MANAGEMENT
Ing. Mgr. Radim Bačuvčík, Ph.D.
U44-207
www.bacuvcik.com
Tematické okruhy
1. Management. Úvod do problematiky
2. Vývoj manažerského myšlení
3. Teritoriální školy managementu
4. Osobnost manažera
5. Manažerské funkce, role a kritické faktory úspěchu
6. Plánování
7. Organizování
8. Rozhodování
9. Řízení spolupracovníků
10. Kontrola
11. Sociální zodpovědnost podniku
12. Proměny manažerského myšlení v minulých letech
1. Management. Úvod do
problematiky
CO JE MANAGEMENT?
JE MANAGEMENT VĚDA?
JE MANAGEMENT UMĚNÍ?
JE MANAGEMENT FILOZOFIE?
MANAGEMENT. ÚVOD DO
PROBLEMATIKY
JE MANAGEMENT VRCHOLOVÝ SPORT?
CO JE MANAGEMENT?
- management je všudypřítomná praktická lidská činnost
charakteristická zaměřením na dosažení určitého cíle
- management je soubor ověřených teoretických
poznatků abstrahovaných z praxe, které je možné využít
při této praktické činnosti
- management je skupina lidí, kteří se pokouší aplikovat tyto
poznatky v praxi a řídit objekt řízení žádoucím směrem
- management je praktická činnost, kterou je nutné a možné
vědecky studovat, aby bylo možné formulovat teorie
využitelné v praxi
JE MANAGEMENT VĚDOU?
PSYCHOLOGIE SYSTÉMOVÁ TEORIE
TEORIE KOMUNIKACE
EKONOMIE
SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE
SOCIOLOGIE
PRÁVO
FILOZOFIE
KYBERNETIKA
VĚDA je specifický způsob uchopení REALITY pomocí
KOGNITIVNÍCH METOD (smyslové poznávání - recepce,
percepce, apercepce) a MYŠLENKOVÝCH POSTUPŮ
(analýza, syntéza, indukce, dedukce)
POLITOLOGIE
TECHNICKÉ A
PŘÍRODNÍ VĚDY
JE MANAGEMENT VĚDOU?
MANAŽERSKÉ TEORIE - NAUKA O MANAGEMENTU
VĚDA - NAUKA - TEORIE
VĚDA má svůj PŘEDMĚT a OBJEKT zkoumání, metodický
aparát (METODOLOGII) a TEORETICKÝ SYSTÉM, který
není pouze převzatý z jiných věd
- tradiční vědy - sociologie, psychologie, ekonomie,
lingvistika, chemie, fyzika, matematika
- hybridní věda - spojení 2 - fyzikální chemie, biochemie
- interdisciplinární věda - spojení 2 a více - kybernetika
- multidisciplinární vědní obor - spojení poznatků více věd
>>> management
- management je specializovaná vědní disciplína, nikoliv
věda, využívající metody jiných věd (pozorování, dotazování,
experiment, matematické a kybernetické modelování)
JE MANAGEMENT UMĚNÍM?
- UMĚNÍ - výsledek specifické lidské činnosti, související
s kulturou, je osobitým vyjádřením osobnosti autora a jeho
pohledu na svět prostřednictvím UMĚLECKÉHO DÍLA
- je dobře fungující PODNIK UMĚLECKÝM DÍLEM?
- UMĚNÍ - hudba, divadlo, malířství, sochařství, literatura,
fotografie, film, MANAGEMENT?
JE MANAGEMENT FILOZOFIE?
- podnikatelská filozofie ≠ filozofie podnikání
- estetika a etika řízení?
JE MANAGEMENT VRCHOLOVÝ SPORT?:-)
JAK JE MOŽNO DEFINOVAT
MANAGEMENT?
Management je vykonávání úkolů prostřednictvím práce druhých
1. Management jako činnost, jejíž podstatou je vedení lidí
Management je proces plánování, organizování, vedení a
kontroly organizačních činností zaměřených na dosažení
organizačních cílů
2. Management jako výčet aktivit, které vedoucí
pracovníci typicky vykonávají
Management je proces optimalizace využití lidských,
materiálních a finančních zdrojů k dosažení organizačních cílů
3. Definice předmětu studia managementu - co má být
studováno a vědecky zkoumáno
POKUS O KOMPLEXNÍ DEFINICI
MANAGEMENTU (prof. Ján Porvazník)
Management je soustava poznatků o
- informačních aktivitách
- vyplývajících z funkcí řízení
- jimiž subjekt managementu
- v komunikačním procesu
- celostně působí na objekt řízení
- přičemž výsledek (úspěch, kvalita, zisk) tohoto působení
závisí na kompetenci
- těch, kteří jsou subjekty a částmi objektu managementu
Celostní management
prof. Ján Porvazník:
Tři pilíře managementu
1. Znalosti - co se dokázal
naučit (výuka)
2. Zkušenosti – jak
dokáže pracovat se
znalostmi (výcvik,
trénink)
3. Sociální zralost – jak
dokáže fungovat jako
prvek lidského
společenství (výchova)
SYSTÉM MANAGEMENTU
prof. Ivan Vágner:
Tři pilíře managementu
1. Osobní management –
řídit sám sebe, umět
nastavit sám sebe v celku
2. Všeobecný management
– systém manažerských
nástrojů a metod
3. Vůdcovství – leadership
– „dělání správných věcí“;
východisko: „niterné
vůdcovství“ – zevnitř ven
manažerské způsobilosti (kompetence)
OBLASTI MANAGEMENTU
- dle odvětví - management kultury, školství, zdravotnictví,
průmyslu, neziskového sektoru, veřejné správy
- dle činností - m. výrobní, finanční, obchodní, informační,
personální, investiční, inovační
- dle času - m. strategický, operativní, inovační, krizový
- dle orientace - m. mezinárodní, firemní
- dle vědeckého přístupu - mechanistický, celostní
OBLASTI MANAGEMENTU
1. OBECNÝ MANAGEMENT
2. PODNIKOVÝ MANAGEMENT
3. PERSONÁLNÍ MANAGEMENT
4. ZNALOSTNÍ MANAGEMENT
5. VÝROBNÍ MANAGEMENT
6. MANAGEMENT KVALITY
7. INOVAČNÍ MANAGEMENT
9. INVESTIČNÍ MANAGEMENT
10. FINANČNÍ MANAGEMENT
11. STRATEGICKÝ MANAGEMENT
12. PROJEKTOVÝ MANAGEMENT
13. MEZINÁRODNÍ MANAGEMENT
14. MARKETING MANAGEMENT
8. MANAGEMENT ZMĚN
15., 16., 17., ......
SUBJEKTY A OBJEKTY MANAGEMENTU
Subjekty managementu
Manažer - Vlastník - Zaměstnanec
Každý člověk - Selfmanagement
Objekt managementu
Zaměstnanec - Podřízený - Osoba mimo subordinární vztahy
- Kolektiv (formální i neformální) - Self - Podnik - NO - Město
- Kraj - management není pouze věc podniků
Co a koho je možno řídit?
- systémy - prvky - vazby - procesy - cílový stav
- lidi - vazby mezi lidmi - neživé věci - vazby mezi lidmi
a neživými věcmi - optimální alokace výrobních faktorů
2. Vývoj manažerského
myšlení
Vývoj manažerského myšlení
- příklady „manažerských počinů“ v minulosti - stavby
pyramid, nilských kanálů, struktura středověké církve, armád...
- literární reflexe „managementu“ - Bible - Exodus -
desatero, rady Mojžíšova tchána, jak řídit lid, Platón - Ústava
(Republika), Machiavelli - Vladař
- teoretické reflexe managementu v souvislosti s
průmyslovou revolucí (poč. 19. století) - návody na zlepšení
výrobních postupů, autoři sami podnikatelé (James
Montgomery, James Watt, Robert Owen)
- ucelené manažerské teorie na počátku 20. století
1. předklasický management
2. klasický management (procesní škola)
2.1 vědecký management (škola vědeckého řízení)
2.2 administrativní management (škola správního řízení)
2.3 byrokratický management (škola byrokratického řízení)
3. behavioristický management (škola mezilidských vztahů)
4. moderní management (matematická a systémová škola -
rozhodovací škola, systémová škola, škola operační analýzy)
5. empirický management (pragmatická škola)
Manažerské školy
- teoretické reflexe managementu, které vycházejí z dobových
způsobů řízení (praxe teorie)
1. Předklasický management (2. polovina 19. století)
- Robert Owen - Angličan - v jeho bavlnářském podniku
pracovaly i děti, pracovní doba s půlhod. přestávkou 13 hod.
Snížil prac. dobu na 10,5 hod., zakázal práci dětí, snažil se
přesvědčit ostatní továrníky, aby udělali totéž - péče o zam.
zvyšuje produktivitu práce. Nedočkal se velkého ohlasu.
