Veronika Vašnovská Kategorizace informačních zdrojů...

Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta informatiky a statistiky

Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze

Veronika Vašnovská

Kategorizace informačních zdrojů studentů VOŠIS a PIS VŠE používaných ke studiu

Bakalářská práce

2012

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Kategorizace informačních zdrojů

studentů VOŠIS a PIS VŠE používaných ke studiu“ zpracovala samostatně a použila

pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury.

V Praze, dne 20. 12. 2012 ……………………………...

Veronika Vašnovská

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce Mgr. Ludmile

Fonferové za odborné vedení práce, cenné rady a trpělivost.

Abstrakt

V této práci se zabývám analýzou informačních zdrojů používaných studenty VOŠIS a

PIS VŠE ke studiu. Zaměřuji se na používání sociálních sítí jako jednoho z možného

zdroje informací. Proces získávání informací ke studiu znázorňuji pomocí modelů

komunikace, k nimž uvádím jako příklady příspěvky ze studentské skupiny na

Facebooku. Tyto příspěvky rovněž zkoumám pomocí obsahové analýzy. Dále se

zabývám využíváním oficiálního profilu vysokých škol na Facebooku. V závěru práce

shrnuji výsledky dotazníku, který byl zadáván studentům VOŠIS a PIS VŠE.

Klíčová slova: informace, informační zdroje, modely komunikace, obsahová

analýza, sociální sítě.

Abstract

In this thesis I am dealing with analyse of information sources used by students of

VOŠIS and PIS VŠE to their study. I am focusing on the use of the social networks as

one of the possible source of information. The process of obtaining the information to

study I am representing with the communication models. For these communication

models I am giving the entries from students group on the Facebook as an example and

studying them by using the content analysis. I am also dealing with the usage of the

official profiles of Universities on the Facebook. At the end of this thesis I am

summarizing the results of questionnaire that was assigned to the students of VOŠIS

and PIS VŠE.

Keywords: information, information sources, models of communication, content

analysis, social networks.

Obsah

Úvod..................................................................................................................................1

1. Vymezení pojmů .......................................................................................................3

1.1. Data ...................................................................................................................3

1.2. Informace ..........................................................................................................3

1.3. Znalosti..............................................................................................................3

1.4. Informační toky.................................................................................................4

2. Komunikace ..............................................................................................................4

2.1. Modely komunikace..........................................................................................5

2.1.1. Lineární model ..........................................................................................5

2.1.2. Osgoodův a Schrammův model komunikace............................................6

2.1.3. Danceho model komunikace .....................................................................7

2.1.4. Newcombův model komunikace...............................................................7

2.1.5. Model komunikace Westleye a MacLeana ...............................................7

2.1.6. Příjmový model komunikace ....................................................................8

2.1.7. Rituálový model komunikace ...................................................................9

2.2. On-line komunikace ..........................................................................................9

2.2.1. Výhody on-line komunikace ...................................................................10

2.2.2. Nevýhody on-line komunikace ...............................................................11

2.2.3. Sociální sítě .............................................................................................12

2.2.3.1. Facebook .........................................................................................13

3. Kategorizace informačních zdrojů ..........................................................................14

3.1. Oficiální stránky školy ....................................................................................14

3.1.1. Harmonogram, studijní a učební plány ...................................................14

3.1.2. Aktuality..................................................................................................14

3.1.3. Intranet ....................................................................................................15

3.1.4. Další informace .......................................................................................15

3.2. Stránky Vysoké školy ekonomické.................................................................15

3.2.1. Informace pro současné studenty, aktuality ............................................15

3.2.2. Integrovaný studijní informační systém..................................................16

3.2.3. Centrum informačních a knihovnických služeb......................................16

3.2.4. Další informace .......................................................................................16

3.3. Moodle ............................................................................................................16

3.4. Systém rezervace témat absolventských/bakalářských prací a konzultací .....17

3.5. Informace od vyučujících................................................................................17

3.6. Informace od spolužáků ..................................................................................18

3.6.1. Osobní rozhovor......................................................................................18

3.6.2. Skupiny na Facebooku ............................................................................18

3.7. Další informační zdroje...................................................................................18

4. Modely komunikace v praxi....................................................................................19

4.1. Model informačních toků používaný studenty VOŠIS a PIS VŠE.................19

4.1.1. První typ modelu .....................................................................................19

4.1.2. Druhý typ modelu ...................................................................................20

4.1.3. Třetí typ modelu......................................................................................21

4.1.4. Shrnutí .....................................................................................................22

4.2. Příjmový model...............................................................................................23

4.3. Rituálový model ..............................................................................................23

5. Obsahová analýza....................................................................................................24

5.1. Využití obsahové analýzy ve skupině na Facebooku......................................25

5.1.1. Výskyt nejvíce používaných slov............................................................27

5.1.2. Studenti s největším počtem příspěvků...................................................29

5.2. Konkrétní příklady příspěvků ve skupině .......................................................30

6. Oficiální profil Vysokých škol na Facebooku ........................................................33

6.1. Pohled vysokých škol......................................................................................33

6.2. Pohled studentů ...............................................................................................34

6.3. Shrnutí .............................................................................................................34

7. Dotazníkový průzkum.............................................................................................35

7.1. Cíl dotazníku ...................................................................................................35

7.2. Forma dotazníku..............................................................................................36

7.2.1. On-line verze...........................................................................................36

7.2.2. Tištěná verze ...........................................................................................37

7.3. Výsledky dotazníku.........................................................................................37

7.3.1. Otázky související s Hypotézou č. 1 .......................................................38

7.3.2. Otázky související s Hypotézou č. 2 .......................................................44

7.3.3. Doplňující otázky....................................................................................46

7.4. Potvrzení či vyvrácení Hypotéz ......................................................................48

Závěr ...............................................................................................................................49

Seznam použité literatury a internetových zdrojů...........................................................51

Seznam obrázků, grafů, tabulek a diagramů ...................................................................54

Příloha č. 1 Dotazník.......................................................................................................56

1

Úvod

V posledních letech zaznamenávají sociální sítě velký rozvoj, a to téměř všude po celém

světě. Mezi celosvětovou nejrozšířenější sociální síť patří bezesporu Facebook. Počet

jeho uživatelů v letošním roce pravděpodobně dosáhne jedné miliardy. Ačkoli dnes

Facebook využívají lidé všech věkových kategorií, největší zastoupení má mezi

mladými lidmi. Facebook představuje především prostředek on-line komunikace.

Facebook původně sloužil ke komunikaci mezi studenty americké univerzity a přestože

se rozšířil i mezi běžné uživatele, používají ho studenti ke komunikaci týkající se studia

dodnes, a to nejen v Americe. Studenti Vyšší odborné školy informačních služeb (dále

„VOŠIS“) a Podnikových informačních systémů na Vysoké škole ekonomické (dále

„PIS VŠE“) mohou spolu komunikovat prostřednictvím chatu či zpráv, ale vhodnější a

především účelnější je pro získání informací možnost oslovit větší počet spolužáků.

Proto si mezi sebou studenti VOŠIS a PIS VŠE začali vytvářet skupiny. Tyto skupiny

mohou být založeny na základě studovaného oboru, podle ročníku nebo jsou založeny

pro konkrétní předměty či skupinové práce. Studenti tak zde mají možnost zveřejňovat

příspěvky týkající se školy či studia nebo také příspěvky jiných studentů komentovat.

Příspěvky jsou rovněž k dispozici i ostatním členům skupiny. Dnes tedy můžeme o

Facebooku hovořit jako o možném zdroji informací ke studiu.

Téma, které jsem si zvolila pro svou bakalářskou práci mě zajímalo z toho důvodu, že

jsem sama členkou studentské skupiny na Facebooku, který využívám jako dodatečný

zdroj informací ke studiu. Díky členství ve studentské skupině jsem měla možnost

dlouhodobého pozorování příspěvků v této skupině. Na základě získaných informací se

však domnívám, že někteří studenti nepoužívají Facebook jako dodatečný zdroj

informací ke studiu, ale jako zdroj primární. A právě proto jsem se rozhodla, že se v mé

bakalářské práci zaměřím na analýzu a míru využití informačních zdrojů, které

používají studenti VOŠIS a PIS VŠE ke studiu.

V teoretické části práce nejprve definuji základní pojmy, které se v ní budou dále

vyskytovat. Dále se budu zabývat definicí komunikace, zaměřím se na vyjádření

struktury komunikace pomocí komunikačních modelů, vysvětlím specifika on-line

komunikace, budu se zabývat výhodami a nevýhodami této komunikace, zaměřením se

rovněž na komunikaci prostřednictvím sociálních sítí, konkrétně na Facebook. V další

2

kapitole analyzuji informační zdroje, které mají možnost studenti využívat k získávání

informací ke studiu. Mezi tyto informační zdroje patří oficiální stránky školy, stránky

Vysoké školy ekonomické, Moodle, Systém rezervace témat absolventských/

bakalářských prací a konzultací, informace získané ve škole od vyučujících či informace

získané od spolužáků, jak díky osobnímu kontaktu, tak prostřednictvím studentských

skupin na Facebooku.

V praktické části práce vyjádřím s použitím modelů komunikace proces získávání

informací ke studiu, tak jak probíhá mezi studenty VOŠIS a PIS VŠE. K vybraným

modelům komunikace definovaným v teoretické části práce uvedu příklady ze

studentské skupiny na Facebooku. Příspěvky ze studentské skupiny rovněž podrobím

obsahové analýze, abych mohla zjistit, jaké konkrétní záležitosti týkající se studia zde

studenti řeší.

Na základě informací, které jsem získala díky členství ve skupině na Facebooku se

domnívám, že by studenti využívali jako zdroj informací oficiální profil školy na této

sociální síti. Důležité informace týkající se školy či studia by tak byly na jednom místě.

Vyšší odborná škola informačních služeb tento profil zatím nemá. Abych si však

udělala lepší představu o tom, jaké má takový profil školy na Facebooku výhody i

nevýhody, oslovím studenty vysokých škol, které profil na Facebooku již mají. Jelikož

potřebuji znát názor i druhé strany, tzn. názor vysokých škol, oslovím rovněž jejich

zaměstnance.

Na závěr mé práce provedu dotazníkový průzkum, kde oslovím studenty VOŠIS a PIS

VŠE, abych si potvrdila či vyvrátila své názory (hypotézy) ohledně aktuálně

využívaných informačních zdrojů ke studiu a případné využití oficiálního profilu školy

na Facebooku.

3

1. Vymezení pojmů

Tato kapitola vysvětluje důležité pojmy, které se v práci vyskytují, a dále popisuje

vztahy mezi některými pojmy, konkrétně mezi daty, informacemi a znalostmi.

1.1. Data

Data reprezentují specifické vlastnosti objektů (entit a událostí v reálném světě) a jsou

množinou popisující objekt bez kontextu. Data se stávají informacemi, když je vhodně

zpracujeme (strukturujeme) a dodáme za určitým účelem. 1

Data sama o sobě nemají pro člověka příliš velký význam. Lze je chápat jako hodnoty,

které popisují nějakou skutečnost nebo jako údaje, které lze přenášet nebo dále

zpracovat. Data mohou mít tedy podobu symbolů, čísel či písmen. Získávají se měřením

či pozorováním. Při práci s daty se vychází z jejich struktury. Podle míry struktury lze

data rozdělit na data strukturovaná, nestrukturovaná či semistrukturovaná.

1.2. Informace

Informace představují data, která mají pro člověka nějaký význam či smysl. Vyjadřují

smysluplnou interpretaci dat a vztahů mezi nimi. Informace člověka obohacuje, takže

díky nim dochází ke snižování či odstranění míry jeho nevědomosti.

S pojmem informace se setkáváme již ve středověku. Samotný výraz informace byl však

poprvé zaznamenán v roce 1274 ve významu soubor aktů, které vedou k prokázání

důkazů trestného činu a k odhalení jeho pachatelů.2

1.3. Znalosti

Pokud si člověk dá informace do souvislosti, pochopí je, porozumí jim, stávají se

z informací pro něj znalosti. Znalost může člověk použít, dál s ní nakládat a také má

díky znalosti nějaký užitek. Ten může být peněžní nebo nepeněžní. Nepeněžní užitek

představuje např. změnu chování člověka po tom, co získal určitou znalost.3

1 POUR, Jan, Libor GÁLA a Zuzana ŠEDIVÁ. Podniková informatika. 2. přepracované a aktualizované

vydání. Praha: Grada, 3.9.2009, str. 61. ISBN 978-80-247-2615-1.

2 POUR, Jan, Libor GÁLA a Zuzana ŠEDIVÁ. Podniková informatika. 2. přepracované a aktualizované

vydání. Praha: Grada, 3.9.2009, str. 22. ISBN 978-80-247-2615-1.

3 HRUŠKOVÁ, Stanislava: Znalostní společnost. (přednáška) Praha, VOŠIS, 22. října 2012.

4

Obrázek č. 1 popisuje výše definované vztahy mezi daty, informacemi a znalostmi.

Navíc je zde znázorněna skutečnost, že informace mohou představovat sdělitelné

(vyjádřené) znalosti a dále, že informace a znalosti se dají opět zpracovat do dat.

Obr. č. 1 Znázornění vztahů mezi daty, informacemi a znalostmi 4

1.4. Informační toky

Pod pojmem informační tok si lze představit přenos informace z jednoho místa na

druhé. Mapování informačních toků slouží ke znázornění či pochopení situace, co se

s informací děje od místa jejího vzniku až do doby, než se dostane k cíli, tedy než dorazí

ke konečnému uživateli. Než k uživateli informace dorazí, může dojít k tzv. šumu, to

znamená, že informace může být nějakým způsobem zkreslena či ovlivněna.

2. Komunikace

Počátky slovního dorozumívání se odhadují na dobu před více než několika desítkami

tisíc let. Definic pojmu komunikace existují desítky. Zbyněk Vybíral ve své knize

uvádí definice od různých autorů, například definice komunikace od Michaela Kunczika

zní takto: Komunikace je jednáním, jehož cílem z hlediska komunikátora je přenos

sdělení jedné či více osobám prostřednictvím symbolů.5

4 Definice informace. Data-informace-znalosti. KUČEROVÁ, Helena. Vyšší odborná škola informačních

služeb [online]. 20.2.2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://web.sks.cz/users/ku/ZIZ/inform1.htm

5 VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2000, s. 21. ISBN 80-7178-

291-2

5

Irena Reifová ve své knize rovněž uvádí definice od různých autorů, např. George

Gerber definuje komunikaci jako sociální interakci prostřednictvím sdělení.

