Oceňování lesa dle současné legislativy

Brno 30. března 2012

Jan Sebera

Legislativa – oceňování lesa

• Zákon č. 151/1997 Sb., zákon o oceňování majetku, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 121/2000 Sb.

• Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (oceňovací vyhláška), jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 456/2008 Sb., č. 460/2009 Sb., 364/2010 Sb. a 387/2011 Sb. (oceňovací vyhláška)

Vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 3/2008 Sb. ve

znění pozdějších předpisůČÁST PRVNÍZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 2Vymezení pojmůPro účely této vyhlášky se rozumí:k) lesním porostem stromy nebo stromy a keře lesních dřevin v

nezastavěném území, které jsou na pozemcích určených k plnění funkcí lesa,l) nelesním porostem okrasné, ovocné i jiné stromy a keře, včetně lesních

dřevin, které v zastavěném a nezastavěném území plní také jiné funkce než porosty

rostoucí na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, zejména jako zeleň v zástavbě i ve

volné krajině, doprovodná zeleň vodních toků včetně břehových porostů a

doprovodná zeleň komunikací.

• Pozn.: Vzhledem k tomu, že trvalé porosty jsou podle občanského zákoníku [§ 120 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů] nedílnou součástí pozemků, musejí s nimi sdílet nejen jejich právní osud, ale např. i ocenění. Z tohoto důvodu musejí být trvalé porosty na předmětných pozemcích oceněny bez ohledu na to, kým byly založeny a z jakých, resp. na čí náklady byly pořízeny.

§ 28Stavební pozemek neuvedený v

cenové mapě stavebních pozemků – odst. 6

• (6) Cenou v Kč/m2 pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v druhu pozemku ostatní plocha se způsobem využití pozemku dráha, dálnice, silnice a ostatní komunikace, včetně jejich součástí a veřejné prostranství, které není součástí komunikace (dále jen „komunikace“), jakož i pozemku, k uvedeným účelům již užívaného nebo teprve určeného rozhodnutím o umístění stavby nebo regulačním plánem, je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l), upravená dále uvedeným způsobem. Přitom platí, že

• a) slouží-li oceňovaný pozemek veřejně provozované komunikaci nebo je-li ke stejnému účelu určen podle stavebního zákona, upraví se jeho základní cena z odstavce 1 písm. a) až l) zdůvodněnými srážkami podle tabulky č. 3 přílohy č. 21 a vynásobí se koeficienty Ki z přílohy č. 38 a KP z přílohy č. 39. Výslednou zjištěnou cenou pozemku komunikace se zpevněným, neprašným povrchem je nejméně cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l), upravená koeficientem 0,60 a nejvýše trojnásobek takto upravené ceny,

• b) je-li oceňovaný pozemek komunikace veřejnosti nepřístupný nebo přístupný omezeně, popřípadě je v uzavřeném areálu nebo je-li v souboru nemovitostí s komerční využitelností, zejména jde-li o parkoviště užívané s prodejnou, obchodním domem, hotelem, restaurací a jim obdobným zařízením s obchodními, stravovacími a ubytovacími službami, domem služeb a jinými objekty k poskytování úplatných služeb, včetně služeb motoristům, s administrativními objekty, včetně parkovacích a obslužných ploch, jeho cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až l) se upraví zdůvodněnými srážkami a přirážkami podle tabulky č. 1 v příloze č. 21 a vynásobí se koeficienty Ki z přílohy č. 38 a Kp z přílohy č. 39.

• § 9 odst. 3 zákona o oceňování majetku č. 151/1997 Sb. sice stanoví pro účely ocenění posuzovat pozemek podle stavu uvedeného v katastru nemovitostí, ale zároveň určuje při nesouladu  mezi stavem uvedeným v katastru nemovitostí a skutečným stavem (v terénu, krajině) vycházet při oceňování ze skutečného stavu.

Vyjádření MF k problematice oceňování pozemků lesních

cest

• Oceňování pozemků lesních cest je mnohdy komplikovanou záležitostí. Ve smyslu vyhlášky se pozemky lesních cest oceňují podle toho, zda jsou cestami zemními, nezpevněnými a nebo zda jsou opatřeny stavební konstrukcí vytvářející zpevněný povrch komunikace.

• Dále pak záleží na okolnosti, zda jsou pozemky lesních cest vedeny v katastru nemovitostí jako samostatné pozemky označené parcelním číslem v druhu pozemku – ostatní plocha se způsobem využití ostatní komunikace, a nebo jsou vedeny jako lesní pozemek.

