+ All Categories
Home > Documents > MANAGEMENT...poznatků abstrahovaných z praxe, které je možné využít při této praktické...

MANAGEMENT...poznatků abstrahovaných z praxe, které je možné využít při této praktické...

Date post: 01-Feb-2021
Category:
Upload: others
View: 0 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
191
MANAGEMENT Ing. Mgr. Radim Bačuvčík, Ph.D. U44-207 [email protected] www.bacuvcik.com
Transcript
  • MANAGEMENT

    Ing. Mgr. Radim Bačuvčík, Ph.D.

    U44-207

    [email protected]

    www.bacuvcik.com

  • Tematické okruhy

    1. Management. Úvod do problematiky

    2. Vývoj manažerského myšlení

    3. Teritoriální školy managementu

    4. Osobnost manažera

    5. Manažerské funkce, role a kritické faktory úspěchu

    6. Plánování

    7. Organizování

    8. Rozhodování

    9. Řízení spolupracovníků

    10. Kontrola

    11. Sociální zodpovědnost podniku

    12. Proměny manažerského myšlení v minulých letech

  • 1. Management. Úvod do

    problematiky

  • CO JE MANAGEMENT?

    JE MANAGEMENT VĚDA?

    JE MANAGEMENT UMĚNÍ?

    JE MANAGEMENT FILOZOFIE?

    MANAGEMENT. ÚVOD DO

    PROBLEMATIKY

    JE MANAGEMENT VRCHOLOVÝ SPORT?

  • CO JE MANAGEMENT?

    - management je všudypřítomná praktická lidská činnost

    charakteristická zaměřením na dosažení určitého cíle

    - management je soubor ověřených teoretických

    poznatků abstrahovaných z praxe, které je možné využít

    při této praktické činnosti

    - management je skupina lidí, kteří se pokouší aplikovat tyto

    poznatky v praxi a řídit objekt řízení žádoucím směrem

    - management je praktická činnost, kterou je nutné a možné

    vědecky studovat, aby bylo možné formulovat teorie

    využitelné v praxi

  • JE MANAGEMENT VĚDOU?

    PSYCHOLOGIE SYSTÉMOVÁ TEORIE

    TEORIE KOMUNIKACE

    EKONOMIE

    SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE

    SOCIOLOGIE

    PRÁVO

    FILOZOFIE

    KYBERNETIKA

    VĚDA je specifický způsob uchopení REALITY pomocí

    KOGNITIVNÍCH METOD (smyslové poznávání - recepce,

    percepce, apercepce) a MYŠLENKOVÝCH POSTUPŮ

    (analýza, syntéza, indukce, dedukce)

    POLITOLOGIE

    TECHNICKÉ A

    PŘÍRODNÍ VĚDY

  • JE MANAGEMENT VĚDOU?

    MANAŽERSKÉ TEORIE - NAUKA O MANAGEMENTU

    VĚDA - NAUKA - TEORIE

    VĚDA má svůj PŘEDMĚT a OBJEKT zkoumání, metodický

    aparát (METODOLOGII) a TEORETICKÝ SYSTÉM, který

    není pouze převzatý z jiných věd

    - tradiční vědy - sociologie, psychologie, ekonomie,

    lingvistika, chemie, fyzika, matematika

    - hybridní věda - spojení 2 - fyzikální chemie, biochemie

    - interdisciplinární věda - spojení 2 a více - kybernetika

    - multidisciplinární vědní obor - spojení poznatků více věd

    >>> management

    - management je specializovaná vědní disciplína, nikoliv

    věda, využívající metody jiných věd (pozorování, dotazování,

    experiment, matematické a kybernetické modelování)

  • JE MANAGEMENT UMĚNÍM?

    - UMĚNÍ - výsledek specifické lidské činnosti, související

    s kulturou, je osobitým vyjádřením osobnosti autora a jeho

    pohledu na svět prostřednictvím UMĚLECKÉHO DÍLA

    - je dobře fungující PODNIK UMĚLECKÝM DÍLEM?

    - UMĚNÍ - hudba, divadlo, malířství, sochařství, literatura,

    fotografie, film, MANAGEMENT?

    JE MANAGEMENT FILOZOFIE?

    - podnikatelská filozofie ≠ filozofie podnikání

    - estetika a etika řízení?

    JE MANAGEMENT VRCHOLOVÝ SPORT?:-)

  • JAK JE MOŽNO DEFINOVAT

    MANAGEMENT?

    Management je vykonávání úkolů prostřednictvím práce druhých

    1. Management jako činnost, jejíž podstatou je vedení lidí

    Management je proces plánování, organizování, vedení a

    kontroly organizačních činností zaměřených na dosažení

    organizačních cílů

    2. Management jako výčet aktivit, které vedoucí

    pracovníci typicky vykonávají

    Management je proces optimalizace využití lidských,

    materiálních a finančních zdrojů k dosažení organizačních cílů

    3. Definice předmětu studia managementu - co má být

    studováno a vědecky zkoumáno

  • POKUS O KOMPLEXNÍ DEFINICI

    MANAGEMENTU (prof. Ján Porvazník)

    Management je soustava poznatků o

    - informačních aktivitách

    - vyplývajících z funkcí řízení

    - jimiž subjekt managementu

    - v komunikačním procesu

    - celostně působí na objekt řízení

    - přičemž výsledek (úspěch, kvalita, zisk) tohoto působení

    závisí na kompetenci

    - těch, kteří jsou subjekty a částmi objektu managementu

  • Celostní management

    prof. Ján Porvazník:

    Tři pilíře managementu

    1. Znalosti - co se dokázal

    naučit (výuka)

    2. Zkušenosti – jak

    dokáže pracovat se

    znalostmi (výcvik,

    trénink)

    3. Sociální zralost – jak

    dokáže fungovat jako

    prvek lidského

    společenství (výchova)

    SYSTÉM MANAGEMENTU

    prof. Ivan Vágner:

    Tři pilíře managementu

    1. Osobní management –

    řídit sám sebe, umět

    nastavit sám sebe v celku

    2. Všeobecný management

    – systém manažerských

    nástrojů a metod

    3. Vůdcovství – leadership

    – „dělání správných věcí“;

    východisko: „niterné

    vůdcovství“ – zevnitř ven

    manažerské způsobilosti (kompetence)

  • OBLASTI MANAGEMENTU

    - dle odvětví - management kultury, školství, zdravotnictví,

    průmyslu, neziskového sektoru, veřejné správy

    - dle činností - m. výrobní, finanční, obchodní, informační,

    personální, investiční, inovační

    - dle času - m. strategický, operativní, inovační, krizový

    - dle orientace - m. mezinárodní, firemní

    - dle vědeckého přístupu - mechanistický, celostní

  • OBLASTI MANAGEMENTU

    1. OBECNÝ MANAGEMENT

    2. PODNIKOVÝ MANAGEMENT

    3. PERSONÁLNÍ MANAGEMENT

    4. ZNALOSTNÍ MANAGEMENT

    5. VÝROBNÍ MANAGEMENT

    6. MANAGEMENT KVALITY

    7. INOVAČNÍ MANAGEMENT

    9. INVESTIČNÍ MANAGEMENT

    10. FINANČNÍ MANAGEMENT

    11. STRATEGICKÝ MANAGEMENT

    12. PROJEKTOVÝ MANAGEMENT

    13. MEZINÁRODNÍ MANAGEMENT

    14. MARKETING MANAGEMENT

    8. MANAGEMENT ZMĚN

    15., 16., 17., ......

  • SUBJEKTY A OBJEKTY MANAGEMENTU

    Subjekty managementu

    Manažer - Vlastník - Zaměstnanec

    Každý člověk - Selfmanagement

    Objekt managementu

    Zaměstnanec - Podřízený - Osoba mimo subordinární vztahy

    - Kolektiv (formální i neformální) - Self - Podnik - NO - Město

    - Kraj - management není pouze věc podniků

    Co a koho je možno řídit?

    - systémy - prvky - vazby - procesy - cílový stav

    - lidi - vazby mezi lidmi - neživé věci - vazby mezi lidmi

    a neživými věcmi - optimální alokace výrobních faktorů

  • 2. Vývoj manažerského

    myšlení

  • Vývoj manažerského myšlení

    - příklady „manažerských počinů“ v minulosti - stavby

    pyramid, nilských kanálů, struktura středověké církve, armád...

    - literární reflexe „managementu“ - Bible - Exodus -

    desatero, rady Mojžíšova tchána, jak řídit lid, Platón - Ústava

    (Republika), Machiavelli - Vladař

    - teoretické reflexe managementu v souvislosti s

    průmyslovou revolucí (poč. 19. století) - návody na zlepšení

    výrobních postupů, autoři sami podnikatelé (James

    Montgomery, James Watt, Robert Owen)

    - ucelené manažerské teorie na počátku 20. století

  • 1. předklasický management

    2. klasický management (procesní škola)

    2.1 vědecký management (škola vědeckého řízení)

    2.2 administrativní management (škola správního řízení)

    2.3 byrokratický management (škola byrokratického řízení)

    3. behavioristický management (škola mezilidských vztahů)

    4. moderní management (matematická a systémová škola -

    rozhodovací škola, systémová škola, škola operační analýzy)

    5. empirický management (pragmatická škola)

    Manažerské školy

    - teoretické reflexe managementu, které vycházejí z dobových

    způsobů řízení (praxe teorie)

  • 1. Předklasický management (2. polovina 19. století)

    - Robert Owen - Angličan - v jeho bavlnářském podniku

    pracovaly i děti, pracovní doba s půlhod. přestávkou 13 hod.

    Snížil prac. dobu na 10,5 hod., zakázal práci dětí, snažil se

    přesvědčit ostatní továrníky, aby udělali totéž - péče o zam.

    zvyšuje produktivitu práce. Nedočkal se velkého ohlasu.