Podle Jamese Careyho je komunikace symbolický proces, při němž je realita

produkována, udržována a transformována.6

Asi nejjednodušším způsobem lze tedy proces komunikace popsat jako přenos

informace z jednoho místa na druhé, či jako proces dorozumívání se. Mezi základní

funkce komunikace, jak uvádí Zbyněk Vybíral ve své knize, je informovat, instruovat,

přesvědčit a pobavit.7 Schopnost komunikace je pro lidi nezbytná, potřebují ji jak

v jejich osobním, tak i v profesionálním životě.

2.1. Modely komunikace

Strukturu komunikace lze znázornit pomocí modelů komunikace. První zmínky o

komunikačním modelu pochází z řecké kultury, konkrétně od Aristotela, a to z doby

několik set let před naším letopočtem. Jeden z prvních modelů masové komunikace

pochází ze 40. let minulého století a bývá popisován jako model lineární. Modelů

komunikace existuje mnoho, např. Irena Reifová ve své knize Slovník mediální

komunikace jich popisuje deset, Denis McQuail v knize Úvod do teorie masové

komunikace popisuje čtyři základní modely komunikace.

2.1.1. Lineární model

Jedná se o historicky první model komunikace, který zachycuje komunikační tok jako

přenos sdělení od odesílatele k příjemci prostřednictvím komunikačního kanálu a

s důsledkem účinku na příjemce. 8

Tento jednoduchý model komunikace je jednosměrný, a proces komunikace uvažuje

tak, že obsah sdělení či informace má pro odesílatele úplně stejný význam jako pro

příjemce, oba tedy chápou podanou informaci naprosto stejně. Uvedený model

komunikace vůbec nepředpokládá, že by proces komunikace mohl být ovlivněn

nějakým šumem, ani nepočítá se zpětnou vazbou příjemce.

6 REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s. 99. ISBN 80-7178-926-7.


291-2


6

Z tohoto základního lineárního modelu komunikace vycházeli Claude Shannon a

Warren Weaver. Shannona a Weavera lze považovat za zakladatele teorie informace.

Do jejich modelu komunikace, jak je uvedeno na obrázku č. 2, byl již zahrnut šum, díky

kterému může dojít ke zkreslení informace na cestě od odesílatele k příjemci.

Obr. č. 2 Shannon – Weaverův model komunikace 9

Jako další lineární model lze uvést komunikační model Harolda Lasswella. Podle jeho

názoru lze nejlépe proces komunikace popsat, pokud odpovíme na otázky kdo, říká co,

jakým kanálem, ke komu, s jakým účinkem a proč.10 Laswellova definice

komunikačního aktu je znázorněna na obrázku č. 3.

Obr. 3 Lasswellův model komunikace 11

2.1.2. Osgoodův a Schrammův model komunikace

Zakladatelem tohoto modelu je Charles Osgood a Wilbur Schramm. Podle jejich teorie

je komunikace kruhový proces, v němž odesílatel a příjemce informace jsou rovnocenní


10 Vymezení lidské komunikace. Sks.cz [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z:

toy.sks.cz/lufo/soubory/LUFO-100.pdf


7

partneři, které spojuje např. stejná kultura či společnost. Osgoodův a Schrammův model

je přijatelný pro zkoumání komunikačních dějů s bezprostřední zpětnou vazbou, např.

v případě interpersonální komunikace.12 Tento model díky zpětné vazbě předpokládá

minimální výskyt šumu.

2.1.3. Danceho model komunikace

Spirálový model Franka E.X. Dance vychází z Osgoodova a Schrammova modelu

komunikace. Dance se sice přikláněl k názoru, že vyjádření komunikace pomocí

kruhového modelu je přesnější než znázornění pomocí lineárního modelu, avšak ani

kruhový model není úplně přesný. Dance se přechodem od představy kruhu (v němž se

komunikace dostává do stejného místa bodu, ze kterého vzešla) ke spirále snažil lépe

postihnout dynamiku komunikace a zdůraznit skutečnost, že dosavadní průběh

komunikace vždy ovlivňuje její další vývoj. 13

2.1.4. Newcombův model komunikace

Model Theodora Newcomba bývá nazýván také jako model ABX. Písmena A a B

představují osoby, které spolu komunikují, a písmeno X vyjadřuje určitou situaci, ve

které se osoby A a B nacházejí. Tento model klade důraz především na psychickou

stránku osob, jež spolu komunikují, a také na vztahy mezi účastníky komunikace.

Mohou nastat různé kombinace vztahů, např. A i B mají pozitivní vztah a sdílejí

pozitivní vztah k X nebo A a B mají pozitivní vztah, ale A má na rozdíl od B negativní

vztah k X apod.14

Podle Newcomba má právě tento negativní vztah podporovat osoby A a B ke

komunikaci, a to díky napjaté situace ve vztahu k X.

2.1.5. Model komunikace Westleye a MacLeana

Tento model vychází z Newcombova modelu ABX, jedná se tedy opět o model

mediální (masové) komunikace. Model Bruce Westleye a Malcolma MacLeana popisuje

komplexní povahu mediální komunikace, zvláště pak skutečnost, že možnosti zpětné


13 Tamtéž, s. 147.

14 Tamtéž, s. 152.

8

vazby jsou v mediální komunikaci minimalizované nebo opožděné.15 Oproti původnímu

ABX modelu se v tomto modelu nevyskytuje jen jeden prvek X, ale je jich více. A to

z důvodu, že díky masové komunikaci si osoba A nebo B může vybrat z většího počtu

zdrojů, médií. Do modelu Westleye a MacLeana přibyl ještě prvek C, ten znázorňuje

masového (mediálního) komunikátora, který zprostředkovává přenos sdělení mezi A a

B.16 Model je zobrazen na obrázku č. 4.

Obr. 4 Model Westleye a MacLeana 17

2.1.6. Příjmový model komunikace

Tento model vychází z kritické teorie Stuarta Halla. Model bere v potaz to, že příjemců

komunikace může být více, ne pouze jeden. Příjemci nemusí vždy chápat dané sdělení

či nějakou zprávu přesně tak jak byla myšlena, či ji nemusí chápat každý naprosto

stejně. To, jak příjemci chápou určité sdělení, je dáno mimo jiné jejich kulturou, zájmy

či kontextem sdělení. Jak zdůrazňuje Denis McQuail ve své knize, tento model jako

jediný bere v úvahu „moc publika“, které danému sdělení přináší význam.18

Stuart Hall se zabýval právě procesem přeměny (transformace) daného sdělení, a to od

jejího vzniku až po podání daného sdělení příjemcem.


16 Tamtéž, s. 156.

17 Tamtéž, s. 156.

18 MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2007, s. 76. ISBN 80-

7367-338-3.

9

2.1.7. Rituálový model komunikace

Rituálový model představuje opak modelu lineárního. Tento model klade důraz spíše na

vnitřní uspokojení podavatele (nebo příjemce) než na nějaké účelové využití.19 Na

člověka má tento rituál převáženě pozitivní a příjemný vliv.

Rituál může být nějaká událost, jež se pravidelně opakuje, slib, který někomu dáme, či

jako rituál lze vnímat intonaci hlasu při rozhovoru s nějakým člověkem nebo způsob

toho, jak nás vždy pozdraví. Často se s tímto modelem komunikace lidé setkávají

v politické oblasti, nejčastěji před volbami, kdy politici slibují svým voličům, jak se

budou mít dobře, pokud zvolí jejich stranu. Jako rituál v masové komunikaci lze vnímat

zprávy v televizi, které začínají pravidelně v půl osmé večer a již několik let mají

stejnou znělku. Jak uvádí Denis McQuail a Irena Reifová ve svých knihách, jedná se

tedy o souvislost v čase a prostoru.20

2.2. On-line komunikace

Vliv internetu na lidskou komunikaci má podle Zbyňka Vybírala obohacující i neblahý

účinek. Neblahý vliv podle něj představuje dopad na kvalitu řeči a myšlení, dopady na

životní styl, zdravotní a fyzický stav. Obohacující vliv pak představuje informační

dostupnost, interaktivnost při výměně zpráv a rychlost při zprostředkování kontaktu. 21

Člověk si dnes mnohdy ani neuvědomuje, že díky internetu přebírá do svého jazyka i

tzv. anglismy. Když lidé na internetu něco dohledávají, běžně používají termín

„vygooglovat“. Letos je tomu třicet let, kdy se poprvé objevil tzv. smajlík, kterého dnes

lidé běžně používají při psaní sms zpráv, e-mailů či při psaní na chatu.

Podle Davida Šmahela lze on-line komunikaci rozdělit prostřednictvím čeho jsou

informace předávány, a to tedy může být prostřednictvím textu, obrazu, zvuku nebo

multimédia (např. videokonference). 22

19 MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2007, s. 73-74. ISBN 80-

7367-338-3.

20 MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2007, s. 74. ISBN 80-

7367-338-3. REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s. 155. ISBN 80-7178-

926-7.


291-2.

22 ŠMAHEL, David. Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: Triton, s.r.o., 2003, s.

101. ISBN 80-7254-360-1.

10

2.2.1. Výhody on-line komunikace

Globálnost

Mezi velkou výhodu on-line komunikace patří bezesporu její globálnost. Díky

sociálním sítím může uživatel on-line komunikovat s někým, kdo je na druhém konci

republiky nebo na druhém konci světa. Ať už se to týká jeho rodiny či přátel, kteří bydlí

v jiné zemi, nebo jsou od něj tak daleko pouze dočasně. Při navazování přátelství

s lidmi z cizích zemí může uživatel poznávat jinou mentalitu či kulturu, a také si

v neposlední řadě rozvíjet znalost cizího jazyka.

Rychlost

Další výhodou on-line komunikace je rychlost. Člověk nemusí, jako tomu bylo dříve,

čekat několik dní na dopis, ale může komunikovat pomocí e-mailů či chatu a odpověď

může dostat během několika vteřin. On-line komunikace je výhodná i z ekonomického

hlediska, vezmeme-li v potaz například cenu obyčejné poštovní známky.

Anonymita

Pokud se člověk rozhodne pro komunikaci on-line např. prostřednictvím chatu,

poskytuje mu tato komunikace i jistou míru anonymity. Anonymní komunikace s lidmi

pomocí počítače v teple domova může u lidí navozovat pocit bezpečí. Ovšem někteří

uživatelé si neuvědomují, že prostřednictvím internetu mohou být anonymní pouze do

jisté míry.

Pokaždé, když zadáváte nějaký požadavek (chcete si prohlédnout stránku,

stáhnout soubor, vyhledat frázi), váš počítač se ohlásí dotazovanému serveru asi

takto: Nazdar, já jsem ten a ten počítač, přicházím z téhle stránky a chtěl bych,

abys mi poslal na tu a tu IP adresu tenhle dokument. Server si celou tuto konverzaci

zaznamená do logovacího souboru a požadavek vyřídí dle svých možností (kladně nebo

záporně). V logu bude zaznamenán čas události, IP adresa počítače který požadavek

podal, typ a cíl požadavku, případně další věci.23

23 KRATOCHVÍLOVÁ, Jitka. Ochrana osobních údajů při on-line komunikaci prostřednictvím profilů

na sociální síti [online]. Praha, 2009 [cit. 2012-09-06]. Dostupné z:

http://info.sks.cz/www/zavprace/soubory/62740.pdf. Bakalářská práce. VŠE - FIS.

11

Jednoduchost

Jedním z dalších důvodů, proč je komunikace on-line mezi lidmi natolik oblíbená, je i

skutečnost, že tato komunikace může být jednodušší než v reálném životě. Pro mnoho

lidí je daleko snadnější vyjádřit svoje pocity, problémy či názory psaným slovem, než

aby je řekli druhému člověku do očí. Člověk má možnost rozmyslet si svoji odpověď

ještě než druhému člověku odepíše, což například při verbální komunikaci mezi dvěma

osobami nemusí být vždy možné.

Rovnost

Při komunikaci on-line mají všichni stejné příležitosti, jsou si rovni. To souvisí i s jistou

mírou anonymity, kdy při této komunikaci nehraje roli, zda je člověk za počítačem malý

či velký, hubený či tlustý, běloch nebo černoch, bohatý nebo chudý. Při komunikaci,

kdy si lidé nevidí navzájem do tváře, tedy nezáleží na tom, jak člověk vypadá, jaké je

národnosti či jakého dosáhl vzdělání.

2.2.2. Nevýhody on-line komunikace

Závislost

Mezi negativní stránky on-line komunikace určitě patří možnost nebezpečí závislosti.

Mnoho lidí na internetu tráví stále více a více času, „brouzdáním“ po internetu vyplňují

nejen svůj volný čas, ale třeba i čas kdy jsou v práci. Na internetu se dá dnes najít již

v podstatě cokoliv. Někteří lidé nutně potřebují být on-line, aby jim neuteklo něco

nového např. na Facebooku, a když už nemůžou být u počítače, existuje dnes

na(ne)štěstí také internet v mobilu, takže on-line může být uživatel v podstatě pořád a

kdekoli. A právě tímto způsobem začíná závislost na internetu. Jako u každé závislosti,

tak i u této se vyskytují abstinenční příznaky jako je nervozita, třes rukou a nutkavá

myšlenka se připojit.

Zneužití osobních údajů

Zneužití údajů je další velmi závažnou hrozbou při používání internetu. Aby se toto

riziko minimalizovalo, je třeba aby uživatelé používali bezpečná hesla k e-mailům či

bankovním účtům. Za bezpečné, tzv. silné, heslo se považuje kombinace malých a

velkých písmen, číslic a přípustných znaků. Bezpečné heslo by mělo mít minimálně 14

znaků. Na sociálních sítích či různých chatech by uživatelé měli být velmi opatrní a

neměli by nikomu sdělovat své citlivé údaje.

