Marketingová strategie - Valašsko...Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu turistické...

Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Valašsko na období let 2019 – 2022

Zpracováno Sdružením obcí Mikroregionu Vsetínsko

v rámci činnosti Destinační společnosti Valašsko 1

Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Valašsko

na období let 2019 – 2022




Obsah 1 Analytická část ............................................................................................................... 4

1.1 Úvod ....................................................................................................................... 4

1.2 Základní zadání a metody zpracování strategie ...................................................... 4

1.2.1 Zadání a cíl strategie ........................................................................................ 4

1.2.2 Metody zpracování výchozí strategie ............................................................... 5

1.3 Popis území turistické oblasti Valašsko ................................................................... 6

1.3.1 Popis oblasti ..................................................................................................... 6

1.3.2 Geografické začlenění ...................................................................................... 7

1.3.3 Doprava ........................................................................................................... 9

1.3.4 Potenciál cestovního ruchu oblasti Valašska ...................................................15

1.3.5 Spolupráce při rozvoji oblasti Valašska ...........................................................17

1.4 Vývojové trendy v oblasti cestovního ruchu ............................................................18

1.4.1 Prognóza vývoje cestovního ruchu do roku 2020 ............................................18

1.4.2 Současné trendy cestovního ruchu, volného času a rekreace .........................20

1.4.3 Statistická data návštěvnosti a vývoje cestovního ruchu .................................23

1.4.4 Statistická data návštěvnosti turistické oblasti Valašsko ..................................27

1.4.5 Vývoj řízení cestovního ruchu na Valašsku .....................................................35

1.5 Analýza konkurence ...............................................................................................37

1.5.1 Analýza konkurence z pohledu geografického.................................................37

1.5.2 Analýza konkurence z pohledu hlavních produktů Valašska ............................38

1.6 Charakteristika nabídky a potenciálu cestovního ruchu turistické oblasti Valašsko .38

1.6.1 Přírodní zajímavosti, přírodní bohatství ...........................................................39

1.6.2 Památky, turistické cíle, zajímavosti ................................................................46

1.6.3 Sport, zábava, relaxace ...................................................................................64

1.7 Analýza SWOT .......................................................................................................83

2 Strategická část .............................................................................................................86

2.1 Úvod ......................................................................................................................86

2.2 Klíčové faktory ........................................................................................................86

2.3 Vize ........................................................................................................................87

2.4 Strategické cíle na období 2019 – 2022 .................................................................87

2.4.1 Opatření pro jednotlivé strategické cíle na období 2019 – 2022, monitorovací indikátory .......................................................................................................................87




2.5 Tematické oblasti (priority) .....................................................................................92

2.6 Akční plán na období 2019 – 2020 .........................................................................93




1 Analytická část

1.1 Úvod

Cestovní ruch je dnes jedním z nejvýznamnějších odvětví světové ekonomiky. Svými příjmy jej lze řadit mezi přední exportní odvětví světa (za ropný, chemický a automobilový průmysl). Domácí cestovní ruch je přitom ještě významnější. OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) a UNWTO (Světová organizace cestovního ruchu) a WTIC (Světová rada cestování a cestovního ruchu) uvádějí asi pětiprocentní přímý podíl cestovního ruchu na celosvětovém HDP.

Cestovní ruch je tedy ve světě i Evropě považován za odvětví budoucnosti, protože jeho rozvoj provází silný ekonomický multiplikační efekt. Představuje komplexní hospodářské odvětví, které významným způsobem ovlivňuje zaměstnanost, platební bilanci a socioekonomický rozvoj regionů, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a v neposlední řadě podporuje i investiční aktivitu v regionech. Podnikatelské aktivity zaměřené na domácí a aktivní zahraniční cestovní ruch si proto zaslouží zvýšenou pozornost

a veřejnou podporu.

Cestovní ruch tedy zasahuje a aktivně ovlivňuje mnoho různých ekonomických činností. Z cestovního ruchu nemají ekonomický prospěch pouze ubytovací zařízení, provozovatelé turistických atraktivit a cestovní kanceláře, ale cestování svou poptávkou po službách zasahuje celou škálu dalších navazujících odvětví, jako je doprava, různé druhy služeb včetně sportovních, kulturních a rekreačních, stavebních apod. Rozsah a kvalita nabídky služeb je podmíněna infrastrukturním zázemím, o jehož fungování se zpravidla starají veřejnoprávní instituce.

Situace na evropském trhu cestovního ruchu je samozřejmě zásadní pro vývoj cestovního ruchu v České republice. Na jedné straně je ČR významně závislá na příjezdech z jiných evropských zemí, na straně druhé je významnou destinací nabídky cestovního ruchu. Vývoj evropského trhu cestovního ruchu tak nepřímo ovlivňuje situaci i odvětví v ČR.

1.2 Základní zadání a metody zpracování strategie

1.2.1 Zadání a cíl strategie

1.2.1.1 Zadání

Zadání zpracování strategie cestovního ruchu pro oblast Valašsko vychází z potřeb Destinační společnosti Valašsko v návaznosti na projekt Destinační společnost Valašsko 2018, který je spolufinancován Zlínským krajem. Jedná se o klíčový dokument střednědobého charakteru,




který bude základním a nosným nástrojem pro nastavení směrů a vývoje cestovního ruchu

dané turistické oblasti.

1.2.1.2 Cíl

Cílem Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Valašsko je posílit image oblasti Valašsko a tím zároveň ještě více posílit jeho pozici významného a jedinečného turistického cíle regionu Východní Morava. Aktivity v oblasti je nutné zaměřit nejen na rozvoj stávající infrastruktury a budování infrastruktury nové, ale také cíleně na využívání přírodních atraktivit a kulturních tradic. Valašsko by se mělo tedy stát významným centrem turistiky v přírodním prostředí při využití dalšího potenciálu v oblasti kulturního dědictví, kulturních a společenských aktivit a využitím nabídky regionálních produktů a regionální gastronomie, které návštěvník nikde jinde nezíská.

K naplnění strategické vize dokumentu byly v návrhové části stanoveny příslušné cíle, jejich míra dosazení bude pravidelně posuzována a vyhodnocována.

1.2.2 Metody zpracování výchozí strategie

1.2.2.1 Metody zpracování

Před zpracováním tohoto dokumentu bylo diskutováno s klíčovými aktéry cestovního ruchu, a to v jednotlivých příslušných mikroregionech, zejména při zpracování formuláře pro registraci oblastních a lokálních destinačních společností. Diskuse proběhla také s pracovníky

informačních center, kteří mají přímý osobní kontakt s návštěvníky jednotlivých oblastí Valašska a jejichž postřehy a nápady považujeme za velmi podnětné. Neméně podnětné považujeme také konzultace s pracovníky Centrály cestovního ruchu Východní Moravy. Jako další metoda bylo dotazníkové šetření k získání profilu a potřeb návštěvníka a SWOT analýza zpracovaná Pracovní skupinou Destinační společnosti Valašsko.

1.2.2.2 Výchozí strategie

Hlavním metodických a koordinačním orgánem cestovního ruchu na národní úrovni je v České republice Ministerstvo pro místní rozvoj. Hlavním strategickým dokumentem činnosti ministerstva v oblasti cestovního ruchu je Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 – 2020, která stanovuje cíle a priority politiky cestovního ruchu na národní úrovni, krajské i obecní úrovni.

Z dalších výchozích strategií zde uvádíme přehled těch podstatných, které jsou svým významem a zaměřením relevantním vstupem pro tuto strategii. Při své práci jsme také vycházeli z dílčích analýz a strategií zaměřených na podporu cestovního ruchu jednotlivých obcí, místních akčních skupin a mikroregionů ležících v dané oblasti.

Při zpracování strategie jsme vycházeli z následujících dokumentů: - Program rozvoje cestovního ruchu Zlínského kraje na období 2014 – 2020 (www.kr-

zlinsky.cz).




- Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Zlínského kraje na období 2014 – 2020 (www.kr-zlinsky.cz).

- Analýza cestovního ruchu s ohledem na vývoj ve Zlínském kraji (www.kr-zlinsky.cz). - Návrh organizace cestovního ruchu (destinačního managementu ve Zlínském kraji

(www.kr-zlinsky.cz). - Aktualizace Generelu dopravy Zlínského kraje (www.kr-zlinsky.cz). - Vytvoření standardů propagace cestovního ruchu Valašska (www.mikroregion-

vsetinsko.cz).

1.2.2.3 Specifikace jednotlivých částí strategie

Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Valašsko na období let 2019

– 2022 je dle zadání zadavatele rozčleněna na 4 základní části: - Analytická část zejména podrobně mapuje současný stav potencionálu cestovního

ruchu na Valašku. - Dotazníkové šetření – uvádí informace o návštěvnících turistické oblasti a jejich

potřebách. - Strategická část. - Akční plán.

Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu je chápána jako živý, flexibilní dokument, jehož strategická opatření i konkrétní náměty na projekty a dílčí aktivity je nutné průběžně monitorovat, vyhodnocovat a dle aktuálního vývoje cestovního ruchu ve městě upravovat.

1.3 Popis území turistické oblasti Valašsko

1.3.1 Popis oblasti

Turistická oblast Valašsko je z hlediska definice Zlínského kraje vymezena okresem Vsetín, tedy správními obvody obcí s rozšířenou působností III. stupně tj. Vsetínem, Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm.

http://www.mikroregion-vsetínsko.cz/

http://www.mikroregion-vsetínsko.cz/




Obrázek č. 1: Turistické oblasti ZK

Částečně citováno: http://www.vychodni-morava.cz/lokalita/20/valassko

1.3.2 Geografické začlenění

1.3.2.1 Základní geografické začlenění

Turistická oblast Valašsko neboli okres Vsetín, je součástí Zlínského kraje a nachází se v jeho

severní části. Svou jihozápadní hranicí sousedí se dvěma dalšími oblastmi Zlínského kraje – Zlínska a Luhačovicka a Kroměřížska. Rozlohou 1.143 km2 je největším okresem

kraje. Pokrývá 29 % jeho území. Sousedy okresu Vsetín jsou na severu kraj Olomoucký a Moravskoslezský, na jihovýchodě hraničí se Slovenskou republikou.

Okres Vsetín patří k nejhornatějším a nejlesnatějším okresům České republiky. Lesy pokrývají 54 % celkové plochy, na zemědělskou půdu připadá jen 35 %. Má značně členitý reliéf. Nejvyšší hora, Čertův mlýn (1.206 m n.m.) leží v Moravskoslezských Beskydech v severní části okresu. Nejníže položeným místem (260 m n.m.) je dno koryta řeky Bečvy poblíž obce Choryně. V jižní části okresu se rozprostírají výběžky Vizovické vrchoviny, z východu zasahuje větev Hostýnských vrchů, které pokračují Vsetínskými vrchy. Hranice mezi okresem a Slovenskou republikou probíhá po vrcholech Javorníků. Území odvodňuje řeka Bečva, kterou na horním toku tvoří Vsetínská a Rožnovská Bečva, které se slévají ve Valašském Meziříčí. Vody řeky Bečvy se prostřednictvím Moravy a Dunaje vlévají do Černého moře. Průtoky řek kulminují při tání sněhu a při přívalových srážkách, kdy mohou vznikat rozsáhlé povodně. Charakter podnebí je výrazně ovlivňován členitostí terénu, nachází se zde oblast mírně teplá a chladná. Na 1 km2 průměrně žije 126 obyvatel, což je o 8 osob méně, než činí údaj za republiku.

http://www.vychodni-morava.cz/lokalita/20/valassko




Ložiska nerostných surovin jsou poměrně chudá. Okrajově zasahuje do severovýchodní části okresu ložisko černého uhlí. Poměrně velké zásoby se nachází v okolí Frenštátu pod Radhoštěm (okres Frýdek - Místek). Jeho těžba by však byla obtížná vzhledem ke geologickým podmínkám a k jeho poloze na pokraji CHKO Beskydy. Z oblasti jižní Moravy překračují na území okresu opět jen okrajově ložiska zemního plynu. Místní význam má těžba pískovce a stavebního kamene. Část území okresu má značný vodohospodářský význam. Povodí Bečev až po jejich soutok je vyhlášeno jako oblast přirozené akumulace vod. Význam překračující hranice okresu má vodárenská nádrž Stanovnica v Karolínce. Horské louky a pastviny poskytují možnosti pro specifické formy zemědělské produkce, například pastevectví.

Chráněná krajinná oblast Beskydy má šanci být zařazena mezi nejhodnotnější evropské přírodní lokality.

Obrázek č. 2: Administrativní rozdělení okresu Vsetín

Zdroj: https://www.czso.cz/csu/xz/charakteristika_okresu_vsetin

1.3.2.2 Turistické regiony a oblasti dle vymezení České centrály cestovního ruchu – CzechTourism

Česká centrála cestovního ruchu pro možnost lepší orientace na území České republiky z hlediska propagace cestovního ruchu vymezila turistické regiony a turistické oblasti. Z níže uvedených orientačních map je zřejmé, že turistická oblast Valašsko je součástí regionu

Východní Morava, jež je vymezen územím Zlínského kraje. Propagaci tohoto turistického regionu a související marketingové aktivity koordinuje Centrála cestovního ruchu Východní Moravy. V rámci Zlínského kraje byly dále vymezeny čtyři turistické oblasti – Valašsko, Kroměřížsko, Slovácko a Zlínsko a Luhačovicko.




Obrázek č. 3: Turistické regiony ČR

Obrázek č. 4: Turistické oblasti ČR

Zdroj: http://www.czechtourism.cz/

1.3.3 Doprava

1.3.3.1 Silniční doprava

Územím turistické oblasti Valašsko nevede žádná dálnice. Dálková a mezistátní doprava je vedena především po silnicích I. třídy, které jsou v majetkové správě Ředitelství silnic a dálnic ČR, správa Zlínský kraj. Celkem je na Valašsku vybudováno 504 km silnic, z toho je 198,7 km

silnic I. a II. třídy.

Místopisný průběh silnic I. třídy na území Valašska:

http://czechtourism.cz/getmedia/3ebc8d43-b79f-447a-9ae8-4fce145f0c3a/23_03_10_mapa_turisticke_oblasti.jpg.aspx




- I/35 hr. Olomouckého kraje - Val. Meziříčí - Rožnov p. Radhoštěm - Horní Bečva - hr.

Moravskoslezského kraje.

- I/49 Otrokovice, křiž. s I/55 - Zlín - Vizovice - Val. Polanka, křiž. s I/57/ Horní Lideč, křiž. s I/57 - st. hranice ČR/SROV.

- I/56 hr. Moravskoslezského kraje - Horní Bečva, křiž. s I/35.

- I/57 hr. Moravskoslezského kraje - Val. Meziříčí, křiž. s I/35/ Val. Meziříčí, křiž.s I/35 a II/150 - Vsetín - Val. Klobouky - Brumov-Bylnice - st. hranice ČR/SROV.

- I/58 Rožnov p. Radhoštěm, křiž. s I/35 - hr. Moravskoslezského kraje.

- I/69 Vsetín, křiž. s I/57 - Liptál - Vizovice, křiž. s I/49.

Napojení Zlínského kraje a tedy i regionu Valašsko na nadřazenou silniční síť České republiky zprostředkovávají silnice I/50 (Uh. Hradiště – Buchlovice), I/47 (Kroměříž - Hulín) a dálnice D1

a silnice I/55 (Hulín – Otrokovice – St. Město – Uh. Ostroh), která ve směru na jih přivádí dopravní zátěž na dálnici D2 a na severu je zaústěna do rychlostní silnice R35. Prostřednictvím dálnice D1 je zajištěno spojení kraje s Brnem, s hlavním městem Prahou, se západním územím České republiky a zprostředkovaně se západní Evropou. Dálnice D2 je vedena do metropole Slovenska Bratislavy s pokračováním směrem do Budapešti a prostřednictvím rychlostní silnice R35 (s pokračováním jako I/35) je zajištěno spojení kraje s východním a severním územím Čech a dále s Německem.

Přehled silničních tahů mezinárodního a celostátního významu, které procházejí územím Valašska

Tabulka č. 1: Silniční tahy mezinárodního a celostátního významu procházející územím Valašska

I/57 Polsko - Krnov - Opava - Nový Jičín - Valašské Meziříčí Vsetín - Valašské Klobouky - Slovensko

I/35 Německo - Liberec - Hradec Králové - Olomouc - Hranice - Valašské Meziříčí - Rožnov pod Radhoštěm - Slovensko

I/49 Otrokovice - Zlín - Vizovice - Horní Lideč - Slovensko

I/69 Vizovice - Liptál - Vsetín

Přehled silničních tahů krajského významu, které procházejí územím Valašska

Tabulka č. 2: Silniční tahy krajského významu procházející územím Valašska

I/58 Rožnov pod Radhoštěm - Frenštát pod Radhoštěm Příbor - Ostrava

II/487 Ústí u Vsetína - Nový Hrozenkov - Velké Karlovice Slovensko

II/481 Prostřední Bečva - Hutisko-Solanec - Velké Karlovice




Přehled doplňujících silnic III. třídy, které procházejí územím Valašska

Tabulka č. 3: Silnice III. třídy procházející územím Valašska

III/05726 Bystřička - Valašská Bystřice - Rožnov pod Radhoštěm

III/4867 Rožnov pod Radhoštěm - Vigantice - Hutisko-Solanec

III/4837 Prostřední Bečva - Pustevny

1.3.3.2 Autobusová doprava

Autobusová doprava je rozhodující součástí dopravního systému kraje a také jednotlivých oblastí. Především dostupnost autobusových zastávek je významným pozitivním prvkem v

přepravě osob. Autobusové trasy na území Valašska jsou stabilizované, autobusová doprava se dotýká všech obcí a měst na jeho území.

Autobusovou dopravu zajišťuje v regionu Valašsko společnost ČSAD Vsetín a. s. Kromě velmi dobré sítě a spojení příměstských autobusů lze využít i dálkové dopravy do větších měst Zlínského kraje, České republiky a Slovenské republiky.

➢ Z autobusového nádraží Vsetín je přímé spojení do Brna, Ostravy, Havířova, Přerova, Luhačovic a Zlína.

➢ Z autobusového nádraží Valašské Meziříčí je přímé spojení do Prahy (přes Hradec

Králové), Brna, Havířova, Olomouce, Ostravy, Luhačovic, Zlína a Košic (SR – přes Žilinu, Poprad, Starou Ĺubovňu a Prešov).

➢ Z autobusového nádraží Rožnov pod Radhoštěm je přímé spojení do Bumbálky (st. hranice se SR), Brna, Havířova, Olomouce, Luhačovic a Zlína.

1.3.3.3 Železniční doprava

Železniční doprava je významnou součástí dopravního systému kraje i regionů. Její celková úroveň se základními ukazateli jako dostupnost, rychlost a bezpečnost podstatně ovlivňuje rozvoj území a v návaznosti i rozvoj cestovního ruchu. Základní kostru tvoří páteřní tratě celostátního a mezinárodního významu. Ve Zlínském kraji se jedná zejména o tratě číslo 330 Přerov-Břeclav a pak o trať procházející Valašskem číslo 280 Hranice na Moravě-Střelná. Tyto

hlavní železniční tahy jsou vzájemně propojeny s tratí 303 Kojetín-Valašské Meziříčí s pokračováním západním směrem na Brno a severovýchodním směrem na Ostravu.

