+ All Categories
Home > Documents > Prakticka Elektronika 2003-10

Prakticka Elektronika 2003-10

Date post: 10-Oct-2014
Category:
Upload: sq9nip
View: 860 times
Download: 29 times
Share this document with a friend
46
1 Praktická elektronika A Radio - 10/2003 ROÈNÍK VIII/2003. ÈÍSLO 10 V TOMTO SEITÌ ñ Praktická elektronika A Radio Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: éfredaktor: ing. Josef Kellner, redaktoøi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli, OK1PFM, ing. Milo Munzar, CSc., sekretariát: Eva Kelárková. Redakce: Radlická 2, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10, s ekretariát: 2 57 32 11 09, l. 268. Roènì vychází 12 èísel. Cena výtisku 50 Kè. Roziøuje ÚDT a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukromí distributoøi. Pøedplatné v ÈR zajiuje Amaro spol. s r. o. - Hana Merglová (Radlická 2, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 12; tel./fax: 2 57 31 73 13) . Distribuci pro pøedplatitele také provádí v zastou- pení vydavatele spoleènost Mediaservis s. r. o., Abocentrum, Moravské námìstí 12D, P. O. BOX 351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161 6160; [email protected]; www.media- servis.cz; reklamace - tel.: 800 800 890. Objednávky a predplatné v Slovenskej re- publike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o., Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3, tel./fax (02) 444 545 59 - predplatné, (02) 444 546 28 - administratíva; email: [email protected]. Podávání novinových zásilek povoleno Èeskou potou - øeditelstvím OZ Praha (è.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v ÈR pøijímá redakce - Michaela Jiráèková, Radlická 2, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10 (3). Inzerci v SR vyøizuje Magnet-Press Slo- vakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (02) 444 506 93. Za pùvodnost a správnost pøíspìvkù odpovídá au- tor (platí i pro inzerci). Internet: http://www.aradio.cz E-mail: [email protected] Nevyádané rukopisy nevracíme. ISSN 1211-328X, MKÈR 7409 © AMARO spol. s r. o. Mùete ètenáøe, kteøí se jetì s digitálním pøíjmem nesetkali, s touto technologií ve zkratce seznámit? Na rozdíl od analogového pøenosu signálu, u nìho se pouívá amplitu- dová nebo frekvenèní modulace, je princip digitálních pøenosù výraznì odliný. Video a audio signály jsou nejprve v kodéru digitalizovány, zakódovány a zkomprimovány podle standardu MPEG2 do zdrojových elementárních datových tokù (PES-Packed Elemen- tary System). V programovém multi- plexeru se PES slouèí s dalími dato- vými toky, jako jsou napø. teletext, VPS, titulky apod. Vzniklý datový tok je pøiveden do transportního multiple- xeru, ve kterém se slouèí s jinými pri- márními toky, pøídavnými slubami (napø. elektronický programový prù- vodce - EPG) a identifikaèními tabul- kami (NIT, PAT, PMT atd.). Tento datový tok oznaèovaný jako transport stream (TS) je doplnìn ochrannými prvky (Reed-Solomono- vo a konvoluèní kódování) a je namo- dulován na vysokofrekvenèní signál. Druh modulace se lií podle typu pøe- nosu signálu. Pro satelitní pøenos DVB-S se jedná o kvadraturní fázo- vou modulaci (QPSK) a pro pøenos v sítích kabelové TV kvadraturní am- plitudovou modulaci (QAM). Zvlátním pøípadem je pøenos terestrického digitálního vysílání DVB-T (OFDM). Pøi modulaci OFDM obsahuje televizní kanál velké mno- ství dílèích subnosných, z nich kadá je samostatnì modulovaná metodou QAM nebo QPSK. Výsledkem je mo- nost celoploného pokrytí s pouitím jen jednoho TV kanálu s mením vyzáøe- ným výkonem, vysoká odolnost proti chybám vzniklým odrazy a monost pøíjmu v pohybujících se objektech. Namodulovaný digitální signál se jeví jako um v rozsahu celého kaná- lu. Aby bylo moné tento signál dekó- dovat, musí být známy základní pa- rametry pøenosu. Tìmito parametry jsou napø. u QPSK pøijímaná frekven- ce, symbolová rychlost, ochranný in- terval (FEC) a spektrum. Jak se zmìnil vá sortiment v souvislosti s nastupující digi- talizací za poslední rok? V souèasné dobì je ji prakticky plnì digitalizována oblast satelitního pøíjmu. Nae firma na tento trend za- reagovala uvedením nìkolika nových výrobkù. Pro systémy spoleèných te- levizních antén (STA) nabízíme di- gitální pøijímaèe panìlské firmy ALCAD, která je u nás obecnì zná- má jako výrobce velmi spolehlivých hlavních stanic STA pro pozemní pøí- jem. Právì na úspìnost série 905 (pozemní pøíjem) a 912 (analogový satelitní pøíjem) navazuje nová øada skupinových digitálních satelitních pøijímaèù. Tyto pøijímaèe jsou výsled- kem znaèných investic do vývoje a jsou vyrábìny pøímo ve panìlsku. Digitální øada zachovává mechanic- kou kompatibilitu s analogovými sa- telitními pøijímaèi série 912. Pøijíma- èe se vyrábìjí ve dvou provedeních, pro volné programy (FTA) s oznaèe- ním TP-521 a pro kódované progra- my s rozhraním DVB Common Inter- face (DVB-CI) a oznaèením TP-561. Z technických dùvodù jsou v sou- èasné dobì pro tyto øady pouity roz- dílné napájecí zdroje, avak v hori- zontu jednoho roku se pøipravuje jejich sjednocení. Jeden napájecí zdroj mùe napájet a 5 pøijímaèù a iroko- pásmový zesilovaè. Výstupní úroveò takovéto sestavy je a 118 dBµV. Pro vìtí rozvody doporuèujeme kanálo- vé øeení - viz obr. dole. Ve se na- stavuje externím programátorem PS-003, který s pøijímaèem komuni- kuje infraèerveným signálem. Tento programátor je pouitelný pro vech- ny moduly série 912, tzn. i pro analo- gové pøijímaèe. Prùbìh nastavování je moné kontrolovat na pøipojeném monitoru pomocí OSD. Obì øady jsou osazeny kvalitními stereofonními modulátory s filtry SAW s technickým øeditelem firmy Antech spol. s r. o. Radkem No- vákem o souèasných monos- tech digitálního pøíjmu. Zobrazení spektra digitálních kanálù DVB-S Schéma sestavy digitálních pøijímaèù TP-561 s kanálovými zesilovaèi øady ZG Ná rozhovor ............................................ 1 AR mládei: Základy elektrotechniky ......... 3 Jednoduchá zapojení pro volný èas ........... 5 Informace, Informace ................................ 7 Dia¾kové ovládanie telefónom GSM bez procesora ........................................... 8 Jednoduchý vf milivoltmetr k DMM .......... 11 Výhybka pro subwoofer a výhybka s koncovými zesilovaèi ............ 14 Metronom ............................................... 17 Elektronický pøeruovaè smìrových svìtel .................................... 18 Levný nf rozmítaný generátor .................. 19 Devítipásmový ekvalizér EKV903 ............ 22 Inzerce ....................................... I-XXXII, 48 Spínaný síový zdroj levnì a jednodue (dokonèení) ............... 25 Telefonní router RD1 (dokonèení) .......... 28 Blikaè na kolo .......................................... 30 Nové knihy .............................................. 30 Vf pøedzesilovaè s malým umem ........... 31 PC hobby ................................................ 33 Rádio Historie ....................................... 42 Z radioamatérského svìta ....................... 44
Transcript
Page 1: Prakticka Elektronika 2003-10

!"#$! !"#$ %&%% ' $% ( )* ** + )(),-,-./(),-,-* %(),-(*0(12 (34"5 !)*3678899 9 :9!;4 <! ='> ?!>9@ %A' $%()***+)(),-,-(B./(),-,--7 <!$ 999 9%4!@94C93 D<$!; %;E4(7F-)1)0)B)G(--(-(B/)G111*B<$!;H; $BIII; @ $B;$@2**2**20* #> @9!< C<!> @# 8(F102-*** -./A*(JGGG)G))0@99A*(JGGG)G1(2@; 4B; ;H9%%4 5$+% 9=!9!@ 4;K+A3>1**).010001J ! 9 >4;% $ @ $+ %3% ' $% ( )* **+)(),-,-./(),-,-*A-J " C !> @#@ 8(2(*( ./A*(JGGG)*10-K9L9%949EL94%!@A94 9 $ J MCN%!9 C$4;

!" # $% &'( # #$ "!' ) (#*" +

! "#$#%

&'!!( ')''*+,-.!# # "/+,0+ ,'0'1%&( 2+,0($# ' ! !% 2&+0'%&##!2 (!# '#/% ##" ,+-1/34+54+*4%1%

4##! /401 ! #'/60)1!'%7 $' % + 7&80 ! /9+0:1( 4& /95*1%

;$ ! '7&84/<=7*1%+ <=7*! # ( !95*9+0:%&#! $ '!!4&$'##' '#'!('! ! %

#!!$(

%5'' )#''%4'!%9+0:! '' #/=,>1%

," & *% *')* ' ))$##( ##"+

&( ! ! '!%$# #"%+' '# /0451 ! $ '5?>57 ! !# # 045!%+@$ ABC/!1AD./#!1!# !"%4'!!## #!!''E%7 (#! AD.%+!'! '/=4514+C.D) '(7&8>3 /7&8>31(4+CFD%

;( # ""! ''' ! !$!!!! ! % G ! !"!C!"$#%&#@H '!DDI8J&%+$'! $%%&$! 2 +0BBK#(!! #%4!#$ '' AD.% !%+"! ! <07%

<'!'''05L

% &"'()$ (*(+#"&%,! %-!$(!./(!%!01%"'&(!2"!%.&$3 "4&!,)45(0

!"#$%&' (" )

!"#$ %&'(&' )*+,'-./01$ 2"'*00 3"1$14'"1$"$# 50 )6"7#$8"$8 29"'!": ;*!$",6<3;= >>& &?@@@&&(52/!"$!A" 8 >%B'! * >2C# =, =3'7$#$" DE11 FG$H 5>,$,$8 55

Page 2: Prakticka Elektronika 2003-10

! ' %&# (MNIF.*O%+''#&+0 ''*<<P04,6,<PP7Q5?%<''!"!#2!'' 5Q4<6,0,4%

+ 4:6 !!$ ' *5>58 ' 74DFBB%!"5?>57'!#!5&%67&8>3( ) %+!!'R#R# ' % R H! !ST%

7#+5?!2&+0" 2"*<<P04,6,<P7Q5?%;$ !'2%

+!! O+BD% &$ '' !' ' (!' %+!UU DAV%

+ '!*5>5874..CB%7!!# ! '74DFBB !'##''!$'%+!! ( DAV ! !!(%0! !74DFBB#+5? &+0%

Q'"!"*5>58 60.K. R%+ ' '8,6>P%!'?,7 ! ! ' 9+0:#%&##!$W!#!!"%&#9+0:#!!! '' ' %+! ! 'DBXMCY>%

-*%)*. ## $( # ( * (*./ )$$ +

$ E = 9+0:P95*% 0#95*H! $ ! 4:6045!$ !$%&# ! 5?>57' !49CBD%+ $ !

$S2"T7&8>! %

)*0 #" ( #1 023435+

7!5?>57 !$' 045 ! ' !# % (+ 2 58>6>'%+!*5>5874DFBB!''(# 4:674..CB(# # ! !%Q+>4,0*%

6'7"# 89:;") $# ")0( ##*1##3%( *)$, ) ") *+

&( !"'/<=7*1'#4<CCD%4'!!! !('5?>57 AD.%+!! !=5KDB'!# !!(>3''!%! +0BBK('<07%

+! ().I( 9+0:DF95*FM95*# (! ! 5Q4<6,0,4%&##05L#4&/0"1 ' '*<<P04,6,<PP7Q5?%

1 & # ) ( # #$)$)%0& #(*.(,") 1<#")*< & # "1+

* "! ' %:'!" !%; !!$$"! @%*' ! Z !/' ' "1 ! # '# %

4#8,6/*+1%8,6! ' %7$6Q '%6Q!# ' /#'1%+$ !8,6' !6Q'$!%

G" #$ " !# # ' # $%+!" /'! 1@! '8,6%G ! '( !! %

;'<=7*!!!$!$ !754Q*DB%Q@H#/ >P @1!@! '/8,61%

* !#,+KBB!!(' 9+0:! ' &6Q0P%*34H! DC$# " *+,-%,+KBB!<=7*%: ! !! $ '4&=* '%

&'$$''!"',+KBBBPK.B!! H! '$ '" 9+0:<=7*95*%7! ! 34 *+,- # '! ( %&( *+,- ' %

4&")$**)=!)1#*$( # *#"1 )"# <) <*><)$ &<.1?0 )$"@0&<1 0()

*$,--./#

0 1$2

Page 3: Prakticka Elektronika 2003-10

!"!%6 "4 !,"7!6/!$+89%-":%!+

3$ "4

*#!#$!%DI%& # 4D $4K%4!4D%0 >4.%4.4D ! # 4. 4D%'!"4K##!# " # ! ( %5'# # $#%& ' 4.#$#%

56'768 (9:0(

7!+;/%DI1%+;/%DF1%:'''' # ( #''' /+< [ B < \ B''' 1'' # > !]C &/4.$*:<1B &/ 4.1!! XC &%+!%A &'!A &B &!XA &%^ !

# _+; ._ BFAK%+; `aΩ=b%

!$ '' ' "! B BC &% : ! #$% ! $ '$$%

+ #$ ' # *:<%DIZ

# _ BFAK 2 DBB%DB 2 DC%DBK __ DBKAN %

& $ ( $%

% DA !*:< %& !4. ! 6.%+ ! 4.'@'6,%44D' !'@'6,%+ >4D%4D$>4.%44.@'6,#$%44D " # 6, !'$ 4D ! '4D#%+$! >4.$!%+ '4. *:< %

56'=68 (99

5'*:<%DA # # 4.$# 4D%; '# 6 .$ 6 D%&# ' *:<' '# '6.> $ %

7 ' ! $ !*:< ' $ ' $,CCC! *:< ' '!%

#%6 "4 !,"7!6/!$+%-":%!+8(0 /6!+9

*:< '/# '1 ' !!%* % *:<

( % ;! !%.B%

+!! < # !" %*" #%4D%!<$%+!' >. 4.! 4.%:>D' !+ 4.' ! <%<!'!# "Z4D!4.!! ' ! %*$! >D 4. $!%:>D!!>.' "6 !$ $'6 %7 4. $!>D4D%< #! ' '!!""!'#%>#! ' '!#! @#"%+"'' (02!%.D%

56>'6$00 9#>996>-6+'?+>?@AB ΩA+' ? +> ? '-- ΩA

;' ? ;> ? ' CD< ? %

56>-6E (394

3$ " :04

Page 4: Prakticka Elektronika 2003-10

!"#$

!(6"1"4 !37!6/!$+

3$ "4

3$ " :04

&(# ! !#" # ## %+!!!$$ ' ! # %5 !"!!!!$%;!!##$" $% G#" ' '$ (! %

# # %D#$M %< ' / ! ! ( 1 !#%+!'#%

; " '!.M%&'!'58> 5 ! (!'$$ /*081>!$/?081%& ! % 7 # #c'D ! 58> DBD_C DDB_F DDD_N%

#6>@6 9''

Q$%

D1;" # ' (# " c '! # "Z %;('!'''# c#'D/!

'%CFN1 '' ( ! % :#!/ !8 _ B(!8%] +,IAP.BBK%10 !% DB%' 'Z'!! ! 57 !! '' / 1 !<6 ! # # %&"$'! $%5' ! ''57$ # "# ( !/!!! DB( 1 #'!$%+' ! # ! #"%8'! $%

.1&(+,KP.BBK! '8' ' !(% N"# " '"(@ #!#$"%d! "Z

_

_ _

_ _

_ _

_ _ _

_ %

56'-6! 9A

(9!

9F9 96>@

56''6+F9 G6>@

56'>6+F9 G6>@9H.E.

+'(@Z1 ' !5 @ ! !

!( 1 e _ e X e/% N1#!

$X8f> @' ' (! '

1 '!>81 /% N1'

1 efD _ e/% N1'>fD _ >

8fD _ 81 #!%

/$6I R IJJ 6K 6" !$ # "(( ! !! %1

& # !$% !! ' ! #%57%0 !% DD%07* "#

%&#! ! 57%0 !( 57 % D.% 0! (%DD! 57(# '% #'# "( !577*%

4"$:''$%

Page 5: Prakticka Elektronika 2003-10

56'6 >%-L

+

!##! ##'#!=4.DI%

0 !%D%0W !H7DS T'6D6.!!!''>D>M# U!'%

G !'$#!%+#!('!W $#! /!%DBB&1#!/# '6D6.1#!!%+" / 1' !!! H!#!''%

:'>D>M!'%5''! ! ! # 4,0?5KCBCBB&%G!! '! '.2DBBJ=PMCB&%G $' '$! !%8 ' ' ICY>' '!%

6'6K6M('"'H!'($ !( %

66C;;7D!>CDIB& 46D%>F3<.$'4cD#'!!>C 46D%#46DF&#! #!'&D%

8'' ''6F>F;7D4cD 3<.%5$ " $##'/B.5 C51'' $6C%4'''$$">C!#/#(#!'1'' %+' 6C$'! 3<. $#''3<.#' %

+! !$!%66F"#'! ! '$#!>C%

<"!#!"(#HC5DBO#!%%;"! %

*#' 0D%+ 0D'$! '#!"' 0D"'$4?D%

+ $"!#(>CCC/3<D1#4D#!#3<D''@ '3<.%:" +D(DDBO%

:""$$6DB!$" #!'%+' #$"'' $ ">D>M%

+ +D(6DB'0D4?D" '!%&H %

+#!">D>M#!'?D!$ H"#!%>.B""BNC'/ +&>1

Page 6: Prakticka Elektronika 2003-10

#! !".C%*"!#!%%@'%

&#! =4.DI 2".CBL'"%+!!!AL2!%>$/1" !2#"####!'%;" #!2M2.CBL_DBBBL'#2#"###DBBBLPFB_DFNL%

, ! "%, ! !# >D>M!! # ;!.BBJ=%; !! <K.B&%+" ' <DBB&%

;' ;'*!!Z

*_/<f;J.1/<

f;J.1 La&=b%

+Z

*_/K.BfBBBB.P.1/DBBfBBBB.P.1_

_DB.MD_A.ML%

+2DB"!AKL#! '! #"##AKL%42

##!'! CC2ggg

G!'%+!$CC2 ">D>M"%7!"CC2%<'@''$'%

+!! #!'%&#! '6D6. '!###!'.CL' '%

+! D.B2D.B2KI!#W#.KB&PCBO! !###%G" '#!'( %4" '%;#!# '/%.1%

&(#!'#!KBCB%

* #""%! !%.%:'4,0?5# '(!>:(+%

!""

:"(%!01%6D6. DCΩP.CL#6K6M DCBΩP.L2%6C FBΩP.L2%6F DD*ΩP.L2%6N6I DΩ6A DCΩ6DB KBΩ+D .CBΩ% >D>.>K>M ''!#

"4,0?5.2DBBJ=PMCB&

>C MN=PMBB&)#>F DBB=PDBB&)#>N DBBJ=P.C&>I MNJ=P.C&7D DCMBI7.7C DMBBN;7D DIB&PDKL;7. CD&PBCL4D 8>CCF4cD :4CBC/!#

H.BB&#\C5# /1

3<D >CCC/>*<013<. *<>KB.B&D =4.DI#!

/-*, 1?D .B"

"

56>68 9 9>%-L6.

A

BI !".C

46D ;46K./-*, 146. .KB&PF&P\BC&5#

W#D.B2D.B2KI.KB&PCBO/% 1

#$%

!5 !

