Zdravotnické noviny - odborné forum zdravotnictví a sociální péče
8
SAS: Varujeme před omezením dostupnosti ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ročník 59 číslo 24 16. srpna 2010 cena 26 Kč pro předplatitele 19 Kč / 1,25 € ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz Ambulantní specialisté se podle svého prohlášení z 12. srpna obávají, že absen- ce kvalitní, na opravdu odborné úrovni vedené diskuse o takovém kroku může mít za následek nežádoucí snížení do- stupnosti zdravotní péče v ČR, význam- né zkomplikování situace opravdu ne- mocných lidí za cenu prodražení této péče, nežádoucí nárůst počtu pacientů v čekárnách praktických lékařů, významný nárůst administrativní zátěže všech lékařů, zvláště ale lékařů praktic- kých, i kritické omezení práva pacienta na svobodnou volbu lékaře. Rada SAS zároveň deklaruje svou při- pravenost podpořit všechny návrhy změn českého systému zdravotnictví, které budou plnit následující kritéria. 1. Potřebnost takového kroku. V této souvislosti Rada SAS na základě dostup- ných dat mj. konstatuje, že péče ambu- lantního specialisty není v souhrnu o nic dražší než péče praktického lékaře. Na- víc prý všechny dosavadní souhrny vy- tvořené hlavně zdravotními pojišťovna- mi vycházejí tak, že počet lidí, kteří mají tendenci s jednou diagnózou navštěvo- vat více ambulantních specialistů, je tak malé, že náklady na jejich usměrňování by vysoce převýšily možný profit. 2. Únosnost takového kroku ve vztahu ke kapacitě ambulancí praktických lé- kařů. Případné navýšení jejich práv bu- de podle SAS jistě provázeno navýšením jejich odpovědnosti včetně nárůstu ad- ministrativní zátěže, neboť má-li mít doporučení medicínský smysl, nesmí jít o prostý „výměnný list“, ale o solidní zprávu obsahující výsledky všech do té doby provedených vyšetření. 3. Sociální únosnost takového kroku, vypočtenou pro různé výše regulačních poplatků, s odhady dopadů takovéhoto opatření na všechny skupiny obyvatel- stva. Za klíčové Rada SAS považuje, že systém musí dát pacientům možnost připojistit se na jakékoli nově vniklé „vícenáklady“. 4. Příslušným opatřením v žádném pří- padě nesmí dojít k poškození zdraví pa- cientů nebo ke zbytečnému prodlouže- ní jejich léčby. Systém musí jasně sta- novit odpovědnost všech, kteří budou na péči spolupracovat nebo ji jakkoli usměrňovat, včetně odpovědnosti trest- něprávní, a nesmí potřebným pacien- tům blokovat přístup k LSPP nebo RZP. mm Informační systémy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a společnosti IZIP, která provozuje službu elektronických zdravotních knížek, mají být základem řešení pro celé české zdravotnictví. Uvedl to 11. srpna dosavadní předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR RNDr. Jiří Schlanger, který od 1. září nastupuje na ministerstvo zdravotnictví jako náměstek pro informatiku. „Nikdy nebude tolik peněz, abychom mohli něco dělat na zelené louce,“ vysvětlil, proč chce zužitkovat peníze a know-how, jež VZP již do projektů dala. Systém elektronických zdravotních knížek se rozvíjí v ČR od roku 2002, kdy získal patent Úřadu průmyslového vlastnictví. Evropská komise si IZIP zvolila jako jeden z referenčních projektů při zavádění služeb eHealth v EU. VZP minulý týden po- tvrdila, že jedná s IZIP o převodu 35 procent hlasovacích práv na sebe, chce tak chránit své investice a zájmy. J. Schlanger, který v orgánech VZP působí, to pova- žuje za dobré řešení. „Je to taková ‚zastydlá puberta‘, vztah VZP a IZIP se měl řešit už dávno,“ uvedl. J. Schlanger dlouhodobě upozorňuje na fakt, že oblast rozvoje informačních tech- nologií je ze strany ministerstva zdravotnictví zanedbávána. „Existuje koncept elektronického zdravotnictví, který vůbec nebyl naplňován, nikdo se mu nevě- noval, utrácely se peníze a nemělo to valný smysl,“ uvedl. Přesto věří, že by mohl ve funkci náměstka s potřebnými změnami uspět, protože elektronizaci zdravot- nictví měla ve svém volebním programu i opoziční ČSSD. red, čtk O V Ě Ř O V A N Ý N Á K L A D Regulační poplatky Elektronické zdravotnictví L. Heger: Potřebujeme být všichni klidnější V ROZHOVOR V Stojíte v čele resortu, který podle programového prohlášení vlády dekla- ruje téměř největší změny – a většina z nich má začít platit již od 1. ledna 2012. Není to termín, lidově řečeno, přece jen poněkud šibeniční? Myslím, že času je relativně dost. Není pochyb o tom, že velké společenské sy- stémy – a zdravotnictví patří spíše k těm větším a komplikovanějším – mají velkou setrvačnost. Pokud jsou změny příliš re- voluční, pokud jsou tlačeny příliš rychle a příliš velkou silou, nesou s sebou riziko rozkolísání celého systému. Dalo by se to přirovnat k zásahům do přírody – stejně jako v ní, ani ve zmíněných velkých spo- lečenských systémech nelze věci úplně plánovat. Na druhé straně panuje vše- obecné přesvědčení, že zdravotnictví ur- čité změny potřebuje a že by se neměly příliš odkládat. Je třeba poctivě říci, že dnes není úplně jisté, jak to nakonec dopadne. Každý z ministrů přede mnou přicházel do funkce s určitými představami, co by se mělo stát a co udělat, nicméně zdravot- nictví si dál žilo svým životem a rozhod- ně jsme neviděli žádný úspěch v tom, če- mu se říká radikální transformace – s vý- jimkou té úplně první z počátku 90. let minulého století. V Jenže i tato první radikální změna ve skutečnosti ustrnula kdesi v půli cesty… Ano, pokud máme oba na mysli tutéž změnu, tedy zavedení systému veřejného zdravotního pojištění, což byl oproti předchozímu stavu obrat o sto osmdesát stupňů. Problém je, že se jej nepodařilo doladit. Mám pocit, že to je tak trochu naše národní vlastnost. Nejdříve revoluce a hrrr na vše, ale trpělivost doladit celko- vý design změny včetně všech detailů, o kterých se dnes s oblibou říká, že právě v nich se skrývá ďábel, nám pak už jaksi schází. V Jak by tedy mělo české zdravotnictví v ideálním případě podle představ docenta Hegera vypadat? Osobně nejsem příznivcem příliš radikál- ních změn za každou cenu. Nevěřím to- mu, že se v jakékoli zemi dá ve zdravot- ním systému udělat nějaký absolutní zá- zrak. Určité napětí plynoucí z rozdílu mezi zdroji, které jsou k dispozici, a mezi očekáváním vždy a všude bylo, je a nepo- chybně bude. Hlavní vadou našeho zdra- votnictví však podle mne je, že jsou v něm všichni nespokojení až příliš. Stěžují si pacienti, že k nim systém není vstřícný a že je stále až příliš paternalistický. Stě- žují si i zdravotníci, kteří dosud postrá- dají řadu základních pravidel pro výkon své profese. Moje odpověď tedy zní – je třeba udělat takové změny, abychom byli v systému všichni klidnější. Abychom v něm žili svůj normální profesní život a nezaměňovali jej s dennodenním bojem proti něčemu či někomu. A aby se to vše obešlo bez pomlouvání a mediálních vý- křiků, že to či ono je absolutně špatné. V Sami zdravotníci ale nejsou homo- genní skupinou, a pokud už souhlasí s tím, že nějaké reformy by být měly, na formě a rozsahu se zpravidla mezi sebou už neshodnou. Střetává se tu řa- da partikulárních zájmů, a tak každý pokus o změnu vždy ztroskotal na tom, že změny ano, ale jenom ne u mne… To není typické jen pro nás, například Američané pro to dokonce mají ustálen ý a běžně užívaný akronym NIMBY, tvoře- ný počátečními písmeny anglických slov not in my back yard, tedy „ne na mém dvorku“. Je potřeba nejprve hledat kořeny problémů, které jsou všem společné a čas- to jsou vrostlé do pilí řů celého systému. Jako ty základní a zásadní vidím při- nejmenším dva. První sahá až k samé podstatě Ústavy ČR a otevírá se účelově vždy, když se začne hovořit o tom, že ně- jaká část zdravotní péče bude regulována či hrazena se spoluúčastí pacienta. U nás není prostě dosud vyjasněno, zda posky- tování zdravotní péče má nějaké limity. Jedna interpretace říká – zjednodušeně, nejsem ústavním expertem –, že každý má bezplatně nárok na vše, navíc na to nejkvalitnější a nejmodernější. Druhý vý- klad praví prakticky totéž, ovšem s dodat- kem „pokud zákon nestanoví jinak“. V tom je potřeba udělat si jasno. Pokud se přikloníme k tomu, že je nárok na čerpání zdravotní péče skutečně možné omezit zákonem, pak tedy v právních normách tyto limitace konečně nadefinujme. Ale tak, aby byly praktické a aby se s nimi dalo žít. Nelze vytvářet nějakou tisícistránko- vou knihu standardů, kde by bylo vše do detailu popsáno. Medicínu sice lze sepsat do standardů, ale je natolik živá, že za půl roku či rok již tyto standardy nemusejí být platné. Definice je tedy nutná v přiměřeně obecné rovině. Pokud by se to povedlo, přineslo by to trochu toho kýženého kli- du. Nebudeme si zastírat, že ani dnes, na- vzdory jednomu z výše zmíněných výkla- dů ústavy, zdravotnická zařízení samo- zřejmě neposkytují všem všechno, natož na té nejmodernější úrovni – kdyby tomu tak bylo, systém by se již dávno zhroutil. Jenže poskytovatelé se při této praxi po- hybují na tenkém ledě a mohou být kdy- koli napadeni. Úprava zákona by jim tedy přinesla potřebnou právní jistotu. dokončení na straně 2 Přinášíme první část rozhovoru s ministrem zdravotnictví doc. MUDr. Leošem Hegerem, CSc., ve kterém vám postupně přiblíží- me jeho vize i věcné záměry koaliční vlády. Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. Foto: MZ ČR Přejeme našim č tenářům klidné prožití dovolených a těšíme se na setkání v příštím čísle 6. září. Redakce ZN Rada Sdružení ambulantních specialistů ČR, o. s., reaguje na pro- gramové prohlášení vlády, konkrétně bod: „Bude zvýšena regulace za návštěvu ambulantního specialisty bez doporučení“. eHealth bude stát na VZP a IZIP Přílohy tohoto vydání
Transcript
SAS: Varujeme p!ed omezením dostupnosti
ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ro!ník 59 !íslo 24 16. srpna 2010
cena 26 K! pro p"edplatitele 19 K! / 1,25 #
ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉ!E www.zdravky.cz
Ambulantní specialisté se podle svého prohlá!ení z 12. srpna obávají, "e absen-ce kvalitní, na opravdu odborné úrovni vedené diskuse o takovém kroku m#"e mít za následek ne"ádoucí sní"ení do-stupnosti zdravotní pé$e v %R, v&znam-né zkomplikování situace opravdu ne-mocn&ch lidí za cenu prodra"ení této pé$e, ne"ádoucí nár#st po$tu pacient# v $ekárnách praktick&ch léka'#,v&znamn& nár#st administrativní zát("e v!ech léka'#, zvlá!t( ale léka'# praktic-k&ch, i kritické omezení práva pacienta na svobodnou volbu léka'e. Rada SAS zárove) deklaruje svou p'i-pravenost podpo'it v!echny návrhy zm(n $eského systému zdravotnictví, které budou plnit následující kritéria.