Přehled železničních tratí, které procházejí územím Valašska:

280 Hranice na Moravě - Střelná

281 Valašské Meziříčí - Rožnov pod Radhoštěm

282 Vsetín - Velké Karlovice

283 Horní Lideč – Bylnice

303 Kojetín - Valašské Meziříčí 323 Valašské Meziříčí – Ostrava




1.3.3.4 Letecká doprava

Na území Valašska a ani na území Zlínského kraje není provozováno žádné mezinárodní letiště. Turisté i rezidenti mohou využívat letiště s relativně blízkou polohou, jako jsou

mezinárodní dopravní letitě Brno-Tuřany a Ostrava-Mošnov, která jsou lokalizována v sousedních krajích a letiště s intenzivní pravidelnou mezinárodní dopravou v Praze, Vídni a

Bratislavě.

Doprava na letiště je možná autem s využitím parkovišť u jednotlivých letišť, vlakem (např. přímo na letišti Ostrava-Mošnov je železniční stanice), autobusem či kombinací vlaku a autobusu (např. návazné spojení autobusu na letiště v Ruzyni z hlavního nádraží v Praze).

1.3.3.5 Cyklistická doprava

Cyklistická doprava je nedílnou součástí dopravního systému, a to jak ve Zlínském kraji, tak zejména v oblasti Valašska. Jednou z podmínek pro plynulou a bezpečnou jízdu cyklistů je vhodné stavebně konstrukční uspořádání komunikací a dalších zařízení, vybavení či doprovodné infrastruktury pro cyklisty. Rovněž je důležité chápat cyklistickou dopravu nejen jako prostředek pro volnočasové aktivity, ale jako rovnocenný dopravní prostředek do zaměstnání doplňující ostatní způsoby dopravy.

V cyklistické dopravě se setkáváme s několika typy tras vyhrazených pro jízdu na kole: ➢ Cyklostezka je pozemní komunikace, nebo její jízdní pás, vyhrazená dopravní značkou

pro jízdu na jízdním kole. Je určena pouze pro cyklistickou dopravu, která je oddělena od ostatní dopravy, včetně pěší (vyznačeny dopravní značkou Stezka pro cyklisty). Může být užita i pro kolečkové brusle apod. Může být doplněna vodorovným dopravním značením (šipky, podélné čáry, přechody pro chodce přes stezku) a může na ni navazovat přejezd pro cyklisty.

➢ Cyklotrasy jsou dopravní cesty vedené po pozemní komunikaci (silnici, místní, příp. účelové komunikaci, což je například i cyklistická stezka), která je z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu vhodná pro provoz cyklistů a je označena dopravním značením pro cyklisty;

➢ Cykloturistické trasy jsou dopravní cesty vedené zpravidla mimo pozemní komunikace (v terénu, po polních nebo lesních cestách apod.), které jsou z hlediska ochrany přírody a sjízdnosti vhodné pro provoz cyklistů a jsou značeny pásovými cykloturistickými značkami.

Cyklostezka Bečva

Nejvýznamnější stezkou pro cyklisty, která protíná téměř celé území Valašska, je Cyklostezka

Bečva. Je určena nejen pro cyklisty, ale i pro in-line bruslaře, turisty a v zimním období i pro běžkaře. Trasa Cyklostezky Bečva je vedena po stezkách pro cyklisty, místních komunikacích a v omezené míře i silnicích III. a II. třídy. Výjimečná je nejen svou délkou více jak 150 km, ale

také tím, že je v celé své délce vhodná pro rodiny s dětmi. Vede od obou horských pramenů řeky Bečvy podél toku obou ramen až do Tovačova, kde řeka Bečva ústí do Moravy. V Tovačově je možné napojit se na Moravskou stezku, což je další dálková trasa pro cyklisty.




Cyklostezka Bečva je členěna na tři úseky:

1. úsek Velké Karlovice – Valašské Meziříčí Délka 56,8 km, start 650 m n.m., cíl 291 m n. m., převýšení -359 m, úhrnné stoupání 421 m, úhrnné klesání -780 m,

2. úsek Horní Bečva – Valašské Meziříčí Délka 30,8 km, start 545 m n. m., cíl 291 m n. m., převýšení -254 m, úhrnné stoupání 229 m, úhrnné klesání -483 m,

3. úsek Valašské Meziříčí – Tovačov

Délka 65,0 km, start 291 m n. m., cíl 194 m n. m., převýšení – 97 m, úhrnné stoupání 341 m, úhrnné klesání -438 m,

Celková délka cyklostezky je 152,6 km, celkové převýšení cca -929 m, celkové stoupání cca 991 m a celkové klesání cca -1701 m. Územím Valašska prochází celkem 88 km.

Obrázek č. 5: Mapa cyklostezky Bečva

Cyklotrasy

Turistickou oblastí Valašsko prochází 28 registrovaných cyklotras o celkové délce 770 km.

Podrobnější popis cyklotras je v kapitole Charakteristika nabídky a potenciálu cestovního ruchu turistické oblasti Valašsko.

MTB trasy a trailové ježdění

Centrem značených MTB tras a trailového ježdění na Valašsku je Bike resort Valašsko (údolí Vsetínské Bečvy). Nabízí řadu značených tras na hřebeni Javorníků a Vsetínských Beskyd, vyjížďky s průvodcem a bikeparky dostupné všem typům cyklistů – od začátečníků po zkušené bikery. Místní bikeparky byly projektovány za spolupráce a zkušeností předních odborníků ze zahraničí i z České republiky.

http://www.hranicko.eu/w/?p=cyklotrasy-becva




➢ Bike aréna Vsetín

Nachází se ve Vsetíně, místní části Semetín a zahrnuje trasy o délce cca 16 km, které jsou umístěny v pohoří Hostýnských vrchů. Systém tras obsahuje 9 km vrstevnicového singltrailu a tři gravity tratě (tratě kde není potřeba šlapat, jelikož vedou z kopce dolů) v délce téměř 7 km. Celý systém okruhů zahrnujících kombinaci nových tras se stávajícími lesními komunikacemi tak nabízí více než šedesát km alternativního ježdění s klopenými zatáčkami, kamennými sjezdy a dřevěnými lávkami. Z centra města Vsetín dovede cykloturistu do bike arény orientační systém. Bike aréna Vsetín má přímou návaznost na Cyklostezku Bečva, navštívit ji však mohou i cykloturisté mířící za jinými cíli své návštěvy, např. na Sv. Hostýn.

➢ Bike Park Kyčerka, Velké Karlovice - unikátní bike park vybudovaný za spolupráce s předními staviteli trailů z Kanady. Na trasách jsou umístěny atraktivní dřevěné překážky i další zábavné a technické prvky. Park nabízí 3 gravity traily, 2 propojky a jeden výstupový trail jejichž délka je celkem 7,2 km. Nachází se zde trasy různých obtížností pro

začátečníky i zkušené bikery. Jedinečností bike parku je možnost vyžití pro děti, XC/enduro jezdců, ale i freeridových bikerů. Pro výstup je možné využít lanovku.

➢ Biketrails Valašsko - bike trailové trasy vybudované ve třech lokalitách Bike resortu Valašsko, a to v údolích Pluskovec a Léskové ve Velkých Karlovicích a v obci Zděchov. V každé z těchto lokalit byly pro zpestření jízdy vybudovány biketraily, neboli

singltreky.

1.3.3.6 Přeprava cyklistů veřejnými dopravními prostředky

➢ Cyklobusy

Pro zlepšení komfortu cyklistům byl společností ČSAD Vsetín a. s. zařazen do pravidelných linek i Valašský cyklobus, a to z autobusového nádraží Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm a Vsetín. Valašský cyklobus je vypravován v období květen – září.

➢ Trasy Valašského cyklobusu: ➢ Valašské Meziříčí – Zašová – Zubří – Rožnov pod Radhoštěm – Dolní Bečva –

Prostřední Bečva – Pustevny – Horní Bečva – Bumbálka

➢ Rožnov pod Radhoštěm – Bílá, Rožnov pod Radhoštěm – Velké Karlovice, Rožnov pod Radhoštěm – Pustevny

➢ Vsetín – Ústí – Janová – Hovězí – Huslenky – Halenkov – Nový Hrozenkov –

Karolinka – Velké Karlovice

➢ Přeprava cyklistů vlakem

Přeprava kola vlakem je na trasách Valašské Meziříčí – Velké Karlovice, Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí – Horní Lideč dostupná u společnosti České dráhy a.s., a to formou spoluzavazadla či tzv. v úschově během přepravy.

Zdroj: Aktualizace Generelu dopravy ZLÍNSKÉHO KRAJE




1.3.4 Potenciál cestovního ruchu oblasti Valašska Turistická oblast Valašska je dlouhodobě vnímána jako oblast s překrásnou přírodou i dobrou stávající infrastrukturou, která poskytuje možnosti pro rozvoj prakticky všech typů cestovního ruchu, a to zejména pro cyklisty, pěší turisty či milovníky přírody. Nově vybudované či zrekonstruované hotely a penziony lákají návštěvníky komfortním vybavením i výbornými službami. Na Valašsko se také jezdí za zimními sporty. Kvalitně udržované sjezdovky v lyžařských areálech poskytují sjezdařům plné sportovní vyžití. Pravidelně upravované běžkařské tratě zase lákají milovníky bílé stopy. Návštěvníky Valašska zaujmou také folklórní festivaly či gastro-festivaly, které nabízejí typická valašská jídla.

Představitelé obcí, mikroregionů, místních akčních skupin i podnikatelů si jasně uvědomují jak je důležité pro danou oblast neustále vylepšovat a zdokonalovat stávající infrastrukturu pro rozvoj cestovního ruchu a také vytvářet služby, nové produkty a zážitkové aktivity pro nalákání dalších návštěvníků.

Nutno konstatovat, že za poslední roky se jim to velmi dařilo a to především díky evropským

i národním finančním dotačním prostředkům a také díky úzké spolupráci mezi veřejným sektorem a podnikateli v dané oblasti.

Níže uvádíme nejvýznamnější aktivity v rozvoji cestovního ruchu realizované na Valašsku za poslední období.

1.3.4.1 Cykloturistika a pěší turistika

Jako hlavní počin v oblasti cykloturistiky musíme znovu jmenovat Cyklostezku Bečvu, která je páteřní trasou a na jejímž vybudování se podílela převážná část obcí Valašska. Dále je to vybudování Bike parků, kde bude nutné u některých ještě dobudovat příslušné zázemí a služby pro cyklisty. Bylo také vyznačeno hodně okruhů pro cykloturisty, které vedou přes účelové komunikace, lesní cesty a také po turisticky značených chodnících. V okolí města Vsetín bylo vyznačeno a je udržováno pět cyklookruhů pro náročné i méně náročné cyklisty. V rámci našeho území máme, dle údajů Klubu českých turistů, cca 1.000 km značených pěších tras, jejichž značení je pravidelně obnovováno. Pro turisty i cyklisty bylo vybudováno 25

naučných stezek s celkovou délkou cca 200 km se zaměřením na významnou faunu a flóru, významnou osobnost či technickou památku.

1.3.4.2 Ubytovací služby

Oblast rozvoje kapacit a zvyšování úrovně poskytovaných služeb hromadných ubytovacích zařízení se podařilo poměrně dobře zajistit, a to napříč celým územím Valašska. Podle statistických údajů přibývá hostů se zájmem o přenocování ve 3* a 4* hotelech, a proto se

podnikatelé vesměs zaměřili právě na rekonstrukce stávajících ubytovacích kapacit s cílem posunout úroveň ubytování i služeb. Zejména v oblasti Velkých Karlovic a Rožnovska vznikají nové či nově zrekonstruované hotely jako je např. Horský hotel Horal či Grandhotel Tatra ve

Velkých Karlovicích nebo hotel Energetic a Beskydský hotel Relax v Rožnově pod Radhoštěm. V budoucnu bude potřeba zaměřit se na udržení či zvyšování kvality poskytovaných služeb




tak, aby se prodloužila délka pobytů návštěvníků v regionu a také na rozšiřování kapacit, zejména v místech, která nejsou kapacitně pokryta.

1.3.4.3 Vznik resortů

Trendem dalšího rozvoje služeb v cestovním ruchu je vytváření resortů s cílem propojit služby jednotlivých hotelů, aby návštěvníci mohli využívat co nejširší škálu služeb jako je např. wellness & spa, bazény, bowling či společné ski pasy. Vzniká tak, dnes již dobře známý ResortValachy, který slučuje hotely Horal, Lanternu a Galík s areálem dřevěných chalup Chaloupky u Pařízků a tím kombinuje hotelové ubytování s ubytováním v soukromí s možností využití služeb ostatních hotelů. Bečva resort - ubytování Horní Bečva nabízí možnosti ubytování v chalupách a apartmánech pod magickou horou Radhošť s možností využití přehrady na Horní Bečvě či lyžařského areálu Rališka. Obdobně funguje také Hotel DUO Beskydy, který slučuje Hotel DUO Lux a Hotel DUO Retro. Šest chalup a dva apartmány na Rališce se spojily do resortu Chalupy na Rališce se společným relaxačním centrem, saunou a vířivkou. Cesta sdružování ubytovacích zařízení je cesta, kterou je potřeba dále rozšiřovat neboť návštěvníkům skýtá větší rozsah služeb.

1.3.4.4 Sportovní a rekreační areály

V rámci minulého programovacího období se obcím podařilo získat finanční dotace a tak vznikla řada sportovních a rekreačních areálů.

Vodní plochy: V městysi Nový Hrozenkov je vybudován areál přírodního koupaliště Na Stanoch s uměle vytvořeným jezerem a stává se tak centrem osvěžení, vodních radovánek sportu i zábavy pro obyvatele okolních obcí a návštěvníky dané oblasti. Další vodní plochy vznikají revitalizací stávajících koupališť či budováním koupališť nových jako např. ve Velkých Karlovicích, Vsetíně či Rožnově pod Radhoštěm. Bohužel nedošlo k modernizaci zázemí a služeb u našich dvou přehrad – přehrada Bystřička a Horní Bečva.

Sportovní areály: V obci Horní Lideč vzniklo Sportovně turistické centrum s víceúčelovým

hřištěm a s možností ubytování. Nově byly vybudovány také lanové parky či lanová centra např. ve Velkých Karlovicích a v Rožnově pod Radhoštěm. Sportovní vyžití nalezněte

i v novém sportovně zábavním parku v Halenkově. Ve větších městech je nabídka sportovišť široká a pestrá, proto bude v budoucnu potřeba, aby se na tuto oblast více zaměřily na obce.

Pro příznivce zimních sportů byla vybudována řada sjezdovek a ski areálů. Jako vydařený projet můžeme jmenovat Skicentrum Kohútka, které vzniklo při horském hotelu Kohútka v městysi Nový Hrozenkov.

Wellness: Wellness centra vznikají při rekonstrukci hotelů či výstavbě hotelů nových a jsou tak rozprostřena téměř po celé oblasti Valaška. Hojně je navštěvováno wellness centrum a bazén se slanou vodou v hotelu Horal ve Velkých Karlovicích. Moderní sauny s příslušenstvím jsou také v krytém bazénu ve Valašském Meziříčí.




1.3.4.5 Doprovodná infrastruktura

Z hlediska turismu je také důležité budování doprovodné infrastruktury. Řadíme zde výstavbu

rozhleden – známá je ta na Vartovně v obci Seninka a Jurkovičova rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm. Golf - v lokalitě Valašska jsou vybudována tři golfová hřiště, a to u hotelu Horal,

v Rožnově pod Radhoštěm a ve ski areálu Bůřov. Ve Valašském Meziříčí vzniklo v roce 2010

nové tréninkové centrum pro hru golf. Golfová hřiště se mohou, dle stávajícího trendu rozvoje v příštích letech, stát pro návštěvníky jedním z významných důvodů pro návštěvu dané lokality. Amfiteátry a kulturní centra – pořádání folklórních festivalů, gastro-festivalů a

místních slavností vyžadují v současné době také dobré a kvalitní zázemí pro vystupující a pro návštěvníky. Lidové tradice a dobré jídlo představují stále lákadlo pro poměrně početnou skupinu návštěvníků. Revitalizovaný Amfiteátr ve Valašském Meziříčí je multifunkční, slouží jak festivalům a pro hudební produkce, tak i pro potřeby letního kina. Česko-slovenský mechanický betlém, který byl vybudován v Horní Lidči je naprosto ojedinělý počin, a příkladná ukázka jak zvýšit počet návštěvníků v obci

i mikroregionu. Novým fenoménem se stává filmová turistika, kterou podporuje

CzechTurism, a vyzkoušela si ji obec Velké Karlovice, kde se točil seriál Doktor Martin.

1.3.4.6 Doprovodné aktivity u turistických cílů

Doprovodné aktivity jsou vesměs nabízeny v ubytovacích zařízeních, ve stravovacích zařízeních a v jednotlivých obcích a městech. Za poslední období se rozvíjely půjčovny kol, horské hotely nabízejí sjezdy na koloběžkách, nebo půjčují segway. V řadě míst byla vybudována dětské hřiště a dětské koutky nebo jsou připravovány programy pro rodiče s dětmi. Lyžařské vleky zařadily mezi své aktivity školy lyžování pro dospělé i děti a v mnohých jsou vybudovány ski areály pro nejmenší. Tyto aktivity bude dobré v budoucnu nejen udržovat, ale také rozšiřovat i zkvalitňovat.

1.3.5 Spolupráce při rozvoji oblasti Valašska

Další rozvoj oblasti Valašsko se nabízí v několika rovinách, a to jak v rovině vnitřní –

spolupráce mezi jednotlivými subjekty (veřejná správa, podnikatelé, neziskový sektor), tak i v rovině spolupráce s přilehlými oblastmi nejen v rámci Zlínského kraje, ale také s Moravskoslezským kraje i se Slovenskem. Mnoho projektů lze realizovat za pomoci

finančních dotací např. na bázi spolupráce Česko – Slovenské přeshraniční spolupráce.

1.3.5.1 Spolupráce podnikatelských subjektů

Klíčovým principem řízení cestovního ruchu v destinacích je tedy kooperace aktérů ze soukromého i veřejného sektoru. Je velmi potřebné, aby si jednotliví podnikatelé uvědomili, že jednají na bázi partnerů, nikoliv konkurentů. Odborníci jsou si vědomi skutečnosti, že pokud nezačnou zúčastněné subjekty v cestovním ruchu spolupracovat, domácí i zahraniční konkurence získá předstih, který bude daný region obtížně dohánět. Spolupráce subjektů je

důležitá zejména proto, že kooperováním vznikají synergické efekty, dochází k efektivnějšímu využívání prostředků atd. Navíc v rámci destinačního marketingu jsou zabezpečovány i takové úkoly, které nejsou v silách nebo zájmu jednotlivců – např. budování a péče o značku,




marketing destinace, vytváření společných produktů veřejného

a soukromého sektoru apod.

I když mnohde spolupráce podnikatelských subjektů (např. ve Velkých Karlovicích), již byla navázána, je nutné v tomto trendu dále pokračovat. Například jako velmi účelné se jeví společný ski pas pro více ski areálů tak, aby návštěvníci mohli využívat širší škálu sjezdovek.

1.3.5.2 Spolupráce s přilehlými oblastmi

➢ Spolupráce s turistickými oblastmi Zlínského kraje, zejména pak přilehlými oblastmi jako je Zlínsko a Luhačovicko a také s jednotlivými obcemi jako např. Vizovice a Valašské Klobouky se nabízí při společných marketingových aktivitách či při společných projektech na podporu cestovního ruchu. Vždyť v širším slova smyslu je Valašsko etnograficky

vymezeno územím okresu Vsetín a severní, severovýchodní a východní částí okresu Zlín (severní Lukovsko, Vizovicko, Klobucko). Máme tedy společné tradice, folklór, národopisné zvyky, gastronomii apod.