'!!#/' 1%+$ S' T'!'#!# !"/>77&74&!%1 '$%

0 ! !!!$' #!'/"H!' '1%: !6355!!"!%K/!' '1%+ /DO1'!!&%

5'##!$ #/2'1!#!!! $! %

4'@'# #!!#!#%

56,62" "

9 9

I=

I>=

I=

=

?=

?>=

?== == = ==

J

CK

JGK

%=G

%==G

>>=G

*,!

>

3

3

3D!

3"1 3

( >*$

$

!$L7M

*$

$

D"1 1

Page 7: Prakticka Elektronika 2003-10

"

!

'08:.MDDBBB+D%Z..M.KAFIM 2Z..M.KDAKK/ZPPRRR%% h% 1 '' !

Q055O0&/061 /'! "1 'DMi%

:&$ '(7:'GL'j03 % DAAI%

:!$ !## /&+1$%*# SW#T7:# &+$ # !&+''! $ %

:KAC2#' $5M 6!DFIF:%

56@6EF(9

56&65

:(!9

30 6I'I'4

56B6+09" 9

56%62" 9

I=

I>=

I=

=

?=

?>=

?== == = ==

J

CK

JGK

%=G

>>=G

%==G

0 ! % M%5 !! '/##1%

& !#'+;# /%C1 ' %&# ' !' %5' #"!##/2!Ω1 #'%& CBΩ%

& !#6K6M/6N6I1#!@H"!!

%&##$$ %

O' ''# !!$' ' Di) ' Ci/G1%

&$ '' !! !#$#!%< !"!%F !%N%

;! !! %

;! / 1H'!!"/% %M1%G'#'! '# $#

'%:'!H ' '!$'%

7# ! !! %+! $'" "6K6M/6N6I1%+""6K6M/%6N6I1" ' %

:"(%!01%6D6C D*ΩB.BNBFLDi6.6F NCΩB.BNBFLDi6K6N FIΩB.BNBFLDi6M6I DCΩB.BNBFLDi>D>K KK=PDBB&PG)#>.>M D=PDBB&PG)#$#!%Z:,B.MM

*.KA '===

B,#$$A )"#" "%N>==("!$#$8$!#!$D6( *!!17 1?!17(!$ !$O$$ 8F !"" !H

#$ %&#

Page 8: Prakticka Elektronika 2003-10

'

; $"7&"7,(%-,,!5"'(

%%!"<#=>

.!MI AKB&%$N(G O93<'>4I A5%$N(P3<'>4I .MB5%8Q6(9(N ,I DBB5%R(9I

!DC%R(9I

!KB%

!,%*0"

*4!@##)!%D)W#!%B%+ %D!k#KK&C&/')1( %B!HkB&%4# !

# *Q03> *Q4,6573<*Q4,(%+#k$*4!@!*4($WU)%4 !l'H%Q#m#! )!#(m #( '%;' ! !W' (!03*' ' $%& !W!0*0%

5!'$$W/1 ! W ) # W # # (03*%

!,%:,!5"

0'H!#4D 6D%4D4.6D6M@! kW# @(>K(>M!@'$'(*4%+'H)!4D%B(4.%D%O 3<D (3<D(6C+D7D(>C %(+ >C 6C(+D <!#3<D%D%@H%D 6F!7545 3<.%

0@#'#3<D(6N6.B+.7.(>F%+>F 6N6.B(+. <!#3<D%B( )7K@75453<.%B%:U)W3<D'!($ 7545 #'9(9 3<.>C'! 7D(6M

!6!/ %!($?!/7!/ $""/@1A0/:$ "!%B!,!%+05C/*(!$0 +,05C/-!! 4D E:F-G%($!% $!C(!6 "' *H"%%!"<#=>8G 5 "9:DF&"G(",$ !/+02B&!"$?!/7!/ $"'&!$!05!!"A05!6!/%'$!%&F!5!F2",!605(/+.6B!/ $1F"/'&!$!05("A4!(*!!/ $"F-$ &A41%,!.6"'":,"0-/+,"0,,!5"7&!:$"F2"0."!%B,!+%3" !(<"(% "A $?!/7&!!/ $1

56'6!

Page 9: Prakticka Elektronika 2003-10

(

'!W>F 6N(7.%+3<D ! % D # 3<D!#!n *4($'# 3<.%:'>N(>I!@( $ %#3<D ! ! k ! +;6I>A%+ *4($!#9 3<.@%B 6DB 4K( 0&K! k%

0@ 6A! 3<K(W #6DI6DA+M(>DK%+' IDA.3<K#9DM3<K!%D( 6I'!3<.%:#3<. 6A! 3<K%0(#@! +MW(.BDC@%

GG+D! W! !W '@W!!@'%7)?,77N!W! k7I#%0 k! 3<M(>DB>D.7C7F+K6DD6DC%Q !!`Db%&mW k! +K% 7) 7F )%

&(n!#BKKΩW(@! !'DΩ!' !$#!%:# 3<. ! '#!'@$ !%

!"A0

> ! ! !! !!$#!IK2AN/%.1(! (Q:*KCAB2KC2DDBC%7$#! !#'BI+D+.+M7C7F7A( 0&D0&K D.%7#lDB%

!$'n !' ! $# ' @7N7I6DF(6DN%+ ' @ # @/'>*<03<D3<K1%

+&?$"/'%0,0IJI

;!#' *4! !W3`Kb ! % <! *4(!' ) %+!

()%;k$# n$ ' *4m($ %+)$'k('%&#*Q03>*Q4,n'W# *4!## m !W/%K1%

2/"-"%/"

0& . !! kD.&)!((@#.BB5(k>DB%+*4, -5F.I ! kC.& !k %+!*4(%+ )@W! kMI&( )'@ ( m'%&(k !k$ W(?DU`Db%

5)! !)'?,77N7I'$# ! )

56>6 :(!N"

56,6/

Page 10: Prakticka Elektronika 2003-10

)7N! 6DF#'-3<D)7I! 6DN # @ 3<D%4+D(+. !'!!D.&()%4+D ' ) 7N 'H )()( % + +. )'7I $ %

<! 7N 7I 6DF 6DN $#!7N(7In'W#'%4+M % ; '>DK%:>DK'''W# )#n! # %

,5"

+$ m (!*4 !m%M%! k!!$!W *4X)!*4!!#

0&D#')!!##,%5)@ 'W!#!*4#,0&D #'0&D!#/%C1%

'%0,"'!6/!$

:n$! # %' 0&K! !WW2DBB5n$!%('$$@#W kW##%&( '%C& OIDB=BC>O-*, nW##@DB5%

+W k!#!$%;!# (!%F ! `Mb( kC&%- # W k! *<>KB.B *<>KB.D%*<>KB.BU*<>KB.D W k%

!2"7C,/+

5! n' W3<K(G+D7M6A6DI6DA+M>DK%+!$ !Wm# 6I!$!n!!' 3<K#,7%

;!:"(%C1%!

6D6K6DB6DI DBΩ6.6MD:6C6F6N6I6A MNΩ6DD I.BΩ6D.6DF6DN KKΩ6DK6DM6DC DΩ6DA DC*Ω

6.B ..BΩ+D+.+M MNBΩ+3O,6+4DBO4+BAC4,0?5+K MNBΩ+3O,6+4DBO4+BAC4,0?5>D>F MNJ=PFK&>.>M>A>DK DBB=)#>K>N KK=%>C ..J=PDB&>I MN=%>DB MNBJ=PFK&>DD MNB=%>D. DBBJ=PCB&7D7.7K7M DMDMI7C DCIDA7F7A DMBBN7N ?,7.5K7I ?,7.5K4D :>.KI/8>CMI14. :>KBI/8>CCI14K 8>K.NDF:=CDN3<D MBAK3<. MBDK3<K MBFB3<M *>KMBFK5+?D..BJO0&D 7+0K'C0&.0&K 7+0.'CG+D !/G1

;/

+$ @W#!%5 m '! %

!02 C

`DbSA$6I* !C&%+,APDAAA%DB%`.bT" A$6I+"'>*<0MBBB3%MBBB%%%MBAA%&'8, %`KbIJJKKK6K 6J6`Mb4)*%ZG !#+,D.PDAAN%A%

56&6# ("

56@6$!8#!

56%6$!8#G99

Page 11: Prakticka Elektronika 2003-10

&"7C$5K

+I NBXDK8IKB8&/NDJ&D&1%

D "IDCODFB*O

'oD8/oD.i1aIO.BB*O

'oK8/oMDi1%890I

X.B8XN8&/..&1%890I oCB&%9I D*ΩPI..=%(909I

B&≅B8B8&%(90I DB&P8%860HI

DC*Ω/BC81%.!0I NBDB&%/ F9 I \NN&%5099I [DK5%.!I A&/

%+03QUQ4I

IC2FB2..%SI BD.%

!,%:,!5"4

+! "Z

)*+",)*+-.

&!$W!' ! !$ "%G!#*<0=,44D%+#4D'!$ #'"G=,4/8=.MCGKDB1%+/_M5<_M.&%4 ' ' $#%+!!$"6.6M#H!$W! D*Ω%

:>C' '# 6D %&$ >C$ '$ %>C 4D/.C=16D! !'$$'%:'>D>.H! %0! !$W!>K%& ! !

!! % 0 $ DB&/ '1$ %&! !! '$$ CB &%& !!7D%< 7D###'/85&AA1 %

<'!'0*7 #'# "% G !@#8>$# !" !%:!$#!#' '%

? #QD

!,%!/"'/*( /! (0(!2L05/ (5$"!$0A(M)/*",M4/,!(M"MA!7(!:%&0':"M!:A)05(!2"!%6M2"7&!$3 "4&!(0 (0F7(0%,),!5055!!:.A)0544(!$0

56'6!

Page 12: Prakticka Elektronika 2003-10

3+! #<Q4%<' # @ A. 8

7>CBB*O '@I8%Q%.%!$ !

$"DMK8%&#'"!!'' # # #% 0!#'" !'%+ !.C&P8%&!!#.J5P8#'@'D.Ω%:! ! !$ /6NX6I1# IC Ω ' # DB&P8%

7! ">N>I /DDΩ1%4 ">A>DD%+'!!$##"6DB6DK% '6I6DD6D. ! %6'6N6DB6DK''#Di%+0LD@HB8/BICC&1B8&/BAIF&1%0LD0L.! %*!!GD.&! @H 88&/0LD1DB&P8%&#'GD ! $#!! '%6'! %+!' %

<!! !! %6!##$'#W!H!'%'NI?BC! %?4DBDA?4DB.D%<'! !'%7 !NN&! !! N & !$W! ' %:G. !!A&%

+!! $#!#' CB2CC%0'0*7!''!"%> !# # ' %0!! :*..!$'IC2FB2..%&!##'0LD0L.%Q!!$ 6I6DD6D.>.%

56>6 9E7,-B

56,6.0 F "

56@6 :(!

Page 13: Prakticka Elektronika 2003-10

2/"45&!/"4

: ! ! #! ' CBΩ%7 !#@%

+!! %!! ' !% + ! # ! '%7! ' %+6DB6DK%6'#BFDKC&%&# QD'#BD&BK&% ! ! 6F

/MN&16.6K/!1%: ! %

&! ! ! #%G!!$ ! CB*O%&#@HNB8%6DD6D.BN&%& XDB8%6IXBD&%<'! !$ !%&# 8&! 0LD @ /6D.6DD1%; '" !%K%

& ' '

! >D!'$$ '##'$$%& " !%CBΩ'%+! '$8>! #'' '%

!027%!01%+

6D ..ΩD.BF6.6K D.ΩD.BF6M D*ΩD.BF6C DBΩD.BF6F D.ΩD.BF6N CFΩDi6I6DD6D. CΩFML/-*16A MNΩD.BF6DB D.ΩDi6DK ..ΩDi6DM ..ΩD.BF>D>. .D.=>K DBB=%D.BF>M ..=%D.BF>C CF=%D.BF>F MN=%D.BF>N>I KK=%D.BF>A>DB>DK DBB=%D.BF>DD DCB=%>D. MNJ=PDB&%0*7>DM DBB=%>DC DBJ=PDF&%>D 8>;CB6L7D 85&DAA0<4.K7. K.57K :;.MDPF&.0LD0L. +40BD4D 8=AAA0<4.KQD 57IKBN5Q. 6,=DAC-+:*../-* 1

0

`DbZPPRRR%% P`.bZPPRRR%% P

Page 14: Prakticka Elektronika 2003-10

!,%:,!5"4,/"4!"%0

+!##' #!##%':D?:.6%4#!#%

#'(%4#' ($( # %

+>D>A 3<D%; ! ' D.8P

KCBO#3<D%&#>M':K?%;( #" ##%:( !!' (%<3<.!!!#! (!#'%;#

!"!#

$

/&!$"!% ,!024/"4 %,! 1"7&! 6%!/7&! %+%7(0 /%!*!""4&,!$01"4&%!0%/&6+ !52("!&!",%"!N5:"(!F6%!/7(!1+:54%(M!/!%!:"("F2/"4("4:/0!/7&!/5(0: /71,/7%"+%06%!/'&(!1O(454C1"((M!/'/5(5/"4("0%)$"4&/+A.A4&(!1O;-!&!!$O/!$0%14,!024/,!0:5$"0%,!. 1"!06%!/!0%!0%/0,!%!*!""4,!% &)$"4/+.%!7(!1+5%!0,!$0!/"+%(!%"'(%!0%/(" /7,/7%"M42,!,%"$/M:,!5"40(!2L054/ (5$"!$0A%,! 1"'6%!/'%+%7(/+/!)/"4:,!5"4!6%.&05,!0:/'&+606:!"!/'&:% !/1OP0&7:,!5"45/+6/"!!"!/'(:% !/1,!%,! 1"'6%!/'%+%7( /',/'" P 5!!"%0$!, "M"!(, "4(",54(:$!5(

56'6!(

56>6 :(!(

Page 15: Prakticka Elektronika 2003-10

56,6!(

(9

!'D.8PKCBO# 3<. % < 3<M !! !! (#%;!2%C2!#+D%7' "'#'?6#R%;(###' #!:M #%&# ##' D.'$%! !' oDC& ! 3<C 3<F%:'>DK>DI!! ( "%&! '"'.BKB&%!!! ' ''oQ %

!,%$0&7!"%0

7 ! ! !%+#'' !# ! ( ! ! '

%;! # "' ( ! !# %;' '!'##'475.BKB !!'' #!X.C&#' '!''%+! ! '##.2DCL M Ω% ' ! "'' '' ' ' # %

; # #' ! #475.BC.%4! !!' #o.C&! #MΩ#CBL%; 6..6.K!' %4 !#%<! !# %3 ' # " ! # %:( ' %&(' '%+"

# " ! # !' $ %

!,%",54&!:$!5

! !!! #' #!%& (!!#"7D%;"! '>.N>.I>.A%;" $ ( !''%&$( !"' #! # "%+ ! o.C&%; !!'$ ' %;H'"3<C3<F(# !!#'% ! .2DI&#DBB&5%&( ' #$% G(W %&$#'( # "%7

Page 16: Prakticka Elektronika 2003-10

H!!%+!' %

!"%0+'$#

!''∅ .%<'#!!''#' !!'%4''! !! !# ! !'$!!%+'W!!#%+!' # " # "%

' '! ! ''%4' $!$ !%+!!%4' (! #(!! # !"%+ !%+!!''#'

# "%4' ! 'Z<Q4?# '<Q46# '0Q8L<<=,6!# ' %6'!!##!(%

:"(%!01%,!,/"4!"%0

6D6D. MNΩ6.6DK DIΩ6K6DM ..Ω6M6DB6DC I.Ω6C6F6DD D.Ω6N6I DCΩ6A DΩ+D CΩ>D>A ..B=P*:4>.>C>DB MN=*:4>K>F>DD ..=*:4>M>D. DCB=*:4>N DBJ=PCB&>I DJ=*:4>DK>DM ..J=PCB&>DC>DI DBB=%3<D3<.3<K 4?BI.3<M 4?BID3<C NI?DC3<F NA?DC:D:C> 7+0

:"(%!01%,!$0&!0!"%0

6D6DA MNΩ6.6DB6DD6DI6.B DIΩ6K6I6DF6DN6.D6.M6KB ..Ω6M6C6F6.F6.N6.I I.Ω6N6DC6.A CFBΩ6A6.C6KD MNΩ6D.6DK DCΩ6DM DΩ6.. FIΩ6.K KKΩ+D CΩ >D>DF ..B=*:4>.>A>DN MN=*:4>K>DB>DI ..=*:4>M>DK>KB DJ=PCB&>C>DD>D.>DM>KD DBJ=PCB&>F>K. MNJ=PCB&>N>DC>DA>.B>.K>.M>.C>.F>KK DBB=%>I>KM DBBBJ=P.C&>.D>.. ..J=PCB&>.N>.I>.A MNBBJ=PKC&7D "86DBF3<D3<.3<M 4?BI.3<K 4?BID3<C NI?DC3<F NA?DC3<N3<A 475.BKB3<I 475.BC.:D:.> 7+0

/0+12!3+4567,$*.84334997:3+;<433497:4:+37=>4=>43.?")0@.

A=:71*+),>71*.

56@6 :(!( ("

Page 17: Prakticka Elektronika 2003-10

"

&"7,(+

.!!I C&/ 1%8Q9I "DKC5

/$.MB51%5I %/ I

DB2?,7%

+I .DB%(9I ' %+0I N2FC %

!,%,)4%!5

*!$! ''$ #%0 !

!"#$$

!"!(% !024%5$"!"4$7 +O0&0$6"4&"%!.5ON/+6/",!"!((-, +"0 7(0"%/"4O$.%$!$(P0%,!)$"'($!0&!/7/'%1%-,!&+60544(%+/$ !/'(%/M (70%!0%3" :F!0/+./!)4 7%,"04(!"OF14(2/:"":/0,!$!6"':/00(&"7(0(!"!(0

" # ST %4'.DBP%O# # ' "# % :# ' !! %+ " ' %!'' W '!' '%

!,%*0"

+# >,&B 3<. )8>7%;#''''3<D/ DDB1%+ 3<K3<./!#&%D3<.)(8>7!#%B3<.)(8>71%&(3<K/#&1U)8>7$!$!%6' +D >D6.3<M! # %

+' # 3<. )8>7# @!"%&)3<D !(#"/''-1%+ )8>7BBBB%&(%D/3<K#&1%B%+ )8>7%G) DBDB/3<K#&1%B%D8>7)%5$ !p4 6,D#&3<K4D6K%

!,%!"%0

($#!!$'Z6 /6,D1.'/:D:.1DC'/7DD7D.1D%7

56'6!

9

56>6

:(!

9

Page 18: Prakticka Elektronika 2003-10

'

+D/'1%;''"MD ' %

G!'6D6K'7DD7D.%+ '>D>.4D +D%G!!'3<D3<M 6,D':D:.%

:"(%!01%

6D6K ..Ω6. MNΩ+D DBBΩ

>3+-04.%CI*?<->D MNJ=PFK&>. ..B=7D7DB ?,7C-7.7A ?,7C6

!,%:,!5"4

&(! !#>*<0CCC%G!#!( .O%+# "!.BB'KBB%:!>. '6D6.%;(#!6K##4D%G*<0=,4+ 36=MABC## '/CC&PNC5P.BBL1%G ''" ! !( $ # ! $'!! %66M' '4D'''%

: ! $!!#$ !'XD.&/XF&1:D%; !!7D%4('!#!>D%4$ !H! !%: >D''!

'%&#$!':.%7$!' # !%D%+$'# !%D%

!,%!"%0

+'!''/4D'1$#'D%+@U%H!%:!!%44D! DB5%+ $ ' ! $ %> ! ( $*K%+! *K !''!$%:':D:.'!!''%7$! '$ ' :* DI% & '! ''':D:.%''!! !