12

Osobní údaje nejsou pouze čísla dokladů nebo rodné číslo. Zjednodušeně řečeno to jsou

všechny údaje, na základě kterých by mohl někdo jiný přímo či nepřímo určit vaši

osobu. Krádež (zcizení) identity je nedovolené shromažďování a používání osobních

údajů, obvykle za účelem kriminální činnosti.24

„Požírač“ času a zdravotní problémy

Mezi negativa patří také skutečnost, že u počítačů lidé tráví velké množství času. Na

internetu existuje mnoho lákadel, a také při on-line komunikaci s lidmi člověk někdy

ani nevnímá, jak čas ubíhá. Dochází k omezení fyzické aktivity a následným zdravotním

problémům. Lidi, kteří často sedí u počítače, trápí bolesti zad, bolesti zápěstí od držení

myši či problémy se zrakem.

Komunikace pouze on-line

Komunikace on-line má jistě svoje výhody, ale také nevýhody. Když uživatel

komunikuje s někým on-line, nevidí jak se při tom tváří, zda se mu ve tváři odráží

radost či smutek. Někdy si také člověk napsaná slova může vyložit úplně jinak, než je

dotyčný myslel. Otázkou je, zda si budeme s dotyčným člověkem mít ještě vůbec co

říct, až se uvidíme osobně, když už jsme si vše řekli on-line.

Zkreslení informací

Při komunikaci on-line může docházet ke zkreslení či přeměně informací. Každý člověk

může informaci pochopit jinak, trochu si skutečnost upravit, mnohé vypustit a to zcela

nevědomě či nezáměrně. Stejně tak veškeré informace uvedené na internetu nemusí být

vždy pravdivé. Je tedy vhodné si takto získané informace ještě ověřit či používat další

důvěryhodný zdroj.

2.2.3. Sociální sítě

Sociální síť (nebo také komunita) je propojená skupina lidí, kteří se navzájem ovlivňují.

Tvoří se na základě zájmů, rodinných vazeb nebo z jiných důvodů. 25

24 Bojíte se krádeže své identity?. Lupa.cz [online]. 16.8.2006 [cit. 2012-09-06]. Dostupné z:

http://www.lupa.cz/clanky/bojite-se-kradeze-sve-identity/

25 Sociální síť, dobrý sluha, zlý pán. Internet pro všechny [online]. 10.11.2009 [cit. 2012-03-31].

Dostupné z: http://www.internetprovsechny.cz/socialni-sit-dobry-sluha-zly-pan/

13

Sociální síť je aplikace, která spojuje lidi na celém světě a umožňuje jim mezi sebou

komunikovat, sdílet své zážitky, ale i fotografie, hudbu či videa, vyjadřovat svoje

názory, vyhledávat své přátelé či známé, ale také se seznamovat s cizími lidmi.

V dnešní době mohou uživatelé přes sociální sítě hledat nové zaměstnání či je využívat

při získávání informací ke studiu atd. Možností, které sociální sítě přinášejí, je opravdu

mnoho. Právě proto jsou sociální sítě mezi lidmi tolik oblíbené. V současné době snad

každý mladý člověk využívá nějakou sociální síť, avšak sociální sítě získávají čím dál

více příznivců i v ostatních věkových kategoriích. Počet uživatelů tedy neustále stoupá.

2.2.3.1. Facebook

Facebook patří mezi celosvětovou nejrozšířenější sociální

síť. Počet uživatelů v roce 2012 pravděpodobně dosáhne

Obr. č. 5 Logo Facebooku 26 jedné miliardy. Založil ho 4. února 2004 student

Harvardské univerzity Mark Zuckerberg a původní název zněl „The Facebook“.

Původně měl sloužit pouze ke komunikaci mezi studenty Harvardu, zájem o něj byl ale

tak obrovský, že se začal rozšiřovat do ostatních univerzit a později i mezi běžné

uživatele. Mark Zuckerberg bývá označován jako nejmladší miliardář, nový Bill Gates

či jako autor nejlepšího nápadu od vzniku Googlu.27 O vzniku Facebooku byl také

v roce 2010 natočen film The Social Network.

Uživatel se na svůj profil na Facebooku přihlašuje pomocí e-mailu a hesla. Založit si

profil může každý, starší třinácti let. Kromě standardních funkcí umožňuje Facebook

mimo jiné možnost vytváření skupin. Skupinu mohou tvořit lidé, které spojuje nějaká

záliba, mohou to být kolegové z práce, nebo třeba studenti, studující stejnou školu,

případně i stejný ročník. Členové skupin mohou mezi sebou diskutovat, a jejich

příspěvky se zobrazí pouze ostatním členům, nikoliv však všem přátelům daného

uživatele.

26 Informace o sociálních sítích na internetu ve světě i v ČR. Sociální sítě [online]. 2011 [cit. 2012-03-31].

Dostupné z: http://www.socialnisite.123abc.cz/

27 Facebook udělal z Marka Zuckerberga nejmladšího miliardáře. Naše peníze.cz [online]. 7.9.2009 [cit.

2012-03-31]. Dostupné z: http://www.nasepenize.cz/facebook-udelal-z-marka-zuckerberga-nejmladsiho-

miliardare-5547

14

3. Kategorizace informačních zdrojů

Cílem této kapitoly je analyzovat informační zdroje, které používají studenti VOŠIS a

PIS VŠE ke studiu. Informační zdroje mohou být jak oficiální, tak neoficiální.

Informační zdroj lze chápat jako prostředek společenské komunikace tvořený množinou

informací a sloužící k jejich fixaci (záznamu) a/nebo přenosu v čase a prostoru či jako

systém, který je nositelem, zprostředkovatelem nebo šiřitelem informací (knihovna,

archiv, počítačová databáze, CD-ROM, databázové centrum, informační středisko,

televize, rozhlas, vlastní paměť, osobní informační systém, jiné osoby, jednotlivé

dokumenty...). 28

3.1. Oficiální stránky školy

Oficiální stránky školy (www.sks.cz) slouží jak studentům VOŠIS, tak studentům VŠE,

konkrétně oboru PIS na Fakultě informatiky a statistiky. Výuka na Vyšší odborné škole

informačních služeb byla zahájena v roce 1992, od září 2002 nabízí ve spolupráci s

Vysokou školou ekonomickou v Praze bakalářský studijní program Aplikovaná

informatika, obor Podnikové informační systémy.29 Výuka probíhá na základě

akreditace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

3.1.1. Harmonogram, studijní a učební plány

Studenti zde najdou harmonogram pro daný akademický rok. Zde jsou k dispozici

informace o délce trvání semestru, zkouškovém období, data státních zkoušek či

odevzdání absolventských či bakalářských prací. Dále je studentům k dispozici studijní

a učební plán. Vzorový studijní plán představuje doporučený seznam předmětů, které by

měl student vystudovat v každém semestru. V učebním plánu jsou k dispozici informace

o jednotlivých předmětech, tedy co bude náplní předmětu, jaká je jeho studijní zátěž a

požadavky na ukončení.

3.1.2. Aktuality

Studenti zde rovněž najdou aktuality, tedy informace od vyučujících či ze studijního

oddělení. Informace od učitelů se nejčastěji týkají jakýchkoli změn v předmětu

28 Zdroje informací. KUČEROVÁ, Helena. Vyšší odborná škola informačních služeb [online]. 23.10.2009

[cit. 2012-11-02]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/zdroje.htm

29 Co je VOŠIS. Vyšší odborná škola informačních služeb [online]. 2012 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z:

www.sks.cz

15

v průběhu semestru, připomenutí termínů testů nebo informace ke zkouškám. Ze

studijního oddělení se jedná především o informace týkající se absolventských a

bakalářských zkoušek nebo změn úředních hodin.

3.1.3. Intranet

Velmi důležitý je pro studenty Intranet. Zde se student přihlásí pomocí svého Login a

přihlašovacího hesla. Přístup na Intranet mají i vyučující, kteří sem zapisují studentům

jejich hodnocení z jednotlivých předmětů. Studenti si zde vytváří svůj rozvrh a

přihlašují se na zkoušky.

3.1.4. Další informace

Na oficiálních stránkách školy jsou k nalezení mimo jiné rozvrhy jednotlivých tříd,

rozvrhy vyučujících a jejich konzultační hodiny. Dále zde studenti najdou termíny

zkoušek, které učitelé vypíší vždy před začátkem zkouškového období. Pro současné

studenty jsou zde k dispozici např. informace o programu Erasmus, studijním pobytu

v zahraničí a informace týkající se absolventských a bakalářských zkoušek. Studenti

vyšších ročníků využijí možnost nahlédnutí do obhájených bakalářských prací svých

kolegů. Informace o přijímacím řízení, informace o bakalářských a nebakalářských

oborech a informace o průběhu studia, slouží spíše novým zájemcům o studium.

3.2. Stránky Vysoké školy ekonomické

Oficiální stránky Vysoké školy ekonomické (www.vse.cz) studenti VOŠIS vůbec

nepotřebují. Ti najdou vše potřebné právě na stránkách VOŠIS. Přestože studenti oboru

PIS VŠE spadají pod Vysokou školu ekonomickou, řídí se aktualitami a rozvrhy

vytvořenými prostřednictvím stránek VOŠIS. Přesto využijí i některé informace

dostupné na stránkách VŠE.

3.2.1. Informace pro současné studenty, aktuality

Informace ke studiu jsou zde rozděleny dle jednotlivých fakult, dle bakalářského či

magisterského studia, a dále dle jednotlivých studijních oborů. Studenti mají k dispozici

učební plán pro jejich obor, informace ke státní zkoušce či okruhy otázek ke státním

zkouškám, které slouží i studentům PIS VŠE. Informace k bakalářskému oboru PIS

VŠE jsou k dispozici na stránkách VOŠIS.

Aktuální informace jsou studentům k dispozici přímo na úvodní straně webu VŠE.

16

3.2.2. Integrovaný studijní informační systém

Tento systém slouží převážně současným studentům. Studenti si v něm vytváří rozvrh,

přihlašují se na zkoušky a mají zde k dispozici výsledky těchto zkoušek. Jsou zde

k nalezení studijní plány rozdělené dle jednotlivých fakult. Studenti mohou přes

Integrovaný studijní informační systém (dále „ISIS“) rovněž odevzdávat své úkoly a

práce.

Prostřednictvím ISIS mají studenti možnost dohledat si kontakt na jednotlivé vyučující

nebo zjistit jejich vypsané konzultační hodiny. Pro nové studenty je zde možnost

vyplnění elektronické přihlášky ke studiu.

Informace o zapsaném rozvrhu a splněných předmětech studentů PIS VŠE jsou zde

rovněž k dispozici, přestože si rozvrh vytváří na stránkách VOŠIS. Studenti PIS VŠE

využijí ISIS při zapisování jediného předmětu, a to tělesné výchovy.

3.2.3. Centrum informačních a knihovnických služeb

Přes tento systém si mohou studenti dohledávat informace o knihách, které si mohou

půjčit domu nebo si knihy zapůjčí přímo ve studovně, a to jak na Žižkově, Jižním Městě

nebo v Jindřichově Hradci. Po přihlášení do Centra informačních a knihovnických

služeb (dále „CIKS“) je možné si danou knihu zarezervovat. Služby CIKS mohou

využívat i studenti PIS VŠE. Studenti zde mají možnost nahlédnutí do obhájených

bakalářských a diplomových prací. K nalezení jsou zde rovněž bakalářské práce

studentů PIS VŠE, a to z roku 2008 a starší (od roku 2009 jsou obhájené práce

k dispozici na stránkách VOŠIS).

3.2.4. Další informace

Na stánkách VŠE jsou mimo jiné k dispozici Předpisy VŠE, např. Studijní a zkušební

řád VŠE, který platí i pro studenty oboru PIS VŠE. Dále jsou zde informace pro nové

zájemce o studium, informace pro zaměstnance i absolventy, a také informace týkající

se studia v zahraničí.

3.3. Moodle

Do tohoto systému (http://moodle.sks.cz) se studenti přihlašují, po té co si vytvořili svůj

účet, pomocí Login a hesla. Zde studenti najdou informace týkající se konkrétních

předmětů. Studenti zde nacházejí podmínky k úspěšnému ukončení předmětu,

k dispozici je také kalendář s termíny odevzdání prací, úkolů či termíny testů. Informace

k předmětu jsou rozděleny po jednotlivých týdnech, takže se student může předem

17

informovat o tom, co bude náplní dalších cvičení. Někteří učitelé sem také dávají

studentům k dispozici materiály k předmětu. Prostřednictvím Moodlu mohou studenti

odevzdávat své úkoly a práce nebo také psát testy. Za odevzdané práce či testy zde

najdou studenti bodové ohodnocení. Moodle k výuce využívají jen někteří vyučující.

3.4. Systém rezervace témat absolventských/bakalářských prací a konzultací

Jedná se o poměrně nový systém (https://sep.sks.cz / https://seb.sks.cz), který vznikl

v roce 2011 a stále se vyvíjí. Systém je jednotný jak pro studenty VOŠIS, tak VŠE.

Jediný rozdíl je v tom, že studenti VOŠIS se do systému přihlašují přes stránky

https://sep.sks.cz a studenti VŠE přes https://seb.sks.cz. Důvodem je, že studenti VOŠIS

absolvují předmět, který řeší problematiku psaní a odevzdání absolventských prací pod

zkratkou SEP, zatímco studenti VŠE absolvují tento předmět pod zkratkou SEB. Aby to

pro studenty bylo lépe zapamatovatelné, je systém dostupný z obou těchto webových

adres.

Do systému se lze přihlásit pomocí Login a hesla, stejných jako do sítě Novell. Studenti

zde najdou všechna vypsaná témata absolventských a bakalářských prací. Pokud je téma

volné, domluví se student s příslušným učitelem a téma si zarezervuje. Takto vybrané

téma, potvrzené vedoucím práce, musí schválit ještě ředitel školy. Prostřednictvím

tohoto systému lze rovněž vytisknout Zadávací list práce a hotovou práci také odevzdat.

Zde se studenti rovněž dozví informace o tom, kdo bude oponentem práce při její

obhajobě na státních závěrečných zkouškách.

Jelikož tento systém slouží k rezervaci témat absolventských a bakalářských prácí,

využijí ho až studenti vyšších ročníků. Pokud však studenti hledají informace o

termínech, kdy a jak své práce odevzdávat či kde najdou ke stažení obhájené práce

svých kolegů, musí použít jiný informační zdroj.

