Je autorem knih The Illusion Called Disease (Iluze zvan nemoc) a Getting Healthy with Herbal Formulas (Uzdravte se s bylinnmi smsmi) a velice mnoha lnk o pirozenm zdrav. ije v Port Charlotte na Florid. Jeho internetov strnka je www.godsherbs.com

http://www.godsherbs.com/

6

Obsah

vod 11

Kapitola I Porozumn naemu druhu 17

Kapitola II Jak funguje nae tlo ? 21

Modul 2.1 tyi zkladn procesy 22

Modul 2.2 Tlesn systmy 24

Modul 2.3 Buka 27

Modul 2.4 Tkn 29

Modul 2.5 Kardiovaskulrn systm a krev 30

Modul 2.6 Trvic systm 33

Modul 2.7 Vyluovac systmy 38

Modul 2.8 Endokrinn systm 31

Modul 2.9 Svalov systm 60

Modul 2.10 Nervov systm 62

Modul 2.11 Reprodukn systm 63

Modul 2.12 Respiran systm 64

Modul 2.13 Kostern systm 65

Kapitola III Nae strava 67

Modul 3.1 Cukry a jejich metabolismus 69

Modul 3.2 Blkoviny a jejich metabolismus 73

Modul 3.3 Tuky a jejich metabolismus 74

Modul 3.4 Enzymy biokatalyztory 78

Modul 3.5 Vitaminy (koenzymy) 81

Modul 3.6 Zkladn prvky 84

Modul 3.7 Fytochemiklie 100

Modul 3.8 pH-faktory potravin 103

Modul 3.9 Energie potravin 107

7

Modul 3.10 Zdrav iv potraviny 99

Kapitola IV Toxick nvyky 112

Modul 4.1 Problm s mlkem a mlnmi vrobky 113

Modul 4.2 Jak je to s blkovinami ? 116

Modul 4.3 Drdidla a stimulancia 122

Modul 4.4 Okovn otrven jehly 124

Modul 4.5 Chemick toxicita ivotn prosted, hygiena, domcnost a lky 127

Modul 4.6 Jak se ochrnme ped karcinogeny ? 135

Kapitola V Co je nemoc ? 137

Modul 5.1 Ti zkladn piny nemoc 138

Modul 5.2 Jsou paraziti dob nebo patn ? 143

Modul 5.3 Pro si vytvme povlak" z cholesterolu a dalch lipid ? 148

Modul 5.4 Oslaben nadledvin pina enskch a muskch chorob 149

Modul 5.5 Rakovina 151

Modul 5.6 Neurologick choroby a razy 155

Modul 5.7 Cukrovka prvnho a druhho typu 156

Modul 5.8 bytek vhy a jej kontrola zjiovn piny 160

Modul 5.9 Ke a jej choroby 163

Modul 5.10 Mysl, emoce a buky 164

Modul 5.11 Co vm chce vae tlo ci ? 166

Modul 5.12 Zdravotn dotaznk 170

Kapitola VI Lba nemoc detoxikac a regenerac tkn 179

Modul 6.1 Naturopatie a nauka o detoxikac 181

Modul 6.2 Obstrukce a detoxikace 183

Modul 6.3 Jak mme provdt detoxikac ? 184

Modul 6.4 Zsadotvorn a kyselinotvorn potraviny a detoxikace 186

Modul 6.5 Co lze oekvat v prbhu detoxikace ? 188

Modul 6.6 Lebn krize 195

8

Modul 6.7 Pst a detoxikace 200

Modul 6.8 Dva skvl vov psty 203

Modul 6.9 Pe o steva 204

Kapitola VII Jeden pro vitalitu 208

Modul 7.1 Jak potraviny mme jst ? 209

Modul 7.2 Seznam kyselch a zsaditch potravin 210

Modul 7.3 Nezbytnost sprvnho kombinovn potravin 212

Modul 7.4 Zzran detoxikan jdelnek 215

Modul 7.5 Detoxikan jdelnek na poslen vitality 217

Modul 7.6 Detoxikan jdelnek pro staten 218

Modul 7.7 erstv ovocn a zeleninov vy 219

Modul 7.8 Jsou lutniny a obiloviny zdrav nebo kodliv ?.. 221

Modul 7.9 Recepty pro radost 223

Kapitola VIII Sla bylin 227

Modul 8.1 Bn a tradin uvn bylin 230

Modul 8.2 Sla bylin seznam livch drog 231

Modul 8.3 Sla bylinnch tinktur 250

Modul 8.4 Bylinn regenerace jednotlivch tlesnch systm 259

Modul 8.5 Farmaceutick antibiotika versus prodn antiparazitika 266

Kapitola IX Nstroje pro zdrav ivot 270

Modul 9.1 Devt zdravch zvyk 271

Modul 9.2 tyi zdrav nstroje, kter vm pomohou pi detoxikaci... a v ivot 275

Kapitola X Zdrava spiritualita 280

Dodatek A Test bazlnch teplot k oven funkce ttn lzy 286

Dodatek B Rodina prodnch terapi 287

Dodatek C Vechno o krevnch testech 300

Dodatek D Analza tkovch minerl 309

Dodatek E Glos 310

Bibliografie 330

Rejstk 333

9

10

Podkovn

Jsem nesmrn vden mmu dobrmu pteli dr. Bernardovi Jensenovi, jen strvil poslednch edest let ivota bojem s lidskou nevdomost na poli sprvn vivy a vitality. Jeho prkopnick dlo o iridologii The Master Science je znmo po celm svt. Strvili jsme spolu dlouh hodiny hovory o vitalit a dlouhovkosti.

Zvltn dk pat mmu pteli dr. Rudymu Splavicovi, N.M.D., jen ctil vlas pod sedmi listy papru. Patil k hrstce k, kte se u dr. Stonea uili umn polarity a livho doteku. Jeho obrovsk vdn je iroce uznvno.

Nesmrn si vm nsledujcch osob a jejich prkopnickho sil na poli zdrav a spznnch obor. Jsou to vskutku bo muov a bo eny: profesor Arnold Ehret (problematika zahlenn a detoxikace), profesor Hilton Hotema (George Clements, obhjce ovocn stravy), Bernard McFadden (psty a energetick len), Ann Wigmoreov (vy z peninch vhonk), Herbert M. Shelton (psty a syrov strava), John Tilden, M.D. (otrava krve), Stanley Burroughs (pst o citrnov v), dr. John Christopher (prkopnk bylinstv), Ladean Griffin (prkopnk zdravho ivotnho stylu), Norman W. Walker (terapie erstvmi vami), Bruce Copen, Ph.D. (naturopat), Paul Bragg (psty a syrov strava), John Hoxey (prkopnk bylinstv a zdravho ivotnho stylu), C. L. Kervran (biologick transmutace), Benedict Lust (zakladatel naturopatie), Dr. Royal Raymond Rife, M.D. (prkopnk boje s rakovinou a viry), Hereward Carrington (prkopnk ovocn stravy), sdruen Nature 's First Law (propagace syrov stravy), Tompkins a Bird (energie potravin), Sebastian Kneipp (vodolba), John W. Keim (litel ze sekty Amish), J. H. Rausse (vodolba a viva), Jethro Kloss (bylin), Paul Twitchell (mapovn nebes), Darwin Gross (opravdov mistr), dr. Harvey Kellogg (detoxikace) a T. C. McDaniel, D.O. (chemie).

Velice dkuji Brend, Tonymu, Kathie, Therese a Jennifer za vechno, co pro m udlali, za cennou pomoc pi prci na tto knize a za to, e nae klinika funguje jako opravdov bo spoleenstv.

Vznamnch litel a vdc, jim vdm za radu a inspiraci, je ovem tolik, e jsem ani nestail vechny zmnit. Vem se za to hluboce omlouvm. Velc litel a vdci nejsou ovlivovn lidskm mnnm ani penzi. Hledaj nenavn pravdu, z n by mli prospch vichni.

11

vod

Vtejte na fantastick cest do vitality ! Zdrav je jednm z naich nejvtch poklad a mnoz nazvaj lidsk tlo chrmem i vozidlem, kter voz nae prav J, kdy pobvme na tto planet. Avak asto zachzme s naimi auty lpe ne s naimi tly.

Informace obsaen v tto knize nepochzej z dvojit slepch klinickch studi (pi nich nikdo z astnk, vetn proband, lka, sester i kohokoli jinho z vzkumnho personlu, nev, kdo bere testovan lk a kdo placebo pozn. red.), ze patn vyloench fakt a daj lebnch zazen ani z podplacenho vdeckho vzkumu. Pi psan tto knihy jsem vychzel z vlastn ticetilet zkuenosti a z klinickho pozorovn tisc pacient, kte uvali m programy, aby se uzdravili a zbavili toxin.

Zasko-li ns zdravotn problmy, mme v podstat dv monosti: lbu a detoxikaci. Rozhodneme-li se pro lbu, mme dal dv monosti. Prvn je alopatick (farmaceutick) medicna, co je klasick lebn neboli chemick pstup. Jej alternativou je prodn (tradin) medicna, kter k lb symptom uv ltky zskan z prodnch zdroj i rostlin. Vybereme-li si pro boj" s na chorobou alopatickou medicnu, musme se spokojit s tm, e nabz pouze ti druhy lby jakhokoli onemocnn: chemick lky, ozaovn a operaci.

Farmaceutick spolenosti vynakldaj spoustu penz na vvoj lk a vzdlvn alopatickch lka, aby jejich chemick preparty sprvn aplikovali. Avak lba" nemoci (tj. odstrann jej piny, nejenom symptom) nen soust tohoto zpsobu uvaovn. Podle alopatick medicny kter se zamuje vhradn na lbu" jsou nemoci nevyliteln. Chemick lky se uvaj pln na vechno,

od obyejnch bolest hlavy a zven teploty a po degenerativn choroby, jako Parkinsonovu nemoc nebo rakovinu.

Druhou formou lby je v alopatick medicn ozaovn. Toho vyuv vtina procedur diagnostickch (nap. rentgenovn) a nkter terapeutick, zejmna u nemocnch rakovinou ale nejen u nich.

Tet metodou, kterou alopatick medicna uv pi len nemoc, je operace. Chirurgick zkrok odstran problematickou patnou" tk. V ppad rakoviny prsu se odstran prs a pacientka je vylena".

Prodn medicna, o n zde budu hovoit jako o tradin medicn", se li od alopatick. Prodn medicna l nemoci prodnmi produkty (zskanmi ze zvecch, rostlinnch i minerlnch substanc) nebo bylinami rostoucmi v prod. V t i on podob je prodn medicna star statisce let.

Vtina tchto substanc dn kodliv vedlej inky nem, zatmco vtina chemickch prepart v urit me ano. Nicmn je teba zdraznit, e nkter prodn produkty uvan bez patinch znalost mohou ukodit. Napklad doplovn vpnku pi oslaben pttnch tlsek m za nsledek tvorbu kamen nebo nadbytek volnho vpnku. Obecn vak plat, e diagnostick postupy uvan v prodn medicn, vetn iridologie, kineziologie, men pulzu, analzy vlas nebo tkn a mnoha dalch, jsou neinvazn a pacienta nijak neohrouj.

Vtina dnench systm zdravotn pe, vetn alopatick, naturopatick a homeopatick medicny, se zamuje na len. Avak len symptom nikdy nevyl piny". Dokud se nezane s opravdovm lenm, budeme vdycky njakm zpsobem trpt.

12

Alternativou klasick lby je naturopatie (detoxikace), nepli znm prodn vda uvan po stalet statisci lid a zvat na celm svt. Navrac zdrav a vitalitu jejich fyzickm, emocionlnm a mentlnm tlm. Detoxikace zahrnuje chemii, biochemii, botaniku a fyziku, piem odjakiva pedstavuje tu nejopravdovj lbu. Proto by dnes mla bt jdrem prodn medicny, nicmn ve svt naeho modernho len" byla zapomenuta.

Detoxikace nen terapeutick systm ani zpsob odstraovn symptom; je to lebn systm, kter se zamuje na pinu nemoci. Jeho zkladem je nahldnut, e tlo je litel a energie zkladem lby. Skutenou pinu nemoci spatuje v destrukci energie. Energie i jej destrukce zvis na tom, co jme, pijeme, dchme a nanme si na ki, stejn jako na tom, co myslme a ctme. Toto je estero zpsob jak se stt zdravmi a vitlnmi, nebo nemocnmi a slabmi.

Naturopatie je nejist formou lby. Veker jej procedury a diagnostick nstroje jsou zcela neinvazn, piem jejm zkladem je alkalizace a detoxikace, kter budou na dalch strnkch podrobn vysvtleny. Zzran detoxikace pojednv o tto druh monosti opravdovho len prostednictvm detoxikace a vd s n souvisejcch. Avak tato metoda nestav nikdy vdu nad moc Boha a prody, nebo vda je pouze studiem toho, co ji existuje.