- Charles Babbage - anglický matematik, vynálezce
mechanické kalkulačky; také duševní práce musí být
specializovaná - mzdový systém s odměnami za inovace
- Henry R. Towne - Angličan, strojní inženýr a později
prezident společnosti - „Inženýr jako ekonom“ - člověk
málokdy disponuje inženýrskými i obchodními schopnostmi,
ale pro řízení jsou potřeba oboje
- Henry V. Poor - Američan, poprvé definoval „management“ -
správné fungování podniku závisí na třech složkách -
organizaci, komunikaci a informovanosti
- přelom 19. a 20. století - americký průmysl - relativní
nedostatek pracovních sil, drahá pracovní síla
- snaha zvýšit efektivnost práce pomocí vědeckých metod
- snaha o maximální racionalizaci přípravy a realizace
výrobních a obslužných procesů na nejnižší úrovni
- vztah člověk-výrobek-stroj
- americká škola - v Evropě ne tak velký ohlas (hlavně Anglie)
2.1 Škola vědeckého (průmyslového) řízení
2 Klasický management
- Frederick Winslow Taylor
- technický inženýr, vedoucí pracovník v ocelářském komplexu
- nejvyšší zisk vzniká tam, kde byly vynaloženy nejnižší náklady
- úspory - vyšší mzdy
- časové studie - měření času nejlepšího dělníka - norma, denní
norma dělníka - vysoké odměny za splnění, postih za nesplnění
- 1899 pracovní studie pomocného dělníka Schmidta,
přehazování písku – pohyby na fáze, jejich zdokonalení
- co největší specializace dělníka - rychlost, malá zmetkovitost,
výkonnost; dělník koná jen fyzickou práci, vedoucí jej kontroluje a
plánuje - oddělení práce a zodpovědnosti
- jeho metody vyvolaly protesty dělníků v několika továrnách,
1912 projednávání zvláštní komisí Kongresu USA
2.1 Škola vědeckého (průmyslového) řízení
- Frank Bunker Gilbreth
- zedník, podnikatel ve stavebnictví, konzultant v oblasti
racionalizace práce
- pohybové studie - 17 základních pohybů (therbligy) -
vypustit zbytečné pohyby a vykonat práci v co nejkratším čase,
- přizpůsobení pracovních podmínek a nástrojů tak, aby co
nejvíce usnadňovaly práci (holil se dvěma štětkami a dvěma
strojky, aby ušetřil čas - zvládl to rychle, ale pak musel dvě
minuty ošetřovat zranění)
- to vše vede k normalizaci, úkolové mzdě
- Lilian Gilbrethová - manželka - pod jejím vlivem se začal
zabývat vlivem pracovních podmínek na psychiku a tím i na
výkonnost
2.1 Škola vědeckého (průmyslového) řízení
- Henry Ford
- využil normalizace, v hromadné výrobě dosáhl
elementárních činností, které mohl vykonávat nekvalifikovaný
dělník
- jako první zavedl ve větší míře poznatky vědecké školy,
nazval svůj systém fordismus
- pracovní tempo určuje dopravník, návaznost operací
- ve 20. letech ohlasy v Československu - Masarykova
akademie práce (zřízena 1920)
2.1 Škola vědeckého (průmyslového) řízení
2.2 Škola správního řízení
- zaměřuje se na funkce a činnosti, které by měli (musí)
vykonávat vedoucí pracovníci
- integrované řízení - podnik musí být řízen jako celek
(systém - provázanost jednotlivých prvků)
- klíčové pro řízení je správné vymezení úloh, rolí, funkcí
a činností, které má vedoucí pracovník (jako manažer a
leader) vykonávat
- koncept manažerských funkcí (Fayol), kritika - přílišná
typizovanost > všeobecná doporučení
- Henri Fayol
- báňský inženýr a ředitel uhelné a hutní společnosti
- v každém podniku existuje 6 typů činností:
- technická
- obchodní
- finanční
- ochranná
- účetní
- správní - ta má 5 funkcí - předvídání (později plánování)
- organizování
- přikazování
- koordinace
- kontrola
- výchova pracovníků - zajišťují ji škola, dílna, rodina, stát -
manažer také vychovává (po odchodu pracovníka ze školy)
2.2 Škola správního řízení
- Chester Barnard
- prezident New Jersey Bell Telephone Company
- fungující podnik musí disponovat třemi složkami
(komunikací, schopností soutěžit, základními cíli)
- teorie autority - autorita nezávisí na člověku vydávajícím
příkazy, ale na těch, kteří je přijímají a jejich ochotě je plnit
2.2 Škola správního řízení
- zaměřuje se na vytvoření formálních pravidel pro řízení
podniku
- zdůrazňuje význam pevné administrativní organizace
s jasně deklarovanou hierarchií moci a pořádku
- důležité je precizní plánování, nic nemůže být ponecháno na
libovůli manažera nebo vlastníka
- byrokracie = přítomnost pevných norem a pravidel, jasné
povinnosti, nikoliv administrativní strnulost
2.3 Škola byrokratického řízení
- Max Weber (německý sociolog) - též škola lidských vztahů
- 3 typy organizací - tradiční (postupné opakování, dědění),
vůdcovská (vytvořená silnou osobností), ideální (byrokratická,
vytvořená zvláštním rozdělením moci)
- 6 principů byrokratické organizace
- 1. dělba práce založená na specializaci s přesně
vymezenými povinnostmi
- 2. přesně definovaná hierarchie práv a povinností,
pracovník je zodpovědný i za své spolupracovníky
- 3. činnost je založena na dodržování soustavy pravidel
- 4. vedoucí řídí na základě objektivních pravidel, všechny
stejně, osobní přístup se nepřipouští
- 5. náročnost práce musí odpovídat kvalifikaci, pracovní
postup zajištěn dle úspěšnosti a odprac. roků, loajality
- 6. vedení vytváří podmínky pro pořádek a stabilitu
2.2 Škola byrokratického řízení
- v průběhu 20. let
3 Škola lidských (mezilidských) vztahů
- význam vlivu psychologických a sociálních faktorů na
výsledky práce lidí
- osobní a skupinové zájmy pracovníků, vliv podmínek
pracovního a sociálního prostředí, účast pracovních kolektivů
na řízení, způsoby řešení konfliktů apod.
Hawthornské experimenty
3 Škola lidských (mezilidských) vztahů
- Elton Mayo, 1924 – 1933
- původně zkoumání vlivu různých faktorů na produktivitu
práce (napřed světlo, vlhkost, čistota, pak přestávky, vztahy
ve skupině, tlak na práci, způsob řízení)
- zlepšení přinesla jakákoliv změna, i když šlo o návrat k
původnímu stavu
- změny pracovních podmínek měly tedy někdy opačný
účinek, než se předpokládalo - při zhoršených podmínkách
se produktivita práce zvyšovala
- hlavní je tedy to, že člověk má pocit, „že se něco děje“, ale
hlavně že se změny dějí kvůli němu, především že je
zapojený do plánování a zavádění změn
3 Škola lidských (mezilidských) vztahů
- původně evropská škola (Němec Hugo Münsterberg -
psychologie pomůže vytipovat správného pracovníka, najít
optimální podmínky pro práci a pozitivně ovlivňovat
chování dělníků - „průmyslová psychologie“, Francouz Eric
Durkheim, Ital Vilfredo Pareto)
- později rozšířena v USA (Elton Mayo - původem Australan -
nutnost respektovat pracovníka, pod dojmem hawthornských
experimentů ovšem dospěl k závěru, že vliv psychologických
faktorů nemusí být až tak významný, důležitá je neformální
autorita vedoucího, Abraham Maslow, Douglas McGregor -
většinou lidé z univerzit)
3 Škola lidských (mezilidských) vztahů
- přínos - vymezení, za jakých podmínek je motivační vedení
lidí účinnější a hospodárnější než zlepšování pracovních
podmínek (ve smyslu školy vědeckého řízení), které může být
značně finančně náročné
- dnešní management ví, že nejcennější kapitál jsou lidé
- všechny „klasické“ školy se objevily ještě před WWII, dá se
říci, že pozdější teorie na ně v nějakém smyslu reagují,
rozvíjejí je
- dnes existuje obrovské množství manažerských teorií, které
si v mnohém odporují
- jádrem řízení je rozhodování - klíčová manažerská funkce
- Herbert Simon - nositel Nobelovy ceny za ekonomii
- fáze rozhodování: 1. V čem je problém?
2. Jaké jsou alternativy?
3. Která alternativa je nejlepší?
- odpovědnost je na manažerovi
- využití výpočetní techniky
- rozhodnutí programovatelná (rutinní, opakovaná,
metody operačního výzkumu a matematické analýzy) a
neprogramovatelná (jednorázové, taktické; intuitivní
nebo s využitím heuristických technik)
Rozhodovací škola
4 Moderní management
- Ludwig von Bertalanffy - rakouský vědec žijící v USA -
systémová teorie
- rozpracování systémové teorie v oblasti managementu -
Norbert Wiener (zakladatel kybernetiky), Kenneth Boulding,
Paul W. Ashby, Staffort Beer a další
Systémová škola
- využívání matematických modelů
- po roce 1940, souvislost s řešením strategických
vojenských úkolů
- strukturální analýza, matematické programování, dynamické
programování, teorie her a strategického chování, síťové
grafy, matematická statistika, teorie zásob, heuristické metody
- výsledky nesplnily původní očekávání, nesrozumitelné a
složité modely
- metody mohou dobře fungovat spíše jako pomůcka
Škola operační analýzy
- shrnutí empirických zkušeností
- P. F. Drucker, H. Mintzberg, P. Kotler, T. J. Peters, R. H.
Waterman
- důraz na marketing, firemní kulturu, sociální
zodpovědnost
5 Empirický management
- otec Antonín Baťa byl švec (prokazatelně 9. generace),
práce v jeho dílně
- 1891 – Vídeň – papuče – neúspěch – později návrat k otci
jako obchodní cestující
- 1894 – vlastní firma se sourozenci Annou a Antonínem
- 1895 – Tomáš vede firmu, krize způsobená bratrovým
podpisem na ručení cizího úvěru, hrozící bankrot
- 1897 – novinka – levná, částečně textilní obuv, první stroje,
myšlenka mechanizace výroby
- 1900 první solidní tovární budova
- 1904 – cesta do Ameriky – v obuvnickém průmyslu jako
dělník
- 1905 – dvojsměnný provoz, prodejní oddělení
- 1906 – druhá tovární budova
Tomáš Baťa (1876 - 1932)
- 1909 – zakládání prodejních agentur, 3000 párů denně
- 1914 – velké objednávky vojenské obuvi, stavební oddělení
- 1916 – vlastní strojírny
- 1917 – cihelny, kopytárna, elektrárna, prodejna v Liberci, 10
tis. párů denně, 5 tis. zaměstnanců
- 1918 – krize firmy, nezaplacené státní zakázky, úvěry 40 mil.
(baťovský princip byl nemít žádné dluhy), 1700 párů denně
- 1919 – cesta do Ameriky (k Fordovi), neúspěšný pokus o
založení am. pobočky (měl ji vést Jan Baťa), 50 prodejen
- 1920 – špatná hospodářská situace – revalvace koruny –
deflační politika Aloise Rašína - snížení ceny bot o 50%,
snížení mezd o 40%, cen základního zboží o 50%
- 1923 – starosta Zlína
Tomáš Baťa (1876 - 1932)
- 1923 – s Dominikem Čiperou systém samosprávy dílen
s účastí zaměstnanců na zisku i ztrátě
- 1925 – Baťova škola práce, úplná samospráva dílen, cesta
do Indie, 563 prodejen v ČR
- 1926 – základní kámen Baťovy nemocnice
- 1927 – proudová výroba, průzkumná prodejna Tržnice
- 1928 – největší exportér obuvi v ČR, Baťův podpůrný fond
(sociální fond z pokut zaměstnanců a příspěvků firmy),
Masarykovy pokusné školy
- 1930 – 100 tis. párů denně, pětidenní pracovní týden (40
hodin)
- 1931 – a.s. Baťa (dříve veřejná obchodní společnost T. a A.