➢ Také přesahová hornatá území a jejich potenciál vyzývá ke vzájemné spolupráci s obcemi

a městy, kterými procházejí. Jako nejvýznamnější uvádíme Beskydy. Konkrétně leží na severovýchodní Moravě v oblasti Valašsko a přilehlé části českého Slezska. Další propojení může vzniknout prostřednictvím Hostýnských vrchů, jejichž významným vrcholem je Hostýn. Od Vsetínských vrchů jsou odděleny protékající Vsetínskou Bečvou. I

společné projekty obcí ležících v pohoří Javorníky, které procházejí Valašskem a Slovenskem, jsou potenciálem v rozvoji cestovního ruchu.

1.4 Vývojové trendy v oblasti cestovního ruchu

1.4.1 Prognóza vývoje cestovního ruchu do roku 2020

Podle S. Williams (2009) cestovní ruch úzce souvisí s některými globalizačními procesy, je uznáván jako prostředek širší mezinárodní integrace (např. EU) a urychluje modernizaci

a ekonomický rozvoj v rozvíjejících se zemích třetího světa.

Přehled o mezinárodním cestovním ruchu podává Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) v každoročně publikované zprávě Tourism Highlights, která popisuje vývoj zahraničního příjezdového a výjezdového cestovního ruchu a s tím spojené devizové příjmy a výdaje. Tyto ukazatele jsou prezentovány dle metodiky UNWTO za pět hlavních světových turistických regionů, které představují Evropa, Amerika, Afrika, Asie a Pacifik a Blízký východ (státy Arabského poloostrova, Egypt a Libye) (VYSTOUPIL a kol., 2006).

UNWTO vydala také publikaci Tourism 2020 Vision, což je dlouhodobá prognóza

a hodnocení cestovního ruchu týkající se vývoje zahraničního příjezdového cestovního ruchu do roku 2020. Základním rokem byl stanoven rok 1995, z kterého vychází prognózy na roky 2010 a 2020 pro šest světových turistických regionů (viz tab. 3). Prognóza odhaduje, že se počet mezinárodních příjezdů (565 mil. v roce 1995) zvýší na téměř 1,6 mld. v roce 2020.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Morava

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vala%C5%A1sko

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_Slezsko

https://cs.wikipedia.org/wiki/Host%C3%BDn

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vset%C3%ADnsk%C3%A9_vrchy

https://cs.wikipedia.org/wiki/Be%C4%8Dva




Regiony s nejvyšším počtem příjezdů bude tvořit Evropa (717 mil.), Asie a Pacifik (397 mil.) a Amerika (282 mil.). Největší pokles podílu mezinárodních příjezdů zaznamená v roce 2020 Evropa (45,9 %), výrazně se zvýší podíl regionu Východní Asie a Pacifik (25,4 %), nevyšší nárůst mezinárodních příjezdů by měl proběhnout v regionu Blízký východ (průměrně 6,7 % za rok) [111]. Tempo růstu mezinárodních příjezdů by mělo činit 4,1 % ročně. S ohledem na ekonomický vývoj v některých rozvojových zemích se předpokládá zapojení širšího okruhu obyvatel do mezinárodního cestovního ruchu, přesto bude podíl obyvatel světa, kteří se mezinárodního cestovního ruchu účastní, stále velmi nízký (pouze 3,5 %).

Zdůrazňován je i význam domácího cestovního ruchu, který znamená přínosy pro národní ekonomiky. Vize však upozorňuje na skutečnost, že v řadě rozvinutých zemích se poptávka po domácím cestovním ruchu blíží svému nasycení. Největší tempo nárůstu lze proto očekávat v zemích jihovýchodní a jižní Asie, Latinské Ameriky, Afriky a Blízkého východu (PALATKOVÁ, 2011).

Hlavní destinací příjezdového cestovního ruchu bude v roce 2020 Čína (130 mil.) s podílem 8,3 %, dalšími by měly být Francie (106 mil.), USA (102 mil.), Španělsko (74 mil.) a Hong Kong (57 mil.). Nejvýznamnější zemí výjezdového cestovního ruchu by mělo zůstat Německo (153 mil.) s podílem téměř 10 %, následované Japonskem (142 mil.), USA (123 mil.), Čínou (100 mil.).

V regionu Východní Asie a Pacifik je prognózován silný nárůst meziregionálních výjezdů i příjezdů. Trendem bude cestovní ruch s rekreační (např. okružní plavby, potápění), fyzickou, duchovní a náboženskou motivací. Rozvoj příjezdového cestovního ruchu je však podmíněn zlepšením infrastruktury.

V regionu Jižní Asie je rozvoj cestovního ruchu limitován leteckým dopravním spojením do regionu i uvnitř něj. Za hlavní faktor rozvoje cestovního ruchu je považován nárůst investiční činnosti (zejména v Indii) a také lepší spolupráce zemí v regionu.

V případě regionu Blízký východ bude dominovat cestovní ruch zaměřený na národní dědictví, historii, kulturu a islámské tradice (především náboženský cestovní ruch). Vize upozorňuje na negativní faktory ovlivňující cestovní ruch v regionu - mezinárodní napětí a nepokoje, špatná image některých zemí, nízká úroveň hygieny, nedostatečná infrastruktura.

Region Afrika je považován za nestabilní, kde cestovní ruch nelze spolehlivě rozvíjet. Případný rozvoj cestovního ruchu je spatřován v ekoturistice a produktech orientovaných na dobrodružství (např. safari, rafting, trekking, krokodýlí farmy).

Cestovní ruch v regionu Amerika má být nejvíce ovlivněn ekonomickými faktory, předpokladem rozvoje jsou značné investice ve vyspělých i rozvíjejících se destinacích (např. tematické parky, hotely a další infrastruktura). Zároveň je očekávána vysoká dynamika v segmentu okružních plaveb (Karibik, Mexiko).

Podle Vize 2020 bude čelit evropský cestovní ruch (zejména cenové) konkurenci levnějších asijských i některých jihoevropských a východoevropských destinací a jejich výraznějším marketingovým kampaním. V důsledku zavedení eura a deregulace evropské letecké dopravy stoupá počet vnitroregionálních příjezdů (PALATKOVÁ, 2011).




Pro každý světový turistický region byla dále prognóza rozpracována podrobněji. V Evropě byla vydána studie Tourism 2020 Vision: Europe, která uvádí, že nejoblíbenější západoevropské destinace budou nahrazeny zeměmi střední a východní Evropy, ve kterých se bude neustále zvyšovat počet mezinárodních příjezdů. V roce 2020 by měl počet mezinárodních příjezdů ve střední a východní Evropě dosahovat 223 mil., zatímco v západní Evropě 185 mil. a v jižní Evropě 177 mil. Téměř jedna třetina návštěvníků Evropy si tedy vybere destinaci ve střední nebo východní Evropě. Hlavním důvodem „turistické exploze“ ve střední a východní Evropě je perfektní geografická poloha přímo mezi dvěma zdrojovými trhy - západní Evropou a Ruskem. Mezi další hlavní faktory podílející se na růstu cestovního ruchu budou výhodné ceny turistických produktů v tomto regionu.

Evropa zůstane nadále světovou destinací číslo jedna, počet mezinárodních příjezdů by se

měl zvýšit na 717 mil. v roce 2020, což znamená 3,1 % průměrný meziroční nárůst. Hnacím motorem růstu cestovního ruchu bude silná tendence k častějším zahraničním dovoleným, kdy se očekávají časté výjezdy mimo tradiční evropskou prázdninovou sezónu. Nejnavštěvovanější evropskou destinací zůstane Francie, následovat ji bude Španělsko, Velká Británie, Itálie a Rusko.

1.4.2 Současné trendy cestovního ruchu, volného času a rekreace

Vyšší příjmy a růst fondu volného času umožnily lidem více se zapojit do cestovního ruchu, cestovat na větší vzdálenosti a také častěji. Rostoucím trendem se stávají kratší, ale častější dovolené v průběhu celého roku. Lidé touží uniknout ze stereotypu každodenního života, zažít změnu prostředí, což jim umožňuje právě cestovní ruch (MATHIESON, WALL, 2006). Rozvoj cestovního ruchu je ovlivněn mohutným rozvojem dopravy a nástupem nových informačních technologií. Na dlouhé a střední vzdálenosti dominuje letecká doprava, na kratší vzdálenosti silniční doprava. Informační technologie (internet) zásadně změnily podobu cestovního ruchu a jeho distribučních cest (např. globální distribuční systémy, internetové rezervační systémy), což vede ke změnám chování zákazníků a k dalšímu zvyšování dostupnosti nabídek cestovního ruchu. Cestovní ruch se tak stává neodmyslitelnou součástí životního stylu a potřeb a je zároveň dostupnější stále většímu počtu lidí (RYGLOVÁ, BURIAN, VAJČNEROVÁ, 2011).

1.4.2.1 Trendy v cestovním ruchu ve světě a v Evropě

K. Ryglová, M. Burian a I. Vajčnerová (2011) a M. Palatková (2011) se zabývají novými trendy, které se v současné době projevují v cestovním ruchu:

➢ nabídka převažuje nad poptávkou – na trhu se objevuje stále více nabídek zajímavých

produktů cestovního ruchu, boj o zákazníky je pořád silnější a objednávky se více posunují k datu odjezdu,

➢ roste význam image destinací - vnímání destinací a ovlivnění rozhodovacího procesu výběru destinací je otázkou vnímání jejich image,

➢ hlavní požadavek pro cestovatele je bezpečnost destinace, v případě, že ji destinace

nemůže nabídnout, utrpí ztráty,




➢ ženy pociťují větší potřebu krátkodobých či víkendových cest, protože jsou stále častěji samy ekonomicky aktivní,

➢ zjednodušení a odstraňování bariér při cestování (např. národní kontroly),

➢ roste zájem o sebevzdělávání v různých typech zájezdových kurzů (např. kurzy golfu, potápění, jazykové kurzy),

➢ do popředí se dostávají otázky ochrany životního prostředí a udržitelnosti, vzrůstá poptávka po udržitelných produktech, projevuje se větší potřeba cestování z města do přírody,

➢ nastává rozvoj nových forem a produktů cestovního ruchu, ➢ dochází k rozvoji nezávislého cestování u stále většího počtu lidí a do vzdálenějších

destinací, ➢ cestovní ruch poroste v netradičních směrech, a to jih – sever a západ – východ, ➢ větší požadavek na zábavu a důraz na emocionálně silné a smysly podporující produkty

(např. tematické parky, adrenalinová zařízení), ➢ změna ekonomiky služeb na „ekonomiku zážitků“ - poskytnutí jedinečného zážitku

a osobní angažovanost klienta povede k potřebě diferenciace produktů cestovního ruchu.

Evropská komise cestovního ruchu (ETC – European Travel Commission) uvádí, že cestovní ruch prošel během posledních let významnými změnami, velmi rychle se vyvíjí a je stále více ovlivňován hlavními globálními trendy. Mezi nejvýznamnější trendy současného cestovního ruchu v Evropě patří:

➢ změna věkové struktury obyvatelstva, kdy dochází ke stárnutí populace a zvyšujícímu se podílu starších věkových skupin obyvatel, které se mohou díky kvalitní zdravotní péči, fondu volného času a finančnímu zabezpečení více účastnit cestovního ruchu,

➢ zvyšující se poptávka po kvalitních produktech cestovního ruchu, zdravotním, lázeňském a kulturním cestovním ruchu,

➢ s rozvojem nízkonákladových leteckých společností se zvýší dostupnost letecké přepravy pro širší okruh lidí (nové cílové skupiny) a dojde ke změnám navštěvovaných destinací v Evropě,

➢ častější individuální cesty, protože roste počet lidí, kterým nevyhovuje tradiční dovolená a hledají neobvyklé a autentické zážitky, a také nárůst cest do „neobjevených destinací“,

➢ vzrůstající počet dovolených mimo letní sezónu a letní destinace budou častěji navštěvovány v průběhu celého roku,

➢ internet a rozvoj informačních technologií bude hrát výraznou roli v distribuci a prodeji

produktů a služeb cestovního ruchu, možnosti vyhledání širokého spektra informací o destinacích předem zvýší znalosti a očekávání návštěvníků,

➢ vzrůstající poptávka po udržitelném cestovním ruchu [54].

Podoba cestovního ruchu se postupem času mění. Ve druhé polovině 20. století začal dominovat v ekonomicky rozvinutých zemích masový cestovní ruch, k jeho největšímu rozvoji došlo v 60. a 70. letech 20. století. Masový cestovní ruch představuje masovou spotřebu se standardizovanými produkty (HALL, 1998). Zahrnuje cestování velkých skupin návštěvníků, využívání hromadných ubytovacích a stravovacích zařízení, dopravních prostředků. Pro masový cestovní ruch je typická vysoká koncentrace návštěvníků v některých destinacích (např. přímořské, lázeňské, městské).




V současnosti se v cestovním ruchu projevuje ve stále větší míře trend v podobě post-fordistického cestovního ruchu, označovaného také jako postmoderní cestovní ruch. Post-fordistický cestovní ruch je posunem od masového cestovního ruchu. V této souvislosti se také používá termín individuální cestovní ruch, jehož typickými aktivitami jsou např. pěší turistika, agroturismus, cykloturistika (PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002). Post-fordistický cestovní ruch se projevuje specializací a velkým rozsahem produktů, významným aspektem je také individuální a netradiční cestování. Mnoho turistů odmítlo standardní hromadné zájezdy a dali přednost dovolené, která odpovídá jejich touze po vzdělání, dobrodružství, zábavě, bližšímu „pohledu“ na navštívené destinace, autenticitě, ekologicky šetrným formám cestovního ruchu. Tito turisté mají vlastní představu o trávení neorganizované dovolené podle svého přání (HALL, 1998).

G. Wall a A. Mathieson (2006) přicházejí s označením nový turista (new tourist), který se

zásadně odlišuje od masových turistů a je hnací silou „alternativního“ cestovního ruchu

Další posun ve vývoji cestovního ruchu představuje post-turista, který je označován jako „produkt“ postmoderní doby. S. Horner a J. Swarbrooke (2003) popisují post-turisty jako lidi,

kteří si přímo libují v neautentičnosti. Post-turista žije v době masové komunikace a informačních technologií, které mu umožňují značným rozsahem informací volit svou dovolenou. Dává najevo, že neexistuje autentický produkt cestovního ruchu a pokládá předstírané události za to, čím skutečně jsou. Například si uvědomuje, že vzhledově autentická rybářská vesnice by nemohla existovat bez příjmů z cestovního ruchu. Cestovní ruch je pro něj hrou, post-turista má potěšení z množství her, které může hrát a klidně přestupuje z jedné kategorie do druhé, cestovní ruch vnímá jako další aspekt jeho postmoderního životního stylu. Například se rozhodne putovat pěšky jižní Afrikou, ale další rok zvolí masovou rekreaci ve známé přímořské destinaci. Svou neochotou začlenit se do určitého typu nebo segmentu představuje velkou výzvu pro odvětví cestovního ruchu.

1.4.2.2 Trendy v cestovním ruchu v České republice

K. Ryglová, M. Burian a I. Vajčnerová (2011) a K. Ryglová (2009) se také zaměřují na současný vývoj cestovního ruchu v České republice:

➢ zvyšují se veřejné výdaje na propagaci krajů i České republiky jako celku, kraje se soustředí na vlastní propagaci a podporu cestovního ruchu, státní agentura CzechTourism

stanovuje turistické regiony, ➢ propagace České republiky jako bezpečné destinace, ➢ vznikají nové strategické dokumenty (rozvojové strategie) k cestovnímu ruchu na úrovni

státu, krajů i mikroregionů, ➢ zvyšují se investice do cestovního ruchu z fondů EU, ➢ větší důraz je kladen na regionální aspekty a rozvoj cestovního ruchu v regionech, ➢ stoupá podpora regionálních sdružení (např. vznik turistických informačních center), ➢ zvyšuje se lůžková kapacita (především v Praze), ➢ snižuje se počet „kamenných“ cestovních kanceláří a agentur a stoupá význam virtuálních

cestovních kanceláří a agentur, ➢ specializace činností cestovních kanceláří a užší zaměření na produkt cestovního ruchu,




➢ zvyšuje se účast zahraničních společností na rozvoji cestovního ruchu (např. American Express, Hilton, převzetí některých českých společností), které přinášejí nové koncepty (např. franchising1),

➢ roste tlak na dostupnost informací, které se stávají klíčovým faktorem úspěchu, ➢ změny spotřebitelského chování v cestovním ruchu – např. rostoucí náročnost zákazníků

(cizinců i českých občanů) na rozsah a kvalitu poskytovaných služeb, rostoucí výdaje domácností na cestovní ruch, trend zájezdů „last minute“, rostoucí podíl letecké dopravy při cestách do zahraničí,

➢ rozvíjejí se nové specifické formy cestovního ruchu.

K. Ryglová (2009) dále uvádí, co je hlavní příčinou pokračujícího pozitivního trendu v rozvoji cestovního ruchu v České republice:

▪ růst fondu volného času, ▪ změny v životním stylu u větší části obyvatelstva, ▪ růst mobility, odstraňování bariér volného pohybu osob mezi státy, ▪ nové nároky na způsob cestování.

Zdroj: NOVÉ FORMY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE, Diplomová práce Lenka Hromková, Brno 2012

1.4.3 Statistická data návštěvnosti a vývoje cestovního ruchu

1.4.3.1 Česká republika

Podle odhadu společnosti STEM/MARK, která realizovala výzkum „Příjezdový cestovní ruch“, navštívilo v roce 2016 Českou republiku téměř 31,1 mil. zahraničních účastníků cestovního ruchu. Z toho tvořilo 16,2 mil. jednodenních návštěvníků, tj. těch, těch navštíví danou lokalitu, ale nepřespávají zde. Dalších 12,2 mil. byli zahraniční turisté, tj. návštěvníci, kteří v daném regionu přespí v hromadném či individuálním zařízení a 2,6 mil. bylo tranzitujících návštěvníků, kteří lokalitou pouze projíždějí. Ve srovnání s rokem 2015 tak vzrostl počet zahraničních účastníků cestovního ruchu o 3,3 mil. (tj. o 11,7 %).

Zahraniční návštěvníci utratili v roce 2016 odhadem celkem 228 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2015 tak vzrostly jejich celkové výdaje o 22 mld. Kč (tj. o 10,5 %).

Z toho v roce 2016:

➢ 106 mld. Kč vynaložili před cestou / pobytem (47 %) a 122 mld. Kč vynaložili během cesty / pobytu (53 %).

1franchising = forma podnikání, kdy podnikatel koupí franšízovou licenci od franšízové společnosti a stává se tak jejím partnerem, podnikajícím pod jejím jménem na trhu již zavedeném a může využívat všech výhod, které tato společnost v souvislosti s podnikáním poskytuje (PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002, s. 90)




➢ 24,5 mld. Kč (10,7 %) utratili jednodenní návštěvníci, 201,5 mld. Kč (88,2 %) utratili zahraniční turisté a 2,4 mld. Kč (1,0 %) tranzitující návštěvníci.

➢ Hlavními důvody návštěvy České republiky jsou především nákupy (42 %) a dovolená (32 %). Struktura podle důvodu návštěv je výrazně ovlivněna typem návštěvníka i ročním obdobím.

Souhrn za všechny návštěvníky

Praha je dlouhodobě atraktivní pro třetinu všech návštěvníků, jednodenní návštěvníci poté navštěvují především místa v blízkosti hranic, jako jsou horské oblasti. Nákupnímu cestovnímu ruchu dominují místa v blízkosti větších hraničních přechodů (Aš, Folmava, Hodonín, Chomutov, Cheb). Výzkum udává, že pro turisty leží těžiště zájmu stále dominantně v Praze (74 %). S odstupem následují Brno (5 %), Český Krumlov (3 %), Karlovy Vary (3 %), Plzeň (3 %) a dále lázeňská a turisticky zajímavá místa. S roční sezónou se mění preference v typu

navštíveného místa. V létě převládají místa bohatá na památky a přírodní krásy, v zimě jsou lákadlem české hory. Výzkum také uvádí, že více než 9 z 10 všech návštěvníků bylo s návštěvou České republiky velmi spokojeno (65 %) či spíše spokojeno (30 %). Více než 4/5 všech návštěvníků neshledaly při své návštěvě také žádná negativa. „Pokud byly uváděny některé důvody nespokojenosti, pak se jednalo zejména o infrastrukturu a stav silnic, jazykovou nevybavenost, přístup obyvatel a ceny vybraných služeb,“ uzavírá Markéta Vogelová, ředitelka Institutu turismu.