1. Pot'ebnost takového kroku. V této souvislosti Rada SAS na základ( dostup-n&ch dat mj. konstatuje, "e pé$e ambu-lantního specialisty není v souhrnu o nic dra"!í ne" pé$e praktického léka'e. Na-víc pr& v!echny dosavadní souhrny vy-tvo'ené hlavn( zdravotními poji!*ovna-mi vycházejí tak, "e po$et lidí, kte'í mají tendenci s jednou diagnózou nav!t(vo-vat více ambulantních specialist#, je tak malé, "e náklady na jejich usm(r)ování by vysoce p'ev&!ily mo"n& profit.2. Únosnost takového kroku ve vztahu ke kapacit( ambulancí praktick&ch lé-ka'#. P'ípadné nav&!ení jejich práv bu-de podle SAS jist( provázeno nav&!ením jejich odpov(dnosti v$etn( nár#stu ad-ministrativní zát("e, nebo* má-li mít
doporu$ení medicínsk& smysl, nesmí jít o prost& „v&m(nn& list“, ale o solidní zprávu obsahující v&sledky v!ech do té doby proveden&ch vy!et'ení.3. Sociální únosnost takového kroku, vypo$tenou pro r#zné v&!e regula$ních poplatk#, s odhady dopad# takovéhoto opat'ení na v!echny skupiny obyvatel-stva. Za klí$ové Rada SAS pova"uje, "e systém musí dát pacient#m mo"nost p'ipojistit se na jakékoli nov( vniklé „vícenáklady“.4. P'íslu!n&m opat'ením v "ádném p'í-pad( nesmí dojít k po!kození zdraví pa-cient# nebo ke zbyte$nému prodlou"e-ní jejich lé$by. Systém musí jasn( sta-novit odpov(dnost v!ech, kte'í budou na pé$i spolupracovat nebo ji jakkoli usm(r)ovat, v$etn( odpov(dnosti trest-n(právní, a nesmí pot'ebn&m pacien-t#m blokovat p'ístup k LSPP nebo RZP. mm
Informa"ní systémy V#eobecné zdravotní poji#$ovny (VZP) a spole"nosti IZIP, která provozuje slu%bu elektronick&ch zdravotních kní%ek, mají b&t základem 'e#ení pro celé "eské zdravotnictví.Uvedl to 11. srpna dosavadní p'edseda Odborového svazu zdravotnictví a so ciální pé"e !R RNDr. Ji'í Schlanger, kter& od 1. zá'í nastupuje na ministerstvo zdravotnictví jako nám(stek pro informatiku. „Nikdy nebude tolik pen(z, abychom mohli n(co d(lat na zelené louce,“ vysv(tlil, pro" chce zu%itkovat peníze a know-how, je% VZP ji% do projekt) dala. Systém elektronick&ch zdravotních kní%ek se rozvíjí v !R od roku 2002, kdy získal patent Ú'adu pr)myslového vlastnictví. Evropská komise si IZIP zvolila jako jeden z referen"ních projekt) p'i zavád(ní slu%eb eHealth v EU. VZP minul& t&den po-tvrdila, %e jedná s IZIP o p'evodu 35 procent hlasovacích práv na sebe, chce tak chránit své investice a zájmy. J. Schlanger, kter& v orgánech VZP p)sobí, to pova-%uje za dobré 'e#ení. „Je to taková ‚zastydlá puberta‘, vztah VZP a IZIP se m(l 'e#it u% dávno,“ uvedl. J. Schlanger dlouhodob( upozor*uje na fakt, %e oblast rozvoje informa"ních tech-nologií je ze strany ministerstva zdravotnictví zanedbávána. „Existuje koncept elektronického zdravotnictví, kter& v)bec nebyl napl*ován, nikdo se mu nev(-noval, utrácely se peníze a nem(lo to valn& smysl,“ uvedl. P'esto v('í, %e by mohl ve funkci nám(stka s pot'ebn&mi zm(nami usp(t, proto%e elektronizaci zdravot-nictví m(la ve svém volebním programu i opozi"ní !SSD. red, !tk
OV!"
O V A N #
N Á K L A
D
Regula!ní poplatky Elektronické zdravotnictví
L. Heger: Pot!ebujeme b"t v#ichni klidn$j#íV ROZHOVOR
V Stojíte v !ele resortu, kter" podle programového prohlá#ení vlády dekla-ruje tém$% nejv$t#í zm$ny – a v$t#ina z nich má za!ít platit ji& od 1. ledna 2012. Není to termín, lidov$ %e!eno, p%ece jen pon$kud #ibeni!ní?Myslím, "e $asu je relativn( dost. Není pochyb o tom, "e velké spole$enské sy-stémy – a zdravotnictví pat'í spí!e k t(m v(t!ím a komplikovan(j!ím – mají velkou setrva$nost. Pokud jsou zm(ny p'íli! re-volu$ní, pokud jsou tla$eny p'íli! rychle a p'íli! velkou silou, nesou s sebou riziko rozkolísání celého systému. Dalo by se to p'irovnat k zásah#m do p'írody – stejn( jako v ní, ani ve zmín(n&ch velk&ch spo-le$ensk&ch systémech nelze v(ci úpln( plánovat. Na druhé stran( panuje v!e-obecné p'esv(d$ení, "e zdravotnictví ur-$ité zm(ny pot'ebuje a "e by se nem(ly p'íli! odkládat.Je t'eba poctiv( 'íci, "e dnes není úpln( jisté, jak to nakonec dopadne. Ka"d& z ministr# p'ede mnou p'icházel do funkce s ur$it&mi p'edstavami, co by se m(lo stát a co ud(lat, nicmén( zdravot-nictví si dál "ilo sv&m "ivotem a rozhod-n( jsme nevid(li "ádn& úsp(ch v tom, $e-mu se 'íká radikální transformace – s v&-jimkou té úpln( první z po$átku 90. let minulého století.
V Jen&e i tato první radikální zm$na ve skute!nosti ustrnula kdesi v p'li cesty…
Ano, pokud máme oba na mysli tuté" zm(nu, tedy zavedení systému ve'ejného zdravotního poji!t(ní, co" byl oproti p'edchozímu stavu obrat o sto osmdesát stup)#. Problém je, "e se jej nepoda'ilo doladit. Mám pocit, "e to je tak trochu na!e národní vlastnost. Nejd'íve revoluce a hrrr na v!e, ale trp(livost doladit celko-v& design zm(ny v$etn( v!ech detail#, o kter&ch se dnes s oblibou 'íká, "e práv( v nich se skr&vá +ábel, nám pak u" jaksi schází.
V Jak by tedy m$lo !eské zdravotnictví v ideálním p%ípad$ podle p%edstav docenta Hegera vypadat?Osobn( nejsem p'íznivcem p'íli! radikál-ních zm(n za ka"dou cenu. Nev('ím to-mu, "e se v jakékoli zemi dá ve zdravot-ním systému ud(lat n(jak& absolutní zá-zrak. Ur$ité nap(tí plynoucí z rozdílu mezi zdroji, které jsou k dispozici, a mezi o$ekáváním v"dy a v!ude bylo, je a nepo-chybn( bude. Hlavní vadou na!eho zdra-votnictví v!ak podle mne je, "e jsou v n(m v!ichni nespokojení a" p'íli!. St("ují si pacienti, "e k nim systém není vst'ícn& a "e je stále a" p'íli! paternalistick&. St(-"ují si i zdravotníci, kte'í dosud postrá-dají 'adu základních pravidel pro v&kon své profese. Moje odpov(+ tedy zní – je t'eba ud(lat takové zm(ny, abychom byli v systému v!ichni klidn(j!í. Abychom v n(m "ili sv#j normální profesní "ivot a nezam()ovali jej s dennodenním bojem
proti n($emu $i n(komu. A aby se to v!e obe!lo bez pomlouvání a mediálních v&-k'ik#, "e to $i ono je absolutn( !patné.
V Sami zdravotníci ale nejsou homo-genní skupinou, a pokud u& souhlasí s tím, &e n$jaké reformy by b"t m$ly, na form$ a rozsahu se zpravidla mezi sebou u& neshodnou. St%etává se tu %a-da partikulárních zájm', a tak ka&d"
pokus o zm$nu v&dy ztroskotal na tom, &e zm$ny ano, ale jenom ne u mne…To není typické jen pro nás, nap'íklad Ameri$ané pro to dokonce mají ustálen& a b("n( u"ívan& akronym NIMBY, tvo'e-n& po$áte$ními písmeny anglick&ch slov not in my back yard, tedy „ne na mém dvorku“. Je pot'eba nejprve hledat ko'eny problém#, které jsou v!em spole$né a $as-to jsou vrostlé do pilí'# celého systému.
Jako ty základní a zásadní vidím p'i-nejmen!ím dva. První sahá a" k samé podstat( Ústavy %R a otevírá se ú$elov( v"dy, kdy" se za$ne hovo'it o tom, "e n(-jaká $ást zdravotní pé$e bude regulována $i hrazena se spoluú$astí pacienta. U nás není prost( dosud vyjasn(no, zda posky-tování zdravotní pé$e má n(jaké limity. Jedna interpretace 'íká – zjednodu!en(, nejsem ústavním expertem –, "e ka"d& má bezplatn( nárok na v!e, navíc na to nejkvalitn(j!í a nejmodern(j!í. Druh& v&-klad praví prakticky toté", ov!em s dodat-kem „pokud zákon nestanoví jinak“. V tom je pot'eba ud(lat si jasno. Pokud se p'ikloníme k tomu, "e je nárok na $erpání zdravotní pé$e skute$n( mo"né omezit zákonem, pak tedy v právních normách tyto limitace kone$n( nadefinujme. Ale tak, aby byly praktické a aby se s nimi dalo "ít. Nelze vytvá'et n(jakou tisícistránko-vou knihu standard#, kde by bylo v!e do detailu popsáno. Medicínu sice lze sepsat do standard#, ale je natolik "ivá, "e za p#l roku $i rok ji" tyto standardy nemusejí b&t platné. Definice je tedy nutná v p'im('en( obecné rovin(. Pokud by se to povedlo, p'ineslo by to trochu toho k&"eného kli-du. Nebudeme si zastírat, "e ani dnes, na-vzdory jednomu z v&!e zmín(n&ch v&kla-d# ústavy, zdravotnická za'ízení samo-z'ejm( neposkytují v!em v!echno, nato" na té nejmodern(j!í úrovni – kdyby tomu tak bylo, systém by se ji" dávno zhroutil. Jen"e poskytovatelé se p'i této praxi po-hybují na tenkém led( a mohou b&t kdy-koli napadeni. Úprava zákona by jim tedy p'inesla pot'ebnou právní jistotu.
dokon!ení na stran" 2
P%iná#íme první !ást rozhovoru s ministrem zdravotnictví doc. MUDr. Leo#em Hegerem, CSc., ve kterém vám postupn$ p%iblí&í-me jeho vize i v$cné zám$ry koali!ní vlády.