    - Charles Babbage - anglický matematik, vynálezce

    mechanické kalkulačky; také duševní práce musí být

    specializovaná - mzdový systém s odměnami za inovace

    - Henry R. Towne - Angličan, strojní inženýr a později

    prezident společnosti - „Inženýr jako ekonom“ - člověk

    málokdy disponuje inženýrskými i obchodními schopnostmi,

    ale pro řízení jsou potřeba oboje

    - Henry V. Poor - Američan, poprvé definoval „management“ -

    správné fungování podniku závisí na třech složkách -

    organizaci, komunikaci a informovanosti

  • - přelom 19. a 20. století - americký průmysl - relativní

    nedostatek pracovních sil, drahá pracovní síla

    - snaha zvýšit efektivnost práce pomocí vědeckých metod

    - snaha o maximální racionalizaci přípravy a realizace

    výrobních a obslužných procesů na nejnižší úrovni

    - vztah člověk-výrobek-stroj

    - americká škola - v Evropě ne tak velký ohlas (hlavně Anglie)

    2.1 Škola vědeckého (průmyslového) řízení

    2 Klasický management

  • - Frederick Winslow Taylor

    - technický inženýr, vedoucí pracovník v ocelářském komplexu

    - nejvyšší zisk vzniká tam, kde byly vynaloženy nejnižší náklady

    - úspory - vyšší mzdy

    - časové studie - měření času nejlepšího dělníka - norma, denní

    norma dělníka - vysoké odměny za splnění, postih za nesplnění

    - 1899 pracovní studie pomocného dělníka Schmidta,

    přehazování písku – pohyby na fáze, jejich zdokonalení

    - co největší specializace dělníka - rychlost, malá zmetkovitost,

    výkonnost; dělník koná jen fyzickou práci, vedoucí jej kontroluje a

    plánuje - oddělení práce a zodpovědnosti

    - jeho metody vyvolaly protesty dělníků v několika továrnách,

    1912 projednávání zvláštní komisí Kongresu USA

    2.1 Škola vědeckého (průmyslového) řízení

  • - Frank Bunker Gilbreth

    - zedník, podnikatel ve stavebnictví, konzultant v oblasti

    racionalizace práce

    - pohybové studie - 17 základních pohybů (therbligy) -

    vypustit zbytečné pohyby a vykonat práci v co nejkratším čase,

    - přizpůsobení pracovních podmínek a nástrojů tak, aby co

    nejvíce usnadňovaly práci (holil se dvěma štětkami a dvěma

    strojky, aby ušetřil čas - zvládl to rychle, ale pak musel dvě

    minuty ošetřovat zranění)

    - to vše vede k normalizaci, úkolové mzdě

    - Lilian Gilbrethová - manželka - pod jejím vlivem se začal

    zabývat vlivem pracovních podmínek na psychiku a tím i na

    výkonnost

    2.1 Škola vědeckého (průmyslového) řízení

  • - Henry Ford

    - využil normalizace, v hromadné výrobě dosáhl

    elementárních činností, které mohl vykonávat nekvalifikovaný

    dělník

    - jako první zavedl ve větší míře poznatky vědecké školy,

    nazval svůj systém fordismus

    - pracovní tempo určuje dopravník, návaznost operací

    - ve 20. letech ohlasy v Československu - Masarykova

    akademie práce (zřízena 1920)

    2.1 Škola vědeckého (průmyslového) řízení

  • 2.2 Škola správního řízení

    - zaměřuje se na funkce a činnosti, které by měli (musí)

    vykonávat vedoucí pracovníci

    - integrované řízení - podnik musí být řízen jako celek

    (systém - provázanost jednotlivých prvků)

    - klíčové pro řízení je správné vymezení úloh, rolí, funkcí

    a činností, které má vedoucí pracovník (jako manažer a

    leader) vykonávat

    - koncept manažerských funkcí (Fayol), kritika - přílišná

    typizovanost > všeobecná doporučení

  • - Henri Fayol

    - báňský inženýr a ředitel uhelné a hutní společnosti

    - v každém podniku existuje 6 typů činností:

    - technická

    - obchodní

    - finanční

    - ochranná

    - účetní

    - správní - ta má 5 funkcí - předvídání (později plánování)

    - organizování

    - přikazování

    - koordinace

    - kontrola

    - výchova pracovníků - zajišťují ji škola, dílna, rodina, stát -

    manažer také vychovává (po odchodu pracovníka ze školy)

    2.2 Škola správního řízení

  • - Chester Barnard

    - prezident New Jersey Bell Telephone Company

    - fungující podnik musí disponovat třemi složkami

    (komunikací, schopností soutěžit, základními cíli)

    - teorie autority - autorita nezávisí na člověku vydávajícím

    příkazy, ale na těch, kteří je přijímají a jejich ochotě je plnit

    2.2 Škola správního řízení

  • - zaměřuje se na vytvoření formálních pravidel pro řízení

    podniku

    - zdůrazňuje význam pevné administrativní organizace

    s jasně deklarovanou hierarchií moci a pořádku

    - důležité je precizní plánování, nic nemůže být ponecháno na

    libovůli manažera nebo vlastníka

    - byrokracie = přítomnost pevných norem a pravidel, jasné

    povinnosti, nikoliv administrativní strnulost

    2.3 Škola byrokratického řízení

  • - Max Weber (německý sociolog) - též škola lidských vztahů

    - 3 typy organizací - tradiční (postupné opakování, dědění),

    vůdcovská (vytvořená silnou osobností), ideální (byrokratická,

    vytvořená zvláštním rozdělením moci)

    - 6 principů byrokratické organizace

    - 1. dělba práce založená na specializaci s přesně

    vymezenými povinnostmi

    - 2. přesně definovaná hierarchie práv a povinností,

    pracovník je zodpovědný i za své spolupracovníky

    - 3. činnost je založena na dodržování soustavy pravidel

    - 4. vedoucí řídí na základě objektivních pravidel, všechny

    stejně, osobní přístup se nepřipouští

    - 5. náročnost práce musí odpovídat kvalifikaci, pracovní

    postup zajištěn dle úspěšnosti a odprac. roků, loajality

    - 6. vedení vytváří podmínky pro pořádek a stabilitu

    2.2 Škola byrokratického řízení

  • - v průběhu 20. let

    3 Škola lidských (mezilidských) vztahů

    - význam vlivu psychologických a sociálních faktorů na

    výsledky práce lidí

    - osobní a skupinové zájmy pracovníků, vliv podmínek

    pracovního a sociálního prostředí, účast pracovních kolektivů

    na řízení, způsoby řešení konfliktů apod.

  • Hawthornské experimenty

    3 Škola lidských (mezilidských) vztahů

    - Elton Mayo, 1924 – 1933

    - původně zkoumání vlivu různých faktorů na produktivitu

    práce (napřed světlo, vlhkost, čistota, pak přestávky, vztahy

    ve skupině, tlak na práci, způsob řízení)

    - zlepšení přinesla jakákoliv změna, i když šlo o návrat k

    původnímu stavu

    - změny pracovních podmínek měly tedy někdy opačný

    účinek, než se předpokládalo - při zhoršených podmínkách

    se produktivita práce zvyšovala

    - hlavní je tedy to, že člověk má pocit, „že se něco děje“, ale

    hlavně že se změny dějí kvůli němu, především že je

    zapojený do plánování a zavádění změn

  • 3 Škola lidských (mezilidských) vztahů

    - původně evropská škola (Němec Hugo Münsterberg -

    psychologie pomůže vytipovat správného pracovníka, najít

    optimální podmínky pro práci a pozitivně ovlivňovat

    chování dělníků - „průmyslová psychologie“, Francouz Eric

    Durkheim, Ital Vilfredo Pareto)

    - později rozšířena v USA (Elton Mayo - původem Australan -

    nutnost respektovat pracovníka, pod dojmem hawthornských

    experimentů ovšem dospěl k závěru, že vliv psychologických

    faktorů nemusí být až tak významný, důležitá je neformální

    autorita vedoucího, Abraham Maslow, Douglas McGregor -

    většinou lidé z univerzit)

  • 3 Škola lidských (mezilidských) vztahů

    - přínos - vymezení, za jakých podmínek je motivační vedení

    lidí účinnější a hospodárnější než zlepšování pracovních

    podmínek (ve smyslu školy vědeckého řízení), které může být

    značně finančně náročné

    - dnešní management ví, že nejcennější kapitál jsou lidé

    - všechny „klasické“ školy se objevily ještě před WWII, dá se

    říci, že pozdější teorie na ně v nějakém smyslu reagují,

    rozvíjejí je

    - dnes existuje obrovské množství manažerských teorií, které

    si v mnohém odporují

  • - jádrem řízení je rozhodování - klíčová manažerská funkce

    - Herbert Simon - nositel Nobelovy ceny za ekonomii

    - fáze rozhodování: 1. V čem je problém?

    2. Jaké jsou alternativy?

    3. Která alternativa je nejlepší?

    - odpovědnost je na manažerovi

    - využití výpočetní techniky

    - rozhodnutí programovatelná (rutinní, opakovaná,

    metody operačního výzkumu a matematické analýzy) a

    neprogramovatelná (jednorázové, taktické; intuitivní

    nebo s využitím heuristických technik)

    Rozhodovací škola

    4 Moderní management

  • - Ludwig von Bertalanffy - rakouský vědec žijící v USA -

    systémová teorie

    - rozpracování systémové teorie v oblasti managementu -

    Norbert Wiener (zakladatel kybernetiky), Kenneth Boulding,

    Paul W. Ashby, Staffort Beer a další

    Systémová škola

  • - využívání matematických modelů

    - po roce 1940, souvislost s řešením strategických

    vojenských úkolů

    - strukturální analýza, matematické programování, dynamické

    programování, teorie her a strategického chování, síťové

    grafy, matematická statistika, teorie zásob, heuristické metody

    - výsledky nesplnily původní očekávání, nesrozumitelné a

    složité modely

    - metody mohou dobře fungovat spíše jako pomůcka

    Škola operační analýzy

  • - shrnutí empirických zkušeností

    - P. F. Drucker, H. Mintzberg, P. Kotler, T. J. Peters, R. H.

    Waterman

    - důraz na marketing, firemní kulturu, sociální

    zodpovědnost

    5 Empirický management

  • - otec Antonín Baťa byl švec (prokazatelně 9. generace),

    práce v jeho dílně

    - 1891 – Vídeň – papuče – neúspěch – později návrat k otci

    jako obchodní cestující

    - 1894 – vlastní firma se sourozenci Annou a Antonínem

    - 1895 – Tomáš vede firmu, krize způsobená bratrovým

    podpisem na ručení cizího úvěru, hrozící bankrot

    - 1897 – novinka – levná, částečně textilní obuv, první stroje,

    myšlenka mechanizace výroby

    - 1900 první solidní tovární budova

    - 1904 – cesta do Ameriky – v obuvnickém průmyslu jako

    dělník

    - 1905 – dvojsměnný provoz, prodejní oddělení

    - 1906 – druhá tovární budova

    Tomáš Baťa (1876 - 1932)

  • - 1909 – zakládání prodejních agentur, 3000 párů denně

    - 1914 – velké objednávky vojenské obuvi, stavební oddělení

    - 1916 – vlastní strojírny

    - 1917 – cihelny, kopytárna, elektrárna, prodejna v Liberci, 10

    tis. párů denně, 5 tis. zaměstnanců

    - 1918 – krize firmy, nezaplacené státní zakázky, úvěry 40 mil.

    (baťovský princip byl nemít žádné dluhy), 1700 párů denně

    - 1919 – cesta do Ameriky (k Fordovi), neúspěšný pokus o

    založení am. pobočky (měl ji vést Jan Baťa), 50 prodejen

    - 1920 – špatná hospodářská situace – revalvace koruny –

    deflační politika Aloise Rašína - snížení ceny bot o 50%,

    snížení mezd o 40%, cen základního zboží o 50%

    - 1923 – starosta Zlína

    Tomáš Baťa (1876 - 1932)

  • - 1923 – s Dominikem Čiperou systém samosprávy dílen

    s účastí zaměstnanců na zisku i ztrátě

    - 1925 – Baťova škola práce, úplná samospráva dílen, cesta

    do Indie, 563 prodejen v ČR

    - 1926 – základní kámen Baťovy nemocnice

    - 1927 – proudová výroba, průzkumná prodejna Tržnice

    - 1928 – největší exportér obuvi v ČR, Baťův podpůrný fond

    (sociální fond z pokut zaměstnanců a příspěvků firmy),

    Masarykovy pokusné školy

    - 1930 – 100 tis. párů denně, pětidenní pracovní týden (40

    hodin)

    - 1931 – a.s. Baťa (dříve veřejná obchodní společnost T. a A.