3.5. Informace od vyučujících

Učitelé vyučují na základě stanovených studijních a učebních plánů. Studentům jsou

poskytovány informace k předmětům či průběhu semestru nejčastěji ve škole, a to na

přednáškách nebo cvičeních k danému předmětu. Na úvodní hodině vyučující sdělují

studentům, jaké mají požadavky k úspěšnému ukončení předmětu. Informují je o

pracích, které budou muset odevzdat, o testech, úkolech a o tom, jak bude vypadat

závěrečná zkouška. Informují je rovněž o termínech zmíněných testů a zkoušek nebo o

jejich bodovém ohodnocení. Tyto informace jsou nejdůvěryhodnějšími, jelikož se je

18

student dozvídá osobně na hodině, pokud je jí přítomen, a v případě nejasností se může

ihned učitele ještě optat. Na druhé straně se zde vyskytuje riziko, že informace, která je

vyslána od vyučujícího ke studentovi bude ovlivněna (zkreslena) šumem, který může ve

třídě nastat.

3.6. Informace od spolužáků

Studenti mohou získávat informace i od svých spolužáků. Mezi nejčastější formu

získávání informací od spolužáků patří osobní rozhovor či komunikace prostřednictvím

Facebooku. Takto získané informace však nemusí být vždy úplně pravdivé, jelikož si

student může danou informaci vyložit poněkud jinak či si informaci trochu upravit a to

zcela nevědomě či nezáměrně.

3.6.1. Osobní rozhovor

Informace týkající se studia mohou studenti získat při osobním rozhovoru se svými

spolužáky.

3.6.2. Skupiny na Facebooku

Na této sociální síti řeší studenti rovněž problematiku studia. Komunikovat s ostatními

spolužáky mohou pomocí chatu či zpráv na Facebooku nebo v rámci studentských

skupin. Tato práce se zaměřuje především na komunikaci ve studentských skupinách.

V takovéto skupině mohou studenti diskutovat nad problematikou školy či studia a

jejich příspěvky jsou k dispozici všem členům dané skupiny. Takovýchto studentských

skupin založených dle studovaného oboru či ročníku, existuje několik. Nejrozšířenější

skupinou je skupina „VOŠIS/VŠE – SKS.CZ – FIS/PIS Budějovická“, která má

v současné době cca 220 členů.

3.7. Další informační zdroje

Někteří učitelé využívají i jiných zdrojů, než jsou výše uvedené. Jedná se např. o jejich

soukromé webové stránky, kde mimo jiné studentům poskytují informace k předmětům.

Odkazy na webové stránky některých vyučujících jsou k nalezení na oficiálních

stránkách školy.

19

4. Modely komunikace v praxi

Cílem této kapitoly je analyzovat skutečnost, jak studenti získávají informace potřebné

k jejich studiu. Tuto skutečnost lze rovněž znázornit pomocí modelu komunikace.

Model zobrazuje proces získávání informace, tedy proces informačních toků, na kterém

si lze vysvětlit cestu informace od jejího vzniku až k cíly, tedy ke konečnému uživateli.

Tato kapitola rovněž uvádí vybrané modely komunikace, které byly definovány

v teoretické části, a vysvětluje tyto modely pomocí příspěvků získaných ze studentské

skupiny na Facebooku.

4.1. Model informačních toků používaný studenty VOŠIS a PIS VŠE

Průběh informačních toků mezi studenty VOŠIS a PIS VŠE standardně probíhá třemi

možnými způsoby. Tato práce je však zaměřena spíše na zkoumání druhého a třetího

typu modelu.

4.1.1. První typ modelu

Jak je zobrazeno na diagramu č. 1, tento typ modelu znázorňuje případ studenta

(Student A), který informace potřebné ke studiu získá ve škole (1a) nebo si je dohledá

pomocí jiných informačních zdrojů, např. oficiální stránky školy, Moodle, Systém

rezervace témat absolventských/bakalářských prací (dále „SEP/SEB“) či stránky VŠE

(1b). Facebook (2) takový student buď příliš nepoužívá nebo ho využívá k tomu, aby

odpovídal na dotazy (3a, 3b, 3c) svých spolužáků (Student B, C, D) ohledně studia.

Diagram č. 1 Use case diagram, zdroj autor

20

4.1.2. Druhý typ modelu

Druhou možností, jak student získá potřebné informace, je přímé kontaktování studentů

ve skupině na Facebooku, bez toho, aniž by si předtím sám zkusil dohledat informace

prostřednictvím jiného informačního zdroje, např. použití stránek školy či získání

informace přímo ve škole od vyučujících.

Tento model si lze vysvětlit na konkrétním příkladu, a to na příspěvku ve studentské

skupině na Facebooku:

Student A: „Víte někdo konzultační hodiny Antošové?“

Student B: „Tohle dneska psala na sks, tak bych toho využil: Antošová Jana 06.02.2012

Zápis do indexu a konzultace - Zápis do indexu a konzultace k testu pro všechny skupiny

NEV, NE2, NEJ proběhne 7.2. a 8.2./10.30-11.30/ ve sborovně.“

Diagram č. 2 popisuje situaci, kdy student potřebuje vědět termín konzultace Mgr.

Antošové. Student A tedy napíše dotaz do studentské skupiny na Facebooku (1). Jiný

student (Student B) si jeho dotaz přečte a buď si tuto informaci pamatuje ze školy (2a)

nebo se podívá na stránky školy, zda zde není uvedena informace o konzultačních

hodinách (2b). Po té, co tuto informaci získal, odpoví Studentovi A na Facebooku (3).

Studentovi A se tedy dostane odpověď na jeho otázku (4a). Tuto konverzaci mezi

Studentem A a B si mohou samozřejmě přečíst (4b, 4c, 4d) i ostatní členové skupiny

(Student C, D, E).


21

Je třeba dodat, že k takovéto situaci by vůbec nemuselo dojít, pokud by se Student A

předtím než zveřejnil dotaz na Facebooku, podíval na oficiální stránky školy, kde byla

tato informace k dispozici, případně ji mohl získat přímo ve škole na hodině

Německého jazyka.

4.1.3. Třetí typ modelu

Třetí možnost, jak studenti získávají informace, je taková, že jeden ze studentů uveřejní

informaci na Facebooku, za účelem upozornění spolužáků na nějakou skutečnost.

Model lze opět vysvětlit na konkrétním případu zveřejněného příspěvku ve studentské

skupině na Facebooku:

Student A: „Pro ty, co to ještě nezaregistrovali, už je možnost zapsat se na zkoušky

z FIT, PIS a ANJ 6 – Kozická.“

Diagram č. 3 znázorňuje situaci, kdy student (Student A) získá informaci o možnosti

přihlášení se na zkoušky ve škole (1a) nebo si informaci přečte na stránkách školy (1b).

Na tuto skutečnost chce upozornit také ostatní spolužáky, kteří ji třeba ještě

nezaznamenali. Proto informaci napíše do skupiny na Facebooku (2). Ostatní studenti

(Student B, C, D) si informaci přečtou (3a, 3b, 3c) a mohou se prostřednictvím

oficiálních stránek školy na zkoušku přihlásit (4).


22

4.1.4. Shrnutí

Domnívám se, že standardně by měl proces získávání informací vypadat jako na

diagramu č. 4. Pokud má student nějaký dotaz, měl by se pokusit informaci zjistit buď

přímo ve škole nebo prostřednictvím jiných informačních zdrojů, např. na oficiálních

stránkách školy. Pokud ani tam informaci nedohledá, teprve až potom by se měl obrátit

s dotazem na skupinu spolužáků na Facebooku.

Diagram č. 4 Diagram aktivit, zdroj autor

Ve velké většině případů proces získávání informací vypadá tak, jak je uvedeno na

diagramu č. 5. Pokud má student nějaký dotaz, něco potřebuje vědět, jako první

informační zdroj, který použije pro dohledání informace, je Facebook. Pokud tam

odpověď na svůj dotaz nalezne, je spokojen. Pokud ne, teprve potom se obrátí na další

informační zdroje, např. na stránky školy na internetu.

Diagram č. 5 Diagram aktivit, zdroj autor

23

4.2. Příjmový model

Tento komunikační model bere v úvahu, že příjemců komunikace může být více než jen

jeden a tito příjemci nemusí sdělení vždy chápat stejně. Příjmový model lze nejlépe

vysvětlit na následujícím příkladu. Níže je uveden příspěvek studenta PIS VŠE, který se

vyskytl ve studentské skupině na Facebooku. Příspěvek se týká zkoušky z předmětu

Finance podniku (dále „FIP“).

Student A: „Nemáte někdo tušení, co bylo poslední, co se probralo na FIP? Pamatuji si

dobře, že to byl faktoring a forfaiting?“

Student B: „Já si to pamatuji stejně, faktoring a forfaiting.“

Student C: „Faktoring a forfaiting je v těch materiálech z přednášek na straně 26, mám

to chápat tak, že u zkoušky nebude nic ze strany 27 – 39?“

Student D: „Myslím, že to, co bylo za stranou 26 tam nebylo. Já jsem se učil jen po ten

forfaiting.“

Z těchto příspěvků na Facebooku by tedy mělo vyplývat, že z předmětu FIP bude

zkouška až po látku týkající se zmíněného faktoringu a forfaitingu. Jenže v jedné

variantě testu u zkoušky se objevily také odpisy, které byly vykládány až po této látce a

v přednáškách byly uvedeny až za stranou 26. Vyučující předmětu FIP, na tuto

skutečnost na poslední přednášce upozorňovala, vyslala tedy všem přítomným

studentům (příjemcům) sdělení o tom, co bude obsahem zkoušky. Všichni přítomní

studenti tedy měli být s touto skutečností seznámeni.

Proč tedy nikdo ze studentů v příspěvku nereagoval a neuvedl skutečnost na pravou

míru? Studenti přijali sdělení po svém. Někdo mohl na sdělení zapomenout, někdo ho

pochopil tak, že odpisy v testu vůbec nebudou nebo někdo sdělení nezaznamenal vůbec.

Pak také studenti mohli tvrzení, které plynulo z odpovědí na výše uvedený dotaz a jako

by podsouvalo skutečnost, že test bude jen po faktoring a forfaiting, přijmout za pravdu,

že tomu tak opravdu bude.

4.3. Rituálový model

Pro rituálový model je typické, že zobrazuje nějakou událost, která se pravidelně

opakuje a na člověka má příjemný vliv. Jako příklad klasického rituálového modelu lze

uvést informaci od Ing. Klimánka, Ph.D., která se objevuje na webových stránkách

24

VOŠIS vždy před začátkem každého zkouškového období. Minulé zkouškové období na

tuto informaci upozornil jeden student ve skupině na Facebooku. Studenti vnímají

sdělení Ing. Klimánka, Ph.D., velmi pozitivně, jako by na to před každými zkouškami

čekali, jak je možné se přesvědčit z následujících reakcí.

Student A: „Klimánek David 28.05.2012 Účast na zkoušce: Rád bych informoval, že

zkouška představuje završení společného úsilí a obvykle se na ni chodí ve společenském

oblečení, což nevyžaduji. Kdo však na mou zkoušku přijde otrhaný, oděný v mikině,

teplákovce, tričku s potisky apod., nebude moci zkoušku vykonat a termín mu

propadne.“

Student B: „Klasik Klimánek.“

Student C: „XY by mohl vyprávět, jak si šel půjčit sako.“

Student D: „Má to někde schovaný a pokaždé to jenom kopíruje.“

5. Obsahová analýza

První zmínka o obsahové analýze pochází z počátku dvacátého století a jako její autor

bývá označován Harold Lasswell. Avšak první kdo sepsal knihu o obsahové analýze byl

Bernard Berelson. Jedná se o nejpoužívanější techniku výzkumu mediálních obsahů.

V nejfrekventovanější kvantitativní podobě bývá popisována jako standardizovaná,

systematická a intersubjektivně ověřitelná kvantitativní metoda analýzy zjevného

obsahu komunikace.30

Proces obsahové analýzy probíhá následovně. Nejprve si musí uživatel uvědomit, co

chce analyzovat, zda se jedná o textový dokument či nějaké příspěvky na webové

stránce atd. Dále je třeba si uvědomit, co chci z daného textu zjistit, proč vůbec analýzu

provádím. V mém případě se jedná o výskyt konkrétních slov a jejich počet (frekvenci)

v textu. Neméně důležité je mít nějaký prostředek, pomocí kterého lze analýzu provést.

Pokud se jedná o zkoumání velkého množství textu, jako je tomu v tomto případě, je

vhodné použít program, který analyzování dat usnadní. V neposlední řadě je potřeba

umět vhodně prezentovat výsledky, které uživatel díky analýze získal, tedy vyčíst

z výsledků to podstatné.

Obsahová analýza bývá označována také jako analýza frekvenční. Další označení této

analýzy je kvantitativní. Obsahová analýza se tedy zabývá obsahem příslušného textu či


25

jeho formou a výsledkem analýzy je nějaký počet (frekvence). Pomocí této metody se

také ověřují předem dané hypotézy. Díky obsahové analýze se dají zjistit takové

informace, které z daného textu nejsou na první pohled zřejmé a díky ní lze jasně a

přesně interpretovat výsledky analýzy.

5.1. Využití obsahové analýzy ve skupině na Facebooku

Abych mohla zjistit, jak studenti využívají skupinu „VOŠIS/VŠE – SKS.CZ – FIS/PIS

Budějovická“ pro studijní účely, musela jsem příspěvky v této skupině podrobit

obsahové analýze.

Skupina „VOŠIS/VŠE – SKS.CZ – FIS/PIS Budějovická“ má cca 220 členů. Pomocí

obsahové analýzy jsem analyzovala celkem 433 příspěvků a to v období od 14.10.2008,

kdy tato skupina vznikla, až do 16.10.2012. Je však třeba dodat, že ze začátku nebyla

skupina příliš využívána, od roku 2008 do roku 2010 zde bylo pouze 10 příspěvků. Na

přelomu let 2010 – 2011 studenti začali tuto skupinu využívat daleko více, někdy se zde

objevilo i několik příspěvků denně. Jak je vidět na grafu č. 1, velký vzestup v počtu

příspěvků této skupiny byl až v roce 2012, kdy za necelý rok (od 1.1.2012 do

16.10.2012) byly vloženy 403 příspěvky z celkových 433.