Naprostou většinu účastníků cestovního ruchu České republiky tvoří obyvatelé sousedních států – je jich sedm z deseti. Většina jich přijíždí z Německa (40 %), Slovenska (12 %), Rakouska (9 %) či Polska (9 %). Ve srovnání s loňským rokem nedošlo v tomto trendu

k žádným významným změnám.

Turisté s alespoň jedním přenocováním

Na více dní přijíždí do České republiky (a přespí zde) opět nejvíce Němců (16 %). Dále jsou to Italové (8 %), obyvatelé Velké Británie (8 %), Slováci (8 %), Francouzi (5 %), Američané (4 %) a Španělé (4 %). „V průběhu let 2011 až 2016 postupně rostl podíl Italů, nyní patří Italům 2. příčka v návštěvnosti. Ve srovnání s rokem 2015 také vzrostl podíl Britů. V letech 2011 až 2013 postupně rostl podíl Rusů (ze 4 na 10 %), v roce 2014 se nárůst zastavil a od roku 2015 jejich podíl klesá. Nyní patří Rusům s necelými 4 % celkově 9. místo,“ doplňuje Markéta Vogelová. Vývoj návštěvnosti v průběhu roku podle národnosti je značně rozkolísaný. Italové a Němci k nám přijeli hlavně v zimních měsících; v letních měsících k nám míří více turistů ze vzdálenějších destinací.

Zdroj: NOVÉ FORMY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE,

Diplomová práce Lenka Hromková, Brno 2012




Hosté a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních za celou ČR

Tabulka č. 4: Hosté v HUZ za ČR

Hosté celkem v tom Přenocování

celkem rezidenti nerezidenti

2012 15 098 817 7 451 773 7 647 044 43 278 457

2013 15 407 671 7 555 806 7 851 865 43 308 279

2014 15 587 076 7 491 191 8 095 885 42 946 929

2015 17 195 550 8 488 637 8 706 913 47 093 906

2016 18 388 853 9 067 413 9 321 440 49 696 957

Tabulka č. 5: Přenocování v HUZ za ČR

Přenocování celkem

v tom Průměrný počet

přenocování (noci)

v tom

rezidenti nerezidenti rezidenti nerezidenti

2012 43 278 457 21 484 472 21 793 985 2,9 2,9 2,8

2013 43 308 279 21 163 383 22 144 896 2,8 2,8 2,8

2014 42 946 929 20 836 817 22 110 112 2,8 2,8 2,7

2015 47 093 906 23 807 391 23 286 515 2,7 2,8 2,7

2016 49 696 957 25 428 808 24 268 149 2,7 2,8 2,6

Zdroj: Veřejné databáze ČSU

Údaje o hostech a přenocování za Českou republiku za rok 2016 lze shrnout následovně: *rekordní rok; *téměř 50 mil přenocování; *domácí: výrazný růst ø +7%*; *domácí: u všech krajů + hodnoty;

*cizinci: ø +3,5%* (*index 2016/15); *cizinci: jen 2 kraje minus hodnoty; Praha - cizinci 2/3 ČR

Obrázek č. 6: Údaje o hostech a přenocování za ČR

Česká republika 2016 → dobrý růst

ČR celkem: 18,4 mil ubyt. hostů + 6,9%

index 2016/15

Praha+KK8 mil hostů + 10,1%

43,7% ČRPraha 7,1 mil 38,5% ČR

Morava3,8 mil hostů + 6,7%

20,4% ČR

Čechy6,6 mil hostů + 6,1%

35,8% ČR




1.4.3.2 Morava

Údaje o hostech a přenocování za Moravu za rok 2016 lze shrnout následovně: *rekordní, dobrý rok; *téměř 10 mil přenocování celkem; *tj. 20% ČR, 30% u DCR, 8% ACR;

*domácí: výrazný růst ø +6-7%*(*index 2016/15); *domácí: všechny kraje + hodnoty;

*cizinci: rozmezí široké + 10% až -3%*; *cizinci: pouze Moravskoslezském kraji nevykázal růst*

Obrázek č. 7: Údaje o hostech a přenocování za Moravu

Morava 2016 → rekordní růst

Morava celkem: 3,8 mil ubyt. hostů + 6,7%

9,6 mil přenocování + 6,0%

601 tis. hostů + 9,8%1 932 477 přenocování + 8,6%

ø počet nocí 3,2

1 646 tis. hostů + 7,2%3 293 268 přenocování + 7,2%

ø počet nocí 2,0

687 tis. hostů + 3,9%2 055 406 přenocování + 2,2%ø počet nocí 3,0

823 tis. hostů + 6,2%2 363 808 přenocování + 6,0%

ø počet nocí 2,9

index 2016/15

1.4.3.3 Východní Morava

Údaje o hostech a přenocování za Východní Moravu za rok 2016 lze shrnout následovně: * rekordní, dobrý rok; *2,055 mil přen. celkem – rekord; *686 tis. hostů celkem – rekord;

* domácí: růst hostů +3,1%*(*index 2016/15); *domácí: růst přenoc.+2,3%*;

*cizinci: růst hostů +8,1%*; *cizinci: růst přenoc. +1,7%*

Obrázek č. 8: Údaje o hostech a přenocování za Východní Moravu

Východní Morava 2016 → rekordní růst

Východní Morava celkem: 3,8 mil ubyt. hostů + 6,7%

9,6 mil přenocování + 6,0%

687 tis. hostů + 3,9%

2 055 406 přenocování + 2,2%

index 2016/15

Zdroj: prezentace Výsledky a trendy návštěvnosti Zlínského kraje a dalších krajů v roce 2016




1.4.4 Statistická data návštěvnosti turistické oblasti Valašsko

V této kapitole předkládáme statistické údaje převzaté z veřejné databáze ČSÚ.

Počet a kapacity hromadných ubytovacích zařízení v turistické oblasti Valašsko za rok 2016

Tabulka č. 6: Počet a kapacity v HUZ za TO Valašsko za r. 2016

Počet zařízení Pokoje Lůžka Místa pro stany

a karavany

2012 175 3 091 9 163 710

2013 175 3 107 9 158 655

2014 164 3 001 8 809 695

2015 164 3 026 8 848 655

2016 164 2 938 8 545 625

Tabulka ukazuje mírný pokles také u počtu zařízení, pokojů, lůžek a snižují se také místa pro stany a karavany.

Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v turistické oblasti Valašsko

v časové řadě

Tabulka č. 7: Počet hostů v HUZ za TO Valašsko v časové řadě

Hosté celkem v tom Přenocování

celkem rezidenti nerezidenti

2012 198 011 176 173 21 838 512 791

2013 202 920 180 543 22 377 499 339

2014 204 258 178 790 25 468 499 262

2015 244 187 209 413 34 774 570 545

2016 245 486 207 060 38 426 554 331

Počet hostů ukazuje na mírný nárůst, ale u rezidentů dochází k mírnému poklesu, naopak přibylo nerezidentů.

Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v turistické oblasti Valašsko

v časové řadě

Tabulka č. 8: Počet přenocování v HUZ za TO Valašsko v časové řadě


v tom Průměrný počet

přenocování (noci)

v tom

rezidenti nerezidenti rezidenti nerezidenti

2012 512 791 463 312 49 479 2,6 2,6 2,3

2013 499 339 446 403 52 936 2,5 2,5 2,4

2014 499 262 436 082 63 180 2,4 2,4 2,5

2015 570 545 501 550 68 995 2,3 2,4 2,0

2016 554 331 482 141 72 190 2,3 2,3 1,9




Tato tabulka ukazuje opačné údaje – počet přenocování rezidentů je nižší oproti nerezidentům. Oproti roku 2012 také stále klesá počet nocí, které tu návštěvníci stráví.

Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v turistické oblasti Valašsko za rok

2016

Tabulka č. 9: Počet hostů v HUZ za TO Valašsko za r. 2016

Hosté celkem v tom

rezidenti nerezidenti

Hromadná ubytovací zařízení celkem 245 486 207 060 38 426

v tom

Hotel ***** . . .

Hotel, motel, botel **** 46 643 38 025 8 618

Hotel, motel, botel *** 73 305 61 434 11 871

Hotel, motel, botel ** 31 762 24 364 7 398

Hotel, motel, botel * i.d. i.d. i.d.

Hotel garni ********** i.d. i.d. i.d.

Penzion 34 984 30 445 4 539

Kemp 9 687 8 693 994

Chatová osada 1 979 1 879 100

Turistická ubytovna 7 083 6 688 395

Ostatní HUZ 22 863 21 746 1 117

Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v turistické oblasti Valašsko

za rok 2016

Tabulka č. 10: Počet přenocování v HUZ za TO Valašsko za r. 2016


v tom Průměrný počet přenocování

(noci) rezidenti nerezidenti

Hromadná ubytovací zařízení celkem 554 331 482 141 72 190 2,3

v tom

Hotel ***** . . . .

Hotel, motel, botel **** 91 430 72 996 18 434 2,0

Hotel, motel, botel *** 149 557 127 862 21 695 2,0

Hotel, motel, botel ** 67 442 55 776 11 666 2,1

Hotel, motel, botel * i.d. i.d. i.d. i.d.

Hotel garni ********** i.d. i.d. i.d. i.d.