• Vždy se postupuje dle § 9, odst. 3, zákona č. 151/1997 Sb. v platném znění, o oceňování majetku a o změně některých zákonů. Z toho dále plyne:

• 1) Pokud pozemky lesních cest nejsou v katastru nemovitostí vedeny pod označením ostatní plochy se způsobem využití ostatní komunikace  a  jsou zahrnuty v lesních pozemcích, mohou nastat dvě alternativy:a)  pokud jde o komunikace zemní, nezpevněnou nebo zpevněnou movitou stavbou, která není spojena se zemí pevným základem  (panelové komunikace bez podkladních vrstev, haťové cesty, šlapáky z plochých kamenů apod.), tedy stavbami, které jsou stavbami movitými a nepropůjčují pozemku charakter zastavěnosti, oceňuje se pozemek pouze jako lesní půda podle § 30 oceňovací vyhlášky.b) jestliže jde o lesní cestu sestávající se z konstrukčních vrstev, jde o nemovitou stavbu pevně spojenou se zemí (viz. příl. č. 21, tab. 3, pol 3.4 a 3.5) oceňuje se skutečně zastavěná plocha pozemku lesní  cesty podle odst. 6, § 28 oceňovací vyhlášky.

• 2) Pokud jsou pozemky lesních cest v katastru nemovitostí uvedeny jako pozemky se samostatným parcelním číslem označené jako ostatní plocha, mohou nastat dvě varianty:a)   pokud jsou lesní cesty v  katastru nemovitostí uvedeny jako pozemky se samostatným parcelním číslem označené jako ostatní plocha se způsobem využití ostatní komunikace, oceňují se tyto pozemky podle odst. 6, § 28 oceňovací vyhlášky, a to bez ohledu na to jsou-li zastavěny stavbou movitou či nemovitou, nebo zda jde jen o zemní nezpevněnou cestu.b)  jestliže je na pozemku, který je veden jako ostatní plocha (bez dalšího bližšího určení) vybudována lesní cesta, oceňuje se pozemek skutečně zastavěný stavbou lesní cesty podle odst. 6, § 28 oceňovací vyhlášky.

• Pozn.: Pozemky nebo jejich části, které jsou užívány k přístupu a příjezdu k tamním stavbám se oceňují podle § 28 odst. 6 se zřetelem na jejich skutečný způsob užívání; je-li charakteru veřejného [„kdykoliv komukoliv“ přístupné podle písm. a), v ostatních případech podle písm. b) § 28 odst. 6]. (Ing. Rejfek, 2008)

§ 3Lesní zákon

Pozemky určené k plnění funkcí lesa(1) Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsoua) pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty

odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 tohoto zákona (dále jen "lesní pozemky"),

b) zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství (dále jen "jiné pozemky"). U těchto pozemků může orgán státní správy lesů nařídit označení jejich příslušnosti k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa.

Kategorizace lesních cest

• Lesní cesty jsou v České republice definovány a kategorizovány v ČSN 73 6108 Lesní dopravní síť (3/1996). Ta rozděluje lesní cesty do 4 skupin, tedy na lesní cesty 1. až 4. třídy (zkratky 1L až 4L), a samostatně zmiňuje lesní stezky a lesní pěšiny.

• Lesní cesta 1. třídy je odvozní cesta umožňující celoroční provoz, vybavená vozovkou umožňující zimní údržbu. Minimální šířka jízdního pruhu je 3 metry a minimální průjezdní šířka 4 metry. Maximální podélný sklon je 10 %, v krátkých úsecích v horách až 12 %.

• Lesní cesta 2. třídy je odvozní cesta umožňující alespoň sezonní provoz. Povrch cesty se doporučuje vybavit zpevněním nebo jednoduchou vozovkou s prašným povrchem, není-li podloží samo o sobě dost pevné. Minimální šířka jízdního pruhu je 2,5 metry a minimální průjezdní šířka 3,5 metrů. Podélný sklon nemá překročit 12 %.

• Lesní cesta 3. třídy je přibližovací cesta sjízdná pro traktory a speciální přibližovací prostředky, v příznivých případech i pro terénní motorová vozidla. Minimální volná šířka cesty je 3 metry. Povrch může být provozně zpevněn, částečně zpevněn nebo nezpevněn.

• Lesní cesta 4. třídy může být přibližovací cesta nebo přibližovací linka pro stahování dřeva po spádnici s nezpevněným povrchem a neodstraněnou organickou vrstvou půdy, o šířce minimálně 1,5 metru, bez dalšího vybavení. Někteří autoři však přibližovacím linkám povahu lesní cesty upírají, popřípadě se domnívají, že by bylo možné ověřit u vlastníka lesa, zda taková linka je či není lesní cestou.