    Baťa)

    Tomáš Baťa (1876 - 1932)

  • - 1932 – smrt při havárii na letišti v Otrokovicích podniku se

    ujímá Jan Antonín Baťa

    Morální závěť Tomáše Bati (1908 – 1911)

    První podmínkou prospěchu našeho závodu jest, abyste se nedomnívali, že jest jen váš.

    Závod náš nebyl k tomu účelu zbudován, aby zajistil existenci jen jeho zakladatelům.

    Vyšší pohnutky to byly, které na nás působily, abychom potlačovali své vášně a choutky,

    pokud jsme je viděli pro závod škodlivé.

    Nebylo to jednou, co jsme byli odhodláni životy své obětovat ve prospěch závodu a jeden

    z naší rodiny jemu za oběť padl. To se nedělo jen proto, aby se zajistil majetek. V rozvoji

    našeho závodu spatřovali jsme rozvoj a zajištění blahobytu celého kraje. Bylo naší

    chloubou a pohnutkou k další, neúmorné práci, že přinášíme nový, do toho času

    nepoznaný blahobyt a vzdělání našeho lidu.

    Byla to touha tvořit, poskytnout stále většímu množství lidu účasti na výhodách, které náš

    závod jak zaměstnancům tak zákazníkům poskytoval.

    Pokud budete této velké ideji sloužiti, potud budete ve shodě se zákony přírodními i

    lidskými. Jakmile ale budete každý pamatovati sám na sebe, jakmile přestanete sloužiti

    svým závodem všeobecně, stanete se zbytečnými a padnete neodvratně...

    Tomáš Baťa (1876 - 1932)

  • Tomáš Baťa (1876 - 1932)

    - 1931 a.s. Baťa – 135 tis. akcií (á 1000 Kč), vlastníkem

    všech Tomáš Baťa (135 mil., odhad ceny kolem 200 mil.),

    správní rada Rudolf Gerbec, Čipera, J.A.Baťa

    - 10.5.1931 listina, podle které prodává vše J.A.Baťovi za 50

    mil. Kč (měl jít na operaci kýly) v jedné kopii s podpisem TB

    - 19.5.1931 závěť (již asi třetí verze), podle které syn a

    manželka dědí dluh J.A.Bati

  • Tomáš Baťa (1876 - 1932)

    - Jan Antonín Baťa

    - někteří mu přičítají nápad na snížení cen v roce 1920 a

    řešení obejití cel výstavbou továren přímo v cílových

    zemích

    - do roku 1938 rozvoj továrny v Čechách a zejména filiálek v

    zahraničí

    - 1938 Budujeme stát pro 40 milionů

    - na černé listině ve Velké Británii a USA, usadil se v Brazílii

    - Leader AG, dr. Wettstein, její akcie F. Muška

    - 1947 odsouzen za kolaboraci

    - až do roku 1962 spory o baťovský majetek, který byl

    nakonec přiznán Tomáši Baťovi ml.

    - zemřel 1965

    - 2007 rehabilitován českými soudy

  • - přínosy v oblasti managementu:

    - úkolová mzda - odstranění ztrátových operací

    - minimální zisk - hromadná výroba - likvidace konkurence

    - polovina mzdy se vyplácela, polovina ukládala na osobním

    účtu zaměstnance - byly k dispozici k reinvesticím

    - systém samosprávy - podnik - samostatně účtující jednotky

    - dílny, pomocné závody, obchodní oddělení, prodejny..., které

    spolu regulérně obchodovaly

    - denní plány - jednotky dostávaly podíl na zisku, pokud plán

    plnily, nebo platily penále, když neplnily

    - dílna měla být rodinou, jejímž by byl mistr středem

    - průzkumná prodejna na Tržnici - okamžitá reakce trhu

    - materiál, polotovary i zboží v pohybu - žádné skladování

    - marketingový přístup - náš zákazník - náš pán

    Tomáš Baťa (1876 - 1932)

  • - sociální systém:

    - Baťova škola práce

    - Velké kino, kultura

    - budování města z malé vesničky, starosta (1923 - 1932)

    - řád zaměstnance, práce - odpočinek

    - budování měst po celém světě, inspirace Zlínem

    - kanadská a brazilská větev rodiny Baťovy

    Tomáš Baťa (1876 - 1932)

  • 3. Teritoriální školy

    managementu

  • - japonský x americký x evropský management

    - J: dlouhodobá oddanost firmě - loajalita, „pátrání po

    schopnostech“ lidí - člověk je využíván na maximální

    možné hranici (každý, kdo zvládá svou práci, se dokáže

    ještě zlepšovat), firemní + soukromý život

    A: každý se dá přeplatit, práce ≠ soukromí

    - J: princip seniority - kariérní postup funkce i finance

    A, E: hledání nejlepších lidí mimo firmu

    - 70. a 80. léta - obrovský boom japonských firem, inovace,

    technologický leader

    - snahy implementovat poznatky japonského managementu za

    západě; Japonci tvrdí, že oni sami se učili od západních firem

    (IBM)

    Teritoriální školy managementu

  • USA EVROPA JAPONSKO

    Rozvojové kořeny managementu

    přírodní bohatství,

    přistěhovalectví, dobré

    legislativní podmínky pro

    podnikání, prudký

    industriální rozvoj,

    liberalismus, rozvoj bez

    válek

    prehistorické kořeny,

    římská říše, řecká kultura,

    katolicismus,

    kalvinismus,

    anglikanismus, 1. a 2.

    světová válka, fašismus,

    socialismus, sociální

    orientace

    šintoismus (uctívání

    předků), buddhismus,

    kunfucianismus

    (loajálnost a úcta

    k nadřízeným a rodičům a

    povinnost vůči druhým),

    revoluce meidži

    (industriální revoluce

    přelom 19/20 st., zánik

    výhod a fyzická porážka

    samurajů), války, národní

    tradice, sociální orientace

    Teritoriální školy managementu

  • USA EVROPA JAPONSKO

    Plánování a rozhodování

    primární krátkodobá a

    střednědobá orientace

    střednědobá a

    dlouhodobější orientace

    dlouhodobá orientace

    nepřímé působení vlády

    na podniky v oblasti

    ekologie, zbrojního

    průmyslu

    pokusy o kooperaci mezi

    vládou a podniky

    kooperace mezi vládou a

    podniky zejména v oblasti

    exportu, strukturálních

    změna investiční

    výstavby

    pružné a logické

    plánování

    rozdíly v plánování

    jednotlivých zemí

    zdlouhavý plánovací

    proces

    individuální rozhodování rozhodování na úrovni

    top-managementu

    kolektivní rozhodování na

    základě konsenzu

    kritérium rozhodování:

    maximální zisk při

    minimálních nákladech,

    zvyšování kvality

    kritérium rozhodování:

    ziskovost a sociální smír

    kritérium rozhodování:

    neustálé snižování

    nákladů a neustálé

    zvyšování kvality

    Teritoriální školy managementu

  • USA EVROPA JAPONSKO

    Organizování

    individuální odpovědnost

    za splnění cílů

    individuální a kolektivní

    odpovědnost za splnění

    cílů

    kolektivní odpovědnost

    za splnění cílů

    plnění uložených úkolů a

    úkolů vedených

    v pracovní náplni

    přikazování i delegování

    úkolů

    využívání ringi systému

    (rin=návrh,

    gi=doporučení jeho

    realizace)

    formální byrokratické

    organizační struktury

    formální i neformální

    organizační struktury

    neformální organizační

    struktury

    rychlé závěry, pomalá

    realizace

    promyšlené přijímání

    závěrů a jejich realizace

    zdlouhavé přijímání

    závěrů, rychlá realizace

    spíše nedostatek obecné

    organizační kultury

    přiměřená obecná

    organizační kultura

    vysoká organizační

    kultura: důraz na

    harmonii, jednotu,

    loajálnost a reciprocitu

    Teritoriální školy managementu

  • USA EVROPA JAPONSKO

    Kontrola

    explicitní kontrolní

    mechanismy

    explicitně implicitní

    kontrolní mechanismy

    implicitní kontrolní

    mechanismy

    kontrola nadřízenými převažující kontrola

    nadřízenými

    kontrola spolupracovníky

    důraz kontroly na

    individuální výsledky

    kontrola kolektivních i

    individuálních výkonů

    orientace kontroly na

    kolektivní výkony

    limitovaná kontrola

    kvality a důraz na

    kontrolu zisku

    kontrola kvality, nákladů

    a zisku a snižování

    nákladů

    rozsáhlá kontrola kvality

    a snižování nákladů

    Teritoriální školy managementu

  • USA EVROPA JAPONSKO

    Vztahy manažerů a zaměstnanců

    autoritativnost,

    velký rozsah a

    pravomoc kontroly

    autorita se odvozuje od

    kompetence.kontrola

    závisí na vzájemné důvěře

    menší autoritativnost a menší

    rozsah a pravomoc kontroly

    navazování vztahů

    s podřízenými se

    nedoporučuje

    navazování vtahů

    s podřízenými je věc

    managementu

    navazování a udržování vztahů

    s podřízenými patří

    k samozřejmosti

    manažeři si

    nezakládají na

    loajálnosti

    zaměstnanců –

    požadují výkony

    loajálnost zaměstnanců

    vůči manažerům a naopak

    závisí na vzájemné

    kompetenci

    loajálnost (až oddanost)

    zaměstnanců vůči manažerům

    je samozřejmá a manažeři pro

    ni vytvářejí příležitosti

    manažeři se snaží

    utajovat svoje

    slabosti

    manažeři se snaží utajovat

    svoje slabosti

    manažeři se netají svými

    slabostmi a ponechávají to, na

    co nestačí, kompetentním

    zaměstnancům

    Teritoriální školy managementu

  • Teritoriální školy managementuUSA EVROPA JAPONSKO

    Pracovní kariéra

    jednotlivec je orientovaný

    na individuální kariéru

    individualismus a

    harmonizace současně se

    skupinou

    jednotlivec je hodnocen

    na základě vztahů

    k prostředí, je součástí

    skupiny a snaží se o

    harmonizaci

    krátkodobé zaměstnání,

    změna vícekrát (až 7krát)

    za život, pracovní

    nejistota

    zaměstnání podle kvality

    firmy, časté změny, ale i

    věrnost

    věrnost firmě až do

    důchodu (50 – 55 roků),

    celoživotní zaměstnání

    závislost odměňování na

    výkonnosti (po získání

    nezbytné praxe)