Doc. MUDr. Leo# Heger, CSc. Foto: MZ !R
P!ejeme na"im #tená!$m klidné pro%ití dovolen&ch a t'"íme se na setkání v p!í"tím #ísle 6. zá!í. Redakce ZN
Rada Sdru&ení ambulantních specialist' (R, o. s., reaguje na pro-gramové prohlá#ení vlády, konkrétn$ bod: „Bude zv"#ena regulace za náv#t$vu ambulantního specialisty bez doporu!ení“.
eHealth bude stát na VZP a IZIP
P!ílohy tohoto vydání
1608 ZN 24_01.indd 1 13.8.2010 9:23:42
www.zdravky.cz | ro!ník 59, !íslo 24, 16. srpna 2010 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, [email protected], tel. 222 352 576, fax 222 352 572 !éfredaktor: Jan Kulhav", [email protected] | redakce: Mgr. Tomá# Polák, zástupce #éfredaktora, [email protected] | Ing. Jana Tlapáková, vedoucí Kongresového listu, [email protected] | Mgr. Ji$í %irok", vedoucí Léka$sk"ch list&, [email protected] | PhDr. Helena Chvátalová, [email protected] | spolupracovníci redakce: Mgr. Krist"na 'ilíková, Mgr. Josef Gabriel | gra"cká úprava: Jind$ich Studni!ka | jazyková redakce: PhDr. Eva Wi(azová
vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | p#edseda p#edstavenstva: Ond$ej Novotn" | !éfredaktor zdravotnick$ch titul%: Jan Kulhav", [email protected] | marketing: Petr Belica, marketing manager, [email protected], tel. 725 826 433 | obchod: Alexandra Manová, group sales manager, [email protected], tel. 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana Stripaiová, key account manager, [email protected], tel. 725 778 001 | Markéta %imoní!ková, key account manager, [email protected], tel. 734 355 409 | Josef Müller, key account manager, [email protected], tel. 725 826 434 | personální inzerce: Petra %tefanová, [email protected], tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U Lou)e 579, 250 67 Klecany | p#edplatné &R: POSTSERVIS, odd*lení p$edplatného, Pod*bradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, [email protected], infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | p#edplatné SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, [email protected] | cena pro p$edplatitele 19 K! / 1,25 + (samostatn* 26 K!), ro!ní p$edplatné: 799 K! / 52,50 + | registrace: MK 'R E 18649
V!znamn! p"ísp#vek inovativního farmaceutického pr$mysluFinan%ní prost"edky investované %leny Asociace ino-vativního farmaceutického pr$myslu (AIFP) do v#dy a v!zkumu n#kolikanásobn# p"evy&ují pr$m#r v 'R, a to v%etn# úsp#&n!ch pr$myslov!ch odv#tví. Vypl!vá to ze záv#r$ studie ekonomick!ch p"ínos$ p$sobení %lensk!ch spole%ností AIFP na %eskou ekonomiku a zam#stnanost, která byla provedena mezinárodní poradenskou spole%ností Ernst & Young. Anal!za vy-cházela z údaj$ pro 'R, dodan!ch firmami s vlastním v!zkumem a v!vojem inovativních lé%iv, které pat"í mezi p"ední hrá%e na sv#tovém farmaceutickém trhu.„Anal!za, která má n#kolik %ástí, potvrdila, (e podíl v!daj$ %lensk!ch spole%ností AIFP na v#du a v!zkum je relativn# tém#" osminásobn# vy&&í, ne( je pr$m#r-n! podíl t#chto v!daj$ v celé 'R. Intenzita v!daj$ na klinick! v!zkum je nap"íklad vy&&í ne( intenzita v!-daj$ na v!voj v automobilovém pr$myslu,“ uvedl PharmDr. Radim Petrá&, v!konn! "editel AIFP. V!daje na klinické studie u nás loni dosáhly 1,2 miliardy ko-run. Jde p"itom o investice inovativního farmaceutic-kého pr$myslu do v!zkumu a v!voje p"ed zavedením lé%iv!ch p"ípravk$ na trh.'lenské spole%nosti AIFP v&ak nev#nují do oblasti v!-zkumu a v!voje pouze finan%ní prost"edky. Z v!sledk$ studie vyplynulo mj. i to, (e se v#d# a v!zkumu ve farmacii a medicín# v#nuje tém#" 20 % zam#stnanc$ %lensk!ch spole%ností AIFP. Inovativní farmaceutick! pr$mysl pak zam#stnává relativn# 30krát více pra-covník$ ve v#d# a v!zkumu, ne( je pr$m#r v 'R. mm
V!da a v"zkum
!eská kapitálová informa"ní agentura (!EKIA) se rozhodla ve spolupráci se sdru#ením CZECH TOP 100 a v rámci p$í-pravy vyhlá%ení 16. ro"níku #eb$í"ku CZECH TOP 100 obohatit hodnocení fi-rem o novou kategorii, která m&$í stabilitu jednotliv'ch spole"ností. Ocen&ní !EKIA Stability Award poskytuje nezávisl' pohled na finan"ní a nefinan"ní bonitu firmy. Vy-jad$uje její sou"asn' stav, finan"ní situaci, a to v"etn& predikce budoucího rizika. Hodnocení vychází z ratingového modelu !EKIA Stability Rating, jeho# cílem je co nejp$esn&ji definovat stabilitu firmy a pre-dikovat její riziko úpadku – a to a# v obdo-bí následujících dvanácti m&síc(. Model je zalo#en na exaktní statistické anal'ze a principech data miningu. Do anal'zy
vstupuje mno#ství ukazatel( z oblasti in-dividuálních charakteristik firmy, nap$. demografická data, informace o platebních zku%enostech, finan"ní údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace, a makro-ekonomická data. Ocen&ní !EKIA Stabi-lity Award mj. deklaruje, #e spole"nost, která je pou#ívá, praktikuje politiku ote-v$ené komunikace, poskytuje dostatek in-formací o posledních v'sledcích svého hospoda$ení "i vlastnické struktu$e.„V&$íme, #e zakládáme novou tradici dlouhodobé spolupráce s cílem zpr(hled-nit trh v !R a ocenit ty spole"nosti, které si to sv'mi podnikatelsk'mi v'kony za-slou#ily, a zárove) vytvo$it sout&#ivé pod-nikatelské prost$edí p$i získávání presti#-ního ocen&ní,“ $ekla Alena Seoud, $editel-
ka !EKIA. „Vyhlá%ením této nové kate-gorie bychom cht&li p$isp&t ke stabilizaci "esk'ch firem a dát mana#er(m k dispo-zici jednoduch' a srozumiteln' nástroj, kter' pom(#e "init správná rozhodnutí p$i v'b&ru obchodních partner(,“ doplnil Jan Stru#, p$edseda sdru#ení CZECH TOP 100.Mezi TOP 100 nejstabiln&j%ích firem v !R pat$í podle !EKIA Stability Rating také n&kolik zdravotnick'ch za$ízení (v abe-cedním po$adí) – FN Brno, FN Hradec Králové, FN Plze), FN u sv. Anny v Brn&, Fakultní *omayerova nemocnice s poli-klinikou v Praze, Karvinská hornická ne-mocnice, a. s., Lázn& Luha"ovice, a. s., Lé"ebné lázn& Mariánské Lázn&, a. s., a Nemocnice Na Homolce v Praze. mms
dokon!ení ze strany 1
V To tedy byl jeden z pilí!" – a ten druh#?Souvisí s tím prvním – je t$eba, aby bylo jasn& definováno i to, co platí zdravotní poji%+ovny. A aby to bylo $e"eno v reál-n'ch cenách, nikoli v r(zn& schovan'ch pau%álech, v nich# se nikdo nevyzná. Ne-ní mo#né, aby zdravotnická za$ízení, kte-rá cht&jí poskytovat pé"i v objemu, jak' jejich pacienti opravdu pot$ebují, za ni nedostala po$ádn& zaplaceno a musela %et$it n&kde jinde, aby si udr#ela vyrov-nané hospoda$ení. To je samoz$ejm& dal-%í z v&cí, které vyvolávají nap&tí a nervo-
zitu – mimochodem nikoli jen ve zdra-votním systému. Vedl jsem rozhovory se zástupci sféry sociální pé"e a její posky-tovatelé mají pocity naprosto toto#né. I oni poskytují pé"i, která je pro jejich klienty nezbytná, ani# by na ni m&li ade-kvátní dostatek prost$edk(.
V Je to tedy argument pro t$sn$j%í spo-jení obou systém" – zdravotního a sociálního? Koali"ní smlouva a z ní vycházející progra-mové prohlá%ení vlády nám ukládá prová-zání zdravotního a nemocenského poji%-t&ní. To je samoz$ejm& jen jednou z polo-#ek sociální sféry, nicmén& v'znamnou. Je
nepochybné, #e bude t$eba vy$e%it $adu technick'ch aspekt( a navázat tento pro-ces i na dal%í aktivity zakotvené v progra-movém prohlá%ení vlády, nap$íklad z$ízení jednotného v'b&r"ího místa. Ideou je, aby v obou velk'ch systémech, zdravotním i sociálním, bylo jasno, jaké finan"ní dopa-dy má onemocn&ní a s ním související so-ciální handicap. To jsou vzájemné úzce provázané v&ci. M(#ete lé"it velmi draho a u%et$it na stránce nemocenského poji%-t&ní, nebo lé"it levn&ji, ale pacient bude déle "erpat nemocenskou. Je tedy nezbyt-né hledat optimalizaci obou sfér. onoPokra!ování rozhovoru najdete v p"í#tím vydání ZN
L. Heger: Pot!ebujeme b"t...
Na p"elomu %ervna a %ervence prob#hl ve Fakultní nemocnici Ostrava akredita%ní audit Joint Commissi-on International (JCI), kter! prov#"il kvalitu a bezpe%í poskytova-n!ch slu(eb a posoudil soulad nemocni%ních postup$ s po(adavky mezinárodních akredita%ních stan-dard$ JCI. Jako první nemocnici fakultního typu s tak &irok!m spektrem poskytovan!ch slu(eb se jí poda"ilo mezinárodní certifikát kvality získat.„Zhodnotilo se tak intenzivní úsilí, které jsme více ne( dva roky p"íprav# k získání akreditace JCI v#novali, a zá-rove) tento úsp#ch v!razn# posílil presti( na&í nemoc-nice nejen v 'R, ale i v zahrani%í. Mezinárodní certifikát dává na&im pacient$m jistotu, (e p"icházejí do zdravot-nického za"ízení, které usiluje v maximální mí"e o bez-pe%nost pé%e a jejich bezpe%í a také umo()uje zahájit ekonomicky velmi zajímav! projekt poskytování pé%e zahrani%ním pacient$m,“ "íká MUDr. Svatopluk N#me-%ek, "editel FN Ostrava, a dodává, (e mezinárodní akre-ditace jsou celosv#tov!m trendem, kterému se d"íve %i
pozd#ji budou muset p"izp$sobit v&echny ostatní nemocnice. „A my máme náskok,“ usmívá se. „Dr(itelem tohoto mezinárodního certifi-kátu je mimo USA v sou%asné dob# jen n#co málo p"es 200
nemocnic na celém sv#t#, z nich( zhruba jen 80 se na-chází na území Evropské unie. Z t#chto statistick!ch úda-j$ je jasné, o jak presti(ní certifikát jde i jak náro%né je jeho získání. Mezinárodní akreditace zahrnuje p"ibli(n# 320 standard$ a 1500 indikátor$, které musí nemocnice p"ísn# nastavit a splnit, a rovn#( je povinna "ídit se ur-%enou mezinárodní legislativou, která je %asto mnohem p"ísn#j&í ne( %eská,“ dodává MUDr. N#me%ek.Audit je provád#n sofistikovan!m systémem „stopa"“, kter! prov#"uje k"í(ov# a do velké hloubky ka(d! klí%ov! proces. Akredita%ní inspekto"i tedy „stopují“ pr$chod pacienta celou nemocnicí od p"íjmu p"es jeho p"eklad a( po propu&t#ní. Zajímají se o v&e, co do procesu pé%e o konkrétního nemocného vstupuje a mohlo by b!t po-tenciáln# rizikové. ono
FN Ostrava má presti(ní certifikát JCI
V Zdravotnická za!ízení v #R akreditovaná JCI
Mezi nejstabiln#j&ími firmami i 9 zdravotnick!ch za"ízení #EKIA Stability Award
RO!NÍK 59 ! ÍSLO 24 16. SRPNA 2010 Z DOMOVA
Kvalita zdravotní pé$e
Instituce Akreditace ReakreditaceÚst"ední vojenská nemocnice Praha
4. prosince 2004 2. listopadu 200713. %ervna 2010
Nemocnice Na Homolce 25. %ervna 2005 7. %ervna 2008Ústav hematologie a krevní transfúze 23. %ervna 2007 13. %ervna 2010Masaryk$v onkologick! ústav 4. prosince 2009FN Ostrava 3. %ervence 2010 Zd
V Praktick! léka" Vrchlabí – praktick" léka!, nástup ihned/do-hodou za odpovídající platové ohodnocení. T"den dovolené navíc, t"den na vzd%lávání, HPP, DPP. Po$adujeme: V&, odbornou/specia-lizovanou zp'sobilost. Kontakt: [email protected].
V Léka" pro ORLHranice na Morav%, Hustope#e – léka! pro ORL, nástup ihned/dohodou za odpovídající platové ohodnocení. T"den dovolené navíc, t"den na vzd%lávání, HPP, DPP. Po$adujeme: V&, odbornou/specializovanou zp'sobilost. Kontakt: [email protected].
V Chirurg(atec – p!ijmeme chirurga, nástup ihned/do-hodou za odpovídající platové ohodnocení. T"den dovolené navíc, t"den na vzd%lávání, HPP, DPP. Po$adujeme: V&, odbornou/specia-lizovanou zp'sobilost. Kontakt: [email protected].