Baťa)
Tomáš Baťa (1876 - 1932)
- 1932 – smrt při havárii na letišti v Otrokovicích podniku se
ujímá Jan Antonín Baťa
Morální závěť Tomáše Bati (1908 – 1911)
První podmínkou prospěchu našeho závodu jest, abyste se nedomnívali, že jest jen váš.
Závod náš nebyl k tomu účelu zbudován, aby zajistil existenci jen jeho zakladatelům.
Vyšší pohnutky to byly, které na nás působily, abychom potlačovali své vášně a choutky,
pokud jsme je viděli pro závod škodlivé.
Nebylo to jednou, co jsme byli odhodláni životy své obětovat ve prospěch závodu a jeden
z naší rodiny jemu za oběť padl. To se nedělo jen proto, aby se zajistil majetek. V rozvoji
našeho závodu spatřovali jsme rozvoj a zajištění blahobytu celého kraje. Bylo naší
chloubou a pohnutkou k další, neúmorné práci, že přinášíme nový, do toho času
nepoznaný blahobyt a vzdělání našeho lidu.
Byla to touha tvořit, poskytnout stále většímu množství lidu účasti na výhodách, které náš
závod jak zaměstnancům tak zákazníkům poskytoval.
Pokud budete této velké ideji sloužiti, potud budete ve shodě se zákony přírodními i
lidskými. Jakmile ale budete každý pamatovati sám na sebe, jakmile přestanete sloužiti
svým závodem všeobecně, stanete se zbytečnými a padnete neodvratně...
Tomáš Baťa (1876 - 1932)
Tomáš Baťa (1876 - 1932)
- 1931 a.s. Baťa – 135 tis. akcií (á 1000 Kč), vlastníkem
všech Tomáš Baťa (135 mil., odhad ceny kolem 200 mil.),
správní rada Rudolf Gerbec, Čipera, J.A.Baťa
- 10.5.1931 listina, podle které prodává vše J.A.Baťovi za 50
mil. Kč (měl jít na operaci kýly) v jedné kopii s podpisem TB
- 19.5.1931 závěť (již asi třetí verze), podle které syn a
manželka dědí dluh J.A.Bati
Tomáš Baťa (1876 - 1932)
- Jan Antonín Baťa
- někteří mu přičítají nápad na snížení cen v roce 1920 a
řešení obejití cel výstavbou továren přímo v cílových
zemích
- do roku 1938 rozvoj továrny v Čechách a zejména filiálek v
zahraničí
- 1938 Budujeme stát pro 40 milionů
- na černé listině ve Velké Británii a USA, usadil se v Brazílii
- Leader AG, dr. Wettstein, její akcie F. Muška
- 1947 odsouzen za kolaboraci
- až do roku 1962 spory o baťovský majetek, který byl
nakonec přiznán Tomáši Baťovi ml.
- zemřel 1965
- 2007 rehabilitován českými soudy
- přínosy v oblasti managementu:
- úkolová mzda - odstranění ztrátových operací
- minimální zisk - hromadná výroba - likvidace konkurence
- polovina mzdy se vyplácela, polovina ukládala na osobním
účtu zaměstnance - byly k dispozici k reinvesticím
- systém samosprávy - podnik - samostatně účtující jednotky
- dílny, pomocné závody, obchodní oddělení, prodejny..., které
spolu regulérně obchodovaly
- denní plány - jednotky dostávaly podíl na zisku, pokud plán
plnily, nebo platily penále, když neplnily
- dílna měla být rodinou, jejímž by byl mistr středem
- průzkumná prodejna na Tržnici - okamžitá reakce trhu
- materiál, polotovary i zboží v pohybu - žádné skladování
- marketingový přístup - náš zákazník - náš pán
Tomáš Baťa (1876 - 1932)
- sociální systém:
- Baťova škola práce
- Velké kino, kultura
- budování města z malé vesničky, starosta (1923 - 1932)
- řád zaměstnance, práce - odpočinek
- budování měst po celém světě, inspirace Zlínem
- kanadská a brazilská větev rodiny Baťovy
Tomáš Baťa (1876 - 1932)
3. Teritoriální školy
managementu
- japonský x americký x evropský management
- J: dlouhodobá oddanost firmě - loajalita, „pátrání po
schopnostech“ lidí - člověk je využíván na maximální
možné hranici (každý, kdo zvládá svou práci, se dokáže
ještě zlepšovat), firemní + soukromý život
A: každý se dá přeplatit, práce ≠ soukromí
- J: princip seniority - kariérní postup funkce i finance
A, E: hledání nejlepších lidí mimo firmu
- 70. a 80. léta - obrovský boom japonských firem, inovace,
technologický leader
- snahy implementovat poznatky japonského managementu za
západě; Japonci tvrdí, že oni sami se učili od západních firem
(IBM)
Teritoriální školy managementu
USA EVROPA JAPONSKO
Rozvojové kořeny managementu
přírodní bohatství,
přistěhovalectví, dobré
legislativní podmínky pro
podnikání, prudký
industriální rozvoj,
liberalismus, rozvoj bez
válek
prehistorické kořeny,
římská říše, řecká kultura,
katolicismus,
kalvinismus,
anglikanismus, 1. a 2.
světová válka, fašismus,
socialismus, sociální
orientace
šintoismus (uctívání
předků), buddhismus,
kunfucianismus
(loajálnost a úcta
k nadřízeným a rodičům a
povinnost vůči druhým),
revoluce meidži
(industriální revoluce
přelom 19/20 st., zánik
výhod a fyzická porážka
samurajů), války, národní
tradice, sociální orientace
Teritoriální školy managementu
USA EVROPA JAPONSKO
Plánování a rozhodování
primární krátkodobá a
střednědobá orientace
střednědobá a
dlouhodobější orientace
dlouhodobá orientace
nepřímé působení vlády
na podniky v oblasti
ekologie, zbrojního
průmyslu
pokusy o kooperaci mezi
vládou a podniky
kooperace mezi vládou a
podniky zejména v oblasti
exportu, strukturálních
změna investiční
výstavby
pružné a logické
plánování
rozdíly v plánování
jednotlivých zemí
zdlouhavý plánovací
proces
individuální rozhodování rozhodování na úrovni
top-managementu
kolektivní rozhodování na
základě konsenzu
kritérium rozhodování:
maximální zisk při
minimálních nákladech,
zvyšování kvality
kritérium rozhodování:
ziskovost a sociální smír
kritérium rozhodování:
neustálé snižování
nákladů a neustálé
zvyšování kvality
Teritoriální školy managementu
USA EVROPA JAPONSKO
Organizování
individuální odpovědnost
za splnění cílů
individuální a kolektivní
odpovědnost za splnění
cílů
kolektivní odpovědnost
za splnění cílů
plnění uložených úkolů a
úkolů vedených
v pracovní náplni
přikazování i delegování
úkolů
využívání ringi systému
(rin=návrh,
gi=doporučení jeho
realizace)
formální byrokratické
organizační struktury
formální i neformální
organizační struktury
neformální organizační
struktury
rychlé závěry, pomalá
realizace
promyšlené přijímání
závěrů a jejich realizace
zdlouhavé přijímání
závěrů, rychlá realizace
spíše nedostatek obecné
organizační kultury
přiměřená obecná
organizační kultura
vysoká organizační
kultura: důraz na
harmonii, jednotu,
loajálnost a reciprocitu
Teritoriální školy managementu
USA EVROPA JAPONSKO
Kontrola
explicitní kontrolní
mechanismy
explicitně implicitní
kontrolní mechanismy
implicitní kontrolní
mechanismy
kontrola nadřízenými převažující kontrola
nadřízenými
kontrola spolupracovníky
důraz kontroly na
individuální výsledky
kontrola kolektivních i
individuálních výkonů
orientace kontroly na
kolektivní výkony
limitovaná kontrola
kvality a důraz na
kontrolu zisku
kontrola kvality, nákladů
a zisku a snižování
nákladů
rozsáhlá kontrola kvality
a snižování nákladů
Teritoriální školy managementu
USA EVROPA JAPONSKO
Vztahy manažerů a zaměstnanců
autoritativnost,
velký rozsah a
pravomoc kontroly
autorita se odvozuje od
kompetence.kontrola
závisí na vzájemné důvěře
menší autoritativnost a menší
rozsah a pravomoc kontroly
navazování vztahů
s podřízenými se
nedoporučuje
navazování vtahů
s podřízenými je věc
managementu
navazování a udržování vztahů
s podřízenými patří
k samozřejmosti
manažeři si
nezakládají na
loajálnosti
zaměstnanců –
požadují výkony
loajálnost zaměstnanců
vůči manažerům a naopak
závisí na vzájemné
kompetenci
loajálnost (až oddanost)
zaměstnanců vůči manažerům
je samozřejmá a manažeři pro
ni vytvářejí příležitosti
manažeři se snaží
utajovat svoje
slabosti
manažeři se snaží utajovat
svoje slabosti
manažeři se netají svými
slabostmi a ponechávají to, na
co nestačí, kompetentním
zaměstnancům
Teritoriální školy managementu
Teritoriální školy managementuUSA EVROPA JAPONSKO
Pracovní kariéra
jednotlivec je orientovaný
na individuální kariéru
individualismus a
harmonizace současně se
skupinou
jednotlivec je hodnocen
na základě vztahů
k prostředí, je součástí
skupiny a snaží se o
harmonizaci
krátkodobé zaměstnání,
změna vícekrát (až 7krát)
za život, pracovní
nejistota
zaměstnání podle kvality
firmy, časté změny, ale i
věrnost
věrnost firmě až do
důchodu (50 – 55 roků),
celoživotní zaměstnání
závislost odměňování na
výkonnosti (po získání
nezbytné praxe)
závislost odměňování na
práci, vzdělání a výkonu
závislost odměňování na
věku, délce praxe a
vzdělání
hodnocení výkonnosti
zpravidla jednou za rok,
přičemž se hodnotí běžné
výsledky
hodnocení výkonnosti
podle potřeby, přičemž se
hodnotí běžné i
dlouhodobé výsledky
hodnocení výkonnosti až
dvakrát ročně, hodnotí se
dlouhodobá výkonnost
USA EVROPA JAPONSKO
Pracovní kariéra
věrnost profesi věrnost profesi i firmě věrnost firmě
povyšování podle
individuální krátkodobé
výkonnosti
povyšování na základě
výkonnosti a podle
potřeby a možností
povyšování na základě
dlouhodobé výkonnosti
vzdělávání provázené
obavami vedení
z přechodu pracovníka ke
konkurenci
podpora vzdělávání,
současně však snaha
smluvního závazku
vzdělávání se pokládá za
dlouhodobou investici
firmy
ve vzdělávání důraz na
dovednosti (trénink)
ve vzdělávání důraz na
znalosti a dovednosti
ve vzdělávání důraz na
vyšší ctnosti a sociální
zralost, odborná znalost
se získává rotací
komunikace shora dolů komunikace shora dolů a
snaha o komunikaci zdola
nahoru
komunikace zdola nahoru
a shora dolů
Teritoriální školy managementu
Pojmy z japonského managementu
kaizen - neustálé zlepšování, postupně se implementují dílčí
zlepšení v rámci celého systému, týmový přístup ke
zlepšování
JIT - just-in-time - průběžné dodávky bez zbytečného
skladování
ringi - návrh a doporučení - vedení dá návrh, ke kterému se
postupně všichni vyjádří
kanban - systém lístků, které putují výrobou a na které se
zapisují požadavky na materiál a zpracování - systém
„interních zákazníků“
TQM - total quality management, zahrnuje různé techniky
postupného zlepšování ve všech oblastech fungování podniku
kroužky jakosti - diskuze lidí různého postavení - motivovat
pracovníky, aby podávali neustále zlepšovací návrhy
pokajoke - snaha vytvořit systém, který upozorní na chybu
hned, jak vznikne, a upozorní na ni pracovníka
4. Osobnost manažera
Osobnost manažera
Kdo je manažer? - ten kdo někoho nebo něco řídí ...