7D.7DD DMDMI4D 8>CMI>3<D NMO>M.3<. NM?0DAB3<K NMO>NM3<M NM?0DM:D 56:DKBP.:. 56:DKBPK6,D ONBBQBF>-+0D -BBM

% &'$((

!!5$"!$0&7:,!5"4/:" !5!"&$:(&"'

6( !/',)0A!/1%(M!/'&%/M F'%,!024//0!.(!6 &"6!(!!+ &'&!$!0!"%05!)%0/:$!."!%F ( 7 !:(M+F ",5"4 = 2 /-",!% $"4 )$M")0A!/1 :,!024,!%,4""4O:"'&/!/"'&%/M $

'' ' %+ "!$! ! !%+H ' ' (!#%+!!!%

:"(%!01%

6D .NBΩ6. MNBΩ6K CFBΩ6M DCΩ>D MNBJ=PDF&>. DJ=PCB&>K DB=P%3<D >*<0CCC7D7.7K DMDMI4D 36=MABC> DE*K:D:.ABY7+0FK::*DI

/571*0+12!3+4567,$*.84334997:3+;<433497:4:+37=>4=>43.?")0@.

56>6 :(!

56'6!

Page 19: Prakticka Elektronika 2003-10

(

G !' $#!% O ! # # " /% D1 #(#$#?*DKNBB/?*DKFBB1 # ! ! " Db!

!@P .b%4'! #" / !##1$% %

7$' !Z .KB &P.2 DC &H oDC & #

oDN &%+!# "#(&></"&><1 ' "oDC &$$ ! #$ ' / ! #oDN &1%

O ! !$W# " " "# %

;! ! ! /% K1 ' "oDC &' '7C7I ! ! ! ! (! ! %+ #!oDNoDI &/%M1! ' ( ! !# % 4!'("'#/ ' !' BD &1 #"''!'$!&></ ?*DKNBB!KB:1%

+6+D ' ! ! /%oDNC &1%& ( U6DD# ' ' ;7DD%+ ' 6+D #!#%

^&>< %+'&><! 3 CB L/ 1%G!#'!!'(oDNC & 2 %6 # >D /MN =1%4 '#("')# #% ? ! '.B O.B O "?*DKNBB>5KBIB !2.BB.CB O%4'! #' !@ "(! &%46+D /% D1 "%*! ,>5KBIB 6N#! / #! !( 1%

5 ' '"!!;#%

) * +

, +-./

0* !! 1 * + 2!34 /34 /#1 &* *- 5 !$ * 67 &-894:;< =(' #(> 9?334@ & >! *#)A:B44-

56'6 9(

56>60H96!(',A('>

(0

Page 20: Prakticka Elektronika 2003-10

! ! ?,7 !; (D & ?,7 DF &/ ! 1%4 H #" # /! !(4D6A+D+.6DK1 $" % + !!'D.DK% + ' ! $# !"%

:"(%!01%

9( 6D KBΩ6.6K DBΩ6M CDΩ6C CDΩ6F ..BΩ6N .NΩ6I .NΩ6A CFΩ>D MN=>.>C DBB=6+D DBΩQD ?*DKNBBQ. >5KBIB

$0H(6D KAΩ6. DCΩ6K6DD DBBΩ6M ..BΩ6C6F6A6DK DBΩ

56,6

!V'%

56@6!V'BHV'7

56%&6 :(!H9" 9(

56B76 :(!H9" 0H9

+#/%.1! # !" '! ! $ ! % ! '('

' !!O%' # ''6+D6+.%+' !! $ #7K?,7%&(

Page 21: Prakticka Elektronika 2003-10

6N6I CFBΩ6DB MNΩ6D. D.BΩ6DM6DC FIΩ6+D6+. DΩ+D+. DBBP>D MNB=7D7. 854MF7K 360C4D 8>CFB84. 8>CCB8QD 4?BIM

!V'% 6D D.Ω

56='-6 :(!H9" !V'%

56'''>6 :(!H9"

!

>D>.>M DBB=>K D J=>C>F MNB J=P.C &>N>I DBB J=PDF &7D7I :cDKBPIBDMBBN7A ?,7+D+. !46D L?MMD..QD NIDCQ. NADC

$(!6D .MBΩ6.6D. MNΩ6DD ..Ω

6+D CΩ>D>DD DBB=>.>K>D. DB J=P.C &7D7DD ?,7QD ?*KDN4QDD NAD.;7DD C&F

0

`Db : '?*DKNBB/31%

`.b(KBC !# ! D% %AD%O,?DAAC%

56',6$0(90

9(

56'%6$0(90

0H9 $>

56'@6$0(90

0H9 $'

Page 22: Prakticka Elektronika 2003-10

56'6! 96

*%. @4:

&**$

%. @4:1 1 > *(> !-$ & !> * -5C1*1 @ DE- !> > ( * *-

:,:&ABK "2 @ !# % G ' !%&' 2 ! '" %+ ' !("# @ ( !" ! "%: ! H! $ (#" $%G ! ( 2 ! ! MB i%

6,:&ABK# ' $ (554.BD+,.KP.BB.%

&"7C$5.!0I .2D. &PDBB 5%9(90I BDD &%2"(I

C OMB OoB. 8% I A8%599:(0I D.B8%U9 I K i%

!,%*0":(

# "!! # '

%! % ! (!$'!! ''# '( % 0$ " # '!( '2!('#$'%4! ! #$% + ' ' '' $ %

+ # " ! (!$%

& ! '" # ! .C&/$#W $' ! F N &1%&!#6DD6K7D>D% + $ 4D /4.1 ! # ! $@H%+! ! ! $ CB i%+"$.B i%4$DBB&'

Page 23: Prakticka Elektronika 2003-10

56>650 :(! 9

' %7 " $ $# ! %+ $ ( % +! /+>IMN _ M2 +>DN1 !'%&'! $ $ % + ! "+>IMN%<!'$D & 6I6A 6D/D Ω1$ 6F 6N 6DB/MNB Ω1%02 "# %+ '$ DC i!$ ''''"/.C &$ 1%

=' '>C>.B% G H' ($ ! ! %+ ! %'%:'>M ( ! !%<'"6C%

G!!#W# %4K!' 4M! !%d'#.. &4KB. &4M% 4' %;# ! ! FB 5%+! ! ! 4M% !!!%

%/"4Q

+!554.BD% G !' '%+!!''">M>.B">C>DK! !'/1%# 2D &%; # " ! K2$/. i1( /&K1%+$ ! 3<'%7#!!# @H% +! ! 6.

#/KK *Ω1'% ;!$# !$ ! !#% + ! '>C >.B%6'6C! ! ! "%&K !6C KA MN ΩDB Ω%+ '!254.BDD &('6C!$ $ /K i1%+!>M $/F i1%7(54.BD!@H/#1' !% 0! 3<D# %< '!DBKBAB.CBNBBO.CD...O%

&"!"%0

+!!H :*IC%<' ( ' "$#! %7'7.!%<'!!#!%+ ''%

Page 24: Prakticka Elektronika 2003-10

56>650 :(! 9

:"(%!01%

+8-7-%D2 MNB Ω 6DBK2 D Ω 6DD2 .. Ω 6A.2 CF Ω 6FKN2 .. Ω 6KA2 MN Ω 6M

+8'>-&M2 .. Ω 6I.2 CF Ω 6N.C2 .. Ω 6.D2 MN Ω 6M

28-7-%DI2 DB= >MD2 DBB= >DKD2 KKB= >DMD2 D= >DCD2 KK= >DFD2 DB= >DND2 KK= >DIK2 DBB= >DAD2 ..B= >.B

28'>-&D2 DBB= >CD2 KKB= >FD2 D= >ND2 KK= >I

D2 DB= >AD2 KK= >DBD2 DBB= >DDD2 ..B= >D.

+#+>'>A2 DB/KADC1 Ω 6CD2 I. Ω 6DD

* M2 DC J=P.C & >D.2 DBB J=P.C & >KM2 DBBB J=P.C & >.

$"9" DM2 ,CCK. 3<DD2 +>IMN 3<.D2 8>K.NMB0*7 4DD2 8>KKNMB0*7 4..2 87DKCDF 4K.2 87DKFDF 4M.2 DMDMI0*7 7D.2 :cDKBPIB 7.D2 ?,7M 7KD2 8;&CC>.B0*7 7M

5 9" A2 4+ DFBDB ΩP-D2 H:*ICD2 ! .KBPD. &PBK 5.2 > D2 ! .D

A2 %. A2 #M

;/M

6 !! '!!# '( "" '! # @ %

, ,:&ABK! '%

8# ! Z+<L,6O<Q0,%%%+K.DP.B NDI BB< :'Z FWK96KKK6K96% Z CAF .KIAFFCCIFFFBAN%

0

`Db :' Z-*, -,0,?,>46<3>0O2.BB.%

`.b 8" A T6I554.BD%+ .P.BB.%.FKP.BB.%.F%

Page 25: Prakticka Elektronika 2003-10

#@'! +, ! $$ @ /! ' DK L1D.&/' ! ! ! ' DKI &1! ' ' !%4 ! '!! ($ #!''#$] '% &'!#"

$ #" 'W ' # #"%

5 '! ! XC & # XD. &%&' ! # ' ! $%

R,/

7#!$@'H! #%* ! '!XD.&%0$DKC&($ # ' %

+! '$#''>'%'& !!!#'%; ' !

'%<! ' (% 0 # XD.B & / DKI &1$ %

G # !#MN ΩPFL/B.C51%+!!# # !$(#%;!'$%

+ ! $ ( '# D. &(' '' DB & !% < (XC &('"F &''W %4!!$! ]KA ΩIL#XC &%

5'' '# !! (2%

; '$ %'# .CB5NC5%

* *F1 (1 '

, +-G

3 "4

567600993 N04

56'-6! 9!#X@=@

56''6! X8,,=X8,=,

56=65 G(6$H( 9H! G:(!G 9(! AH0!:9(

"0!9:9!!:0!

Page 26: Prakticka Elektronika 2003-10

0 (KM&(! ( %4 ' '%''!#D.DC &DKC &%;'$ " % G $ '! $$(XC &%

Q"" $%<#XC &(! ! (# $!#"%+!$#!!' #' # !" g<(XC &!'%

+ ' W $ ' !#!!S TXC &(!! ' ! W XD. &($]!!S"T%

&'$ $!D. &(%+ W '!DMC &# # !$(%

Q !" ( ! ' ' # $!'DKDM &%+!XD. &((#%&( !! ( %;! ! ( ! $ ' ## $ C DB i '$ 'W '$%+!$# $ !'%

6'!!#(!$$%&'$$!DMC &%+ DKCDKI &%

d W " # # ( '!(D%

+!!(XD. & $! % ; DKC &(#%+!" $ # /$ !1'"'.CB 5%4'

!%Q"!# ]D.&(@g

0!'!$ ! # 2N5!" ! " 2%

4@'!'! # $ !($ $! !#$ N 5 # !'('%

R,/

4 @' ! !$ %G !$ ( ! #% + ! $ H XD.& !! " 2%* # '!%

;(' $# ! !# $ '#"%&'!' !XC&('' ]$' ' %QH '/! 1 g4 %

&'! H '(XD.&(#!".C!'(XC& ! $%+! $# ! ( '''!'''XC&%G! "!a'0 'DC5## %*"'! (*86KBMC''! " (XC &( %

&"!#' " (!! "O,e=,4 !! # H%3! IJJKKK6Y@96JQZ6%7!!!# !$# %

7 '! (' "XC&XD.&(

56''65(990P"F3 "9H04[9 G !":0

Page 27: Prakticka Elektronika 2003-10

"

'%+!!]C&(]D.&(!!! $ !! %

! !# " !#'" XD.& !$ (" . % G$$!(! ""D "BC "!$!$%& ! '$ %O (# !"%

+! $ H# "XC&(#' # ..BB J=PDF &% +#'!)# DBB =%+"''#".CM %

4#!# 'DKDM5/1!$ %< $ ' # ! ! "! ( (%:" $ $! DK&%

G$! %# %8# # /

1 !!# !# ( # %

4 ! # ! ! %+'!( # ! !' !!("@%G$ ! ! #$ ' ! /1 !$#"%4' " $ !'$%

Q '$ ! /.BB L1 ! '! ! .CBKBB L ! '@$%

,2!!$$" W !%;'$!! 54! ' ' ' !! # ! ! ' /$ '1 ! ($# !% G !! !$ ! ' !$$ ! (H# " !(! %7#!DI5%

+'!# ("! !

IJJKKK6Y@96JQZ6%! !! @'!+>%7$ @ ' ! KKK6KQ6 J>9JJ9'6%

+ " !'! @! %G # " #"$%:'$ !@$!! S'T ! '%

&(# !$ (@#!'!!!! (+> ' /@$ 1 '% 0 !(! #MBFB L' !'%'! ## !" ' '! '!'%'' !S(T! %&("(%

7! ' # $ $8 # @ !" # ' ''%

56'>60[% 30 ['> 4!(

56',6F93( 46("!!(0 G99( F9A! 99

Page 28: Prakticka Elektronika 2003-10

'

!"%0<''8>!

' ' 4,0?50 / ! (^61 % M%: ! " '>/% '8 !(# !$ !1 ! ' '(! % :#'!$#!'8!%M'>%N%7''$ '''' %&( !'' !(0*7 $ %< #'!'8%C'>%I%

I/$"4$!,!/!:0<!

' '%6!( (/%+,MP.BBK1:D:.!#) '/74*=1%Q' S>T !$ !! !D. .B & / X 1%&(! #'%'@MMC. &%<! ! !'!!%

&'#'$ )% 7 ! ! ) ' qq STBBBB!$ ST%+ !$ IqSTA%Q'8$ 6DDD /DIB Ω1% #$.B &%;#" $ & / #$C. &/6DDK6DDM1$;' '7DBI / CF &"#C. &1%

:"(%!01%9" ";I

6D6DF6.D KKΩ6.6I6DI6.K6.N DBBΩ6K KAB Ω6M MN Ω6C6.. .. Ω

6F6.C MNB Ω6N6DN MN Ω6A6DA KK Ω/BF L6DC D *Ω6.B6.I6.A MNB Ω6.M6KD CF Ω6.F D Ω6KB MN Ω/BF L>D>.>.D KK=>K>M>C>A>DN>DI>..>.K>.M DBB=>F>N>DB>D.>DK .. J=>I DBB=P.CB&>=C>DD MNB J=PDF &>DM ..B J=P.C &>DC>DA MN =>DF>.B ..B=>.C>.F KA =PCBB &7D CD &8;&CC>C%D4D 8>eC.DF4. 8>ICN4F4A 8>IMN4C4DB 8=.N4N 8>eCCDF4I 8=.FQD +3>DF=F.IBMP+Q. *4IINB73?QK ?*KCI0*7QM NI?BCGD M' $'G. 0>7DF:D:. 6GM+>89D KCN *O6&D ,6;>BN7:KAD:7+0 %2

9" I

6DDK DBB Ω6DBM MN Ω6DDB KKB Ω6DDD6DBD DIB Ω6DD.6DDM6DC6DBK D*Ω6DD.5 MN *Ω6.F6DBB D Ω6DB. FI Ω>DBB DBB=P.CB &>=C7C 850IC7DBI CF &8;&CC>C%F7DBN D. &8;eIC&BD.7M7DB.7DBK7DBM7DBC DMDMI7DBB ?,7K 7DBD7DBF DMBBN4DBK 800..A4DBM4DBB4DBD 8>IMN30<DBB :+>MC.0*730<DBD :59cMDM00*7G+D M' $'0DBB +74.DD.>0DBD .2K' $'

9" ;I

6CB .. Ω6CD KKB Ω6C. I. Ω6F. DBB Ω>CD ..B =P.CB &>=C7CI CD &8;&CC>C%D7M7FF7FN DMBBN7CB7CD DB &8;&CC>DB7C. *8F07CK7CM7CC7CF7CN DMDMI30<C. 30<CK +>KCM0*7:CB 6,?,*+C4CB 8>IMN

!3(!/"4!006

"'%& $ !%! !!%

."-1 ;(! (Z

• # !

• 'qq%1 7 ( %

+ /%KF1! !!#$# / !1Z• # !(

• 'qr ! # '#)

• '

• 'a ! MC ! /r1%

1 ;(! !!#%+ '%;$ ! % K._B DC% (C ' 'q%6!)'/

$ )1 !ST$ ! '#) ! )%+!"%

9. "-"B• +' (#

"!' )%

• +' # "!'I!!$ "/%BB.DKFKA1! &c*5;s%

• ' / 1!

H *?A, +-? *

3 "4

Page 29: Prakticka Elektronika 2003-10

(

'#)"!!%&'! ! "

(! ! r/rrrDr.1%+# # '# )$ !$ "%

=.C*"-!USATKC'% 4 ! )74*=IH! '# )%

6. "- A+'/

1 LRAC!$/e+1%G 60.K. #% ''.C (! ZZqq/Kt)1/Dt)1KDM/Dt)1Au_v%

':"(,!3(!/ "'&,(O!00

77D><<<<<<E7++9F<E7D5 GH

0DA 2222]" '! D /_D1 (.(/_.1 # /_B1+' /#!'1%+!#.B% ! " D ABFp&Z BBDFB

BDDNB.BABF

97E7D5+I+J GH

;'/1' ! # +wx*<g ABFp %&Z .BDDD+'%ABFCCp%&'DDDABFCC%%%

9D99 GHE7D5+J+IEII+EI+*KEI9%%!! D/.D1./..1%

:qZI $r $ rD*K$r.%

^!)! '!U/1]!

% 7! )' KCB ICB O ( $ FB %/6)I ]!'"$@]!!')'%1

+ BCCB /KD1%&'''!$!)! %4)! %

+ ! ' /# @ 1! %

=E7D5 GH_ ' _BCXtBC`b%

+_B!BC_A! 'C%

=9E7D5 G:H_ ' _DX/t.1%

+_.C%(%+_B! %6DC%7s?:<&yC ''q%

=="E7+J+I G7H

Q _(B! '%Q ' '! D.K' / '1% _q%&SFBKD.KMCFT!D! CCC%+'SCCCFBKD.KMCF/K1q T%

=6E7D6 G7H

+ ! % _.%&SBBMAD.KMCFT!D! CCC%+'SCCCMAD.KMCFT%

=4)))))E7D5+J+I G7777H

O%*#M''rq%

+<;<6 ' W,,+6<*g

=3E7D5+J+I GH

^ '! ( qr% /+qr_qq%1

=:+=>+=5+=7E7D5FE7D5+I GH

^ ' / @1% (" r %+<;s*:5Z ' )# )% !IBIMABAMB%+KNIrKIArKA(B%

>J+

!% %O'!# " !' # %+<;<6 $ &$g

5Q

A! )$/!1%

&"7,(+!00

I)74*=DBBPDBB

%/99(99I

FBB Ωo.B i%.!+T'G A<?>@ I ([DC J5

'[DB 5[DC 5%

3X 90P'% 99 '%E6 $ 9 9 A!99H\(!"64

.!+T';I W#!D..B &PIB 5/. &51%

!X)]!%

$N9I [D 8PFBB Ω%#I BMBY>% ]9I

KCBICBO\FB %

3" :!00

5 ]IKBBXFBB PM.C O%

$" (]I#M.C O%

$ ]I KBBPM.C O%;(]N(I

Nt CB PM.C O #

%;(]""(I

KtCB PM.C O$#

( %

/F""ICBPFBB O

'# '%

$ :IKtKBB PM.C O%

7$ KKK66J!! '#+3>!W6%

Page 30: Prakticka Elektronika 2003-10

D$ *

HI

1>* $! -J1 *$ *C(! $!C (*2=C (2 > &* -

< ! F.&%4 ! "# ' #$# %7 $#!! ' '!%& '$#!'' ?,7%7$%

7 $# ! #!Z+<L,6O<Q0, % % % +K.DP.BNDIBB<:'%

:"(%!01%

6D DBΩ0*7D.BF6. FIΩD.BF/46.D.16K MNΩD.BF6M6C KKΩD.BF/46.D.16F .BΩ46.D.4D4. 8>KKNMB8>IMN84K 8>K.NMB8>IBNMB7D7K ?CK06>>%7M 8;eIK&KF7C DMDMI7F7N 8;eIC&CF>D MN J=PDF & %>. D J=PDF &%>K DBB J=PDF & %

56'6! "

56>60 :(!09"

3!4

*:% !/1. $4 K":%!!/7/'!"!/7:% !./1+$ !" $ %/4S. &" 0F Q= %"#TF!651FDQ1

37!!1!'#!$#!$$P$$?$"$"$#Q3$?!$,! Q7!8$Q1,"R/1$,$# 81!8 !'#8#8 !1:"$#QPQ?($$ !"$!"Q$P!$"$,!$?#$

<1$ $1!$?# $ $" 1! $$P"$!">=S(5=S(%=SP$$0T/U6B$"$!"V= S()=S%=S

7!/ !(0"/U +$ !" $ %/4S . &" 0F >%"STF!651QD FQQ1

E!,1 $#7$P"$:!1$$,,,'!?$!D&$1 #!$$,0/S4$< #7?!:(7! !$:?!S4$$ $ $ D& S&>LS&*TS/;%N;2N06NBM$ ?P"$Q( $1D&1$$,,7!!?!W7! :! E(1$"$!$?D& $ , $,

! "#$ %"&''''( &'")*+,)'+&&")*+,&-&-)". /)*+,))**%0 $ 12$3)4"( &" ( 355"(678%&"97: 3&*"; "< 1" =1>33 ?1" @"?&' A3< ?B"'+''&$ "C. /'%%-'&&)-)

Page 31: Prakticka Elektronika 2003-10

31Praktická elektronika A Radio - 10/2003

To jsou úvodní slova z popisu kvalitní-

ho vf zesilovače pro 2 m pásmo, který byl

zveřejněn v 1. čísle známého časopisu

DUBUS z roku 2002, od Petera Hoefsloo-

ta, PA3BIY. Jak dále konstatuje autor,

problémy nízkošumových zesilovačů jej

zajímaly odjakživa a jeden z prvých, které

navrhl, měl dosti podstatnou závadu - os-

ciloval. Dnešní moderní polovodičové prv-

ky umožňují dosáhnout dříve nemyslitel-

ných parametrů jak po stránce šumu, tak

zpracování silných signálů. V následují-

cích kapitolách bude věnována pozornost:

- teorii poměru signál/šum z několika hle-

disek,

- dosažení velkého dynamického rozsahu

předzesilovače včetně stručného přehledu

současné techniky,

- návrhu „ideálního“ předzesilovače,

- obvodovému řešení a praktickému pro-

vedení,

- stabilitě,

- dosaženým vlastnostem u navrženého

zesilovače.