Penzion 81 479 73 550 7 929 2,3

Kemp 22 586 20 157 2 429 2,3

Chatová osada 5 161 4 847 314 2,6

Turistická ubytovna 20 005 19 176 829 2,8

Ostatní HUZ 83 328 80 795 2 533 3,6




Seznam ubytovacích zařízení v turistické oblasti Valašsko

Tabulka č. 11: Seznam ubytovacích za TO Valašsko

Název Adresa Kategorie Počet pokojů

HOTEL EROPLÁN Rožnov pod Radhoštěm, Horní Paseky 451

Hotel **** 11 až 50

HOTEL AGH Rožnov pod Radhoštěm, Nerudova 142

Hotel **** 11 až 50

HOTEL HORAL Rožnov pod Radhoštěm, Radhošťská 1691

Hotel **** 11 až 50

ENERGETIC WELLNESS

RESORT

Rožnov pod Radhoštěm, Rekreační 1037

Hotel **** 51 až 100

HOTEL IN SPIRIT Rožnov pod Radhoštěm, Pivovarská 6

Hotel *** 11 až 50

HOTEL ABÁCIE Valašské Meziříčí, U Abácie 491 Hotel **** 11 až 50

SPA HOTEL LANTERNA Velké Karlovice 659 Hotel **** 51 až 100

GRANDHOTEL TATRA Velké Karlovice, Na Mikulcově 505 Hotel **** 51 až 100

HOTEL TANEČNICA Prostřední Bečva 158 Hotel *** 11 až 50

HOTEL MESIT Horní Bečva 316 Hotel *** 11 až 50

HOTEL BEČVA Horní Bečva 488 Hotel *** 11 až 50

ENDEMIT BOUTIQUE HOTEL

& SPA Horní Bečva 1029 Hotel **** 51 až 100

HOTEL SIRÁKOV Liptál 409 Hotel *** 11 až 50

HORSKÝ HOTEL PERMONÍK Nový Hrozenkov, Vranča 311 Hotel *** 11 až 50

HORSKÝ HOTEL PORTÁŠ Nový Hrozenkov 244 Hotel *** 11 až 50

HOTEL RELAX Rožnov pod Radhoštěm, Lesní 1689

Hotel *** 51 až 100

HOTEL APOLLO Valašské Meziříčí, Krásno nad Bečvou, Křižná 184

Hotel *** 11 až 50

HORSKÝ HOTEL BABSKÁ Velké Karlovice E278 Hotel *** 11 až 50

HORSKÝ HOTEL SOLÁŇ Velké Karlovice 339 Hotel *** 51 až 100

WELLNESS HOTEL HORAL Velké Karlovice 583 Hotel *** 11 až 50

HOTEL MAGISTR Vsetín, Dolní náměstí 345 Hotel *** 11 až 50

HOTEL NOVÁ RADNICE Vsetín, Horní náměstí 29 Hotel *** 11 až 50




HOTEL VSACAN Vsetín, Žerotínova 1114 Hotel *** 11 až 50

HOTEL BRITANNIA Vsetín, Žerotínova 923 Hotel *** 10 a méně

HORSKÁ CHATA VSÁCKÝ CÁB

Vsetín, Vsetín 957 Hotel *** 11 až 50

HOTEL TATRANKA Bystřička Hotel ** 11 až 50

HORSKÝ HOTEL RADEGAST Dolní Bečva 287 Hotel ** 11 až 50

RANČ U ZVONU Francova Lhota Hotel ** 11 až 50

HOTEL DUO Horní Bečva 216 Hotel ** 51 až 100

HORSKÝ HOTEL MARTIŇÁK Horní Bečva 400 Hotel ** 11 až 50

HOTEL CHERRY Horní Bečva 470 Hotel ** 11 až 50

HOTEL STADION Rožnov pod Radhoštěm, Pod strání 2268

Hotel ** 11 až 50

HOTEL GALIK Velké Karlovice 875 Hotel ** 11 až 50

HOTEL POD JAVOREM Velké Karlovice 943 Hotel ** 11 až 50

HOTELOVÝ DŮM KAMU Vsetín, Josefa Sousedíka 1432 Hotel ** 51 až 100

HORSKÝ HOTEL ČARTÁK Hutisko-Solanec, Solanec pod

Soláněm 186 Hotel * 11 až 50

TURIST HOTEL EURO +

KARAVAN KEMP

Hutisko-Solanec, Solanec pod

Soláněm 620 Hotel * 11 až 50

HORSKÝ HOTEL KOHÚTKA Nový Hrozenkov 241 Hotel * 11 až 50

HOTEL LIDOVÝ DŮM Nový Hrozenkov 448 Hotel * 11 až 50

HOTEL LÚKA SOLÁŇ Velké Karlovice 211 Hotel * 11 až 50

HOTEL SPORT Vsetín, U Bečvy 2051 Hotel * 11 až 50

LIBUŠIN HOTEL MAMĚNKA Prostřední Bečva, Pustevny Hotel garni 11 až 50

HOTEL BEČVA Rožnov pod Radhoštěm, Meziříčská 1652

Hotel garni 51 až 100

PENZION U URBANŮ Bystřička 181 Penzion 10 a méně

RESTAURACE NA NOVÉ Bystřička 44 Penzion 10 a méně

PENSION U BLINKŮ Dolní Bečva 10 Penzion 10 a méně




PENZION ROZPITÉ Dolní Bečva 106 Penzion 11 až 50

PENZION BESKYD Dolní Bečva 190 Penzion 10 a méně

PENZION AMOS Dolní Bečva 229 Penzion 10 a méně

KOLIBA POD HORŮ Dolní Bečva 35 Penzion 10 a méně

PENZION PULČÍNSKÉ SKÁLY Francova Lhota, Pulčín 22 Penzion 10 a méně

PENSION FORTUNA Halenkov 318 Penzion 10 a méně

HOTEL LIDOVÝ DŮM Halenkov 385 Penzion 10 a méně

PENZION NA PARNÍ PILE Halenkov 752 Penzion 10 a méně

PENZION POD PŘEHRADOU Horní Bečva 176 Penzion 11 až 50

PENSION CHATA NA LŮKÁCH Horní Bečva 296 Penzion 10 a méně

PENZION STARÉ ČASY Horní Bečva 367 Penzion 10 a méně

PENZION U SACHOVY

STUDÁNKY Horní Bečva 556 Penzion 11 až 50

CHATA BARBORKA Horní Bečva 988 Penzion 11 až 50

PENZION U PŘEHRADY Horní Bečva 996 Penzion 11 až 50

KOLIBA U SPLAVU - HOVĚZÍ Hovězí 89 Penzion 10 a méně

RESTAURACE U

POKORNÝCH Huslenky 441 Penzion 10 a méně

PENSION EVA Hutisko-Solanec, Solanec pod

Soláněm 19 Penzion 11 až 50

PENSION U HROMADŮ Janová 72 Penzion 10 a méně

RESTAURACE A PENZION U

BUNDÁRŮ Krhová 13 Penzion 10 a méně

PENZION U BUŠŮ Malá Bystřice 5 Penzion 10 a méně

PENZION VINIUM Rožnov pod Radhoštěm, Dolní Paseky 55

Penzion 11 až 50

PENZION POD RADHOŠTĚM Rožnov pod Radhoštěm, Frenštátská 124

Penzion 10 a méně

DVŮR NA HRADISKU Rožnov pod Radhoštěm, Hradisko 431

Penzion 10 a méně

HOTEL A PENZION EL

GRECO

Rožnov pod Radhoštěm, Hradišťko 285

Penzion 11 až 50




UBYTOVÁNÍ U CVEČKŮ Rožnov pod Radhoštěm, Karlova 2326

Penzion 10 a méně

PENZION JANOŠTÍK Rožnov pod Radhoštěm, Ostravská 375

Penzion 11 až 50

HOTEL KORUNA Rožnov pod Radhoštěm, Palackého 455

Penzion 10 a méně

PENSION DUŠNÁ Růžďka 55 Penzion 10 a méně

PENZION NA BAŘINÁCH Valašská Bystřice 281 Penzion 10 a méně

PENZION VALAŠKA Valašská Bystřice 348 Penzion 10 a méně

PENZION NA HŘIŠTI Valašská Bystřice 614 Penzion 10 a méně

HORSKÁ CHATA ANTARIK Valašská Senice 1E Penzion 11 až 50

PENZION REICHOVA VILA Valašské Meziříčí, Krásno nad Bečvou, Zašovská 319

Penzion 11 až 50

ZÁMECKÝ PENZION Valašské Meziříčí, Komenského 1 Penzion 11 až 50

PENZION TK DEZA Valašské Meziříčí, Kouty 26 Penzion 11 až 50

PENZION ZAFÚKANÉ Velké Karlovice, Malé Karlovice

983 Penzion 10 a méně

PENZION U DORŇÁKŮ Velké Karlovice 132 Penzion 11 až 50

CHATA MILOŇOVÁ Velké Karlovice 18 Penzion 10 a méně

PENSION PEPICENTRUM Velké Karlovice 450 Penzion 10 a méně

PENSION POHODA Velké Karlovice 541 Penzion 10 a méně

PENSION ŠKOLKA Velké Karlovice 548 Penzion 11 až 50

HOTEL POTOCKÝ Velké Karlovice 76 Penzion 10 a méně

PENSION GAUDEAMUS Velké Karlovice 765 Penzion 11 až 50

PENZION NA PLUSKOVCI Velké Karlovice 787 Penzion 10 a méně

PENZION TABAČKA Velké Karlovice 9 Penzion 11 až 50

DOLINKA UBYTOVÁNÍ Velké Karlovice 919 Penzion 11 až 50

U STAVINOHŮ Velké Karlovice 987 Penzion 10 a méně

RODINNÝ MINIPIVOVAR VALÁŠEK

Vsetín, Dolní Jasenka 190 Penzion 10 a méně




PENZION V HLUBOKÉ Vsetín, Hluboké 740 Penzion 10 a méně

HOTEL A RESTAURACE U

VYCHOPŇŮ Vsetín, Jasenice 596 Penzion 11 až 50

PENZION NA KRAJI LESA Valašské Meziříčí, Podlesí – Křivé 610

Penzion 11 až 50

KEMP RANČ BYSTŘIČKA Bystřička Kemp 11 až 50

KEMP POD LIPAMI Dolní Bečva, Pod Lipami 61 Kemp 10 a méně

AUTOKEMPINK U SPLAVU Hovězí, U splavu Kemp 11 až 50

KEMP SPORT Rožnov pod Radhoštěm, Pod strání 2268

Kemp 11 až 50

CAMPING ROŽNOV Rožnov pod Radhoštěm, Radhošťská 940

Kemp 51 až 100

AUTOKEMP MACHŮZKY Velké Karlovice Kemp 10 a méně

AUTOKEMP VSETÍN SEMETÍN Vsetín Kemp 10 a méně

CHATOVÁ OSADA POD HRÁZÍ Bystřička Chatová osada 11 až 50

REKREAČNÍ STŘEDISKO OBZOR

Bystřička 160 Chatová osada 10 a méně

BUNGALOVY EROPLÁN Rožnov pod Radhoštěm, Horní Paseky 310

Chatová osada 10 a méně

HORSKÁ CHATA MÍR Dolní Bečva 318 Turistická ubytovna

10 a méně

CHATA ŠUMNÁ PUSTEVNY Horní Bečva 224 Turistická ubytovna

11 až 50

UBYTOVACÍ SLUŽBY Horní Bečva 73 Turistická ubytovna

11 až 50

RELAXAČNÍ A TURISTICKÉ CENTRUM

Horní Lideč 292 Turistická ubytovna

10 a méně

U TYDLAČKŮ Hovězí 614 Turistická

ubytovna 11 až 50

UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ CELNICE

Huslenky 197 Turistická ubytovna

11 až 50

RS ZÁKOPČÍ Hutisko-Solanec, Hutisko 245 Turistická ubytovna

11 až 50

UBYTOVNA AKORD Kelč 549 Turistická ubytovna

10 a méně

TURISTICKÁ CHATA LUŽNÁ Lužná 14 Turistická ubytovna

10 a méně

CHATA JAVORKA Nový Hrozenkov 242 Turistická ubytovna

11 až 50

CHATA SPARTAK Nový Hrozenkov 243 Turistická ubytovna

11 až 50




UBYTOVNA-OBECNÍ ÚŘAD POZDĚCHOV

Pozděchov 215 Turistická ubytovna

10 a méně

CHATA BŮŘOV Valašská Bystřice 203 Turistická ubytovna

10 a méně

UBYTOVNA CALVER Valašské Meziříčí, Bynina 188 Turistická ubytovna

11 až 50

ATOM Velké Karlovice Turistická ubytovna

10 a méně

TURISTICKÁ CHATA KYČERKA

Velké Karlovice 273 Turistická ubytovna

10 a méně

RESTAURACE U MUZEA Velké Karlovice 285 Turistická ubytovna

10 a méně

U MOKROŠŮ Bystřička 250 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

10 a méně

REKREAČNÍ STŘEDISKO AUTOPAL

Dolní Bečva 3 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

11 až 50

UBYTOVNA SPORTSTADION Dolní Bečva 340 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

10 a méně

BUČINA REKREAČNÍ STŘEDISKO

Dolní Bečva 447 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

11 až 50

CHALUPA PECIVÁLKA Halenkov 313 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

10 a méně

REKREAČNÍ STŘEDISKO Horní Bečva, Rališka 595 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

10 a méně

HOTEL PEKÁRNY RALIŠKA Horní Bečva 179 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

11 až 50

REKREAČNÍ STŘEDISKO AŽD Horní Bečva 236 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

10 a méně

RETASO Horní Bečva 240 Ost. zařízení jinde

nespecifikovaná 51 až 100

DOMEK HRÁZNÉHO Horní Bečva 328 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

10 a méně

REKREAČNÍ CHATA BEČVICE Horní Bečva 380 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

10 a méně

REKREAČNÍ STŘEDISKO Horní Bečva 387 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

10 a méně

HORSKÉ STŘEDISKO VŠB TU OSTRAVA

Horní Bečva 528 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

11 až 50

REKREAČNÍ STŘEDISKO BEČVICE

Horní Bečva 529 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

11 až 50

BEČVA VILLA RESORT Horní Bečva 982 Ost. zařízení jinde

nespecifikovaná 11 až 50

CHALUPA U HANÁKŮ Horní Bečva 998 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

10 a méně

CHATA MORÁVIA NA SOLÁNI Hutisko-Solanec, Hutisko 88 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

11 až 50

HORSKÝ HOTEL MYACENTRUM


Soláněm 143

Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

11 až 50




REKREAČNÍ STŘEDISKO DDM KYJOV


Soláněm 22


11 až 50

HORSKÁ CHATA KAROLINKA Karolinka, Bzové 330 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

11 až 50

ODBORNÉ UČILIŠTĚ KELČ - DOMOV MLÁDEŽE

Kelč 1 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

11 až 50

PENZION IVANA Lešná 169 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

10 a méně

LETNÍ UBYTOVNA U ZAJÍČKA Loučka Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

10 a méně

ZO OS KOVO E-TECHNIK Prostřední Bečva, Kněhyně 200 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

10 a méně

REKREAČNÍ STŘEDISKO TOSKA

Prostřední Bečva 1 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

11 až 50

ŠKOLA V PŘÍRODĚ Prostřední Bečva 250 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

11 až 50

ŠKOLÍCÍ STŘEDISKO Rožnov pod Radhoštěm, Náměstí Míru 1268


11 až 50

DOMOV MLÁDEŽE Rožnov pod Radhoštěm, Zemědělská 1077


11 až 50

DOMOV MLÁDEŽE PŘI STŘEDNÍ ZEMĚDĚL. ŠKOLE

Rožnov pod Radhoštěm, Zemědělská 500


11 až 50

ČD UBYTOVNA NOCLEŽNA Valašské Meziříčí, Krásno nad Bečvou, Nádražní 545


10 a méně

ANASAM Valašské Meziříčí, Kouty 1433 Ost. zařízení jinde

nespecifikovaná 10 a méně

VZDĚLÁVACÍ A REKREAČNÍ STŘEDISKO

Velká Lhota 102 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

11 až 50

HORSKÝ HOTEL KYČERKA Velké Karlovice 788 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

11 až 50

CHALUPA U DANČÍ OBORY Velké Karlovice 995 Ost. zařízení jinde nespecifikovaná

10 a méně

1.4.5 Vývoj řízení cestovního ruchu na Valašsku

1.4.5.1 Historie řízení cestovního ruchu na Valašsku

V prvním období novodobé historie České republiky, byl výkon státní správy zajišťován prostřednictvím tehdejších okresních úřadů, kde spadala i agenda cestovního ruchu. Bylo tomu tak i na Valašsku, Okresní úřad Vsetín, referát územního rozvoje zajišťoval propagaci a

staral se o rozvoj cestovního ruchu pro oblast vymezenou správním obvodem okresu Vsetín. Referát zajišťoval marketing i propagaci, vydával propagační materiály, image publikace,

turistické průvodce apod. zajišťoval účast na veletrzích a výstavách cestovního ruchu.

Po zřízení krajských úřadů k datu 1. ledna 2001 a po ukončení činnosti okresního úřadů k datu

31. prosince 2002 přechází tato činnost včetně pracovníků na krajské úřady a na obce




s rozšířenou působností. Nicméně legislativně nebyla oblast cestovního ruchu pregnantně vymezena a tak výkon tuto oblast vykonávají krajské úřady i obce jako svou samosprávnou činnost ze svých rozpočtů. V některých městech s rozšířenou působností založili destinační organizace pro svou vymezenou oblast, ale Valašsko touto cestou nešlo a systémové řízení propagace a marketingu se vytratilo.

1.4.5.2 Vznik Centrály cestovního ruchu Východní Moravy

Ukázalo se, že řízení a organizace cestovního ruchu přes odbor Krajského úřadu Zlínského kraje je neoperativní a poměrně složitý a tak k datu 1. října 2007 vznikla Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o.p.s. (dále jen centrála) jako servisně-produkční společností se zaměřením na marketing v cestovním ruchu pro oblast Zlínského kraje.

Centrála začala systémově prezentovat a propagovat cestovní ruch pro území Zlínského kraje. Do její činnosti spadá hlavně reklamní činnost a marketing, příprava komunikačních strategií, public relations kampaně, pořádání výstav, veletrhů, přehlídek apod.

Rozmanitost a různorodost oblastí ve Zlínském kraji vedla k tomu, že se vznikly čtyři samostatné turistické oblasti – Slovácko, Kroměřížsko, Zlín a Luhačovicko a Valašsko. Tím bylo umožněno propagaci cíleně zaměřit na specifika jednotlivých oblastí, na jejich turistické cíle a atraktivity a tak podpořit zvýšení návštěvnosti.

Další oblastí činnosti centrály je příprava, koordinace a realizace rozvojových projektů na podporu cestovního ruchu a turistiky na území Zlínského kraje, včetně aktivit zaměřených k získání dotací, grantů a jiných zdrojů financování těchto projektů.

Mezi veřejným a soukromým sektorem v cestovním ruchu byla nastolena komunikace

s cílem významně napomoct k růstu konkurenceschopnosti území Zlínského kraje – Východní Moravy v cestovním ruchu.

1.4.5.3 Organizace propagace cestovního ruchu na Valašsku

Jak již bylo zmíněno, na Valašku destinační společnost nevznikla a ani nebyl stanoven klíčový zástupce pro komunikaci s centrálou. Postupem času vzniklo na území okresu Vsetín pět mikroregionů – Valašsko-Horní Vsacko, Hornolidečsko, Střední Vsetínsko, Valašskomeziříčsko-Kelečsko, Rožnovsko. Mikroregiony Valašskomeziříčsko-Kelečsko a

Rožnovsko kopírují správní obvody města Valašské Meziříčí a Rožnova pod Radhoštěm. Správní obvod Vsetína se rozpadl na mikroregiony tří - Valašsko-Horní Vsacko, Hornolidečsko, Střední Vsetínsko.

Za těchto podmínek byla cílené propagace a organizace propagace cestovního ruchu velmi

obtížná a náročná. Jediným možným řešením se jevilo založení či zřízení destinační organizace.




1.4.5.4 Rozvoj mikroregionů Valašska

I přes výše uvedenou nepříznivou situací v oblasti společné propagace Valašska mikroregiony

a později i Místní akční skupiny realizovaly samostatně řadu aktivit a projektů na podporu návštěvnosti. Zapojily se i obce a podnikatelé.

Tak např. vznikla řada nových Informačních center, a to zejména při turistických atraktivitách či u přírodních zajímavostí. Jsou to IC Zvonice - Soláň, Informační centrum Francova Lhota –

Pulčín a Informační centrum Horní Lideč.

Krásným počinem byla v roce 2014 realizace projektu „Společná propagace našeho valašského regionu". Realizátoři projektu nazvali „Valašsko moje" turistickou destinaci, která účelově vznikla pro tento projekt spojením území Hornovsacka a Rožnovska. Projekt

realizovaly na svém území dva zapsané spolky - Místní akční skupina Valašsko-Horní Vsacko a Místní akční skupina Rožnovska. Představili tuto krásnou oblast v plné kráse, vznikla celá řada propagačních materiálů a také webové stránky http://www.valasskomoje.cz/valassko-

moje. Bohužel území v projektu není vymezeno územím mikroregionů (chybí zde Vsetín – není členem MAS a mikroregion Valašskomeziříčsko-Kelečsko), a tak je z hlediska širší propagace obtížně využitelný.

1.4.5.5 Vznik Destinační společnosti Valašsko

Počátkem roku 2017 v návaznosti na Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 – 2020, v návaznosti na Aktualizaci Programu rozvoje cestovního ruchu Zlínského kraje na období 2014 – 2020 a zejména v návaznosti na dokument Návrh organizace cestovního ruchu (destinačního managementu) ve Zlínském kraji vzniká Destinační společnost Valašsko, která je organizačně začleněna do již stávajícího Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko.

Prostřednictvím dokumentu Aktualizace Programu rozvoje cestovního ruchu Zlínského kraje na období 2014 – 2020 Zlínský kraj jasně deklaroval svůj záměr vybudovat systém organizace a řízení cestovního ruchu v Zlínském kraji. Z hlediska budoucnosti je takovýto krok klíčový pro

další rozvoj cestovního ruchu a tedy i následné prosperity souvisejících ekonomických subjektů.

1.5 Analýza konkurence

1.5.1 Analýza konkurence z pohledu geografického

➢ Valašsko – rozmanitá příroda, tradice, folklor, gastronomie, silní investoři v oblasti

cestovního ruchu, kteří v současné době vytváří velmi silný brand přirozené turistické destinace, v posledních letech výrazná medializace regionu – natáčení filmů a seriálů.

http://www.valasskomoje.cz/valassko-moje

http://www.valasskomoje.cz/valassko-moje




➢ Slovácko – pravidelné otevírání vinařských sklepů, spolupracující vinaři, síť cyklostezek ve vinohradech, menší tradiční gastro akce, fenomén slovácké Toskánsko, přístav Petrov v návaznosti na Baťův kanál.

➢ Kroměřížsko – dosud málo využitý potenciál, vše v omezené míře funguje díky obrovskému potenciálu kulturního dědictví a zápisu na Seznam UNESCO, velké státní investice do památek, pomalu se rozjíždí soukromý sektor, větší rozvoj komplikují nevyřešené otázky členění na lokality Kroměřížsko a Hostýnsko.

➢ Zlínsko a Luhačovicko – funkcionalistické krajské město Zlín, secesní architektura Luhačovic, tradice a folklor jižního Valašska, honosné zámky, hrady, plavby po Baťově kanálu, prolínají se zde tradice tří etnografických kultur – Valašska, Hané a Slovácka.

1.5.2 Analýza konkurence z pohledu hlavních produktů Valašska

➢ Folklor, tradice – konkurenční destinace: Slovácko, Kroměřížsko (UNESCO), Haná, Jižní Morava, Vysočina, Pardubický kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj

➢ Gastronomie – konkurenční destinace: Slovácko, Jižní Morava, Haná

➢ Turistické atraktivity – konkurenční destinace: Slovácko, Zlínsko a Luhačovicko (Baťův kanál)

➢ Celoroční nabídka aktivit – Valašsko nemá v tomto směru na Moravě konkurenci. Bike resort Valašsko je uznávanou kultovní destinací. Celoroční nabídku aktivit doplňují v zimním období mnohé lyžařské areály a strojově upravované běžecké stopy. Silní investoři v oblasti cestovního ruchu na Valašsku doplňují nabídku doprovodnými službami cestovního ruchu – wellness centra apod.

1.6 Charakteristika nabídky a potenciálu cestovního ruchu turistické oblasti Valašsko

Valašsko bývá často spojované jen s lidovou architekturou. Ano, v rožnovském skanzenu skutečně najdete největší soubor lidových staveb u nás, ale dědictví zdejších památek je mnohem pestřejší. Jsou tu například zajímavé zámky, stavby Dušana Jurkoviče na Pustevnách nebo navštěvovaná socha Radegasta. Asi největšími poklady valašské přírody jsou překrásné lesy s tak vzácnými obyvateli jako jsou vlk, medvěd a rys. Nemusíte se nijak bát, tato zvířata jsou tak vzácná, že je s největší pravděpodobností ani nezahlédnete – při velkém štěstí možná jejich stopy. Ale typická valašská krajina to je především mozaika lesů, luk, pastvin a dřevěnic zasazených ve stráni. Vedle zajímavých muzeí můžete na Valašsku obdivovat umění řady lidových výrobců, nebo navštívit světově proslulou valašskomeziříčskou gobelínku. S lidovými tradicemi a folklórem se můžete po celém Valašsku setkat od jara až do zimy. A nechybí tu ani sportovní, společenské a duchovní akce. A jestli rádi odpočíváte aktivně, pak si určitě přijdete na své, ať už patříte k pěším turistům, cykloturistům, příznivcům jezdectví, koupání, golfu, horolezectví, houbaření, nebo ožíváte s příchodem prvních mrazů a sněhu a patříte k milovníkům sjezdovek, běžek a snowboardu.




Zdroj: //www.vychodni-morava.cz/lokalita/20/valassko

1.6.1 Přírodní zajímavosti, přírodní bohatství

1.6.1.1 Chráněná krajinná oblast Beskydy

Chráněná krajinná oblast Beskydy se rozkládá v členité hornatině Vnějších Západních Karpat, zaujímá téměř celé území Moravskoslezských Beskyd, podstatnou část Vsetínských vrchů a moravskou část Javorníků tvořících hranici se Slovenskem. Zde na ni bezprostředně navazuje CHKO Kysuce.

Vyhlášení CHKO: 5. března 1973 výnosem MK ČSR č. j. 5373/1973

Rozloha: 116 000 ha (podle vyhlášky); 119 696 ha (podle GIS)

Nadmořská výška: 350 m (Zubří); 1323 m (Lysá hora)

Lesnatost: 71 %

Územní vymezení: kraj Moravskoslezský a Zlínský (okres Nový Jičín, Frýdek- Místek a Vsetín)

Sídlo správy: Rožnov pod Radhoštěm

CHKO Beskydy je svou rozlohou největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména původní horské pralesovité porosty s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy a rovněž mimořádná estetická hodnota a pestrost ojedinělého typu krajiny vzniklého historickým soužitím člověka s přírodou v tomto území.

Zdroj: http://nature.hyperlink.cz/Beskydy/

http://nature.hyperlink.cz/Beskydy/vyhlasky/vynos-5373-73.pdf

http://nature.hyperlink.cz/Beskydy/




Obrázek č. 9: Mapa CHKO Beskydy

Národní přírodní rezervace (NPR)

Je nejvýznačnější kategorií ochrany maloplošných území. Poskytuje ochranu

v mezinárodním nebo národním měřítku unikátním přírodním ekosystémům s vzácnými a ohroženými organismy i anorganickými fenomény.

➢ Národní přírodní rezervace Pulčín – Hradisko

Území NPR tvoří Pulčínské skály spolu s vrcholem Hradisko (773 m n. m.) včetně jeho prudkých svahů a dalších v lese ukrytých skalních útvarů. Rezervace je situována v jihozápadní části horského pásma Javorníků (podcelek Makytská hornatina, okrsek Pulčínská pahorkatina), v blízkosti průlomového údolí řeky Senice (Lomensko), kterým jsou Javorníky odděleny od Vizovické vrchoviny. Celková výměra: 72,73 ha. Předmět ochrany: Posláním rezervace je ochrana význačných skalních útvarů - největšího skalního města v pískovcích moravské části Karpat, které je tvořeno drobnými i rozsáhlými skalními stěnami, bloky, kamenným mořem, sutěmi a dalšími pseudokrasovými jevy. V části lesních porostů je zachována přirozená druhová skladba.

➢ Národní přírodní rezervace Radhošť

Území národní přírodní rezervace Radhošť představuje komplex listnatých i jehličnatých lesních porostů, které zaujímají velmi prudké podhřebenové severní svahy nejznámější beskydské hory Radhostě (1129 m n. m.), táhnoucí se od Velké Polany (981 m n. m.) až po

rozsochu Miaší v délce asi 2,8 km. Rezervace se nachází v centrální části Radhošťské




hornatiny, v nadmořské výšce 660 až 1120 m n. m., mezi Rožnovem pod Radhoštěm a Frenštátem pod Radhoštěm. Celková výměra 144,315 ha.

Předmět ochrany: Rozsáhlý komplex porostů vrcholových partií Radhoště, vystavený v hřebenových polohách severních a severovýchodních svahů nepříznivým klimatickým vlivům, zejména sněhu a námraze.