V Rehabilita#ní léka"Ji$ní )echy – léka! s kvalifikací v oboru reha-bilita#ní a fyzikální medicína, znal" manuální medicíny. Plat 50 000 K#, k dispozici byt nebo !adov" RD.Kontakt: [email protected], telefon #íslo 602 809 301.
V Léka" ORL Nestátní zdravotnické za!ízení v Praze 8 p!i-jme ORL léka!e i p!ed atestací, lépe po absol-vování povinn"ch stá$í, mo$né na cel" i #ás-te#n" úvazek. Po$adována spolehlivost. Nabízíme zajímavou práci, dobré pracovní podmínky. Kontakt telefon #íslo 283 024 317, mobil 774 229 170, e-mail: [email protected], http://comhealth.cz.
V Zdravotní sestraP!ijmu okam$it% zdravotní sestru do urologic-ké ambulance v Praze 10 na denní jedno-sm%nn" provoz i na zkrácen" úvazek. Sp%chá! Nástup okam$it%, nutná chirurgická praxe. Volat mezi 13. a 14. hod. nebo mezi 18. a 19. hod. na tel.: 608 512 454. e-mail: [email protected].
V PsychiatrPoliklinika (*ár nad Sázavou, p. o., p!ijme lé-ka!e do ordinace d%tské a dorostové psychiatrie. Dal+í informace: Mgr. Slavomír Pipa, tel.: 603 570 852, e-mail: [email protected].
V Odborníci pro genetické pracovi$t% )eská genetická banka, s. r. o., v Praze 4 vyhla-+uje v"b%rové !ízení na pozici: genetik, imu-nolog, hematolog, biolog (kmenové bu,ky, regenerativní medicína, reproduk#ní medicí-na, popula#ní genetika.).Kontaktní osoba: Mgr. Marková, tel.: +420 270 003 589, +420 602 439 705, e-mail: [email protected].
V Laborant)eská genetická banka, s. r. o., v Praze 4 vyhla-+uje v"b%rové !ízení na pozici: laborant (kme-nové bu,ky, regenerativní medicína, repro-duk#ní medicína, popula#ní genetika).Kontaktní osoba: Mgr. Marková, tel.: +420 270 003 589, +420 602 439 705, e-mail: [email protected].
V Léka"i pro RDO a ÚPSNemocnice Milosrdn"ch sester sv. Karla Boro-mejského, Vla+ská 36, Praha 1, p!ijme: léka!e na Radiodiagnostické odd%lení na pln" pra-covní úvazek (dle domluvy i zkrácen"). Dále léka!e na v"pomoc p!i zaji+t%ní ÚPS slu$eb na pln% digitalizované pracovi+t%. Po$adavky: atestace #i praxe v oboru vítána. Mo$nost ná-stupu od 1. 9. 2010, mzdové podmínky doho-dou. Nabízíme p!íjemné pracovní prost!edí v men+í pra$ské nemocnici v klidné oblasti Malé Strany, levné stravování v objektu ne-mocnice, mo$nost ubytování pro mimopra$-ské zájemce. Kontakt: primá! RDO MUDr. M. Jan#e, tel.: 605 292 940, e-mail: [email protected].
V Léka"i r&zn!ch odbornostíMedicínské centrum Praha, s. r.o., p!ijme léka-!e na #áste#n"/pln" úvazek pro odbornosti:
praktick" léka!, pediatrie, vnit!ní léka!ství, kardiologie, gynekologie, neurologie, endo-krinologie, o#ní, ORL, ortopedie, rehabilitace, více na www.mc-praha.cz. Kontaktní osoba: Bc. Markéta Maru+ková, telefon #íslo: +420 270 003 566/63, e-mail: [email protected].
V NeurologPoliklinika Denisovo náb!e$í v Plzni, s. r. o., p!i-jme do trvalého pracovního pom%ru neuro-loga na pln" úvazek. V p!ípad% zájmu nebo nutnosti zajistíme ubytování.E-mail: [email protected], tel.: 378 218 417.
V UrologVítkovická nemocnice, a. s., Ostrava, p!ijme léka!e na odd. urologie. Po$adujeme specia-lizovanou zp'sobilost, vítána flexibilita, orga-niza#ní schopnosti. Nástup a plat dohodou. Nabízíme mo$nost rychlého kariérního r'stu – v p!ípad% prokázání odborn"ch a mana$er-sk"ch schopností získání vedoucí funkce na daném odd%lení. Bli$+í informace podá !editel MUDr. Uhlig, tel.: 595 633 051, nebo personální mana$er p. V"vodová, tel.: 724 831 843, e-mail: [email protected].
V FyzioterapeutNemocnice Milosrdn"ch sester sv. Karla Boro-mejského, Vla+ská 36, Praha 1, p!ijme fyzio-terapeuty do mladého kolektivu rehabilita#-ního odd%lení. Po$adavky: DiS., Bc., registrace (není podmínkou). Mo$nost nástupu od 1. 9. 2010 nebo dle dohody. Nabízíme p!íjemné pracovní prost!edí v men+í pra$ské nemocnici v klidné oblasti Malé Strany, levné stravování v objektu nemocnice, mo$nost ubytování pro mimopra$ské zájemce. Kontakt: p. M. Majzlíková, vedoucí fyziotera-peutka, tel.: 257 197 334, e-mail: [email protected].
V O#ní léka"P!ijmeme o#ního léka!e na cel" nebo zkráce-n" pracovní úvazek pro ordinaci v Praze. Pro mimopra$ské mo$nost ubytování. Dobré pla-tové podmínky. V p!ípad% zájmu pi+te na adresu: [email protected] nebo volejte na tel.: 602 129 164, p. Havlí#ková.
OSTATNÍV Nabídka ordinaceHo!ice, okr. Ji#ín – prodám nebo pronajmu prosperující ko$ní ordinaci v centru m%sta, lé-kárna v dom%, parkovi+t% v blízkosti. Mo$nost v"pomoci 1–3x t"dn%, p!edání praxe dle dohody. Více info na tel.: 602 185 482.
V P"enechání praxeMoravskoslezsk" kraj – p!enechám praxi aler-gologa-imunologa, zn.: jen vá$né jednání.
Kontakt: tel. #íslo: 603 887 852 nebo tel. #íslo: 556 401 207 pouze PO odpoledne, ST, PÁ dopoledne.
V Prodej vybaveníPoliklinika (*ár nad Sázavou, p. o., nabízí k prodeji trak#ní st'l, v"robce Sanitas electric. Cena dohodou 1500 K#. Dal+í informace na tel.: 566 690 233 nebo na www.poliklinikazr.cz.
V Prodej vybaveníPodám levn% UZV p!ístroj, kolposkop, horko-vzdu+n" sterilizátor 32 a 62 a gynekologická vy+et!ovací zrcadla Cusco.Kontakt: tel.: 777 832 523.
V Prodej ambulance PLProdám zavedenou ambulanci praktického léka!e pro d%ti a dorost v Netolicích. Cena k osobnímu jednání. Pro více informací pro-sím kontaktujte: p. (á#kovou, telefonní #íslo 775 333 027.
V Prodej neurologické ambulance
Prodám zavedenou neurologickou ambulanci v Olomouci. Cena k osobnímu jednání. Pro více informací prosím kontaktujte: p. Ma-dejewskou, tel.: 603 312 932.
V Prodej dermatovenerologické ordinace
Prodám zavedenou dermatovenerologickou ordinaci v Bruntále. Cena k osobnímu jednání.Pro více informací prosím kontaktujte: p. Sto-cerze, tel.: 776 578 243.
na obsazení dále uveden%ch vedoucích funkcí v okresech
Kladno, Rakovník, M#lník, Mladá Boleslav, Kolín, Nymburk, Bene"ov, Kutná Hora, P!íbram, Beroun, Praha-západ, Praha-v%chod
PRIMÁ! OKRESNÍHO ST!EDISKA ZZS Po&adavky:
V! léka"ského sm#ru + 10 let praxe v oboru urgentní medicíny, atestace z UM v$hodou; v$hodou praxe p"i "ízení v#t%ího kolektivu pracovník&; zp&sobilost k v$konu povolání léka"e podle z. '. 95/2004 Sb.; organiza'ní, komunika'ní a "ídící schopnosti, morální a ob'anská bezúhonnost; negativní osv#d'ení dle zák. '. 451/1991 Sb.; p"edlo(ení koncepce pro rozvoj p"ed nemocni'ní neodkladné pé'e v oboru urgentní medicíny p"íslu%ného okresního st"ediska ZZS (max. 2 stránky).
VRCHNÍ SESTRA OKRESNÍHO ST!EDISKA ZZS Po&adavky:
ukon'ené nebo zahájené studium na V! nebo VO!; nejmén# 10 let praxe v oboru, v$hodou praxe p"i "ízení v#t%ího kolektivu pracovník&; zp&sobilost k v$konu povolání neléka"ského zdravotnického pracovníka podle z. '. 96/2004 Sb. a vyhlá%ky MZ '. 424/2004 §17 a §48 odst.2 ;
organiza'ní, komunika'ní a "ídící schopnosti, morální a ob'anská bezúhonnost; negativní osv#d'ení dle zák. '. 451/1991 Sb.; p"edlo(ení koncepce pro rozvoj p"ednemocni'ní neodkladné pé'e v oboru o%et"ovatel-ské pé'e p"íslu%ného okresního st"ediska ZZS (max. 2 stránky).
VEDOUCÍ !IDI" OKRESNÍHO ST!EDISKA ZZS Po&adavky:
nejlépe úplné st"ední vzd#lání, min. vzd#lání dle zákona 96/2004 Sb. § 35 Sb. "idi' vozidla ZZS;
"idi'ské oprávn#ní skupiny B, BE a C v$hodou, praxe v "ízení dodávkového vozidla nejmén# 5 let;
organiza'ní, komunika'ní a "ídící schopnosti, morální a ob'anská bezúhonnost; negativní osv#d'ení dle zák. '. 451/1991 Sb.
Po&adované doklady k p!ihlá"ce u v"ech v%"e uveden%ch funkcí: strukturovan$ (ivotopis s p"ehledem dosavadní odborné praxe; ov#"ená fotokopie dokladu o nejvy%%ím dosa(eném vzd#lání; osv#d'ení dle zák. '. 451/1991 Sb.; v$pis z rejst"íku trest& ne star%í 3 m#síce; souhlas se zpracováním osobních údaj&.