Poměr signál/šum

Co nejmenší šum je zcela logický po-

žadavek na první stupeň každého VKV

přijímače nebo přijímací části transceive-

ru. Je však třeba si uvědomit, že žádný

zesilovač nevylepší poměr s/š, který na-

měříme na vstupním konektoru, tedy šum

přicházející z antény. Naopak - jeho zhor-

šení je definováno právě šumovým číslem

daného zesilovače. Pochopitelně se sna-

žíme, aby šum na vstupu byl co nejmenší,

i zde je však určitá nepřekročitelná hrani-

ce daná galaktickým šumem. Poměry si

nejlépe znázorníme na obr. 1.

Šumová úroveň, kterou dostáváme

z antény, je závislá na okolí a na kmitočtu.

Tato úroveň současně udává minimální

úroveň užitečného signálu, který jsme

schopni přijímat. Jako zajímavost je vhod-

né uvést tabulku okolních úrovní (v dB

i stupních K) pro 435 a 145 MHz - ve dru-

hém případě jednak v podmínkách neza-

mořených průmyslovým rušením, jednak

v městském prostředí (tab. 1). Každý

šum přicházející na zesilovač znehodno-

cuje výsledný poměr s/š. Minimální okolní

šum můžeme definovat buď v dB nad ter-

málním šumem při T0 (= 290 K), nebo vy-

jádřit v odpovídajících stupních Kelvina,

při kterých by měl termální šum stejnou

hodnotu.

Pn = k.T.B [W; Ws/K, K, Hz] [1],

kde Pn je šumová úroveň, k tzv. Boltz-

mannova konstanta (1,38.10-23

) a B je

šíře pásma. Vzorec [1] popisuje poměry

mezi anténou a předzesilovačem jako šu-

mový výkon Pn. Šumy přicházející na

vstup se sčítají a v zesílení G již žádné

šumy neuvažujeme - ty jsou transformo-

vány na vstupní úroveň. Uvažovaná šíře

pásma je obvyklých 2,4 kHz. Signál

130 dBm odpovídá výkonu 1.10-16

W.

S použitím uvedené rovnice T to odpovídá

při šíři pásma 2,4 kHz teplotě 3019 K.

Dynamický rozsah

Velmi potřebná vlastnost zesilovače je

schopnost zpracovat silné signály. Pokud

budou přicházet na vstup jen slabé signá-

ly, žádné zkreslení či vzájemné ovlivňová-

ní se neprojeví. V tom případě není ani

nutné nějak omezovat vstupní šířku pás-

ma. Jiná je ovšem situace v případě, kdy

kromě slabých signálů se objeví na vstu-

pu i signál mnohonásobně silnější. U širo-

kopásmových zesilovačů to může být

i signál z oblasti mimo potřebný kmitočto-

vý rozsah.

Podívejme se, jak to vypadá se sou-

částkami. Běžně užívaným aktivním prv-

kem pro předzesilovače je tranzistor

MGF1302. Lze s ním dosáhnout šumové-

ho čísla 0,35 dB na 145 MHz, ale odolnost

proti silným signálům je malá - IP3

se po-

hybuje v mezích -7 až -13 dBm. Některé

dříve používané typy jsou z tohoto hledis-

ka výhodnější - např. s BFT66 lze dosáh-

nout IP3

dokonce až +10 dBm, na druhé

straně zase jeho šumové vlastnosti jsou

horší a šumové číslo takového zesilovače

se pohybuje v oblasti 1,5 dB. Občas se

někdo pokouší experimentovat s výkono-

vými GaAs FETy, jako je např. MGF1801,

a u těch je situace příznivější. Šumové

číslo je v oblasti 0,2 až 0,3 dB a IP3

podle

typu kolem +1,5 dBm. Současná moderní

součástková základna vyvinutá zvláště

pro technologie PCS (Personal Communi-

cation Systems) jako DECT na 1900 MHz

a GSM na 900 nebo 1800 MHz má vyni-

kající vlastnosti i pro kmitočtovou oblast

VKV zajímající radioamatéry. Dřívější di-

vize polovodičů firmy Hewlett Packard

(dnes Agilent) vyvinula sérii polovodičo-

vých prvků PHEMT, se kterými lze

dosáhnout šumového čísla kolem 0,5 dB

v oblasti 1 GHz při vynikajícím IP3

+7 dBm.

Každá výhoda je ovšem na druhé straně

vyvážena nějakým nedostatkem. V tomto

případě je to velký proud elektrodou D,

někde mezi 40 až 80 mA. Pro síťová zaří-

zení je však větší příkon málokdy limitují-

Vf předzesilovač

s malým šumem

Zde popsaný zesilovač využívá nejmodernější technologii prvků PHEMT,

umožňující sestrojit zesilovač se šumovou úrovní pod 0,3 dB při vstupním

IP3 +2,5 dBm. Takové parametry jsou unikátní a dosud žádný komerčně

vyráběný předzesilovač pro dvoumetrové pásmo jich nedosahuje. Navíc,

zesilovač je naprosto stabilní.

Tab. 1. Poměr s/š na vstupu a výstupu zesilovače

Obr. 2. Schéma

zapojení zesilovače

V tabulce jsou uvedeny údaje pro příjem signálu s úrovní

-130 dB (odpovídá podle vzorce [1] teplotě 3019 K ) při šumo-

vém čísle zesilovače 0,8 dB (= 59 K). Když zmenšíme šumové

číslo na 0,3 dB (= 21 K), získáme drastické vylepšení pro pří-

jem v pásmu 70 cm (např. pro EME spojení) odpovídající asi

3,5 dB s/š, ale v městském prostředí se vylepšení parametrů

předzesilovače prakticky neprojeví.

při šumovém čísle zesilovače 0,8 dB 0,3 dB

vstup výstup výstup

okolní úroveň [dB] [K] s/š [dB] s/š [dB] s/š [dB]

nízká, 435 MHz 0,15 10 24,8 16,4 19,9

nízká, 145 MHz 2,28 200 11,8 10,7 11,4

vysoká, 145 MHz 8,97 2000 1,8 1,7 1,74

(město)

RF in

ATF54143

con.

(okolní šum + šumové číslo zesilovače) x zesílení

G+

zesilovač

signál x zesílení

šumová úroveň

na vstupním konektoru s/š

úroveň signálu [K]

okolní úroveň šumu [K]

šumové číslo

zesilovače [K]

Obr. 1.

Page 32: Prakticka Elektronika 2003-10

32 Praktická elektronika A Radio - 10/2003

cím faktorem. PHEMT je zkratka „Pseu-

domorphic High Electron Mobility Transis-

tors“. Tato struktura bývá v literatuře zná-

zorňována jako oboustranný list, ve

kterém se elektrony pohybují od S k D.

Stabilita

Jak se nakonec ukázalo, největší pro-

blém byl se stabilitou navrženého zesilo-

vače. Použitý FET měl mezní kmitočet

v oblasti 15 GHz a na VKV je jeho zesíle-

ní větší než 30 dB. Oscilace se prokázaly

v oblasti 2 až 5 GHz podle Murphyho zá-

kona v momentě, kdy byl celý zesilovač

zakrytován. Oscilace zapřičinila indukční

vazba mezi elektrodou S a nevhodným la-

dicím kondenzátorem ve vstupním obvo-

du. Bylo nutné přidat trimr a sériovou in-

dukčnost do elektrod G a D - pak byla

stabilita vynikající, což prokázalo měření

v rozsahu 130 MHz až 10 GHz.

Návrh ideálního

zesilovače

lasti 0,1 dB. Problém je

pouze v dobrém přizpůso-

bení anténní impedance

(50 Ω) ke vstupní impe-

danci tranzistoru, aby zde ztráty byly co

nejmenší. Musíme proto zajistit, aby byl

co největší rozdíl mezi šíří pásma samot-

ného vstupního obvodu (cívky) Qn a té-

hož umožňujícího pokrýt požadovanou

šíři pásma se zapojenými ladicími prvky

Ql. Cívky mají na 2 m pásmu Q v rozmezí

300 až 600; když dosadíme pro pokles

3 dB šíři pásma 20 MHz, bude Ql = 144/

/20 = 7. Za těchto předpokladů bude ztrá-

ta mezi 0,1 až 0,2 dB. Obecně je ztráta

na vstupu popsána matematickým výra-

zem

IL = 20.log [Qn

/(Qn

- Ql

)] [2]

Zapojení

Schéma na obr. 2 neskrývá žádné

tajnosti. Vstupní obvod sestává z kapacit

C1, C2 a cívky L1, vinuté měděným po-

stříbřeným drátem ∅ 2 mm na vrtáku o ∅6 mm. Při vzdálenosti mezi závity 2 mm

dosáhneme Q kolem 500. Indukčnost je

65 nH. Šíře pásma pro pokles -3 dB je

nastavena na 20 MHz, což je dobrý kom-

promis mezi selektivitou a ztrátami. Na

100 MHz je zisk snížený o 12 dB ve srov-

nání se 145 MHz a přídavný útlum pak

bude 0,1 až 0,15 dB. L2 a L5 jsou nasta-

veny experimentálně tak, aby k faktor byl

větší než 1 a nedocházelo k zákmitům, L2

je zhotovena z CuAg drátu ∅ 1 mm, má

1 3/4 závitu na ∅ 3,5 mm (použijte vrták

tohoto průměru) a je zapojena jako můs-

tek mezi elektrodou G a ladicí kapacitou.

L5 je velmi malá indukčnost v sérii s elek-

trodou D (asi 4 nH). Je tvořena kouskem

asi 4 mm širokého holého pásku spojují-

cího D s R9. Indukčnosti L6 a L7 - 1 závit

drátu ∅ 1 mm vinutého na vrtáček o prů-

měru 3,5 mm se stoupáním 1 mm. Použi-

tý tranzistor je FET typu ATF54143 a po-

třebuje kladné napětí na hradle (G). Je

využito aktivního zapojení, které zajišťuje

konstantní proud mezi 60 až 70 mA, te-

koucí přes R6 hradlem i při změnách tep-

loty, a změnou R6 je možné jej ovlivnit.

Konstrukce

Celý předzesilovač je zapojen na des-

ce oboustranného plošného spoje.

Vesměs jsou použity SMD součástky,

v každém případě tranzistor T1 zapojíme

až jako poslední, cívky L6 a L7 jsou

umístěny z druhé strany desky s plošný-

mi spoji, aby nedocházelo k nežádoucím

vazbám. L3 a L4 jsou umístěny pravoúhle

k L1, případně také z druhé strany desky

s plošnými spoji. Na obr. 2 vidíme prove-

dení plošných spojů, na obr. 3 osazení

součástkami. Při pájení používejte mikro-

páječku a tenkou (1 mm) cínovou pájku.

(Dokončení - rozpiska součástek - na s. 46)

2QX

Obr. 2. Des-

ka s plošný-

mi spoji ze-

s i l o v a č e

(měř. 1:1)

Obr. 3. Roz-

ložení sou-

částek

Dnes jsou k dispozici tranzistory, kte-

ré samotné vykazují šumové číslo v ob-

Page 33: Prakticka Elektronika 2003-10

33Praktická elektronika A Radio - 10/2003

Rubriku připravuje ing. Alek Myslík, INSPIRACE, [email protected]

Názorné obrázky meteorologické situace nad naším územím nebo nad celou Evropou, které vídáme

každý den v televizních předpovědích počasí, vydají často více informací, než zasvěcený komentář.

Pocházejí z meteorologických družic a v našem časopise už byl uveřejněn i návod na konstrukci přijí-

mače a dekodéru pro jejich přímé získávání (na 137 MHz nebo 1,7 GHz). Nicméně není to jediný způ-

sob, jak takové obrázky získat. Velice aktuální meteorologické mapy i další meteorologické údaje a grafy

najdete na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Družicové oddělení ČHMÚ (úsek

meteorologie a klimatologie, odbor dis-

tančních metod a informací) má své

pracoviště na jižním okraji Prahy 4,

na Libuši (Kolarovova 942). Poloha pra-

coviště zajišťuje téměř dokonalý hori-

zont, nezbytný pro příjem dat z meteo-

rologických družic. První systém pro

příjem digitálních obrazových dat z dru-

žic NOAA byl instalován na pracovišti

koncem roku 1978 a sloužil s menšími

úpravami až do září 1995. Na podzim

1991 byl nainstalován systém SDUS

pro příjem analogových dat družice

METEOSAT. Sestával z antény o prů-

měru 3 m, přijímače pro kmitočtové

pásmo 1,7 GHz, digitalizační karty s fi-

remním softwarem a počítače (PC-

286!). Data z tohoto systému byla až

do září 2000 využívána např. i pro tele-

vizní předpovědi počasí na ČT1.

V prosinci 1994 byla nainstalová-

na první část systému PDUS pro příjem

digitálních dat družice METEOSAT.

Tvoří ho anténa o průměru 3 m, přijí-

mač pro pásmo 1,7 GHz, dekódovací

jednotky a řídicí a zpracovatelský počí-

tač (VAX4000-90A). Druhá část systé-

mu pro příjem digitálních dat z družic

NOAA (systém HRPT) byla nainstalo-

METEOROLOGICKÉ MAPY

Z INTERNETU

Družicové oddělení Českého hydrometeo-

rologického ústavu má své pracoviště na

jižním okraji Prahy v Kolarovově ulici 942

Page 34: Prakticka Elektronika 2003-10

34Praktická elektronika A Radio - 10/2003

tím nijak administrativně omezovány,

zájemci o příjem dat (ať v režimu HRPT

nebo APT) stačí pořídit si vhodné přijí-

mací zařízení.

Kromě radiometru AVHRR je na

družici řada dalších přístrojů - podrob-

nější dokumentaci k jednotlivým pří-

strojům a formátům dat lze nalézt např.

na adrese http://www2.ncdc.noaa.gov/

docs/klm/index.htm (v angličtině).

Popis snímků NOAA

poskytovaných na internetových

stránkách ČHMÚ

Na webu ČHMÚ jsou zpracované

snímky ze všech přijatých přeletů družic

NOAA v několikadenním archivu až ve

třech různých geografických projekcích:

Evropa, Střední Evropa a Česká repub-

lika.

Meteorologická družice NOAA

vána na jaře 1995. Systém HRPT ses-

tává z pohyblivé antény o průměru 3 m,

přijímače pro pásmo 1,7 GHz, dekódo-

vacích jednotek, jednotky pro navádění

antény (ta musí během příjmu dat sle-

dovat družici s přesností na desetinu

stupně) a stejného počítače, který je

využíván i pro příjem dat z družice

METEOSAT.

Částečné zpracování dat z obou

družic probíhá na počítači VAX4000-

90A, konečné zpracování do uživatel-

ské podoby, distribuce produktů a archi-

vace originálních dat se zajišťují na po-

čítačích Challenge-S a Indigo2 firmy

Silicon Graphics.

Data systému PDUS jsou využívána

jednak pro vnitřní potřeby ČHMÚ, jed-

nak jsou přes Internet zpřístupněna vy-

braným externím uživatelům. Od září

2000 jsou tato data využívána i v před-

povědích počasí České televize. Zpra-

cované snímky z družic NOAA jsou

volně dostupné přes Internet.

Družice NOAA

Název těchto družic je zkratkou pro

National Oceanic and Atmospheric

Administration (http://www.noaa.gov/),

americké vládní agentury, která tyto

družice provozuje. Z důvodu určité kon-

strukční odlišnosti se pro nejnovější sé-

rii těchto družic (NOAA 15, 16 a 17) též

používá označení NOAA-KLM.

kanál 3B 3,55 - 3,93 µm

infračervené záření,

resp. tepelné záření

kanál 4 10,3 - 11,3 µm

tepelné záření

kanál 5 11,5 - 12,5 µm

tepelné záření

První tři kanály pracují výlučně v od-

raženém slunečním záření, poslední

dva jsou čistě tepelné a kanál 3B je

smíšený (v denních hodinách, v noci

je rovněž čistě tepelný). Kombinací dat

z prvních tří kanálů je možné při zpra-

cování získat např. tzv. vegetační in-

dex, charakterizující množství zelené

hmoty na sledovaném území.

Geometrické rozlišení je pro oblast

pod družicí (v nadiru) 1,1 x 1,1 km, pro

okraj snímaného pásu území asi

2,5 x 5 km. Družice snímá nepřetržitě

pás území široký přibližně 3000 km, da-

ta jsou v plném rozlišení vysílána uži-

vatelům v reálném čase. Kromě toho

družice zaznamenává veškerá naměře-

ná data s uměle sníženým rozlišením

(4 x 4 km, tzv. Global Area Coverage,

formát GAC) a vybraná území v plném

rozlišení (Local Area Coverage, formát

LAC) na palubní záznamová média

a na výzvu řídicího střediska je předává

k trvalé archivaci. Z toho vyplývá, že

data v plném rozlišení je možné získat

pouze z těch oblastí, které jsou snímá-

ny, a pouze tehdy, když je družice v pří-

mém dohledu přijímací stanice. Pro při-

jímací stanici ČHMÚ v Praze je tato ob-

last na východě ohraničena Uralem, na

jihovýchodě oblastí Perského zálivu, na

jihu centrální Saharou, na západě stře-

dem Atlantiku, na severozápadě Grón-

skem a na severu Špicberkami. Dél-

ka nejdelšího možného přeletu je asi

15,5 minuty, čím je přelet západnější

nebo východnější, tím je délka přeletu

(tj. doba, po kterou je družice nad míst-

ním horizontem) kratší. Data jsou sní-

mána a vysílána rychlostí 6 obrazových

řádek za sekundu, každý řádek obsa-

huje 2048 obrazových bodů, v každém

bodě jsou data reprezentována pro

každý z pěti přenášených kanálů deseti-

bitovou hodnotou. Data jsou přenášena

v pásmu 1,7 GHz. Z uvedených úda-

jů např. vyplývá, že objem dat z jednoho

zachyceného přeletu může dosáhnout

až asi 128 MB.