Počet příspěvků v jednotlivých letech

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

2008 2009 2010 2011 2012

Řada1

Graf č. 1 Počet příspěvků v jednotlivých letech, zdroj autor

Je rovněž důležité dodat, že k daným příspěvkům mohou studenti psát různé komentáře.

Mě však v rámci práce zajímaly pouze prvotní příspěvky, ne komentáře, které k nim

byly dále přidány. Příspěvky, jež přímo nesouvisely se školou či studiem nebyly

analyzovány.

26

V rámci mé práce mě rovněž zajímalo, co zde studenti nejčastěji řeší, tedy jaká slova se

zde vyskytují nejčastěji. K tomu mi právě pomohl program vhodný na obsahovou

analýzu, program Atlas.ti. Nejprve bylo potřeba získat data z této skupiny do takové

podoby, abych s nimi mohla pracovat. Pravděpodobně z bezpečnostních důvodů není

možné z internetových stránek skupiny na Facebooku převést obsah této stránky do

programu MS Office Word, jako to některé stránky umožňují, ani nebylo možné převést

obsah stránek přímo do programu Atlas.ti. Proto se mi jevilo jako jediné východisko

zkopírovat si jednotlivé příspěvky do Wordu, i když tato metoda zabrala poměrně dost

času. Takto uložené příspěvky jsem si zobrazila v programu Atlas.ti a spustila analýzu

slov, jak je zobrazeno červeně na obrázku č. 6.

Obr. č. 6 Proces obsahové analýzy v programu Atlas.ti, zdroj autor

Celkem ve skupině bylo použito 7141 slov. Je však třeba dodat, že tento program počítá

i jako slova předložky či spojky, které nejdou v rámci tohoto programu bohužel nijak

eliminovat. Stejně tak je třeba dát si pozor na skloňování slov, program započítá zvlášť

slova jako např. bakalářka, bakalářku, bakalářky atd., jak dokazuje níže uvedená

tabulka. Abych tedy došla ke konečnému výsledku počtu slova, které se ve skupině

vyskytuje, bylo třeba jednotlivá slova sečíst. Někdy se také ve skupině objevily

hovorové výrazy, jako např. „matroš“, ani takové slovo jsem nemohla opomenout

započítat, jako v tomto případě přičíst ke slovu materiál.

27

Obr. č. 7 Analyzovaná slova z příspěvků na Facebooku, zdroj autor

Jak je vidět na obrázku č. 7, program udává takové informace, jako je délka slova, počet

výskytu daného slova v textu (to mě zajímalo nejvíce), a také kolik procent tvoří výskyt

daného slova z celkového počtu slov v analyzovaném textu.

5.1.1. Výskyt nejvíce používaných slov

V přehledu obsažených slov v příspěvcích ve skupině jsem si vyhledala slova

s největším výskytem, která se týkají školy či studia a zpracovala je včetně jejich počtu

do tabulky č. 1.

slovo počet slovo počet

test 84 výsledky 14

TIS 46 bakalářka 13

zkouška 36 semestr 13

PIS 35 úkol 13

Rosický 33 předmět 12

otázky 32 hodnocení 11

FIT 28 index 11

státnice 27 informace 10

odevzdání 24 rozvrh 10

materiál 23 přednášky 9

esej 18 známky 8

projekt 17 kredity 5

intranet 16 cvičení 4

prezentace 15 konzultace 4

Tab. č. 1 Nejvyšší počet slov, zdroj autor

28

Nejčastější slovo, které se objevuje v příspěvcích studentů je slovo „test“. Dále se

v tabulce objevují zkratky předmětů, jako TIS, PIS a FIT. V případě zkratky TIS se

jedná o předmět Teorie a praxe informačních systémů, v případě PIS o předmět

Podnikové informační systémy a zkratka FIT znamená Finanční teorie. Dále je třeba

vysvětlit jméno pana Ing. Rosického, CSc., které se objevuje v příspěvcích studentů

velmi často. Ing. Rosický, CSc. vyučuje předmět TIS ve druhém semestru třetího

ročníku oboru PIS VŠE. Jelikož byl tento předmět, dle mého názoru, obsahově poměrně

náročný a osmnácti studentům se nepodařilo úspěšně složit zkoušku a museli si předmět

zapsat znova v dalším semestru, domnívám se, že právě z těchto důvodů bylo jméno

Ing. Rosického, CSc. tak často diskutováno.

Tabulku č. 1 s nejvyšším výskytem slov lze pro větší přehlednost rozdělit dle

jednotlivých kategorií, kam daná slova dle logické úvahy patří. Zvolila jsem kategorie

průběh semestru, učitelé, zkouškové období a státní zkoušky, viz tabulka č. 2.

průběh semestru učitelé zkouškové období státní zkoušky

slovo počet slovo počet slovo počet slovo počet

test 84 Rosický 33 zkouška 36 státnice 27

TIS 46 otázky 32 bakalářka 13

PIS 35 materiál 23

FIT 28 intranet 16

odevzdání 24 výsledky 14

esej 18 semestr 13

projekt 17 hodnocení 11

prezentace 15 index 11

úkol 13 známky 8

předmět 12 kredity 5

rozvrh 10 konzultace 4

přednášky 9

cvičení 4

Celkem 315 Celkem 33 Celkem 173 Celkem 40

Tab. 2 Kategorizace slov s nejvyšším výskytem, zdroj autor

Pouze slovo „informace“ jsem do tabulky č. 2 neuvedla, a to z toho důvodu, že není

jednoznačné, do které kategorie toto slovo zařadit. Dle mého názoru by se toto slovo

dalo zařadit do všech čtyř kategorií, studenti se mohou informovat jak k průběhu

semestru, k jednotlivým vyučujícím, ke zkouškám, tak i ke státním zkouškám.

V grafu č. 2 uvádím procentuelní zobrazení výskytu slov dle jednotlivých kategorií.

29

Kategorizace výskytu slov

56%

6%

31%

7%

průběh semestru

učitelé

zkouškové období

státní zkoušky

Graf č. 2 Kategorizace výskytu slov (údaje v procentech), zdroj autor

5.1.2. Studenti s největším počtem příspěvků

Co mě dále zajímalo a co jsem chtěla pomocí obsahové analýzy zjistit, bylo zda se např.

jeden konkrétní student dotazuje na jednu konkrétní věc, např. pouze na test. A zase

další student vyniká v tom, že se dotazuje na další konkrétní věc, např. na konzultace.

Toto se mi však v rámci analýzy prokázat nepodařilo. Příspěvky studentů jsou

rozmanité a nedá se říct, že by se někdo dotazoval přímo jen na jednu konkrétní věc. Co

se mi však podařilo zjistit, bylo studenty s největším počtem příspěvků ve skupině.

Vybrala jsem osm slov, která jsou opět charakteristická pro školu či studium a

zkoumala jejich výskyt v příspěvcích od těchto studentů.

Tab. č. 3 Studenti s nejvyšším počtem příspěvků, zdroj autor

Jak vyplývá z tabulky č. 3, nejvíce příspěvků má Student A a to 40, hned za ním

následuje Student F se 37 příspěvky. Žlutě jsou označeny počty slov, které se

z nabízených osmi objevují u studentů v příspěvcích nejvíce. Např. u Studenta A se

30

nejvíce v příspěvcích objevuje slovo „test“ a to desetkrát. Dále lze z tabulky č. 3 vyčíst,

že u vybraných Studentů A – J se nejvíce vyskytují v jejich příspěvcích slova „test“,

„zkoušky“, „úkol“ a „státnice“. Opět lze potvrdit skutečnost, jako tomu bylo u tabulky

č. 2, že nejvíce se vyskytuje mezi studenty slovo „test“.

5.2. Konkrétní příklady příspěvků ve skupině

Pro představu níže uvádím příspěvky studentů ve skupině „VOŠIS/VŠE – SKS.CZ –

FIS/PIS Budějovická“. Uvádím komunikaci studentů, jejichž příspěvky jsem

analyzovala v tabulce č. 3. Navíc jsou zde uvedeny příspěvky a komentáře některých

dalších studentů.

Student A: „Kdy má Antošová konzultace?“

Student S: „Na sks je pondělí: 3. a 4. hodina a úterý: 5. hodina.. jestli je to dobře to

nevím, ale mělo by?!“

Student K: „Nemáte někdo info ohledně termínu odevzdání BP?“

Student A: „Koukni na sks na úřední desku a tam je harmonogram, možná to tam

bude.“

Student K: „V harmonogramu je jenom termín bakalářských zkoušek, ale o BP ani

slovo, a to je dost divný, ostatní školy to vědí už od září…“

Student L: „Nevíte, ze kterých otázek bude 1. test z PIS?“

Student H: „Z toho co psal Klimánek na Moodlu, bych pochopil, že to budou otázky 1-

5.“

Student I: „Je zítra SEB?“

Student B: „Já mám mít zítra prezentaci, ale XY mi tvrdil, že SEB není.“

Student K: „Tohle je na sks: 21.-23.5.2012 - ing.Hrušková - výuka se ruší.

Nepřítomnost vyučujícího /nemoc/.“

Student B: „Termíny na zkoušku z MKO?“

Student A: „12.6. od 8:00 je psáno na sks, jinak nic, nás bylo hodně na tom

předtermínu.“

31

Student C: „Tak ten tělocvik mi zapsali asi úplně normálně. Mám to v ISIS modrý a

mám to v rozvrhu, je to tak správně?“

Student G: „Jo mělo by to být správně zapsaný.. Tak to jsi měl kliku, že se tam

přihlásilo málo lidí. Já se hlásila na aqua aerobic a nic z toho. Momentálně mám

volejbal ve čtvrtek skoro v noci a ještě ke všemu je to vyšší výkonnost a smíšený..“

Student E: „Nevíte, kde bych našel seznam lidí přihlášených ke státnicím?“

Student I: „Intranet -> Bak. Zkoušky -> Záv. BZ – přehled.“

Student G: „Nepamatujete si náhodou někdo, od kolika má být v pondělí 5.6. opravný

test na NJ a jestli teda je? Protože na intranetu je vypsaný termín až na 13.6.? Jsem z

toho trošku jako zmatená...“

Student A: „Koukáš na špatnou NJ, je tam 5.6. NE2-6, to jsme my, od 8:30.“

Student G: „A jo, díky.“

Student C: „Nevíte, jestli se dá esej z TISu opravit v případě, že nebude spokojený a

nedá 60%?“

Student M: „Podle toho, co posílal mailem někdy ze začátku, tak tam má napsaný, že

esej můžeš opravit pokud z ní máš min. 50%.“

Student N: „Víte někdo, jaký bylo přesný zadání úkolu na FIT od Šušákový? Jednalo se

o cenné papíry.“

Student E: „To už bylo minulý týden ne? Znělo prý takhle: zpracovat téma cenné papíry

(členění, druhy) +odvozené cenné papíry – finanční deriváty, max. 2 stránky a max. na

3 body.“

Student O: „Nechápu, jestli máme dělat ten projekt z PISu, který má Klimánek na

Moodlu? A kdy to máme odevzdat?“

Student P: „Ne.“

Student A: „Jestli se nemýlím, tak nemáme dělat žádný projekt.“

Student O: „Super.“

Student D: „Na nástěnce je napsáno, že má být práce nahraná do systému VOŠ. Který

to je? Na sks nic k odevzdání není. A má být i nějaká přihláška. Víte jaká?!“

32

Student Q: „Nahrát sem: https://seb.sks.cz/index.php a přihláška je normálně

v intranetu, sekce Bak. Zkoušky.“

Student E: „Ne, na seb ne. Myslím, že na intranetu, když se přihlásíš jako k bakalářské

zkoušce.“

Student R: „S tím seb to asi fakt nebude ono - když jsem se ptala asi před 2 týdny

Hruškový, tak říkala, že nahrávání na seb bude až pro příští rok. A když jsem včera šla

za Škoudlínovou, tak sem se právě dozvěděla, že se bakule má někam nahrávat (se

divila, že to jako nevím) a řekla, že to v systému zpřístupní - takže podle toho bych taky

čekala, že to bude někde v intranetu.“

Někdy to ve skupině na Facebooku vypadá, jakoby snad někteří studenti ani nechodili

do školy nebo měli poněkud krátkodobější paměť, viz následující příspěvky.

„Jak se jmenuje ten hodný pán, co nás učil OFI? Nějaký kontakt na něj?Potřeboval

bych zapsat do indexu.“

„Má někdo AJ s Kozickou? Byl nějaký úkol na příští týden?“

„Chápete někdo ten úkol na FIT?“

„Hrušková chtěla odevzdat projekt nejpozději dnes, že?“

„Nevíte, kolik je povoleno absencí na TIS?“

„Kdy se píše test z MSP?“

„Vícekriteriální hodnocení variant spadalo do náplně předmětu MAT 2 ?“

„Nemá někdo sepsáno co všechno bude zítra v testu z NJ u Antošové?“

„Tak co PIS, jak vypadá zkouška? 30 bodů za teorii a 30 za praktickou? Co se to vůbec

dělá v tom Excelu, já tam vůbec nechodil. Slyšel jsem něco o kontingenčních tabulkách

nebo tak něco.“

„Nevíte jak to bude s prezentací na TIS?Jestli se teda prezentuje jen na cvičeních nebo i

na přednáškách?“

„Víte někdo bližší informace o bakalářské práci a zkouškách? Jestli je třeba možné si

bakalářskou práci vyhotovit a obhájit a ke zkouškám přistoupit až někdy později nebo

jak to je? Vůbec nikde o tom nedokážu najít informace.“

„Nevíte někdo na kolik byl druhý test z ANJ bodů?“

„Kdy vlastně letos končí zkouškový?“

33

6. Oficiální profil Vysokých škol na Facebooku

Některé vysoké školy vlastní oficiální profil na Facebooku. Vyšší odborná škola

informačních služeb tento profil zatím nemá. Vysoká škola ekonomická sice oficiální

profil na Facebooku vlastní, ten však neslouží pro obor PIS. Vzhledem ke skutečnosti,

jak velmi je Facebook využíván jako zdroj informací, což jsem zjistila díky obsahové

analýze a členství ve skupině na Facebooku, se domnívám, že by studenti využívali jako

zdroj informací také oficiální profil školy na této síti. Abych mohla posoudit jaké jsou

výhody či nevýhody oficiálního profilu na Facebooku, musela jsem oslovit obě strany,

zajímal mě tedy jak pohled vysokých škol (resp. jejich zaměstnanců), které profil na

Facebooku již vlastní, tak pohled studentů, kteří na těchto školách studují.