M spchy s opravdovou detoxikac u pacient s chronickmi a degenerativnmi chorobami jsou celosvtov uznvan. Ze sta lid, kte pichzej na nai kliniku s rznmi druhy rakoviny, se jich asi 70 procent vyl samo, 20 procent neme absolvovat lebn program a 10 procent je ji pli nemocnch nebo nechce t. Dosahujeme rovn pozoruhodnch spch pi lb porann mchy: Nai kliniku vyhledala dvaaticetilet ena, kter si ped dvancti lety vn pokodila krn pte

(3. a 4. obratel). Za jedenct msc ji mohla pohybovat celm tlem. A mladmu mui z kesansk sekty Amish, jen si pi havrii s traktorem poranil tvrt a pt krn obratel, take ochrnul na vechny konetiny, se po esti mscch vrtil cit do prst u nohou.

Jedna z nejobtnjch st naeho lebnho programu je prce s mysl. V tto knize se dozvte spoustu aktulnch a pesnch informac o zzranm lebnm systmu vaeho tla. Jedn se o poznatky z fyziologie, chemie, fyziky a dietologie, kter jsou podny velice srozumiteln, abyste je mohli okamit uvat. Povzbud vs tak k promn mysli toxick mylen uvoln msto pirozenmu a istmu mylen.

Vtina z ns ije, aby jedla. Byl bych velice rd, abyste zaali pemlet o tom, e mete jst, abyste ili. Tato kniha vm uke, jak na to. Nebo to, co jme, m bezprostedn vliv na nae zdrav, jak jsem si ostatn ovil bhem mnohalet lkask praxe na stovkch pacient. Opakovan jsem byl svdkem toho, jak se lid zbavili rakoviny. Stejn tak cukrovky, arteriosklerzy a artritidy. Vidl jsem, jak znovu srostla mcha a jak se uzdravily nervy pokozen rznmi razy, roztrouenou sklerzou a podobn.

Na zdrav ani na nemoci nen nic zhadnho. Nemoc je naprosto pirozen proces ! Kdy porozumme tomu, jak tlo funguje a co zpsobuje pokozen jeho tkn, porozumme i tomu, co vyvolv symptomy nemoc a jak se jich zbavit.

Tato kniha vs zve na vpravu s mnoha dleitmi zastavenmi. Dozvte se v n, odkud pochz vae fyzick tlo, jak toto tlo funguje a jak je podstata nemoc. A nakonec i co je zdrav. Jedna z jejch premis zn, e mt pevn zdrav je hraka, nicmn my na to vynakldme spoustu asu a penz. Zzran detoxikace vm pome porozumt naemu druhu homo sapiens a nau vs jst v souladu s vaimi anatomickmi, fyziologickmi a biochemickmi procesy.

13

Odmnou vm bude vitalita a ivot bez nemoc.

Najdte si as, ukznte se a detoxikujte, abyste si mohli uvat pevnho zdrav ! Vlote do toho cel svoje srdce, sebekze i dui. Detoxikace pedstavuje jednu z nejvtch vc, kterou pro sebe mete v ivot udlat.

POZNMKA: Jeliko je tato kniha urena lkam i laikm, pojal jsem nkter kapitoly vdetji. Pesto se snam pst co nejjednodueji. Kapitoly, kter vm pipadaj nesrozumiteln, peskote a vrate se k nim pozdji, abyste lpe porozumli vaemu tlu a tomu, jak funguje. Vae tlo je velice sloit stroj, ale udret ho zdrav je velmi jednoduch.

Moje ivotn pou

Vyrstal jsem v jednom msteku v Indian. Typick strava v tto sti zem: spousta mlnch vrobk, rafinovan cukr, obiloviny a samozejm tikrt denn maso. Mln vrobky a rafinovan cukr siln zahleuj, a tak jsem ml pod ucpan dutiny a neobeel se bez nosnch kapek. Rovn jsem trpl pornou zcpou, kter mla za nsledek krvcejc hemoroidy. A aby toho nebylo mlo, suovala m zhruba kad tet den migrna. Chodili se mnou od jednoho specialistovi k druhmu, avak jejich domnnky o pinch onch krutch bolest hlavy m brzy zaaly bt k smchu. Dalm vedlejm nsledkem tohoto druhu stravy byla obezita. Kdybych v tchto dtskch letech neil v bo blzkosti, upadl bych do depres. Moje lska k Bohu a ivotu vak pokad zvtzila a zaplavila m vnitn radost.

Na sklonku edestch let jsem zaal jst vhradn syrovou stravu. etl jsem knihy Ehreta, Jensena, Hotemy, McFaddina, Tildena (viz Bibliografie) a mnoha dalch velkch litel, kte vichni zdrazuj, jak je dleit neznehodnotit potraviny jet dve, ne se sn. etl jsem o lidech, kte jsou ivi jenom ze vzduchu, respektive z kyslku, vodku, uhlku, dusku atd. Jeliko vechny ltky jsou stvoeny pedevm z tchto jemnjch atom, napadlo m, e kdyby nae vdom bylo pln proitn, mohli bychom t na tto

rovni. Due, kter na tto rovni ij, bvaj oznaovny jako jedlci Boha". Protoe jsem touil poznat Boha vce ne cokoli jinho, byla pro m tato cesta jako stvoen. Rozhodl jsem se, e odejdu do odlehlch konin a tam se pokusm doshnout tto rovn vdom. Tak jsem se stal poustevnkem a postupn pestval jst tk i nzkovibran potraviny, vetn masa a obilovin. Upustil jsem rovn od konzumace zeleniny, take moje strava sestvala pouze z ovoce a oech. Nakonec jsem se rozhodl vylouit i veker kyselinotvorn jdla, a tak jsem pestal jst oechy a ivil se pouze erstvm syrovm ovocem.

Mm clem nicmn bylo pokusit se t pouze z istho vzduchu. etl jsem o jedn jeptice, kter pobvala vysoko v tibetskch horch a ivila se jenom snhem, a o nkolika dalch osobch, kter ily pouze ze vzduchu. Proto jsem zaal jst pouze jeden druh ovoce. Plnoval jsem, e po nkolika mscch budu moci pestat jst pln a doshnu svho cle. Byl to samozejm velice radikln zpsob, jak se piblit Bohu, ale m rozhodnut bylo pevn a byl jsem velice ukznn. etl jsem nkolik prac profesora Hotemy o biologickch pomeranch jakoto dokonal potrav, a tak jsem se rozhodl, e nic jinho jst nebudu.

14

Prodn cesta

1. Pirozen (prodn) zdrav nen alternativn medicna. Pirozen zdrav je tradin medicna.

2. Prodn cesta je stovky tisc let star. Chemick medicna je pouze 125 let star.

3. Od nstupu chemick medicny zaznamenaly nemoci strm nrst.

4. Medicna by mla uvat pouze prodn lky, kter alkalizuj, ist a regeneruj tlo.

Asi tyi roky jsem se ivil pouze ovocem, z toho est msc pouze pomerani. Objevil jsem sad s biologickmi pomerani, jen patil lovku, kterho jsem povaoval za velice duchovn vysplho. Tehdy se o m postarala sama proda, nebo v sadu byla bohat roda a onen pstitel m mohl po cel rok zsobovat sladkmi pomerani.

V tomto tyletm obdob jsem poznval sm na sob, e Arnold Ehret m plnou pravdu, kdy ve svch knihch pe o asnch regeneranch schopnostech tla. Mohl jsem se znout a nectit pitom dnou bolest. Rna nekrvcela a do druhho i tetho dne se zahojila. Samozejm jsem nezapomnal, e mm clem bylo pestat jst pomerane a t pouze ze vzduchu ! Avak moje energetick rovn se staly tak vysok, e m to thlo ven z tla. Cestoval jsem do ndhernch boch svt, kter existuj za hranicemi normln lidsk zkuenosti. Ctil jsem, jak splvm s Bohem a opoutm sv j". Stval jsem se bezmeznm. Neml jsem dn zchytn bod, protoe jsem nic nechtl a po niem jsem netouil. Byl jsem zcela spokojen. Moje lska k Bohu a vekermu ivotu slila a slila. Pot byla v tom, e jsem byl moc mlad, fyzicky, a nebyl pipraven na tuto rove bo realizace. Protoe jsem ji nebyl schopen komunikovat v naem svt,

zejmna s lidmi, poteboval jsem znovu zskat pevnou pdu pod nohama, a tak jsem zaal druh seznamovat s asnou livou silou syrovch potravin a s neomezenm vdomm, kter je nm vem dno. Zkrtka jsem se po nkolika letech poustevnien vrtil zptky do civilizace". Poznal jsem, co je poslnm mho ivota: pomhat druhm s jejich regenerac a uit je o ndhee Boha, nebo svt zn po obojm.

Potom jsem postupn otevel nkolik obchod se zdravou vivou a vystudoval jsem biochemii, naturopatii, botaniku a iridologii. Od t doby um o Bohu a vitalit a cestuji po celm svt, abych se podlil s druhmi o zzraky a tajemstv zdrav. Mnoho let jsem ml v Portugalsku malou kliniku a nkolikrt jsem zastupoval Spojen stty na sympzich na nejrznjch mstech planety.

Ped ptadvaceti lety jsem otevel kliniku, kterou dodnes vedu. Z vlastn zkuenosti mohu ci, e neexistuj nevyliteln choroby, pouze nevyliteln lid. Tak jsem se mnoho let vnoval razovmu lkastv, kter se stalo jednm z mch konk, a vidl jsem v akci jak alopatickou, tak tradin (botanickou) medicnu. razov lkastv je fantastick, avak alopatick medicna jako takov kad rok statisce lid zabije, zatmco medicna tradin jich kad rok statisce zachrn. Mte-li zjem, seznmm vs s bomi prodnmi

15

zkony a jejich uvnm, abyste se uzdravili a zregenerovali.

Ve sv prci jsem se inspiroval dlem dr. Bernarda Jensena, svtoznmho litele a autora mnoha skvlch knih (viz Bibliografie). Ped mnoha lety se mnou dr. Jensen konzultoval zdravotn stav sv eny. Ihned jsme se sptelili, nebo jsme poznali nae duchovn pouto byli jsme stejn zanceni pro misi lsky a len. Zzran detoxikace odr nae

zkuenosti s opravdovm lenm a nzory na n.

Hledejte vdy pravdu. Sv srdce otevete dokon Bohu. Toute-li po emkoli, obrate svou touhu k Bohu. Vechno ostatn pijde samo. Vdy jenom bute a rozdvejte lsku. Znovu oijte (ve vech vaich tlech) fyzicky, emocionln, mentln a spirituln.

POZNMKA: Neznm pojmy naleznete v Glosi.

Take zanme

Deset zpsob, jak doshnout spchu

Neli zanete pracovat s informacemi obsaenmi v tto knize, pette si nsledujc pehled. Tchto deset rad vm asn pome na cest do zdrav a vitality vyvrcholen detoxikanho a regeneranho procesu. Na dalch strnkch jsou samozejm podrobn vysvtleny. 1. Strava je nejdleitjm klem k spchu. Jdlem, pitm, dchnm a tm, co si nante na ki, pivdte vnj svt dovnit. Seznamte se s teoriemi o syrov strav, kter jsou uvedeny v tto knize. m vt podl syrovho ovoce a zeleniny (salt) jte, tm vt budete mt spch. Mte-li rakovinu, pokozenou mchu, roztrouenou sklerzu, Parkinsonovu nemoc nebo njakou jinou chronickou i degenerativn chorobu, mli byste konzumovat vhradn syrovou, ivou" stravu, tvoenou pouze ovocem a zeleninou (salty). 2. Vyhledejte pomoc lkae, jen m zkuenosti s povnm syrov stravy a dalmi pirozenmi detoxikanmi procedurami, napklad s pstem. Zejmna pi rakovin a jinch chronickch i degenerativnch chorobch byste mli mt njakho prvodce vam lebnm procesem. Jinak ovem jste zodpovdn sami za sebe, nicmn existuje mnoho

cennch prostedk, kter vm mohou pomoci na tto cest za pevnm zdravm. 3. Najdte si nkoho, kdo um st" z on duhovky (ili vyzn se v iridologii). V souasn dob to je nejlep pirozen zpsob nensiln analzy tkn. Uke vm zcela pesn, kde jsou vae siln a slab msta. Odhal rovn lymfatick a chemick nakupeniny. To je neoceniteln pi zjiovn oslaben lz i orgn. K tomu doporuuji bylinn program. Pouvejte takov byliny, kter vm posl oslaben buky, povzbud a vyist lymfatick systm, trvic stroj a plce.

Oslabenm lz trp bezmla vichni lid. Zahajte tud ozdravn proces vyplnnm dotaznku v modulu 5.12, abyste poznali, co vm chyb.