Kromě digitálního přenosu HRPT

existuje též jednodušší a méně kvalit-

ní přenos analogový, nazývaný APT

(Automatic Picture Transmission). Za-

tímco pro příjem digitálních dat (HRPT)

je zapotřebí naváděná parabolická an-

téna (např. systém VCS na Libuši pou-

žívá anténu o průměru 3 m), pro APT

postačuje dostatečně citlivá všesmě-

rová anténa (v pásmu 137 MHz).

V provozu jsou vždy dvě družice, je-

jichž roviny oběžných drah jsou vůči

sobě otočeny o 90 stupňů. Tím se za-

jistí snímání libovolného místa na Zemi

nejméně 4x za 24 hodin.

Příjem, zpracování a (re)distribuce

dat AVHRR z družic NOAA nejsou za-

Družice NOAA mají tzv. polární drá-

hu, která má vůči rovině zemského

rovníku sklon 98 až 99 stupňů – výš-

ka dráhy je v rozmezí 810 až 870 km

a oběžná doba přibližně 100 minut. Po-

sun dráhy mezi dvěma sousedními ob-

lety je na rovníku přibližně 25,5 stupně

(směrem na západ). Dráha je héliosyn-

chronní, tj. družice přelétá určitou ze-

měpisnou šířku vždy ve stejném míst-

ním čase.

Hlavním přístrojem všech družic

NOAA je šestikanálový skenující radio-

metr, označovaný AVHRR (Advanced

Very High Resolution Radiometer, po-

drobněji viz www2.ncdc.noaa.gov/

docs/klm/html/c3/sec3-1.htm). Pokrývá

následující spektrální rozsahy:

kanál 1 0,58 - 0,68 µm

červená oblast spektra

kanál 2 0,725 - 1,0 µm

blízké infračervené záření

kanál 3A 1,58 - 1,64 µm

infračervené záření

Snímky Evropy, střední Evropy

a České republiky z družice NOAA

Kanály 1 a 2

Tyto dva kanály poskytují podobné

údaje. Při zběžném pohledu se sním-

ky blíží běžné černobílé fotografii zem-

ského povrchu a oblačnosti. Rozdíl

mezi nimi je především v zobrazení ve-

getace - na snímcích v kanálu 2 je ve-

getací pokrytý povrch výrazně světlejší.

Protože naopak vodní plochy jsou v ka-

nálu 2 tmavší, je odlišení (vegetací

pokryté) pevniny od moře v kanálu 2

daleko snazší.

Page 35: Prakticka Elektronika 2003-10

35Praktická elektronika A Radio - 10/2003

Kanál 3B

Toto je jediný kanál, kde se uplatňuje jak odražené slu-

neční záření, tak tepelné vyzařování zemského povrchu

a oblačnosti. Snímky jsou zobrazovány tak, aby v nočních

hodinách odpovídaly snímkům v kanálech 4 a 5 - tedy vysoká

(studená) oblačnost bíle, teplé objekty tmavě. V denních

hodinách tak odražená komponenta tohoto kanálu způsobuje

„ztmavnutí“ objektů - čím více odrážejí, tím se jeví tmavější.

Snímky z kanálu 3A na webu nenaleznete, operativní softwa-

re jejich zpracování zatím neumožňuje.

Kanály 4 a 5

Oba tyto kanály snímají pouze tepelné záření - energii

vyzářenou zemským povrchem, vodními plochami a oblač-

ností. Čím je objekt teplejší, tím více září a tím více energie

radiometr družice zachytí. Snímky jsou zobrazovány tak,

že nejchladnější objekty (zpravidla nejvyšší oblačnost) jsou

zobrazeny bíle, nejteplejší tmavě šedě až černě.

kanál 1 kanál 2

kanál 3B kanál 4

kanál 5

kanál TBB kanál RGB

Page 36: Prakticka Elektronika 2003-10

36Praktická elektronika A Radio - 10/2003

TBB

Snímek z kanálu 4 je teplotně oka-

librován a převeden do barevné škály

po 5 stupních pro záporné hodnoty, pro-

tože pro meteorologické účely jsou dů-

ležité zejména teploty horních hranic

oblačnosti (obvykle záporné), které vy-

povídají o výšce oblačnosti.

RGB

Vícekanálová barevná syntéza patří

k metodám, které umožňují získat z růz-

ných spektrálních pásem více informací

(např. o typu oblačnosti) než z jednotli-

vých kanálů použitých samostatně. Ba-

revné složky, ze kterých vzniká barevný

obraz - červená, zelená a modrá (R,

G a B) se přiřadí jednotlivým zvoleným

kanálům. Různé objekty se v jednotli-

vých kanálech projevují odlišně a tak

v jejich RGB kombinaci mají různé ob-

jekty různou barvu, která po jistém tré-

ninku umožňuje snazší klasifikaci ob-

jektů na snímcích.

V současnosti se používají tyto kom-

binace - denní hodiny: R - kanál 1, G -

kanál 2, B - kanál 4, noční hodiny: R -

kanál 3B, G - kanál 4, B - kanál 5.

Na snímcích se potom různé objekty

či typy povrchu projeví následovně -

V této tabulce na adrese

www.chmi.cz/meteo/sat/NOAA/prod/

si vyberete požadovaný obrázek

V tabulce na www.chmi.cz/meteo/sat/

NOAA/predikt/ je přehled přeletů družic

NOAA - ťuknutím na tabulka nebo obrázek

se dostanete ...

... a k jeho grafickému znázornění

... k tabulce parametrů přeletu ...

v denních hodinách: vodní plochy -

tmavě modře až černě, terén bez ob-

lačnosti a sněhové pokrývky - zeleně,

tmavozeleně až hnědě, sníh, nízká

a střední oblačnost - různé odstíny žlu-

té, hustá vertikálně mohutná oblačnost

- bíle až modrobíle, řídká vysoká oblač-

nost - namodrale, světle modře, - v noč-

ních hodinách: vodní plochy - černě,

terén bez oblačnosti a sněhu - tmavě

šedě, sníh - světle šedě, nízká oblač-

nost a mlhy - červenohnědě, okrově,

hustá vertikálně mohutná oblačnost -

bíle, řídká vysoká oblačnost - modře.

Požadovaný obrázek si podle data,

hodiny a typu (kanálu) vyberete na

stránce http://www.chmi.cz/meteo/

sat/NOAA/prod/. Na adrese http://

www.chmi.cz/meteo/sat/NOAA/

predikt/ je tabulka jednotlivých přeletů

družic NOAA s odkazy na tabulkové

nebo grafické vyjádření jejich para-

metrů (viz obrázky).

Družice NOAA nejsou jediným zdro-

jem meteorologických map - je tu ještě

družice METEOSAT a na webu ČHMÚ

najdete i další zajímavé obrázky a grafy.

O tom až v příštím čísle.

ČEŠTINA NA INTERNETU

Na adrese www.cestina.cz najdete skvělé stránky o všem, co souvisí

se specifickými vlastnostmi naší krásné mateřštiny a jejím používáním

v počítačích a na Internetu z pohledu technického i filozofického, i o české

odborné terminologii.

Page 37: Prakticka Elektronika 2003-10

37Praktická elektronika A Radio - 10/2003

JEDNODUCHÝ LADICÍ LCD TERMINÁL

:1000000000308A001229000000000A108A100A112C

:10001000820720340C34013406340A108A100A1185

:100020008207303431343234333434343534363476

:100030003734383439344134423443344434453429

:1000400046340A108A100A1182075234653461342A

:10005000643479342E342E342E34003412080319CB

:100060003E2801308D008C018C0B34288D0B3328F9

:1000700027308C008C0B3A28920B312800340F303B

:10008000860519088C008C0EF0308C050C0886044F

:10009000000086150000861100348610F1306600DD

:1000A00006150000861500000608F0399900861133

:1000B0000000861506089800980E0F3098058611E6

:1000C00001306600190818048D000D089800981B6F

:1000D0004E2886109608031D8614000006110000A5

:1000E000861117089800980E0F3098051808990087

:1000F0003F2017080F399800180899003F20003456

:10010000FF308500E8306500F13086000130660080

:100110008E01643092002E200130900004301002D5

:1001200003189A28033099003F20053092002E20B2

:10013000900A8E28023099003F209001043010026E

:100140000318AB28100805209100960111089700AC

:100150004D20900A9E28162994010130120294071E

:100160001408803895009601150897004D2000343A

:1001700011088C000C300C020319D3280A300C0231

:100180000319DB280D300C020319DB2808300C02A0

:100190000319E1280E300C020319E6280F300C0277

:1001A0000319E828EA289601013097004D20023013

:1001B00092002E20F0280130920001309300AC20F4

:1001C000F0289601103097004D20F0280512F028F5

:1001D0000516F02801309600110897004D20F028F0

:1001E000003408308C000618F32890018C1706297B

:1001F0008C1306290310900C061890170C1706296B

:100200000C138C0BFA2810088D00112919308C1B47

:1002100006308D008D0B0A298C1BF8280C1B002939

:10022000FA28242984018301061480280C309100C7

:10023000B820900110082120003803192329900AC2

:100240009100B8201A29F1280D088F00851D2C294E

:100250000F089100B8204D290F088C008C0E0F302C

:100260008C050C080D20900010089100B8200F0894

:100270000F390D20900010089100B8202030910017

:10028000B8200E088E0A05300E02031D4D290130DC

:0E029000920001309300AC208E012329630000

:02400E00F93F78

:084000000E0006000300080099

:00000001FF

;PIC16F84

:1000000000308A001F29000000000A108A100A111F

:10001000820728340C34013406340A108A100A117D

:100020008207303431343234333434343534363476

:100030003734383439344134423443344434453429

:1000400046340A108A100A1182075234653461342A

:10005000643479342E342E342E34003412080319CB

:100060003E2801308D008C018C0B34288D0B3328F9

:1000700027308C008C0B3A28920B312800340F303B

:10008000860519088C008C0EF0308C050C0886044F

:10009000000086150000861100348610F1306600DD

:1000A00006150000861500000608F0399900861133

:1000B0000000861506089800980E0F3098058611E6

:1000C00001306600190818048D000D089800981B6F

:1000D0004E2886109608031D8614000006110000A5

:1000E000861117089800980E0F3098051808990087

:1000F0003F2017080F399800180899003F20003456

:10010000FF308500E8306500F13086000130660080

:100110008E01643092002E200130900004301002D5

:1001200003189A28033099003F20053092002E20B2

:10013000900A8E28023099003F209001043010026E

:100140000318AB28100805209100960111089700AC

:100150004D20900A9E282329013013020319B32849

:1001600040309400B428940101301202940714081E

:10017000803895009601150897004D20003411082D

:100180008C000C300C020319DA280A300C02031917

:10019000E2280D300C020319E82808300C0203197C

:1001A000EE280E300C020319F3280F300C0203194D

:1001B000F528F7289601013097004D200230920073

:1001C0002E20FD280130920002309300AC20FD2843

:1001D0000130920001309300AC20FD2896011030D0

:1001E00097004D20FD280512FD280516FD28013039

:1001F0009600110897004D20FD28003408308C002F

:100200000618002990018C1713298C131329031049

:10021000900C061890170C1713290C138C0B072938

:1002200010088D001E2919308C1B06308D008D0B97

:1002300017298C1B05290C1B0D290729312984013D

:100240008301061480280C309100BF209001100813

:100250002120003803193029900A9100BF20272956

:10026000FE280D088F00851D39290F089100BF2039

:1002700064290F088C008C0E0F308C050C080D20A3

:10028000900010089100BF200F080F390D2090003A

:1002900010089100BF2020309100BF200E088E0A68

:1002A00005300E02031D5A290130920002309300DE

:1002B000AC2064290A300E02031D64298E0101302E

:0C02C000920001309300AC203029630054

:02400E00F93F78

:084000000D0001000F00050096

:00000001FF

;PIC16F84

R1, R3 10 kΩ

R2 4,7 kΩ

R4 680 Ω

R5 5,1 kΩ

T1 2N3904

U1 78L05

U2 PIC 16F84-04/P

X1 krystal 3,579 MHz

Obr. 1. Schéma zapojení LCD terminálu

Pro uvádění do chodu a ladění

různých konstrukcí se může hodit

dále popsaný jednoduchý LCD

terminál s jednočipovým mikro-

počítačem PIC16F84, připojova-

ný ke standardnímu sériovému

portu (RS232).

LCD terminál může pracovat ve

dvou režimech, které se volí nastave-

ním propojky J1. Jsou-li vývody rozpo-

jeny (tj. bez propojky), pracuje terminál

jako běžný ASCII displej, jsou-li spo-

jeny (propojkou), zobrazuje terminál

vstupní sériová data v hexadecimálním

formátu. Tento režim je užitečný pro

monitorování libovolných dat na výstu-

pu sériového portu.

Zapojení

Schéma zapojení terminálu je na

obr. 1. Jeho funkci zajišťuje jednočipový

mikropočítač PIC16F84 (U2). Vstup-

ní signál (RX) se přivádí na konektor

K1 a je upraven jednoduchým obvodem

s tranzistorem T1. Svítivou diodu D3

lze ovládat softwarovým příkazem v re-

žimu ASCII. Kontrast displeje se nasta-

vuje potenciometrem P1. V zapojení lze

použít standardní dvouřádkový nebo

i jednořádkový šestnáctiznakový dis-

plej. Terminál může být napájen z ba-

terie 9 V nebo z adekvátního síťového

napáječe 9 V.

Zapojení je natolik jednoduché, že

ho snadno sestavíte na experimentální

destičce s plošnými spoji. Destička

může mít rozměr shodný s displejem,

který s ní lze propojit řadovým konek-

torem SIP.

Software

Software pro terminál byl vyvinut

v PIC C Compiler od CCS. Jeho zdro-

jový kód lze stáhnout z internetové

adresy http: //chaokhun.kmitl.ac.th/

~kswichit/LcdTerm_web/Lcd_Dtm.c.

Hexadecimální výpis programů pro

PIC16F84 pro jednořádkový a dvouřád-

kový displej jsou vpravo.

V režimu ASCII jsou k dispozici ná-

sledující softwarové příkazy:

Smazat displej 0x0C

Přechod na začátek

prvního řádku 0x0D

Přechod na začátek

druhého řádku 0x0A

Zpět o jednu pozici 0x08

Zapnutí LED 0x0E

Vypnutí LED 0x0F

Po odeslání příkazu na terminál je

vhodné zařadit pausu 100 ms, u příkazu

Smazat displej 2 ms. Rovněž po zapnutí

terminálu je zapotřebí vyčkat alespoň

120 ms před odesíláním příkazů nebo

dat na terminál.

Hexadecimální výpis programu pro jednořád-

kový (vlevo) a dvouřádkový (vpravo) displej

C1, C2 1 µF/16 V tantal

C3, C4 27 pF

C5, C6 100 nF

DP1 LCD displej 16 x 2

D1, D2 1N4148

D3 červená LED 3 mm

J1 propojka

K1, K2 konektor SIP

P1 potenciometr 5 kΩ

Seznam součástek ladicího terminálu

Page 38: Prakticka Elektronika 2003-10

38Praktická elektronika A Radio - 10/2003

FREEWARE PRO PRÁCI S FORMÁTEM PDF

PDFsuite je sada nástrojů pro prá-

ci se soubory PDF. Především umožňu-

je vytvořit soubor ve formátu PDF z kte-

réhokoliv programu, z kterého jde tisk-

nout na tiskárnu – nainstaluje totiž do

Windows tiskový ovladač PDF995

(www.pdf995.com), který se chová jako

virtuální tiskárna a můžete ho zvolit přes

běžnou funkci Tisk (Print). Budete vy-

zváni k pojmenování souboru a jeho

umístění. Nic víc nemusíte dělat.

Autorem populárního a široce používaného formátu dokumentů PDF je společnost Adobe a jedi-

ným oficiálním nástrojem pro jeho tvorbu je její software Adobe Acrobat. Prohlížeč pro formát PDF

šíří společnost Adobe zdarma. Adobe Acrobat je komerční software s cenou přes 10 000 Kč. Softwarové

nástroje, popsané v tomto článku, řeší práci s formátem PDF bez finančních nákladů.

Další součástí sady pdf995 je pro-

gram PDFedit995.

PDFedit995

(www.pdf995.com/pdfedit.html)

Program PDFedit995 dovoluje sna-

dno nastavovat parametry tvořených

PDF souborů a dále je upravovat. Jed-

noduché dialogové okno programu má

celkem 15 záložek s následujícími

možnostmi:

Autolaunch

Je-li zaškrtnuta volba Autolaunch,

po ukončení operace se vytvořený PDF

dokument automaticky zobrazí ve va-

šem standardním PDF prohlížeči. Je-

li zaškrtnuto Auto-Email, vytvoří se au-

tomaticky e-mailová zpráva s PDF do-

kumentem jako přílohou (tato funkce

vyžaduje e-mailového klienta kompati-

bilního s MAPI, jako je např. Microsoft

Outlook).

Combine

Zvolíte-li Combine, přidá se právě

tvořený dokument k předchozímu doku-

mentu – výsledkem je tedy jediný PDF

dokument, obsahující postupně více

jednotlivých dokumentů. Tuto volbu lze

využít k tvorbě PDF dokumentů z mate-

riálů z různých aplikací, jako jsou Word,

Excel, PowerPoint, stránky HTML i jiné

dokumenty PDF.

Rotate

Zde lze zvolit otočení stránek (prak-

tické např. při zařazování širokých tabu-

lek z Excelu, prezentací z PowerPoin-

tu nebo nevhodně natočených obráz-

ků. Lze zvolit Neotáčet, Otočit všech-

ny stránky o 90 stupňů nebo Otočit po-

dle potřeby.

Autoname

Volba Autoname určuje způsob po-

jmenovávání výstupních souborů. Lze

použít buď standardní dialogové okno

Windows Uložit jako (Save as), auto-

maticky pojmenovat dokument stejně,

jako originál (s koncovkou .pdf) nebo

ukládat všechny PDF dokumenty pod

stejným jménem.

Web View

Funkce WebView optimalizuje PDF

dokumenty pro jejich publikaci na web,

pokud webový server podporuje strea-

ming. Soubor se může zvětšit.

Fonts

Lze zvolit využívání substituce fontů

(náhradu nejbližším vhodným fontem

tiskárny), nebo uložit všechny použité

fonty do dokumentu (zaručuje identický

vzhled na všech počítačích).

Confidential Stamp

Tato funkce umístí „razítko“ s až 12

znaků dlouhým textem na každou strán-

ku naposled vytvořeného dokumentu.

Stationery

Velice zajímavá funkce, umožňující

vytvářet „hlavičkové papíry“ – vytvořený

dokument je umístěn do předem při-

pravené šablony se záhlavím, podkla-

dovým obrázkem, grafikou ap. Takto

vytvořené šablony lze potom následně

aplikovat na poslední vytvořený PDF

dokument.

Text

Z vytvořeného PDF dokumentu lze

zkopírovat veškerý text nebo automatic-

ky vytvořit obsah. (Tato funkce je použi-

telná na libovolný jakkoliv vytvořený do-

kument PDF, protože ho můžete vždy

znovu „vytisknout“ pomocí pdf995.)