• V České republice je asi 160 tisíc km lesní dopravní sítě, z toho zhruba 47 tisíc km spadá do 1. a 2. třídy, 42 tisíc km do 3. třídy a 72 tisíc km do 4. třídy. Hustota cest 1L a 2L byla v průměru 18 m/ha, přičemž v rovinách je modelová hustota kolem 15 m/ha, v pahorkatinách 22,5 m/ha a v horách 27,5 m/ha. Největší hustota byla v Jihočeském kraji, a to 25 m/ha (z toho 19 m/ha patří vlastníkům lesa), nejmenší hustota ve Středočeském kraji, kde je kolem 14 m/h, z toho asi 7 m/ha patří vlastníkům lesa. Vzhledem k tomu, že lesní cesty 3. třídy se kvůli velkému podélnému sklonu a minimálnímu technickému vybavení často stávají sekundární vodní sítí a příčinou eroze, má ministerstvo zemědělství snahu postupně je nahrazovat optimalizovanými cestami 1. a 2. třídy. Lesní cesty 4. třídy do budoucna nemají být uváděny jako lesní cesty, mají je nahradit dočasné vyklizovací linky.

Výklad pojmu pozemní komunikace

• Veřejně přístupné cesty jsou jen tzv. pozemní komunikace (upravené jsou zejména v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů). Pokud cesta není pozemní komunikací, není veřejně přístupná. Existují čtyři druhy pozemních komunikací. Dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace. Rozpoznání dálnice, silnice nebo místní komunikace nečiní problémy. V případě jakýchkoli pochybností lze zařazení cesty do některé z těchto kategorií zjistit dotazem u silničního úřadu, který s odpovědí zásadně nebude mít žádný problém.

• O zařazení cesty do některé z těchto kategorií totiž muselo být vydáno správní rozhodnutí (respektive místní komunikace zřízené před účinností současného zákona o pozemních komunikacích musely být zařazeny do sítě místních komunikací). Pokud takové rozhodnutí ohledně konkrétní cesty nebylo vydáno (respektive cesta nebyla zařazena do sítě místních komunikací), pak taková cesta není dálnicí, silnicí ani veřejnou komunikací. Bude tedy veřejně přístupnou, pouze pokud je účelovou komunikací.

• Lesní cesta je v českých pravidlech silničního provozu zmíněna jako druh účelové komunikace. Lesní cesta je termín vyhrazený pro komunikace sloužící primárně lesnímu hospodářství; turistickým a jiným veřejným účelům slouží kromě nich ještě lesní stezky a lesní pěšiny. Zatímco silnice procházející lesem se nepovažuje za součást lesa, na lesní cesty se zpravidla vztahuje lesní zákon. Některé lesní cesty patří přímo vlastníkovi lesa, některé patří jiným vlastníkům.

Účelová komunikace vzniká bez rozhodnutí silničního úřadu

• Pro vznik účelové komunikace se přitom žádné správní rozhodnutí nevyžaduje. Účelová komunikace totiž vzniká automaticky po splnění faktických znaků stanovených zákonem (a některých dalších podmínek vyžadovaných judikaturou). Zjistit, jestli konkrétní cesta je, nebo není účelovou komunikací, tedy není tak snadné jako v případě ostatních kategorií pozemních komunikací. Splnění faktických znaků účelové komunikace bude vždy záležet na konkrétních okolnostech případu. Podle zákona je účelovou komunikací „dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků“.

• Splnění těchto znaků zpravidla nebude obtížné objektivně posoudit. Judikatura však stanoví další podmínku, která musí být splněna, aby cesta byla účelovou komunikací. Podle názoru Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu nemůže účelová komunikace vzniknout bez souhlasu jejího vlastníka. Vznik účelové komunikace má totiž za následek podstatné omezení práv vlastníka pozemku, přes který cesta vede. K takovému omezení podle soudů nemůže dojít bez vlastníkova souhlasu. Souhlas může být udělen výslovně i konkludentně. Postačí tedy, že z jednání vlastníka je zřejmé, že s veřejným užíváním cesty souhlasí.

Jednou udělený souhlas nelze odvolat

• Důležité je, že jednou udělený souhlas nelze později odvolat. Souhlas navíc zavazuje i všechny pozdější vlastníky cesty. Účelovou komunikaci tedy nelze zrušit jednostranným rozhodnutím vlastníka ani převodem pozemku, na kterém se cesta nachází, na třetí osobu. Účelové komunikace zanikají pouze tak, že vyjdou z užívání. Musí jít přitom o vyjití z užívání pokojně a dlouhodobě. Vlastník pozemku zásadně nemůže ovlivnit, jestli účelová komunikace zanikne a kdy se tak stane (toto je jeden ze zásadních rozdílů mezi veřejně přístupnou cestou a soukromou cestou, kterou lze zrušit relativně snadno zejména dohodou s osobou oprávněnou cestu užívat).

• Podle některých rozhodnutí Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu je podmínkou vzniku účelové komunikace navíc ještě naléhavá komunikační potřeba (tedy zejména situace, kdy v daném území neexistuje žádná jiná obslužná komunikace). Tento názor je však v současné době kritizován, protože vychází z prvorepublikové judikatury a nemá žádnou oporu v platném právu. Pro úplnost je vhodné zmínit, že cesta, která se nachází v uzavřeném prostoru nebo objektu a která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele, není veřejně přístupnou, i když jinak splňuje všechny znaky účelové komunikace.