Pouijte rovn test bazln teploty (naleznete jej v Dodatku A), jm se zjiuje funknost ttn lzy. To je nesmrn dleit, kdy se zkoum vyuit vpnku a metabolismus.

Mte-li vysok nebo zejmna nzk krevn tlak, urit mte oslaben nadledviny. Nalistujte proto modul 5.11, kde najdete dal vedlej inky oslabench nadledvin.

16

4. Rozpohybujte" svj lymfatick systm. Vichni jej mme vce i mn zatuhl. Veker vae buky potebuj jst a vyluovat lymfatick systm je vae kanalizace a lymfatick uzliny pedstavuj vae septiky. Udrujte je ist ! Na ledviny uvejte bylinnou sms a jezte hodn ovoce. istte a posilujte trvic stroj syrovou stravou a regeneran bylinnou sms. Neuvejte laxativa ani purgativa, bakterie Lactobacillus acidophilus i Bifidobacterium bifidum ani cokoli jinho. Vae stevn flra se obnov sama. K aktivaci vaeho lymfatickho systmu, zejmna v dolnch konetinch, je nesmrn dleit cvien (napklad p turistika nebo plavn).

Zpote se podn ! Ke je v nejvt vyluovac orgn ! Udrujte ki istou a stimulujte ji kartovnm, horkmi a studenmi sprchami a pocenm. 5. Asi msc byste mli uvat bylinnou sms proti parazitm. Pome vm zbavit se vtch erv, hlst apod. Pome vm t omezit mikroorganismy (kvasinky, bakterie atd.), kter ovlivuj chu k jdlu. 6. Ne zanete s detoxikac, vyistte si jtra a asi tak msc posilujte slinivku bin. V osm kapitole naleznete byliny a bylinn smsi na itn a posilovn tchto orgn. Mte-li cukrovku nebo jste-li pli vyhubl, me vm to zabrat i ti msce.

7. Berete-li chemick lky, nezoufejte. Existuje jen velice mlo monch interakc s tmto programem a s tmito bylinnmi smsmi. Uvte-li lky proti vysokmu tlaku, jednodue si svj tlak hldejte. Tento program jej me rychle snit. Vdy pouvejte zdrav selsk rozum. Mte-li nzk krevn tlak, muste ho dostat na normln hodnotu posilovnm a regenerac nadledvin. Cukrovku 2. typu lze ve vtin ppad vylit velice snadno. Berete-li ovem inzuln (cukrovka 1. typu), hldejte si krevn cukr. 9. V prbhu detoxikace a regenerace bude vae tlo vykazovat rzn symptomy lebn krize". To je zcela normln, pirozen a pozitivn. Jakmile porozumte lebn krizi, pochopte rovn, co to vlastn jsou nemoci". Viz 5. kapitola. Nezapomnejte, e tyto symptomy maj dva zdroje ucpn (obstrukci) a bunn oslaben.

10. A na zvr: velice zle na vaem postoji ! Radujte se z toho, co dlte. Mjte neustle na pamti, pro chcete uzdravit vae tlo (i vozidlo due"). Umouje vm, abyste se mohli pohybovat v tomto fyzickm svt. Mnoho vaich oslaben je dno geneticky. Vae toxicita me mt koeny dokonce v prenatlnm obdob, a tak to bude njakou chvli trvat, ne se j zbavte. V tomto svt se pevnho zdrav nedoshne pes noc. Nkdy to je tk prce ale vyplat se. Spoj vs s ivotem, lskou a Bohem.

Vdeck fakta

Vtina chemikli oslabuje a ni buky. Chemoterapie prudce zvyuje acidzu a hub buky, co m za nsledek dal rakovinu nebo jej rozen (metastzu).

Ozaovn zpsobuje znty, poplen a rozklad bunk (tkn) a me vyvolat metastzu.

Bute poehnni !

17

KAPITOLA I

Porozumn naemu druhu Neustle se m lid ptaj, jak je mj recept na regeneraci a revitalizaci lidskho tla. O zdrav a viv byly napsny stovky knih, avak vtina z nich jsou jen variace na dve vysloven hypotzy i mylenky, kter se zejm vbec nemn. Pitom nkter jsou naprosto nesmysln. V knihkupectvch nepochybn narazte na knihy o krevnch skupinch, megadvkch vitamin a minerl, o vysokoproteinovch dietch a podobn. Podle m zkuenosti jsou nkter z tchto program pro tlo vysoce toxick a kadoron zabij mnoho lid.

Jsem pesvden, e otzka zdrav je mnohem jednodu, ne jak naznauj tyto knihy. Moje rada je prost: Jezte takov potraviny, kter jsou pro n druh biologicky vhodn. Jeliko se me jevit jako pli zjednoduen nebo matouc, pokusm se na nsledujcch dcch urit, jakm e to jsme vlastn druhem.

Pedstavte si, e jste se ocitli v Africe na njak planin nebo uprosted dungle. Rozhldnete-li se kolem, spatte slony, irafy, kanily, hrochy, gorily, impanzy, hady, nejrznj ptactvo, lvy, gepardy a spoustu jinch zvat. Kdy se vs zeptm, ktermu z tchto zvat jsme my, homo sapiens, nejvce podobn, odpovte samozejm, e primtm. Ti jsou frugivorov, stejn jako my. Nkdo me namtnout, e takov pirovnn je pitaen za vlasy. Potom ale nezbv ne zabt po jednom zveti od kadho druhu (co bych osobn nikdy neudlal), vechna zvata pitvat a zkoumat jejich anatomii a fyziologii, abychom urili, ktermu z nich se vnitn nejvc podobme.

Nsledujc seznam rozliuje tyi tdy obratlovc (masoravci, veravci, bloravci a plodoravci) a ukazuje jejich odlinosti.

POZNMKA: Neznm slova naleznete v Glosi na konci knihy.

18

Anatomick a fyziologick rozdly mezi obratlovci (1)

MASORAVCI Pedstavitel: Koky, gepardi, lvi atd.

Potrava: Pedevm maso, jinak zelenina, trva

a byliny

Trvic systm: Jazyk velmi drsn Slinn lzy chyb aludek jednoduch struktura; mal

obl vaky; siln aluden vy Tenk stevo hladk a krtk Jtra o polovinu vt ne u lovka;

velice sloit s pti rznmi komorami; siln vyluovn lui kvli silnm aludenm vm

Vymovac systm: Tlust stevo hladk, nen opateno

klky, m minimln absorpn schopnost

Gastrointestinln trakt trojnsobek dlky ptee

Konetiny: Pedn i zadn konetiny maj drpy tvernoci chod po tyech

Kon systm: Ke zcela porostl srst Potn lzy pouze na poltcch prst,

jejich funkci pln jazyk

Kostra: Zuby vpedu ezky a velk piky

na trhn potravy, za nimi stoliky elisti pouze jednosmrn pohyb

(nahoru a dol) Ocas ano

Moov systm: Ledviny mo kysel

VERAVCI Pedstavitel: Ptci (vetn slepic, krt atd.), vepi a psi

Potrava: Maso, zelenina, ovoce, konky a kra

Trvic systm: Jazyk jemn a drsn Slinn lzy nedostaten aktivn aludek stedn siln aluden vy

(kyselina chlorovodkov a pepsin) Tenk stevo ponkud vkovit, co

vysvtluje jeho schopnost trvit zeleninu

Jtra sloit a proporcionln vt ne u lovka

Vymovac systm: Tlust stevo krat ne u lovka,

schopn minimln absorpce Gastrointestinln trakt desetinsobek

dlky ptee

Konetiny: Pedn i zadn konetiny maj paznehty

i drpy tvernoci pohybuj se po vech tyech

konetinch, krom ptk, kte maj jenom dv konetiny

Kon systm: Ke jemn, mastn, porostl srst nebo

pem Potn lzy velice mlo; pouze kolem

rypku (vepi) a poltk prst (psi); ptci dn nemaj

Kostra: Zuby klm podobn piky nebo

zobky elisti pohybuj se vemi smry Ocas ano

Moov systm: Ledviny mo kysel

19

Anatomick a fyziologick rozdly mezi obratlovci (2)

BLORAVCI Pedstavitel: Kon, krvy, ovce, sloni, vysok zv,

irafy

Potrava: Pedevm zelenina, byliny, jinak koeny

a kra

Trvic systm: Jazyk mrn drsn Slinn lzy jimi zan alkalick trven aludek podlouhl, prstencov

a nejsloitj (obvykle tvoen tymi nebo vce aludky); slab aluden vy

Tenk stevo dlouh a vkovit, umouje rozshlou absorpci

Jtra podobn lidskm (jsou o nco vkonnj)

Vymovac systm: Trank dlouh a vkovit, sestv

z prstenc, umouje znanou absorpci

Gastrointestinln trakt m ticetinsobek dlky ptee

Konetiny: Pedn i zadn konetiny maj kopyta nebo

paznehty tvernoci pohybuj se po vech tyech

konetinch

Kon systm: Ke pry s etnmi chlupy pokrvaj

cel tlo Potn lzy zahrnuj miliony potnch kanlk

Kostra: Zuby tyiadvacet stoliek, pt na kad

stran horn i doln elisti, osm ezk v pednch stech elist

elisti pohybuj se vemi smry: nahoru a dol, ze strany na stranu, dopedu a dozadu, m sousto rozemlaj

Ocas ano

Moov systm: Ledviny mo zsadit

PLODORAVCI Pedstavitel: Lid a primti (lidoopi, impanzi, opice)

Potrava: Pevn ovoce, oechy, semena, sladk

zelenina a byliny

Trvic systm: Jazyk jemn, slou pedevm jako

nabra Slinn lzy zde zan zsadit trven aludek podlouhl, tvoen dvma

stmi Tenk stevo opaten klky, kter

umouje intenzivn absorpci Jtra jednoduch a prmrn velk,

nejsou tak velik a sloit jako u masoravc

Vymovac systm: Tlust stevo opaten klky, umouje

znanou absorpci Gastrointestinln trakt in

dvanctinsobek dlky ptee

Konetiny: Horn konetiny (ruce) maj prsty

vhodn ke sbrn, loupn a trhn Doln konetiny (nohy) opateny prsty Chze vzpmen po dvou konetinch

Kon systm: Ke pry, s minimem chlup Potn lzy zahrnuj miliony potnch

kanlk

Kostra: Zuby dvaaticet: v kad elisti tyi

ezky, dva piky, tyi tenov zuby a est stoliek (chyb velk piky pipomnajc kly)

elisti pohybuj se vemi smry: nahoru a dol, ze strany na stranu, dopedu a dozadu, atd.

Ocas nkte ho maj

Moov systm: Ledviny mo zsadit

20

Po rozpitvn a prozkoumn anatomickch struktur a fyziologickch proces rznch ivoinch druh dospjeme ke stejnmu zvru: Lid jsou frugivorov (plodoravci), a se nm to lb i nikoli.

lovk je jedin ivoin druh, kter nev, co m jst. V dtskm vku instinktivn vme, co chceme jst. Mohu prostt velk stl s vekermi druhy jdla, kter lid jed, a postavit k nmu mal dt. Hdejte, ke kterm jdlm pokad zam ? K ovoci a kvtinm pestrobarevnm a energeticky bohatm jdlm. To proto, e jsme frugivorov, nikoli omnivorov. Kdybychom skuten byli masoravci, vychutnali bychom si uloven ivho zvete, jeho roztrhn a snden v syrovm stavu... a j neznm moc lid, kte by se v tom vyvali.

Nen tk pochopit, e musme zat jst to, co vyaduje nae biologick ustrojen. Pedevm si musme uvdomit, e dn zve sv jdlo ped konzumac neva. Oetovatel v zoologickch zahradch ji dvno vd, e nesm dn zve krmit vaenou stravou, nebo po n onemocn a uhyne. Neznm jedinho veterine, kter by chovatelm radil, aby sv mazlky krmili zbytky od stolu. Pro ? To je prost. Nai mazlci by dostali stejn nemoci, jako mme my. Tepelnm upravovnm se jdlo znehodnocuje. Mn se jeho chemick sloen a siln se sniuje jeho elektrick energie.

Bh zamlel jdlo pro ivot, nikoli pro smrt. Bh pin ivot, energii, lsku a tst. Samozejm e meme provat i nepjemn vci: depresi, hnv, nenvist a egoismus. Volba je vdycky na ns. Zdrav a vitln fyzick tlo me uzdravit i nae tlo emocionln a mentln. Zdrav pin radost ze ivota, kterou vtina z ns ztratila.

Vichni lid jsou biologicky stejn. Nae duevn pochody a anatomick sloen jsou prakticky stejn, a u pochzme z ny, Indie nebo Ameriky. Nicmn nae vdom, mra aktivity a uvan sti tla vytvej rozdl v druzch jdel, kter bn jme nebo vyadujeme. Nekomplikujte si uzdravovn. Dlejte ve co nejjednodueji. Jdlo vs me pipoutat k tomuto svtu, nebo osvobodit. Pokud jste to jet nezkusili, nastupte prv te cestu do novho svta vitality ! Zkuste se vymanit ze stravovacch nvyk, kter podrvaj vae zdrav a svazuj vs s nimi aspekty Boha.