Doplňkový modul pro HTML umož-

ňuje převést PDF dokument na HTML

soubor i s obrázky. Tento modul lze

spustit i samostatně z příkazové řádky

- např.:

"c:\pdf995\res\utilities\

pdfEdit995\HTML Module.exe"

"c:\input folder\mypdf.pdf"

"c:\output folder\myhtml.html"

Image

Každou stránku PDF dokumentu lze

převést na obrázek ve formátu JPEG,

JPEG (monochrom), PCX (24bit), PNG

(256), TIF (12nc), TIF (24nc) nebo BMP

Tiskový ovladač PDF995 se nainstaluje

jako další tiskárna do tiskového dialogu

Parametry výstupního PDF souboru lze

nastavit v programu PDFedit995

Do každého vytvořeného PDF dokumentu

lze doplnit základní údaje o dokumentu

Ke každému souboru PDF lze vytvořit

hierarchický systém záložek

Každou stránku PDF lze převést

na obrázek v libovolném formátu a rozlišení

Page 39: Prakticka Elektronika 2003-10

39Praktická elektronika A Radio - 10/2003

(256) v rozlišení 1 až 1200 dpi. Obrázky

JPEG s malým rozlišením jsou např.

vhodné jako tzv. náhledy (thumbnails).

Batch

Dokumenty Microsoft Office lze řadit

do „fronty“ pro automatický převod do

formátu PDF. Je pro to zapotřebí ozna-

čit pdf995 jako Default Printer. Je-li zá-

roveň zaškrtnuta volba Combine, vytvo-

ří se ze všech vstupních dokumentů je-

diný dokument PDF.

Number pages

Dodatečně lze očíslovat stránky na-

posledy vytvořeného dokumentu PDF

– čísla stránek jsou přidána doprostřed

pod každou stránku.

Bookmark pages

K poslednímu dokumentu PDF lze

přidat libovolný počet pojmenovaných

záložek, odkazujících na určité stránky.

Mohou být víceúrovňové (hierarchicky

uspořádané). Seznam záložek lze sa-

mostatně uložit.

Links

Pro každý text začínající ”www.”

nebo “http://” lze automaticky tvořit

odkazy. Lze zadat i jakýkoliv jiný text,

pro který má být vytvořen určitý odkaz.

Document Information

Následně lze ke každému dokumen-

tu přidat základní informace – název

dokumentu, předmět, autor, klíčová

slova a způsob otevření při prohlížení.

PSHandler

Program lze nastavit tak, že auto-

maticky převede postcriptové (.ps)

soubory na soubory PDF, pokud na ně

dvakrát kliknete.

Dalším programem sady pdf995 je

Omniformat.

Omniformat

(www.omniformat.com)

Omniformat je utilita pro konverzi

dokumentů (popř. jednoduchou úpra-

vu obrázků) mezi více než 75 formáty

včetně např. HTML, DOC, XLS, WPD,

PDF, JPG, GIF, TIF, PNG, PCX, PPT,

PS, TXT, Photo CD, FAX a MPEG. Pro

svoje funkce vyžaduje nainstalovaný

základní tiskový ovladač pdf995.

OmniFormat při převodu obrázko-

vých formátů na text podporuje i OCR,

musí být ale nainstalován příslušný mo-

dul, který je rovněž zdarma na Internetu.

Umí zpracovat všechny formáty, s kte-

rými pracuje OmniFormat.

Program po spuštění „hlídá“ určený

adresář a automaticky podle svého na-

stavení konvertuje všechny soubory,

které se v tomto adresáři objeví. Převod

lze kombinovat i s jednoduchými úpra-

vami obrázků – lze změnit jejich veli-

kost, pootočit obrázek, nastavit jas, sa-

turaci, sytost a kontrast.

OmniFormat může rovněž dynamic-

ky převádět data XML do kteréhokoliv

podporovaného formátu včetně PDF.

Jako šablona pro grafickou úpravu se

používá dokument z Microsoft Wordu.

OmniFormat nahradí všechna pole v ta-

kové šabloně hodnotami specifikova-

nými v souboru XML a potom převede

dokument do požadovaného formátu.

Další součástí sady pdf995 je Sig-

nature995.

tím příslušné volby i zašifrovat. Výsled-

ný dokument je uložen do stejného ad-

resáře jako jeho originál s koncovkou

signed.995 nebo securesigned.995.

Co-sign (spolupodpisování)

Použije váš digitální certifikát k po-

depsání již někým jiným podepsaného

(popř. i zašifrovaného) dokumentu (vy-

žaduje znalost hesla).

Verify (ověření)

Ověří digitální podpis a zobrazí cer-

tifikáty podepsaného dokumentu (vyža-

duje heslo).

Pro šifrování a dekódování doku-

mentů s programem Signature995 je

zapotřebí, abyste měli na počítači nain-

stalován Microsoft Internet Explorer 6.0

nebo novější.

Program OmniFormat převádí dokumenty

mezi více než 75 formáty

Programem Signature995 lze podepisovat,

šifrovat a dekódovat dokumenty PDF, DOC,

XLS, PPT, ZIP a UPDF

Signature995

(www.signature995.com)

Program Signature995 používá

kryptografické technologie Microsoftu

pro 128-bitové šifrování DES a nabízí

tak vysoký stupeň ochrany všech inter-

netových komunikací včetně právních

a finančních transakcí. Signature995

používá technologie digitálních certi-

fikátů Microsoftu k tvorbě a ověřování

digitálních podpisů. Program lze použít

k zamezení tisku, úprav a kopírování

textu i obrázků v dokumentech. Signa-

ture995 podporuje dokumenty PDF,

DOC, XLS, PPT, archivy ZIP a doku-

menty UltraPDF.

Nabízí tyto funkce:

Encryption (šifrování)

Generuje z vašeho hesla klíč Triple

DES k zašifrování podporovaných do-

kumentů. Zašifrované dokumenty jsou

uloženy do stejného adresáře jako je-

jich originál s dvojitou koncovkou .en-

crypt.995.

Decryption (dekódování)

Po zadání odpovídajícího hesla de-

kóduje podporované zašifrované do-

kumenty.

Sign (podepisování)

Používá váš digitální certifikát k po-

depsání podporovaných dokumentů.

Podepisovaný dokument lze zaškrtnu-

Searchwithin

(www.searchwithin.com)

Searchwithin je program pro fulltex-

tové indexované vyhledávání, umožňu-

jící rychle vyhledávat uvnitř souborů,

uložených na vašem pevném disku ne-

bo v síti. Prohlíží názvy i obsah souborů

PDF, HTML, TXT, DOC, XLS, PPT

a souborů WordPerfect. Používá mo-

derní dotazovací a vyhledávací techno-

logie a výsledky vyhledávání zobrazuje

v okně internetového prohlížeče.

Všechny popsané programy jsou

zdarma ke stažení i používání na pří-

slušných webových adresách. Při svém

spuštění vždy zobrazí sponzorskou we-

bovou stránku ve vašem internetovém

prohlížeči. Pokud by vám to vadilo, mů-

žete si je po cca 10 USD zaregistrovat.

Ke všem popsaným

programům

se dostanete také

z webových stránek

www.pdf995.com

Page 40: Prakticka Elektronika 2003-10

40Praktická elektronika A Radio - 10/2003

PAMĚŤOVÝ TELEGRAFNÍ KLÍČ

Pro radioamatéry je určen ten-

to stručný popis inteligentního

telegrafního klíče firmy MFJ

z USA. Lze na něm vysílat tzv.

pastičkou, počítačovou kláves-

nicí nebo propojením s počíta-

čem přes sériový port. Má řadu

pamětí, do kterých lze předem

ukládat text určený k odvysílání

a umožňuje i nácvik telegrafní

abecedy vysíláním náhodně ge-

nerovaných znaků volitelnou ry-

chlostí.

Telegrafní klíč MFJ-493 je klasickým

americkým výrobkem pro radioamatéry

s jednoduchým „radioamatérským“

designem (viz obr. 1). Je vyráběn jed-

noduchou technologií a použitý mikro-

procesor (Intel P80C32-1) a integrova-

né obvody (C-MOS hradla, registry

a paměti) jsou dokonce v paticích. Ve-

stavěná lithiová baterie zajišťuje ucho-

vání nastavení klíče a uložených textů

i po vypnutí přístroje. Klíč je napájen

z libovolného zdroje stejnosměrného

napětí 12 V (odběr 500 mA).

MFJ-493 umožňuje všechno, k če-

mu může kdy radioamatér telegrafní

klíč potřebovat - běžné vysílání, závo-

dění, nácvik, trénink i výuku telegraf-

ních značek.

Všechny parametry klíče lze nasta-

vovat – způsob klíčování (obyčejné

ruční, poloautomatické, automatické

obyčejné nebo dva typy jambického),

rychlost (25 až 500), poměr teček a čá-

rek ve znacích, délku mezery mezi slo-

vy, výšku a hlasitost příposlechového

tónu. Má 8 pamětí, každou až na 4000

znaků, do kterých lze nahrávat libovolné

texty a kdykoliv je zvolenou rychlostí

přehrávat (i mezi sebou kombinovat).

Pro účast v závodech lze snadno nasta-

vit i automatické zvyšování pořadového

čísla soutěžního spojení v uložených

textech. Z paměti přehrávaný text lze

kdykoliv přerušit, vložit rukou vysílané

znaky a pak opět od místa přerušení

znovu spustit.

Funkce klíče lze volit několika způ-

soby - buď přímo z předního panelu pří-

stroje poněkud nezvyklým způsobem

výběrem z maticového menu (prvním

tlačítkem se cyklicky nastavuje první

až čtvrtý řádek a příslušným tlačítkem

pak první až šestá svislá řada – celkem

tedy 24 možných voleb (viz obr. 1).

Funkce lze ale také volit přímo telegraf-

ním klíčem (odvysíláním příkazu), pak

z případně připojené počítačové kláves-

nice zadáním příkazu nebo klávesami

F1 až F12 a pokud je klíč připojen k po-

čítači, tak i z počítače přes sériový port

(standardním terminálovým progra-

mem). Všechny způsoby lze plynule

kombinovat.

Z připojené běžné počítačové klá-

vesnice lze vysílat telegrafní značky li-

bovolnou nastavenou rychlostí - pokud

píšete rychleji, než chcete vysílat, uklá-

dají se znaky do vyrovnávací paměti.

Vysílané značky slyšíte z vestavě-

ného reproduktorku, nebo lze připojit

sluchátka (po zasunutí konektoru se

reproduktor automaticky odpojí).

Pro začátečníky nebo instruktory

mohou být velice užitečné tréninkové

funkce. Klíč umí automaticky vysílat ná-

hodně tvořené texty pětiznakových (ne-

bo různě dlouhých) skupin ze zvolených

znaků nastavenou rychlostí. Při nácviku

lze použít i tzv. Farnsworthovu metodu,

kdy jsou jednotlivé znaky vysílány rych-

leji (cca 90) a mezery mezi nimi jsou

delší. Klíč umí i automaticky simulo-

vat navázání radioamatérského spo-

jení. Obdobně lze využít k tréninku i li-

bovolně sestavené texty v délce až

4000 znaků, které můžete uložit do jed-

notlivých pamětí (např. z počítače přes

sériový port).

Klíčování vysílače je buď přímé,

nebo (u elektronkových vysílačů) tzv.

klíčování do mřížky (nastavuje se pro-

pojkou uvnitř přístroje). Přímé klíčování

může být pozitivní nebo negativní.

Všechny potřebné konektory jsou na

zadní straně klíče (obr. 2). Kromě ko-

nektorů pro napájení, pastičku, sluchát-

ka, klíčování vysílače, klávesnici a sé-

riové propojení s počítačem je zde i de-

setipólový konektor pro dálkové ovlá-

dání - jsou na něm vyvedena všech-

na tlačítka z předního panelu, a všechny

tři vývody pastičky (zem je společná).

Ovládání klíče tak lze umístit např.

přímo na pastičku.

Klíč MFJ-493 je určen pro náročnější

radioamatéry a lze ho zakoupit i u čes-

kých firem s radioamatérským sorti-

mentem.

Obr. 1. Na předním panelu kromě hlavního vypínače a regulátorů rychlosti a hlasitosti zabírá

podstatnou část velice nezvyklý způsob výběru z funkcí - prvním tlačítkem se volí řádek

(cyklicky přepíná), dalšími tlačítky pak sloupec pro funkci v jejich průsečíku

Obr. 2. Na zadním panelu klíče jsou (zleva) konektory pro napájení,

pro dálkové ovládání, pro pastičku (pádélko), pro příposlech (slu-

chátka), pro klíčování vysílače, pro připojení klávesnice a pro propo-

jení s počítačem sériovým portem

Obr. 3. Pohled do

skříňky klíče

ukazuje klasické,

téměř radioama-

térské provedení

Page 41: Prakticka Elektronika 2003-10

41Praktická elektronika A Radio - 10/2003

ELEKTRONICKÝ AUTOATLAS DO KAPSY

K dispozici je snadno přepínatelných šest mapových úrovní (nejde o pouhé zvětšování)

Záznam trasy projeté se zapnutou GPS

(všimněte si shody se zakreslenou silnicí)

Cykloatlas ČR používá stejné mapy, jako

Autoatlas, navíc jsou v nich zakresleny veš-

keré cyklostezky a k dispozici jsou i data-

báze cyklorozcestníků a kempů

Obrazovka programu Tracker 3.1, která při

zapnuté GPS zobrazuje azimut, souřadni-

ce, rychlost pohybu, nadmořskou výšku,

přesné datum a čas a ujetou vzdálenost

Zvětšující se paměťové mož-

nosti kapesních počítačů umož-

ňují dnes jejich využití tam, kde

to donedávna ještě nebylo mys-

litelné. Jsou to např. elektronické

mapové atlasy.

Podrobné a rozsáhlé mapy ve formě

barevných obrázků potřebují desítky

megabajtů paměti. Proto donedávna

byly k dispozici jen mapy vektorové. Za-

berou podstatně méně místa, ale o to

více času pro vypočítání a vykreslení

každého posunutí.

Máte-li ve svém kapesním počítači

tak 60 MB místa, můžete si dnes už

pořídit např. autoatlas České republiky,

který vypadá úplně stejně, jako tištěná

mapa, a obsahuje rovněž všechny její

detaily. Navíc v něm lze ale vyhledávat

(obce, dálniční výjezdy, rozhledny, hra-

dy a zámky) a podle potřeby měnit mě-

řítko mapy, tj. velikost výřezu, který vidí-

te na obrazovce počítače. Změna měřít-

ka mapy je „poctivá“ – nejde jen o pouhé

zmenšení nebo zvětšení jednoho obráz-

ku, ale o systém pěti různých map. Ta

nejpodrobnější je v měřítku 1:100 000,

další jsou vždy dvojnásobkem předcho-

zí. Na displeji 320 x 320 se tedy zobrazí

čtvercový výřez mapy o hraně asi 2,7

km až 83 km.

Mapy jsou od české společnosti

PLANstudio a k práci s nimi se používá

populární software Atlas nebo Tracker

firmy GPS Pilot (jde o shareware do-

stupný na Internetu). Oba tyto progra-

my umožňují spolupráci s navigačním

systémem GPS a mapy jsou na to při-

praveny. Po připojení přístroje GPS se

mapa automaticky posouvá tak, že va-

še aktuální místo je vždy uprostřed ob-

razovky. Protože software umožňuje

i tzv. tracking, ukládá se vaše cesta do

paměti a zobrazuje se na mapě. Sou-

časná přesnost navigačního systému

GPS i těchto map je taková, že i při pro-

jetí několika set kilometrů „nevyjede-

te“ na mapě ze zakreslené silnice, po

které jedete, dokonce občas poznáte

i kde jste předjížděli.

Mapa se po spuštění programu na-

čte na rychlém počítači za několik vteřin

a lze jí posouvat ovládacím perem pod

okénkem obrazovky. Ovládání je velice

pohodlné, rychlé a praktické.

Kromě Autoatlasu ČR nabízí PLAN-

studio i Cykloatlas ČR. Používá stejné

mapy, jako autoatlas, ale jsou v nich

navíc zakreslené všechny existující cy-

klotrasy v ČR (asi 20 000 km) a navíc

jsou k dispozici databáze cyklorozcest-

níků a kempů.

Připravuje se i nová verze plánu

Prahy v měřítku 1:15 000 s databáze-

mi ulic, MHD, kin, divadel a hotelů. Až

bude k dispozici, seznámíme vás s ní.

Databáze zaberou v paměti počítače

obvykle okolo 1 MB, mapové podkla-

dy lze uložit na výměnnou kartu a za-

berou u Autoatlasu 57 MB a u Cyklo-

atlasu 60 MB. Podrobnosti najdete na

webu www.pdamapy.cz.

Page 42: Prakticka Elektronika 2003-10

42 Praktická elektronika A Radio - 10/2003

Druhý pozoruhodný „handie-talkie“ je typ PRC-6. Je odliš-

né koncepce, vysílač a přijímač jsou samostatné jednotky.

Odpadá kombinovaný přepínač a současně se zvyšuje počet

elektronek na 13 kusů. Funkce se přepínají jako u běžných

polních telefonů tlačítkem, umístěným v držadle mikrotelefo-

nu. Při vysílání je přijímač odpojen.

Pracovní rozsah je již v pásmu VKV od 47 do 55,4 MHz,

tj. vlnová délka asi od 7,5 do 5,7 m. Rozsah je rozdělen do

47 kanálů. Pracuje se kmitočtovou modulací, kmitočtový zdvih

není uveden, vyzářený výkon je 0,25 W. Přístroj je osazen

tehdy převratnou novinkou, celoskleněnými subminiaturními

bateriovými elektronkami (∅ 9 mm, délka 36 mm) s drátovými

zalisovanými vývody. Vysílač má čtyři elektronky: 2x 5676,

5672 a výkonovou 384 (žhavení spojeno paralelně). Žhavení

vysílače je 1,5 V s odběrem proudu 1 A z baterie. (V bývalé

NDR byly vyráběny podobné elektronky oválného typu stej-

ných rozměrů řady 600 s žhavením 0,625 V a žhavicím prou-

dem 15 mA - ! pro přístroje nedoslýchavých.)

Anodová baterie má vyvedený střed (2x 45 V) a při vysílání

dodává proud 14 mA při napětí 45 V a 28 mA při 90 V. Přijí-

mač odebírá žhavicí proud 0,44 A při 1,5 V a anodový proud

je 12 mA při 45 V. Má devět subminiaturních elektronek s pěti

drátovými vývody: 6x 5678, 2x 5672 a se sedmi vývody 2G21

(pentagrid/trioda). Modernější, zaoblené a mírně prohnuté

pouzdro má voják na zádech, s vyčnívající pletenou drátěnou

anténou. Propojení s mikrotelefonem je ohebnou šňůrou.

Jmenované elektronky byly před dávnými lety ve výprodeji

v bazaru v Myslíkově ulici v Praze, kus za 2 Kč.

Ze zapojení vidíme, že přijímač je obvyklé koncepce. Jed-

ná se o klasický superhet se dvěma vf stupni V1 a V2, směšo-

vačem se sdruženou V3, mf zesilovačem s V4, V5 a V6

naladěným na 4,3 MHz, s následným omezovačem V7, diskri-

minátorem s polovodičovými diodami a s nf stupněm V8

s výstupním transformátorem. Místní oscilátor s elektronkou

V9 je řízen krystalem. Citlivost není uvedena. Hlasitost se na-

stavuje potenciometrem R33 umístěným v držadle mikrotele-

fonu.

Vysílač – třístupňový – má čtyři elektronky: kmitočtový mo-

dulátor s reaktanční elektronkou V10, typ 5672, dále tříbodový

oscilátor s V11 typu 5676. Následuje zdvojovač s V12 typu

5676 a výkonový stupeň s V13, typ 384. Kratší anténa typu

„built-in“ je samozřejmě společná pro vysílač i přijímač. Může

být použita i delší, případně protiváha.

Krystal zaručuje, že přístroj pracuje na jednom stabilním

kmitočtu.

Nám nezbývá než dodat, že i přes tehdejší progresivní

konstrukci zde popisované přístroje nelze srovnávat s dnešní

komunikační filozofií. Považuji za pozoruhodné, že i dnes vidí-

me v TV zpravodajství vojáky s rozměrným batohem na zá-

dech s vyčnívající a kymácející se anténou.