Posouzení komunikace nemusí být jednoznačné

• Veřejný přístup na pozemní komunikaci sice může být omezen rozhodnutím silničního úřadu, pokud je to nezbytné k ochraně zájmů jejího vlastníka, pouhé rozhodnutí vlastníka však k omezení přístupu na účelovou komunikaci nestačí. Je zřejmé, že posouzení, jestli je cesta veřejně přístupná jako účelová komunikace, nemusí být zcela jednoznačné. V praxi se často stává, že vlastník cesty zpochybňuje právo veřejnosti cestu užívat.

Stezky a pěšiny

• Lesní stezky a pěšiny jsou v technické normě zmíněny, avšak není vyjasněn jejich vztah k pojmu „lesní cesta“ ani zařazení cest se smíšenou funkcí. Ani zákon o pozemních komunikacích ani zákon o pravidlech provozu lesní cestu jednoznačně nedefinují, technická norma předpokládá u lesní cesty význam pro hospodářskou správu lesa. Lesní stezky a lesní pěšiny rovněž blíže definovány nejsou; všechny lesní cesty, stezky i pěšiny mimo zastavěné území však podléhají podle Zákona o ochraně přírody a krajiny povinné evidenci u obecních úřadů a nesmějí být rušeny ani zřizovány bez souhlasu pověřeného obecního úřadu. Vzhledem k tomu, že pouhé vyšlapání pěšiny bez cílené stavební činnosti pravděpodobně nespadá pod pojem „zřízení“ a samovolný zánik cesty nespadá pod pojem „rušení“, mohou tak pěšiny fakticky snadno vznikat i zanikat bez souhlasu a vědomí úřadů.

Užívání lesních cest

• Lesní cesty jakožto účelová komunikace obecně spadají do práva bezplatného obecného užívání obvyklým způsobem a k obvyklým účelům podle § 19 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., pokud zákon nestanoví pro speciální případ jinak. Na návrh vlastníka a k ochraně jeho oprávněných zájmů může silniční správní úřad veřejný přístup upravit nebo omezit. Právo vstupu do lesa je zaručeno i § 19 lesního zákona a § 63 zákona o ochraně přírody a krajiny (institut veřejné přístupnosti krajiny), přičemž tyto zákony vymezují možnosti omezení tohoto práva (např. vojenské lesy, chráněná území, školky, obory, bažantnice nebo dočasný zákaz vstupu do lesa vyhlášený obcí s rozšířenou působností).

• Pokud jsou lesní cesty chápány jako součást lesa, vztahuje se ně obecný zákaz vjíždět do lesa motorovými vozidly podle lesního zákona. Tento zákaz se nevztahuje na vlastníka a nájemce lesa a vlastník lesa je oprávněn ze zákazu udělovat výjimky. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Odo 449/2005 ze dne 22. 2. 2006 však konstatoval, že lesní zákon neomezuje provoz na pozemních komunikacích, kterými jsou mimo jiné i lesní cesty; argumentace přímým odkazem na ustanovení § 20 odst. 1 písm. g) lesního zákona však rozsudku není vůbec zmíněna, což zpochybňuje obecnou platnost tohoto právního názoru. Vlastník lesa však je oprávněn podle § 77 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb. stanovit se souhlasem příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a po předchozím písemném stanovisku příslušného orgánu policie místní úpravu provozu (omezení vjezdu) dopravním značením; podobným způsobem může správní orgán rozhodnout o omezení veřejné přístupnosti účelové komunikace

• Sporné rovněž může být, zda je právo cesty k pozemku či nemovitosti (například soukromé chatě) ve smyslu občanského zákoníku nadřazeno zákazu vjezdu vyplývajícímu ze zákona či z dopravního značení. K právní jistotě je nutné získat písemný souhlas vlastníka lesa. Problematická je rovněž právní úprava cest vedoucích po okraji lesa nebo na odlesněných lesních pozemcích, neexistence značení odlišujícího účelové komunikace od místních komunikací či od silnic III. třídy atd.

• Vzhledem k tomu, že pojem „lesní cesta“ se v ČSN 73 6108 používá střídavě ve dvou významech, tedy někdy tak, že zahrnuje i lesní stezky a lesní pěšiny, jindy tak, že zahrnuje jen lesní cesty 1. až 4. kategorie (tedy cesty určené primárně k lesnímu hospodářství), vzniká právní nejasnost ohledně těch ustanovení § 20 lesního zákona, podle nichž je v lese mimo lesní cesty zakázáno jezdit na kole, saních, lyžích a koních mimo lesní cesty nebo značené cesty: není jednoznačné, zda se tento zákaz vztahuje i na neznačené stezky a pěšiny. Vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa, však lesní cestu definuje jako „účelovou komunikaci, která je součástí lesní dopravní sítě, určená k odvozu dříví, dopravě osob a materiálu pouze v zájmu vlastníka lesa a pro průjezd speciálních vozidel.“