... tedy každý - každý řídí alespoň sám sebe
Co dělá manažer? - dříve: vykonavatel (vůle vlastníka)
- dnes: plánovač (co kdo má dělat)
- v budoucnu: učitel (vlastní příklad)
Co znamená „řídit“? - směrovat (k cíli), ovlivňovat,
přikazovat, koučovat, tahat za nitky,
ovládat, manipulovat - závisí na
stylu řízení a osobnosti řídících i
řízených
Co vyžaduje řízení? - schopnost systémového myšlení
- znalosti, dovednosti, zralost
- leader x manager x executive - manager makes things
good, but leader makes good things)
- executive - samostatný, ale na nižších stupních
Tvůrčí vedení - leadership
- dobrý manažer má:
- vizi ziskové podnikatelské činnosti (je podnikatelem)
- motivaci a schopnost překonat případné překážky
- schopnost načasovat podnikatelskou akci
- dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti
- připravený a promyšlený podnikatelský záměr
- schopnost zabezpečit zdroje (materiální, personální)
- podnikatelská odměna souvisí s nejistotou a rizikem (okolí -
politické, ekonomické, tržní, inovační) - snahou manažera je
tuto nejistotu a riziko (respektive vliv okolních jevů) snižovat
(zdroje a následky rizik a jejich ovlivnitelnost)
FUNKČNÍ VEDENÍ (MANAGEMENTSHIP) x TVŮRČÍ VEDENÍ (LEADERSHIP)
UMĚNÍ OVLIVNIT LIDI TAK, ŽE SE BUDOU S NADŠENÍM SNAŽIT
O DOSAŽENÍ CÍLŮ SKUPINY (Koontz, Weihrich)
CHOVÁNÍ LEADERŮ – autokratický styl, demokratický
styl, liberální styl
Rensis Likert (USA, 1976, systém 4T) hovoří o
vykořisťovatelsko-autoritativním stylu, benevolentně
autoritativním stylu, konzultačním stylu a participačním
stylu
Tvůrčí vedení - leadership
Klíčové kompetence manažera
1. Znalosti - co se dokázal naučit (výuka)
2. Zkušenosti - jak dokáže pracovat se znalostmi (výcvik,
trénink)
3. Sociální zralost - jak dokáže fungovat jako prvek lidského
společenství (výchova)
CQ = f (IQ, AQ, EQ)
Jak tyto kompetence vybudovat?
Znalosti, dovednosti, zkušenosti
1. Manažerské znalosti a dovednosti – techniky a styly
řízení, informace na podporu rozhodování, vytváření
organizačních struktur, motivace, komunikační schopnosti
2. Znalost oboru, který řídí
Má mít manažer detailní znalosti o oboru, v němž pracuje,
nebo na to má mít své náměstky a sám má být schopen řídit
jeden den průmyslovou firmu a druhý nemocnici?
Jan Světlík (generální ředitel, člen představenstva Vítkovice
Holding, a.s., 14. nejbohatší Čech /Forbes, 2013/)
„Nevěřím tomu, že někdo může jeden den řídit průmyslovou
firmu a druhý den něco jiného. Já sám většinu těch věcí, které
děláme, umím dodnes udělat vlastníma rukama.“
- vlastnosti osobnosti:
1. somatické - fyzické, anatomicko-fyziologické. fyzický výkon
2. poznávací a tvůrčí - inteligence založená na rozlišovacích
schopnostech a tvořivosti. vnímání, rozlišování, paměť, tvořivé
přetváření
3. emoční vlastnosti - temperament (cholerik, flegmatik,
sangvinik, melancholik; introvert-extrovert, labilní-stabilní),
emotivita a jeho intenzita a rychlost reagence na různé
podněty, odolnost vůči silným a dlouhotrvajícím podnětům,
citovost, náladovost, výrazovost
4. charakterové vlastnosti - volní a humánní. odrážejí a) sílu
být aktivní - aktivizační vlastnosti odrážející vztah člověka
k činnostem, které vykonává, b) postoje a morálku, svědomí
- vztah člověka ke světu a jeho světonázorová orientace, vztah
k druhým lidem a institucím, k sobě samému
Sociální zralost a emoční inteligence
- co je morální, lidské, etické, kulturní, dobré apod.
Manažerské typy (C. R. Hickman)
podporující styl hodnotící styl
- orientace na vztahy x na úkoly
- dominující přímý x nepřímý projev
- nepřímý přátelský typ
- zaměřený na vztahy, s nepřímým projevem
- pomalejší v aktivitách
- zaměřený na blízké vztahy a sounáležitost
- naslouchá jiným, dokáže poradit, nemá rád konflikty,
- slabý při určování cílů, ale schopný získat podporu
Manažerské typy
podporující styl hodnotící styl
- přímý vůdcovský typ
- zaměřený na vztahy, s přímým projevem
- rád se podílí na řízení, spontánní v činech a rozhodování,
nerad je ale zveličuje a zobecňuje
- rád sní a zatahuje do toho i druhé
- pracuje rychle a zručně, skáče z jedné aktivity do druhé
- má schopnost přesvědčit a motivovat
- nepřímý myslitelský typ
- zaměřený na úkoly, s nepřímým projevem
- obezřetný v činech i rozhodnutích
- má rád strukturované věci a organizaci
- je rád zatažen do dění, má mnoho otázek ohledně detailů
- chce mít vždy pravdu a proto se spoléhá na sběr dat
- má dobré schopnosti řešit odborné problémy
Manažerské typy
podporující styl hodnotící styl
- přímý řídící typ
- zaměřený na úkoly, s přímým projevem
- rázný v činech i rozhodnutích, rád kontroluje
- preferuje svobodu při sebeřízení i řízení jiných lidí
- chladný, soupeřící, nezávislý, odmítá nečinnost
- nízká tolerance vůči pocitům postojům a radám jiných
- pracuje rychle, účinně, nejraději sám, dobrý administrátor
1. aby akceptovali, že jsou součástí celku, který musí být
v harmonii (japonský management)
2. aby bojovali hlavně za sebe, své hodnocení a kariéru
(americký přístup)
3. aby každý bojoval za sebe i celek a bylo to v rovnováze
(systémový přístup)
Přístupy při vedení lidí
Selfmanagement (sebeřízení) - základní
předpoklad řízení druhých (?)
- funkce sebeřízení:
- sebeuvědomování (sebeakceptace)
- sebeuplatňování
- seberozvoj
... a schopnost řídit svůj čas (time management)
Selfmanagement
- sebeuvědomování (sebeakceptace)
- realistické zhodnocení (bez nepatřičného vyzdvihování
sebe sama) jaký jsem, jaké mám dispozice, znalosti,
dovednosti, schopnosti
- rozum x emoce
- sebeláska x sebeshazování
- skutečné vědomí x póza
- jak se vidím já x jak mne vidí ostatní
- idealizovaný x skutečný obraz
- otázka výchovy - kulturní rozdíly - např. ČR x USA
Selfmanagement
- sebeuplatňování
- sebeplánování - pevné plány x jak věci přijdou -
schopnost reakce na neplánované situace - plán dodává
klid-pokud se daří jej plnit - reálnost stanovených cílů - vliv
okolí (rodiny)
- plánování v různých oblastech - rodina, práce, volný čas,
duchovno, vlastní vzhled...
- sebeorganizování - udělat to, co jsem si naplánoval
- sebekontrola - schopnost sebereflexe x schopnost
reflektovat kritiku okolí (bez emocí) a adekvátně ji
zhodnotit - schopnost sám sebe průběžně sledovat a
hodnotit
Selfmanagement
- seberozvoj
- sebevzdělávání: sebevýchova, samostudium, sebetrénink
- sebevýchova - rozvíjení pozitivních a potlačování
negativních vlastností (překonat sám sebe a svou
genetickou výbavu?)