(Dokončení)

Americké

válečné transceivery

walkie-handie, walkie-talkie

Rudolf Balek

Obr. 7. Zapojení stanice PRC-6: má samostatný devítielek-

tronkový přijímač-superhet a dvoustupňový čtyřelektronkový

vysílač. Má 13 kusů subminiaturních elektronek a je řízen

krystalem Y1. I přes oddělený vysílač a přijímač je provoz sta-

nice simplexní (Unidirectional Communication), duplexní pro-

voz (Bidirectional Comm.) tedy není možný. Při pohledu na

schéma zprava je nahoře přijímač, dole třístupňový vysílač.

Elektronky V1, V2 tvoří dvoustupňový vf zesilovač-preselek-

tor, V3 směšovač, V4, V5 a V6 jsou mf zesilovač, V7 omezo-

vač, V8 nf koncový zesilovač. V9 je oscilátor řízený krystalem

Y1. V diskriminátoru jsou diody CR1 a CR2. V10 je FM modu-

látor, V11 oscilátor, V12 zdvojovač, V13 koncový výkonový vf

stupeň – anodová zátěž cívka L20. Vpravo dole propojovací

lišty, zapojení mikrotelefonu a přívody napájecích napětí

RÁDIO „HISTORIE“

Page 43: Prakticka Elektronika 2003-10

43Praktická elektronika A Radio - 10/2003

Vážení přátelé,

začal jsem se zájmem pročítat popis sché-

matu „Dorotky“ na obr. 13. v PE7/2003 a hned

v druhém odstavci jsem narazil na cívku vstup-

ního laděného obvodu s označením v textu

jako L2. Na schématu ovšem cívka s tímto

označením není, zato jsou tam dvě cívky

s označením L3. Nu což, mohou se stát horší

věci, pokračujeme dál.

Dál jsem se dověděl, že elektronka 1 pra-

cuje během příjmu jako vf zesilovač a součas-

ně zabraňuje vyzařování detektoru (superre-

akčního). A to všechno zvládne s odpojeným

napájením stínicí mřížky spínačem S1 a vypnu-

tým žhavicím napětím přepínačem S5!!

Odstavec pokračuje konstatováním, že

elektronka 4 je nf zesilovač s výstupním trans-

formátorem pro sluchátka. Ač jsou nf transfor-

mátory na schématu celkem dva, ani jeden

z nich nemá nic společného s výstupním trans-

formátorem pro sluchátka, nejvýš se může jed-

nat o tzv. tlumivkovou vazbu pomocí vinutí A

modulačního transformátoru amplitudové mo-

dulace T1. Při čtení další věty jsem si s úctou

vzpomněl na pány prof. Forejta a ing. Pacáka,

kteří by jistě důrazně nesouhlasili s tím, že

elektronka 3 je předzesilovač detekčního sig-

nálu. Proč je označení „detekční signál“ ne-

smysl, snad není třeba vysvětlovat. Současně

zde autor praví, že v druhé přepnuté funkci pra-

cuje elektronka 3 jako mikrofonní předzesilo-

vač.

Poslední věta tohoto odstavce tvrdí: Jedno-

duchý třípólový přepínač S1 a S7 mění přepí-

natelné funkce: vypnuto, zapnuto, přijímač, vy-

sílač. Domnívám se, že tato věta by měla

obsahovat označení „třípolohový provozní pře-

pínač S1 až S7“ a popis poloh: vypnuto, příjem

a vysílání. Proč jsou tři polohy přepínače

v textu označeny čtyřmi významy a na obr. 11

v předchozím čísle PE jsou správně uvedeny

tři… - asi šotek.

Protože v č. 6/2003 byl uveden pouze na-

pájecí zdroj se suchými bateriemi, zmínka o vi-

bračním měniči v závěru by měla být doplněna

tím, že byla též možnost použít k napájení zdroj

s vibračním měničem „SEz“, který byl napájen

NiFe akumulátorem 2,4 V.

Takže horší věci se staly, těch nepřesností

bylo trochu více, než je v takovém popisu únos-

né, pokusím se proto vysvětlit, jak jsem se do-

bral pravdy.

Před časem jsem našel ve starém Radioa-

matéru z roku 1946 [1] poznámku: Ještě Han-

die–Talkie, kde se píše doslova toto: „Článek

o americkém ,handie–talkie’ v 9. č. RA nás do-

nutil k porovnání tohoto dokonalého přístroje

s jeho německou kopií, kterou jsme viděli –

hodně z dálky ovšem – v zimě 1944, a pak

zblízka v létě 1945 v rukou vojáků americké

okupační armády. Posádka jednoho z radio-

vých vozů měla totiž jeden pár těchto přístrojů.

Měly osazení 2x RL1P2 a DDD25. Přijímač

byl pravděpodobně superregenerační a praco-

val s jednou RL1P2 a DDD25. Vysílač používal

druhé RL1P2 a DDD25 – asi tedy dvoustupňo-

vý – a měl příposlech modulace. To, že pracuje

vždy jen jedna z obou RL1P2, vyšlo najevo,

poněvadž v jednom přístroji byla jedna tato

elektronka spálena a přepínání z vysílání na

příjem bylo zkomplikováno přestrkováním obou

RL1P2. Jinak se vypnutí a přepínání dělalo

páčkou přepínače.

Sluchátka a krční mikrofon byly obvyklého

typu a připojovaly se zástrčkami. Antena byla

tyčová, pružná. Rozměry asi tak 5 x 15 x 20 cm

a váha asi jen půl nebo snad třičtvrtě kg – tedy

Amerika předstižena? – Bohužel, to je bez ba-

terií, které byly zvlášť, a ty své krychlové cm i

kg měly. Jak byly normálně připojeny baterie,

nevíme, poněvadž oba přístroje měly přívodní

čtyřžilový kablík – tam, kde normálně má být

baterie – hladce uříznut, a baterie nosili Ameri-

čané v ruce. Podle údajů na přístroji byl ,dosah

asi 1 až 4 km podle terénu’. Použitá vlnová dél-

ka – soudě podle anteny asi jeden a čtvrt metru

dlouhé – snad 5 m, ovšem možná, že víc. Pří-

stroje byly laděné.“

Poznámka byla doplněna jednoduchým

nákresem přístroje, který odpovídá vzhledu

naší známé Dorotky. Myslel jsem si, že se ne-

jedná o nijak přesnou informaci a že tam bu-

dou nepřesnosti zaviněné tím, že v té době ne-

byla dostupná technická dokumentace těchto

přístrojů. Nicméně zajímavá byla informace, že

jedna elektronka RL1P2 byla ve funkci přístroje

jako přijímače a druhá při vysílání.

V časopise AMA [2] bylo v roce 1994 uve-

řejněno čtení s názvem „Dorotka a Karlík“, kde

mimo jiné bylo schéma zařízení spolu s jinými

zajímavými informacemi a popisem činnosti,

který se zdál odpovídat skutečnosti. Mimo jiné

je tam tento popis činnosti:

„Při vysílání pracovala elektronka 2 (jeden

systém DDD25) jako tříbodový oscilátor – bu-

dič, laděný diferenciálním kondenzátorem ulo-

ženým na keramice. Elektronka 1 byla zapoje-

na jako výkonový vf koncový zesilovač

s laděnou indukčností L2 a s mřížkovou modu-

lací. Elektronka 3 byla mikrofonní předzesilo-

vač modulátoru – druhého systému dvojité

triody DDD25. Vidíme, že se jednalo o dvou-

stupňový vysílač běžné koncepce.

Při příjmu pracovala elektronka 3 jako

vf zesilovač, s laditelnou indukčností L2, mající

také zabránit vyzařování oscilátoru s elektron-

kou 2 (jeden systém DDD25), nf signál se vedl

přes transformátor T2 zpět na elektronku 3 (re-

flexní stupeň) a z anodového obvodu přes vf

tlumivku Dr na nf koncový stupeň s druhým

systémem DDD25 (elektronka 4) se sluchátky.

Elektronka 1 nepracovala, byla v klidu, napětí

její stínicí mřížky bylo odpojeno vypínačem

S1.“ Tento popis je správný, až na jednu malič-

kost – elektronka 3 rozhodně nemohla praco-

vat jako mikrofonní předzesilovač, jak bude

dále vysvětleno.

Protože informace [1] mi nasadila brouka

do hlavy, jak je to s těmi elektronkami přestrká-

vanými z objímky do objímky a je-li to vůbec

možné – viz funkce elektronky 3 při příjmu i vy-

sílání v obou seriózně vypadajících popisech

funkce – vynaložil jsem trochu úsilí a nakreslil

jsem si zapojení přepínačů provozního přepí-

nače a rázem bylo jasno – obr. 1:

[1] Entwurf D 940/4 – Tornisterfunkgerät

„f“. Dotisk, Berlin 1941.

[2] Kleinfunksprecher „d“ 1037/5. 1944.

[3] Trenkle, F.: Die Deutschen Funknach-

richtenanlagen bis 1945. II. díl. 1990.

[4] Almanach 75 Jahre LORENZ.

[5] Časopis „Radioamatér“ 1946.

[6] Jakobi, B.: Das Surplus – Handbuch.

Band II. Verlag W. Conrad.

Připomínky k rubrice RÁDIO „HISTORIE“

Použitá literatura a prameny k seriálu „Z historie vojenské sdělovací

techniky II. světové války. První moderní tornistr. Americké válečné

transceivery walkie-handie, walkie-talkie“:

[7] Grayson, K. B.: Surplus Schematics

Handbook. New York 1960.

[8] Handbook on German Military Forces.

US War Departement.

[9] Technical Manual 15. March 1945.

[10] Veselý, A.: konzultace.

[11] Šindelář, L.: archivní materiály.

Vypínač S7 je hlavní vypínač ve žhavicím

obvodu a přepínač S5 zapíná žhavení elek-

tronky 1 při vysílání a zapíná žhavení elektron-

ky 3 při příjmu. Elektronky 2 a 4 jsou v činnosti

stále. Myslím, že není nutno dále zdůvodňovat,

proč nemůže elektronka 3 pracovat při vysílá-

ní… Elektronky se přestrkávaly ze soklu do

soklu zřejmě proto, aby se zachovaly kapacity

elektrod elektronky, které byly součástí ladě-

ných obvodů a bez elektronky v soklu by do-

cházelo při přepínání funkce k rozlaďování –

změnám kmitočtu.

Takže informace [1] – nejstručnější a nej-

starší, byla nejpřesnější – i když její autoři ne-

měli ani možnost si nakreslit jednoduché sché-

ma provozního přepínače…

Pro úplnost tedy nakonec podle mne

správný postup signálu v zařízení DOROTKA

podle schématu na obr. 13. v PE 7/2003.

Příjem: anténa – obvod s L2 – C 30 pF –

g1 elektronky 3 – z anody elektronky 3 přes C

30 pF na superreakční detektor – elektronka 2,

z něho přes přepínač S4 (poloha E, příjem) na

vinutí A transformátoru T2 – z vinutí B transfor-

mátoru T2 přes RC filtr na g1 elektronky 3. Přes

tlumivku Dr a kondenzátor 25 nF a přepínač S6

v poloze E na elektronku 4 a sluchátka.

Elektronka 3 pracuje tedy v reflexním zapo-

jení: jednak jako vysokofrekvenční zesilovač

k omezení vyzařování superreakce a dále jako

první stupeň nf zesilovače [2].

Vysílání: mikrofon – vinutí C transf. T2 – vi-

nutí B transf. T2 – kond. 5 nF na g1 elektronky

4 – anoda el. 4 – vinutí A transf. T1 – vinutí B

transf. T1 – RC filtr do g1 elektronky 1 (mřížko-

vá amplitudová modulace). Současně se do g1

této elektronky přivádí vf napětí z oscilátoru

elektronky 2. Z její anody se amplitudově mo-

dulovaný signál vede přes obvod s cívkou L2 a

cívku L1 do antény.

Tolik moje poznámka k popisu schématu

zařízení K1 Fu Spr. „d“ – Dorette.

Literatura:

[1] Ještě HANDIE–TALKIE. Radioamatér 11/

/1946, s. 294.

[2] DOROTKA A KARLÍK. Magazín AMA 3/

/1994 , s. 5–6.

Mnoho úspěchů přeje

Obr. 1.

Jiří Pulchart, OK1PRT, Praha

Page 44: Prakticka Elektronika 2003-10

44 Praktická elektronika A Radio - 10/2003

Z RADIOAMATÉRSKÉHO SVĚTA

Minule jsme skončili u problémů, kte-

ré mohou vyvstat v souvislosti se zá-

kladní deskou našeho PC.

Dále je nutné prohlédnout konektory

(tzv. sloty) pamětí a určit typ použitých

paměťových modulů. U nejstarších de-

sek se mohou vyskytnout paměti SIPP

(obr. 7), u kterých jsou na modulu kolí-

kové vývody a na desce je konektor.

Tyto desky rovnou vyřadíme, stejně

jako desky s tzv. krátkými moduly

SIMM.

Na tyto desky lze umístit nejvýše

4 MB paměti RAM (výjimečně 8 MB),

paměťové moduly jsou však prakticky

nedostupné. Vhodné desky mohou

obsahovat tzv. dlouhé moduly SIMM

(72 pinů, obr. 8).

Konektor pro zasazení modulů mívá

tvar žlábku, vývody modulu jsou tvořeny

pozlacenými ploškami. 72pinové SIMM

se vyskytují až do velikosti 16 MB (vzác-

něji i 32 MB), avšak bývají obtížně do-

stupné. Moderní desky obsahují moduly

DIMM (obr. 9), případně RIMM, které se

vyskytují v mnoha provedeních. Seže-

nete-li desku bez pamětí, je nutné

v každém případě paměti shánět na zá-

kladě informací z manuálu k této desce.

Kupujete-li starší desku, je vhodné kou-

pit ji i s procesorem a paměťovými mo-

duly.

Důležité jsou také sloty, do kterých

se zasunují rozšiřující desky. Jsou pří-

pojným místem sběrnice. Pokud chce-

me používat počítač se systémem

DOS, jsou nutné tzv. ISA sloty (obr. 10).

Konektor je relativně velký, zpravidla

černé barvy, s velkými vnitřními péry.

Může mít i poloviční délku. Sběrnice ISA

(EISA) je ze systémového hlediska po-

malá, avšak DOS dokáže většinou bez

problémů obsloužit zařízení, která jsou

k ní připojená. Modernější desky jsou

vybaveny tzv. PCI slotem (obr. 11).

Počítač v ham-shacku II

přijímači patrné žádné rušení, není ještě

vyhráno, další zkoušky je nutné provést

přímo v ham-shacku vedle transceiveru.

Zkoušíme samozřejmě na všech pás-

mech s maximálním výkonem. Pokud

se projeví rušení, zkontrolujeme uzem-

nění. Můžeme se pokusit rovněž změnit

rozmístění zařízení, vhodné je vyzkou-

šet počítač s jiným monitorem. Obecně

platí, že nemá velký smysl snažit se slo-

žitými zdlouhavými postupy počítač od-

rušit. Pokud nepomohou feritové tyčky,

na které navineme kabel klávesnice,

případně „naklapávací“ tlumivky na pří-

vodním kabelu k monitoru, nemá smysl

s počítačem dále ztrácet čas. Starší po-

čítače jsou dnes již tak levné, že se vy-

platí zkusit nějaký jiný. Proto je velmi

důležité domluvit si před koupí možnost

vrácení počítače. Sestavujeme-li počí-

tač sami nebo dostaneme-li počítač za-

darmo, je možné pokusit se situaci zlep-

šit výměnou komponentů. Většinou je

možné vyměnit pouze grafickou kartu a

v některých případech procesor. Nedo-

sáhneme-li zlepšení, nezbývá, než počí-

tač vyřadit. V žádném případě však

není vhodné začít si hrát s hardwarovou

a softwarovou konfigurací dřív, než

máte jistotu, že se počítač se zařízením

snáší!

Zvláštním případem jsou notebooky.

Obecně platí, že jsou atypické, nelze

v nich tedy bez problémů vyměňovat

komponenty. Jejich hardwarová konfi-

gurace bývá skromnější, často mívají

malou či nevhodnou klávesnici, externí

disketovou nebo CD-ROM mechaniku

(zdroj poruch) a jsou dražší. Zásadní

nevýhodou pro radioamatéra je nedo-

statek sériových portů, většinou bývá

k dispozici pouze COM1. Problematika

notebooků je natolik specifická, že

se jimi budeme zabývat v některém

z dalších pokračování seriálu. Vždy je

nezbytné zvážit, potřebujeme-li skuteč-

ně notebook a nesplní-li naše požadav-

ky stolní počítač.

RR

(Pokračování)

(Pokračování)

Obr. 7.

Paměťový

modul SIPP

Obr. 8. Paměťový modul

SIMM 72 pinů

Konektor je menší, zpravidla bílé

barvy. PCI sběrnice je rychlejší, avšak

DOS většinou nedokáže obsloužit zaří-

zení k ní připojená. Budete-li chtít použí-

vat např. závodní program ve spojení

se zvukovou kartou (jako DVP, případ-

ně pro RTTY), je nutné použít kartu pro

ISA sběrnici. Pro počítač, pracující vý-

hradně pod operačním systémem DOS,

jsou PCI sloty prakticky bezvýznamné.

Na základní desce najdeme ještě

celou řadu dalších slotů, z nichž za

zmínku stojí slot AGP. Je jednoúčelový

a slouží k umístění grafické karty.

Vzhledem poněkud připomíná poloviční

PCI slot, konektor má zpravidla hnědou

barvu. Vyskytuje se pouze na moder-

ních deskách.

Pokud počítač naběhne aspoň do

stavu, kdy se zobrazuje BIOS, znamená

to poloviční vítězství. Z kódových čísel

BIOSu lze určit typ desky i výrobce a sa-

mozřejmě i základní parametry hardwa-

rové konfigurace. V každém případě si

o svém počítači zajistěte maximální do-

kumentaci, naprostou nutností je manu-

ál k základní desce. Pokud ho nemáte,

lze ho často stáhnout z Internetu.

Zvláštní pozornost je nutné věnovat

„snášenlivosti“ počítače a vysílacího/při-

jímacího zařízení. Pokud kupujeme ho-

tový počítač, je nutné zkontrolovat, jestli

neruší příjem. To lze provést přímo

u prodejce pomocí tranzistorového přijí-

mače s feritovou anténou, který naladí-

me na nějakou neobsazenou frekvenci

ve středovlnném pásmu. Na počítači

spustíme nějaký program, který dokáže

zatížit systém (např. testy v programu

CheckIt) a přijímačem „očicháváme“

těsné okolí počítače, zejména kabel,

přivádějící videosignál k monitoru, kabel

klávesnice a okolí napájecího zdroje.

Pokud počítač produkuje chrčivé ruše-

ní, dál se jím nezabýváme. Není-li na

Obr. 9. Paměťový

modul DIMM

Obr. 10. Slot ISA

Obr. 11. Slot PCI

Page 45: Prakticka Elektronika 2003-10

45Praktická elektronika A Radio - 10/2003

Kalendář závodů

na říjen - listopad

18.10. Plzeňský pohár CW i SSB 05.00-06.30

18.-19.10. JARTS RTTY WW Cont. RTTY 00.00-24.00

18.-19.10. Worked all Germany MIX 15.00-15.00

19.10. 21/28 MHz RSGB Contest CW 07.00-19.00

25.-26.10. CQ WW DX Contest SSB 00.00-24.00

25.-26.10. WW SWL Challenge SSB 00.00-24.00

1.-7.11. HA-QRP Test CW 00.00-24.00

1.11. SSB liga SSB 05.00-07.00

1.11. IPARC CW viz podm.

1.-2.11. Ukrainian DXC RTTY+SSB+CW 12.00-12.00

2.11. Provozní aktiv KV CW 05.00-07.00

2.11. HSC CW Contest CW viz podm.

2.11. DARC Corona 10 m DIGI 11.00-17.00

2.11. IPARC SSB viz podm.

3.11. Aktivita 160 SSB 20.00-22.00

7.11. (pá) Beograd Contest CW+SSB 19.00-24.00

8.-9.11. Europ. Contest (WAEDC)RTTY 00.00-24.00

8.-9.11. Esperanto Contest SSB 00.00-24.00

8.11. OM Activity CW/SSB 05.00-07.00

8.-9.11. Japan DX Contest SSB 07.00-13.00

8.-9.11. OK/OM-DX Contest CW 12.00-12.00

10.11. Aktivita 160 SSB 20.00-22.00

15.-16.11. LZ-DX Contest CW 12.00-12.00

15.-16.11 Concurso Tenerife SSB 16.00-16.00

15.-16.11. OE - 160 m contest *) CW 18.00-07.00

15-16.11. Second 1,8 MHz RSGB CW 21.00-01.00

16.11. HOT Party AGCW CW 13.00-17.00

29.-30.11. CQ WW DX Contest CW 00.00-24.00

Změna z letního na zimní čas pro-

běhne v noci z 26. na 27. 10. !!