    závislost odměňování na

    práci, vzdělání a výkonu

    závislost odměňování na

    věku, délce praxe a

    vzdělání

    hodnocení výkonnosti

    zpravidla jednou za rok,

    přičemž se hodnotí běžné

    výsledky

    hodnocení výkonnosti

    podle potřeby, přičemž se

    hodnotí běžné i

    dlouhodobé výsledky

    hodnocení výkonnosti až

    dvakrát ročně, hodnotí se

    dlouhodobá výkonnost

  • USA EVROPA JAPONSKO

    Pracovní kariéra

    věrnost profesi věrnost profesi i firmě věrnost firmě

    povyšování podle

    individuální krátkodobé

    výkonnosti

    povyšování na základě

    výkonnosti a podle

    potřeby a možností

    povyšování na základě

    dlouhodobé výkonnosti

    vzdělávání provázené

    obavami vedení

    z přechodu pracovníka ke

    konkurenci

    podpora vzdělávání,

    současně však snaha

    smluvního závazku

    vzdělávání se pokládá za

    dlouhodobou investici

    firmy

    ve vzdělávání důraz na

    dovednosti (trénink)

    ve vzdělávání důraz na

    znalosti a dovednosti

    ve vzdělávání důraz na

    vyšší ctnosti a sociální

    zralost, odborná znalost

    se získává rotací

    komunikace shora dolů komunikace shora dolů a

    snaha o komunikaci zdola

    nahoru

    komunikace zdola nahoru

    a shora dolů

    Teritoriální školy managementu

  • Pojmy z japonského managementu

    kaizen - neustálé zlepšování, postupně se implementují dílčí

    zlepšení v rámci celého systému, týmový přístup ke

    zlepšování

    JIT - just-in-time - průběžné dodávky bez zbytečného

    skladování

    ringi - návrh a doporučení - vedení dá návrh, ke kterému se

    postupně všichni vyjádří

    kanban - systém lístků, které putují výrobou a na které se

    zapisují požadavky na materiál a zpracování - systém

    „interních zákazníků“

    TQM - total quality management, zahrnuje různé techniky

    postupného zlepšování ve všech oblastech fungování podniku

    kroužky jakosti - diskuze lidí různého postavení - motivovat

    pracovníky, aby podávali neustále zlepšovací návrhy

    pokajoke - snaha vytvořit systém, který upozorní na chybu

    hned, jak vznikne, a upozorní na ni pracovníka

  • 4. Osobnost manažera

  • Osobnost manažera

    Kdo je manažer? - ten kdo někoho nebo něco řídí ...

    ... tedy každý - každý řídí alespoň sám sebe

    Co dělá manažer? - dříve: vykonavatel (vůle vlastníka)

    - dnes: plánovač (co kdo má dělat)

    - v budoucnu: učitel (vlastní příklad)

    Co znamená „řídit“? - směrovat (k cíli), ovlivňovat,

    přikazovat, koučovat, tahat za nitky,

    ovládat, manipulovat - závisí na

    stylu řízení a osobnosti řídících i

    řízených

    Co vyžaduje řízení? - schopnost systémového myšlení

    - znalosti, dovednosti, zralost

  • - leader x manager x executive - manager makes things

    good, but leader makes good things)

    - executive - samostatný, ale na nižších stupních

    Tvůrčí vedení - leadership

    - dobrý manažer má:

    - vizi ziskové podnikatelské činnosti (je podnikatelem)

    - motivaci a schopnost překonat případné překážky

    - schopnost načasovat podnikatelskou akci

    - dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti

    - připravený a promyšlený podnikatelský záměr

    - schopnost zabezpečit zdroje (materiální, personální)

    - podnikatelská odměna souvisí s nejistotou a rizikem (okolí -

    politické, ekonomické, tržní, inovační) - snahou manažera je

    tuto nejistotu a riziko (respektive vliv okolních jevů) snižovat

    (zdroje a následky rizik a jejich ovlivnitelnost)

  • FUNKČNÍ VEDENÍ (MANAGEMENTSHIP) x TVŮRČÍ VEDENÍ (LEADERSHIP)

    UMĚNÍ OVLIVNIT LIDI TAK, ŽE SE BUDOU S NADŠENÍM SNAŽIT

    O DOSAŽENÍ CÍLŮ SKUPINY (Koontz, Weihrich)

    CHOVÁNÍ LEADERŮ – autokratický styl, demokratický

    styl, liberální styl

    Rensis Likert (USA, 1976, systém 4T) hovoří o

    vykořisťovatelsko-autoritativním stylu, benevolentně

    autoritativním stylu, konzultačním stylu a participačním

    stylu

    Tvůrčí vedení - leadership

  • Klíčové kompetence manažera

    1. Znalosti - co se dokázal naučit (výuka)

    2. Zkušenosti - jak dokáže pracovat se znalostmi (výcvik,

    trénink)

    3. Sociální zralost - jak dokáže fungovat jako prvek lidského

    společenství (výchova)

    CQ = f (IQ, AQ, EQ)

    Jak tyto kompetence vybudovat?

  • Znalosti, dovednosti, zkušenosti

    1. Manažerské znalosti a dovednosti – techniky a styly

    řízení, informace na podporu rozhodování, vytváření

    organizačních struktur, motivace, komunikační schopnosti

    2. Znalost oboru, který řídí

    Má mít manažer detailní znalosti o oboru, v němž pracuje,

    nebo na to má mít své náměstky a sám má být schopen řídit

    jeden den průmyslovou firmu a druhý nemocnici?

    Jan Světlík (generální ředitel, člen představenstva Vítkovice

    Holding, a.s., 14. nejbohatší Čech /Forbes, 2013/)

    „Nevěřím tomu, že někdo může jeden den řídit průmyslovou

    firmu a druhý den něco jiného. Já sám většinu těch věcí, které

    děláme, umím dodnes udělat vlastníma rukama.“

  • - vlastnosti osobnosti:

    1. somatické - fyzické, anatomicko-fyziologické. fyzický výkon

    2. poznávací a tvůrčí - inteligence založená na rozlišovacích

    schopnostech a tvořivosti. vnímání, rozlišování, paměť, tvořivé

    přetváření

    3. emoční vlastnosti - temperament (cholerik, flegmatik,

    sangvinik, melancholik; introvert-extrovert, labilní-stabilní),

    emotivita a jeho intenzita a rychlost reagence na různé

    podněty, odolnost vůči silným a dlouhotrvajícím podnětům,

    citovost, náladovost, výrazovost

    4. charakterové vlastnosti - volní a humánní. odrážejí a) sílu

    být aktivní - aktivizační vlastnosti odrážející vztah člověka

    k činnostem, které vykonává, b) postoje a morálku, svědomí

    - vztah člověka ke světu a jeho světonázorová orientace, vztah

    k druhým lidem a institucím, k sobě samému

    Sociální zralost a emoční inteligence

    - co je morální, lidské, etické, kulturní, dobré apod.

  • Manažerské typy (C. R. Hickman)

    podporující styl hodnotící styl

    - orientace na vztahy x na úkoly

    - dominující přímý x nepřímý projev

  • - nepřímý přátelský typ

    - zaměřený na vztahy, s nepřímým projevem

    - pomalejší v aktivitách

    - zaměřený na blízké vztahy a sounáležitost

    - naslouchá jiným, dokáže poradit, nemá rád konflikty,

    - slabý při určování cílů, ale schopný získat podporu

    Manažerské typy

    podporující styl hodnotící styl

    - přímý vůdcovský typ

    - zaměřený na vztahy, s přímým projevem

    - rád se podílí na řízení, spontánní v činech a rozhodování,

    nerad je ale zveličuje a zobecňuje

    - rád sní a zatahuje do toho i druhé

    - pracuje rychle a zručně, skáče z jedné aktivity do druhé

    - má schopnost přesvědčit a motivovat

  • - nepřímý myslitelský typ

    - zaměřený na úkoly, s nepřímým projevem

    - obezřetný v činech i rozhodnutích

    - má rád strukturované věci a organizaci

    - je rád zatažen do dění, má mnoho otázek ohledně detailů

    - chce mít vždy pravdu a proto se spoléhá na sběr dat

    - má dobré schopnosti řešit odborné problémy

    Manažerské typy

    podporující styl hodnotící styl

    - přímý řídící typ

    - zaměřený na úkoly, s přímým projevem

    - rázný v činech i rozhodnutích, rád kontroluje

    - preferuje svobodu při sebeřízení i řízení jiných lidí

    - chladný, soupeřící, nezávislý, odmítá nečinnost

    - nízká tolerance vůči pocitům postojům a radám jiných

    - pracuje rychle, účinně, nejraději sám, dobrý administrátor

  • 1. aby akceptovali, že jsou součástí celku, který musí být

    v harmonii (japonský management)

    2. aby bojovali hlavně za sebe, své hodnocení a kariéru

    (americký přístup)

    3. aby každý bojoval za sebe i celek a bylo to v rovnováze

    (systémový přístup)

    Přístupy při vedení lidí

  • Selfmanagement (sebeřízení) - základní

    předpoklad řízení druhých (?)

    - funkce sebeřízení:

    - sebeuvědomování (sebeakceptace)

    - sebeuplatňování

    - seberozvoj

    ... a schopnost řídit svůj čas (time management)

  • Selfmanagement

    - sebeuvědomování (sebeakceptace)

    - realistické zhodnocení (bez nepatřičného vyzdvihování

    sebe sama) jaký jsem, jaké mám dispozice, znalosti,

    dovednosti, schopnosti

    - rozum x emoce

    - sebeláska x sebeshazování

    - skutečné vědomí x póza

    - jak se vidím já x jak mne vidí ostatní

    - idealizovaný x skutečný obraz

    - otázka výchovy - kulturní rozdíly - např. ČR x USA

  • Selfmanagement

    - sebeuplatňování

    - sebeplánování - pevné plány x jak věci přijdou -

    schopnost reakce na neplánované situace - plán dodává

    klid-pokud se daří jej plnit - reálnost stanovených cílů - vliv

    okolí (rodiny)

    - plánování v různých oblastech - rodina, práce, volný čas,

    duchovno, vlastní vzhled...

    - sebeorganizování - udělat to, co jsem si naplánoval

    - sebekontrola - schopnost sebereflexe x schopnost

    reflektovat kritiku okolí (bez emocí) a adekvátně ji

    zhodnotit - schopnost sám sebe průběžně sledovat a

    hodnotit

  • Selfmanagement

    - seberozvoj

    - sebevzdělávání: sebevýchova, samostudium, sebetrénink

    - sebevýchova - rozvíjení pozitivních a potlačování

    negativních vlastností (překonat sám sebe a svou

    genetickou výbavu?)