- samostudium - rozvoj odborných vlastností
- sebetrénink - rozvoj dovedností, zbavování se
nesprávných návyků - např. schopnost dívat se sám na
sebe s nadhledem, zasmát se sám sobě
Selfmanagement
- time management
- není možné řídit čas, ale je možné řídit sám sebe v čase,
který je k dispozici
- průzkum: 73 % lidí si stěžuje na nedostatek času, 27 %
na nedostatek peněz
- průzkum mezi manažery amerických firem, kteří neprošli
školením time managementu:
49 % času tráví nad problémy, které mohou řešit asistenti
5 % nad problémy, které mohou řešit sekretářky
43 % nad problémy, které mohli delegovat na náměstky
3 % nad problémy, které odpovídají jejich úrovni řízení
- promýšlení a příprava časového plánu úkolů dopředu
Selfmanagement
- zásady time managementu:
- delegace úkolů, zodpovědnosti a pravomocí
- přehled o všech aktivitách, které je třeba vykonat
- stanovení priorit, sebedisciplína
- schopnost ukončit rozhovor a říct ne
- řešit úkoly včas a ne na poslední chvíli
- neřešit věci unáhleně
- preferovat dlouhodobé cíle před krátkodobými
- odstranit nemístný perfekcionismus
- nevytvářet si stres
- mít čas na odpočinek
- 25 % vzdělávání
- 25 % plánování
- 20 % organizování
- 15 % kontrolování
- 10 % cesty, schůze
- 5 % odpočinek
Selfmanagement
- časový plán manažera:
Selfmanagement
- některé techniky time managementu:
- Paretovo pravidlo
- 20 % zákazníků představuje 80 % obratu
- Eisenhowerův princip - důležitost má přednost před
naléhavostí - čtyři kvadranty důležitosti
- 1. kvadrant naléhavosti a stresu - důležité a naléhavé
- 2. kvadrant self a time managementu - důležité, ale
nenaléhavé aktivity
- 3. kvadrant důležitosti pro jiné, ne však pro nás - nedůležité,
ale naléhavé aktivity
- 4. kvadrant přebytku, relaxace, oddechu - nedůležité a
nenaléhavé aktivity
- Sloní technika - velký úkol, který nás odrazuje, je třeba
rozdělit na úkoly menší
před přijetím po přijetí
- vedení (motivace/stimulace)
TEORIE VEDENÍ LIDÍDouglas McGregor - Teorie XY
TEORIE ZAMĚŘENÉ NA POZNÁNÍ MOTIVAČNÍCH PŘÍČINMaslowova teorie hierarchie potřeb
Herzbergova teorie dvou faktorů
Alderferova teorie tří kategorií potřeb
McClelandova teorie potřeby dosáhnout úspěchu
TEORIE ZAMĚŘENÉ NA PRŮBĚH MOTIVAČNÍHO PROCESUVroomova teorie očekávání
Porterův a Lawlerův rozšířený model teorie očekávání
Adamsova teorie spravedlivé odměny
Skinnerova teorie zesílených vjemů
TEORIE ZAMĚŘENÉ NA SPECIÁLNÍ ÚČELY
Řízení spolupracovníků
Douglas McGregor - Teorie XY (1960)
TEORIE VEDENÍ LIDÍ
- teorie X - pracovník nemá práci rád, je jen zdrojem obživy, s firmou se
neidentifikuje, nemá ambice, nechce zodpovědnost, nechce rozhodovat,
dává přednost jistotě a klidu >>> směruje k autoritativnímu,
autokratickému či direktivnímu vedení - centralizované řízení, jasné a
pevně dané úkoly, cukr a bič, hierarchie organizační struktury
- manažer od svých podřízených něco očekává a tomu přizpůsobuje své
chování (tvrdé a měkké vedení lidí)
- manažer volí konkrétní styl řízení pro každého pracovníka; souvisí to s
vykonávanými činnostmi, přístup se historicky proměňuje
- teorie Y - pracovník rád pracuje, identifikuje se s firmou, je loajální,
angažovaný, chce mít zodpovědnost a rozhodovat, rád jde do rizika >>>
směřuje k volnému, demokratickému, participativnímu stylu vedení -
decentralizované řízení, volné organizační struktury
Řízení spolupracovníků
Abraham Maslow (40. - 50. léta) - Teorie hierarchie potřeb
TEORIE ZAMĚŘENÉ NA POZNÁNÍ MOTIVAČNÍCH PŘÍČIN
fyziologické potřeby(hlad, teplo, zajištění rodiny/reprodukce)
potřeby existenční jistoty a bezpečí(garantovaná práce, zdravotní pojištění, bezpečnost práce)
sociální potřeby(vztahy na pracovišti, uplatnění v rámci kolektivu)
potřeby uznání osobnosti a uspokojení z práce(sebeúcta, prestiž, pochvaly, povýšení)
potřeby seberealizace (ztotožnění se s prací)
- jednou uspokojená potřeba se pro člověka stává normou
- hierarchie může být velmi individuální a měnit se např. s věkem
Řízení spolupracovníků
Frederick Herzberg (50. a 60. léta) - Teorie dvou faktorů
TEORIE ZAMĚŘENÉ NA POZNÁNÍ MOTIVAČNÍCH PŘÍČIN
- dvě skupiny faktorů - motivátory (uspokojovatele)
- hygienické faktory (neuspokojovatele)
Co ovlivňuje chování lidí a jejich uspokojení?
- motivátory - aktivují zájem pracovat kvalitně - dobrý pocit
z vykonané práce, úspěchu, hmotné a morální ocenění
- hranice je nejasná, různí lidé to vnímají různě
- neuspokojení plyne z nedostatečných hygienických faktorů,
uspokojení z dobře nastavených motivátorů
- hygienické faktory - podmínky, v nichž člověk existuje
(pracuje) a ovlivňují jeho spokojenost/nespokojenost
- pokud fungují, přímo si je neuvědomuje, pokud ne, je
nespokojený - klid při práci, teplo, jistota základního platu
Řízení spolupracovníků
Clayton P. Aldefer (1972) - Teorie tří faktorů
TEORIE ZAMĚŘENÉ NA POZNÁNÍ MOTIVAČNÍCH PŘÍČIN
- rozvinutí a kritika Maslowovy teorie hierarchie potřeb,
specializace na podnikovou praxi
- člení potřeby do 3 hierarchických skupin:
- pokud některá potřeba není dostatečně uspokojena, může
to vést ke zvýšení jiné potřeby (sociální vztahy na úkor růstu)
zajištění existence
zajištění sociálních vztahů k pracovnímu okolí
zajištění osobního profesního růstu a rozvoj
Řízení spolupracovníků
David McClelland (1961, 69) - Teorie tří faktorů
TEORIE ZAMĚŘENÉ NA POZNÁNÍ MOTIVAČNÍCH PŘÍČIN
- snaží se nalézt motivační potřeby manažerů; u každého
jsou jednotlivé potřeby různě silné
potřeba sounáležitosti
(dobré pracovní vztahy)
potřeba prosadit se a mít poziční vliv
(dominovat v kolektivu - typická potřeba manažera)
potřeba úspěšného uplatnění
(potřeba úspěchu - aktivita, inovace)
Řízení spolupracovníků
Victor H. Vroom (1964) - Teorie očekávání
TEORIE ZAMĚŘENÉ NA PRŮBĚH MOTIVAČNÍHO PROCESU
1.) zvýšené úsilí se projeví ve zvýšení efektivity práce
2.) ta v dosažení lepších výsledků, za které je hodnocen
3.) což povede k naplnění osobních cílů pracovníka
- klíčová pro motivaci pracovníka je důvěra v slovo manažera
(tedy vzájemná důvěra) - pracovník musí věřit, že:
- pracovník tedy musí věřit, že rozhodnutí manažera povede
k naplnění jeho osobních cílů
- pokud je tato důvěra porušena - tedy pokud manažer
nezajistí souslednost bodů 1 - 3 - zaměstnanec ztrácí
motivaci pracovat pro firmu a proti rozhodnutím manažera
rebeluje
Řízení spolupracovníků
Lyman W. Porter a Edward E. Lawler (1968) - Rozšířený
model teorie očekávání
TEORIE ZAMĚŘENÉ NA PRŮBĚH MOTIVAČNÍHO PROCESU
1) subjektivní hodnotu očekávané odměny
2) dostatečnost vlastních schopností pro splnění úkolu
3) vlastní úsilí na splnění úkolu
4) zda lze manažerovi věřit apod.
- zaměstnanec, který má splnit určitý úkol, posuzuje:
- rozhodující je:
- vyváženost jednotlivých faktorů
- subjektivní atraktivnost očekávané motivační odměny ve
srovnání s předpokládaným úsilím a riziky jeho dosažení
Řízení spolupracovníků
J. Stacy Adams (1963 - 65) - Teorie spravedlivé odměny
TEORIE ZAMĚŘENÉ NA PRŮBĚH MOTIVAČNÍHO PROCESU
- zaměstnanec považuje odměnu za spravedlivou, jestli jeho
osobní odměna porovnaná s jejich osobními náklady je
stejná jako osobní odměna jiných pracovníků porovnaná
s jejich osobními náklady
- při lepším poměru je pracovník motivován, při horším
demotivován - po nějaké době se sníží jeho pracovní úsilí
- ze spokojeného zaměstnance se snadno stane
nespokojený, když vidí, že kolega dostal přidáno (byť jen
málo) a on ne
Řízení spolupracovníků
Frederic Skinner (1969) - Teorie zesílených vjemů
TEORIE ZAMĚŘENÉ NA PRŮBĚH MOTIVAČNÍHO PROCESU
>>> 4 postupy motivace:
- motivace se utváří dlouhodobě, protože lze při motivování
pracovníka využít dřívější zkušenosti (odměny, postihy)
- pozitivní motivace (vytváření dojmu kladné zkušenosti - za
dobrý výsledek budeš opět dobře odměněn)
- negativní motivace (varování před jednáním, které bylo
příčinou postihu - může potlačit aktivitu - snaha omezit riziko)
- utlumení určité aktivity (ignorováním snah či výsledků
určitého pracovníka)
- plně negativní trestání (postihnout či zabránit škodlivému
jednání - pracovníci si ovšem mnohem déle než manažeři
pamatují „osobní křivdu“ - může to vést k sabotážím)
Řízení spolupracovníků
TEORIE ZAMĚŘENÉ NA SPECIÁLNÍ ÚČELY
- participace zaměstnanců na rozhodování - moderní trend,
široký konsenzus, odměna a nehmotná motivace,
s pravomocí ovšem musí přicházet i zodpovědnost
- sebemotivace manažerů - schopnost sám sobě stanovovat
cíle v oblasti pracovní, vzdělávací
- ostatní motivační postupy - například zlepšení podmínek
pracovního života
Řízení spolupracovníků
Vlastní hodnocení manažerů a zpětná vazba
- hodnocení nadřízenými - dle úkolů a kritérií
- hodnocení podřízenými - ... se děje neustále
- je v zájmu manažera
- formálně, neformálně, anonymně, jakkoliv
- sebehodnocení - může souviset zejména se zpětnou vazbou
MYSLING- nástroj hodnocení a sebehodnocení
- totožný dotazník vyplňuje zaměstnanec a jeho nadřízený
- poté vzájemná schůzka, konzultace
- vyplynou z něj možnosti seberozvoje
- své stanovisko a konečné schválení připojí také vedoucí
daného úseku
- poté je dokument předán do evidence a dalšímu
zpracovávání personálnímu úseku
Součásti Myslingu:Formulář k vyplnění
Klíč k hodnocení ukazatele výkonnosti
Klíč k určení jazykové úrovně
Vyhodnocení cílů z minulého období
Obsah formuláře k vyplnění:Hlavička
Minulost
Budoucnost
Poznámky
Schválení
Hlavička:Jméno, úsek, oddělení, jméno vedoucího
Rok nástupu do společnosti, pracovní zařazení, pozice
Co můžeme udělat ve firmě pro zlepšení bezpečnosti, zdraví a
životního prostředí?