➢ Národní přírodní rezervace Razula

Horský prales Razula se rozprostírá v závěru údolí Malá Hanzlůvka, na patě severního svahu Lemešné (950 m) v pramenné oblasti Kolešnárky (v pramenném vějíři potoka Hanzlůvky). Nachází se v Javorníkách, v nadmořské výšce 660 až 812 m, asi 2 km jihozápadně od místní části Léskové. Celková výměra 23,52 ha, Předmět ochrany: Jedlobukový porost pralesovitého charakteru s příměsí smrku a javoru

klenu s výskytem vzácných a ohrožených rostlinných a živočišných druhů.

➢ Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn

Území národní přírodní rezervace zaujímá vrchol a přilehlé prudké svahy Kněhyně (1257 m)

a nehlubokým sedlem oddělený masív Čertova mlýna (1205,8 m, nejvyšší vrchol Zlínského kraje) s hojným výskytem skalních výchozů a pseudokrasových jevů. Nachází se v Radhošťské hornatině v Moravskoslezských Beskydech v nadmořské výšce 965 až 1257 m. Katastrální území Čeladná, okres Frýdek-Místek a Prostřední Bečva, okres Vsetín. Celková výměra 195,02 ha (142,28 ha v okrese Frýdek-Místek a 52,74 ha v okrese Vsetín). NPR Kněhyně-Čertův mlýn je svou rozlohou doposud největší rezervací v CHKO Beskydy.

Předmět ochrany: Jedinečný zbytek přirozených lesních porostů s bohatou škálou lesních

typů v exponovaných polohách s typickou faunou, flórou a pseudokrasovými jevy.

Přírodní rezervace (PR)

Přírodní rezervace jsou vyhlašovány primárně pro ochranu menších území, v nichž jde o ochranu vzácného a regionálně významného biotopu (např. rašeliniště), případně o ochranu většího počtu vzácných druhů rostlin nebo živočichů.

➢ Přírodní rezervace Galovské lúky

Přírodní rezervace Galovské lúky představuje horské květnaté louky na svazích pod hřebenem Hrachovce (777 m n. m.). Nachází se v západní části Javorníků v Ráztocké hornatině (okrsek Karlovická vrchovina) v nadmořské výšce 710 až 740 m, asi 3,5 km jihovýchodně od obce Huslenky. Celková výměra 21,0094 ha.

Předmět ochrany: Jedna z nejvýznamnějších enkláv horských luk v Javorníkách s početnou populací prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina) a mnoha dalších druhů vstavačovitých (Orchidaceae).

➢ Přírodní rezervace Kutaný

Přírodní rezervace Kutaný představuje zachovaný jedlobukový porost v horní pramenné části údolí Dinotice. Nachází se na jihovýchodním svahu centrálního hřebene Vsetínských vrchů mezi Vsackým Cábem (842 m) a Ptáčnicí (830 m) v nadmořské výšce 610 až 770 m, asi 600 m

východně od Vsackého Cábu a 200 m jihovýchodně od horské chaty Cáb. Celková výměra: 14,9300 ha.




Předmět ochrany: Starý jedlobukový porost pralesovitého charakteru s bohatým bylinným patrem, druhovou skladbou a prostorovou výstavbou blízký přirozenému lesu karpatského typu.

➢ Přírodní rezervace Losový

Přírodní rezervace Losový představuje zachovalé podhorské pastviny a květnaté louky na svazích s jižní expozicí. Nachází se ve Vsetínských vrších v horním konci údolí Losový v pramenné oblasti stejnojmenného potoka. Celková výměra 14,4154 ha.

Předmět ochrany: Zachovalý přírodě blízký komplex ekosystémů poháňkových pastvin svazu Cynosurion spolu s teplomilnými trávníky svazu Bromion erecti a mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion elatioris a na ně vázaných rostlinných druhů především vstavačovitých, zejména nadregionálně významná populace vstavače osmahlého a živočichů, především teplomilných druhů bezobratlých, zejména populace modráska černoskvrnného.

➢ Přírodní rezervace Makyta

Přírodní rezervace Makyta představuje zachovalé lesní porosty na severně exponovaných podhřebenových svazích Makyty (923,3 m) a Valašské Kyčery (863 m) v jihozápadní části hřebene Javorníků na hranici se Slovenskou republikou. Je situována

v geomorfologicky členitém území s četnými prameništi, v rozpětí nadmořských výšek 620 až 922 m, asi 6 km jihovýchodně od obce Huslenky (obecní úřad). Celková výměra 186,92 ha.

Předmět ochrany: Rozsáhlý lesní komplex přírodě blízkých horských bukových lesů s hojným zastoupením jedle bělokoré (Abies alba) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus)

s četnými přechody k suťovým porostům. Biotop vzácných a ohrožených druhů rostlin

i živočichů, především ptáků a velkých šelem. Posláním přírodní rezervace Makyta je rovněž ochrana přirozených procesů v lesních ekosystémech.

➢ Přírodní rezervace Malý Javorník v Karolince

Koncem roku 2013 byla vyhlášena Přírodní rezervace Malý Javorník v Karolince (27,44 ha).

Chrání rozvolněné, přírodě blízké lesy ve vrcholových partiích hřebene Javorníků.

Biotop tvořený rozrůzněnými lesními porosty se světlinami a významným podílem narušených a odumřelých stromů vytváří vhodné podmínky pro řadu ohrožených a vzácných živočichů. Území je netradiční i z hlediska vlastnických poměrů, protože 79 % rozlohy bylo vykoupeno od původních vlastníků Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR z finančních prostředků Ministerstva životního prostředí.

Přírodní památka (PP)

Je zamýšlena pro ochranu menších území, v nichž je účelem ochrany významný přírodní fenomén neživé přírody (např. geologický či hydrologický), nebo významná lokalita ohroženého druhu. V současné době jsou do této kategorie obecně řazena i malá území jiných účelů ochran.




➢ Přírodní památka Brodská

Přírodní památku Brodská tvoří přirozený lesní porost na prudkém jižním svahu hlavního hřbetu Vsetínských vrchů, zvlněném pramennými oblastmi drobných vodotečí. Nachází se v závěru údolí Hrubá Brodská, asi 250 jižně od vrcholu Beskyd (891,7 m n. m.). Celková výměra: 3,9088 ha.

➢ Přírodní památka Kladnatá-Grapy

Přírodní památka Kladnatá-Grapy představuje podmáčené smrčiny s pestrou mozaikou

různých stanovišť - balvanitými svahy se skalními výchozy, rašeliništi i prameništi. Nachází se v nadmořské výšce 765 až 910 m na jihozápadně exponovaných svazích pod vrcholy Kladnatá (918,0 m) a Grapa (892,2 m) v Radhošťské hornatině v Moravskoslezských Beskydech.

Katastrální území Horní Bečva, okres Vsetín. Celková výměra 62,82 ha.

Předmět ochrany: Posláním přírodní památky je ochrana pestrých přírodních poměrů daných rozmanitostí půdních typů a geomorfologických útvarů (rašeliniště, prameniště, balvanité svahy, skalní výchozy istebňanských vrstev), na které se váže výskyt vzácných a ohrožených druhů rostlin.

➢ Přírodní památka Kudlačena

Přírodní památka Kudlačena představuje podhorské, převážně mokré a rašelinné louky

s prameništi a několika uměle vyhloubenými tůňkami. Nachází se nad údolím potoka Dížená na mírně ukloněném, místy silně zamokřeném severním svahu podélného hřbítku Rožnovské

brázdy. Celková rozloha 5,4806 ha.

Předmět ochrany: Typická ukázka takzvané beskydské sihly - rašelinné louky na svahovém stupni, v jejímž podloží jsou jílovité vrstvy. Specifické podmínky umožnily vznik mokřadních společenstev, jejichž součástí je také několik zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

➢ Přírodní památka Pod Juráškou

Přírodní památku Pod Juráškou tvoří silně podmáčená rašelinná louka s cennými mokřadními společenstvy. Nachází se pod prudkým zalesněným svahem Jurášky (Kotelnice) v údolí potoka Kněhyně v Radhošťské hornatině po pravé straně silnice z Prostřední Bečvy na Pustevny. Celková rozloha 1,00 ha.

Předmět ochrany: V době vyhlášení se jednalo o jedinou známou lokalitu rosnatky

okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) v Pobečví. Vzhledem k malé výměře ZCHÚ, upuštění od

extenzivního obhospodařování a také odvodněním okolních pozemků došlo k výrazným změnám ve vegetaci, které vedly až k úplnému vymizení rosnatky. Hlavním předmětem ochrany se tak stalo zachování mokřadního společenstva s výskytem několika druhů vstavačovitých rostlin (Orchidaceae).

➢ Přírodní památka Skálí Přírodní památka Skálí se nachází ve střední a spodní části prudkého jižního svahu hlavního hřebene Vsetínských vrchů. Leží v nadmořské výšce 680 až 825 m, asi 0,5 km jižně od vrcholu Léští (899,6 m) a 2 km západně od Soláně - Čartáku. Katastrální území Karolinka, Celková výměra: 19,8720 ha.

Předmět ochrany: Geomorfologické útvary - balvanité rozpady pískovce suťového charakteru s výchozy magurského flyše se smíšeným lesním porostem (přírodě blízké,




převážně různověké bučiny a suťové lesy se skalními výchozy) a zachování předpokladů pro uplatnění maximální šíře biologické různorodosti.

➢ Přírodní památka Smradlavá Přírodní památka Smradlavá představuje zachovalý zbytek květnaté bučiny typické pro horský stupeň Západních Karpat. Nachází se pod kótou 794 m na jihovýchodních svazích k jihu

směřující rozsochy hlavního hřebene Vsetínských vrchů Raťkov (852,5 m) – Jaseníková (775,4 m), prudce se svažujících do pramenné oblasti potoka Smrdutá. Celková výměra 9,2820 ha.

Předmět ochrany: Dochovaná část přirozeného, převážně bukového porostu ve Vsetínských vrších. Výskyt vzácných a ohrožených druhů rostlin i živočichů vázaných

na proměnlivá stadia a formy dřevinného patra, podmíněných minimálně ovlivněnými přírodními procesy, významné hnízdiště ptactva.

➢ Přírodní památka Stříbrník

Přírodní památku Stříbrník tvoří louky a pastviny v rozlehlém komplexu se zbytky květnatých bučin, několika remízy a prameništi. Leží v nadmořské výšce 500 až 581 m nad údolím Veřečného potoka, mezi osadami Veřečný, U Filů a Stříbrník, asi 3 km jižně od středu obce Hovězí. Celková výměra 14,4954 ha. Předmět ochrany: Mozaika extenzivním hospodařením vzniklých druhově bohatých společenstev luk, pastvin a drobných lesíků se zvláště chráněnými druhy rostlin, především vstavačovitými (Orchidaceae). Jedním z hlavních důvodů vyhlášení ochrany byla v Beskydech ojedinělá lokalita střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus), v posledních letech však došlo k velkému oslabení jeho populace.

➢ Přírodní památka Uherská

Přírodní památka Uherská představuje poměrně zachovalou jalovcovou pastvinu (pasínek) typickou pro Valašsko. Nachází se nad údolím potoka Uherská na východním úbočí kóty Žár (689 m) na severozápadních svazích Javorníků, v nadmořské výšce od 510 do 610 m, blízko místní části U Hrbáčků. Katastrální území Zděchov. Celková výměra je 3,2627 ha.

Předmět ochrany: Zachovalá partie typické valašské krajiny – tzv. jalovcový pasínek s bohatým výskytem porostu jalovce obecného a výskytem řady vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů. Zajištění podmínek k perspektivnímu vývoji populací těchto druhů, zejména jalovce obecného a orchidejí. Území je součástí 1. zóny CHKO Beskydy a představuje krajinářsky, historicky a esteticky významný segment krajiny.

➢ Přírodní památka Vachalka

Přírodní památka Vachalka představuje zachovalý zbytek květnaté bučiny pralesovitého charakteru, typické pro horský stupeň Západních Karpat. Nachází se pod kótou Vachalka (846,2 m) na jižních až jihovýchodních svazích k jihu směřující rozsochy hlavního hřebene Vsetínských vrchů Raťkov (852,5 m) – Jaseníková (775,4 m), prudce se svažujících do pramenných oblastí potoků Kobylská a Raťkov. Celková výměra 8,2972 ha. Předmět ochrany: Posláním přírodní památky je ochrana dochované části přirozeného porostu pralesovitého charakteru typu klenové a bohaté jedlové bučiny ve Vsetínských vrších.




Vyskytují se zde vzácné a ohrožené druhy rostlin i živočichů vázané na proměnlivá stadia a formy dřevinného patra. Významné hnízdiště ptactva.

➢ Přírodní památka Zubří Přírodní památku tvoří vlhká louka v zahradě u rekreačního domku č. p. 173 na severním okraji obce Zubří v údolí Zuberského (Hodorfského) potoka. Nachází se v Rožnovské brázdě v nadmořské výšce 395 m. Katastrální území Zubří. Celková výměra: 0,14 ha.

Předmět ochrany: Louka s bohatou populací šafránu karpatského (Crocus heuffelianus). Jeden z mála zachovaných fragmentů původně rozsáhlejší lokality podél Zuberského potoka.

➢ Přírodní památka Jarcovská kula

Přírodní památku Jarcovská kula (místním nářečím Jarčovská gula) tvoří pískovcová skalní věž o výšce 8 m nacházející se nad obcí Jarcová. Jde o typickou ukázku skaliska typu tor (z geomorfologického hlediska to znamená skálu,která představuje zbytek nejpevnější části horniny po intenzivním mrazovém zvětrávání v okolí). Ve vertikálním směru je "gula" rozdělena do pěti vrstev různého složení. Ke "guli" se váže také několik lidových pověstí, vždy spojených s čertem. Jednou měl za úkol obrátit potok v Lidečku, jindy přehradit Bečvu nebo postavit most. Samotná gula je pak výsledek jeho marného snažení. Pro naše předky bývala gula pozoruhodnou raritou, která se dostala i na pečetidlo obce Jarcová.

Zdroj: http://valasskakrajina.cz/chranime-beskydy/chranena-uzemi/zvlaste-chranena-uzemi/

Skály

➢ Pulčínské skály - Hradisko

Pulčínské skály na Valašsku jsou zcela unikátní. Toto největší skalní město na Moravě se rozkládá v masivu kopce Hradisko. Celý skalní komplex připomíná chaoticky naskládané obrovské balvany, jež se spojují do skalních řad a stěn. Podstatná část skal je skryta

ve vegetaci, takže i skalní bloky o výšce až 20 m a délce až 250 m příliš nevynikají.

➢ Čertovy skály v Lidečku

Unikátní skalní stěna na okraji obce Lidečko. Skály představují ideální lezecký terén i zajímavý turistický cíl pro každého. Jedná se o přírodní památku. Kolem skal prochází naučná stezka Vařákovy Paseky. Vznik a uspořádání skal je námětem řady bájí a pověstí.

➢ Lačnovské skály

Pískovcový skalní útvar na hřebeni Vizovických vrchů, ležící 2,5 km severovýchodně od obce Lačnov, na vrchu Vrátnice (683 m n. m.).

➢ Valova skála - pískovec

Valová skála se nachází na okraji Vsetína, cca 3 km severovýchodně od centra města, v údolí Velký Skalník. Naučná stezka OKOLÍM VSETÍNA vás zavede právě i k Valově skále.

http://www.vychodni-morava.cz/cil/856/

http://valasskakrajina.cz/chranime-beskydy/chranena-uzemi/zvlaste-chranena-uzemi/








➢ Skály Medůvka

Pískovcové skály Medůvka v okolí Bystřičky jsou velmi oblíbené.

1.6.2 Památky, turistické cíle, zajímavosti

1.6.2.1 Zámky

K nejvýznamnějším zámkům regionu patří zámek Vsetín, dnes sídlo regionálního muzea a dějiště mnoha kulturních akcí, zámek Žerotínů ve Valašském Meziříčí, rovněž využívaný jako kulturní centrum města, zámek Kinských ve Valašském Meziříčí s muzejními expozicemi a zámek Lešná u Valašského Meziříčí. Řada dalších zámeckých staveb slouží jako školy a jiné instituce a není otevřená veřejnosti.

➢ Zámek Žerotínů

Původně renesanční zámek, založený r. 1538 Janem z Pernštejna, patřil postupně různým větvím rodu Žerotínů. Poslední majitel jej r. 1854 prodal rakouskému státu, který zde zřídil ženskou trestnici. Vzhledem k faktu, že šlo o jediné zařízení toho druhu na Moravě

a ve Slezsku, traduje se, že zde pykala travička Maryša, známá z díla bratří Mrštíků. Za I. sv. války sloužil zámek jako vojenský lazaret. V současnosti je sídlem Kulturního zařízení města a dějištěm řady hudebních a divadelních akcí. Na zadním nádvoří zámku se nachází barokní sýpka se stejnojmennou galerií a turistickým informačním centrem.

Ilustrační foto

➢ Zámek Kinských

Empírový zámek u rozlehlého parku získal svou současnou podobu v polovině 19. století. Dnes zámek slouží jako muzeum, ale také jako dějiště společenských a kulturních akcí. Stálé expozice: sklo a gobelíny - umělecké řemeslo a průmysl ve Valašském Meziříčí, nástropní obrazy ze zámku Lešná u Valašského Meziříčí, kavárnička Antonína Duřpeka, konšelský nábytek, zámecké pokoje, hračky ze zámku a podzámčí.








Ilustrační foto

➢ Zámek Vsetín

Renesanční zámek s vnitřním dvorem vroubeným arkádami, byl postaven v prvním desetiletí 17. století (první zmínka z r. 1610) tehdejšími majiteli panství Lukrecií Nekšovnou z Landeka

a jejím druhým manželem Albrechtem z Valdštejna na základech středověké tvrze z první poloviny 15. století na vyvýšenině pravého břehu řeky Bečvy. Pozdějšími majiteli - uherskou

šlechtou z rodu Illésházy - byla zámecká budova v průběhu 18. století několikrát přestavována a upravována. (V r. 1708 zámek vyhořel na holé zdi.)

Dnešní klasicistní podobu získal vsetínský zámek v letech 1833-1834 za posledního šlechtického majitele Josefa z Wachtlerů. V této době byl založen také přilehlý zámecký park se vzácnými dřevinami. Požár zámku v r. 1915 zničil celou střechu i s věží. Tehdejší majitelé zámku - Thoneti - nechali v r. 1924 opravit zámek do původní podoby před požárem. Posledními soukromými vlastníky zámku od r. 1938 byla Marie Baťová se synem Tomášem. V únoru 1949 byl zámek převzat do národní správy. V padesátých letech, díky nerozvážnému umístění nejrůznějších státních institucí v budově zámku, došlo ke značnému poškození zámeckých interiérů. Proto se v letech 1963 - 1974 muselo přistoupit k nákladné generální opravě budovy, která byla veřejnosti zpřístupněna 9. 5. 1975. Zámecká věž láká k výstupu na její ochoz, ze kterého je nádherný výhled na všechny části Vsetína i do nedalekého okolí. Plní tak funkci rozhledny.