    - samostudium - rozvoj odborných vlastností

    - sebetrénink - rozvoj dovedností, zbavování se

    nesprávných návyků - např. schopnost dívat se sám na

    sebe s nadhledem, zasmát se sám sobě

  • Selfmanagement

    - time management

    - není možné řídit čas, ale je možné řídit sám sebe v čase,

    který je k dispozici

    - průzkum: 73 % lidí si stěžuje na nedostatek času, 27 %

    na nedostatek peněz

    - průzkum mezi manažery amerických firem, kteří neprošli

    školením time managementu:

    49 % času tráví nad problémy, které mohou řešit asistenti

    5 % nad problémy, které mohou řešit sekretářky

    43 % nad problémy, které mohli delegovat na náměstky

    3 % nad problémy, které odpovídají jejich úrovni řízení

  • - promýšlení a příprava časového plánu úkolů dopředu

    Selfmanagement

    - zásady time managementu:

    - delegace úkolů, zodpovědnosti a pravomocí

    - přehled o všech aktivitách, které je třeba vykonat

    - stanovení priorit, sebedisciplína

    - schopnost ukončit rozhovor a říct ne

    - řešit úkoly včas a ne na poslední chvíli

    - neřešit věci unáhleně

    - preferovat dlouhodobé cíle před krátkodobými

    - odstranit nemístný perfekcionismus

    - nevytvářet si stres

    - mít čas na odpočinek

  • - 25 % vzdělávání

    - 25 % plánování

    - 20 % organizování

    - 15 % kontrolování

    - 10 % cesty, schůze

    - 5 % odpočinek

    Selfmanagement

    - časový plán manažera:

  • Selfmanagement

    - některé techniky time managementu:

    - Paretovo pravidlo

    - 20 % zákazníků představuje 80 % obratu

    - Eisenhowerův princip - důležitost má přednost před

    naléhavostí - čtyři kvadranty důležitosti

    - 1. kvadrant naléhavosti a stresu - důležité a naléhavé

    - 2. kvadrant self a time managementu - důležité, ale

    nenaléhavé aktivity

    - 3. kvadrant důležitosti pro jiné, ne však pro nás - nedůležité,

    ale naléhavé aktivity

    - 4. kvadrant přebytku, relaxace, oddechu - nedůležité a

    nenaléhavé aktivity

    - Sloní technika - velký úkol, který nás odrazuje, je třeba

    rozdělit na úkoly menší

  • před přijetím po přijetí

    - vedení (motivace/stimulace)

    TEORIE VEDENÍ LIDÍDouglas McGregor - Teorie XY

    TEORIE ZAMĚŘENÉ NA POZNÁNÍ MOTIVAČNÍCH PŘÍČINMaslowova teorie hierarchie potřeb

    Herzbergova teorie dvou faktorů

    Alderferova teorie tří kategorií potřeb

    McClelandova teorie potřeby dosáhnout úspěchu

    TEORIE ZAMĚŘENÉ NA PRŮBĚH MOTIVAČNÍHO PROCESUVroomova teorie očekávání

    Porterův a Lawlerův rozšířený model teorie očekávání

    Adamsova teorie spravedlivé odměny

    Skinnerova teorie zesílených vjemů

    TEORIE ZAMĚŘENÉ NA SPECIÁLNÍ ÚČELY

    Řízení spolupracovníků

  • Douglas McGregor - Teorie XY (1960)

    TEORIE VEDENÍ LIDÍ

    - teorie X - pracovník nemá práci rád, je jen zdrojem obživy, s firmou se

    neidentifikuje, nemá ambice, nechce zodpovědnost, nechce rozhodovat,

    dává přednost jistotě a klidu >>> směruje k autoritativnímu,

    autokratickému či direktivnímu vedení - centralizované řízení, jasné a

    pevně dané úkoly, cukr a bič, hierarchie organizační struktury

    - manažer od svých podřízených něco očekává a tomu přizpůsobuje své

    chování (tvrdé a měkké vedení lidí)

    - manažer volí konkrétní styl řízení pro každého pracovníka; souvisí to s

    vykonávanými činnostmi, přístup se historicky proměňuje

    - teorie Y - pracovník rád pracuje, identifikuje se s firmou, je loajální,

    angažovaný, chce mít zodpovědnost a rozhodovat, rád jde do rizika >>>

    směřuje k volnému, demokratickému, participativnímu stylu vedení -

    decentralizované řízení, volné organizační struktury

    Řízení spolupracovníků

  • Abraham Maslow (40. - 50. léta) - Teorie hierarchie potřeb

    TEORIE ZAMĚŘENÉ NA POZNÁNÍ MOTIVAČNÍCH PŘÍČIN

    fyziologické potřeby(hlad, teplo, zajištění rodiny/reprodukce)

    potřeby existenční jistoty a bezpečí(garantovaná práce, zdravotní pojištění, bezpečnost práce)

    sociální potřeby(vztahy na pracovišti, uplatnění v rámci kolektivu)

    potřeby uznání osobnosti a uspokojení z práce(sebeúcta, prestiž, pochvaly, povýšení)

    potřeby seberealizace (ztotožnění se s prací)

    - jednou uspokojená potřeba se pro člověka stává normou

    - hierarchie může být velmi individuální a měnit se např. s věkem

    Řízení spolupracovníků

  • Frederick Herzberg (50. a 60. léta) - Teorie dvou faktorů

    TEORIE ZAMĚŘENÉ NA POZNÁNÍ MOTIVAČNÍCH PŘÍČIN

    - dvě skupiny faktorů - motivátory (uspokojovatele)

    - hygienické faktory (neuspokojovatele)

    Co ovlivňuje chování lidí a jejich uspokojení?

    - motivátory - aktivují zájem pracovat kvalitně - dobrý pocit

    z vykonané práce, úspěchu, hmotné a morální ocenění

    - hranice je nejasná, různí lidé to vnímají různě

    - neuspokojení plyne z nedostatečných hygienických faktorů,

    uspokojení z dobře nastavených motivátorů

    - hygienické faktory - podmínky, v nichž člověk existuje

    (pracuje) a ovlivňují jeho spokojenost/nespokojenost

    - pokud fungují, přímo si je neuvědomuje, pokud ne, je

    nespokojený - klid při práci, teplo, jistota základního platu

    Řízení spolupracovníků

  • Clayton P. Aldefer (1972) - Teorie tří faktorů

    TEORIE ZAMĚŘENÉ NA POZNÁNÍ MOTIVAČNÍCH PŘÍČIN

    - rozvinutí a kritika Maslowovy teorie hierarchie potřeb,

    specializace na podnikovou praxi

    - člení potřeby do 3 hierarchických skupin:

    - pokud některá potřeba není dostatečně uspokojena, může

    to vést ke zvýšení jiné potřeby (sociální vztahy na úkor růstu)

    zajištění existence

    zajištění sociálních vztahů k pracovnímu okolí

    zajištění osobního profesního růstu a rozvoj

    Řízení spolupracovníků

  • David McClelland (1961, 69) - Teorie tří faktorů

    TEORIE ZAMĚŘENÉ NA POZNÁNÍ MOTIVAČNÍCH PŘÍČIN

    - snaží se nalézt motivační potřeby manažerů; u každého

    jsou jednotlivé potřeby různě silné

    potřeba sounáležitosti

    (dobré pracovní vztahy)

    potřeba prosadit se a mít poziční vliv

    (dominovat v kolektivu - typická potřeba manažera)

    potřeba úspěšného uplatnění

    (potřeba úspěchu - aktivita, inovace)

    Řízení spolupracovníků

  • Victor H. Vroom (1964) - Teorie očekávání

    TEORIE ZAMĚŘENÉ NA PRŮBĚH MOTIVAČNÍHO PROCESU

    1.) zvýšené úsilí se projeví ve zvýšení efektivity práce

    2.) ta v dosažení lepších výsledků, za které je hodnocen

    3.) což povede k naplnění osobních cílů pracovníka

    - klíčová pro motivaci pracovníka je důvěra v slovo manažera

    (tedy vzájemná důvěra) - pracovník musí věřit, že:

    - pracovník tedy musí věřit, že rozhodnutí manažera povede

    k naplnění jeho osobních cílů

    - pokud je tato důvěra porušena - tedy pokud manažer

    nezajistí souslednost bodů 1 - 3 - zaměstnanec ztrácí

    motivaci pracovat pro firmu a proti rozhodnutím manažera

    rebeluje

    Řízení spolupracovníků

  • Lyman W. Porter a Edward E. Lawler (1968) - Rozšířený

    model teorie očekávání

    TEORIE ZAMĚŘENÉ NA PRŮBĚH MOTIVAČNÍHO PROCESU

    1) subjektivní hodnotu očekávané odměny

    2) dostatečnost vlastních schopností pro splnění úkolu

    3) vlastní úsilí na splnění úkolu

    4) zda lze manažerovi věřit apod.

    - zaměstnanec, který má splnit určitý úkol, posuzuje:

    - rozhodující je:

    - vyváženost jednotlivých faktorů

    - subjektivní atraktivnost očekávané motivační odměny ve

    srovnání s předpokládaným úsilím a riziky jeho dosažení

    Řízení spolupracovníků

  • J. Stacy Adams (1963 - 65) - Teorie spravedlivé odměny

    TEORIE ZAMĚŘENÉ NA PRŮBĚH MOTIVAČNÍHO PROCESU

    - zaměstnanec považuje odměnu za spravedlivou, jestli jeho

    osobní odměna porovnaná s jejich osobními náklady je

    stejná jako osobní odměna jiných pracovníků porovnaná

    s jejich osobními náklady

    - při lepším poměru je pracovník motivován, při horším

    demotivován - po nějaké době se sníží jeho pracovní úsilí

    - ze spokojeného zaměstnance se snadno stane

    nespokojený, když vidí, že kolega dostal přidáno (byť jen

    málo) a on ne

    Řízení spolupracovníků

  • Frederic Skinner (1969) - Teorie zesílených vjemů

    TEORIE ZAMĚŘENÉ NA PRŮBĚH MOTIVAČNÍHO PROCESU

    >>> 4 postupy motivace:

    - motivace se utváří dlouhodobě, protože lze při motivování

    pracovníka využít dřívější zkušenosti (odměny, postihy)

    - pozitivní motivace (vytváření dojmu kladné zkušenosti - za

    dobrý výsledek budeš opět dobře odměněn)

    - negativní motivace (varování před jednáním, které bylo

    příčinou postihu - může potlačit aktivitu - snaha omezit riziko)

    - utlumení určité aktivity (ignorováním snah či výsledků

    určitého pracovníka)

    - plně negativní trestání (postihnout či zabránit škodlivému

    jednání - pracovníci si ovšem mnohem déle než manažeři

    pamatují „osobní křivdu“ - může to vést k sabotážím)

    Řízení spolupracovníků

  • TEORIE ZAMĚŘENÉ NA SPECIÁLNÍ ÚČELY

    - participace zaměstnanců na rozhodování - moderní trend,

    široký konsenzus, odměna a nehmotná motivace,

    s pravomocí ovšem musí přicházet i zodpovědnost

    - sebemotivace manažerů - schopnost sám sobě stanovovat

    cíle v oblasti pracovní, vzdělávací

    - ostatní motivační postupy - například zlepšení podmínek

    pracovního života

    Řízení spolupracovníků

  • Vlastní hodnocení manažerů a zpětná vazba

    - hodnocení nadřízenými - dle úkolů a kritérií

    - hodnocení podřízenými - ... se děje neustále

    - je v zájmu manažera

    - formálně, neformálně, anonymně, jakkoliv

    - sebehodnocení - může souviset zejména se zpětnou vazbou

  • MYSLING- nástroj hodnocení a sebehodnocení

    - totožný dotazník vyplňuje zaměstnanec a jeho nadřízený

    - poté vzájemná schůzka, konzultace

    - vyplynou z něj možnosti seberozvoje

    - své stanovisko a konečné schválení připojí také vedoucí

    daného úseku

    - poté je dokument předán do evidence a dalšímu

    zpracovávání personálnímu úseku

  • Součásti Myslingu:Formulář k vyplnění

    Klíč k hodnocení ukazatele výkonnosti

    Klíč k určení jazykové úrovně

    Vyhodnocení cílů z minulého období

    Obsah formuláře k vyplnění:Hlavička

    Minulost

    Budoucnost

    Poznámky

    Schválení

  • Hlavička:Jméno, úsek, oddělení, jméno vedoucího

    Rok nástupu do společnosti, pracovní zařazení, pozice

    Co můžeme udělat ve firmě pro zlepšení bezpečnosti, zdraví a

    životního prostředí?