Stokrát opakovaná le! se stává pravdou!tenost tisku je pro vydavatele jist" jedním z klí#ov$ch m"%ítek úsp"&nosti. Honba za nej#erstv"j&ími informacemi je p%iroze-nou rolí pracovník' v mediálním sv"t". Zve%ejn"ní senzace je ideálním nástrojem k získání #tená%'. Pro# se tedy &í%í nap%í# tiskem informace, které ji( #asem vybledly a které ztratily lesk senzace díky desítkám kontrol, audit', rozhodnutí a posudk'? O #em (e je %e#? O takzvan$ch kompletátorech v dodávkách zdravotnické techniky. !asto doslovn$m opisováním, a #asto s chybami, se tiskem táhne nit zpráv o „zprost%edkovatelích“, kte%í jen zdra(ují nákup zdravotnické techniky. Tém"% jedno-hlasn" #lánky volají po p%ímém obchodu „mezi v$robcem a nemocnicí“.Ji( v devadesát$ch letech minulého století, na po#átku rozvoje na&í demokracie, jeden osvícen$ politik ve%ejn" prohlásil, (e sv"tem neh$be v$roba, n$br( obchod. !lánky odsuzující kom-pletátory jako by popíraly samotnou podstatu zákonitostí v$-voje u( od prvobytn" pospolné spole#nosti, ve které zaznamenáváme první diferenciaci pracovních #inností – tzv. specializaci.Naprostá v"t&ina v$robc' (a to #ehokoliv) se nespecializuje na obchodování svého zbo(í a stejn" tak je tomu i ve zdravotnictví. Jestli(e v !R existuje n"co ke #ty%em stovkám firem, které dodávají pro zdravotnictví specifické vybavení, více ne( 90 % z nich jsou firmy obchodní – tedy „zprost%edkovatelé“, nikoliv prvov$robci. Kompletá-torské spole#nosti jsou ve zcela stejném postavení jako firmy obchodní, s tím rozdílem, (e vyvinuly na základ" mnohaleté #innosti a zku&eností celou %adu vlastních produkt' – slu(eb, které investor'm nabízejí jako p%ida-nou hodnotu k prosté dodávce fyzického zbo(í. Skute#né kompletátorské firmy zam"stnávají mnoho desítek zam"stnanc' – v"t&inou vysoko&kolsky vzd"lan$ch, s mnohaletou praxí a #asto postgraduální kvalifikací spe-cializovanou pro v$kon jejich úzce zam"%en$ch rolí p%i pln"ní spole#ného úkolu dodávek soubor' zdravotnick$ch technologií u(ivatel'm (certifikovan$ mana(er kvality, certifikovan$ biomedicínsk$ in(en$r aj.).A( v posledních letech se ve zdravotnictví stále intenzivn"ji, i díky p%ístupu ministerstva zdravotnictví, prosazuje pojem kvality a bezpe#nosti zdravotnictví jako slu(by. Nemocnice vytvá%ejí svá odd"lení systému %ízení kvality, usilují o národní a mezinárodní akreditace a jasn" deklarují sv'j zájem o vy&&í profesní specializaci, kvalifikaci, a tudí( kvalitu i bezpe#nost.Konstatování, (e po(adavek zadavatel' na %ádné zdokumentování kvality nabízen$ch produkt' a slu(eb ucha-ze#em v nabídce do ve%ejné zakázky „nep%iná&í zhola nic, jak z pohledu bezpe#nosti pacient' a zdravotník', tak ekonomi#nosti vysout"(en$ch zdravotnick$ch prost%edk'“, popírá v&echny principy a zájmy pacienta, zdravot-nického za%ízení, zdravotních poji&)oven i rozpo#tu, stejn" jako literu zákona o zadávání ve%ejn$ch zakázek. Jak jinak by m"l zadavatel rozeznat pro sebe vhodn$, tedy kvalitní v$robek od v$robk' nekvalitních, kdy( ve v&ech ve%ejn$ch zakázkách (bez v$jimky) je klí#ov$m, ne-li jedin$m hodnotícím kritériem cena?Opravdu specializované kompletátorské firmy, z nich( za jednu hovo%ím, budou v(dy prosazovat profesionalitu v pé#i o zdraví z pohledu dodávek stroj', za%ízení a slu(eb specifick$ch pro zdravotnictví.A zp"t k selskému rozumu. Zajdete si p%í&t" pro mléko na farmu, pro minerální vodu k prameni a v&echnu zele-ninu si vyp"stujete? Nejspí& jste také na n"co specializovaní a rad"ji zajdete do samoobsluhy.
V Prof. C. John vít!z nad brucelózouCtirad John pat!í ke generaci, která mu-sela s vysoko"kolsk#m studiem po$kat na konec 2. sv%tové války. Rodák z &í$enic na Strakonicku (15. srpna 1920) promo-val na pra'ské Léka!ské fakult% Univer-zity Karlovy (LF UK) v roce 1949. V roce následujícím nastoupil do Mikrobiologic-kého ústavu LF UK, v letech1961 a' 1962 absolvoval stipendijní stá' v Pasteurov% ústavu v Pa!í'i. V období 1970 a' 1980 vedl katedru mikrobiologie a imunologie LF UK. Od r. 1998 pracoval jako v%deck# pracovník Laborato!e pro speciální léka!-skou mikrobiologii a Odd%lení obecné imunologie 1. LF UK. Je $lenem U$ené spole$nosti &eské re-publiky, do r. 1999 byl p!es t!icet let p!ed-sedou redak$ní rady Acta Univ. Carolinae Medica, $lenem etické komise Akademie v%d &R, $lenem v%decké rady Státního zdravotního ústavu v Praze. Pracoval v p!edsednictvu Grantové agentury &R
a v mnoha v%deck#ch radách. V letech 1965 a' 1975 byl $lenem sboru expert( Epidemiology of Brucellosis in the World Sv%tové zdravotnické organizace (WHO) a jeho podíl na vym#cení brucelózy je ce-losv%tov% uznáván. Odborná publika$ní $innost C. Johna je velmi obsáhlá, zasáhl ale i do literatury nemedicínské – letos vydal autobiografickou knihu Zrcadlo m#ch lásek aneb Vzpomínky.Profesor John byl mnohokrát vyzname-nán – v roce 1985 získal Purky)ovu st!í-brnou medaili, v roce 1990 zlatou plaketu Jana Evangelisty Purkyn%, v roce 1998 Ju-bilejní medaili UK a !adu dal"ích ocen%ní. Byl jmenován Rytí!em léka!ského stavu.
V Prof. A. Belán pr"kopník radiologick#ch metodAlfréd Belán se narodil 31. 8. 1925. Je po-va'ován za zakladatele $eské "koly inter-ven$ní radiologie, která je v Evrop% velmi kladn% hodnocena.Promoval v roce 1951 na LF UK v Praze a hned se za$al v%novat oboru radiodia-gnostika, nejprve v Nemocnici Na Bulov-ce, poté v tehdej"ím Ústavu klinické a ex-perimentální chirurgie v Praze-Kr$i. Od diagnostiky se dostal k terapii cévních chorob. Za$al vy"et!ováním venózního systému, pozd%ji pokra$oval systémem lymfatick#m a nakonec p!e"el na oblast tepennou, která se stala na dlouhá léta jeho klinickou i v%deckou doménou. S rozvíjející se medicínskou technikou si postupn% osvojoval nejnov%j"í diagnos-ticko-terapeutické metody a !adu z nich sám vyvinul. Pat!í k pr(kopník(m angio-grafické diagnostiky, v roce 1971 provedl
první selektivní koronární angiografii u nás.Díky své mezinárodní v%decké i odborné reputaci m%l prof. Belán mo'nost spolu-pracovat s mnoha zahrani$ními praco-vi"ti. V r. 1980, poté, co absolvoval stá' v Curychu na pracovi"ti prof. Grüntziga, za$al jako jeden z prvních u nás provád%t rutinn% PTA a o rok pozd%ji jako v(bec první u nás PTCA. N%které jeho práce z tehdej"ího období pat!í k prioritním a dodnes jsou v mezinárodním písemnic-tví citovány.
V J. Kouteck# první $esk# profesor onkologieJosef Kouteck# (nar. 31. 8. 1930 v Praze), absolvent LF UK, stál u zrodu d%tské onkologie v &eskoslovensku, oboru, kter# do té doby v republice neexistoval. J. Kou-teck# jej nejen zalo'il, vybudoval, ale také institucionalizoval. Tento $in je v#sled-kem jeho enormního pracovního úsilí, odborn#ch stá'í a pracovních pobyt( v cizin%, klinick#ch v#zkum( a vlastních nesmírn#ch odborn#ch zku"enostíOd roku 1955 p(sobil J. Kouteck# v lé-$ebn% pro d%ti posti'ené obrnou v Jan-sk#ch Lázních. Poté nastoupil jako se-kundá! na Kliniku d%tské chirurgie Fa-kulty d%tského léka!ství (dnes 2. LF) UK a Fakultní nemocnice v Motole (FNM). Od roku 1974 pracoval jako vedoucí sta-nice motolské d%tské onkologie, pozd%ji se stal primá!em onkologického odd%lení FNM. V r. 1983 byl jmenován p!ednostou Kliniky d%tské onkologie 2. LF UK a FNM. V roce 1987 se stal v(bec prvním $esk#m profesorem pro obor onkologie.Po roce 1990 byl n%kolikrát zvolen d%ka-nem 2. LF UK v Praze, od roku 1997 do ledna 2000 byl prorektorem Univerzity Karlovy pro vn%j"í vztahy.Prof. Kouteck# je $lenem !ady odborn#ch spole$ností v &R i v zahrani$í, ale nap!í-klad i $lenem Rady Národního divadla a správní rady Akademie v#tvarn#ch um%ní.
Z tém%! 300 publikací uve!ejnil sedm monografií, p!ednesl tém%! 700 sd%lení, napsal dv% u$ebnice, dvoje skripta. Mimo to je autorem $etn#ch populárních pub-likací a napsal také kní'ku pohádek pro d%ti.Za svou odbornou i spole$enskou $innost získal profesor Kouteck# $etná domácí i zahrani$ní vyznamenání. K nejv#znam-n%j"ím pat!í prezidentem republiky ud%-lená Medaile za zásluhy, kterou obdr'el jako první $esk# léka! po roce 1989, dále jubilejní medaile UK, ud%lená k 650. v#-ro$í jejího zalo'ení, a cena International Society of Pediatric Oncology.
V Prof. F. Perlík farmakolog evropského v#znamuFranti"ek Perlík (narozen 12. 8. 1940), sou$asn# p!ednosta Farmakologického ústavu 1. LF UK a V"eobecné fakultní ne-mocnice v Praze, promoval na pra'ské léka!ské fakult% v roce 1963. Poté absol-voval p%tiletou terénní praxi na intern% kladenské nemocnice a následn% nastar-toval svou v%deckou kariéru jako aspirant v pra'ském Farmakologickém ústavu &SAV. Pod "kolitelskou taktovkou mezi-národn% uznávané farmakologické auto-rity profesorky Heleny Ra"kové bylo jeho prvním v#zkumn#m tématem experi-mentální modelování zán%tliv#ch proce-s( a geneticky podmín%né rozdíly v zá-
n%tliv#ch reakcích. V#sledky se staly im-pulsem pro Perlíkovu dal"í profesionální p!em%nu, tj. „návrat k pacientovi“ ve funkci klinického farmakologa v pra'-ském V#zkumném ústavu chorob revma-tick#ch (1977 a' 1983). Ro$ní studijní po-byt na léka!ské fakult% v Pa!í'i u prof. P. Lechata a u prof. F. Delbarrea vzbudil jeho trvalej"í zájem o systemati$t%j"í v#-zkum a aplikace v klinické farmakologii jako v postupn% se rodícím diferencova-ném oboru. V posledních letech se prof. Perlík mimo jiné v%noval problematice klinického hodnocení lé$iv, pou'ití mo-delov#ch látek jako bioindikátor( p!i hodnocení funk$ního stavu elimina$ních orgán( a p!i fenotypizaci. Plejádu jeho v#zkumn#ch aktivit lze dohledat v autor-ství $i spoluautorství více ne' stovky pu-blikací v odborn#ch periodicích a v "esti monografiích zam%!en#ch na klinickou farmakologii.Prof. Franti"ek Perlík pat!í k mezinárod-n% uznávan#m v%dc(m, v#znamn#m $le-n(m European Drug Utilization Research Group. top, mah
Tento materiál vznikl ve spolupráci s !es-kou léka"skou spole#ností J. E. Purkyn$.
V tomto m!síci slaví svá „kulatá“ "i „p#lkulatá“ $ivotní jubilea "ty%i vynika-jící "e&tí léka%i – devadesátky se do$ívá imunolog a mikrobiolog prof. MUDr. Ctirad John, DrSc., p!taosmdesáti let radiodiagnostik prof. MUDr. Alfréd Belán, DrSc. Osmdesátiny oslaví v poslední srpnov' den onkolog prof. MUDr. Josef Kouteck', DrSc., a od 12. srpna je sedmdesátníkem farmakolog prof. MUDr. Franti&ek Perlík, DrSc. Zdravotnické noviny se p%ipojují ke gratulant#m.
K v!ci Jubilea
Foto
: Vla
dim
ír Br
ada
Foto
: uzi
Foto
: arc
hiv
FÚ
Foto
: arc
hiv
IKEM
1608 ZN 24_08.indd 4 12.8.2010 16:15:26
KONGRESOV! LIST !íslo 24 16. srpna 2010
P"ÍLOHA ZDRAVOTNICK!CH NOVIN 24/2010
ZPRAVODAJSK! P"EHLED ODBORN!CH A VZD#LÁVACÍCH AKCÍ
Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, p!ednosta Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze, v záv"re#né souhrnné p!edná$ce potvrdil pravdy tzv. nové dia-betologie, její% éra byla odstartována v&-sledky interven#ních studií posledních n"kolika let, a vysv"tlil ze svého pohledu nejzásadn"j$í omyly a m&ty p!e%ívající v oboru.Jeden ze star$ích m&t' je nap!. ten, %e lé#ba komorbidit je d'le%it"j$í ne% lé#ba hyperglykémie. T!eba studie ACCORD ukázala, %e ne v%dy se naplní o#ekávání pozitivních d'sledk'. Hypertenzní v"tev studie zjistila, %e dosa%ení cílové hodno-ty systolického krevního tlaku pod 120 mmHg u diabetik' druhého typu m"lo stejn& vliv na mortalitu a nefatální infarkt myokardu jako ve skupin", kde byla cílová hodnota vy$$í. Podle prof. Kvapila v$ak studie ACCORD p!esto potvrdila smysl antihypertenzní lé#by tím, %e v radikáln" intervenované skupin" do$lo ke statisticky v&znamnému sní%ení rizika cévní mozkové p!íhody. „Nové guidelines v návaznosti na v&sledky ACCORD sm"!ují k cílov&m hodnotám u diabetik' druhého typu kolem 130 a% 140 mmHg, co% nepova%uji za úpln" správné,“ konstatoval prof. Kvapil.