§ 30Lesní pozemek a nelesní pozemek s

lesním porostem

• (1) Základní cena lesního pozemku a nelesního pozemku s lesním porostem (dále jen „lesní pozemek“), není-li územním plánem nebo regulačním plánem předpokládáno jeho jiné využití ani není předmětem územního nebo stavebního řízení podle stavebního zákona, se zjistí podle ceny plošně převládajících souborů lesních typů v porostní skupině. Cena lesního pozemku je součtem cen jeho částí v jednotlivých porostních skupinách, které jsou na něm vymezeny. Ceny v Kč/m2 pro jednotlivé soubory lesních typů jsou uvedeny v příloze č. 24.

• (2) Základní cena podle odstavce 1 se upraví se zdůvodněním srážkami podle přílohy č. 25 a vynásobí se koeficientem Kp z přílohy č. 39.

• (3) Cena zjištěná podle odstavce 2 činí nejméně 1 Kč/m2.

OCEŇOVÁNÍ TRVALÝCH POROST٧ 35

Lesní porost na lesním pozemku(1) Cena lesního porostu na lesním pozemku je součtem cen jednotlivých skupin dřevin uvedených v příloze č. 26 v poměru jejich plošného zastoupení v porostu.(2) Základní cena v Kč/m2 jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce

kdeHa ........... základní cena skupiny dřevin ve věku ke dni ocenění,

Au ........... cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku obmýtí u pro příslušný

Bonitní stupeň,c ............... náklady na zajištěnou kulturu,fa .............. věkový hodnotový faktor pro obmýtí u, věk ke dni ocenění a příslušný

bonitnístupeň,Ba ............ zakmenění ve věku ke dni ocenění,

• (3) Údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění se zjistí z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy a ověří se, popřípadě upraví, podle skutečného stavu. Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin jsou uvedeny v příloze č. 27.

• (4) Cena mýtní výtěže Au ve věku u podle jednotlivých skupin dřevin, obmýtí a bonitních stupňů je uvedena v příloze č. 28; pro obmýtí neuvedené v příloze č. 28, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 26, se cena mýtní výtěže Au zjistí jako přiměřená hodnota interpolací.

• (5) Obmýtí u se přebírá z lesního hospodářského plánu nebo z lesní hospodářské osnovy. Je-li v nich uvedené obmýtí nižší než nejnižší obmýtí pro danou skupinu dřevin stanovené v příloze č. 28, použije se pro ocenění toto nejnižší obmýtí. Je-li v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově uvedeno obmýtí vyšší než v příloze č. 28, ve které je stanoveno nejvyšší obmýtí pro danou skupinu dřevin, použije se pro ocenění toto nejvyšší obmýtí.

• (6) Náklady na m2 zajištěné kultury c podle skupin dřevin jsou uvedeny v příloze č. 29. Náklady na zajištěnou kulturu zahrnují výdaje na založení lesního porostu, na potřebnou ochranu kultury, na odvrácení případných rizik a na ošetřování kultury až do doby zajištění kultury lesního porostu a nezahrnují náklady vynakládané po uplynutí doby zajištění kultury, například náklady na péči o mlaziny a náklady na pročistky a prořezávky.

(7) Věkový hodnotový faktor fa pro příslušné obmýtí je uveden v příloze č. 30.

(8) Pro obmýtí neuvedené v příloze č. 30, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 26, se základní cena za m2skupiny dřevin vypočte podle vzorce

kde

Ha ........... základní cena skupiny dřevin ve věku ke dni ocenění,

Au ........... cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku obmýtí u pro příslušný bonitní stupeň,

c ............... náklady na zajištěnou kulturu,Ba ............ zakmenění ve věku ke dni ocenění,

fa .............. se převezme z přílohy č. 30 pro nejblíže vyšší tabulkové obmýtí,

...1/ fuv je opravný faktor pro obmýtí, kde číselná hodnota f se převezme z přílohy

č. 30 pro věk odpovídající hledanému obmýtí ze stejného sloupce jako hodnota fa,

(9) Je-li skutečný věk dřevin vyšší než obmýtí pro danou skupinu dřevin uvedené v příloze č. 30, má věkový hodnotový faktor fa hodnotu jedna a základní cena za m2 skupiny dřevin se vypočte podle vzorce

Ha = Au × Ba,

kdeAu ........... cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku obmýtí u pro příslušný bonitní

stupeň,Ba ............ zakmenění ve věku ke dni ocenění,

(10) Je-li skutečný věk dřeviny vyšší než obmýtí stanovené v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově a skutečný věk dřeviny se přitom nachází v rozpětí cen mýtní výtěže Aa přiřazené skupinám dřevin v příloze č. 28, má věkový hodnotový faktor fa hodnotu jedna a základní cena za m2 skupiny dřevin se vypočte podle vzorce

Ha = Aa × Ba,

kdeAa ........... cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku a tj. skutečný věk skupiny

dřevin pro příslušný bonitní stupeň zjištěné interpolací z cen mýtní výtěže uvedených v příloze č. 28,

Ba ............ zakmenění ve věku ke dni ocenění,

§ 36(1) Není-li lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářská osnova vyhotovena, zjistí se

údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění podle skutečnosti. Obmýtí se převezme z oblastního plánu rozvoje lesů pro příslušný hospodářský soubor.