    Minulost:Revize cílů z minulého období :

    - které cíle byly dohodnuty,

    - nakolik byly splněny

    - Pokud ne, z jakých důvodů, jaké byly překážky?

    - Návrhy na zlepšení

  • Hodnocení obecných dovedností:

    1. Je zaměřen na dosažení cíle

    2. Je dobrý odborník ve své pozici

    3. Je iniciativní a samostatný

    4. Zvládá dobře pracovní zátěž

    5. Jedná s ohledem na náklady, hledá efektivní řešení

    6. Pracuje s ohledem na kvalitu, umí přijmout odpovědnost

    7. Ztotožňuje se s firmou, ze zaměřen na dosažení zisku

    8. Komunikuje otevřeně a srozumitelně. Zvládá konstruktivní

    kritiku a konfliktní situace

    9. Je schopen zachytit potřeby a pocity ostatních, umí

    spolupracovat s ostatními

    10.Prokazuje inovační a kreativní schopnosti

    11.Znalost trhu

  • Dovednosti vedení lidí:

    12. Vede svůj tým k výkonnosti

    13. Umí delegovat

    14. Vytváří vhodné podmínky pro motivaci

    15. Systematicky rozvíjí vědomosti a schopnosti členů svého

    týmu

    16. Pravidelně a transparentně hodnotí podřízené

    17. Systematicky vychovává ve svém týmu zaměstnance k

    potencionálnímu růstu

  • Ukazatele výkonnosti:

    Vysvětlení vlastních názorů pomocí konkrétních příkladů z

    minulého období.

    Hodnocení:

    N = nehodnoceno, není důležité pro výkon pracovní pozice

    A = zvláště silná stránka – potenciál kariérového růstu

    B = silná stránka – maximalizovat využití v rámci pozice

    C = dobrá úroveň – potenciál pro řízený rozvoj

    D = ohrožení – další rozvoj povede k dosažení požadované

    úrovně

    E = zvláště slabá stránka – vyžaduje zásadní zlepšení

  • ZPŮSOBILO

    ST

    "E" zvláště slabá

    stránka - vyžaduje

    zásadní zlepšení

    "D" ohrožení - další

    rozvoj povede k

    dosažení

    požadované úrovně

    "C" dobrá úroveň -

    potenciál pro

    řízený rozvoj

    "B" silná stránka -

    maximalizovat

    využití v rámci

    pozice

    "A" zvláště silná

    stránka, potenciál

    kariérového růstu

    1

    Je zaměřen

    na dosažení

    cíle

    pracovník vyvíjí

    minimální pracovní

    úsilí při plnění cílů a

    úkolů, není schopen

    intenzivněji pracovat

    pracovník v průběhu

    výkonu funkce často

    polevuje, neprojevuje

    převážně plné

    nasazení sil

    pracovník plní úkoly s

    průměrným

    soustředěním a

    nasazením sil

    pracovník vykazuje v

    podstatě

    nadprůměrnou

    intenzitu při výkonu

    funkce v průběhu

    pracovní doby

    pracovník s velkou

    intenzitou plní funkci

    nad rámec pracovní

    doby

    2

    Je dobrý

    odborník ve

    své pozici

    pracovník projevuje

    povrchní odborné

    znalosti, které

    nedokonale využívá.

    Průkazná

    nedostatečná

    technicko-ekonomická

    erudice.

    znalosti, vědomosti i

    zkušenosti pracovníka

    v oboru stačí na

    plnění běžných úkolů s

    danou funkcí

    souvisejících.

    Projevuje se potřeba

    obnovení, zlepšení,

    rozšíření některých z

    nich.

    pracovník má

    přiměřené znalosti a

    vědomosti z oboru,

    stejně tak zkušenosti,

    které v převaze

    odpovídají

    požadavkům výkonu

    dané funkce

    pracovník má velké

    znalosti, vědomosti a

    zkušenosti v daném

    oboru a dostatečně je

    využívá při výkonu své

    funkce

    pracovník má

    mnohostranné a

    vynikající vědomosti o

    oboru a velkých

    zkušeností, které plně

    využívá při výkonu své

    funkce. Technicko -

    ekonomická erudice

    přesahuje úroveň

    zastávané funkce.

    3Je iniciativní

    a samostatný

    je sám se sebou

    spokojen, svou osobní

    nenáročností ovlivňuje

    negativně pracovní

    výsledky všech,

    nepřichází s

    inovativními nápady

    je sám na sebe i na

    druhé pracovníky

    náročný jen v krajním

    případě, inovace

    funguje spíše v rámci

    kritiky stávajícího

    stavu, většinou

    prakticky nepoužitelné

    snaží se, aby pracovní

    výsledky jeho i

    druhých nebyly

    průměrnou

    sebenáročností

    zkráceny, inovace

    přináší spíše v

    teoretické rovině

    svou sebenáročností v

    práci stimuluje i druhé

    pracovníky vlastním

    příkladem, inovativní

    nápady jsou v praxi

    omezeně použitelné

    v práci je velmi

    náročný na sebe i na

    druhé, výrazně tím

    pozitivně ovlivňuje

    celkové pracovní

    výsledky, jeho

    inovativní nápady jsou

    v praxi využívané

  • Budoucnost:

    Úkoly a cíle, které si pracovník stanoví, aby přispěl k

    dosažení dlouhodobých plánů firmy. Měly by být:

    - srozumitelné

    - reálné

    - akceptovatelné

    - měřitelné

    - termínované

    Jakou podporu, aktivity a prostředky potřebuje, aby dosáhl

    vytčeného cíle?

    Cíle budou sledovány a při dalším myslingu vyhodnocovány

    Jejich nesplnění je třeba zdůvodnit

  • Vývoj zaměstnance v nejbližší budoucnosti:

    Jak si zaměstnanec představuje svůj pracovní postup během

    budoucích 3 let? (ve stávající pozici, převzetí jiné, vyšší

    funkce v rámci útvaru, či jinde, v jiné firmě, mimo území ČR

    … ?

    Chtěl by přejít do jiného útvaru v rámci firmy? Do kterého? Na

    jakou pozici?

    Zaměstnanec mluví následujícími cizími jazyky (uvést úrovně

    dle Klíče k určení jazykové znalosti)

    Plán osobního rozvoje: požadavky na rozvoj, vzdělávání

    v jakém oboru, směru, specifikace ?

    Poznámky:

    Nakonec se mohou k myslingu vyjádřit jak samotný

    pracovník, tak jeho přímý nadřízený i vedoucí úseku a

    personální manažer. Výsledný formulář je schválen jejich

    podpisy.

  • VÝHODY:

    Dobrý nástroj oboustranné komunikace, forma dialogu

    poskytuje zpětnou vazbu, vyjasňuje nejasnosti

    Zdroj informací pro personální managery i přímé nadřízené

    Ukazuje možnosti motivace a využití pracovníka (co by

    chtěl, kam směřuje, jaké má problémy, co by ho bavilo?)

    - Může řešit či předcházet konfliktům – vysvětluje

    nedorozumění

    NEVÝHODY:

    Velká časová náročnost pro vedoucí pracovníky (cca. 4 hod.)

    Subjektivita názorů („přesně se měří nepřesné veličiny“)

    V případě nedůvěry mezi podřízeného k nadřízenému

    nemá velký smysl, je neobjektivní

    Při hodnocení různými vedoucími – různé závěry, různá míra

    kritičnosti

  • Vlastnosti temperamentu v manažerské praxi

    Hippokrates, Eysenck

    - sankvinik (krev) - přizpůsobivý, vyrovnaný, lehkovážný,

    veselý, stabilní extrovert

    - melancholik (černá žluč) - smutný, nesnáší vypjaté situace,

    žije spíše vnitřně, labilní introvert

    - flegmatik (hlen) - vyrovnaný, lhostejný, pasivní, stabilní

    introvert

    - cholerik (žluč) - výbušný, implulzivní, netrpělivý, egocentrický,

    labilní extrovert

    - introvert - vnitřní život, vnímavý, empatický, nepřímá

    komunikace

    - extrovert - spontánní a povrchní, přímá komunikace (i když

    je „o ničem“), méně vnímavý k okolí

    Carl Gustav Jung

  • Vlastnosti temperamentu v manažerské praxi

    Ernst Kretschmer

    - pyknik - cyklotymní typ - menší zakulacená postava, slabé

    svalstvo, kulatá hlava, vyklenuté břicho; náladový, otevřený,

    společenský, realistický; ohrožen maniodepresivními

    duševními onemocněními

    - astenik (leptosom) - schizotymní typ - vysoký, štíhlý, úzká

    ramena, slabé svalstvo, ostrý profil; uzavřený, jednostranně

    zaměřený, idealista, málo přizpůsobivý; ohrožen schizofrenií

    (bludné představy, halucinace, rozpad osobnosti)

    - atletik (ixotym) - viskózní typ - silně vyvinutá kostra,

    výrazné svalstvo, široký hrudník, menší lebky s protáhlým

    obličejem; klidný, přizpůsobivý, těžkopádný; není průkazný

    sklon k některým z duševních onemocnění

  • Deset principů úspěšné manažerské praxe

    1. Jediný, koho můžeš doopravdy změnit, jsi ty sám

    2. Pokud máš nedostatek času, znamená to, že klameš sám

    sebe

    3. Respektuj pohled jiných lidí - možná že špatný je ten tvůj

    4. Nevybírej si lidi podle toho, že jsou jako ty

    5. Nepočítej s tím, že slyšeli to, cos jim řekl a že to pochopili tak,

    jak jsi to myslel

    6. Všímej si, kdy lidé dělají svou práci dobře, a dej jim to najevo

    7. Uč se z chyb a problémů

    8. Přesvědč sám sebe před tím, než začneš přesvědčovat

    ostatní

    9. Pokud od lidí něco chceš, co nejvíce jim to usnadni

    10. Nežij v minulosti - už je to pryč, a stejně to nebylo tak, jak to

    nyní vidíš

    (Nicholson, 1992, in Hill, 2007)

  • 5. Manažerské funkce,

    role a kritické faktory

    úspěchu

  • 3. MANAŽERSKÉ FUNKCE, ROLE A

    KRITICKÉ FAKTORY ÚSPĚCHU

    MANAŽERSKÉ FUNKCE

    Henri Fayol

    1916 - 5 funkcí:

    - plánování

    - organizování

    - přikazování

    - koordinace

    - kontrola

    Luther Gulick (USA)

    30. léta - POSDCORB

    - plánování (planning)

    - organizování (organizing)

    - personální zajištění (stuffing)

    - přikazování (directing)

    - koordinace (coordinating)

    - evidence a podávání zpráv (reporting)

    - rozpočtování (budgeting)

  • MANAŽERSKÉ FUNKCE

    3 etapy: přípravná, realizační, hodnotící

    3 funkce: plánování

    organizování

    kontrola

    fce doplňkové: rozhodování, regulace, koordinování, regulování

    John A. Pearce, Richard B. Robinson - 1989

    - plánování

    - organizování

    - přikazování

    - kontrola

    Harold Koontz, Heinz Weihrich (1988)

    - plánování (planning)

    - organizování (organising)

    - výběr a rozmístění spolupracovníků (stuffing)

    - vedení lidí (leading)

    - kontrola (controlling)

    Ján Porvazník (2001)

  • MANAŽERSKÉ ROLE

    Henri Mintzberg - 10 manažerských rolí ve 3 skupinách

    - skupina interpersonálních rolí

    - skupina informačních rolí

    - skupina rozhodovacích rolí

    - K. H. Chung (1987) – navíc skupina rolí administrativních:

    - administrátor (processor of paperwork)

    - sledující a kontrolor úkolů (monitor of policies)

    - správce rozpočtů (administrator of budgets)

    - představitel organizace (figurehead)

    - vůdce organizace (leader)

    - spojovací článek (liason)- monitorující příjemce informací (monitor)

    - šiřitel informací (disseminator)

    - mluvčí organizace (spokeperson)

    - podnikatel (entrepreneurial)

    - řešitel problémů (disturbance-handler)

    - alokátor zdrojů (resource-allocator)

    - vyjednavač (negotiator)

  • KRITICKÉ FAKTORY ÚSPĚCHU

    - koncepce 7S - konzultační firma McKinsey

    - strategie (strategy)

    - struktura (structure)

    - spolupracovníci (staffs)

    - systémy řízení (systems)

    - sdílené hodnoty (shared values)

    - styl manažerské práce (style)

    - schopnosti (skills)

    - kritické faktory úspěchu - koncepce K. H. Chunga (1987)

    - strategie (strategy)

    - lidské zdroje (human resources)

    - operační systém (operational system)

  • 6. Plánování

  • Plánování

    Vymezení cíle podnikatelských aktivit, cest, které k tomuto

    cíli vedou a způsoby kontroly (měření) jeho dosažení

    Plánování = proces vytváření plánu (podnikatelského,

    strategického, marketingového, výrobního, prodejního,

    inovačního, investičního...)

    Plánování = snižování rizika

    - první z manažerských funkcí (plánování, organizování,

    rozhodování, vedení lidí, kontrola)

  • Hierarchie cílů podniku- vize:

    - poslání:

    - strategické cíle:

    - marketingové cíle:

    jak by měla organizace vypadat v delším časovém

    horizontu - vize leží na pomezí reality a utopie„Chceme se stát leaderem na trhu mobilních telefonů“

    čemu a komu chce organizace sloužit„Obouváme svět“; „Connecting people“

    měřitelný výstup v horizontu 5 - 10 let„Během 5 let chceme dosáhnout největšího tržního podílu mezi konkurencí“

    měřitelné cíle konkrétní kampaně„Cílem kampaně je zvýšit počet zákazníků o 20 %“

    (- filozofie): jakých prostředků používá, jaké má hranice„Náš zákazník - náš pán“; „Pracujeme pro trvale udržitelný rozvoj“

    - taktické cíle: měřitelný výstup v horizontu 1 - 3 let„Do 2 let chceme dosáhnout 50 % podílu na trhu“

    - operativní cíle: měřitelný výstup v horizontu 1 roku„Naším cílem je dostat se letos z červených čísel“

  • - uvědomění si příležitosti (nenaplněných potřeb segmentů trhu)

    - vytyčení cíle (soustavy cílů - strategický/taktický/operativní;

    goal (základní), objective (dílčí), aim (cílový výstup))

    Proces plánování

    - formulace vizí, poslání, filozofie a strategie

    - zvážení předpokladů - analýza pozice firmy (SWOT),

    možností rozvoje a vytvoření konkurenčních výhod

    - implementace scénáře (role správní rady, managementu,

    středního řízení, pracovníků), průběžné hodnocení a změny

    - výsledné hodnocení (zjištění/změření odchylek skutečnosti

    od plánovaného stavu, vyvození závěrů)

    - vypracování scénářů přípustných plánů (variant řešení)

    - výběr scénáře, dořešení návazností

    ... tyto kroky se prolínají s dalšími funkcemi řízení -

    organizováním, vedením (přikazováním) a kontrolou

  • Charakteristiky plánů

    - podoba: písemný, ústní domluva, představa v něčí hlavě

    - komplexnost: celý podnik nebo část (dílna, závod)

    - funkcionální oblast: výroba, zajištění zdrojů, prodej, investice

    - organizačně-správní hledisko: např. dle teritoriálního členění

    - doba trvání: dlouhodobý/krátkodobý; strategický, taktický,

    operativní

  • Řízení podle cílů -

    Management By Objectives - MBO

    - trend ve velkých podnicích v 90. letech - původ z GE,

    poprvé rozvedeno v padesátých letech P. F. Druckerem

    - tvorby strategických cílů se účastní vedoucí pracovníci

    všech úrovní

    - ze strategických cílů jsou odvozovány cíle jednotlivých

    organizačních jednotek - každá jednotka má své cíle - každý

    pracovník má své cíle - za dosažení cílů jednotky je

    zodpovědný (a případně sankcionovaný) její manažer

    - každý pracovník si uvědomuje svou roli v podniku a

    soustavě cílů - je možno mu nechat větší pravomoci, pracuje

    samostatněji

    - dnes je klíčová počítačová podpora

  • Struktura organizačního plánu (projektu)

    1. Shrnutí

    2. Organizace

    4. Situační analýza (analýza konkurence)

    3. Produkt

    5. Segmentace trhu

    6. Strategické, taktické a operativní (marketingové) cíle

    7. SWOT analýza

    8. Plán produkce

    10. Plán propagace (marketingových komunikací)

    9. Marketingový plán

    11. Personální plán

    12. Finanční plán

    13. Závěr

  • Struktura organizačního plánu (projektu)

    1. Shrnutí

    - stručné uvedení do problematiky, proč organizace (projekt) vzniká

    (existuje), o co usiluje (cílový stav), jak reaguje na potřeby/přání cílové

    skupiny (jak ji ovlivní)

    2. Organizace

    - název, obor činnosti, právní forma, vize a poslání, počet pracovníků a

    jejich kvalifikace, organizační struktura, podoba produktu a jeho cena

    4. Situační analýza (analýza konkurence)

    - současná pozice organizace a jejího produktu (zkušenosti, vývoj v

    minulosti), analýza konkurence (konkurenční výhody), jak je obtížné

    vstoupit do oboru (legislativní omezení, požadavky na kvalifikaci

    pracovníků), dostupnost dodavatelských a distribučních služeb, mediální

    prostředí, postoj veřejnosti, vlivy makroprostředí (demografické,

    ekonomické, technologické, kulturní, společenské)

    3. Produkt

    - podoba produktu, jeho cena (+ technické a marketingové specifikace)

  • 5. Segmentace trhu

    - vyčlenění relevantních zákaznických skupin (faktory geografické,

    demografické (věk, pohlaví, velikost rodin...), psychografické (typické

    chování, způsob konzumace), sociografické (subkultury...), atd.

    Struktura organizačního plánu (projektu)

    6. Strategické, taktické a operativní (marketingové) cíle

    - cíle organizace v horizontu několika let a měsíců, návaznost strategických

    a taktických cílů na vizi a poslání organizace

    Vize: Společnost, která bude vysoce kulturní a pro niž bude umění pevnou součástí života

    Poslání: Pečovat o kulturní úroveň národa

    Strategické cíle: Stát se jedním z nejvýznamnějších organizátorů kulturního života města

    Taktické cíle: Získat finanční prostředky na uspořádání cyklu koncertů, zajistit financování na příští roky

    Marketingové cíle: Během roku uspořádat cyklus koncertů soudobé vážné hudby a nabídnout je občanům

    7. SWOT analýza

    - shrnutí předchozích bodů do přehledu:S - Strengths - silné stránky - jaké jsou současné silné stránky (kvalita, cena, kvalifikace, pověst...)

    W - Weaknesses - slabé stránky - jaké jsou současné slabé stránky

    O - Oportunities - příležitosti - jaké mohou v budoucnu v důsledku vnějších vlivů přijít příležitosti

    (noví zákazníci, inovace, nové regiony...)

    T - Threatens - ohrožení - jak vnější vlivy v budoucnu mohou ohrozit organizaci/projekt

    (legislativa, ekonomika...)

  • Struktura organizačního plánu (projektu)

    8. Plán produkce

    - kolik, kdy, kde, jak často, za jakou cenu (rozpočet), kolik lidí se bude

    podílet a jak budou získáni, odměňování, logistika, inovace (technologie)

    - časový plán - obecně (příprava projektu, financování) a konkrétně

    (např. přesný plán koncertů), po měsících (na první rok podrobněji, potom

    rámcově), souhrny (kolik za rok), atd.

    10. Plán propagace (marketingových komunikací)

    - jaké prostředky (reklama, public relations, podpora prodeje, direct

    marketing), v jakých médiích, časový plán, rozpočet, jak bude

    vyhodnocována účinnost propagace

    9. Marketingový plán

    - marketingový informační systém - jakým způsobem budou získávány

    informace o cílových skupinách (marketingový výzkum, marketingové

    zpravodajství), marketingové plánování - jakým způsobem se bude plán

    přizpůsobovat podle změn na trhu, marketingová kontrola - jak bude

    vyhodnocováno plnění plánu (kvantifikovatelné údaje, měření) a jak budou

    vyvozovány závěry z případných rozdílů (podoba plánu, personální závěry)

  • Struktura organizačního plánu (projektu)

    11. Personální plán

    - viz výše, může být součástí předchozích kapitol nebo samostatně

    12. Finanční plán

    - rozpočet (náklady, výnosy - účet zisků a ztrát), cash flow (plán

    finančních toků po týdnech, měsících), fundraisingový plán - odkud budou

    získávány prostředky na financování (stát, kraj, obec, sponzoři, nadace,

    veřejnost (sbírka), ...)

    13. Závěr

    - zhodnocení reálnosti plánu...