Aliskiren: pacient m#$e získat a$ p%t let navícDiabetická nefropatie p!edstavuje v&vo-jové kontinuum od normální funkce led-vin p!es mikroalbuminurii, proteinurii a% po renální selhání. Dial&za není chápána jako !e$ení této diabetické komplikace. Ukazuje se toti%, %e p"t let od za#átku dial&zy p!e%ívá jen 30 % pacient' s dia-betem. Ú#eln"j$í je zabránit chronickému renálnímu selhání intervencí na v$ech úrovních. Velk& v&znam má nap!. inter-vence hypertenze.K dal$ím m&t'm tedy podle prof. Kvapila pat!í tvrzení, %e nelze zabránit vzniku a progresi diabetické nefropatie. Lze, alarmující jsou v$ak údaje VZP z let 2005–2007, které ukazují, %e b"hem to-hoto období bylo v (R na p!ítomnost mikroalbuminurie vy$et!eno jen 10 % diabetik'. Zatím jedna jediná studie od-povídající kritériím evidence-based me-dicine potvrdila, %e kombinace inhibitoru reninu – aliskirenu – s losartanem vede ke sní%ení mikroalbuminurie #i protei-nurie. „Lé#ba hypertenze pomocí lék' ovliv)ujících renin-angiotenzinov& sy-stém sni%uje rychlost úbytku renální funkce natolik, %e u pacienta s diabetem
prvního typu m'%e od doby vzniku proteinurie trvat a% 15 let, ne% dojde k se-lhání ledvin. Nemocn& tak oproti jin&m intervencím získává a% p"t let navíc,“ uza-v!el prof. Kvapil.
Diabetes bere v&ePacienty s diabetem m'%eme rozd"lit do dvou skupin, na inzulinodeficientní a in-zulinorezistentní. Ka%dá skupina má sv'j odpovídající fenotyp. Lidé s inzulinovou deficiencí jsou $tíhlí, pohybliví, emo#n" vzru$iví a kardiovaskulární riziko je u nich zp'sobeno hyperglykémií. Oproti tomu pacienti s inzulinovou rezistencí jsou obézní, pomalí, dob!e psychicky na-lad"ní a optimisti#tí. Mají vy$$í kardio-vaskulární riziko ne% první skupina a kro-m" hyperglykémie se pot&kají s d'sledky inzulinové rezistence.Prof. Kvapil uvedl, %e inzulinovou rezis-tenci lze dob!e identifikovat stanovením koncentrace triglycerid' v krvi. U pa-cient' s diabetem druhého typu a inzu-linovou rezistencí nedochází toti% k re-tardování lipol&zy v tukové tkáni pro-st!ednictvím inzulinu a je pro n" typická zv&$ená koncentrace voln&ch mastn&ch kyselin v séru na troj- a% p"tinásobek b"%n&ch hodnot, co% substrátov&m efek-tem vede ke zv&$ené tvorb" triglycerid' v játrech. Hypertriglyceridémie p!edstavuje stejné kardiovaskulární riziko jako zv&$ené kon-centrace cholesterolu LDL, a pokud se ob" poruchy vyskytují sou#asn", riziko je o to vy$$í. Tzv. diabetická dyslipidémie (DLP) je nesmírn" proaterogenní stav a m"la by se intervenovat nefarmakolo-gicky, v p!ípad" neúsp"chu té% vysok&mi dávkami statin'. Zajímavou p!edná$ku na téma tzv. rezi-duálního rizika m"l prof. MUDr. Richard (e$ka, CSc., p!edseda (eské internistic-ké spole#nosti (LS JEP. Reziduální riziko má na sv"domí, %e i tato velmi ú#inná a p!esv"d#iv" dokumentovaná statinová lé#ba má své limity a vysoké procento ne-mocn&ch umírá, nebo se u nich manifes-tuje kardiovaskulární onemocn"ní na-vzdory tomu, %e jsou lé#eni správnou dávkou statin' a %e je dosa%eno cílové hodnoty cholesterolu LDL. Více ne% 50 % p!íhod padá na vrub práv" reziduálnímu riziku. „Tato problematika je kruciální práv" u nemocn&ch s diabetem druhého typu nebo u v$ech pacient' s diabetickou dyslipidémií charakterizovanou p!ede-v$ím nízk&m cholesterolem HDL,“ uvedl prof. (e$ka.
Zd'raznil, %e základem farmakologické lé#by DLP bude statin. Do kombinace s ním se hodí niacin, kter& má nejp!e-sv"d#iv"j$í data a kter& se v nové podob" (kombinace niacinu s laropiprantem sni-%ujícím na minimum v&skyt ne%ádoucího flushe) jako p!ípravek Tredaptive dostane je$t" v leto$ním roce na #esk& trh. Pro# práv" niacin? Reziduální riziko má z hle-diska lipid' zdroj p!edev$ím v nízkém cholesterolu HDL a ve zv&$en&ch trigly-ceridech, mo%ná také v dal$ích „emer-ging“ lipidov&ch faktorech, jako je Lp(a) a dal$í. Niacin nejvíce ze v$ech dostupn&ch hypo lipidemik ovliv)uje cholesterol HDL a jako jedin& p!ípravek tohoto typu v'bec sni%uje hladinu Lp(a), v&znamn" sni%uje triglyceridy a rovn"% cholesterol LDL (navíc k tomu, #eho bylo dosa%eno stati-ny). Uvedené informace dávají klí# k ná-zvu „Diabetes bere v$e“ – nemocn& s dia-betem je v&razn" ohro%en kardiovasku-lárními p!íhodami, a jak zd'raznil prof. Kvapil, #ast&m náv$t"vníkem koronár-ních jednotek se bohu%el stává práv" „bo-horovn& tlou$tík s diabetem“.
'asná inzulinizace nerovná se hor&í prognózaV dal$í #ásti p!edná$ky se prof. Kvapil v"-noval relativním novinkám v lé#b" dia-betu a op"t poukazoval na n"které m&ty #i omyly spjaté s terapií tohoto onemoc-n"ní. V&sledky studie ZODIAC, publiko-vané asi p!ed t!emi m"síci, ukázaly, %e gram metforminu sni%uje relativní riziko malignit a% o 42 %. „Metformin by oprav-du m"l b&t první volbou v lé#b" diabetu a pacienti by s ním m"li ideáln" vydr%et a% do konce terapie,“ uvedl prof. Kvapil. Pokud to není mo%né, jsou doporu#ovány kombinace s inkretiny. Na trhu jsou ji% n"jakou dobu dostupné inhibitory DPP-IV, které p!iná$ejí srovnateln& kli-nick& ú#inek, nicmén" ve schváleném po-#tu mo%n&ch lé#ebn&ch kombinací vede sitagliptin. Lze jej kombinovat s metfor-minem, sulfonylureou, glitazonem, inzu-linem a mo%ná je i trojkombinace s met-forminem a sulfonylureou. „Recentn" bylo potvrzeno, %e sitagliptin zlep$uje se-kreci beta bun"k, není asociován s vy$$ím kardiovaskulárním rizikem a jeho ne%á-doucí ú#inky nejsou vy$$í ne% u ostatních lék',“ uvedl prof. Kvapil.Za nejefektivn"j$í a nejbezpe#n"j$í sulfo-nylureu ozna#il gliklazid (Diaprel): „Pro maximální vyu%ití jeho lé#ebného efektu se není t!eba bát dávek 120 g Diaprelu MR denn". Navíc se obecn" p!íli$ neví, %e p!i lé#b" gliklazidem je p!e%ívání beta bun"k stejné jako u lé#by glitazony.“ Te-rapie glitazony má pak podle n"j nezastu-pitelnou úlohu u pacient' s vysokou in-
zulinovou rezistencí, u kter&ch nefungují re%imová opat!ení.V záv"re#né #ásti p!ísp"vku se prof. Kva-pil v"noval terapii inzulinem u diabetik' druhého typu. Inzulin jako poslední vol-bu u t"chto pacient' pova%uje za m&tus a zd'raz)uje, %e bazální inzulin, kter& má nejni%$í riziko no#ních hypoglykémií a riziko p!ír'stku hmotnosti, m'%e zna-menat pro pacienty lep$í prognózu, je-li podán #asn". Od za#átku roku je indiko-ván bazální inzulinov& analog u diabetik' druhého typu s glykovan&m hemoglobi-nem nad 6 %, a nezále%í p!itom na p!ed-chozí lé#b". Nedávno zve!ejn"ná pro-spektivní studie sledující kumulativní p!e%ívání bez infarktu myokardu (IM) ukázala, %e zále%í na tom, jak& inzulin je pacientovi s diabetem druhého typu po-dáván. Nemocní, kte!í dostávají po selhá-
ní perorálních antidiabetik inzulin NPH, m"li ni%$í $ance na p!e%ívání bez IM ne% pacienti na glarginu.Prof. Kvapil také zd'raznil, %e prvním krokem diabetické lé#by by m"lo b&t ovliv)ování glykémie na la#no, která je riziková pro vznik makro- i mikrovasku-lárních komplikací, a to i p!esto, %e inter-vence glykémie na la#no je náro#n"j$í a vy%aduje spolupráci pacienta (!e$ením m'%e b&t i podání bazálního inzulinu). V samotném záv"ru p!edná$ky p!ednesl t!i obecná doporu#ení: proto%e pacienti s diabetem dnes %ijí déle, je t!eba lé#bu m"nit podle aktuálních pot!eb, je t!eba ponechat jim prostor pro aktivní podílení se na charakteru lé#by a je t!eba z'stat racionální tvá!í v tvá! roz$i!ujícímu se lé-#ebnému armamentáriu.
Krist!na "illíková
Inzulin není lékem a$ poslední volbyM!TY, OMYLY A PRAVDY V DIABETOLOGII
Vracíme se k dvoudennímu seminá!i, kter" se na konci kv#tna uskute$nil ve Star"ch Splavech (pro první informaci viz ZN $. 20/2010).
!"#$%&'()&$*(+*,-(.(%",/*&'("0*-1"(*"2&1*-/"3
456.776(486(7848
9996:;<=>?@A?=B6>C
Ilust
ra$n
í fot
o: P
rofim
edia
LÉKA"SKÉ LISTY Z KLINICKÉ MEDICÍNY,
PRO LÉKA"SKÉ PRAXE!íslo 17 16. srpna 2010P"ÍLOHA ZDRAVOTNICK!CH NOVIN 24/2010
V tomto vydání ve spole!ném se"itu
1608 ZN 24_09-12 KL1-4.indd 1 12.8.2010 16:17:35
! ÍSLO 24 16. SRPNA 2010 P" ÍLOHA ZDRAVOTNICK#CH NOVIN 24 | 2010 3 KONGRESOV! LIST
Zdravotní potí!e souvisejícími s osteo-artrózou kolenních kloub" (gonartrózou) a ky#elních kloub" (koxartrózou) posti-hují a! 40 % osob star$ích 65 let. Jde o vleklé chronické onemocn%ní, p&i n%m! dochází k degenerativním zm%nám kloubní chrupavky a reakci v$ech p&ileh-l'ch tkání. Ty jsou p&í#inou bolesti a trva-lého omezení t%lesné aktivity senior".