Ilustrační foto







➢ Zámek Lešná u Valašského Meziříčí Zámek Lešná, který získal současnou podobu až na konci 19. století, prošel rozsáhlou rekonstrukcí pod taktovkou Muzea regionu Valašsko. Zámek dosud nikdy nebyl zpřístupněn veřejnosti. Slavnostní otevření zámku proběhlo 31. 10. 2011. Během rekonstrukce se podařilo zachránit vzácné barokní podlahy, na fasádě zámku se nachází původní, renesanční malované ostění a dřevěná střílna. Zámecké pokoje jsou vybaveny původním mobiliářem převážně z 19. století. Za návštěvu stojí také přilehlý anglický park. Zámecký park v Lešné - anglický přírodně krajinářský zámecký park v Lešné z poloviny 19. století byl po desetiletích devastace nákladně obnoven a od roku 2000 je opět zpřístupněn veřejnosti. Ilustrační foto

1.6.2.2 Hrady a zříceniny

Hrady na Valašsku nenajdeme, spíše jejich zříceniny. Příkladem hradní zříceniny je třeba Pulčín u Francovy Lhoty, Hradisko u Rožnova pod Radhoštěm nebo Klenov u Bystřičky.

Tabulka č. 12: Hradní zříceniny Poř. číslo

Název

hradní zříceniny

Popis

1. Skalní hrad Pulčín Skalní hrad Pulčín byl postaven ve 13. a zanikl koncem 15. století.

2. Zřícenina Hradisko Z hradu Hradisko poblíž Rožnova pod Radhoštěm ze 13. století se dochovaly jen zbytky zdí, brána a příkop s valem.

3. Zřícenina hradu Freundsberg

Příkladem hradní zříceniny je Klenov, zvaný též Freundsberg, na vrchu Klenov u Bystřičky. Podle pověsti jej vybudovali templáři a hrad zanikl počátkem 14. století.

4.

Zřícenina hradu Arnoltovice

V Poličné u Valašského Meziříčí byla ve 14. století v obci s tehdejším jménem Arnoltovice postavena na pahorku zvaném Němčíkův kopec tvrz. Tvrz byla postavena z kamene a zanikla v 15. století za války. Z původního hradu se nedochovalo téměř nic, jen výrazné terénní nerovnosti.

Zdroj: http://www.vychodni-morava.cz/lokalita/20/valassko











1.6.2.3 Církevní památky

Valašsko je krajem s živou vírou a množstvím církevních památek. Vedle kostelů a kaplí katolických je v regionu i řada zajímavých evangelických staveb. Zřejmě nejznámější církevní památkou je kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti. Nejznámějším mariánským poutním místem Valašska je Zašová. Z dalších katolických kostelů

stojí za zmínku například farní kostely ve Vsetíně a Valašském Meziříčí, kostely v Zubří, v

Hutisku-Solanci nebo Valašské Polance. Z evangelických kostelů stojí za pozornost dřevěný evangelický kostel ve Velké Lhotě, patřící k nejvýznamnějším tolerančním kostelům na Moravě, dále kostel ve Stříteži nad Bečvou, roubený kostel v Rožnově pod Radhoštěm nebo kostel ve Vsetíně podle projektu Dušana Jurkoviče. Zajímavost: Dne 28. dubna 1780 projížděl krajem císař Josef II., který jel na noc do vsetínského zámku. Ve chvíli příjezdu, asi v 9 hodin večer, vhodil do císařova kočáru místní tkadlec a knihař Jan Aron Bubela žádost 25 valašských obcí o náboženskou svobodu. Císař přijal žádost laskavě a slíbil podavatelům svou ochranu. Petice se stala jedním z impulzů k vydání tolerančního patentu (1781), kterým bylo poddaným povoleno vyznávání evangelické víry.

➢ Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti Kamenná kaple v románsko-byzantském stylu byla dokončena a vysvěcena v roce 1898. Stavba je obložena dřevěným šindelem. Je to nejvýše položená církevní stavba v ČR. Na počátku července bývá cílem cyrilometodějských poutí.

Ilustrační foto

➢ Farní kostel Navštívení Panny Marie v Zašové Chrám zasvěcený Navštívení Panny Marie v Zašové je nejznámějším mariánským poutním místem Valašska. Uctíván je vzácný obraz Panny Marie s Děťátkem a poutní místo Stračka

s pramenem kvalitní pitné vody opředeným pověstí.







Ilustrační foto

➢ Dřevěný toleranční kostel Českobratrské církve evangelické ve Velké Lhotě

Dřevěný toleranční kostel ve Velké Lhotě je unikátní ukázkou původních protestantských kostelů z konce 18. století. Historie dřevěného tolerančního kostela je spjata s tzv. Tolerančním patentem císaře Josefa II. z roku 1781. V letech 1875-1895 zde působil kazatel Jan Karafiát, autor knihy Broučci. Pobyt tohoto kazatele připomíná i pamětní deska na budově fary. Jeho jméno nese i naučná stezka zbudovaná v posledních letech.

Ilustrační foto

➢ Kostel Panny Marie Sněžné ve Velkých Karlovicích

Farní kostel ve Velkých Karlovicích byl založen v roce 1754 Františkem hrabětem

ze Žerotína na půdorysu kříže a má složitou konstrukci obvodových stěn. Celý obvod kostela je zalomen 24 úhly. Kostel je mimo jiné unikátní tím, že je postavený bez použití jediného hřebíku. Uprostřed křížové stavby je věžička s dvoustupňovou cibulovou bání a růžicí. Kostel je zasvěcen sv. Panně Marii Sněžné. Každoročně v srpnu se zde koná velkolepá pouť.








Ilustrační foto

➢ Lapidárium Trojice (kostel Nejsvětější Trojice) ve Valašském Meziříčí Kostel pocházející z konce 16. století byl renesančním hřbitovním kostelem, ale v 18. století k němu byla přistavěna dřevěná loď s ochozem v lidovém stylu. Dnes je v něm lapidárium renesančních a barokních náhrobních kamenů.

Ilustrační foto

Tabulka č. 13: Kostely

Poř. číslo

Název

kostela Popis

1. Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vsetíně

Vsetínský kostel Nanebevzetí Panny Marie je datem svého založení jediný svého druhu na Vsetínsku z doby pobělohorského baroka z roku 1683, kdy tehdejší zámecký pán, hrabě Jiří Illesházy daroval katolické církvi rozestavěný nový zámek, aby na shořelých troskách tehdejšího kostela postavili kostel nový. Kostelní věž byla do své konečné nynější podoby uvedena v roce 1889 a dostala dnešní barokní ráz.










2. Evangelický kostel Dolního sboru ve Vsetíně

Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 se rozhodli hned následující rok vsetínští evangelíci postavit vlastní kostel s farou v místě zvaném Podsedky. První toleranční kostel ve Vsetíně byl stavěn v souladu s tehdejším císařským nařízením, které ukládalo kostel stavět stranou silnice, bez věže a zvonů. v letech 1881 - 1882 byl kostel pomocí sbírek v celé monarchii a za velkých finančních obětí upraven podle plánů tehdejšího vsetínského architekta Michala Urbánka. Evangelický kostel Dolního sboru (dříve luterské či augsburské konfese) je jedním z mála dochovaných tolerančních kostelů.

3. Evangelický kostel Horního sboru ve Vsetíně

Evangelický kostel Horního sboru (helvetský) a fara - po reformaci a rozdělení evangelické církve v roce 1784 na tehdy jedinou státem uznávanou konfesi augšburskou a helvétskou, byla roku 1827 vybudována v těsném sousedství dosavadního evangelického kostela nová modlitebna - kostel pro helvétskou konfesi. Současnou podobu s novorenesančním portálem podle Dušana Jurkoviče získala v roce 1892, jenž byl jeho prvním dílem ve Vsetíně.

4. Kostel sv. Václava v Horní Lidči

Kostel je zasvěcen svatému Václavovi, patronu země, jehož doba je připomenuta i v materiálech stavby: dřevu, kameni, jednoduché omítce. Obvod kostela tvoří 3 metry vysoká zeď. Nad ní jsou čtyři velká okna, která propouští dovnitř světlo. Klenba je nesena dřevěnými sloupy. Vstupní portál, kterým vcházíme do předsíně kostela, připomíná Golgotu s třemi kříži zde přepásanými jediným příčným břevnem.

5. Kostel sv. Josefa v obci Hutisko - Solanec

Kostel sv. Josefa opatřil ojedinělou nástěnnou výzdobou malíř František Podešva.

6. Kostel sv. Jana Křtitele ve Valašské Polance

Klasicistní kostel sv. Jana Křtitele z roku 1778 s oltářem netradičně orientovaným na západ.

7. Kostel Českobratrské církve evangelické ve Valašském Meziříčí

V dnešním evangelickém kostele bývalo původně dívčí gymnázium, které navštěvovaly Gabra a Málinka, známé z knih Amálie Kutinové. Budova, postavená chorvatským architektem Kaldou, zaujme jednak netradičním propojením samotného kostela s farní budovou, jednak jižními architektonickými prvky. Před kostelem se nachází pomník T. G. Masaryka,jehož osudy jsou výmluvným obrazem politických zvratů v českých dějinách. Od svého odhalení v r.1925 byl několikrát zrušen, a zase obnoven.

8.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Valašském Meziříčí

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven na místě původně gotického kostelíka ze 13. století. V roce 1581 k němu byla přistavěna renesanční věž a v roce 1680 barokní kaple. Vlevo od vchodu je cenná plastika s tématem Getsematské zahrady.















9. Kostel svatého Jakuba Většího ve Valašském Meziříčí

Kostel pochází asi z 16. století, v jádru renesanční architektura s pozdějšími barokními dostavbami. Jeho součástí je i gotický žlábkový portál a na strmé střeše je věžička s umíráčkem. U kostela se nachází socha sv. Josefa s Ježíškem datovaná chronogramem do roku 1762.

10. Kostel Všech svatých V Rožnově pod Radhoštěm

Farní kostel Všech svatých byl postaven v polovině 18. století na místě původně dřevěného kostelíka. Projekt jednolodní barokní stavby vypracoval magister murarius Jan Ignác Čapek z Nového Jičína. V červnu 1764 chrám vysvětil olomoucký biskup Maxmilián z Hamiltonu. Z původního barokního vybavení se do dnešní doby dochoval jen hlavní oltář s cenným obrazem Všech svatých od významného vlámského malíře Anthonise Schoonjanse.

11. Lešná u Valašského Meziříčí – kostel sv. Michaela archanděla

První dřevěný kostel byl postaven v Lešné v období 1420 – 1430 za Hanuše z Pržného. Od roku 1480 vlastnili Lešnou Pražmové z Bílkova. V roce 1620 se vrchnost zřekla katolictví a Beneš Pražma se přidal k odboji proti Ferdinandu II., za což bylo do Lešné posláno vojsko, které vypálilo kostel, dvůr, část zámku a celou Lešnou. Celé panství koupil Martin Půhoučí z Předmostí a za jeho panování byl v období 1628 – 1635 postaven druhý kostel ke cti a chvále Blahoslavené Trojice, z větší části dřevěný.

12.

Kostel Panny Marie Karmelské v Karolince

Raritou kostela Panny Marie Karmelské je největší dřevěná socha Madony v České republice (253 cm) autor: Ladislav Borák. Křížovou cestu vyřezala Karla Dorotíková.

13. Kostel sv. Štěpána Uherského ve Francové Lhotě

Kostel svatého Štěpána Uherského z roku 1787 je neobvyklý svým patronem - sv. Štěpánem, králem Uherským. Stavbu kostela totiž podporoval uherský šlechtic hrabě Štěpán Illezhazy, pán Brumovského panství, pod které tehdy Francova Lhota patřila. Stavba je ve stylu josefinském s neklenutým trámovým stropem a věží nad hlavním vchodem.


1.6.2.4 Muzea, galerie, expozice

Nejznámějším muzeem je bezesporu národní kulturní památka Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Svým významem daleko přesahuje hranice regionu i České republiky. K dalším významným muzeím patří Muzeum regionu Valašsko, které má ve své správě zámky ve Vsetíně, Valašském Meziříčí a Lešné, a také hvězdárnu ve Vsetíně. Další galerie a expozice jsou pak umístěny v obcích i na turisticky zajímavých místech.

➢ Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

Rožnovské muzeum prezentuje po celý rok obsáhlou kolekci lidových staveb a pořádá zajímavé akce, jako jsou např. ukázky řemesel a obyčejů.














Dřevěné městečko: Dřevěné městečko je nejstarší částí muzea, pro veřejnost bylo otevřeno v roce 1925. Byly do něj přeneseny domy z rožnovského náměstí. Fojtství je kopií stavby z Velkých Karlovic. Dřevěný kostelík sv. Anny je kopií vyhořelého kostela z Větřkovic, ale byl osazen věží z Tiché. Byl postaven v období 2. světové války a vysvěcen v roce 1945. Kolem kostelíka sv. Anny se rozprostírá hřbitov zvaný Valašský Slavín. Je místem připomenutí a uctění života a díla významných osobností východní Moravy, které se zasloužily o rozkvět a povznesení Moravského Valašska. Dnes je Valašský Slavín čestným pohřebištěm.

Mlýnská dolina: Mlýnská dolina shromažďuje funkční technické stavby (valcha, mlýn, pila, hamr, lisovna oleje). Většina exponátů je poháněna vodou. Mlýnská dolina je nejmladší částí muzea, pro veřejnost byla otevřena v roce 1982.

Valašská dědina: Valašská dědina je nejrozsáhlejší část skanzenu, ve které je soustředěno více než 70 staveb. Hospodářská stavení, salaše, stáje, kovárna a větrný mlýn představují typické osídlení Valašska. Pro funkční typ větrného mlýnu však nebylo zvoleno vhodné místo, a tak se síla větru nedá prakticky využít. Součástí je i chov původního valašského plemene ovcí.

Ilustrační foto

➢ Muzeum regionu Valašsko

Muzeum regionu Valašsko má ve své správě několik zajímavých objektů - zámek na Vsetíně, zámek Kinských a Lapidárium Trojice ve Valašském Meziříčí, zámek a park v Lešné a Hvězdárnu na Vsetíně. Muzeum spravuje rozsáhlé etnografické, historické a umělecké (i uměleckoprůmyslové) sbírky. V zámku se nachází také veřejnosti přístupná muzejní knihovna zaměřená na odbornou literaturu a regionální tisky. Sídlo organizace je v zámku Vsetín. Zámek Vsetín: Zde je instalována stálá expozice „Živá paměť regionu“. Rozsáhlá víceoborová muzejní expozice (historická – etnografická – uměleckoprůmyslová) je umístěna v devíti výstavních sálech v 1. patře vsetínského zámku na ploše přes 520 m2. Popularizační formou (a pomocí moderních technologií) zprostředkovává návštěvníkům poznání místní historie, včetně životaschopných tradic, a snaží se podchytit specifičnost regionu Valašsko (úžeji Vsetínsko). Během celého roku probíhají v muzeu současně několik krátkodobých výstav se






zaměřením na historii, výtvarné umění, etnografii, přírodovědu aj. Pro školy i další zájemce je k výstavám vytvořen doprovodný zábavně naučný program. Zámek Kinských: Najdete zde dvě stálé expozice. První je věnovaná osvětlovacímu sklu a gobelínům. Tato uměleckoprůmyslová výroba má ve městě dlouholetou tradici a ukazuje

šikovnost a zručnost zdejších lidí. Součástí výstavy je i výtvarná prezentace místní střední uměleckoprůmyslové sklářské školy. Druhá, s názvem „Jak se žilo na zámku“, ukazuje dobově zařízené zámecké pokoje. Na ni navazuje zámecká herna pro děti i dospělé s komorní expozicí „Hračky ze zámku a podzámčí“. Zámek Lešná: Zámek s unikátním malovaným stropem a původní barokní podlahou je

vybaven mobiliářem hraběcího rodu Kinských z přelomu 19. a 20. století. Ke skvostům patří bohatě intarzovaný sekretář a raritní balustrádové zábradlí. Po komentované prohlídce historické části je k dispozici volně přístupná environmentální expozice s hernou

a během roku v zámku a zámeckém parku probíhají doprovodné výstavy a programy

pro školy a veřejnost. Lapidárium Trojice ve Valašském Meziříčí: Dnes je v něm lapidárium renesančních a barokních náhrobních kamenů. Hvězdárna Vsetín: Od 1. ledna 2005 se hvězdárna stala součástí Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně. Již od počátku existence Hvězdárny Vsetín je její činnost zaměřena na vzdělávání a popularizaci zejména v oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie a přírodních věd vůbec.

➢ Zvonice Soláň

Informační a výtvarné centrum Zvonice je nejmladší stavbou na Soláni. Vznikla rozvedením původní myšlenky malíře Františka Podešvy vytvořit v horském prostředí architektonickou dominantu upozorňující na kořeny duchovního života Valachů. Zvonice shromažďuje a zprostředkovává veřejnosti všechna dostupná fakta o historii Soláně, jeho obyvatelích, jejich životním stylu a kultuře, propaguje oblast Soláně publicisticky, edičně a organizací společenských a kulturních akcí spojených s aktualizací valašských zvyků a tradic. Prostory Zvonice nabízejí návštěvníkům stálou expozici valašských umělců a autorské výstavy malířů, sochařů, grafiků, řezbářů a fotografů, jejichž tvorba je inspirována Valašskem a lidovým uměním jiných regionů. V rámci každoročních výtvarných aktivit Zvonice organizuje Malířské cesty kolem Soláně, sochařské a řezbářské sympozium a jiné přehlídky výtvarného umění.

Ilustrační foto




➢ Karlovské muzeum ve Velkých Karlovicích

Barvičův dům Napůl zděný kupecký dům snad z roku 1813 se nazývá podle obchodníka a posledního karlovského fojta Karla Barvíce. Barvic se třikrát oženil, naposledy si

v 79 letech bral o 44 let mladší vdovu, která už měla 6 dětí. Barvic měl už 7 potomků z prvního manželství. Syn Jindřich hospodařil na fojtství, Jakub převzal po otci obchod, byl

úspěšným karlovským obchodníkem, dcera Marie se stala milenkou majitele skláren, starosty Salomona Reicha, čímž si zajistila existenci také. Nejznámějším z Barvičových dětí se stal syn Josef - známý brněnský knihkupec a nakladatel. Nyní je v domě Karlovské muzeum s expozicí o historii obce, zemědělské a salašnické výrobě a se souborem řezbářských prací. Samostatnou expozici tvoří historie výroby zaniklých skláren. V podkroví muzea je galerie, kde probíhají výstavy. [Lípa u muzea se svým úctyhodným obvodem

5 metrů jistě pamatuje obchodníka a fojta Barvíce]

Ilustrační foto

➢ Muzejní a galerijní centrum Valašské Meziříčí Projekt Muzejního a galerijního centra byl zřízen za pomoci radnice města Valašského Meziříčí a Evropského fondu pro regionální rozvoj v nově zrekonstruovaném jižním křídle zámku Žerotínů a je nejmladším oddělením Kulturního zařízení Valašského Meziříčí. Svou činnost zahájilo v r. 2014. Výstavní koncepce MaGC je směřována do několika oblastí: výstavy muzeálního charakteru připomínající významné období a osobnosti v historii České republiky i města Valašského Meziříčí, projekty mapující kulturní dědictví (s příklonem k architektuře, sochařství, malířství), výstavy dokumentující netradiční umělecká média (scénografie, tanec, design, restaurátorství…), ale také projekty reflektující aktuální místní kulturní a výtvarné počiny. Cílem MaGC je rovněž vytváření pestrého doprovodného programu k výstavním projektům (besedy s autory, tematické filmové projekce, workshopy, scénická čtení apod.).

➢ Galerie Stará radnice ve Vsetíně

Stará radnice č.p. 1, barokní budova z roku1720 - 1721, postavená na místě dřívější dřevěné budovy, která byla vypálena v r. 1708 uherskými povstalci stejně jako městský archív, který v ní byl uchován. Část přízemí radnice a radniční sklep sloužily jako městská šatlava. Do roku 1992 zde sídlil okresní archív a také hudební škola. Po generální opravě roku 1996








slouží přízemí jako galerie pro výstavy a je zde také zasedací síň pro slavnostní příležitosti. Zabývá se prezentací děl současných renomovaných umělců.