6.1. Pohled vysokých škol

V rámci mého výzkumu jsem oslovila šest škol, které vlastní oficiální profil na

Facebooku. Jednalo se o školy: Vysoká škola obchodní, Metropolitní univerzita Praha,

Univerzita Jana Amose Komenského, Vysoká škola polytechnická Jihlava, Vysoká

škola evropských a regionálních studií a Česká zemědělská univerzita. Zaměstnancům

vysokých škol jsem zaslala prostřednictvím e-mailu dotaz, jaké jsou podle jejich názoru

výhody profilu školy na Facebooku a co jim tato možnost přináší. Odpověď jsem

dostala od tří oslovených škol, které jsem zpracovala do tabulky č. 4.

Tab. č. 4 Odpovědi vysokých škol, zdroj autor

34

6.2. Pohled studentů

Mezi svými přáteli na Facebooku jsem se dotázala deseti studentů, kteří studují na

vysokých školách, které mají oficiální profil na této sociální síti. Prostřednictvím

Facebooku jsem se jich zeptala, zda když potřebují nějaké informace týkající se školy či

studia, hledají informace na profilu školy na Facebooku nebo spíše používají webové

stránky školy. Odpovědi jsem dostala od osmi studentů, které jsem zpracovala do

tabulky č. 5.

Tab. č. 5 Odpovědi studentů vysokých škol, zdroj autor

6.3. Shrnutí

Podle odpovědí od zaměstnanců škol lze tedy říct, že oficiální stránky školy jim slouží

jak k oslovení nových uchazečů o studium a pro veřejnost, tak i pro některé současné

studenty. Co se týká pohledu studentů, tak ti sice většinou stránky školy na Facebooku

využívají, ale oficiální informace přesto dohledávají na oficiálních webových stránkách

35

školy. Já osobně, po shlédnutí profilů uvedených stránek škol na Facebooku, jsem

dospěla k názoru, že tyto profily slouží spíše pro nové zájemce o studium. Na těchto

profilech bývají uvedeny jak základní informace o škole, kontakty, dny otevřených

dveří, fotografie, atd. Profily na Facebooku využívají hlavně školy soukromé.

7. Dotazníkový průzkum

Dotazníkový průzkum jsem ve své práci zvolila z toho důvodu, že jsem potřebovala

získat konkrétní informace od studentů a také znát jejich názor. Pokud bych informace

od studentů nezískala, musela bych vyvozovat závěry pouze na základě svých

domněnek, které by byly podloženy např. jen provedenou obsahovou analýzou.

Prostřednictvím průzkumu si budu moci porovnat názory studentů s mými hypotézami a

se situací, kterou jsem zaznamenala na Facebooku.

7.1. Cíl dotazníku

Cílem dotazníku bylo zjistit, jaké informační zdroje nejvíce používají studenti VOŠIS a

PIS VŠE ke studiu, zda upřednostňují Facebook před ostatním informačními zdroji a

zda by uvítali, kdyby Vyšší odborná škola informačních služeb měla svůj profil na této

sociální síti.

Dotazníkový průzkum byl prováděn v době od 19. listopadu 2012 do 3. prosince 2012.

Cílovou skupinou byli právě studenti VOŠIS a PIS VŠE. Dotazník obsahuje

8 otázek, z toho 6 uzavřených a 2 polouzavřené.

Před sestavením dotazníku jsem si stanovila hypotézy, které se mi po vyhodnocení

dotazníkového průzkumu potvrdí nebo vyvrátí.

Hypotéza č. 1: Studenti nejvíce používají Facebook jako zdroj informací.

Hypotéza č. 2: Studenti uvítají oficiální profil Vyšší odborné škola informačních služeb

na Facebooku.

36

7.2. Forma dotazníku

7.2.1. On-line verze

Dotazník byl vytvořen prostřednictvím webových stránek Vyplň to, dostupných na

adrese www.vyplnto.cz. Pro možnost vytvoření dotazníku je třeba se zaregistrovat na

těchto stránkách. Uživatel má možnost vytvořit dotazník zdarma či za poplatek.

Vytvoření dotazníku zdarma je určeno převážně pro studenty, na rozdíl od placených

služeb se uživatel musí obejít např. bez technické podpory, avšak pro studentské účely

mi tyto služby naprosto stačily.

Abych mohla začít s vytvořením svého dotazníku, musela jsem nejdříve po dobu jedné

hodiny vyplňovat dotazníky, které jsou na stránkách veřejně přístupné. Po uplynutí této

doby jsem mohla začít s vytvářením dotazníku pomocí průvodce. Příprava dotazníku

má několik fází. Nejprve jsem musela zvolit možnost, zda má být dotazník veřejný či

neveřejný. V mém případě jsem zvolila možnost neveřejného, jelikož se dotazník týká

pouze studentů VOŠIS a PIS VŠE. Nastavila jsem si datum ukončení dotazníku, typ

jednotlivých otázek, aby všechny otázky byly povinné k vyplnění a jak mají otázky

následovat jednotlivě za sebou. Dále jsem zvolila jaká další otázka má následovat po

konkrétní odpovědi na předchozí otázku. Měla jsem také možnost náhledu na vytvořený

dotazník, kde jsem si také otestovala jeho funkčnost. Po úspěšné kontrole dotazníku

systémem jsem mohla dotazník publikovat.

Odkaz na takto vytvořený online dotazník jsem zveřejnila ve studentských skupinách na

Facebooku a požádala studenty o vyplnění. Po zadání odkazu do vyhledávače či po

kliknutí na odkaz se studentům zobrazí úvodní text, jak je uvedeno na obrázku č. 8, po

kliknutí na pole „Vyplnit dotazník“ následuje vlastní dotazník.

37

Obr. č. 8 Vyplnění dotazníku 31

Výhodou zveřejnění dotazníku na stránkách Vyplň to jistě patří i skutečnost, že po

ukončení uplynutí doby vyplňování dotazníku mi byla poskytnuta data v tabulce

programu MS Office Excel, včetně grafů, se kterými jsem mohla dále pracovat.

V průběhu vyplňování dotazníku jsem také měla možnost náhledu na výsledky z již

vyplněných dotazníků a také na jejich počet, viz obrázek č. 9.

Obr. č. 9 Počet vyplněných dotazníků ke dni 1.12.2012 32

7.2.2. Tištěná verze

Některé studenty VOŠIS a PIS VŠE jsem oslovila se žádostí o vyplnění dotazníku

v tištěné verzi, neboť se domnívám, že je rovněž důležitý také osobní kontakt se

studenty. Tištěnou verzi dotazníku dokládám v příloze č. 1 této bakalářské práce.

7.3. Výsledky dotazníku

Dotazník vyplnilo celkem 147 studentů či studentek. Tři dotazníky jsem musela

z vyhodnocení vyřadit, neboť byla u nich chybně vyplněna otázka týkající se seřazení

31 Informační zdroje používané ke studiu. Vyplň.to [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z:

http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/informacni-zdroje-pouzivane/

32 Moje průzkumy. Vyplň.to [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/moje-

pruzkumy/

38

aktuálně využívaných informačních zdrojů. Celkem tedy byly vyhodnoceno 144

dotazníků.

7.3.1. Otázky související s Hypotézou č. 1

Jsi členem nějaké skupiny na Facebooku, která byla založena pro studenty

studující PIS VŠE či VOŠIS?

Odpověď Počet Procenta

ano 130 90,28

ne 11 7,64

nepoužívám Facebook 3 2,08

nevím 0 0,00

Tab. č. 6 Členství ve skupinách na Facebooku, zdroj autor

Jsi členem nějaké skupiny na

Facebooku?

90%

8% 2%

ano

ne

nepoužívám Facebook

Graf č. 3 Členství ve skupinách na Facebooku (údaje v procentech), zdroj autor

Z tabulky č. 6 a grafu č. 3 vyplývá, že celkem 90% oslovených studentů či studentek

jsou členy skupiny na Facebooku založené pro studijní účely. Studentů, kteří nejsou

členy studentské skupiny bylo 8% a studentů, kteří vůbec nepoužívají Facebook bylo

celkem 2%. Další možnou odpovědí na tuto otázku bylo „nevím“, jelikož ji nevyužil

žádný student, nebyla tato odpověď znázorněna v grafu č. 3.

Výsledek 90% studentů, kteří jsou členy skupiny, jsem očekávala, neboť odkaz na

vyplnění dotazníku byl převážně zadáván právě ve studentských skupinách na

Facebooku. Takové procento odpovědí je pro můj průzkum příznivé, jelikož mě právě

zajímají odpovědi studentů, kteří jsou členy studentské skupiny.

39

Záporně odpověděli ti studenti, kteří pravděpodobně vyplňovali dotazník v tištěné verzi.

Po následném použití filtru odpovědí jsem zjistila, že pouze jeden student oboru PIS

VŠE odpověděl, že není ve skupině studentů na Facebooku. Zbývající počet studentů,

kteří nejsou členy studentské skupiny či vůbec nepoužívají Facebook jsou tedy studenti

VOŠIS a je jich celkem třináct.

Seřaď uvedené informační zdroje aktuálně používané při získávání informací ke

studiu. Informační zdroje seřaď od 1 do 7, kde 1 znamená NEJČASTĚJI

využívaný informační zdroj, 7 NEJMÉNĚ či VŮBEC nevyužívaný informační

zdroj.

Celkové pořadí

Odpověď Průměrné pořadí

spolužáci (osobní rozhovor) 2,479

škola/profesoři 2,674

Facebook 2,938

www.sks.cz 3,632

http://moodle.sks.cz 4,736

https://seb.sks.cz / https://sep.sks.cz 5,674

www.vse.cz 5,868

Tab. č. 7 Celkové průměrné pořadí používaných informačních zdrojů, zdroj autor

Podle uvedených odpovědí v tabulce č. 7, lze usoudit, že první tři nejvíce využívané

informační zdroje, a to spolužáci, škola/profesoři a Facebook, se umístily velmi těsně za

sebou. O něco větší rozestup je mezi třetím a čtvrtým místem, kde se umístily oficiální

stránky školy. Jako pátý v pořadí nejvíce využívaný informační zdroj, studenti uvedli

Moodle. Na předposledním, tedy šestém místě, skončil Systém rezervace témat

absolventských/bakalářských prací a konzultací a na posledním místě jsou stránky

Vysoké školy ekonomické.

Dle výsledků se dá tedy předpokládat, že pokud studenti potřebují získat informace,

první na koho se obrátí jsou jejich spolužáci. Jako druhou možnost, a to velmi těsnou

v pořadí, je získávání informací prostřednictvím školy či profesorů. Pokud se jim

nedostane odpovědi nebo nejsou přítomni ve škole, obrátí studenti svoji pozornost na

Facebook. Sociální síť tedy předběhla oficiální zdroj informací, jako jsou stránky školy,

které skončily na čtvrtém místě. V pořadí pátý informační zdroj, Moodle, se dle mého

40

názoru na této pozici umístil proto, že ho využívají jen někteří profesoři. Co se týká

Systému rezervace témat absolventských/bakalářských prací a konzultací, jeho umístění

v tabulce se dalo očekávat, a to z toho důvodu, že tento informační zdroj využijí hlavně

studenti třetích a vyšších ročníků. Umístění stránek VŠE se rovněž dalo předpokládat, a

to proto, že studenti VOŠIS tento informační zdroj ke studiu vůbec nepotřebují a

studenti PIS VŠE využijí tento informační zdroj jen velmi málo.

Umístění Facebooku na třetím místě mě překvapilo, vzhledem ke skutečnosti, jak velmi

jsou studentské skupiny využívány. Rovněž jsem očekávala, že studenti dají přednost

před osobním rozhovorem se spolužáky spíše oficiálnímu zdroji a to stránkám školy.

Rozdělení na studenty VOŠIS a PIS VŠE



Facebook 2,549


www.sks.cz 3,902


www.vse.cz 5,598


Tab. č. 8 VOŠIS, zdroj autor Tab. č. 9 PIS VŠE, zdroj autor

Tabulky č. 8 a 9 znázorňují rozdělení odpovědí podle studovaných oborů, tedy

rozdělení na studenty VOŠIS a PIS VŠE. Studenti VOŠIS dávají přednost jako

nejpoužívanějšímu informačnímu zdroji škole/profesorům, zatímco studenti PIS VŠE

nejvíce používají spolužáky jako zdroj informací. Velmi zajímavé je umístění

Facebooku, který je u studentů VOŠIS až čtvrtý v pořadí, zatímco u studentů PIS VŠE

je tento zdroj na druhém místě. Za zmínku stojí ještě umístění Systému rezervace témat

absolventských/bakalářských prací a konzultací a stránek VŠE, které jsou u studentů

VOŠIS na šestém a sedmém místě. U studentů PIS VŠE je toto umístění na posledních

dvou místech prohozeno. Dle mého názoru je to právě z toho důvodu, že studenti

VOŠIS jako zdroj informací stránky VŠE vůbec nepoužívají.




www.sks.cz 3,274

Facebook 3,452



www.vse.cz 6,226

41

Rozdělení na první a vyšší ročník




Facebook 3,231

www.sks.cz 3,808



www.vse.cz 6,000

Tab. č. 10 První ročník, zdroj autor Tab. č. 11 Vyšší ročník, zdroj autor

Další srovnání, které mě zajímalo, bylo, zda se pořadí využívaných informačních zdrojů

nějak změní při porovnání studentů prvních a vyšších ročníků. Studenti vyšších ročníků

představují čtvrtý, případně ještě vyšší ročník. Jak je možno vyčíst z tabulek č. 10 a 11,

využívání informačních zdrojů se liší pouze v prvním a druhém místě, kde se u studentů

prvního ročníku jako nejvíce využívaný zdroj informací umístila škola/profesoři a na

druhém spolužáci. U studentů vyšších ročníků je toto pořadí opačné. Ostatní informační

zdroje jsou využívány ve stejném pořadí.