Mírní projevy, ale zastavují i progresiVedle nesteroidních antirevmatik s prak-ticky okam!it'm nástupem ú#inku je ji! dlouhodob% znám v'znam tzv. pomalu p"sobících symptomatick'ch lék" pro te-rapii osteoartrózy SYSADOA (sympto-matic slow acting drugs for osteoarthritis – d&íve té! chondroprotektiva). Jak vy-pl'vá z jejich pojmenování, k nástupu kli-nického ú#inku u nich nedochází hned,
ale a! po n%kolika t'dnech pravidelného podávání. Ú#inky p&itom p&etrvávají i ur-#itou dobu po vysazení lé#by – zhruba t&i m%síce v p&ípad% perorálních p&ípravk" a a! dev%t m%síc" v p&ípad% lék" podáva-n'ch intraartikulárn%. Dal$í v'hodou lék" kategorie SYSADOA je omezení inten-zivního u!ívání nesteroidních antirevma-tik, a tím i sní!ení rizik s nimi spojen'ch – zejména chorobn'ch zm%n gastrointes-tinálního traktu #i ne!ádoucího vlivu na renální funkce.V$echny mechanismy p"sobení lék" SYSADOA v metabolismu chrupav#it'ch tkání nejsou dosud zcela p&esn% známy, nicmén% v'sledky &ady studií ukazují, !e mají vedle vlivu na mírn%ní symptom" i strukturu modifikující ú#inek. To zna-mená, !e jsou schopny zpomalit nebo za-stavit progresi osteoartrózy, pop&. bránit jejímu vzniku.
Studie STOPP stále citovanáV této souvislosti byla na leto$ním kon-gresu EULAR #asto zmi(ována p&elomo-vá studie STOPP (Study on Osteoarthri-tis Progression Prevention), její! v'sledky byly prvn% ucelen% publikovány v únoru lo(ského roku. Vypl'vá z nich, !e dlouho-dobé u!ívaní chondroitinsulfátu 4 a 6 (CS) v'znamn% zpomaluje degradaci kloubní struktury a uleví od bolestí. Mezinárodní, dvojit% zaslepená, place-bem kontrolovaná studie STOPP byla provedena ve Francii, Belgii, )v'carsku, Rakousku a ve Spojen'ch státech celkem u 622 pacient" s osteoartrózou kolena ve v%ku mezi 45 a 80 lety. Nemocní dostávali jednou denn% po dobu dvou let 800 mg vysoce purifikovaného CS nebo placebo. Primárním cílem bylo zji$t%ní zm%ny minimálního úbytku $í&ky kloubní $t%r-biny (klí#ového ukazatele stavu onemoc-n%ní), ov%&ené radiologick'm vy$et&ením. Bylo zji$t%no v'znamné sní!ení tohoto úbytku ve skupin% s chondroitinsulfátem 4 a 6 (CS; 0,07 ± 0,03 mm oproti 0,31 ± 0,04 mm), ú#inek lé#by se navíc s #a-sem zvy$oval.
Role CS v synoviální angiogeneziTaké dal$í p&ísp%vky p&ednesené v sekci v%nované problematice osteoartrózy se soust&edily na nové poznatky z vyu!ití CS jako strukturu modifikujícího léku. Nap&. prof. Yves Henrotin, &editel v'zkumného odd%lení metabolismu kostí a chrupavek Université de Liège v Belgii, p&edstavil práci svého t'mu, v%novanou vlivu chon-droitinsulfátu na angiogenezi v synoviál-ní membrán%. V'sledky ukazují, !e chondroitinsulfát m%l v lé#b% tendenci p&i osteoartróze normalizovat angiogenní reakce induko-vané interleukinem IL-1b. Odhalení mo-dula#ních molekulárních mechanism" chondroitinsulfátu by mohlo vést v bu-doucnu k dal$ímu vyu!ití této ú#inné lát-ky jako léku modifikujícímu strukturu onemocn%ní. jak
Jsou plánovány studie, které mají ov%&it srozumitelnost, reliabilitu, validitu a dal$í charakteristiky klasifikace DSM. V *R, stejn% jako v jin'ch zemích Evropy, je v sou#asnosti platná 10. revize mezi-národní klasifikace nemocí (MKN-10), která byla sestavována expertním t'mem Sv%tové zdravotnické organizace. Aktu-áln% je p&ipravována její 11. revize, která má b't publikována v $esti sv%tov'ch ja-zycích v roce 2014 a její! návrh (tzv. alfa verze) je o#ekáván letos. MKN je v Evro-p% více vyu!ívána klinick'mi pracovníky, DSM pak p&edev$ím v'zkumníky. Ob% klasifikace si do velké míry odpovídají, ale DSM byla v inovacích v!dy trochu nap&ed ve srovnání s MKN.Aby p&ipravovaná klasifikace nebyla pro #eské psychiatry zcela nová, uspo&ádala sekce mlad'ch psychiatr" v rámci sjezdu Psychiatrické spole#nosti *LS JEP blok p&edná$ek na téma p&ipravované klasifi-kace. Autor tohoto #lánku hovo&il nejpr-ve o historii DSM a celkov'ch zm%nách v DSM-5, dále se v%noval poruchám ná-lady v novém návrhu klasifikace.Sou#asn' p%tios' systém DSM-5 má b't redukován na trojos' (obdobn%, jako je tomu nyní v MKN-10). Nov% se navrhuje za&adit dimenzionální m%&ení klinicky re-levantních oblastí, které by doplnilo kate-gorickou diagnostiku. Takov'mi dimen-zemi by m%lo b't nap&. m%&ení deprese, úzkosti, suicidality a abúzu. P&esto!e di-menze mnohdy nepat&í k základním p&í-znak"m du$evních poruch, jejich stano-vení m"!e b't d"le!ité pro strategii kli-nického p&ístupu a volbu lé#by. Od zave-dení dimenziálního p&ístupu se také
o#ekává mo!nost jednoduchého m%&ení stavu pacienta a získání podklad" pro pé-#i zalo!enou na kvantitativních údajích „measurement-based care“.
Návrhy zm!n u poruch náladyV této oblasti se diskutuje o zru$ení jed-notky dysthymie (pokleslá nálada nedo-sahující úrovn% velké deprese trvající 2 a více let), proto!e její odli$ení od chro-nické depresivní poruchy (perzistující pokleslé nálady po epizod% velké deprese trvající 2 a více let) je nez&etelné. Nov% se navrhuje ozna#ovat stavy dysthymie jako chronickou depresivní poruchu.V oblasti bipolárních poruch (BP) je na-vr!eno n%kolik zm%n, které definují cha-rakteristiky (hypo)manické epizody ob-dobn%, jako je tomu u depresivní epizody, a je! by dále dovolovaly pou!ití jednot-n'ch kritérii i s ohledem na odli$nosti a diferenciální diagnostiku u psychick'ch poruch d%tského v%ku. V kritériích A v p&ípad% (hypo)mánie se up&es(uje, !e p&íznaky musí b't p&ítomny po v%t$inu dne tém%& ka!d' den. Taková charakte-ristika poukazuje, !e p&íznaky nemusí tr-vat 24 hodin 7 dní (4 dny) v t'dnu. Nevy-&e$í se tím v$ak nap&. problém 4hodino-v'ch stav" excitovanosti u d%tí, nebo+ to není v%t$ina dne. Mezi kritéria skupiny A se nov% &adí nov' jádrov' p&íznak – zv'$ení energie/aktivity. Sní!ení energie/aktivity v$ak jádrov'm p&íznakem depre-se u BP není!U kritérií B se navrhuje p&idat up&esn%ní, !e tyto p&íznaky p&edstavují zjevnou zm%-nu proti obvyklému chování. dokon!ení na stran" 4
11. evropsk! revmatologick! kongres VIII. sjezd Psychiatrické spole"nosti #LS JEP
Od ovlivn!ní symptom" k modifikaci struktury
Nová klasifikace du#evních poruch na obzoruVracíme se k jednání v!ro"ního kongresu po#ádaného Evropskou
ligou proti revmatismu (European League Against Rheumatism, EULAR) ve dnech 16.–19. "ervna v $ím%. Jednou z v!znamn!ch sou"ástí jeho programu byla i problematika osteoartrózy, nej"as-t%j&ího kloubního onemocn%ní v populaci.
Americká psychiatrická asociace (APA) p#ipravuje k vydání nov! Diagnostick! a statistick! manuál du&evních poruch (DSM), tento-krát jeho pátou revizi. Kone"ná verze DSM je o"ekávána v kv%tnu 2013. Nyní je k dispozici návrh klasifikace, kter! byl uve#ejn%n na webu www.dsm5.org k p#ipomínkování ve#ejnosti a o kterém se hovo#ilo na nedávném sjezdu psychiatr' ve (pindlerov% Ml!n%.
Evropsk# revmatologick# kongres se uskute!nil v moderním veletr$ním areálu Fiera Roma. Foto: ZN
1608 ZN 24_09-12 KL1-4.indd 3 12.8.2010 16:20:46
4 P! ÍLOHA ZDRAVOTNICK"CH NOVIN 24 | 2010 # ÍSLO 24 16. SRPNA 2010 KONGRESOV! LIST
dokon!ení ze strany 3
Nap!. pokud je nespavost p!ítomna ji" p!ed epizodou deprese, nem#la by b$t za-po%ítávána mezi p!íznaky deprese, pokud nedo&lo k dal&í zjevné zm#n# spánku b#-hem po%átku (spí&e by m#lo b$t v pr'b#-hu) depresivní epizody. U manick$ch p!íznak' jsou uvedeny n#-které, u nich" je ji" nyní explicitn# !e%eno, "e jde o zm#nu oproti stavu p!ed onemoc-n#ním (více hovorn$, více zapojen do ak-tivit). U dal&ích p!íznak' tomu tak není. D'vodem explicitního zmín#ní zm#ny proti p!ede&lému stavu je p!edev&ím roz-li&ení mezi hypo(manickou) fází a sym-ptomatikou ADHD u d#tí. Absence t#chto dodatk' v DSM-IV je jedním z mo"n$ch vysv#tlení nár'stu prevalence bipolární poruchy u d#tí v USA v posledních letech. Pln# vyjád!ená manická a hypomanická symptomatika vzniklá b#hem antidepre-sivní lé%by (léky, elektrokonvulze atd.), která p!etrvává po dob# fyziologického p'sobení intervence, je dle návrhu DSM-5 dostate%n$m d'kazem pro dia-gnózu (hypo)manické epizody. Av&ak p!í-tomnost pouze jednoho %i dvou p!íznak' dostate%n$m d'kazem není. Jsou o%eká-vány zm#ny v definování smí&ené epizody v rámci BP. V DSM-IV musela b$t spln#-na kritéria manické i depresivní epizody s v$jimkou doby trvání (t$den).V novém návrhu se pou"ívá ozna%ení „smí&ené rysy“ místo smí&ené epizody. U dominující (hypo)manické epizody se smí&en$mi rysy musí b$t spln#na kritéria (hypo)mánie, která se vyskytují tém#! ka"d$ den po dobu jednoho t$dne a mi-nimáln# 2–3 (místo 5) z definovan$ch de-presivních p!íznak'. Obdobná logika platí pro dominující depresivní epizodu se smí-&en$mi rysy. Lze tedy o%ekávat, "e frek-vence BP se smí&en$mi rysy bude daleko %ast#j&í, ne" tomu bylo v p!ípad# smí&ené epizody BP v klasifikaci DSM-IV.