Vybzm vs, abyste se opt stali vitlnmi a uvali dar ivota. Oistte mysl a emoce, abyste se mohli tit z jeden syrovho ovoce, zeleniny, oech a semen. Porozumjte svmu druhu a jezte jdla, kter uzdrav vae tlo.

Sta ekov, ped dobou Lykurgovou, nejedli nic ne ovoce" (Plutarchos) a kad generace se dovala dvou set let. "

- Onomakritos z Athn

21

KAPITOLA II

Jak funguje nae tlo ?

Kad due, kter m hmotn tlo, by mla porozumt zkladnm tlesnm pochodm. Je teba si poloit otzku Pro jme a co se dje s jdlem, kter snme ?" Porozumme-li odpovdi, zaneme chpat podstatu zdrav a nemoci.

Konzumace jdla je ivotn nezbytn vtina forem ivota na tto planet potebuje konzumovat njak druh jdla", aby mohla vbec existovat, a drtiv vtina lid zeme, kdy pestane jst a na nkolik vjimek. Tchto pr lid je schopno t jenom ze vzduchu, jen obsahuje uhlk, kyslk, vodk a dusk (tyto prvky pedstavuj cukry, ruky a blkoviny ve vych frekvencch). Avak rento scn je neobyejn vzcn a lovk mus bt velice duchovn vyspl, aby nco takovho dokzal. Pokud jde o m, nikdy jsem se nesetkal s nkm, kdo by to dokzal, akoliv jsem poznal nkter mimodn duchovn probuzen mistry a uitele.

Jme, abychom naerpali dal energii. Vme, e nae buky jsou samostatn msta se vm vudy a vdom entity, a e kad buka zn sv specifick koly. Vme tak, e duch ivotn sla, vdom nebo jak tomu chcete kat je vnitn sla, kter udruje ivot, tvaruje ho do forem a propjuje mu vdom. Nicmn buky potebuj vnj zdroj energie, aby se udrely v innosti.

Vtina lid jdlo vk a polyk, ani peml o tom, jak nebo pro je v tle vyuvno. Domnvme se, e kdy je jdlo jedl, m z toho tlo uitek. Tak jednoduch to vak nen. Tato kapitola vysvtluje, jak tlo tp a vyuv potravu, kterou konzumujeme, a jak vyluuje odpadn ltky.

Jeden, trven, vstebvn, zuitkovn a vyluovn jsou neustle probhajc procesy. Je-li jeden nebo nkolik tchto proces v nepodku, zane tlo jako celek trpt. Me to trvat mnoho let, ne se objev hlavn symptom ale objev se. Prbn se vak vynouj rzn pznaky, napklad nava, obezita, vyzblost, vky pod oima, vyrka, zcpa a/nebo prjem.

22

MODUL 2.1

tyi zkladn procesy

TRVEN

Jakkoli pozen jdlo mus nejprve projt trvicm procesem, v nm tlo rozlo strukturu potravy na stavebn materil a palivo. Tyto suroviny tlo potebuje jako zdroj energie pro sv fungovn a k vlastn vstavb a obnov.

tpen potravy maj na starosti enzymy, piem zan v stech zsaditm trvenm cukr a tuk. aludek produkuje trvic enzym pepsin, kysel enzym uvolovan kyselinou chlorovodkovou (HCl) pro poten trven blkovin. Zbytek trven probh v tenkm stev, jeho prosted je zsadit. Nen-li potrava sprvn roztpena, bu kvli slab slinivce, aludku i stevnmu traktu, nebo kvli patnmu kombinovn jdel, trpme plynatost, kter je zpsobena kvaenm a/nebo hnitm nestrvench zbytk ivin. m je plynatost pornj, tm hor je oslaben zmnnch orgn a/nebo volba stravy.

Tlo rozkld potravu nsledovn: Blkoviny jsou tpeny na aminokyseliny, kter slou jako materil na stavbu a opravu tla. Sacharidy (kroby a sloen cukry) se tp na jednoduch cukry bunn palivo. Tuky jsou tpeny na mastn kyseliny a glycerol, kter jsou poteba na stavbu a obnovu tla a pro ppad nouze.

Je teba vdt, e v stech mme zsadit trvic enzymy pro tpen sacharid a tuk. V aludku jsou kysel trvic enzymy (pepsin) pro poten tpen blkovin. Potom mme zsadit trvic enzymy ve slinivce a prvn sti tenkho steva, kter dokonuj trven blkovin, krob, cukr a tuk. Je rovn dleit si uvdomit, e procesy

probhajc v naem tle jsou ve vtin ppad zsadit.

Trven je prvn proces, kter mus probhnout ve zdravm tle, avak mnoho lid m s nm problmy. Jestlie jste moc huben anebo mte mlo svalov tkn, je velmi pravdpodobn, e vae tlo netp potravu sprvn.

VSTEBVN

Jakmile je potrava roztpena, mus se vstebat zskan stavebn materil, palivo a ostatn ltky, k nim pat napklad tkov soli, vitaminy, taniny, alkaloidy a flaviny. Vechny tyto ltky se te krv transportuj do bunk jako energie, materil na stavbu a opravu nebo kvli stimulaci i uloen pro budouc pouit. Vstebvn se uskuteuje klky (prstovit vbky na povrchu nkterch membrn) a drobnmi pry ve sliznicch tenkho a tlustho steva. Toto vstebvn by mlo bt snadn, avak vtina lid m steva zanesen hustou gumovitou ltkou, tzv. mukznm plakem. Ten je tvoen lepkem, hlenem, cizmi blkovinami a dalmi zbytky potravy, kter se chovaj sp jako lepidlo ne jako iviny ! Rafinovan cukry, obiloviny, maso a mln produkty maj tento povlak nejvce na svdom. Mukzn plak zabrauje dokonalmu vstebvn ivin. (Vidl jsem pacienty, kte vylouili ze svch stev cel kble tohoto plaku.)

Vtina z ns m vt nebo men problmy s touto druhou fz zuitkovn potravy prv kvli mukznmu plaku. Proto znovu pipomnm: Jestlie jste pli huben i podvyiven nebo mte nedostatek svalov tkn, zvate, zda netrpte patnm vstebvnm ivin.

23

ZUITKOVN

iviny se mus dostat do bunk, co zajiuje cvn soustava. Vtina vstebanch ivin mus nejdve projt vstupn kontrolou jater, kde probhaj dal chemick procesy, ukldaj se iviny nebo jsou nezmnn odeslny k vyuit dl do tla. Mnostv proces, kter jtra vykonvaj, je obdivuhodn. Vytvej vlastn aminokyseliny, mn cukry na tuky a obrcen. Mohou tvoit i niit.

A te mal tajemstv. Tk se vznamu kyselin a zsad. Stane-li se nae tlo (vetn krve) kyselejm, nae iviny budou zporn nabit (srliv). Jinak eeno, n stavebn materil (tuky, palivo, minerly a dal ltky) se zane slepovat i shlukovat. Vtina potravin, kter bn jme, je kyselinotvornch. Kyselost, kter vytv teplo, zpsobuje znty cv a ostatnch st tla. Na cvn stny se zanou lepit lipidy (tuky), aby je ochrnily ped zntem. Avak shlukovn lipid m rovn za nsledek vznik lipidovch kamen, napklad luovch a jaternch. Nejbnjm protizntlivm lipidem je cholesterol, kter tlo pouv k boji se znty. Jsou-li tkn kysel, a tud zancen, zanou jtra produkovat vce cholesterolu, aby znt potlail. Ale to znamen, e zane stoupat hladina cholesterolu v krvi. Tak minerly se zanou shlukovat a vytvet srostlice", kter se projev jako ledvinov kameny a kostn ostruhy apod.

Bunn membrna m malinkat otvory, kter neumouj vstebvn tto nahlouen" vivy. A jakmile se k sob zanou lepit erven krvinky, co znemon dn transport a vyuit kyslku, dojde k bunnmu hladovn, kter m za nsledek hypoaktivitu lz a orgn, ztrtu systmov energie, oslaben svalov tkn a nakonec i smrt.

Mnoho lz dodv mj. hormony a steroidy, kter podporuj zuitkovn ivin. Jsou-li tyto lzy z ve popsanch dvod oslabeny, je ohroeno vyuit

vpnku a dalch ltek, co se projev mnoha chorobnmi symptomy. Napklad jednm z kol vpnku je pomhat transportovat iviny bunnou membrnou. Je-li oslabena ttn lza, zpomal se nebo zablokuje zuitkovn vpnku, co m za nsledek hladovn bunk a jet vt oslaben ttn lzy. Tento cyklus m m dl niivj nsledky a tak to jde a do smrti. Ostatn mnoho lid nedoke sprvn zuitkovat sv iviny.

VYLUOVN

Co do tla pijde, mus z nj tak z vt sti vyjt. Pokud potrava z tla vychz ve stejn podob, v jak do nj pila, signalizuje to njak problm. (Ve stolici byste nemli vidt nestrven jdlo s vjimkou kukuice.) Kdy je potrava tpena na nejjednodu sloky, aby mohla bt vyuita bukami, vznik pitom mnoho odpadnch ltek vetn plyn, kyselin, bunnho odpadu, nestrvench blkovin a nevyuitch ltek jako vitamin a minerl, kter je poteba vylouit z tla.

Tlo se sna odstranit tento odpad zpsoby, jim asto nerozumme. Jako pklad mohou poslouit symptomy nachlazen a chipky, k nim pat kchn, kaln, pocen, bolesti, horeky a prjem. Tyto symptomy jsou eliminan procesy, kter tlo pouv, aby se oistilo od hlenu, parazit, toxin apod.

Pokud n odpad neodstranme, dojde k intersticilnm (kolem bunk) a intracelulrnm (uvnit bunk) obstrukcm (ucpn), co m za nsledek bunn oslaben a smrt. Dobr vyluovn znamen, e se stevn peristaltika uvede tikrt denn do pohybu, dostaten moen, pocen a sprvn dchn. Nikdo z ns vechny tyto podmnky nespluje na sto procent. Sprvnm trvenm, vstebvnm, zuitkovnm a vyluovnm meme znovu nabt energii, vitalitu a pevn zdrav.

24

MODUL 2.2

Tlesn systmy

Struktura a funkce

Nae fyzick tlo sestv z mnoha systm, kter jej svm spolenm silm udruj naivu a zdrav. K tmto systmm nle orgny, lzy, krevn obh, lymfatick tkn, svaly, kosti, atd. Kad systm m svoji funkci plnit tak, aby podporoval celek. Tyto systmy, jak ji bylo uvedeno ve, jsou na sob vzjemn zvisl kvli chodu, drb a obnov tla jako celku.

Infrastruktura lidskho tla pipomn nai spolenost: endokrinn systm je vlda. Nervov (elektrick) systm je informan dlnice, bez n by vzla komunikace ve mstech (buky, orgny, lzy). Policii pedstavuj mal imunitn buky zvan lymfocyty (bl krvinky), neutrofily, bazofily a makrofgy. K dal ochran mme armdu sloenou z pirozench zabje" (NK bunk), velkch T-lymfocyt a B-lymfocyt. Samozejm nechyb tovrny, napklad kostn de, lzy, jtra a nkter dal orgny. Odstraovn odpadu m na starosti lymfatick systm, tlust stevo, ledviny, plce a ke. Avak bez dlnk by spolenost tvoili jenom fov a nic by nefungovalo. Vtina bunk v tle se chov jako dlnci. Tyto buky se nalzaj ve vech systmech vetn kosternho a svalovho a pojivovch tkn.

Vtinu potravy tto spolenosti tvo to, m ivme tlo. Nicmn mnoho ivin je pstovno farmi" zvanmi bakterie, a to jejich aktivitami a transmutanmi technikami, kter produkuj mnoho koenzym (vitaminy i pomocnci).

Sestoupme-li do mikrosvta, nalezneme samotn buky. Kad buka je samostatnm mstem jakmsi mikrokosmem vt spolenosti celho

tla. Bo svty se v sob navzjem zrcadl, nebo veker formy a struktury ivota potebuj ke sv existenci ostatn formy a struktury ivota. dc silou je vdom za vemi vcmi.

Na dalch strnkch tohoto modulu podrobn popisuji rzn tlesn systmy, jejich strukturu a funkce.

OBHOV SYSTM

STRUKTURA Srdce, cvn systm (tepny, vlsenice a ly) a krev (tak st trvicho systmu).