(2) Je-li cena mýtní výtěže Au nižší než náklady na zajištěnou kulturu c, například u lesů s nízkou produkcí, jsou základní cenou lesního porostu náklady na zajištěnou kulturu c uvedené v příloze č. 29.

(3) Základní cenou nezajištěné kultury je součet nákladů vynakládaných v jednotlivých letech podle stáří kultury uvedený v příloze č. 29 upravený podle podílu skutečného a stanoveného minimálního počtu jedinců, nejvýše 1,3násobku minimálního počtu jedinců.

(4) Při ocenění vlastnického podílu singulárních lesů lze využít postup ocenění podle § 40 a průměrného zakmenění a plochy po věkových třídách v členění na jednotlivé skupiny dřevin, průměrné bonity dřevin, popřípadě i průměrného procenta srážek, stanoveného pro jednotlivé věkové třídy v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově.

(5) Při oceňování víceetážových porostů nebo porostů s přirozenou obnovou nesmí součet ploch jednotlivých etáží překročit skutečnou výměru lesních pozemků v dané porostní skupině.

§ 37Cenová přirážka, srážky a koeficienty(1) Základní ceny skupin dřevin zjištěné podle § 35 a 36 se upraví přirážkami

a srážkami podle tabulek č. 1 až 3 přílohy č. 31 se zdůvodněním a koeficientem Kp z přílohy č. 39.

(2) Je-li věk dřevin oceňované skupiny lesních dřevin nižší než její obmýtí, sníží se její základní cena koeficientem Kv vypočteným jako hodnota 1,00 snížená o rozdíl obmýtí a věku oceňované skupiny lesních dřevin násobený hodnotou 0,005/rok (dále jen „věkový koeficient lesního porostu" Kv = 1 - (u - a) × 0,005).

(3) Jsou-li splněny podmínky pro uplatnění více druhů srážek, lze základní cenu snížit až o 75 %

§ 38Lesní porost na nelesním pozemku

• Má-li trvalý porost na nelesním pozemku prokazatelně charakter lesního porostu, lze jeho cenu zjistit podle § 35 až 37.

§ 39Nelesní porost

(1) Nelesní porost na nelesním pozemku s výměrou pozemku větší než 1 000 m2, s výjimkou ovocných dřevin, vinné révy a chmelových rostlin, nebo s počtem stromů větším než 50 ks, lze

ocenit postupem podle přílohy č. 32.(2) Cena nelesního porostu podle odstavce 1 je součtem cen zjištěných pro jednotlivé skupiny jehličnatých a listnatých dřevin uvedených v příloze č. 32 tabulkách č. 2 a 3.(4) Cena jednotlivých skupin dřevin se upraví podle přílohy č. 37 a zjistí podle vzorceCSD = VNP × PSD × CNP × SSBSD × K5 × Kvp × KSv × Kz × Kp,

kdeCSD ...cena skupiny dřevin,

VNP ... výměra nelesního porostu v m2,

PSD ...podíl skupiny dřevin v nelesním porostu,

CNP ...cena nelesního porostu v Kč/m2 pro jehličnaté porosty uvedená v tabulce č. 2 a pro listnaté porosty uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 32,

SSBSD ... součinitel srovnávací bonity skupiny dřevin uvedený v tabulce č. 1 přílohy č. 32,

K5 ... polohový koeficient obce z přílohy č. 14,

Kvp ...koeficient vegetační pokryvnosti z přílohy č. 37 tabulky č. 28,

Ksv ...koeficient sadovnického významu z přílohy č. 37 tabulky č. 29,

Kz ... koeficient typu zeleně z přílohy č. 37 tabulky č. 30,

Kp ... koeficient prodejnosti z přílohy č. 39.

Příklad výpočtuCSD = VNP × PSD × CNP × SSBSD × K5 × Kvp × KSv × Kz ×

Kp,

§ 40Oceňování lesního porostu zjednodušeným způsobem

(1) Pro účely daně darovací a daně z převodu nemovitostí, popřípadě pro účely určené zvláštním právním předpisem, se cena lesního porostu zjistí zjednodušeným postupem.

(2) Cena lesního porostu podle odstavce 1 je součtem dílčích cen jednotlivých skupin dřevin v poměru jejich plošného zastoupení v oceňovaném lesním porostu.