Minulost:Revize cílů z minulého období :
- které cíle byly dohodnuty,
- nakolik byly splněny
- Pokud ne, z jakých důvodů, jaké byly překážky?
- Návrhy na zlepšení
Hodnocení obecných dovedností:
1. Je zaměřen na dosažení cíle
2. Je dobrý odborník ve své pozici
3. Je iniciativní a samostatný
4. Zvládá dobře pracovní zátěž
5. Jedná s ohledem na náklady, hledá efektivní řešení
6. Pracuje s ohledem na kvalitu, umí přijmout odpovědnost
7. Ztotožňuje se s firmou, ze zaměřen na dosažení zisku
8. Komunikuje otevřeně a srozumitelně. Zvládá konstruktivní
kritiku a konfliktní situace
9. Je schopen zachytit potřeby a pocity ostatních, umí
spolupracovat s ostatními
10.Prokazuje inovační a kreativní schopnosti
11.Znalost trhu
Dovednosti vedení lidí:
12. Vede svůj tým k výkonnosti
13. Umí delegovat
14. Vytváří vhodné podmínky pro motivaci
15. Systematicky rozvíjí vědomosti a schopnosti členů svého
týmu
16. Pravidelně a transparentně hodnotí podřízené
17. Systematicky vychovává ve svém týmu zaměstnance k
potencionálnímu růstu
Ukazatele výkonnosti:
Vysvětlení vlastních názorů pomocí konkrétních příkladů z
minulého období.
Hodnocení:
N = nehodnoceno, není důležité pro výkon pracovní pozice
A = zvláště silná stránka – potenciál kariérového růstu
B = silná stránka – maximalizovat využití v rámci pozice
C = dobrá úroveň – potenciál pro řízený rozvoj
D = ohrožení – další rozvoj povede k dosažení požadované
úrovně
E = zvláště slabá stránka – vyžaduje zásadní zlepšení
ZPŮSOBILO
ST
"E" zvláště slabá
stránka - vyžaduje
zásadní zlepšení
"D" ohrožení - další
rozvoj povede k
dosažení
požadované úrovně
"C" dobrá úroveň -
potenciál pro
řízený rozvoj
"B" silná stránka -
maximalizovat
využití v rámci
pozice
"A" zvláště silná
stránka, potenciál
kariérového růstu
1
Je zaměřen
na dosažení
cíle
pracovník vyvíjí
minimální pracovní
úsilí při plnění cílů a
úkolů, není schopen
intenzivněji pracovat
pracovník v průběhu
výkonu funkce často
polevuje, neprojevuje
převážně plné
nasazení sil
pracovník plní úkoly s
průměrným
soustředěním a
nasazením sil
pracovník vykazuje v
podstatě
nadprůměrnou
intenzitu při výkonu
funkce v průběhu
pracovní doby
pracovník s velkou
intenzitou plní funkci
nad rámec pracovní
doby
2
Je dobrý
odborník ve
své pozici
pracovník projevuje
povrchní odborné
znalosti, které
nedokonale využívá.
Průkazná
nedostatečná
technicko-ekonomická
erudice.
znalosti, vědomosti i
zkušenosti pracovníka
v oboru stačí na
plnění běžných úkolů s
danou funkcí
souvisejících.
Projevuje se potřeba
obnovení, zlepšení,
rozšíření některých z
nich.
pracovník má
přiměřené znalosti a
vědomosti z oboru,
stejně tak zkušenosti,
které v převaze
odpovídají
požadavkům výkonu
dané funkce
pracovník má velké
znalosti, vědomosti a
zkušenosti v daném
oboru a dostatečně je
využívá při výkonu své
funkce
pracovník má
mnohostranné a
vynikající vědomosti o
oboru a velkých
zkušeností, které plně
využívá při výkonu své
funkce. Technicko -
ekonomická erudice
přesahuje úroveň
zastávané funkce.
3Je iniciativní
a samostatný
je sám se sebou
spokojen, svou osobní
nenáročností ovlivňuje
negativně pracovní
výsledky všech,
nepřichází s
inovativními nápady
je sám na sebe i na
druhé pracovníky
náročný jen v krajním
případě, inovace
funguje spíše v rámci
kritiky stávajícího
stavu, většinou
prakticky nepoužitelné
snaží se, aby pracovní
výsledky jeho i
druhých nebyly
průměrnou
sebenáročností
zkráceny, inovace
přináší spíše v
teoretické rovině
svou sebenáročností v
práci stimuluje i druhé
pracovníky vlastním
příkladem, inovativní
nápady jsou v praxi
omezeně použitelné
v práci je velmi
náročný na sebe i na
druhé, výrazně tím
pozitivně ovlivňuje
celkové pracovní
výsledky, jeho
inovativní nápady jsou
v praxi využívané
Budoucnost:
Úkoly a cíle, které si pracovník stanoví, aby přispěl k
dosažení dlouhodobých plánů firmy. Měly by být:
- srozumitelné
- reálné
- akceptovatelné
- měřitelné
- termínované
Jakou podporu, aktivity a prostředky potřebuje, aby dosáhl
vytčeného cíle?
Cíle budou sledovány a při dalším myslingu vyhodnocovány
Jejich nesplnění je třeba zdůvodnit
Vývoj zaměstnance v nejbližší budoucnosti:
Jak si zaměstnanec představuje svůj pracovní postup během
budoucích 3 let? (ve stávající pozici, převzetí jiné, vyšší
funkce v rámci útvaru, či jinde, v jiné firmě, mimo území ČR
… ?
Chtěl by přejít do jiného útvaru v rámci firmy? Do kterého? Na
jakou pozici?
Zaměstnanec mluví následujícími cizími jazyky (uvést úrovně
dle Klíče k určení jazykové znalosti)
Plán osobního rozvoje: požadavky na rozvoj, vzdělávání
v jakém oboru, směru, specifikace ?
Poznámky:
Nakonec se mohou k myslingu vyjádřit jak samotný
pracovník, tak jeho přímý nadřízený i vedoucí úseku a
personální manažer. Výsledný formulář je schválen jejich
podpisy.
VÝHODY:
Dobrý nástroj oboustranné komunikace, forma dialogu
poskytuje zpětnou vazbu, vyjasňuje nejasnosti
Zdroj informací pro personální managery i přímé nadřízené
Ukazuje možnosti motivace a využití pracovníka (co by
chtěl, kam směřuje, jaké má problémy, co by ho bavilo?)
- Může řešit či předcházet konfliktům – vysvětluje
nedorozumění
NEVÝHODY:
Velká časová náročnost pro vedoucí pracovníky (cca. 4 hod.)
Subjektivita názorů („přesně se měří nepřesné veličiny“)
V případě nedůvěry mezi podřízeného k nadřízenému
nemá velký smysl, je neobjektivní
Při hodnocení různými vedoucími – různé závěry, různá míra
kritičnosti
Vlastnosti temperamentu v manažerské praxi
Hippokrates, Eysenck
- sankvinik (krev) - přizpůsobivý, vyrovnaný, lehkovážný,
veselý, stabilní extrovert
- melancholik (černá žluč) - smutný, nesnáší vypjaté situace,
žije spíše vnitřně, labilní introvert
- flegmatik (hlen) - vyrovnaný, lhostejný, pasivní, stabilní
introvert
- cholerik (žluč) - výbušný, implulzivní, netrpělivý, egocentrický,
labilní extrovert
- introvert - vnitřní život, vnímavý, empatický, nepřímá
komunikace
- extrovert - spontánní a povrchní, přímá komunikace (i když
je „o ničem“), méně vnímavý k okolí
Carl Gustav Jung
Vlastnosti temperamentu v manažerské praxi
Ernst Kretschmer
- pyknik - cyklotymní typ - menší zakulacená postava, slabé
svalstvo, kulatá hlava, vyklenuté břicho; náladový, otevřený,
společenský, realistický; ohrožen maniodepresivními
duševními onemocněními
- astenik (leptosom) - schizotymní typ - vysoký, štíhlý, úzká
ramena, slabé svalstvo, ostrý profil; uzavřený, jednostranně
zaměřený, idealista, málo přizpůsobivý; ohrožen schizofrenií
(bludné představy, halucinace, rozpad osobnosti)
- atletik (ixotym) - viskózní typ - silně vyvinutá kostra,
výrazné svalstvo, široký hrudník, menší lebky s protáhlým
obličejem; klidný, přizpůsobivý, těžkopádný; není průkazný
sklon k některým z duševních onemocnění
Deset principů úspěšné manažerské praxe
1. Jediný, koho můžeš doopravdy změnit, jsi ty sám
2. Pokud máš nedostatek času, znamená to, že klameš sám
sebe
3. Respektuj pohled jiných lidí - možná že špatný je ten tvůj
4. Nevybírej si lidi podle toho, že jsou jako ty
5. Nepočítej s tím, že slyšeli to, cos jim řekl a že to pochopili tak,
jak jsi to myslel
6. Všímej si, kdy lidé dělají svou práci dobře, a dej jim to najevo
7. Uč se z chyb a problémů
8. Přesvědč sám sebe před tím, než začneš přesvědčovat
ostatní
9. Pokud od lidí něco chceš, co nejvíce jim to usnadni
10. Nežij v minulosti - už je to pryč, a stejně to nebylo tak, jak to
nyní vidíš
(Nicholson, 1992, in Hill, 2007)
5. Manažerské funkce,
role a kritické faktory
úspěchu
3. MANAŽERSKÉ FUNKCE, ROLE A
KRITICKÉ FAKTORY ÚSPĚCHU
MANAŽERSKÉ FUNKCE
Henri Fayol
1916 - 5 funkcí:
- plánování
- organizování
- přikazování
- koordinace
- kontrola
Luther Gulick (USA)
30. léta - POSDCORB
- plánování (planning)
- organizování (organizing)
- personální zajištění (stuffing)
- přikazování (directing)
- koordinace (coordinating)
- evidence a podávání zpráv (reporting)
- rozpočtování (budgeting)
MANAŽERSKÉ FUNKCE
3 etapy: přípravná, realizační, hodnotící
3 funkce: plánování
organizování
kontrola
fce doplňkové: rozhodování, regulace, koordinování, regulování
John A. Pearce, Richard B. Robinson - 1989
- plánování
- organizování
- přikazování
- kontrola
Harold Koontz, Heinz Weihrich (1988)
- plánování (planning)
- organizování (organising)
- výběr a rozmístění spolupracovníků (stuffing)
- vedení lidí (leading)
- kontrola (controlling)
Ján Porvazník (2001)
MANAŽERSKÉ ROLE
Henri Mintzberg - 10 manažerských rolí ve 3 skupinách
- skupina interpersonálních rolí
- skupina informačních rolí
- skupina rozhodovacích rolí
- K. H. Chung (1987) – navíc skupina rolí administrativních:
- administrátor (processor of paperwork)
- sledující a kontrolor úkolů (monitor of policies)
- správce rozpočtů (administrator of budgets)
- představitel organizace (figurehead)
- vůdce organizace (leader)
- spojovací článek (liason)- monitorující příjemce informací (monitor)
- šiřitel informací (disseminator)
- mluvčí organizace (spokeperson)
- podnikatel (entrepreneurial)
- řešitel problémů (disturbance-handler)
- alokátor zdrojů (resource-allocator)
- vyjednavač (negotiator)
KRITICKÉ FAKTORY ÚSPĚCHU
- koncepce 7S - konzultační firma McKinsey
- strategie (strategy)
- struktura (structure)
- spolupracovníci (staffs)
- systémy řízení (systems)
- sdílené hodnoty (shared values)
- styl manažerské práce (style)
- schopnosti (skills)
- kritické faktory úspěchu - koncepce K. H. Chunga (1987)
- strategie (strategy)
- lidské zdroje (human resources)
- operační systém (operational system)
6. Plánování
Plánování
Vymezení cíle podnikatelských aktivit, cest, které k tomuto
cíli vedou a způsoby kontroly (měření) jeho dosažení
Plánování = proces vytváření plánu (podnikatelského,
strategického, marketingového, výrobního, prodejního,
inovačního, investičního...)