FUNKCE Obhov systm tvo eit uvnit tla, jm proud jeho fyzick ivotn sla. Distribuuje iviny, stavebn materil a palivo pro ivot a innost bunk, spolupracuje s lymfatickm systmem pi odstraovn metabolit a ostatnho odpadu z tla, pomh v tle udrovat alkalick prosted, uv se pi regulaci tlesn teploty a pen kyslk kvli okysliovn (antioxidan a biologick transmutan reakce).

TRVIC SYSTM

STRUKTURA sta a slinn lzy, aludek, tenk stevo (dvanctnk, lank a kyelnk), slinivka, jtra a lunk.

FUNKCE Trvic systm vyuv mechanickou (zuby) a chemickou (enzymatickou) innost k tpen potravy a ivin na jednoduch struktury kvli vstebvn a zuitkovn. Umouje biologickou a biochemickou pemnu prvk a slouenin na lpe vyuiteln i skladovateln substance nebo sloueniny.

VYLUOVAC SYSTMY

STRUKTURA tlust stevo, lymfatick

25

systm, moov systm, imunitn systm, kryc systm (ke).

FUNKCE Odstraovn odpadu a metabolit. Odstraovn patogen a hlenu z lymfatickho systmu. Vyluovn pebyten vody.

Vyluovac systm zahrnuje nkolik dalch systm, kter pedstavuj kompletn systmy: stevn systm, lymfatick systm, moov systm, kryc systm a imunitn systm.

Stevn systm (tlust stevo)

STRUKTURA Tlust stevo m pt st. Prvn, kter je opatena chlopn a spojena s lankem (tenk stevo), se nazv slep stevo. Na nj navazuje vzestupn trank, kter vede nahoru, proti gravitaci, k pravmu dolnmu plicnmu laloku a do oblasti jater. Pn trank prochz nap bichem k levmu boku. Tam se sto dol a vytvo sestupn trank. Potom se sto jet jednou a vytvo esovit trank. Pak se sto naposled a vyst do rektln sti. Tlust stevo lovka m prmrn 1,3 a 1,4 m.

FUNKCE Odpad a vedlej produkty metabolismu se odstrauj tlustm stevem. Lymfatick systm odstrauje tlustm stevem asi tetinu svho odpadu. Metabolity, kter se dostanou do krve a lymfatickho systmu, jsou transportovny do ledvin, ke a tlustho steva, aby mohly bt z tla vyloueny. Tlust stevo je skutenou kanalizac" a mus bt zdrav, aby bylo zdrav cel tlo.

Lymfatick systm

STRUKTURA slezina, brzlk, slep stevo, mandle, lymfatick uzliny, lymfatick cvy a lymfa.

FUNKCE Lymfatick systm je jeden z nejdleitjch v tle. Odstrauje bunn odpad, vyluuje pebyten, v tucch rozpustn sloueniny z trvicho

stroj a slou jako pbytek" imunitnho systmu. Vytv bl krvinky a protiltky, a je vskutku bitevnm polem dobra se zlem", kde bojuj imunitn buky s patogeny, k nim pat bakterie, kvasinky, viry, a jin nedouc vetelci. Lymfatick systm rovn pen iviny do rznch st tla. Funguje jako policie i jako st odpadnho systmu tla. Siln se zan spoustou hlenu a lymfy z mlnch vrobk, rafinovanch a sloench cukr. To zpsobuje obstrukce, jich si vtina lid nen vdoma, dokud jim to jejich dutiny nebo plicn tkn nedaj najevo.

Moov systm

STRUKTURA Ledviny, moov mch, moovod a moov trubice.

FUNKCE Filtrace a vyluovn pebyten vody, ivin a metabolit z tla. Pomh udrovat rovnovhu sodku a draslku, kyselin a zsad. Asi 95 procent moi tvo odpad a zbvajcch pt procent rozputn ltky.

Kryc systm

STRUKTURA Ke, nehty, vlasy, tukov a potn lzy.

FUNKCE Ochrana a obal fyzickho tla. Ke je nejvtm vyluovacm orgnem tla a podl se na odstraovn odpadu a metabolit. Udruje tlesnou teplotu.

Imunitn systm

STRUKTURA Lymfatick systm, jen zahrnuje brzlk, slezinu, kostn de, imunitn buky, (lymfocyty, monocyty, bazofily, makrofgy, T-lymfocyty, B-lymfocyty, pomocn T-lymfocyty a pomocn B-lymfocyty atd.), jtra a parazity (jedlky toxin).

FUNKCE Chrn tlo ped patogeny (cizmi nepteli), antigeny (cizmi blkovinami), parazity ped mkoli, co by mohlo tlo pokodit nebo zniit.

26

ENDOKRINN SYSTM

STRUKTURA Hypofza, iinka, ttn lza, pttn tlska, brzlk, nadledviny, slinivka (vetn Langerhansovch ostrvk), lzy ve stevn sliznici, vajenky a varlata.

FUNKCE Regulace vekerch tlesnch innost od dchn, nervovch reakc a zmn teploty po vyluovn. Toto vechno se uskuteuje pomoc hormon, neurotransmiter, steroid a podobn. Endokrinn systm je rovn provzn s nam emocionlnm a mentlnm tlem.

SVALOV SYSTM

STRUKTURA Svaly, lachy a pojivov tkn. FUNKCE Pohyb, sla, podpora kostry. Penae tepla.

NERVOV SYSTM

STRUKTURA Mozek, mcha (centrln nervov soustava), autonomn nervov soustava, smyslov orgny (oi, ui, nos, ichov nervy, atd.)

FUNKCE Informan dlnice tla. Dl se na autonomn nervovou soustavu (ANS) a centrln nervovou soustavu (CNS). ANS se dle dl na dva systmy: sympatikus a parasympatikus.

REPRODUKN SYSTM

STRUKTURA Varlata, vajenky, sperma, vajko, prsn lzy a prostata. Reprodukn systm funguje spolen s endokrinnm systmem.

FUNKCE Reprodukce prostednictvm poet, pokraovn a (dajn) zdokonalovn druhu.

RESPIRAN SYSTM

STRUKTURA Plce, prdunice, prduky, prduinky a plicn sklpky.

FUNKCE Pjem hlavnho zdroje energie kyslku", jen umouje v tle oxidaci. Respiran systm odstrauje oxid uhliit, pomh regulovat rovnovhu kyselin a zsad, pivd do tla vodk, uhlk, dusk atd. Tyto prvky jsou na nejzkladnj potravou".

KOSTERN SYSTM

STRUKTURA Vechny kosti a chrupavky v tle. Nai kostru tvo 206 kost: Hlava 29, horn konetiny 64, trup 51, doln konetiny -62.

FUNKCE Kostra dv fyzickmu tlu tvar a strukturu. Tak umouje rzn pohyby konetinami. Nae kosti bvaj asto zdrojem vpnku, i kdy by bt nemly.

27

MODUL 2.3

Buka

V modulech 2.1 a 2.2 jsme podali strun pehled tlesnch proces a systm. Moduly 2.5 a 2.13 detailn popisuj kad z tchto systm: obhov, imunitn, endokrinn atd.), orgny a lzy, kter je tvo, i jejich funkce. Neli vak pistoupme k jednotlivm systmm, orgnm a lzm, zaneme s tm nejzkladnjm s bukou. Tak jako cel svt je sloen z atom, skld se vae tlo kosti, tkn, orgny a lzy z bunk.

Tlo m pes 75 bilion bunk a kad je stejn jedinen jako vy. Kad z nich vykonv specifickou funkci, nicmn vechny harmonicky spolupracuj a formuj sociln (tlesn) vdom. Jinmi slovy, vechny vae buky zvis jedna na druh a spolen zajiuj ivot a fungovn tla.

Jako je mikrokosmos obrazem makrokosmu, je kad vae buka obrazem celho tla a svtem pro sebe. Kad buka pipomn naprosto sobstan msto, zajiujc vechny svoje funkce, ovem s dvma vjimkami. Vechny buky potebuj vnj zdroj energie a vyluovat svj odpad. Nue, pojme prozkoumat msto" neboli univerzum" buky.

Ve mst je mnoho rznch systm i struktur (nap. odbor dopravy), kter vykonvaj urit funkce zamen na jeho peit a produktivitu. Nejinak je tomu v buce. Kad m svoji radnici (nukleus, jdro), kde jsou uloeny veker zznamy (genetick informace). Na radnici (v jde) jsou ednci (nukleoly), kte maj na starosti kadodenn innosti a poteby mu v poli" (ribozomy). Toto vechno uruje jedinenost bunk a jejich funkce.

Prosted a ivouc substance buky se nazv cytoplazma. Msto (respektive buka) je obehnno a ochraovno

hradebnm systmem s branami, tak zvanou plazmatickou neboli bunnou membrnou. Tato bunn stna" m sv strn, kte ltkm povoluj nebo zakazuj vstup do buky.

Tak radnice (jdro) je obehnna ochrannou a funkn zd, zvanou obal jdra. V nm psob zamstnanci, kte pinej informace (ltky) z radnice (jdra) do msta a z msta (tla nebo cytoplazmy) do jdra. Tito zamstnanci se nazvaj endoplazmatick retikulum.

Extracelulrn substance = ltky vn bunk

Intracelulrn substance = ltky v bukch

Golgiho apart je pojmenovn po Camillo Golgim (vynlezci sv objevy rdi pojmenovvaj po sob). Golgi byl italsk histolog, jen objevil funkci tchto diskovitch struktur, tzv. cisteren, kter funguj jako tovrny. Shromauj, upravuj, obaluj a distribuuj blkoviny a tuky, kter jsou vyrbny endoplazmatickm retikulem. Tyto blkoviny se ve velkm mnostv nalzaj ve slinivce, slinnch lzch, jtrech a jinch orgnech.

V naich mstech mme transportry a skladit. Ty, kter jsou v buce, se nazvaj vezikuly. Sekren vezikuly se oddluj z Golgiho apartu i s materilem vyrobenm endoplazmatickm retikulem a odnesou ho k vnj bunn membrn, kde je bu uskladnn, nebo transportovn do tla. Nkter vezikuly funguj jako zsobnky vyrobench" produkt. Napklad hormon inzuln je uloen v mchcch beta-bunk slinivky. Kdy v krvi stoupne hladina glukzy, mchky uvoln inzuln do krve, aby podpoil bunn vyuit glukzy.

28

Nae tlo, tak jako kad msto, se mus chrnit ped vetelci. Mnoho bunk funguje jako ochrnci tla. Nazvaj se imunitn buky. Uvnit kad z nich jsou lyzozomy, mchky obsahujc rzn enzymy, kter pln vnitrobunn sanitrn a eliminan (trvic) funkce.

Makrofgy (nap. bl krvinky) poraj bakterie (antigeny nebo patogeny). Lyzozomy v naich bukch pojdaj" nebo trv" (tp) a ni vetelce.

A nyn, dovedete si pedstavit msto bez elektiny ? Bunnmi elektrrnami jsou mitochondrie fazolovit nebo tyinkovit organely (specializovan orgny nebo struktury), kter produkuj, ukldaj a uvoluj adenosintrifosft (ATP). To je zdroj energie pro vtinu chemickch reakc v buce. Mitochondrie vyuv kyslk (oxidan metabolismus), kter umouje tvorbu ATP.

Skeletov sti buky (neboli struktury" msta) se nazvaj bunn kostra, kter se skld z blkovin (vtven a vzan aminokyseliny). V bunn koste jsou rzn struktury, kter maj vliv na jej prunost, tvar a velikost. To jsou mikrotubuly, mikrofilamenty a intermedirn filamenty.

Stoj za zmnku, e nkter buky maj asinky (cilie), vlknit vbky z vnj membrny. Jejich poet se pohybuje od jedn do tisc. Spolenmi silami posunuj hlen. Obzvl patrn to je v dchacm stroj, kde je hlen vymovn lymfatickou sliznic vstelky plic a prduek. innost as umouje tlu udrovat plce bez prachu a jinch steek, kter by mohly pokodit (nebo ovlivnit) jejich funkce.

Nkter buky jet maj tak zvan mikroasinky, co jsou vlasovit vbky z vnj membrny. Nalezneme je zejmna u bunnch membrn ledvin a stev, kde je nutn dodaten absorpce ivin.

Z toho veho je zejm, e buka funguje" a je stvoena" jako msto. Vechny bo svty se zrcadl jeden v druhm, od makrokosmu (nejvt svt") po mikrokosmos (nejmen svt"). Abychom porozumli pirozenosti bunk, je teba si rovn ujasnit, jak iviny nebo prvky pronikaj bunnou membrnou. V podstat to umouj dva procesy, difuze a osmza.

Znan procento osmotickch a difuznch proces se neobejde bez aktivnho nosie", kter se uv k transportu molekuly nebo substance bunnou membrnou. Napklad inzulin, kter je nosiem i transportrem glukzy do buky. Stoj za povimnut, e tato innost vyaduje mal mnostv energie, nebo se jedn o aktivn a nikoli pasivn transport. Tato energie pochz z bunn mitochondrie ve form ADP (adenosindifosft), kter vznikl z uloenho ATP (adenosintrifosft). Nosiem me bt hormon, blkovina, steroid nebo minerl.