Termíny uvádíme bez záruky, podle

údajů dostupných v srpnu t.r. Podmínky

jednotlivých závodů uvedených v kalen-

dáři naleznete v těchto číslech PE: Aktivi-

ta 160 12/2000 a změny v PE 2/03, OM

Activity 1/01 (a doplněk 3/01), SSB liga -

pozor změna, předává se RS + okresní

znak! Vyhodnocuje OK1MZM, Macháč-

kova 35, 318 09 Plzeň. Provozní aktiv -

podmínky nezměněny, viz 6/02, WAEDC

viz PE 7/03, Plzeňský pohár 9/01, DTC,

WAG a Concurso Iberoamericano 9/02,

HSC CW 10/00, DARC Corona, Hot par-

ty a IPARC 10/02, Japan Int. DX (letos

změna podmínek!) viz 3/03. CQ WW -

viz minulé číslo.

*) O tomto víkendu pořádá závod

v pásmu 160 m několik organizací, každá

provádí vlastní hodnocení.

Kalendář závodů na

listopad

1.-2.11. A1 Contest - MMC 1

) 144 MHz 14.00-14.00

4.11. Nordic Activity 144 MHz 18.00-22.00

8.11. FM Contest 144 a 432 MHz 09.00-11.00

11.11. Nordic Activity 432 MHz 18.00-22.00

16.11. Provozní aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00

16.11. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 08.00-11.00

16.11. OE Activity 432 MHz-10 GHz 08.00-13.00

25.11. Nordic Activity 50 MHz 18.00-22.00

1

) Podmínky viz časopis Radioamatér 6/

2001 (zelená vložka), deníky na:

OK1DOZ, Bedřich Jánský, Družby 337,

530 09 Pardubice.

El. deníky na E-mail: [email protected]

a paket rádio: OK1KPA @ OK0PHL

OK1MG

Adresy k odesílání deníků přes Internet

21/28 MHz RSGB CW:

[email protected]

21/28 MHz RSGB SSB:

[email protected]

1,8 MHz RSGB:

[email protected]

All Austria 160 m: [email protected]

Conc. Iberoam.: [email protected]

CQ WW CW: [email protected]

CQ WW SSB: [email protected]

DARC Corona: [email protected]

IPARC: [email protected]

Japan DX Int.: [email protected]

LZ-DX: [email protected]

nebo [email protected]

OK-OM DX: [email protected]

Plzeňský pohár: [email protected]

Ukraine DX: [email protected]

WAEDC: [email protected]

WAG: [email protected]

QX

Předpověď podmínek

šíření KV na říjen

Pokračuje pokles k minimu jedenáctiletého cyklu, nadále

očekávaného v prosinci 2006. Pro tvorbu předpovědních grafů

na říjen vyjdeme opět z R12

=53, odpovídajícího slunečnímu toku

105 s.f.u. Pro srovnání - v zářijovém bulletinu SIDC (http://

sidc.oma.be/products/ri) jsou zveřejněny blízké hodnoty: 57 pro

klasickou a 62 pro kombinovanou metodu. Poslední známé vy-

hlazené číslo skvrn R12

=78,5 je za únor a započetli jsme do něj

Ri=72,7 za srpen. O současném trendu a dlouhodobějším vý-

hledu lze říci, že aktivita magnetického pole Země začne klesat

a podmínky šíření krátkých vln se zlepší.

Hlavním důvodem, proč předpokládáme, že podmínky šíře-

ní KV budou lepší než v minulých měsících, jsou tedy sezónní

změny, díky nimž klesne QRN a ještě o něco stoupnou MUF do

většiny směrů v denní době. I tak ale zůstane desítka vhodnou

pouze pro spojení směrem na jih. Na trasách podél rovnoběžek

se bude v lepších dnech sice poměrně slušně, ale spíše krátce

otevírat patnáctka a globálně použitelným pásmem bude dvacít-

ka, případně i pásmo 18 MHz - což platí pro spojení oběma

cestami, krátkou i dlouhou. Vzhledem k tomu, že nadále očeká-

váme četnější poruchy magnetického pole Země, bude vývoj

nadále nepravidelný, otevření na horních i dolních pásmech

mohou být přerušovaná, provázena četnými úniky a případně

(především při průchodu vyššími zeměpisnými šířkami) i zkres-

lením. Při velkých poruchách nejspíše budou na rozdíl od léta

zasahovat některé polární záře do středních šířek Evropy.

V pravidelném přehledu je na řadě červenec. Charakter

vývoje se proti minulým měsícům nezměnil, vedle nepravidel-

ných výkyvů úrovně sluneční aktivity pokračovala bohatá aktivi-

ta sporadické vrstvy E s prakticky každodenním výskytem sig-

nálů na kmitočtech do 100 MHz a častými otevřeními v pásmu

dvou metrů. Pro spojení DX v pásmech KV by za jiných okol-

ností tak velká aktivita znamenala spíše komplikaci, ale vzhle-

dem k tomu, jak často byla struktura vyšších oblastí ionosféry

narušována poruchami, pomáhala sporadická vrstva E leckdy

k tomu, aby se otevření vůbec uskutečnilo (nejlépe asi 16. 7.).

Signály ovšem kolísaly a často byly naopak sporadickou vrst-

vou odstíněny, čímž byla komplikována možnost spojení i na

poměrně malé vzdálenosti nejen ve dne, ale i v noci. Ke zhorše-

ním docházelo jako obvykle v pozdějších fázích vývoje poruch,

například 17. 7., 27. 7. a nejvíce 30. 7.-5. 8. Značná energie

slunečního větru, modulovaného sice méně často erupcemi,

ale zato poměrně pravidelně a intenzivně od okrajů koronálních

děr v nízkých heliografických šířkách, vyvolala řadu polárních

září. V létě jsou takové jevy velmi neobvyklé, a když už se vyvi-

ne tak silná polární záře, že umožní spojení na VKV, téměř ni-

kdy otevření nedosáhne do středních šířek. I tentokrát proto

byla při nejsilnějších aurorách dosažitelná oblast na jihu ohrani-

čena pobaltskými republikami, Polskem, severem Německa,

Holandskem a v nejlepším případě sahala ještě po Anglii.

Co se v ionosféře nad Evropou právě děje, můžeme díky

dostupnosti dostatečného počtu ionosférických sond prostřed-

nictvím Internetu dobře sledovat, a proto připojuji následující

malý seznam (QTH, LOC, URL). Nejkvalitnější měření pochází

ze stanice Juliusruh, JO64, http://www.ionosonde.iap-

kborn.de/ionogram.htm a i ostatní mají standardně velmi dob-

rou kvalitu a formát - Dourbes, JO20, http://digisonde.oma.be/

cgi-bin/latest.exe?, El Arenosillo, IM66, http://www.inta.es/iono/

IonoGIF/LATEST.TMP, Řím, JN61, http://dps-roma.ingrm.it/

scripts/latest.exe? a Athény, KM18, http://195.251.203.15/cgi-

bin/latest.exe?.

Závěr informace patří tradičně přehledu hlavních indexů

sluneční a geomagnetické aktivity, tentokrát v červenci. Prů-

měrné číslo skvrn stanovili v SIDC (Sunspot Index Data Cen-

ter) na R=85,0. Výkonový tok slunečního šumu změřili v Pentic-

tonu, B. C., denně v 20.00 UTC na: 131, 135, 132, 140, 142,

130, 133, 131, 126, 123, 122, 122, 127, 127, 126, 133, 139,

140, 146, 157, 156, 153, 144, 125, 112, 103, 102, 103, 100, 99

a 102, průměr činí 127,8 s.f.u. Denní indexy geomagnetické ak-

tivity Ak

určili ve Wingstu na 11, 16, 22, 22, 22, 14, 16, 16, 6,

10, 41, 35, 16, 16, 33, 31, 18, 19, 32, 21, 10, 11, 12, 12, 10, 41,

24, 23, 34, 30 a 39 a jejich vysoký průměr 21,4 opět dokládá

velkou četnost a intenzitu poruch.

OK1HH

Page 46: Prakticka Elektronika 2003-10

46 Praktická elektronika A Radio - 10/2003

Práce přes mikrovlnný družicový transpondér je přeci jen o trochu slo-

žitější ve srovnání s nižšími pásmy. Je to dáno nejen většími Dopplerový-

mi posuvy signálů pro uplink i downlink (ty lze výpočtem stanovit velmi

přesně), ale především nejistotou určení vlastních frekvencí pozemních

stanic. Nehledě na vysoké kmitočty jako takové, jsou mikrovlnné konverto-

ry přijímačů téměř vždy a někdy i transvertory vysílačů umístěny přímo

u antén, a tudíž vystaveny vlivu vnější teploty. Změna pracovních frekven-

cí o několik kilohertzů je pak již jen přirozeným důsledkem. Stanice potom

samy sebe obtížně v transpondéru hledají a výsledkem je ,zametání’ pás-

ma a rušení ostatních uživatelů. Rovněž v případě slabých signálů je zna-

lost frekvence očekávaného signálu k nezaplacení.

Vyvinuli jsme proto kalkulátor, s jehož pomocí lze poměrně snadno a

rychle stanovit frekvenci vysílače pro uplink odpovídající nastavení přijí-

mače pro downlink. Původní verze byla vytvořena v MS Excelu a byla z to-

hoto důvodu trošku těžkopádná (Excel musel běžet současně s ostatními

aplikacemi). Nynější kompaktní verze odpovídá požadavkům moderní pro-

gramové pomůcky.

Na obr. 1. je ukázána konfigurace kalkulátoru pro mód L1-S2. Hodno-

ty kmitočtů lze měnit v buňkách s bílým pozadím, ostatní jsou vypočteny.

V daném případě je použit přijímač s dvojím směšováním 2400/28 MHz a

uplink pracuje s transvertorem 144/1268 MHz. Ekvivalentní frekvence lo-

kálního oscilátoru přijímače je 2372 MHz (NRXLO). Frekvence majáku

družice je velmi stabilní a byla změřena 2401,3231 MHz (NBF). Pásmo

transpondéru má šířku 250 kHz a je symetrické ke středovému majáku

NBF ±125 kHz, tj. 2401,198 až 2401,448 MHz. Transpoziční frekvence

vlastního družicového transpondéru pro mód L1-S2 byla stanovena měře-

ním na 3670,706 MHz (LO). S použitím této hodnoty jsou vypočteny limity

pro uplink. Transvertor pozemní stanice má lokální oscilátor s kmitočtem

1124 MHz, ale měření ukázala, že je o 7 kHz výše (TXLO). Výše uvedené

frekvence jsou relativně stabilní a během provozu se nemění.

Vlastní práci s kalkulátorem začneme vložením aktuální frekvence

majáku (Beacon) převzaté z dobrého predikčního programu (políčko Read

Prodám měřicí přístroj FLUKE 97 Scopeme-

ter 50 MHz. Cena dohodou. Tel.: 736 468 150.

Koupíme staré jednodeskové mikropočítače

JPR-1A ze systému SAPI-1 TESLA Liberec.

[email protected], tel. 485 353 533.

Prodám cín Sn97Cu3, tavidlo F-SW32, prů-

měr 1 mm, balení 1 kg, cena 280 Kč. E-mail:

[email protected], tel.: 607 944 112.

Seznam součástek

R1 100 ΩR2 10 kΩR3, R5 1 kΩR4 1,8 kΩR6 18 ΩR7 12 ΩR8 56 ΩC1 10 pF

C2 2 až 15 pF

C3, C4, C5, C6, C9, C14 1 nF

C7, C8, C11, C12 100 nF

C10 150 pF

Kepleriánské prvky:

Vf předzesilovač s malým šumem

NAME EPOCH INCL RAAN ECCY ARGP MA MM DECY REVN

AO-07 3241.06790 101.74 286.83 0.0012 68.47 291.77 12.53566 -2.9E-7 31718

AO-10 3237.86499 26.31 134.09 0.5976 19.74 355.97 2.05868 -1.5E-6 15191

UO-11 3243.87821 98.14 219.68 0.0009 312.42 47.63 14.78418 7.7E-6 4494

RS-10/11 3242.37651 82.92 3.94 0.0013 53.73 306.50 13.72718 7.3E-7 81096

FO-20 3243.82151 99.07 170.29 0.0540 284.11 70.06 12.83335 -4.4E-7 63543

RS-12/13 3242.53169 82.92 38.18 0.0030 107.35 253.09 13.74421 1.6E-7 63029

RS-15 3243.52903 64.81 87.84 0.0146 77.45 284.27 11.27549 -2.4E-7 35746

FO-29 3242.19745 98.57 7.56 0.0352 77.37 286.65 13.52886 -4.4E-7 34735

SO-33 3242.94508 31.43 140.97 0.0357 191.76 167.45 14.27609 5.0E-6 25296

AO-40 3239.17205 9.50 32.58 0.7963 207.79 64.64 1.25598 -1.0E-8 1297

UO-14 3242.51600 98.25 276.64 0.0011 352.88 7.22 14.31291 7.4E-7 71009

AO-16 3243.12753 98.29 290.00 0.0011 358.45 1.67 14.31535 6.5E-7 71022

WO-18 3243.23717 98.31 293.54 0.0012 358.84 1.27 14.31615 1.4E-6 71029

LO-19 3241.16669 98.32 294.93 0.0012 3.43 356.69 14.31780 1.2E-6 71005

UO-22 3243.54611 98.16 226.13 0.0006 269.62 90.42 14.39258 2.4E-6 63618

KO-23 3240.89416 66.09 85.06 0.0013 229.18 130.81 12.86415 -3.7E-7 51891

AO-27 3243.21934 98.26 262.87 0.0009 51.60 308.60 14.28999 2.0E-7 51753

IO-26 3241.53881 98.26 262.47 0.0010 53.87 306.34 14.29227 8.0E-7 51734

KO-25 3241.12394 98.25 262.34 0.0011 35.66 324.53 14.29561 2.2E-7 48549

GO-32 3238.63439 98.60 310.46 0.0001 14.63 345.49 14.22996 -4.3E-7 26638

UO-36 3243.77699 64.56 136.06 0.0044 299.15 60.52 14.78110 -2.1E-5 23493

AO-37 3243.89896 100.19 333.68 0.0038 100.70 259.84 14.35584 9.5E-7 18826

SO-41 3243.31078 64.56 156.27 0.0034 207.28 152.66 14.79343 9.2E-6 15787

MO-46 3243.16088 64.56 147.41 0.0028 210.73 149.22 14.81739 9.0E-6 15804

SO-42 3242.87855 64.55 162.71 0.0039 204.53 155.40 14.78260 4.3E-6 15771

NO-44 3243.16507 67.05 117.19 0.0008 266.13 93.90 14.29198 6.4E-7 10001

AO-49 3243.47376 64.56 328.32 0.0043 28.48 331.86 14.71601 2.8E-6 3734

SO-50 3242.76989 64.56 332.21 0.0045 26.73 333.60 14.70234 4.7E-6 3720

NOAA-10 3243.54811 98.74 237.44 0.0011 241.35 118.65 14.27124 4.1E-7 88157

NOAA-11 3243.59979 98.89 324.19 0.0012 16.30 343.86 14.14615 1.0E-6 77023

NOAA-12 3243.60940 98.64 230.20 0.0012 172.31 187.83 14.25198 2.3E-6 63885

MET-3/5 3243.24877 82.55 262.03 0.0015 74.27 286.00 13.16986 5.1E-7 57897

MET-2/21 3243.49438 82.55 61.09 0.0023 159.11 201.11 13.83548 9.7E-7 50490

OKEAN-4 3242.45601 82.54 149.38 0.0023 133.96 226.35 14.81329 8.9E-6 47865

NOAA-14 3243.59050 99.17 267.17 0.0010 48.42 311.78 14.13370 1.2E-6 44688

SICH-1 3243.87009 82.53 288.84 0.0026 113.52 246.87 14.80353 7.8E-6 43097

NOAA-15 3243.55950 98.54 260.34 0.0011 109.79 250.46 14.24330 1.2E-6 27541

RESURS 3243.57831 98.61 317.73 0.0000 280.71 79.40 14.23936 6.9E-7 26714

FENGYUN1 3243.84816 98.62 260.82 0.0015 165.50 194.66 14.11751 -5.9E-7 22204

OKEAN-0 3242.52369 97.84 283.55 0.0002 118.16 241.98 14.72819 5.1E-6 22133

NOAA-16 3243.39264 98.92 190.52 0.0011 114.74 245.49 14.11997 1.5E-6 15150

NOAA-17 3243.58391 98.74 313.55 0.0012 151.61 208.57 14.23398 2.9E-6 6156

HUBBLE 3243.35272 28.47 218.51 0.0004 163.07 315.95 14.98422 1.5E-5 53172

UARS 3243.10673 56.98 328.49 0.0004 117.27 242.88 15.03173 4.8E-6 65481

ISS 3243.85722 51.63 359.23 0.0007 188.38 264.10 15.61863 2.3E-4 27282

WO-39 3242.87884 100.19 335.62 0.0036 93.84 266.68 14.38018 4.3E-6 18831

OO-38 3242.83110 100.19 332.22 0.0037 103.01 257.52 14.35552 2.4E-6 18811

NO-45 3243.89046 67.06 114.98 0.0008 283.24 76.79 14.29353 -7.8E-7 10014

(Dokončení ze s. 32)

C13 1 µF

D1 1N4007

T1 ATF54143

T2 BC857b

IO1 LM7805

L1 60 nH

L2 12 nH

L3, L4, L8, L9 470 nH

L5 4nH

L6, L7 10 nH

(Podle DUBUS 1/2002)

2QX

Za první tučný řádek 75 Kč, za

každý další i započatý 30 Kč.

Frekvenční kalkulátor pro družici AO-40

Obr. 1.

pro automatické čtení lze použít pouze s programem TrakSat, který je pou-

žíván povelovacími stanicemi a není veřejně dostupný). V pravém horním

rohu je zobrazen Dopplerův posuv frekvence majáku. V dalším kroku vlo-

žíme hodnotu frekvence, na které maják posloucháme naším zařízením

(BRX display), a tím máme přijímací zařízení a kalkulátor kalibrován (RX

offset). Nyní vložíme frekvenci, na které chceme slyšet svoje signály z dru-

žice (RX display), a odečteme frekvenci, na kterou je třeba naladit vysílač

(TX display). Je-li přijímač dostatečně stabilní, lze kalibraci provést pouze

jednou na začátku, a pak sledovat jen změny frekvence majáku vložením

nové hodnoty z predikčního programu. Mezi políčky lze skákat tabuláto-

rem a měnit jen desetinná místa. Vedle již zmíněných hodnot lze na spod-

ním řádku kalkulátoru číst skutečnou frekvenci, na které pozemní stanice

přijímá (RX freq) a vysílá (TX freq). Ve střední části kalkulátoru jsou tyto

frekvence v podobě, jak se jeví transpondéru družice. Pro daný mód lze

hodnoty uložit tlačítkem Mode a Save.

Program FqCalc.exe si lze stáhnout na adrese:

http://www.isibrno.cz/~kasal/AO-40Fqcalc.htm

OK2AQK


Recommended