Nové klinické jednotky u poruch náladyDal&í navrhovanou zm#nou je za!azení nové klinické jednotky, tzv. temper dys-
regulation disorder with dysphoria, tedy poruchy regulace emotivity s dysforií (TDD). Je charakterizována opakovan$-mi a v$razn$mi záchvaty vzteku (nejmé-n# 3krát t$dn#) na b#"né stresory a p!e-trvávající negativní náladou mezi záchva-ty (podrá"d#nost, zlost nebo smutek), která je zachytitelná rodi%i, u%iteli a vrs-tevníky a její p!íznaky trvají minimáln# 12 m#síc'. Pokud je takov$m stresorem nap!. vypnutí videohry, televize %i ode-slání dít#te do postele, bude tato porucha v USA pravd#podobn# velmi %astá.Termín TDD je up!ednost(ován p!ed termínem SMD (severe mood dysregula-tion, záva"né deregulace nálady), kter$ v&ak navíc obsahoval nabuzení (hyper-arousal). P!ítomnost nabuzení v rámci SMD spolu s neepizodickou iritabilitou a záchvaty zlosti vedla op#t k nejasnému p!ekryvu se symptomatikou ADHD. Sna-hou autor' je tyto stavy lépe odli&it.Jinou novinkou je za!azení samostatné jednotky, tzv. nesebevra"edného sebe-zra(ování, non-suicidal self injury, která znamená opakované (5krát a více) sebe-zra(ování – !ezání, pálení, &krábání apod. v jednom roce, které je nej%ast#ji moti-vováno sní"ením tenze %i úzkosti a není provázeno touhou zem!ít. V DSM-IV by-lo podobné chování popsáno jako opako-vané suicidální chování, gesta, my&lenky
nebo sebemutilující chování v rámci kri-térií pro hrani%ní poruchu osobnosti. V$-zkumy ukázaly, "e opakované sebezra(o-vání se vyskytuje i u pacient' s jin$mi diagnózami a "e mnoho jedinc' s tímto chováním nespl(uje kritéria hrani%ní po-ruchy osobnosti.
Substance-use disorder: nová diagnóza v kategorii závislostíMUDr. Vladimír Kmoch z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze hovo!il o návrzích DSM-5 v kategorii závislostí a poruch p!íjmu potravy. Dle DSM-IV musela b$t spln#na 3 ze 7 kritérií pro zá-vislost a 1 kritérium ze 4 pro &kodlivé u"í-vání. Na základ# !ady anal$z bylo v návr-hu DSM-5 doporu%eno vytvo!ení nové diagnózy „substance-use disorder“, která zahrnuje a nahrazuje p!edchozí diagnózy &kodlivého u"ívání i závislosti. Po"adová-no je spln#ní 2 z 11 kritérií. Bylo vyne-cháno kritérium „problémy se zákonem v d'sledku u"ívání látky“, nej%ast#ji jím bylo !ízení v opilosti. Naopak bylo p!idá-no kritérium „ba"ení“(craving).Navrhované zm#ny v oblasti poruch p!í-jmu potravy ji" neza!azují amenoreu ke kritériím mentální anorexie. D#lení na dva subtypy, restriktivní a purgativní, by-lo zachováno, jen bylo specifikováno podle období symptomatiky posledních
t!í m#síc'. Dále se diskutuje o za!azení záchvatovitého p!ejídání mezi základní diagnózy v DSM-5.MUDr. Sv#tlana Izsmánová z Psychiat-rické lé%ebny Bohnice v Praze p!ítomné seznámila s novinkami v diagnostice hyper aktivity a poruch pozornosti ADHD u dosp#l$ch. Epidemiologické studie uka-zují prevalenci ADHD u 3–5 % dosp#-l$ch. V p!ede&lé klasifikaci byla nutná p!ítomnost 12 z 20 chronick$ch p!íznak' ADHD po dobu &esti a více m#síc'. Dále spln#ní kritéria B (p!ítomnost ADHD v d#tství – vznik p!ed sedm$m rokem) a kritéria C (stav není vysv#tliteln$ jinou poruchou). Proto"e je pro mnoho dosp#-l$ch obtí"né vzpomenout si na p!íznaky ADHD vzniklé p!ed sedm$m rokem "i-vota, doporu%uje se posunout hranici na 12 let. Dále se navrhuje sní"it po%et kri-térií hyperaktivity (v dosp#losti p!etrvá-vají zejména p!íznaky poruchy pozornos-ti – attention deficit disorder, ADD). Na-opak se navrhuje za!adit %ty!i nová kri-téria impulzivity, která byla v DSM-IV podcen#na. U smí&eného subtypu ADHD se navrhuje sní"it po%et kritérií z 6 na 3 z ka"dé skupiny (tzn. poruchy pozornosti a hyperaktivity). Jednotlivá kritéria poruch pozornosti, hyperaktivity a im-pulzivity jsou v návrhu také popsána podrobn#ji.
De!nice traumatu se zú"íV posledním p!ísp#vku se mjr. doc. MUDr. Jan Vevera, Ph.D., z Psychiatrické
kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a 7. polní nemocnice A)R v#noval tématu post-traumatické stresové poruchy (PTSD). Ve svém p!ísp#vku p!ipomn#l, "e sou%asn$ koncept PTSD vznikal mj. pod siln$m politick$m tlakem veterán' z Vietnamu, a to se promítlo do jeho diagnostick$ch kritérií, které trauma definují p!íli& &iro-ce. Je mo"né, "e tento postup sní"il stig-matizaci pacient', ale za cenu toho, "e vyzdvi"ením traumatu jako jediné vyvo-lávající p!í%iny omezil pozornost v#nova-nou kontextuálním faktor'm, jak$mi jsou percepce posti"en$ch traumatem ve!ej-ností, sociální podpora po traumatu, po-byt v hostilním prost!edí a existence ne-formální sociální sít# mezilidsk$ch kon-takt'. Na druhé stran# se otev!ely dve!e medicinalizaci b#"n$ch lidsk$ch starostí. DSM-5 se sna"í omezit tuto dosud p!íli& &irokou definici traumatu. Na uvoln#né místo se v&ak dere nová diagnóza lehkého traumatického posti"ení mozku, pou"í-vaná v neurologii, která se sv$mi p!ízna-ky od PTSD p!íli& neli&í a není podmín#-na detekovateln$m neurologick$m posti"ením.Dosavadní návrhy, které mohou, ale ne-musí b$t nakonec uve!ejn#ny v definitiv-ní verzi DSM-5, nejsou v mnohém nijak revolu%ní. P!esto lze zaznamenat !adu drobn$ch zm#n, jejich" oprávn#nost a plné d'sledky uká"e pravd#podobn# a" jejich pou"ití a %as.
MUDr. Miloslav Kope!ek, Psychiatrické centrum Praha
S jedním ze spolup!edsedajících, prof. MUDr. Ale"em Ry"kou, Ph.D., p!edsedou Spole#nosti #esk$ch patolog% &LS JEP, ZN hovo!ily o v$znamu odborného setkání a o konsenzu, ke kterému jeho ú#astníci dosp'li a kter$ v t'chto dnech pro"el ji( i následn$m p!ipomínkov$m !ízením.
V Co je podstatou genetického testování u nemalobun!"ného karcinomu plic a k "emu slou#í?Sou#asná diagnostika nemalobun'#ného karcinomu plic se ji( nem%(e opírat v$-hradn' o morfologickou a imunohisto-chemickou klasifikaci a za!azení nádor% do jednotliv$ch subtyp%. V ur#ování vhod-né terapie hrají klí#ovou roli i dal"í marke-ry. Pro pou(ití lé#by inhibitory tyrozinki-názy, co( jsou v sou#asnosti gefitinib a er-lotinib, se jeví jako zásadní p!ítomnost aktiva#ní mutace genu pro receptor epi-dermálního r%stového faktoru – EGFR. Pro toto molekulárn'-genetické vy"et!ení se vyu(ívá DNA získaná z nádorov$ch bu-n'k. Z celé !ady klinick$ch studií se jasn' ukazuje, (e jen men"ina nemalobun'#n$ch karcinom% vykazuje p!ítomnost aktiva#ní mutace EGFR. Její zastoupení se li"í mezi
jednotliv$mi nádorov$mi subtypy, nej#as-t'j"í je u adenokarcinomu, v men"ím pro-centu p!ípad% se v"ak vyskytuje i u dal"ích nemalobun'#n$ch karcinom% (skvamózní, velkobun'#n$).Klinické studie potvrdily, (e efekt lé#by in-hibitory tyrozinkinázy závisí ve velké mí!e práv' na p!ítomnosti mutace, a pro v$b'r pacient% vhodn$ch pro tuto terapii je tak znalost stavu genu EGFR nezbytná.
V Pro" bylo p$ijetí konsenzu v tomto tes-tování d%le#ité a co p$inese pacient%m a celému zdravotnímu systému?K dispozici pro v"echna vy"et!ení máme jen velmi malé mno(ství nádorové tkán' – to je ná" zásadní problém. Z tohoto d%-vodu je naprosto nezbytné stanovit p!esn$ postup, a zajistit tak optimální sekvenci v"ech diagnostick$ch krok%. Po stanovení morfologické diagnózy, která je stále zla-t$m standardem pro zahájení jakékoliv onkologické lé#by, m%(e zb$vat ji( jen vel-mi málo materiálu, a je proto nutné jeho optimální vyu(ití. Aby nedocházelo ke zbyte#n$m ztrátám cenné tkán' a #asové prodlev' p!ed zahá-jením onkologické lé#by, bylo pot!ebné za-
jistit sou#innost v"ech zainteresovan$ch ú#astník% vy"et!ování – od broncholog%, kte!í materiál odebírají, p!es pneumo-onkology, kte!í v$sledek pot!ebují pro vol-bu vhodné lé#by, a( po patology a moleku-lární genetiky, kte!í vlastní diagnostiku provád'jí. O#ekáváme, (e p!ijat$ konsen-zus pom%(e ke stanovení optimálního postupu vedoucího k zaji"t'ní vy"et!ení v co nejkrat"í dob' u co nejvy""ího procen-ta nemocn$ch. Toto povede k indikaci správné lé#by u správn$ch pacient%. Tím bude také zaji"t'no optimální vyu(ití finan#ních prost!edk% z ve!ejného zdra-votního poji"t'ní.
V P$ijat& konsenzus je't! probíhal p$i-pomínkov&m $ízením. Objevily se n!-které zásadní námitky, které by v&znam-n! ovlivnily ji# p$ijatou shodu v postupu testování?Vzhledem k tomu, (e jednání se ú#astnili vedoucí zástupci v"ech dot#en$ch obor% a ji( na míst' do"lo k nalezení shody, dal"í p!ipomínkové !ízení pouze !e"ilo n'které velmi nev$znamné formula#ní #i kosme-tické zále(itosti. Podstata dokumentu z%-stala zcela nedot#ena.
V Jaké jsou definitivní p$ijaté záv!ry konsenzu? Jde vlastn' o n'kolik zásadních tezí – zjed-nodu"en' m%(eme !íci následující:1. Testováni by m'li b$t v"ichni pacienti s NSCLC, kte!í jsou kandidáty lé#by inhi-bitory tyrozinkinázy. Toto testování by ne-m'lo b$t omezováno na základ' klinick$ch faktor% (pohlaví, v'k, historie kou!ení) #i omezeno jen na ur#itou histologickou pod-skupinu nemalobun'#ného karcinomu. 2. Testování má bezprost!edn' navazovat na stanovení morfologické diagnózy pato-logem. Ve zcela ojedin'l$ch p!ípadech m%-
(e mít muta#ní anal$za p!ednost p!ed imunohistochemickou subtypizací nádoru (o tomto rozhoduje v(dy onkolog).3. Testovat lze jak materiál odebran$ pro histologické vy"et!ení, tak i cytologické st'ry #i punktáty. 4. Nezbytná je velmi úzká interdisciplinár-ní kooperace k zaji"t'ní optimálního pr%-chodu vzorku jednotliv$mi laborato!emi, #as zde hraje zásadní roli. Testování by m'-lo b$t provád'no pouze v laborato!ích, kte-ré mají dostatek zku"eností a mají zavede-ny dostate#n' robustní metodiky pro pro-vedení muta#ní anal$zy. rok
Odborníci dosp!li ke konsenzu v genetickém testování u nemalobun!"ného karcinomu plicGenetické testování na p$ítomnost aktiva"ní mutace genu pro receptor epidermálního r%stového faktoru (EGFR) se u pacient% s nemalobun!"n&m karcinomem plic (NSCLC) ukazuje b&t klí"ov&m pro volbu optimální lé"by. Jak ale správn! postupovat a ve které fázi diagnostiky pacienty testovat? Na tyto a dal'í otázky hledali odpov!( patologové, pneumoonkologové a genetici na odborném pa-nelu 25. "ervna v )estlicích u Prahy (viz ZN ". 22/2010).
Spolup!edsedající odborného panelu formulují p!ijat" konsenzus. Vlevo prof. MUDr. Ale# Ry#ka, Ph.D., za obor patologie, vpravo prof. MUDr. Petr Zatloukal, CSc., za obor pneumolo-gie a ftizeologie. Foto: rok