Jak se dostvaj iviny do bunk ?

DIFUZE: Prolnn dvou nebo vce plyn i kapalin rzn hustoty, vzjemn se mscch. Klasickm pkladem difuze je rozpoutn kostky cukru ve sklenici vody.

OSMZA: Druh difuze, pi n se molekuly nebo substance pesunuj z mn koncentrovanho roztoku do vce koncentrovanho. Osmza a jej stupe zvis na nkolika faktorech, kter tento proces umouj. Prvnm a nejdleitjm faktorem jsou osmotick tlaky na kad stran bunn membrny. Druhm faktorem je propustnost membrny a tm tetm elektrick napt membrny a jejch pr.

29

Kdy usilujete o skuten vylen, zdrav a vitalitu, muste myslet bunn. Lba mus probhat na bunn rovni, aby byla korunovna pevnm zdravm a vitalitou. Z duchovnho hlediska mus mt iv vechno, co se projevilo na fyzick rovni jakkoli mal nebo velk (od atom po univerza a vechno mezi tm) mentln tlo (duchovn st) a emocionln tlo (astrln st). To plat o kad va buce, o vech rostlinch, ivoich a o celm vaem tle. Christopher Bird a Tom Hopkins l v knize The Secret Life of Plants (Tajemn ivot rostlin) schopnost rostlin ctit a pamatovat si. Tyto schopnosti jsou mnohem zjevnj u zvat a jet vce u lid.

Buky reaguj nejenom na vnj stimuly hormon, minerl, cukr, blkovin a dalch ltek, jejich schopnost fungovat rovn vznamn ovlivuj pH faktory (acidza), obstrukce, konzumovan potrava a chemiklie. Buky reaguj tak na mylenky a pocity. Druhy mylenek a pocit, jim vnujete pozornost nebo

kter na vs dolhaj, hraj dleitou roli ve fungovn buky. Abyste se mohli tit pevnmu zdrav a vitalit, muste oistit (detoxikovat) vae tlo, mysl a emoce, a tak se osvobodit.

Kdy se rozdl poten rodiovsk buka, vznikaj tkn, potom orgny a lzy a tak dle. Existuj dva druhy bunnho dlen meiza a mitza. S jejich pomoc tlo roste a obnovuje se. Nue, pojme prozkoumat seskupen bunk zvanch tkn.

Druhy bunnho dlen

MEIZA: Zvan t redukn dlen. Buka m pouze polovinu (pl pru) chromozom somatick nebo nereprodukn buky.

MITZA: Kad buka se dl se stejnm potem chromozom (celm prem) jako m rodiovsk nebo somatick buka

MODUL 2.4

Tkn

Vtina vaich bunk se seskupuje do tkn. A tyto tkn potom vytvej orgny a lzy. Existuj tyi nejdleitj druhy tkn, kter tvo, vystlaj, podporuj, ochrauj nebo kontroluj zkladn struktury vaeho tla.

DRUHY TKN

EPITELOV Pokrv povrch a vstelku tlnch dutin nebo lz. Nalz se v trvicm stroj, plicch, cvch, atd.

POJIVOV Tato tk je podprn a udruje pohromad vechny buky, orgny a lzy.

SVALOV Pedstavuje oporu va kostry a vyuv se k pohybu rznch struktur, vetn konetin.

NERVOV Tvo vai informan dlnici, nervovou soustavu. Tato tk je siln nabit a umouje elektrick penos.

Ve zdravch tknch nem nemoc anci

Pestanou-li tkn, orgny nebo lzy vykonvat svou innost, vyvol to v celm tle dominov efekt, jen m za nsledek rzn symptomy nemoc.

Pevn zdrav = zdrav tkn Regenerace tkn = alkalizace

+ detoxikace + viva + energie = pevn zdrav

30

Mjte na pamti, e vechny vae tkn jsou tvoeny bukami, z nich kad potebuje iviny, energii a vyluovat odpad.

Vydejme se nyn do jednotlivch tlesnch systm na przkum tkn zvanch orgny a lzy.

MODUL 2.5

Kardiovaskulrn systm a krev

SRDCE

Vae srdce je tykomorov udrovac a pijmac orgn se soustavou chlopn, kter krvi umouj proudit dovnit a ven. Mte dv dutiny na prav stran srdce a dv na jeho lev stran. Horn dutiny se nazvaj sn a ty doln, vt, komory. erstv okyslien krev proud plicnmi tepnami do lev pedsn a mitrln chlopn do lev komory a odtud do celho tla, aby mu dodala iviny a okysliila jej. Kdy krev vykon svou pou kilometry cvnho systmu, vrac se zpt do horn prav pedsn, odtud dol do komory a pak do plic pro dal kyslk. Vae nadledviny maj hlavn slovo v tom, jak siln vae srdce pumpuje krev a v jakm rytmu. O srdci se k, e to je pumpa, ale ve skutenosti zskv svj tlak z plic.

CVN SYSTM

Akoliv tepny, vlsenice a ly nejsou orgny ani lzy, pedstavuj spojen do kad buky ve vaem tle, vetn tch, kter tvo orgny a lzy. Jejich kolem je dopravovat ivotn dleit palivo a stavebn materil do vech bunk. Cvn systm transportuje vai fyzickou ivotn slu, krev. Ta se vyuv k peprav ivin, hormon, enzym, kyslku, antioxidant atd. Pomh lymfatickmu systmu odstraovat bunn a metabolick odpad a me dramaticky ovlivnit va tlesnou teplotu. Zdrav vaich bunk zvis na zdrav a sle cvnho systmu a na krvi, kter jm protk.

Cvy: tepny, vlsenice, ly

TEPNY Transportuj erstvou okyslienou krev z plic (kter je rovn bohat na iviny") plicnmi tepnami do srdce a potom celm tlem do vech bunk, tkn, orgn a lz.

VLSENICE Jsou to drobn cvky (vlsenice) spojujc nejmen tepny (tzv. tepnky) se zatky nejmench il (tzv. ilky). Ve vlsenicch se vymuje kyslk a dal prvky za metabolick odpad, oxid uhliit a jin plyny. Odpadn ltky jsou pak dopraveny ilnm systmem zptky do plic, ledvin a tlustho steva, aby mohly bt z tla vyloueny. Stny vlsenic tvo pouze jedna vrstva plochch (dladicovch) bunk (endotel).

LY Ji jsme uvedli, e iln systm odvd oxid uhliit, bunn odpad a ostatn toxiny z bunk a interstecilnch oblast do plic a dalch vyluovacch orgn. Tento kolobh probh ve dne v noci, 365 dn v roce, a do smrti. Tento ivotn dleit systm pokozuj kyselinotvorn strava, nadmrn lepiv" jdla (jako rafinovan kroby), chemiklie, tk kovy, minerly a nedostaten zuitkovn vpnku v tle (zpsoben oslabenou funkc ttn lzy). Cvn stny jsou citliv na znty zpsoben kyselinami, kter pochzej z potravy nebo jsou vedlejm produktem metabolismu. Pokud takov znt nen zastaven steroidy, dojde k vytvoen cholesterolovho povlaku. To m za nsledek obstrukce (ucpn), kter mohou pivodit infarkt myokardu, mozkovou mrtvici, nekrzu tkn a kolaps celho systmu.

31

Sloen krevnho sra

PEVN SOUSTI PLAZMA Voda 92% Erytrocyty (4-6 milion), pepravuj

hemoglobin, kter pen kyslk a pufruje (zpomaluje) vodkov ionty (pemna CO2); neutralizuje oxid uhelnat

Blkoviny 8% albuminy 58% globuliny 38% fibrinogen 4% Leukocyty imunitn buky (5000-9000)

Ostatn neutrofily 60-80 % iviny lymfocyty 20-40 % ionty eozinofily 1-4 % plyny monocyty 3-8 % odpadn ltky Krevn destiky (200 000-500 000) hormony, neurotransmitery

Tekutiny v lidskm tle

Tekutiny Kysel/zsadit inek acidzy

sliny zsadit opar kolem st mo zsadit infekce moovch cest,

rakovina ledvin nebo moovho mche v aludku kysel vedy (gastritida), rakovina aludku ve stevech zsadit vedy (enteritida a kolitida), rakovina stev krev zsadit smrt

KREV

Krev a chlorofyl jsou tekut nektar ivota, ivotn sla soustedn do ivin, bunnho paliva, materilu na stavbu a opravu a podobn. Bez nich by ivot rostlin, zvat a lid rzn skonil. Vechno iv v prod m urit druh krve" neboli ivotn sly", kter udruje jejich fyzick tlo.

Vae krev se skld z pevnch soust a plazmy. Pevn sousti zahrnuj erven krvinky (erytrocyty), bl krvinky (leukocyty) a krevn destiky (trombocyty). Plazma obsahuje 92 procent vody a osm procent rznch ltek (iviny, blkoviny, ionty, plyny, metabolick vedlej produkty atd.). Tabulka nahoe na tto stran nzorn ukazuje skladbu krevnho sra.

Krev obsahuje dva zkladn druhy bunk: erytrocyty a leukocyty.

Erytrocyty

Erytrocyty (erven krvinky) jsou erven, nebo obsahuj hemoglobin. Hemov st hemoglobinu obsahuje jeden atom eleza, kter se slou s jednou molekulou kyslku, piem ji zbarv do ervena. Globin (blkovina) se slou s oxidem uhliitm. Erytrocyty pepravuj kyslk a oxid uhliit, celkem 97 procent systmovho kyslku a 92 procent systmovho oxidu uhliitho. V erytrocytech je tak obsaen enzym zvan karbonanhydrza, kter psob jako katalyztor pi pemn oxidu uhliitho na vodk a na ionty hydrogenuhliitanu sodnho. To se dje kvli peprav, nebo oxid uhliit sniuje hodnotu pH v tle, kdy zvyuje jeho kyselost. Plce pemuj vodk a ionty hydrogenuhliitanu sodnho zptky na oxid uhliit. Nyn me bt oxid uhliit vydechnut, ani se tlo nadmrn pekysel.

32

Leukocyty

Leukocyty (bl krvinky) jsou imunitn buky. Vce informac o nich naleznete v modulu Imunitn systm v tto kapitole. Existuj tyi druhy leukocyt: neutrofily, lymfocyty, monocyty (makrofgy), eozinofily a mastocyty (rn buky).

Erytrocyty a leukocyty pochzej z kmenovch bunk. Krev pepravuje mnoho ltek, kter jsou nezbytn pro zdrav vaeho tla, stejn jako metabolick a bunn odpad.

Tlo se neustle sna udret rovnovhu zsad a kyselin. Zsadit jsou veker tekutiny a tkn, vyjma aludench. Vae krev hraje nesmrn dleitou roli v tomto procesu, od rozkladu oxidu uhliitho a po zsobovn elektrolyty, steroidy (lipidy) atd. Jeden z nejlepch pklad tohoto vyvaovacho procesu podvaj erven krvinky prostednictvm karbonanhydrzy:

nejprve pemn bunn a systmov oxid uhliit (kysel) na ionty hydrogenuhliitanu sodnho (zsadit) a potom, kdy tyto ionty doraz do plic, je pemn zptky na oxid uhliit.

Jak jsme ji uvedli dve, ad se lid k frugivorm, co jsou alkalick druhy. Tabulka na pedchoz stran ukazuje, kde v lidskm tle pevldaj zsadit tekutiny, a zhoubn inky acidzy v tchto oblastech.

Pokud je vae strava pevn kyselinotvorn, naru se hormonln rovnovha a jdlo namsto sprvnho trven kvas a hnije, tvo se nadmrn mnostv hlenu a vznikaj znty. Vae krev se stv jedovatou a v lymfatick systm se ucpv. Mnoz tomuto stavu kaj nemoc.

Udrujte sv tlo alkalick, netoxick a ist uvnit i zvnjku. To je kl k opravdovmu zdrav a vitalit.

33

MODUL 2.6

Trvic systm

STA A SLINN LZY

V stech probh mechanick (zuby) a poten enzymov tpen potravy na men a jednodu sti. Slinn lzy vymuj amylzu (ptyalin), co je zsadit trvic enzym na tpen krob a cukr. Tento enzym hydrolyzuje krob a glykogen na maltzu (sladov cukr).

ALUDEK

aludek je umstn mezi jcnem a dvanctnkem (prvn st tenkho steva), pod brnic a napravo od sleziny. st aludku se nachz pod jtry. Potrava pichz do aludku jcnovm svraem a opout jej vrtnicovm svraem. aluden stna m tyi vrstvy. Vnitn vstelka i sliznice obsahuje trubicovit lzy, kter vymuj aluden vy. Nkter lzy vymuj pepsinogen a jin kyselinu chlorovodkovou. Jsou zde rovn buky vymujc hlen.