Plánování = snižování rizika
- první z manažerských funkcí (plánování, organizování,
rozhodování, vedení lidí, kontrola)
Hierarchie cílů podniku- vize:
- poslání:
- strategické cíle:
- marketingové cíle:
jak by měla organizace vypadat v delším časovém
horizontu - vize leží na pomezí reality a utopie„Chceme se stát leaderem na trhu mobilních telefonů“
čemu a komu chce organizace sloužit„Obouváme svět“; „Connecting people“
měřitelný výstup v horizontu 5 - 10 let„Během 5 let chceme dosáhnout největšího tržního podílu mezi konkurencí“
měřitelné cíle konkrétní kampaně„Cílem kampaně je zvýšit počet zákazníků o 20 %“
(- filozofie): jakých prostředků používá, jaké má hranice„Náš zákazník - náš pán“; „Pracujeme pro trvale udržitelný rozvoj“
- taktické cíle: měřitelný výstup v horizontu 1 - 3 let„Do 2 let chceme dosáhnout 50 % podílu na trhu“
- operativní cíle: měřitelný výstup v horizontu 1 roku„Naším cílem je dostat se letos z červených čísel“
- uvědomění si příležitosti (nenaplněných potřeb segmentů trhu)
- vytyčení cíle (soustavy cílů - strategický/taktický/operativní;
goal (základní), objective (dílčí), aim (cílový výstup))
Proces plánování
- formulace vizí, poslání, filozofie a strategie
- zvážení předpokladů - analýza pozice firmy (SWOT),
možností rozvoje a vytvoření konkurenčních výhod
- implementace scénáře (role správní rady, managementu,
středního řízení, pracovníků), průběžné hodnocení a změny
- výsledné hodnocení (zjištění/změření odchylek skutečnosti
od plánovaného stavu, vyvození závěrů)
- vypracování scénářů přípustných plánů (variant řešení)
- výběr scénáře, dořešení návazností
... tyto kroky se prolínají s dalšími funkcemi řízení -
organizováním, vedením (přikazováním) a kontrolou
Charakteristiky plánů
- podoba: písemný, ústní domluva, představa v něčí hlavě
- komplexnost: celý podnik nebo část (dílna, závod)
- funkcionální oblast: výroba, zajištění zdrojů, prodej, investice
- organizačně-správní hledisko: např. dle teritoriálního členění
- doba trvání: dlouhodobý/krátkodobý; strategický, taktický,
operativní
Řízení podle cílů -
Management By Objectives - MBO
- trend ve velkých podnicích v 90. letech - původ z GE,
poprvé rozvedeno v padesátých letech P. F. Druckerem
- tvorby strategických cílů se účastní vedoucí pracovníci
všech úrovní
- ze strategických cílů jsou odvozovány cíle jednotlivých
organizačních jednotek - každá jednotka má své cíle - každý
pracovník má své cíle - za dosažení cílů jednotky je
zodpovědný (a případně sankcionovaný) její manažer
- každý pracovník si uvědomuje svou roli v podniku a
soustavě cílů - je možno mu nechat větší pravomoci, pracuje
samostatněji
- dnes je klíčová počítačová podpora
Struktura organizačního plánu (projektu)
1. Shrnutí
2. Organizace
4. Situační analýza (analýza konkurence)
3. Produkt
5. Segmentace trhu
6. Strategické, taktické a operativní (marketingové) cíle
7. SWOT analýza
8. Plán produkce
10. Plán propagace (marketingových komunikací)
9. Marketingový plán
11. Personální plán
12. Finanční plán
13. Závěr
Struktura organizačního plánu (projektu)
1. Shrnutí
- stručné uvedení do problematiky, proč organizace (projekt) vzniká
(existuje), o co usiluje (cílový stav), jak reaguje na potřeby/přání cílové
skupiny (jak ji ovlivní)
2. Organizace
- název, obor činnosti, právní forma, vize a poslání, počet pracovníků a
jejich kvalifikace, organizační struktura, podoba produktu a jeho cena
4. Situační analýza (analýza konkurence)
- současná pozice organizace a jejího produktu (zkušenosti, vývoj v
minulosti), analýza konkurence (konkurenční výhody), jak je obtížné
vstoupit do oboru (legislativní omezení, požadavky na kvalifikaci
pracovníků), dostupnost dodavatelských a distribučních služeb, mediální
prostředí, postoj veřejnosti, vlivy makroprostředí (demografické,
ekonomické, technologické, kulturní, společenské)
3. Produkt
- podoba produktu, jeho cena (+ technické a marketingové specifikace)
5. Segmentace trhu
- vyčlenění relevantních zákaznických skupin (faktory geografické,
demografické (věk, pohlaví, velikost rodin...), psychografické (typické
chování, způsob konzumace), sociografické (subkultury...), atd.
Struktura organizačního plánu (projektu)
6. Strategické, taktické a operativní (marketingové) cíle
- cíle organizace v horizontu několika let a měsíců, návaznost strategických
a taktických cílů na vizi a poslání organizace
Vize: Společnost, která bude vysoce kulturní a pro niž bude umění pevnou součástí života
Poslání: Pečovat o kulturní úroveň národa
Strategické cíle: Stát se jedním z nejvýznamnějších organizátorů kulturního života města
Taktické cíle: Získat finanční prostředky na uspořádání cyklu koncertů, zajistit financování na příští roky
Marketingové cíle: Během roku uspořádat cyklus koncertů soudobé vážné hudby a nabídnout je občanům
7. SWOT analýza
- shrnutí předchozích bodů do přehledu:S - Strengths - silné stránky - jaké jsou současné silné stránky (kvalita, cena, kvalifikace, pověst...)
W - Weaknesses - slabé stránky - jaké jsou současné slabé stránky
O - Oportunities - příležitosti - jaké mohou v budoucnu v důsledku vnějších vlivů přijít příležitosti
(noví zákazníci, inovace, nové regiony...)
T - Threatens - ohrožení - jak vnější vlivy v budoucnu mohou ohrozit organizaci/projekt
(legislativa, ekonomika...)
Struktura organizačního plánu (projektu)
8. Plán produkce
- kolik, kdy, kde, jak často, za jakou cenu (rozpočet), kolik lidí se bude
podílet a jak budou získáni, odměňování, logistika, inovace (technologie)
- časový plán - obecně (příprava projektu, financování) a konkrétně
(např. přesný plán koncertů), po měsících (na první rok podrobněji, potom
rámcově), souhrny (kolik za rok), atd.
10. Plán propagace (marketingových komunikací)
- jaké prostředky (reklama, public relations, podpora prodeje, direct
marketing), v jakých médiích, časový plán, rozpočet, jak bude
vyhodnocována účinnost propagace
9. Marketingový plán
- marketingový informační systém - jakým způsobem budou získávány
informace o cílových skupinách (marketingový výzkum, marketingové
zpravodajství), marketingové plánování - jakým způsobem se bude plán
přizpůsobovat podle změn na trhu, marketingová kontrola - jak bude
vyhodnocováno plnění plánu (kvantifikovatelné údaje, měření) a jak budou
vyvozovány závěry z případných rozdílů (podoba plánu, personální závěry)
Struktura organizačního plánu (projektu)
11. Personální plán
- viz výše, může být součástí předchozích kapitol nebo samostatně
12. Finanční plán
- rozpočet (náklady, výnosy - účet zisků a ztrát), cash flow (plán
finančních toků po týdnech, měsících), fundraisingový plán - odkud budou
získávány prostředky na financování (stát, kraj, obec, sponzoři, nadace,
veřejnost (sbírka), ...)
13. Závěr
- zhodnocení reálnosti plánu...