Rozdělení na ženy a muže




Facebook 2,828

www.sks.cz 3,813



www.vse.cz 6,109

Tab. č. 12 Ženy, zdroj autor Tab. č. 13 Muži, zdroj autor


škola/profesoři 2,394spolužáci (osobní rozhovor) 2,515

Facebook 2,924

www.sks.cz 3,561



www.vse.cz 5,864




Facebook 3,025

www.sks.cz 3,488



www.vse.cz 5,675

42

Poslední rozdělení, které v této části uvádím, je rozdělení na ženy a muže. Zajímalo mě,

jestli se budou nějak výrazně lišit odpovědi studentek a studentů. Jak lze vyčíst

z tabulek č. 12 a 13, pořadí nejvíce využívaných informačních zdrojů je jak u studentek,

tak u studentů prosto stejné.

Jaké jsou výhody Facebooku oproti ostatním informačním zdrojům?


Diskuze se studenty 122 84,72

Rychle dostupné informace 107 74,31

Facebook je pro mě pohodlnější 56 38,89

Nedostatek informací na jiných informačních zdrojích 21 14,58

Ověření informací 20 13,89

Vlastní odpověď 8 5,52

Facebook nemá žádné výhody 6 4,17

Tab. č. 14 Výhody Facebooku oproti jiným informačním zdrojům, zdroj autor

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

Výhody Facebooku oproti jiným informačním

zdrojůmDiskuze se studenty

Rychle dostupnéinformace

Facebook je pro měpohodlnější

Nedostatek informací najiných informačníchzdrojích

Ověření informací

Vlastní odpověď

Facebook nemá žádnévýhody

Graf č. 4 Výhody Facebooku oproti jiným informačním zdrojům (údaje v procentech), zdroj autor

43

U této otázky měli studenti možnost zvolit více možných variant odpovědí a napsat

vlastní odpověď. Vlastní odpovědi studentů jsou uvedeny níže.

Z tabulky č. 14 a grafu č. 4 vyplývá, že nejvíce studentů, celkem 85%, shledává jako

výhodu Facebooku možnost diskuze se studenty. Na druhém místě se umístila odpověď

„rychle dostupné informace“ se 74%. K odpovědi „Facebook je pro mě pohodlnější“ se

přiklání 39% studentů. Dále 15% studentů odpovědělo, že na jiných informačních

zdrojích není dostatek informací. 6% studentů přispělo svou vlastní odpovědí a dle 4%

dotázaných studentů nemá Facebook žádné výhody.

Možnost diskuze patří všeobecně mezi výhody sociálních sítí. Na základě prováděné

obsahové analýzy mohu potvrdit, že studenti ve studentských skupinách velmi často

diskutují např. nad tím, z jakých materiálů se učí na test nebo zkoušku, jak kdo pochopil

zadání úkolu atd. Možnost diskuze na jiných informačních zdrojích samozřejmě není

možná. Proto mě uvedení této možnosti, jako největší výhody Facebooku nijak

nepřekvapilo. Co se týká druhé výhody, rychle dostupných informací, opět díky

obsahové analýze mohu potvrdit, že mnoho studentů využívá možnost dotázání se na

nějakou skutečnost na Facebooku, než aby volili možnost dohledání si informací na

jiných informačních zdrojích. Příspěvky ve studentských skupinách si mohou přečíst i

ostatní studenti, kterým mohou informace rovněž posloužit. S tím souvisí i třetí výhoda

a to „pohodlnost“. Ostatní možné odpovědi, a to „nedostatek informací na jiných

informačních zdrojích“, „ověření informací“ a „Facebook nemá žádný výhody“,

označilo jen nízké procento studentů.

Vlastní odpovědi:

„Většina studentů je na Facebooku častěji než ve škole.“

„Snadná spolupráce studentů při projektech, organizace projektů, sledování

harmonogramu apod.“

„Vyselektované a přehledné.“

„Mají ho téměř všichni a je to nejsnadnější způsob jak informace získat.“

„V případě využití FB by byly informace snadno najitelné, a člověk by je nemusel

složitě vyhledávat na webu školy. V případě dotazů na studijní referentku, by studenti

dostávali konkrétní a jasné odpovědi, a ne jako je tomu teď.“

„Veškeré informace na jednom místě.“

„Informace na Facebooku jsou ne vždy relevantní.“

„Vznikají vztahy.“

44

7.3.2. Otázky související s Hypotézou č. 2

Chybí Ti skutečnost, že Vyšší odborná škola informačních služeb nemá své

oficiální stránky (profil) na Facebooku?


ne 45 31,25

spíše ne 44 30,56

spíše ano 24 16,67

ano 21 14,58

nevím 10 6,94

Tab. č. 15 Odpovědi studentů, zda by uvítali profil školy na Facebooku, zdroj vlastní

Chybí Ti skutečnost, že VOŠIS nemá

profil na Facebooku?

30,6%

16,7%

14,6%

6,9%

31,3%ne

spíše ne

spíše ano

ano

nevím

Graf č. 5 Odpovědi studentů, zda by uvítali profil školy na Facebooku (údaje v procentech), zdroj autor

Na základě tabulky č. 15 a grafu č. 5, celkem 31% studentům nechybí skutečnost, že

VOŠIS nemá oficiální profil na Facebooku. K odpovědi, že jim tento profil spíše

nechybí se přiklání rovněž 31% studentů. Studentů, kteří by takový profil uvítali je 15%

a těch, kteří by tuto skutečnost spíše uvítali je 17%. Studentů, kteří neví, zda jim tento

profil chybí, je 7%. Celkově se dá tedy říct, že profil nechybí 62% studentů a naopak

tento profil postrádá 32%.

Musím konstatovat, že odpovědi studentů mě v tomto případě poněkud překvapily.

Vzhledem k provedené obsahové analýze a pozorování příspěvků díky mému členství

ve skupině na Facebooku, bych čekala výsledek spíše opačný. Co se týká studentů, kteří

45

odpověděli „nevím“, možná si nedokážou představit, co přesně by takový profil školy

na Facebook obsahoval, proto tedy nemohli říct, zda by profil uvítali či nikoli.

Uveď návrhy, které bys uvítal/a na profilu školy na Facebooku?


Informace o předmětech 41 91,11

Aktuality 34 75,56

Materiály k předmětům 34 75,56

Termíny zkoušek/průběžných testů 33 73,33

Diskuze studentů s profesory/studijním oddělením 24 53,33

Informace o absolventských/bakalářských pracích 23 51,11

Harmonogram 21 46,67

Vlastní odpověď 3 6,66

Tab. č. 16 Návrhy obsahu profilu školy na Facebooku, zdroj vlastní

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Nárhy, které by studenti uvítali na profilu na

Facebooku

Informace o předmětech

Aktuality

Materiály k předmětům

Termínyzkoušek/průběžných testů

Diskuze studentů sprofesory/studijnímoddělenímInformace oabsolventských/bakalářskýchpracíchHarmonogram

Vlastní odpověď

Graf č. 6 Návrhy obsahu profilu školy na Facebooku (údaje v procentech), zdroj autor

Na tuto otázku odpovídali pouze studenti, kteří odpověděli na otázku zda jim chybí

profil VOŠIS na Facebooku „ano“ a „spíše ano“. V této otázce měli studenti rovněž

možnost zvolit více odpovědí a napsat vlastní odpověď. Vlastní odpovědi jsou uvedeny

níže.

46

Z tabulky č. 16 a grafu č. 6 vyplývá, že celkem 91% studentů by uvítalo skutečnost, aby

na profilu školy byly dostupné informace o předmětech. 76% studentů by uvítalo

aktuality a materiály k předmětům a jen o něco méně studentů, 73%, by bylo pro

termíny průběžných testů či zkoušek. Téměř polovina studentů, 53%, by

prostřednictvím profilu ráda diskutovala se studijním oddělením či profesory a 51% by

zde rádo našlo informace k absolventským a bakalářským pracím. A celkem 47% by

zde uvítalo harmonogram. Tři studenti, kteří tvoří celkem 7% využilo možnost vlastní

odpovědi. Dle vysokého počtu procent u možných odpovědí lze tedy konstatovat, že

studenti by uvítali všechny navrhované možnosti obsahu profilu VOŠIS na Facebooku.

Vlastní odpověď:

„Pružnější studijní oddělení a navíc informace pro nové studenty.“

„ Změny místností, odpadající výuka.“

„Mimoškolní činnosti týkající se studia – např. tipy či pozvánky na diskuze (výstavy).“

7.3.3. Doplňující otázky

Studuji:


PIS VŠE 82 56,94

VOŠIS 62 43,06

Tab. č. 17 Studenti PIS VŠE a VOŠIS, zdroj vlastní

Studovaný obor

57%

43%

PIS VŠE

VOŠIS

Graf č. 7 Studenti PIS VŠE a VOŠIS (údaje v procentech), zdroj autor

47

Z tabulky č. 17 a grafu č. 7 vyplývá, že dotazník vyplnilo více studentů z oboru PIS

VŠE a to 57%. Studentů VOŠIS, kteří vyplnili dotazník, bylo 43%. Je však třeba vzít

v úvahu, že počet studentů, kteří studují VOŠIS je méně než studentů PIS VŠE a tak lze

tedy očekávat, že počet studentů z VOŠIS, kteří dotazník vyplní, bude rovněž méně než

studentů z PIS VŠE.

Pohlaví:


žena 80 55,56

muž 64 44,44

Tab. č. 18 Pohlaví studentů, zdroj vlastní

Pohlaví

56%

44%

žena

muž

Graf č. 8 Pohlaví studentů (údaje v procentech), zdroj autor

Na základě tabulky č. 18 a grafu č. 8 vyplývá, že dotazník vyplnilo více studentek,

celkem 56%, zatímco studentů 44%.

Uveď, ve kterém jsi ročníku:


první 66 45,83

třetí 33 22,92vyšší ročník 26 18,06

druhý 19 13,19

Tab. č. 19 Ročník, zdroj vlastní

48

Ročník

46%

23%

18%

13%

první

třetí

vyšší ročník

druhý

Graf č. 9 Ročník (údaje v procentech), zdroj autor

Z tabulky č. 19 a grafu č. 9 lze vyčíst, že dotazník vyplnilo nejvíce studentů v prvním

ročníku a to 46%. Studentů třetího ročníku, kteří dotazník vyplnili bylo 23% a studentů

vyššího ročníku bylo 18%. Nejméně studentů, kteří dotazník vyplnili, je z druhého

ročníku a to 13%. Největší počet vyplněných dotazníků od studentů prvních ročníků se

dal předpokládat, jelikož studentů je v prvním ročníku nejvíce. Ne všichni studenti se

bohužel dostanou do dalších ročníků a školu dostudují. Dalším důvodem je také

skutečnost, že některé dotazníky v tištěné formě byly zadávány studentům prvního

ročníku.

7.4. Potvrzení či vyvrácení Hypotéz

Hypotéza č. 1: Po vyhodnocení dotazníkového šetření musím konstatovat, že Hypotéza

č. 1 se mi nepotvrdila. Domnívala jsem se, že se jako nejvíce využívaný zdroj informací

umístí Facebook. Ten se však podle celkového využívání informačních zdrojů umístil

až na třetím místě.

Hypotéza č. 2: Co se týká Hypotézy č. 2, musím konstatovat, že tato hypotéza se mi

rovněž nepotvrdila. Domnívala jsem se, že studenti uvítají profil Vyšší odborné školy

informačních služeb na Facebooku. Dle vyhodnocených dotazníků celkem 62%

studentům tato skutečnost nechybí, profil by však uvítalo pouze 32%.

49

Závěr

Cílem mé práce bylo analyzovat informační zdroje, které používají studenti VOŠIS a

PIS VŠE ke studiu. V práci jsem se zaměřila na sociální síť Facebook, jako na primární

zdroj informací ke studiu. Pomocí modelů komunikace jsem zachytila proces, jak

získávají studenti VOŠIS a PIS VŠE informace ke studiu. Analyzovala jsem celkem tři

modely, jak tento proces získávání informací probíhá. K těmto modelům jsem uvedla

příklady získané ve studentské skupině na Facebooku a znázornila je pomocí diagramů

vytvořených v programu PowerDesigner.

Dále jsem v rámci mé práce provedla obsahovou analýzu příspěvků ve studentské

skupině na Facebooku s názvem „VOŠIS/VŠE – SKS.CZ – FIS/PIS Budějovická“.

K obsahové analýze jsem použila program Atlas.ti. Pomocí obsahové analýzy jsem

zjistila, že velký vzestup ve využívání této skupiny byl v letošním roce, kdy byly

vloženy do skupiny 403 příspěvky, z celkových 433. Pomocí analýzy jsem zjistila, že

nejčastější slova, která se v příspěvcích objevují, byla slova „test“, „zkouška“, „otázky“

a „státnice“. Mezi nejčastěji vyskytovanými slovy se objevily také zkratky předmětů

TIS, PIS a FIT. Pomocí obsahové analýzy se mi nepodařilo prokázat, že by se konkrétní

student dotazoval vždy na jednu konkrétní věc, například jeden student by se stále

dotazoval pouze na termíny zkoušek. Příspěvky každého studenta jsou tedy rozmanité.

Zaměřila jsem se však na studenty s největšími počty příspěvků a podrobněji tyto

příspěvky analyzovala. Také u nich se nejvíce objevovala slova jako „test“, „zkouška“,

„úkol“ a „státnice“. Pro představu jsem uvedla příklady diskuzí studentů ve studentské

skupině na Facebooku.

V rámci další části mé práce jsem pomocí Facebooku oslovila studenty vysokých škol,

které vlastní oficiální profil na Facebooku. Byli to studenti škol Vysoké školy

ekonomické, Metropolitní univerzity Praha, České zemědělské univerzity, Univerzity

Jana Amose Komenského a studenti Vysoké školy obchodní. Studenti mi poskytli

informace, že sice oficiální profil na Facebooku využívají, přesto však dávají přednost

dohledání informací na oficiálních stránkách školy. Oslovila jsem rovněž zaměstnance

vysokých škol, odpovědi jsem dostala od zaměstnanců Vysoké školy polytechnické

Jihlava, Vysoké školy evropských a regionálních studií a České zemědělské univerzity.