Ji samotn pohled na jdlo, pouh jeho vn nebo pedstava vyvolvaj vyluovn aludench v. Bezprostedn ptomnost jdla stimuluje v aludku tvorbu hormonu gastrinu, jen zane uvolovat vt mnostv aludench v.

Trven blkovin v aludku zan, kdy kyselina chlorovodkov pemuje pepsinogen na pepsin, kter potom tp sloit blkovinn struktury na jednodu, zvan peptony. Toto je kysel trvic proces. Pokud v konzumovan potrav nejsou dn blkoviny, zane aludek trvit cukry a tuky. Jejich trven zan v stech pomoc zsaditch enzym, napklad amylzy. Obsahuje-li pozen potrava blkoviny, aluden kyseliny neutralizuj tyto enzymy, dokud se potrava nepemst do dvanctnku,

kde jsou enzymy reaktivovny a zapojeny do trvicho procesu.

aludek funguje jako postupn se vyprazdujc vak, kter vaemu jdlu dopv dostatek asu na trven (tpen), aby mohlo bt tlem dn vyuito. innost aludku je zena nervy a hormony. aludek zpravidla me vstebvat alkohol a vodu, vetn bylinnch tinktur a nkterch ovocnch a zeleninovch v.

Hormony dvanctnku

PEPTID: Stimuluje uvolovn pertidzy kvli dokonen rozkladu blkovin na aminokyseliny.

SEKRETIN: Stimuluje hydrogenuhliitan sodn a lu kvli alkalizaci a tpen tuk.

CHOLECYSTOKININ: Stimuluje enzymy slinivky a stahuje lunk kvli vylouen lui.

Enzymy dvanctnku

PEPTIDZA: Dokonuje roztpen blkovin na aminokyseliny.

SACHARZA, MALTZA A LAKTZA: (laktza pouze pro dti do t let) Pemuj sloen cukry na jednoduch.

Z duchovnho pohledu zrcadl v aludek solar plexus, jen je stedem nervovho pole, kter vyivuje hlavu, trup a konetiny. Slabost aludku me oslabit cel tlo, nebo m vliv na emoce (me vyvolat strach), potebu kyslku, vdom, bolesti hlavy apod.

34

TENK STEVO

Tenk stevo tvo prvn st stevnho traktu. Je u ne tlust stevo, ale tyikrt a estkrt del (3-5 m). Skld se ze t st, z nich kad m svou specifickou funkci.

Dvanctnk

Prvn st tenkho steva je dlouh asi 25 a 30 cm. Ze luovodu pijm trvic enzymy, ze slinivky alkalizujc hydrogenuhliitan sodn a ze lunku/jater alkalizujc lu. Hlavnm kolem dvanctnku je trven, alkalizovn a vyluovn hormon.

Stny tenkho steva tvo kruhovit asy, zvan plicae circulares. Klky a mikroklky vypadaj jako vlny a vlnky a umouj tlu co nejlep trven a vstebvn ivin.

Na spodn sti vtiny klk ve dvanctnku jsou Lieberkuhnovy krypty, kter vyluuj trvic hormony a enzymy.

Lank

Druh st tenkho steva je dlouh asi 2,5 m. Dvanctnk a lank tvo dv ptiny dlky tenkho steva. V lanku trvic enzymy z dvanctnku psob na vtinu rozmlnn potravy. Jakmile ji pln rozlo, zane vstebvn ivotn dleitch ivin.

Kyelnk

Tet st je dlouh asi 5 a 10 metr a pedstavuje doln ti ptiny tenkho steva. Vtina vedlejch produkt trven se zde promn v aminokyseliny (stavebn materil), jednoduch cukry (palivo), mastn kyseliny (mazivo a palivo), glycerol, vitaminy a minerly. Ve se nyn vsteb nebo smch s vodou, aby pokraovalo dl do slepho steva, prvnho seku vzestupn sti tlustho steva.

SLINIVKA

Slinivka je jak endokrinn, tak exokrinn lza. Nalz se v horizontln poloze za aludkem, ped prvnm a druhm bedernm obratlem. Pedn st slinivky je pipojena k dvanctnku a jej zadn st sah a ke slezin.

Pankreatick va a jej funkce

HYDROGENUHLIITAN SODN: Alkaliztor, stimuluje enzymy (neutralizuje aluden vy).

TRYPSINOGEN: Tento enzym je ve dvanctnku pemnn na trypsin.

CHYMOTRYPSINOGEN: Tento enzym je ve dvanctnku pemnn na chymotrypsin. (Trypsin a chymotripsin dokonuj tpen blkovin pemnou pepton na peptidy. A peptidy jsou protezou roztpeny na aminokyseliny zkladn stavebn kameny proteinovch struktur.)

AMYLZA: Tento enzym rozkld (hydrolyzuje) krob (maltzu) a sloen cukry (disacharidy a polysacharidy) na jednoduch cukry.

LIPZA: Tento enzym emulguje (rozkld) tuky na mastn kyseliny a glycerol.

Slinivka m mnoho exokrinnch lz s vlastnmi vvody stcmi do slinivkovho kanlku, jen se napojuje na luovod, kter kon ve dvanctnku. Ve tkni slinivky se nalzaj skupiny bunk, tak zvan Langerhansovy ostrvky. Pedstavuj jej endokrinn systm.

Langerhansovmi ostrvky se budeme zabvat pozdji, v modulu vnovanmu endokrinnm lzm. Nyn, kdy

35

zkoumme trven, se zamme na exokrinn st slinivky, na jej kanlky. Dodvaj vtinu trvicch enzym, potebnch k rozloen potravy. Tak dodvaj hydrogenuhliitan sodn, kter je nezbytn pro alkalizaci obsahu aludku, jemu se k trvenina (chymus). Ta obsahuje velk mnostv kyseliny chlorovodkov a pepsinu. Hydrogenuhliitan sodn a lu vstupuj do dvanctnku, aby zde aktivovaly zsadit trvic enzymy slinivky a stevn stnu. Pokud obsah aludku nelze alkalizovat, sprvn trven je znemonno. Trvenina potom kvas a hnije, zpsobuje nadmrnou plynatost a iviny ztrcej svou nutrin hodnotu.

Sms enzym a hydrogenuhliitanu sodnho se nazv pankreatick va. Jej pH se pohybuje od 8,4 do 8,9, take je zsadit. Stimuluj ji dva hormony, sekretin a cholecystokinin, kter vyluuje sliznice dvanctnku. Pankreatick va proud hlavnm slinivkovm kanlkem do luovodu a odtud do dvanctnku. Pankreatick va obsahuje hydrogenuhliitan sodn (alkaliztor) a enzymy trypsinogen, chymotrypsinogen, amylzu a lipzu.

Slinivka je jednm z vaich ivotn dleitch orgn. Pokozuje ji acidza a kodliv chemiklie. Co pokozuje jtra, pokozuje tak slinivku. Z duchovnho hlediska slinivka souvis s vaimi mylenkovmi procesy a s tm, jak se projevuj.

JTRA

Jtra lze pirovnat k obrovsk chemick tovrn, kter zajiuje funkn (metabolick) poteby pro cel msto. Odhaduje se, e na jej stavbu bychom potebovali 200 hektar pdy. Jtra maj tolik rznch funkc, e je vdci jet vechny neobjevili. Je snad zbyten kat, e bychom tento drahocenn orgn mli opatrovat jako oko v hlav.

Funkce jater

METABOLISMUS AMINOKYSELIN:

Syntza nonesencilnch aminokyselin.

Podle poteby pemuje aminokyseliny na glukzu (energii). (Nemli byste tlu dovolit, aby si tmto zpsobem doplovalo energii pli asto.)

Tvo moovinu z pebytench aminokyselin a amoniaku.

METABOLISMUS CUKR:

Pemuje jednoduch cukry (vyjma glukzy) na glukzu.

Pebyten glukza je pemna na glykogen a uloena (a obrcen).

METABOLISMUS TUK:

Je syntetizovn cholesterol kvli rstu novch bunk a produkci steroid.

Jsou syntetizovny lipoproteiny, nosie tuk.

Mastn kyseliny se pemuj na acetylov skupiny nebo ketony, kter poskytuj energii.

Z hemoglobinu starch ervench krvinek jsou tvoeny luov pigmenty vetn bilirubinu.

Je syntetizovna lu, aby emulgovala tuk a alkalizovala obsah aludku.

Jtra jsou nejvt orgn v tle a vykonvaj nejvce funkc. Zpravidla jsou umstna na prav stran tla pod brnic, na rovni spodn sti hrudn kosti. Spodek jater je vyklenut a zakrv aludek, dvanctnk, jatern ohyb

36

tlustho steva (horn zaboen doprava), pravou nadledvinu a horn st prav ledviny.

Jtra maj tyi laloky a pokrv je siln vazivov membrna, kter se nazv Glissonovo pouzdro.

Vechny cvy a jatern kanlky vstupuj do jater hilem. Jtra jsou hust protkna drobnmi luovmi kanlky, kter vedou do hlavnho jaternho kanlku, jen st do mchovitho kanlku ze lunku a tvo hlavn luovod. Ten kon ve dvanctnku, vedle Vaterovy papily. Toto je hlavn trvic oblast v tle.

Funknmi stmi jater jsou jatern lalky tvoen jaternmi bukami (hepatocyty), jimi prochzej krevn vlsenice zvan sinusoidy. Tyto sinusoidy jsou vystlny Kupferovmi bukami (makrofgy), co jsou imunitn buky jater.

tyi zkladn koly

Jtra vykonvaj tyi zkladn koly, z nich vyplv velk mnostv funkc. Tyto koly jsou:

1) SKLADOVN A DISTRIBUCE Jtra ukldaj rzn aminokyseliny zskan trvenm, kter poslze petvej na zkladn tlesn blkoviny. Nadbytenou glukzu pemuj na glykogen (uloen tuk) a pozdji, kdy tlo potebuje dal palivo, pemuj tento glykogen zptky na glukzu. Jtra tak ukldaj a distribuuj rzn vitaminy, vetn vitaminu A, D, E a K (vitaminy rozpustn v tucch), a minerly, napklad elezo a m.

2) PEMNA, SYNTZA, BIOLOGICK TRANSMUTACE Jtra ukldaj glykogen, a kdy klesne hladina glukzy v krvi, pemn ho zptky na glukzu. Jsou-li vae zsoby glykogenu vyerpny, pemn jtra na glukzu jin tuky nebo dokonce uloen aminokyseliny. To ukazuje, e absolutn prioritou vaeho tla je poteba paliva na vrobu energie (glukza/fruktza).

Jtra pemuj pavek z pebytk zkonzumovanch blkovin na moovinu, kter je potom vyluovna ledvinami. Dle syntetizuj vitamin K a dal srliv faktory, vetn protrombinu a fibrinogenu, a nonesenciln aminokyseliny pro rst a regeneraci.

Cholesterol je syntetizovn, aby mohl bt vyuit v bunnch membrnch, pi tvorb steroid a obran ped znty. Rzn minerly a prvky se transmutuj na jin prvky. Napklad kemk se pemuje na vpnk. Jtra rovn syntetizuj albumin a globulin, co jsou nosie molekul.

3) VYLUOVN Jtra produkuj a vyluuj asi jeden litr lui denn. lu je emulgtor tuk a alkaliztor.

4) DETOXIKACE Jatern imunitn (Kupferovy) buky vyraj" z krve trvicho stroj bakterie, viry a jin patogeny. Zdrav jtra mohou do urit mry metabolizovat hormony, chemick lky a jin chemiklie. Avak n denn pjem tchto ltek je vt, ne jtra sta zvldnout. Jtra tak produkuj enzymy, kter podporuj tento detoxikan proces.

Z ve uvedench funkc a pochod je zejm, co vechno jtra dlaj a jak je dleit peovat o jejich zdrav. Acidza, alkohol, toxick chemiklie, lky, atd. jtrm nesmrn kod. Tm vechny lky, zejmna ty, kter jsou vyrobeny z uhelnho dehtu jako aspirin, vn pokozuj jatern tkn. Jsou to pece vae jtra, mjte je rdi a bute na n hodn !

Jtra jsou tak spjata s mysl, emu vtina lid dosud nerozum. Jsou-li vae jtra zancen a jejich funkce naruen, projev se to ve va mysli, napklad nzkou sebectou a vztekem. Mjte na pamti, e vae tlo se vyvj a funguje podle toho, jak s nm zachzte. Bute na sebe hodn.

37

LUNK

lunk je hrukovit vak na spodn stran pravho jaternho laloku. Je to sbrn ndr" lui, kterou produkuj jtra. Jakmile je lu uloena ve lunku, tlo z n odstran vodu, m ji zahust.

Kdy je lu poteba k trven, proud asi 8 cm dlouhm kanlkem do jaternho kanlku, jen potom tvo hlavn luovod. Ten st do dvanctnku.