    Funkce podnikatelského plánu:

    - interní

    - externí

  • NÁKLADY

    Provozní náklady

    Materiálové náklady

    - nákup materiálu a polotovarů (surovin)

    - drobný hmotný investiční majetek (do 40 tis. Kč)

    - pohonné hmoty

    - ostatní materiálové náklady (dle oboru)

    Nemateriálové náklady

    - energie (elektřina, plyn, voda)

    - drobný nehmotný investiční majetek (do 60 tis. Kč)

    - opravy a udržování (budov, strojů, aut)

    - služby

    - marketing a propagace

    - telefony

    - poštovné a spoje

    - nájemné

    - právní a ekonomické služby

    Odpisy investičního majetku

    - odpisy budov, strojů, zařízení

    Ostatní provozní náklady

    Výkaz nákladů a výnosů (výsledovka)Finanční náklady

    - daně a poplatky, úroky z úvěrů

    Osobní náklady

    Mzdové náklady (možno rozepsat)

    Odvody na sociální a zdravotní pojištění

    Celkové náklady

    VÝNOSY

    Provozní výnosy

    - tržby z prodeje výrobků a služeb

    Finanční výnosy

    - úroky

    - výnosy z finančních investic

    Mimořádné výnosy

    - prodej odepsaných strojů

    - účelové dotace

    Celkové výnosy

    Hospodářský výsledek (výnosy - náklady)

    Daň z příjmu

    Hospodářský výsledek po zdanění

  • Rozvaha (bilance) podnikuAktiva (v Kč) 1.1. 31.12

    A. Dlouhodobý majetek

    Hmotný investiční (dlouhodobý) majetek

    - nemovitý (pozemky, budovy, stavby)

    - movitý (stroje, výrobní zařízení)

    Nehmotný investiční majetek

    - patenty, licence, nehmotná práva

    Finanční majetek

    - finanční účasti, cenné investiční papíry

    B. Oběžný (krátkodobý) majetek

    Zásoby

    - materiál na skladě

    - výrobky

    - zboží na skladě a v prodejnách

    Pohledávky

    - odběratelé

    Krátkodobý finanční majetek

    - pokladna

    - ceniny

    - bankovní účty

    Náklady příštích období

    Aktiva celkem

    Pasiva (v Kč) 1.1. 31.12.

    A. Vlastní zdroje

    Základní jmění

    Rezervní fondy

    Nerozdělený zisk

    Emisní ážio (u a.s.)

    B. Cizí zdroje

    Dlouhodobý kapitál (závazky)

    - dlouhodobé bankovní úvěry

    - podnikové obligace

    - dlužní úpisy

    Krátkodobý kapitál (závazky)

    - krátkodobé bankovní úvěry

    - dodavatelské úvěry

    - zálohy odběratelům

    - nevyplacené mzdy a dividendy

    - závazky k institucím SZ a veřejného ZP

    - výnosy příštích období

    Pasiva celkem

    - účetní závěrka

    (+výsledovka, cash flow)

  • 7. Organizování

  • Organizování

    Organizování má za cíl vymezit a hospodárně zajistit

    plánované a jiné nezbytné činnosti při plnění cílů organizace

    - zjistit, jaké činnosti vedou k plánovaným cílům,

    - jak lze tyto činnosti formalizovat (organizační struktury),

    - jak je naplnit lidmi (personální management),

    - a jak lze zajistit jejich funkčnost (koordinace, ovlivňování,

    kontrola)

    Organizováním by měly být zajištěny (Ernest Dale):

    - cíle (Objectives)

    - specializace (Specialization)

    - koordinace (Coordination)

    - pravomoc (Authority)

    - zodpovědnost (Responsibility)

  • Vytváření organizačních struktur

    - vytváření organizačních struktur a jejich zdokonalování je

    zjednodušeně řečeno náplní funkce organizování

    - dle Petera Druckera jsou organizační struktury nejčastěji

    studovanou částí nauky o managementu

    - proces vytváření organizační struktury:

    - stanovení a uspořádání nezbytných činností

    - seskupení takto stanovených činností do návazných celků

    - stanovení a zajištění racionální dělby práce

    - stanovení a přiřazení úloh, pravomocí a zodpovědnosti lidí

    ... návazné činnosti:

    - naplnění organizační struktury lidmi

    - koordinace lidí, zdrojů a činností v prostoru a čase

    - úprava a zdokonalování organizačních struktur

  • Organizační struktury a jejich členění

    - z hlediska formalizace: formální a neformální

    - z hlediska sdružování činností: funkcionální a výrobkové

    Funkcionální je taková organizační struktura, kdy jsou

    v podniku útvary, které jsou specializovány na určité

    funkce/činnosti (např. výroba, marketing => výrobní ředitel,

    marketingový ředitel apod.); vyplývá z toho, že určitá

    organizační jednotka (např. výrobní dílna zabývající se

    výrobou některé části produktového portfolia) může mít i

    několik nadřízených útvarů specializovaných na tyto činnosti

    Výrobková organizační struktura bere jako základní způsob

    členění výrobu jednotlivých produktů, každá taková jednotka

    má své vlastní funkční jednotky (vývoj, marketing atd.), které

    nesdílí s ostatními

  • OS Z HLEDISKA SDRUŽOVÁNÍ ČINNOSTÍ

    FUNKCIONÁLNÍ

    marketing

    výroba

    výzkum a vývoj

    NAFTOVÉ MOTORY

    marketing

    výroba

    výzkum a vývoj

    KOMPRESORY

    marketing

    výroba

    výzkum a vývoj

    TRAMVAJE

    marketing

    výroba

    výzkum a vývoj

    JEŘÁBY

    ŘEDITELVÝROBKOVÉ

    ... další možnosti: dle zákazníků, z teritoriálního hlediska ad.

    VÝZKUM A VÝVOJ VÝROBA FINANCE MARKETING

    ŘEDITEL

    MOTORY KOMPRESORY TRAMVAJE JEŘÁBY

  • Organizační struktury a jejich členění

    - z hlediska formalizace: formální a neformální

    - z hlediska sdružování činností: funkcionální a výrobkové

    - z hlediska uplatňování rozhodovacích pravomocí:

    liniové, štábní, kombinované (liniově-štábní a

    cílově-programové), komisionální

    Liniová organizační struktura je taková organizační

    struktura, ve které má každé podřízené místo pouze jedno

    nadřízené místo; nadřízené místo může mít pod sebou

    několik podřízených míst

    Liniově-štábní organizační struktura je taková organizační

    struktura, ve které má každé podřízené místo pouze jedno

    nadřízené místo; nadřízené místo může mít pod sebou

    několik podřízených míst

  • OS Z HLEDISKA ROZHODOVACÍ

    PRAVOMOCI A ZODPOVĚDNOSTI

    VÝZKUM A VÝVOJ VÝROBA FINANCE MARKETING

    ŘEDITEL

    LINIOVÉ

    ŠTÁBNÍ A LINIOVĚ ŠTÁBNÍ

    VÝZKUM A VÝVOJ VÝROBA FINANCE MARKETING

    ŘEDITEL SEKRETARIÁTPRÁVNÍ ODDĚLENÍ

  • CÍLOVĚ-PROGRAMOVÉ STRUKTURY

    - maticové struktury a pružné (ad-hoc) týmy

    Maticová je taková organizační struktura, která vzniká kombinací několika

    hledisek členění podnikových činností; každá organizační jednotka má

    zpravidla dva či více nadřízených útvarů, z nichž některé mohou být

    specializovány na daný produkt či projekt (jde o případ, kdy podnik

    produkuje více výrobků) a jiné jsou specializovány na určitou činnost

    (výroba, marketing apod.)

    PROJEKT C

    PROJEKT B

    PROJEKT A

    VÝZKUM A VÝVOJ VÝROBA MARKETING

    ŘEDITEL

  • CÍLOVĚ-PROGRAMOVÉ STRUKTURY

    STRUKTURY KOMISIONÁLNÍHO TYPU

    - účelově sestavené týmy k řešení určitého problémů, spíše štábní

    funkce, ale mohou mít i rozhodovací pravomoc, v podnikové praxi ne

    tak běžné jako třeba ve veřejné správě

    - maticové struktury a pružné (ad-hoc) týmy

    PROJEKT C

    PROJEKT B

    PROJEKT A

    VÝZKUM A VÝVOJ VÝROBA MARKETING

    ŘEDITEL

  • Organizační struktury a jejich členění

    - z hlediska formalizace: formální a neformální

    - z hlediska sdružování činností: funkcionální a výrobkové

    - z hlediska uplatňování rozhodovacích pravomocí:

    liniové, štábní, kombinované (liniově-štábní a

    cílově-programové), komisionální

    - z hlediska míry delegace pravomoci a zodpovědnosti:

    centralizované a decentralizované

    - z hlediska členitosti: ploché a špičaté

  • OS DLE ČLENITOSTI

    PLOCHÉ A ŠPIČATÉ

  • Organizační struktury a jejich členění

    - z hlediska formalizace: formální a neformální

    - z hlediska sdružování činností: funkcionální a výrobkové

    - z hlediska uplatňování rozhodovacích pravomocí:

    liniové, štábní, kombinované (liniově-štábní a

    cílově-programové), komisionální

    - z hlediska míry delegace pravomoci a zodpovědnosti:

    centralizované a decentralizované

    - z hlediska členitosti: ploché a špičaté

    - z hlediska časového trvání: trvalé a dočasné

  • Kritéria pro výběr organizační struktury

    - velikost firmy, počet zaměstnanců, kvalifikace zaměstnanců,

    trvalost zakázek, význam zákazníků, složitost výroby,

    dostupnost dodavatelských a odběratelských trhů, rozvojová

    fáze organizace, vliv okolí (sociální, ekonomické,

    technologické a kulturní prostředí)

    - v rámci tvorby organizačních struktur by mělo být též

    vymezeno postavení a kompetence všech řídících

    orgánů (valná hromada, představenstvo/správní rada,

    ředitelská rada/, dozorčí rada/auditoři)

    - výsledky tvorby OS se projeví v organizačních normách

    (statut/stanovy, organizační řád atd.)

  • - zeštíhlování (lean production, lean management) - úzké =

    přehledné - větší celky, často propouštění, prodej budov, strojů

    - zmenšování (downsizing) - snižování počtu manažerů i

    dělníků, odprodej pozemků

    - vyčleňování (outsourcing) - odprodej, rušení divizí a

    dceřiných společností

    - reengineering - zásadní přehodnocení a radikální změna

    podnikatelských procesů s cílem dosáhnout dramatického

    zlepšení v dosavadních parametrech hospodaření, jako jsou

    náklady, kvalita, služby, rychlost (x kaizen)

    Změny organizačních struktur

    - implementace je náročná z důvodů finančních a souhlasu

    pracovníků se změnami - jak motivovat pracovníky, aby sami

    přicházeli se změnami

  • - „organizační struktury vyšších řádů“

    Sdružování podniků

    Konsorcium

    příležitostné a dočasné spojení několika právně a ekonomicky

    nezávislých podniků; důvodem takového spojení je například

    společná účast na velkém tenderu

    Kartel

    smluvní spojení podniků, které však zůstávají ekonomicky a

    právně samostatné, velmi úzce však spolupracují v určité

    oblasti (např. cenová politika, výzkum a vývoj)

    konsorcium kartel koncern trust holding

  • Koncern

    fáze procesu spojování podniků (zpravidla podnikajících

    v příbuzném oboru), které jsou vzájemně provázány

    vlastnickými vztahy (vzájemné držení akcií), jsou ekonomicky

    a


Recommended