Funkce podnikatelského plánu:
- interní
- externí
NÁKLADY
Provozní náklady
Materiálové náklady
- nákup materiálu a polotovarů (surovin)
- drobný hmotný investiční majetek (do 40 tis. Kč)
- pohonné hmoty
- ostatní materiálové náklady (dle oboru)
Nemateriálové náklady
- energie (elektřina, plyn, voda)
- drobný nehmotný investiční majetek (do 60 tis. Kč)
- opravy a udržování (budov, strojů, aut)
- služby
- marketing a propagace
- telefony
- poštovné a spoje
- nájemné
- právní a ekonomické služby
Odpisy investičního majetku
- odpisy budov, strojů, zařízení
Ostatní provozní náklady
Výkaz nákladů a výnosů (výsledovka)Finanční náklady
- daně a poplatky, úroky z úvěrů
Osobní náklady
Mzdové náklady (možno rozepsat)
Odvody na sociální a zdravotní pojištění
Celkové náklady
VÝNOSY
Provozní výnosy
- tržby z prodeje výrobků a služeb
Finanční výnosy
- úroky
- výnosy z finančních investic
Mimořádné výnosy
- prodej odepsaných strojů
- účelové dotace
Celkové výnosy
Hospodářský výsledek (výnosy - náklady)
Daň z příjmu
Hospodářský výsledek po zdanění
Rozvaha (bilance) podnikuAktiva (v Kč) 1.1. 31.12
A. Dlouhodobý majetek
Hmotný investiční (dlouhodobý) majetek
- nemovitý (pozemky, budovy, stavby)
- movitý (stroje, výrobní zařízení)
Nehmotný investiční majetek
- patenty, licence, nehmotná práva
Finanční majetek
- finanční účasti, cenné investiční papíry
B. Oběžný (krátkodobý) majetek
Zásoby
- materiál na skladě
- výrobky
- zboží na skladě a v prodejnách
Pohledávky
- odběratelé
Krátkodobý finanční majetek
- pokladna
- ceniny
- bankovní účty
Náklady příštích období
Aktiva celkem
Pasiva (v Kč) 1.1. 31.12.
A. Vlastní zdroje
Základní jmění
Rezervní fondy
Nerozdělený zisk
Emisní ážio (u a.s.)
B. Cizí zdroje
Dlouhodobý kapitál (závazky)
- dlouhodobé bankovní úvěry
- podnikové obligace
- dlužní úpisy
Krátkodobý kapitál (závazky)
- krátkodobé bankovní úvěry
- dodavatelské úvěry
- zálohy odběratelům
- nevyplacené mzdy a dividendy
- závazky k institucím SZ a veřejného ZP
- výnosy příštích období
Pasiva celkem
- účetní závěrka
(+výsledovka, cash flow)
7. Organizování
Organizování
Organizování má za cíl vymezit a hospodárně zajistit
plánované a jiné nezbytné činnosti při plnění cílů organizace
- zjistit, jaké činnosti vedou k plánovaným cílům,
- jak lze tyto činnosti formalizovat (organizační struktury),
- jak je naplnit lidmi (personální management),
- a jak lze zajistit jejich funkčnost (koordinace, ovlivňování,
kontrola)
Organizováním by měly být zajištěny (Ernest Dale):
- cíle (Objectives)
- specializace (Specialization)
- koordinace (Coordination)
- pravomoc (Authority)
- zodpovědnost (Responsibility)
Vytváření organizačních struktur
- vytváření organizačních struktur a jejich zdokonalování je
zjednodušeně řečeno náplní funkce organizování
- dle Petera Druckera jsou organizační struktury nejčastěji
studovanou částí nauky o managementu
- proces vytváření organizační struktury:
- stanovení a uspořádání nezbytných činností
- seskupení takto stanovených činností do návazných celků
- stanovení a zajištění racionální dělby práce
- stanovení a přiřazení úloh, pravomocí a zodpovědnosti lidí
... návazné činnosti:
- naplnění organizační struktury lidmi
- koordinace lidí, zdrojů a činností v prostoru a čase
- úprava a zdokonalování organizačních struktur
Organizační struktury a jejich členění
- z hlediska formalizace: formální a neformální
- z hlediska sdružování činností: funkcionální a výrobkové
Funkcionální je taková organizační struktura, kdy jsou
v podniku útvary, které jsou specializovány na určité
funkce/činnosti (např. výroba, marketing => výrobní ředitel,
marketingový ředitel apod.); vyplývá z toho, že určitá
organizační jednotka (např. výrobní dílna zabývající se
výrobou některé části produktového portfolia) může mít i
několik nadřízených útvarů specializovaných na tyto činnosti
Výrobková organizační struktura bere jako základní způsob
členění výrobu jednotlivých produktů, každá taková jednotka
má své vlastní funkční jednotky (vývoj, marketing atd.), které
nesdílí s ostatními
OS Z HLEDISKA SDRUŽOVÁNÍ ČINNOSTÍ
FUNKCIONÁLNÍ
marketing
výroba
výzkum a vývoj
NAFTOVÉ MOTORY
marketing
výroba
výzkum a vývoj
KOMPRESORY
marketing
výroba
výzkum a vývoj
TRAMVAJE
marketing
výroba
výzkum a vývoj
JEŘÁBY
ŘEDITELVÝROBKOVÉ
... další možnosti: dle zákazníků, z teritoriálního hlediska ad.
VÝZKUM A VÝVOJ VÝROBA FINANCE MARKETING
ŘEDITEL
MOTORY KOMPRESORY TRAMVAJE JEŘÁBY
Organizační struktury a jejich členění
- z hlediska formalizace: formální a neformální
- z hlediska sdružování činností: funkcionální a výrobkové
- z hlediska uplatňování rozhodovacích pravomocí:
liniové, štábní, kombinované (liniově-štábní a
cílově-programové), komisionální
Liniová organizační struktura je taková organizační
struktura, ve které má každé podřízené místo pouze jedno
nadřízené místo; nadřízené místo může mít pod sebou
několik podřízených míst
Liniově-štábní organizační struktura je taková organizační
struktura, ve které má každé podřízené místo pouze jedno
nadřízené místo; nadřízené místo může mít pod sebou
několik podřízených míst
OS Z HLEDISKA ROZHODOVACÍ
PRAVOMOCI A ZODPOVĚDNOSTI
VÝZKUM A VÝVOJ VÝROBA FINANCE MARKETING
ŘEDITEL
LINIOVÉ
ŠTÁBNÍ A LINIOVĚ ŠTÁBNÍ
VÝZKUM A VÝVOJ VÝROBA FINANCE MARKETING
ŘEDITEL SEKRETARIÁTPRÁVNÍ ODDĚLENÍ
CÍLOVĚ-PROGRAMOVÉ STRUKTURY
- maticové struktury a pružné (ad-hoc) týmy
Maticová je taková organizační struktura, která vzniká kombinací několika
hledisek členění podnikových činností; každá organizační jednotka má
zpravidla dva či více nadřízených útvarů, z nichž některé mohou být
specializovány na daný produkt či projekt (jde o případ, kdy podnik
produkuje více výrobků) a jiné jsou specializovány na určitou činnost
(výroba, marketing apod.)
PROJEKT C
PROJEKT B
PROJEKT A
VÝZKUM A VÝVOJ VÝROBA MARKETING
ŘEDITEL
CÍLOVĚ-PROGRAMOVÉ STRUKTURY
STRUKTURY KOMISIONÁLNÍHO TYPU
- účelově sestavené týmy k řešení určitého problémů, spíše štábní
funkce, ale mohou mít i rozhodovací pravomoc, v podnikové praxi ne
tak běžné jako třeba ve veřejné správě
- maticové struktury a pružné (ad-hoc) týmy
PROJEKT C
PROJEKT B
PROJEKT A
VÝZKUM A VÝVOJ VÝROBA MARKETING
ŘEDITEL
Organizační struktury a jejich členění
- z hlediska formalizace: formální a neformální
- z hlediska sdružování činností: funkcionální a výrobkové
- z hlediska uplatňování rozhodovacích pravomocí:
liniové, štábní, kombinované (liniově-štábní a
cílově-programové), komisionální
- z hlediska míry delegace pravomoci a zodpovědnosti:
centralizované a decentralizované
- z hlediska členitosti: ploché a špičaté
OS DLE ČLENITOSTI
PLOCHÉ A ŠPIČATÉ
Organizační struktury a jejich členění
- z hlediska formalizace: formální a neformální
- z hlediska sdružování činností: funkcionální a výrobkové
- z hlediska uplatňování rozhodovacích pravomocí:
liniové, štábní, kombinované (liniově-štábní a
cílově-programové), komisionální
- z hlediska míry delegace pravomoci a zodpovědnosti:
centralizované a decentralizované
- z hlediska členitosti: ploché a špičaté
- z hlediska časového trvání: trvalé a dočasné
Kritéria pro výběr organizační struktury
- velikost firmy, počet zaměstnanců, kvalifikace zaměstnanců,
trvalost zakázek, význam zákazníků, složitost výroby,
dostupnost dodavatelských a odběratelských trhů, rozvojová
fáze organizace, vliv okolí (sociální, ekonomické,
technologické a kulturní prostředí)
- v rámci tvorby organizačních struktur by mělo být též
vymezeno postavení a kompetence všech řídících
orgánů (valná hromada, představenstvo/správní rada,
ředitelská rada/, dozorčí rada/auditoři)
- výsledky tvorby OS se projeví v organizačních normách
(statut/stanovy, organizační řád atd.)
- zeštíhlování (lean production, lean management) - úzké =
přehledné - větší celky, často propouštění, prodej budov, strojů
- zmenšování (downsizing) - snižování počtu manažerů i
dělníků, odprodej pozemků
- vyčleňování (outsourcing) - odprodej, rušení divizí a
dceřiných společností
- reengineering - zásadní přehodnocení a radikální změna
podnikatelských procesů s cílem dosáhnout dramatického
zlepšení v dosavadních parametrech hospodaření, jako jsou
náklady, kvalita, služby, rychlost (x kaizen)
Změny organizačních struktur
- implementace je náročná z důvodů finančních a souhlasu
pracovníků se změnami - jak motivovat pracovníky, aby sami
přicházeli se změnami
- „organizační struktury vyšších řádů“
Sdružování podniků
Konsorcium
příležitostné a dočasné spojení několika právně a ekonomicky
nezávislých podniků; důvodem takového spojení je například
společná účast na velkém tenderu
Kartel
smluvní spojení podniků, které však zůstávají ekonomicky a
právně samostatné, velmi úzce však spolupracují v určité
oblasti (např. cenová politika, výzkum a vývoj)
konsorcium kartel koncern trust holding
Koncern
fáze procesu spojování podniků (zpravidla podnikajících
v příbuzném oboru), které jsou vzájemně provázány
vlastnickými vztahy (vzájemné držení akcií), jsou ekonomicky
a