(3) Cena jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorceZCSD = VSD x CSD x Ba x Kp,

v němžZCSD ...... zjištěná cena skupiny dřevin v Kč,

VSD ........ výměra zastoupené skupiny dřevin v m2,

CSD ......... cena v Kč/m2 pro příslušnou skupinu dřevin, věk, bonitní stupeň a zakmenění 1,0 z tabulek

č. 1 až 6v příloze č. 33,Ba ............ zakmenění porostu ve věku ke dni ocenění,

Kp ............ koeficient prodejnosti uvedený v příloze č. 39.

(4) Údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění se zjistí z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy a ověří se, popřípadě upraví podle skutečného stavu. Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin jsou uvedeny v příloze č. 27.

§ 41Ovocné dřeviny, vinná réva, chmelové a okrasné rostliny

(1) Základní ceny ovocných dřevin, vinné révy a rostlin chmelu, jakož i možnosti a způsoby jejich úpravy jsou uvedeny:

a) pro ovocné dřeviny v příloze č. 34, rozdělené na část 1 – intenzivní výsadba v Kč/m2 a část 2 – extenzivní, zahrádková výsadba, vesměs v Kč/ks,

b) pro révu vinnou včetně zařízení vinic v příloze č. 35, pro část 1 – komerční vinice v Kč/m2, část 2 – podnožové vinice v Kč/m2, část 3 – nekomerční vinice v Kč/m2 a část 4 – ostatní výsadba vinné révy v Kč/keř,

c) pro chmelové rostliny včetně zařízení chmelnic v příloze č. 36, pro část 1 – chmelnice s neozdravenými rostlinami a část 2 – chmelnice s ozdravenými rostlinami.

(2) Základní cena okrasných dřevin podle příslušné skupiny a věkové kategorie v příloze č. 37, včetně trvalých nelesních porostů na nelesních pozemcích do 1000 m2 včetně nebo s počtem stromů do 50 ks včetně, se případně upraví věcně zdůvodněnými přirážkami a srážkami z přílohy č. 37 a vynásobí se koeficienty K5 z přílohy č. 14 a Kz z tabulky č. 30 přílohy č. 37.

(3) Cena zjištěná podle odstavce 1 nebo 2 se vynásobí koeficientem Kp z přílohy č. 39.

(4) Zjištěná cena okrasné rostliny podle odstavců 2 a 3 nesmí být nižší než 1 % z její základní ceny uvedené v tabulkách č. 2 až 6 přílohy č. 37.

7. Postup ocenění okrasných rostlin:7.1. Provedení místního šetření na pozemcích, které jsou předmětem ocenění za účelem

botanické identifikace okrasných rostlin [z tabulek č. 7 až 27; pro nespecifický účel ocenění, kdy trvalý porost okrasných rostlin není hlavním předmětem ocenění nebo v případě, kdy to nepožaduje žádný z uživatelů ocenění, je dostačující určení rodu oceňované okrasné rostliny (tzn. z mezinárodního i českého názvu zpravidla první slovo zleva), ovšem s nejnižší možnou tabulkovou cenou pro daný rod], zjištění jejich aktuálního fyzického (vč. zdravotního) stavu ke dni ocenění pro věcný popis a zdůvodnění případné úpravy základních cen okrasných rostlin přirážkami a srážkami [odst. 3.3. písm. a) až h)], určení věkové kategorie oceňovaných okrasných rostlin pro stanovení příslušné základní ceny (z tabulek č. 2 až 6), popis stanoviště okrasných rostlin pro zdůvodnění zvolené hodnoty koeficientu typu zeleně (z tabulky č. 30), popř. pořízení průkazné důkazní fotodokumentace. Je-li znám údaj o věku rostliny (např. z projektové dokumentace, z pracovních záznamů, fotodokumentace apod.), lze základní cenu okrasné rostliny upravit interpolací z cen pro obě sousední věkové kategorie.

7.2. Věk oceňované okrasné rostliny se určuje ve věkových kategoriích, uvedených v tabulkách této přílohy. Věkem oceňované okrasné rostliny se rozumí její stáří od počátku reprodukce (roku výsevu a řízkování ve školce).

7.3. Dřeviny na nelesních pozemcích, které vznikly přirozeným způsobem (tzv. náletem), se za trvalý porost považují od čtvrtého roku po svém vzniku ( tzn. od pátého roku věku).

§ 42Oceňování ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů zjednodušeným

způsobem

(1) Pro účely daně darovací a daně z převodu nemovitostí, popřípadě pro účely určené zvláštním právním předpisem, se cena trvalých porostů ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů, rostoucích na jednom nebo více pozemcích ve funkčním celku se stavbami oceňovanými podle § 5, 6, 13, 25, 26 a 26a, zjistí způsobem podle odstavců 3 až 5.