Dle jejich odpovědí jim oficiální profil slouží spíše k oslovení nových uchazečů o

studium, ačkoliv poskytuje informace i pro současné studenty.

50

Moji práci jsem zakončila dotazníkovým průzkumem. Tento průzkum jsem prováděla

z toho důvodu, abych mohla porovnat názory studentů s mými hypotézami a se situací,

kterou jsem zaznamenala na Facebooku. Dotazníkový průzkum probíhal 15 dní a

studenti měli možnost ho vyplnit jak on-line, tak v tištěné verzi. Dotazník on-line byl

vytvořen prostřednictvím stránek Vyplň to a odkaz na jeho vyplnění byl zveřejněn ve

studentských skupinách na Facebooku. Celkem jsem měla k dispozici 144 vyplněných

dotazníků.

Domnívala jsem se, že Facebook bude zvolen za nejvíce využívaný informační zdroj.

Po vyhodnocení dotazníků jsem zjistila, že studenti uvedli jako nejvíce využívaný zdroj

informací osobní rozhovor se spolužáky a Facebook uvedli až na třetím místě. Zajímavé

je, že studenti dávají přednost informacím od svých spolužáků před oficiálními

informacemi od vyučujících, i když toto umístění bylo poměrně těsné. Dále

z vyhodnocení dotazníku vyplynulo, že studenti upřednostňují Facebook před

oficiálními stránkami školy, které se umístily na čtvrtém místě. Zaujalo mě rozdělení

odpovědí na studenty VOŠIS a PIS VŠE. Pokud se zaměřím pouze na studenty VOŠIS,

tak ti uvedli, že využívají Facebook jako čtvrtý v pořadí nejvíce využívaný zdroj

informací, zatímco studenti PIS VŠE uvedli tento zdroj jako druhý v pořadí.

Dále jsem se domnívala, že studentům chybí skutečnost, že Vyšší odborná škola

informačních služeb nemá oficiální profil na Facebooku. Tato skutečnost však nevadí

více jak polovině dotázaných studentů.

Musím konstatovat, že v případě využití Facebooku jako primárního zdroje informací a

zájmu o oficiální profil VOŠIS na této sociální síti, došlo k rozporu mezi odpovědi

studentů a mým názorem podloženým provedenými metodami. Přesto doufám, že

výsledky, které jsem ve své práci získala mohou být pro Vyšší odbornou školu

informačních služeb přínosem.

51

Seznam použité literatury a internetových zdrojů

1. BORKOVÁ, Renata. Informační audit a mapování informačních toků v podniku [online].

Brno, 2011 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/333636/ff_b/. Bakalářská

diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně.

2. HRUŠKOVÁ, Stanislava: Znalostní společnost. (přednáška) Praha, VOŠIS, 22. října 2012.

3. KIRKPATRICK, David. Pod vlivem Facebooku. Praha: Computer Press, 2011, s. 320. ISBN

978-80-251-3573-0.

4. KRATOCHVÍLOVÁ, Jitka. Ochrana osobních údajů při on-line komunikaci prostřednictvím

profilů na sociální síti [online]. Praha, 2009 [cit. 2012-09-06]. Dostupné

z:http://info.sks.cz/www/zavprace/soubory/62740.pdf. Bakalářská práce. VŠE - Fakulta

informatiky a statistiky

5. MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2007, s. 447.

ISBN 80-7367-338-3.

6. POUR, Jan, Libor GÁLA a Zuzana ŠEDIVÁ. Podniková informatika. 2. přepracované a

aktualizované vydání. Praha: Grada, 3.9.2009, s. 496. ISBN 978-80-247-2615-1

7. REIFOVÁ, Irena. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál, 2004, s. 328. ISBN 80-7178-

926-7.

8. ŘEZANKOVÁ, Hana. Analýza dat z dotazníkových šetření. 1. vyd. Praha: Professional

Publishing, 2007, s.212. ISBN 978-80-86946-49-8.

9. SLUKOVÁ, Petra Zia. Komunikace informací. Komunikace informací [online]. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: https://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:Te4qJI01BiIJ:www.informacniveda.cz/dwn/1003/1158_Komunikace%2520informaci.pdf+komunikace+informac%C3%AD&hl=cs&gl=cz&pid=bl&srcid=ADGEESgr8Of1XOV6O0-LpjLXvc-2rH0N6SLtqM5rTHqmRm3A454jiQJBHJc0P9vDzjAgbUMykCQTU5b8FYyhjMqBMzMOrb0tEagwcThr4vcTNnD3i4oHEnlfeKNRzqQEdTvLNRLeavxI&sig=AHIEtbRtGD8dMglRCzNAxhEz69DzW5D8MQ

10. ŠMAHEL, David. Psychologie a internet: děti dospělými, dospělí dětmi. Praha: Triton,

s.r.o., 2003, s. 158. ISBN 80-7254-360-1.

11. ŠMAHEL, David. Virtuální přátelství: je běžné, či nikoliv?. Lupa.cz [online]. 20.9.2006 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/virtualni-pratelstvi-je-bezne-ci-nikoliv/

52

12. VODÁČEK, Leo a Antonín ROSICKÝ. Informační management: pojetí, poslání a aplikace.

1. vyd. Praha: Management press, Ringier ČR, a.s., 1997, s.146. ISBN 80-85943-35-2.

13. VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, s.r.o., 2000, s. 264.

ISBN 80-7178-291-2.

14. VYBÍRAL, Zbyněk. Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci. 1. vyd. Praha: Portál,

s.r.o., 2003, s.176. ISBN 80-7178-812-0.

15. VYBÍRAL, Zbyněk. Mění se psychika lidí v éře internetu?. Muni.cz [online]. 2001 [cit.

2012-12-03]. Dostupné z: http://psych.fss.muni.cz/vybiral/storage/2001a-

Meni%20se%20psychika.rtf

16. Definice informace. Data-informace-znalosti. KUČEROVÁ, Helena. Vyšší odborná škola

informačních služeb [online]. 20.2.2012 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z:

http://web.sks.cz/users/ku/ZIZ/inform1.htm

17. Zdroje informací. KUČEROVÁ, Helena. Vyšší odborná škola informačních služeb [online].

23.10.2009 [cit. 2012-11-02]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/ku/ZIZ/zdroje.htm

18. Sociální síť, dobrý sluha, zlý pán. Internet pro všechny [online]. 10.11.2009 [cit. 2012-03-

31]. Dostupné z: http://www.internetprovsechny.cz/socialni-sit-dobry-sluha-zly-pan/

19. Informace o sociálních sítích na internetu ve světě i v ČR. Sociální sítě [online]. 2011 [cit.

2012-03-31]. Dostupné z: http://www.socialnisite.123abc.cz/

20. Facebook udělal z Marka Zuckerberga nejmladšího miliardáře. Naše peníze.cz [online].

7.9.2009 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.nasepenize.cz/facebook-udelal-z-marka-

zuckerberga-nejmladsiho-miliardare-5547

21. Bojíte se krádeže své identity?. Lupa.cz [online]. 16.8.2006 [cit. 2012-09-06]. Dostupné z:

http://www.lupa.cz/clanky/bojite-se-kradeze-sve-identity/

22. Co je VOŠIS. Vyšší odborná škola informačních služeb [online]. 2012 [cit. 2012-11-11].

Dostupné z: www.sks.cz

23. Vytvořit dotazník/Vyplňto.cz – řešení pro Váš internetový průzkum. Vyplň.to [online]. 2012

[cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/

53

24. Rok 2011 s Facebookem, co nového přinesl a jak to s novinkami dopadlo. DOČEKAL, Daniel. Lupa.cz [online]. 3.1.2012 [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/rok-2011-s-facebookem-co-noveho-prinesl-a-jak-to-s-novinkami-dopadlo/

25. Vymezení lidské komunikace. Sks.cz [online]. [cit. 2012-11-03]. Dostupné z: toy.sks.cz/lufo/soubory/LUFO-100.pdf

26. Atlas.ti. Atlas.ti: The Qualitative Data Analysis & Research Software [online]. 2002-2012 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.atlasti.com/index.html

27. Obsahová analýza. Obsahová analýza [online]. 2012 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.antropologie.org/cs/vyzkumy-a-analyzy/metodologie/77-obsahova-analyza

28. Metody sociologického výzkumu. KAPLÁNEK, Michal. Kvantkval [online]. 2012 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: www.tf.jcu.cz/getfile/57935b970a7def6f

54

Seznam obrázků, grafů, tabulek a diagramů

Obrázek 1 Znázornění vztahů mezi daty, informacemi a znalostmi......................... 4

Obrázek 2 Shannon – Weaverův model komunikace ............................................... 6

Obrázek 3 Lasswellův model komunikace ............................................................... 6

Obrázek 4 Model Westleye a MacLeana .................................................................. 8

Obrázek 5 Logo Facebooku ...................................................................................... 13

Obrázek 6 Proces obsahové analýzy v programu Atlas.ti......................................... 26

Obrázek 7 Analyzovaná slova z příspěvků na Facebooku........................................ 27

Obrázek 8 Vyplnění dotazníku.................................................................................. 37

Obrázek 9 Počet vyplněných dotazníků ke dni 1.12.2012........................................ 37

Graf 1 Počet příspěvků v jednotlivých letech ........................................................... 25

Graf 2 Kategorizace výskytu slov ............................................................................. 29

Graf 3 Členství ve skupinách na Facebooku..............................................................38

Graf 4 Výhody Facebooku oproti jiným informačním zdrojům ...............................42

Graf 5 Odpovědi studentů, zda by uvítali profil školy na Facebooku ......................44

Graf 6 Návrhy obsahu profilu školy na Facebooku ...................................................45

Graf 7 Studenti PIS VŠE a VOŠIS ...........................................................................46

Graf 8 Pohlaví studentů .............................................................................................47

Graf 9 Ročník ............................................................................................................48

Tabulka 1 Nejvyšší počet slov .................................................................................. 27

Tabulka 2 Kategorizace slov s nejvyšším výskytem................................................. 28

Tabulka 3 Studenti s nejvyšším počtem příspěvků ................................................... 29

Tabulka 4 Odpovědi vysokých škol...........................................................................33

Tabulka 5 Odpovědi studentů vysokých škol ............................................................34

Tabulka 6 Členství ve skupinách na Facebooku ........................................................38

Tabulka 7 Celkové průměrné pořadí používaných informačních zdrojů ..................39

Tabulka 8 VOŠIS ......................................................................................................40

Tabulka 9 PIS VŠE ...................................................................................................40

Tabulka 10 První ročník ............................................................................................41

Tabulka 11 Vyšší ročník ...........................................................................................41

Tabulka 12 Ženy .......................................................................................................41

Tabulka 13 Muži .......................................................................................................41

55

Tabulka 14 Výhody Facebooku oproti jiným informačním zdrojům ........................42

Tabulka 15 Odpovědi studentů, zda by uvítali profil školy na Facebooku................44

Tabulka 16 Návrhy obsahu profilu školy na Facebooku ...........................................45

Tabulka 17 Studenti PIS VŠE a VOŠIS.....................................................................46

Tabulka 18 Pohlaví studentů......................................................................................47

Tabulka 19 Ročník .....................................................................................................47

Diagram 1 Use case diagram..................................................................................... 19



Diagram 4 Diagram aktivit ....................................................................................... 22

Diagram 5 Diagram aktivit ....................................................................................... 22

56

Příloha č. 1 Dotazník

Ahoj, chtěla bych Tě požádat o vyplnění krátkého dotazníku. Na základě tohoto průzkumu chci zjistit, jakým způsobem získávají studenti informace ke studiu (tzn. informace o předmětech, úkolech, známkách, zkouškách, termínech odevzdání, absolventských/bakalářských pracích atd.). Výsledky průzkumu použiji ve své bakalářské práci.

V případě, že není uvedena možnost zaškrtnutí více odpovědí, zaškrtni, prosím, pouze jednu odpověď.

1) Studuji:

Podnikové informační systémy na Vysoké škole ekonomické (PIS VŠE) Vyšší odbornou školu informačních služeb (VOŠIS)

2) Jsi členem nějaké skupiny na Facebooku, která byla založena pro studenty studující PIS VŠE či VOŠIS?

ano nevím ne nepoužívám Facebook

3) Seřaď uvedené informační zdroje aktuálně používané při získávání informací ke studiu. Informační zdroje seřaď od 1 do 7, kde 1 znamená NEJČASTĚJIvyužívaný informační zdroj, 7 NEJMÉNĚ či VŮBEC nevyužívaný informační zdroj.

škola/profesoři spolužáci (osobní rozhovor) www.sks.cz www.vse.cz http://moodle.sks.cz https://seb.sks.cz / https://sep.sks.cz Facebook

4) Chybí Ti skutečnost, že Vyšší odborná škola informačních služeb nemá své oficiální stránky (profil) na Facebooku?

ano spíše ano nevím spíše ne ne

Pozn.: Při odpovědi „ano“ a „spíše ano“ pokračuj následující otázkou, tj. otázka č. 5. Při odpovědi „nevím“, „spíše ne“ a „ne“ pokračuj otázkou č. 6.

57

5) Uveď návrhy, které bys uvítal/a na profilu školy na Facebooku? (možnost zaškrtnutí více variant)

Informace o předmětech Termíny zkoušek/průběžných testů Informace o absolventských/bakalářských pracích Aktuality Harmonogram Materiály k předmětům Diskuze studentů s profesory/studijním oddělením Vlastní odpověď: ……………………………

6) Jaké jsou výhody Facebooku oproti ostatním informačním zdrojům? (možnost zaškrtnutí více variant)

Rychle dostupné informace Ověření informací Diskuze se studenty Nedostatek informací na jiných informačních zdrojích Facebook je pro mě pohodlnější Facebook nemá žádné výhody Vlastní odpověď: ………………………..

7) Pohlaví:

žena muž

8) Uveď, ve kterém jsi ročníku:

první druhý třetí vyšší ročník

Děkuji za pomoc a za Tvůj čas.

Date post:	16-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Veronika Vašnovská Kategorizace informačních zdrojů...

Documents