- lu se uv jako alkaliztor, psob protizntliv a emulguje tuky. Pomh pankreatick lipze tpit velk molekuly tuku. lu obsahuje bilirubin, biliverdin, cholesterol, organick a anorganick ltky a soli, lecitin, mucin atd.

- Cholecystokinin (pankreozym) je hormon vyluovan dvanctnkem, kter zpsobuje smrovn iunku a vyluovn lui. Cholecystokinin je aktivovn tuky pichzejcmi do tenkho steva.

Shrnut

Tkn trvicho stroj jsou sloeny z nkolika vrstev bunk. Prvn se nazv sliznice (mukza) a tvo vstelku vech trubic a dutin v tle, kter pichzej do kontaktu s kyslkem. Sestv z epitelovch bunk, kter vyluuj hlen, aby podpoily ochranu a funkci pslunho orgnu. Dal bunn vrstvy se nazvaj podsliznin (submukzn) vazivo, pojivov tk a tkn hladkho svalstva. Vtina hlenu ve sliznici pochz z Brunnerovch lz, kter se nalzaj v podslizninm vazivu.

Jme a pijeme, abychom zskali palivo a materil na stavbu a opravu. V podstat

vtina prvk a slouenin slou jako zdroj energie pro tlo. Veker jdlo a pit mus bt nejprve roztpeno na iviny, aby je tlo mohlo vstebat a zuitkovat. Bunn membrny maj mikroskopick pry, aby jimi mohly proniknout jenom ty nejmen steky. Jinak by do bunk mohly vniknout velk stice a pokodit je.

Nicmn vtina vedlejch produkt trven, je-li sprvn rozloena na nejjednodu steky, me bt klky vstebna do kapilrnho eit. Krev nyn funguje jako mdium pepravujc iviny, stavebn materil a palivo do jater, potom do srdce a nakonec do celho systmu. Vedlej produkty trven zahrnuj aminokyseliny, jednoduch cukry, mastn kyseliny, glycerol, vitaminy, minerly atd.

38

VYLUOVAC SYSTMY

LYMFATICK SYSTM IMUNITN SYSTM

KRYC S. STEVN S. MOOV S. DCHAC S.

MODUL 2.7 Vyluovac systmy

LYMFATICK SYSTM

Imunitn a lymfatick systm psob v tle spolen, piem prvn zajiuje ochranu a druh vyluovn. Oba spadaj do kategorie vyluovac systm", ale kad z nich je samostatnm systmem. Pojme nyn prozkoumat oba systmy a jejich fungovn, samostatn i spolen.

Lymfatick systm funguje jako kanalizace. Nejenome ochrauje buky, ale tak odstrauje odpad. Buky jed a vyluuj stejn jak my, pouze v mnohem men me. Krev dopravuje iviny a palivo do bunk a lymfatick systm odstrauje vedlej produkty a odpad, kter vznikly metabolismem tchto ivin a paliva. Lymfatick systm tvo lymfa, lymfatick cvy, lymfatick uzliny, slezina a brzlk.

Lymfa

Lymfa je zsadit prhledn tekutina, kter proud lymfatickmi cvami z bunk do iln krve. Funguje jako voda, kter dopravuje splaky do kanalizace.

Lymfa odstran asi 10 procent veker tekutiny, kterou krevn systm zsobuje buky. Pepravuje obrovsk mnostv ltek, jednak bunn odpad, jednak ltky potebn k ochran buky:

nevyuit pebytky blkovin (albumin, globulin atd.)

soli a ionty.

plyny a jedovat metabolick odpad.

moovinu.

tuky (ppadn protizntliv sloueniny).

glukzu.

hormony, steroidy a enzymy.

nevyuit iviny, zvlt syntetick vitaminy.

parazity (bakterie atd.).

chemick toxiny, sulfonamidy, chemick lky atd.

minerly (nevyuit bukami).

imunitn buky, zvlt lymfocyty (T-lymfocyty a hlavn B-lymfocyty), makrofgy, (monocyty) atd.

odumel buky (nsledkem atrofie nebo acidzy).

tuky z tenkho steva a jater, vstebvan drobnmi lymfatickmi cvami, tzv. lakteln cvy.

Nen zde dn srdce", kter by natlakovalo lymfatick systm, a tak je proudn lymfy zajiovno nsledovn:

Zmnami tlaku prostednictvm krevnch cv.

39

Smrovnm kosternho svalstva, kter je aktivovno pohybem a cvienm.

Smrovnm hladkho svalstva jeho stimulac.

Nzk krevn tlak (nadledviny), nedostatek pohybu, ucpan steva, ledviny a ke zpsobuj zanesen lymfatickho systmu.

Nadmrn spoteba blkovin (mnoh v tle psob jako drtn kart), kyseliny a zahleujc ltky (mlko, sloen cukry atd.) rovn nesmrn zatuj lymfatick systm, nebo ho ucpvaj a ochromuj. Vechno dohromady pedstavuje obrovskou zt imunitnho systmu a vyvol silnou imunitn reakci a bunnou autointoxikaci, kter m za nsledek prudk pokles bunn aktivity a smrt. Takto podle mne vznik rakovina.

Lymfatick cvy

Lymfatick cvy protkvaj cel tlo a sleduj drhu krevnch cv, ovem s tm rozdlem, e jsou vt. Lymfatick (a krevn) vlsenice vedou tm do vech mezibunnch prostor. Nenajdeme je ovem v kostn deni, pokoce, chrupavkch a centrln nervov soustav.

Krevn plazma vyivuje vlsenice a zsobuje buky energi. Bunn odpad se vyluuje do intersticiln tekutiny, kter je sousteovna do malch vlsenic lymfatickho systmu. Ty vedou do vtch lymfatickch cv, lymfatickch uzlin a filtranch orgn, jako sleziny, jater, krnch mandl, slepho steva atd.

Hrudn kanlek, kter zan v bie, je rozen vak, do nho st lymfatick cvy z dolnch konetin a pnevn oblasti, vetn aludku a stev. Tento hrudn kanlek vede nahoru hrudnkem, kde se do nj napojuj lymfatick cvy z meziebernch oblast, potom smuje do lev podklkov oblasti, kudy vstupuje do lev pae.

Tudy vede i lev krn cva, co umouje lev stran hlavy a krku se sprvn odvodnit. Prav strana hlavy, krku a hrudnku jsou napojeny na prav lymfatick kanlek.

Kdy lymfa proud lymfatickmi cvami do podklkovch il, prochz lymfatickmi uzlinami, kter obsahuj makrofgy na fagocytzu (pohlcen a znien) bakteri nebo jinch patogen. Jakmile je lymfa vyitn, zneutralizovan a pefiltrovan, vrac se zptky do krevnho obhu vnitn krn lou a pravou a levou podklkovou lou.

Lymfatick uzliny

V celm tle je obrovsk mnostv sbrnch ndrek, kter se nazvaj lymfatick uzliny. Maj tvar fazole a jsou ureny k filtrovn, neutralizovn, poutn a nien patogen (toxin), antigen atd. Skldaj se z fibrinov st, kter slou lymfatickm bukm jako filtr. Jsou rzn velk od dvacetnku a po ptikorunu. Lymfatick uzliny jsou tvoeny: lymfocyty (vetn T-lymfocyt a B-lymfocyt)

neutrofily B-lymfocyty makrofgy (velk mnostv) antigeny molekulami protiltek

Hlavn pleten lymfatickch uzlin se nalzaj v: krku, ramenech a hrudnku filtruj oblast hlavy (krn uzliny)

podpad filtruj hrudn oblast a horn konetiny

oblastech slabin filtruj pnevn oblast a doln konetiny

bin oblasti filtruj trvic stroj

Pokud dojde k peten lymfatickho systmu toxiny, parazity, bukami oslabenmi acidzou, hlenem, metabolickm odpadem atd., lymfatick uzliny zdu. Vbornm pkladem

40

toho jsou krn mandle. Mln vrobky a rafinovan cukry zpsob, e sliznice vyprodukuje velk mnostv hlenu, co m za nsledek obstrukce (dutin, krku, prduek, plic atd.). Kdy se potom krn mandle zvt, projev se to nap. bolenm v krku, zntem nebo vyluovnm hlenu. Nachlazen a chipka jsou jen dal symptomy kumulace kodlivin, kter je teba z tla odstranit.

Jestlie lkai z nedostatku znalost o obstrukcch a lymfatickm systmu krn mandle odstran, vyvolaj etzovou reakci. Jejich odoperovn znamen zt pro lymfatick systm (v okolnch tknch), kter se projev ztuhlost krku, oslabenm krn ptee, tlakem v mozku, uch a och (zelen zkal) atd. Mnoho lka nev, jak tlu pomoci, aby se tchto obstrukc zbavilo.

Jedinm eenm tohoto problmu je detoxikace. Odstrann tkn a lba symptom sulfanamidy (antibiotiky) cel problm jen zhor.

Slezina

Slezina je ovln orgn tmav erven barvy. Je umstna nalevo za aludkem.

V embryonln fzi slezina vytv bl a erven krvinky. Avak krtce po narozen ji produkuje pouze lymfocyty a monocyty (bl krvinky). Slezina je pln makrofg, onoho druhu lymfocyt, kter odstrauje z krve a lymfy patogeny a toxiny veho druhu.

Slezina funguje jako zsobnk krve pro ppad nouze. Rovn ni oslaben, toxick a star erven krvinky, piem vytv z jejich hemoglobinu bilirubin. Bilirubin dodv lui jej specifickou barvu.

Peovat o slezinu znamen peovat o imunitn, lymfatick a obhov systm. Z duchovnho hlediska odr slezina ni mysl (tak zvanou kauzln mysl), kde zan dualita i tvoen. Slezina je nstrojem univerzln matematiky,

kter ovlivuje vae fyzick tlo. Jej duchovn barva je oranov.

Brzlk

K brzlku se v tto kapitole jet vrtme, a budeme popisovat endokrinn systm. Zatm jen uveme, e je to lza, kter umouje zrn B-lymfocyt, kdy je pemuje na T-lymfocyty nebo pomocn T-lymfocyty, kter jsou soust naich NK-bunk (pirozench zabje"). Ty jsou ureny pro bukou zprostedkovanou imunitn reakci na patogeny.

Shrnut: Lymfatick systm

Fyzick tlo je mstem pro sebe. V imunitn systm a lymfatick systm se chovaj jako policie a zdravotnci, piem funguj koordinovan. Lymfatick systm odvd odpad z kadho domu ve mst (z kad buky); tento odpad nebude samozejm vude stejn, bude zviset na ivotnm stylu" v kadm dom (v kad buce). kolem lymfatickho systmu a jeho imunitnch bunk je chrnit tlo a udrovat je ist.

Mnoho jdel, kter lid bn konzumuj, ucpv a zatuje lymfatick systm. Nachlazen, chipky, alergie, ucpan dutiny, znty prduek, plicn choroby vetn astmatu (souvis t s oslabenm nadledvin) a zpalu plic, punice, ndory, cysty, lymfomy, vyrky, lupy atd. nejsou ne nsledky petenho, ucpanho lymfatickho systmu.

Veker mln vrobky (pasterizovan i syrov), sloen cukry, drdiv ltky (pep, kola), toxick chemiklie a ciz blkoviny (maso atd.) vyvolvaj lymfatickou reakci sliznice nadmrnou tvorbu hlenu. Navc tyto ltky mohou pokozovat buky, zejmna kdy zpsob parazitickou invazi. kolem lymfatickho systmu je snait se zastavit tyto teroristick" toky ve tknch tla. Jakmile vak dojde k ucpn tla tmto hlenem z lymfatickho systmu, zane bt problmem samotn hlen. Me ochromit fungovn bunk, co bude mt

41

za nsledek oslaben pslunho orgnu nebo lzy.

Pkladem toho je reakce tla na mln vrobky. Jejich blkoviny jsou tak hrub, koncentrovan a pro ns kodliv, e jejich konzumace vyvol nadmrnou tvorbu hlenu, kter se hromad v dutinch, krku a plicch. Nsleduje ztrtu ichu, chuti a sluchu a problmy s dchnm. Hlen ucpe i ttnou lzu a nakonec nejrznjm zpsobem postihne cel tlo. Je ironi, e pijeme mlko kvli vpnku, kdy jeho konzumace me ochromit schopnost tla zuitkovat vpnk.

Z duchovnho hlediska je krevn a lymfatick systm odrazem ducha. Obohacuje vs a vyivuje, ale tak ist a vychovv. Bude-li utlumen a stagnujc, budete utlumen a stagnujc i vy. Pekvap vs nemoc a mon i smrt.

Oistte a otevete vechny vae vnitn cesty a nechte ducha (krev a lymfu), aby vmi svobodn proudil. Zaplav vs pocit nepedstavitelnho blaha.

IMUNITN SYSTM

Imunitn systm pedstavuje policii va