(2) Celková pokryvná plocha trvalých porostů ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů, oceňovaných podle tohoto ustanovení na pozemcích ve funkčním celku může být nejvýše 1500 m2 včetně. Pokryvnou plochou se v daném případě rozumí plocha kolmých průmětů obsahu všech korun jednotlivých rostlin na povrch pozemku, jehož jsou součástí. Pokud je pokryvná plocha těchto porostů větší než 1500 m2, ocení se trvalé porosty ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů podle § 41.

(3) Cena ovocných dřevin podle části 2 přílohy č. 34 a ostatní vinné révy podle části 4 přílohy č. 35 je součinem zjištěné ceny pokryvné plochy těchto trvalých porostů na pozemcích oceňovaných podle § 28 odst. 2 a 5 nebo § 32 odst. 2 a podle cenové mapy stavebních pozemků obce a koeficientu 0,045.

(4) Cena okrasných dřevin podle přílohy č. 37 je součinem zjištěné ceny pokryvné plochy těchto trvalých porostů na pozemcích oceňovaných podle § 28 odst. 2 a 5 nebo § 32 odst. 2 a podle cenové mapy stavebních pozemků obce a koeficientu 0,085.

(5) Cena smíšených trvalých porostů ovocných dřevin a ostatní vinné révy oceňovaných podle odstavce 3 a okrasných dřevin podle odstavce 4 je součinem zjištěné ceny pokryvné plochy těchto trvalých porostů, na pozemcích oceňovaných podle § 28 odst. 2 a 5 nebo § 32 odst. 2 a podle cenové mapy stavebních pozemků obce a koeficientu 0,065.

Děkuji Vám za pozornost

Použité zdroje

• http://www.realit.cz/clanek/verejny-pristup-a-uzivani-ucelovych-komunikaci• P. Klč, J. Žáček: Možnosti využití lesní dopravní sítě pro cyklistiku, Fakulta lesnická a

environmentální ČZU v Praze, Cyklostrategie.cz, nedatováno• Petr Dvořák: Otázka užívání lesních cest jako pozemních komunikací, Lesnická práce

8/2009•  Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky k 31. 12. 2006,

Ministerstvo zemědělství ČR, 4. 1. 2008, lesní dopravní síť v kapitole 4.5 na straně 56•  Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky 2007, Ministerstvo

zemědělství ČR, on-line zveřejněno 12. 1. 2009, Zpřístupnění lesních porostů – lesní dopravní síť v bodě 3.11 na str. 32

• Peter Kristan: Primerjava kategorizacije gozdnih cest na Češkem in v Slovenii ter izdelava projekta gozdne ceste s programom ROADPAC, diplomová práce, Univerza v Ljubljani, Biotehniška fakulteta, Oddelek za gozdarstvo in obnovljive gozdne vire, FLD ČZU Praha 2008

•  Jan Plšek, Eva Pavlorková: Legislativní úprava provozu motorových vozidel mimo pozemní komunikace, Ekologický právní servis, květen 2010

• Informace ze semináře o problematice pravidel provozu na lesní a polní dopravní síti, Regiontour, Brno, 9. 1. 2003, návrh “Pravidel pohybu v přírodě” předložený Klubem českých turistů

• Náhled normy ČSN 73 6108 Lesní dopravní síť• Pavol Klč, Jaroslav Žáček: Možnosti využití lesní dopravní sítě pro cyklistiku, Fakulta lesnická

a environmentální ČZU v Praze, (online na Cyklostrategie.cz), In: Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy české republiky, Centrum dopravního výzkumu, Velké Karlovice 2007, ISBN 978-80-86502-57-1

• Informace ze semináře o problematice pravidel provozu na lesní a polní dopravní síti, Regiontour, Brno, 9. 1. 2003, návrh “Pravidel pohybu v přírodě” předložený Klubem českých turistů

• Pavol Klč: Research on principles of making access to forests by forest road network, Journal of Forest science, Volume 51, 2005 (3), str. 115–126

• Pavol Klč, Jaroslav Žáček, (M. Sotorník): Sprístupnenosť lesov Českej Republiky lesnou dopravnou sieťou, Lesnícky časopis, 52, č. 4, 2006, str. 297–310

• Peter Kristan: Primerjava kategorizacije gozdnih cest na Češkem in v Slovenii ter izdelava projekta gozdne ceste s programom ROADPAC, diplomová práce, Univerza v Ljubljani, Biotehniška fakulteta, Oddelek za gozdarstvo in obnovljive gozdne vire, FLD ČZU Praha 2008

• Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky 2007, Ministerstvo zemědělství ČR, on-line zveřejněno 12. 1. 2009, Zpřístupnění lesních porostů – lesní dopravní síť v bodě 3.11 na str. 32

• Petr Dvořák: Otázka užívání lesních cest jako pozemních komunikací, Lesnická práce 8/2009• Jan Plšek, Eva Pavlorková: Legislativní úprava provozu motorových vozidel mimo pozemní

komunikace, Ekologický právní servis, květen 2010