Ilustrační foto

➢ Galerie Sýpka ve Valašském Meziříčí Bývalá barokní sýpka je součástí celého komplexu kulturně zaměřených subjektů. Ve druhé polovině 18. st. došlo k barokně klasicistní úpravě, kdy sýpka dostala nynější podobu s charakteristickými okny. Sýpka postupně chátrala a devastace pokračovala až do roku 1991.

Více než deset let trvající proces revitalizace původně hospodářského objektu byl zdárně dokončen v roce 2006. Pro výstavní činnost Galerie Sýpka jsou v objektu budovy vyhrazeny tři podlaží, tj. k dispozici zhruba 65 % z celkové plochy. Vznikla nejprve jako galerie s dlouhodobou expozicí výtvarného umění na Valašsku. Posléze byla dlouhodobá expozice zúžena a nyní se zaměřuje na prezentaci stálic současné výtvarné tvorby, mladých umělců, ale i prezentaci ateliérů vysokých uměleckých škol. Koncepčně probíhá minimálně šest výstav ročně, na nichž jsou k vidění čeští i slovenští autoři. V části přízemí je umístěno turistické informační centrum.

Ilustrační foto

➢ Galerie Kaple ve Valašském Meziříčí V roce 1611 nechal postavit Jetřich ze Žerotína mohutnou renesanční budovu, která sloužila jako jízdárna koní. Od 2. poloviny 19. století slouží budova jako vězeňská kaple přilehlé ženské




http://galerie.kzvalmez.cz/vystavy-sypka/aktualni/




věznice umístěné v zámku Žerotínů. Po zrušení věznice se z ní stal sklad a velmi chátrala, byla již beze střechy, dokonce se zvažovalo o jejím stržení. V roce 2008 byla nově zrekonstruována a získala významné ocenění „Stavba roku Zlínského kraje“ a od roku 2009 začala kaple sloužit jako multifunkční kulturní zařízení. Čistý a zároveň majestátný prostor se svou nezaměnitelnou atmosférou nejlépe hodí k prezentaci současného výtvarného umění. Každoročně probíhá šest autorských výstav představující to nejlepšího, co je k vidění v širokých vodách české výtvarné scény.

Ilustrační foto

Tabulka č. 14: Muzea a expozice

Poř. číslo

Název

muzea, expozice Popis

1. Expozice skla a sklářských výrobků v Karolince

Počátky města Karolinky jsou spojeny s podnikatelskou činností židovské rodiny Reichů, kteří dle historických pramenů založili sklárny, což je jeden z hlavních symbolů města. V letech 1861 - 1862 byla založena a otevřena sklárna Karolinina huť (zakladatelem Salomonem Reichem, který ji pojmenoval po jeho nevlastní matce)

2. Památník Antonína Strnadla v Novém Hrozenkově

Památník je věnovaný životu a dílu předního ilustrátora Antonína Strnadla, jehož silně ovlivnily valašské lidové motivy. V přízemí je umístěna stálá výstava z díla Antonína Strnadla, který na Novém Hrozenkově působil v letech 1935-1936 a i v pozdějších letech se na Nový Hrozenkov rád vracel. V další místnosti památníku je vystavena část exponátů z "Výstavy salašnictví", která se konala v Novém Hrozenkově v roce 1936. Půdní prostory památníku jsou upraveny na galerii, kde se vystavují díla umělců, jejichž život a tvorba jsou spjaty s Valašskem.





http://www.novyhrozenkov.cz/fotoclanky/pas_2014_inter2.jpg



http://galerie.kzvalmez.cz/vystavy/aktualni/




3. Památník malířky Marie Bognerové ve Valašské Bystřici

Památník prezentuje život a dílo akademické malířky Marie Bognerové, která ve Valašské Bystřici prožila třicet let svého života. Akademická malířka Marie Bognerová (1931-1997), dcera spisovatele Adolf Bognera, se narodila ve Valašském Meziříčí a po studiích na pražské Akademii výtvarných umění se vrátila na rodné Valašsko. Posledních třicet let svého života prožila ve Valašské Bystřici, kde byl v roce 2000 otevřen v budově bývalé školy a obecního úřadu její památník. Ve dvou místnostech jsou představeny její malby, kresby a akvarely spolu s předměty, které malířka používala v každodenním životě.

4. Galerie J+H ZEDNÍKOVI - Ateliér "Z"

Galerie trvale vystavuje a prodává práce akademických malířů Hartingerových, Jany Ulrichové, Zlatky Calabové, Josefa Tomka, Miloše Fajkuse, Karla Vašuta, Ivany Barazi a dalších. Nabízí rovněž grafické listy a litografie od Adolfa Borna, Olbrama Zoubka, Komárka, Kulhánka, Suchánka....

5. Unipar výroba svíček

Možnost ukázky výroby svíček s ručním dekorováním. Možnost prohlídky galerii nových kolekcí svíček, které jsou navrženy podle nejnovějších trendů v oblasti bytových doplňků.

6. Muzeum valašských strašidel ve Valašském Meziříčí

Muzeum představuje nejznámější valašská strašidla, skřítky a rarášky z dílny výtvarníka Aleše Drašara. Nabízí však prostor i k hostování strašidel přespolních.

7. Muzeum řeznictví Valašské Meziříčí

Muzeum řeznictví se věnuje řeznickému řemeslu na Valašsku a připomíná výjimečné kvality uzenářských a masných výrobků v regionu. Zároveň je kulturním a společenským centrem. Muzeum založil majitel rodinné firmy MP Krásno Karel Pilčík.

8. SVĚT KAMENŮ v Rožnově pod Radhoštěm

V prodejní galerii naleznete širokou nabídku drahých kamenů, mineralogických ukázek, polodrahokamů a šperků z celého světa. Protože disponuje dostatečnými prostory včetně parkoviště, je návštěva i prodejní galerie vhodná pro školní výlety, autobusové zájezdy i individuální turistiku. Prohlídku mohou na požádání doplnit odborným výkladem o původu drahých kamenů.

9. Galerie CREARS v Rožnově pod Radhoštěm

Galerie nabízí výběr tvorby umělců, se kterými galerie spolupracuje. O aktuální výstavě se dočtete na internetových stránkách Galerie Crears.

10. Muzeum bratří Křičků - expozice v Kelči

V rodném domě bratří Křičků je k vidění stálá expozice věnovaná rodině Křičků (hudební skladatel Jaroslav Křička, básník Petr Křička a spisovatelka Pavla Křičková). Expozici spravuje Muzeum regionu Valašsko.

11. Muzeum motocyklů v Senince

Na devadesát modelů motocyklů československé výroby z různých období 20. století je k vidění v Prvním valašském





http://www.valasskomoje.cz/unipar-vyroba-svicek













motomuzeu. Návštěvníci naleznou mezi exponáty i řadu skvostů, například Jawu OHV 500 vyrobenou v roce 1929. Sběratel Miroslav Tomanec se tak může chlubit unikátní sbírkou, která mapuje historii motocyklového průmyslu v bývalém Československu.

12. Valašský ateliér u Hofmanů na Soláni

Galerie v domě akad. malíře Karla Hofmana na Soláni. Místo, které svou výjimečnou krásou přitahovalo řadu umělců.

13. Muzeum v Zubří

Muzeum v Zubří je umístěno v domě "Na Petrohradě", který pochází z poloviny 19. století Původně byla stálá expozice protifašistického odboje v Zubří a na Valašsku. Po jejím zrušení a po úpravách slouží dnes přízemí budovy komerčním účelům a horní patro výstavní činnosti. Každoročně jsou zde pořádány výstavy výtvarných prací žáků Základní školy, výstavy sušených květin, obrazů, fotografií, řemeslných prací. Výstavy mají regionální zaměření - propagují práci umělců i prostých lidí, kteří jsou se Zubřím a Valašskem nějakým způsobem spjati.

14. Hroby Portášů ve Valašské Bystřici

Kulturní památka chráněná státem. Hroby s barokními náhrobky se nacházejí před kostelem Nanebevzetí Panny Marie.

15. Vodní mlýn v Mikulůvce

Bývalý vodní mlýn Jana Mikuly v Mikulůvce je jednou z mála zajímavých technických památek v našem regionu. Chráněn je sice jako památka kulturní, ale podstatná je jeho funkce a velmi dobře dochované mlýnské zařízení, které je i dnes schopné provozu. Bývalý vodní mlýn s mlynářovou dřevěnicí, vám představí valašskou jizbu s trvalou expozicí věnovanou dějinám obce Mikulůvka.


1.6.2.5 Rozhledny

Tabulka č. 15: Rozhledny Poř. číslo

Název

rozhledny

Popis

1. Jurkovičova rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm

Barevné řešení rozhledny odpovídá Jurkovičovým stavbám na Pustevnách. Rozhledna byla postavena dle původních architektových návrhů pouze s drobnými úpravami vycházejícími ze současných platných předpisů. Je vertikálně členěna na sedm podlaží, veškeré kovářské a klempířské práce a většina tesařských prací včetně detailů byla prováděna ručně za použití starých, dnes již téměř nepoužívaných, pracovních postupů.

2. Rozhledna Vartovna v Senince

Kovový válec rozhledny je dominantou oblasti Hornolidečska, Vsetínska i celého Zlínského kraje. Příchozím turistům nabízí krásné výhledy na Vsetínské Beskydy, Moravskoslezské Beskydy, Hostýnské a Vizovické vrchy a slovenské hory. Rozhledna se nachází na rozhraní tří katastrů - Seninky, Liptálu a Jasenné. Je dostupná po turistických trasách.









3.

Rozhledna na Marušce v Hošťálkové

Celkem 16 m vysoká dřevěná rozhledna byla postavena v roce 2014 vedle meteostanice Maruška v katastru obce Hošťálková přímo na trase hostýnské magistrály. Dvoupatrová stavba ve valašském stylu podle návrhu architekta Antonína Závady stojí v nadmořské výšce 664 m. Rozhledna slouží jak turistům, tak i k meteorologickým měřením. Z rozhledny jsou překrásné výhledy do všech světových stran. Vidět můžete na nejvyšší vrchol hostýnských vrchů Kelčský Javorník, Radhošť, Pustevny, Lysou horu a při dobré viditelnosti až Nízké Tatry. Rozhledna je volně přístupná.

4.

Rozhledna Súkenická ve Velkých Karlovicích

Rozhledna se nachází asi 2 km západně od hraničního přechodu Bumbálka a 15 km východně od Rožnova pod Radhoštěm, 200 m od chaty Súkenická.

5. Rozhledna Miloňová ve Velkých Karlovicích

Rozhledna Miloňová ve Velkých Karlovicích byla dokončena v září roku 2012. Rozhledna je na vrchu Miloňová (846 m n. m.) a je dostupná po zeleném okruhu. Dřevěná rozhledna se šindelovou střechou je vysoká 24 m, vyhlídková plošina je umístěná 20 metrů nad okolním terénem a umožňuje kruhový výhled do okolní krajiny.

6.

Rozhledna na Čubově kopci ve Francové Lhotě

Originální pětipatrová dřevěná rozhledna je volně přístupná. Z rozhledny se můžete kochat výhledy na Javorníky a Vizovické vrchy, na Bílé Karpaty, Lyský průsmyk a Súlovské skály.

7. Kunovická hůrka u Rajnochovic

Na vrcholu Kunovické hůrky se nachází rozhledna, ze které se můžete kochat krásnými panoramaty. Cesta k této rozhledně vede naučnou stezkou prof. Rudolfa Haši. Stezka začíná u vlakového nádraží Kunovice-Loučka, pokračuje přes obec Kunovice a dál pokračuje cestičkou mezi poli a lány, kolem rybníka. Následuje strmý výstup na vrchol Kunovické hůrky.

8. Rozhledna Cyrilka na Pustevnách

Rozhledna byla vybudována r. 1893. Na betonovém základě byla postavena dřevěná konstrukce v nadmořské výšce cca 1060 m. Výhled půlkruhový a je možno se zde dostat po turistické značce.

1.6.2.6 Další významné turistické cíle a atraktivity

V tomto oddíle představíme významné turistické cíle a atraktivity, které systémově nelze zařadit do předchozích kapitol. Patří sem celý popis Pusteven, a to i přes to, že část této lokality patří již do Moravskoslezského kraje. Návštěvníci Valašska však tuto skutečnost takto nevnímají, neboť se jedná o výjimečné a mystické místo s širokou škálou turistických atrakcí. Mezi významné turistické cíle je nutné také uvést Galerii v přírodě, valašská zahrada a

valašská krajina na Soláni. Další atraktivity jsou pak sestaveny v tabulce se stručným popisem.











➢ Pustevny

Pustevny jsou velmi atraktivním místem pro výlety za každého počasí. Na osadu nedaleko mytické hory Radhošť se dá přijít pěšky, vyvézt se lanovkou, přijet na běžkách, a když roztaje sníh, můžeme přijet i na kole.

V polovině 18. století byla poblíž první dřevěné radhošťské kaple zřízena poustevna pro jednoho poustevníka a odtud pochází dnešní název místa. Posledním poustevníkem byl údajně Felix, který ve svém útočišti zemřel snad roku 1784. Atraktivnost Pusteven přilákala členy frenštátského spolku Pohorská jednota Radhošť, kteří si dali za cíl zpřístupňovat odlehlá místa beskydských hor. Nejprve zde postavili první dvě útulny. Později s nárůstem zájmu turistů nechali vybudovat další dvě útulny, které navrhoval slovenský architekt Dušan Jurkovič ve slohu lidové secese. Libušín a Maměnka byly zpřístupněny v roce 1899. Bohužel Libušín v březnu 2014 vyhořel. Na jeho obnovu se pořádá veřejná sbírka, kterou organizuje Valašské muzeum v přírodě. Areál Pusteven je prohlášen za národní kulturní památku.

Ilustrační foto

Radhošť (1129 m n m): Na vrcholu Radhoště stojí kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1898

postavená ve stylu byzantských staveb, která je nejvýše položenou církevní stavbou v ČR.

Z Radhoště pochází první základní kámen ke stavbě pražského Národního divadla (byl dodán 5 května 1868)

Pohanský bůh Radegast: Socha pohanského boha slunce, hojnosti a úrody Radegasta je

vyhledávaným cílem návštěvníků. Tuto neodmyslitelnou součást radhošťského masivu potkáte na turistické trase z Pusteven na Radhošť

Jeskyně Cyrilka: Přírodní památka, 250 m východně od vyhlídky Cyrilka. Informace podává jedna ze zastávek naučné stezky Radegast, která v blízkosti prochází

Jezírko Mořské oko: Ve výšce 980 m n m, na jižním svahu sedla Tanečnica. Tůň je velmi významná pro rozmnožování obojživelníků. Okolím vede naučná stezka Čertův Mlýn.

➢ Galerie v přírodě, valašská zahrada a valašská krajina na Soláni V roce 2008 uspělo Sdružení pro rozvoj Soláně se svým projektem „Galerie v přírodě, valašská zahrada a valašská krajina na Soláni“ v rámci ROP Střední Morava.

http://www.pustevny.cz/dusan-samo-jurkovic/




Podstatou projektu bylo pořádání sochařských a řezbářských sympozií a postupně realizovat „Galerii v přírodě na Soláni“. Realizovalo se postupně v celém prostoru hřebene Soláně od chaty Soláň až po areál chaty Morávia. V prostorách navazujících na stávající nebo předpokládané nově budované objekty vznikly plochy upravené jako charakteristická „valašská zahrada“ s prvky valašské krajiny. Naučná stezka vytvořila podmínky pro informaci nejen o historii života na Soláni, ale i národopisné a kulturní historii. Bylo realizováno cca 60 výtvarných objektů a upraveny menší plochy navazující na jednotlivá zařízení cestovního ruchu v prostoru cca 3,6 ha území. Galerie v přírodě i naučná stezka jsou určeny především pro pěší návštěvníky.

Tabulka č. 16: Turistické atraktivity

Poř. číslo

Název

turistické atraktivity

Popis

1.

Česko-slovenský mechanický betlém v Horní Lidči

V Horní Lidči byl v roce 2011 uveden do provozu nový mechanický betlém. Součástí expozice betlému je kromě vyřezávaných dřevěných postaviček a architektur filmový snímek, který byl pro tento účel natočen. Návštěvníkovi přibližuje nejzajímavější historické momenty, události, zvyky, stará původní řemesla tak jak se v průběhu staletí vyvíjel život v našem kraji, v česko-slovenském pomezí. Podmanivá hudba včetně doprovodného slova dotváří výjimečnou atmosféru betlémského příběhu o narození Ježíška. V betlému je možné shlédnout mimo jiné dřevořezby čtyřiceti nejzajímavějších míst Zlínského a Trenčínského kraje, například Hostýn, Velehrad, hrad Buchlov, zámek Buchlovice, Radhošť, Trenčínský hrad, zámek Bojnice atd. Část betlému je vyhrazena také dřevěným stavbám z Horní Lidče.

2. Moravská gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí

Gobelínka ve Valašském Meziříčí zachovala tradiční ruční výrobu. Každý návštěvník si může tkaní gobelínů také sám vyzkoušet.

3. Arboretum Vsetín, Semetín

Pro veřejnost bylo otevřeno arboretum v Semetíně, které vybudovala vsetínská radnice prostřednictvím své společnosti Městské lesy Vsetín za pomocí evropských dotací. Zájemci zde mohou zhlédnout na pět stovek druhů nejen okrasných dřevin ze všech koutů světa, ale také staré valašské ovocné odrůdy.

4. Hvězdárna Vsetín

Hvězdárna, která je nyní součástí Muzea regionu Valašsko se nachází nedaleko Staré a Nové radnice. Je přístupná veřejnosti a nabízí návštěvníkům exkurze, večerní astronomická pozorování, přednášky a různé populárně naučné pořady.

5. Hvězdárna Valašské Meziříčí

Hvězdárna Valašské Meziříčí se nachází na jižním okraji města, na kopci zvaném Stínadla. Pro veřejnost byla otevřena v roce 1955.

6. Vařákovy paseky Lačnov

Bývalá pasekářská osada, jejíž obyvatelé podporovali partyzány, byla vypálena gestapem 2. 5. 1945. Tuto tragickou událost připomíná pomník s pamětní deskou. Nedaleko pomníku je chráněná lokalita šafránu bělokvětého.












7. Juřičkův mlýn v Leskovci

Juřičkův mlýn, vypálen 3. dubna 1945 fašisty, mlynář s celou rodinou popraven pro pomoc partyzánům, v místě je památník s připomínkou této tragické události.

8. Fauna park-dětský ráj ve Valašském Meziříčí

Areál soukromé ZOO byl založen z iniciativy Tomáše Jugy v roce 2000 a pro veřejnost otevřen v roce 2001. Prvními exempláři byly ovce a kozy kamerunské a několik druhů vodní drůbeže (labutě černé, kachničky, husy...). Brzy poté byly pořízeny lamy krotké. Postupně ubývalo typicky domácích zvířat a přibývaly druhy exotické. Pro návštěvníky byl poblíž jezírka zbudován altán. V zimovišti bydlí papoušci kakadu a ary ararauny. KRMENÍ ZVĚŘE JE POVOLENO.

Zdroje: http://www.vychodni-morava.cz/lokalita/20/valassko

http://www.valasskomoje.cz/propagacni-materialy

Marketingová a rozvojová strategie cestovního ruchu regionu Valašsko – Horní Vsacko na období 2017 – 2022

1.6.3 Sport, zábava, relaxace

Objevte krajinu, která je protkaná sítí pěšin a cest, která je v létě posetá květinami a bylinami, objevte krajinu, která působí jako lék, ale může se pro vás stát i drogou. Přidejte si k tomu širokou síť turistických tras a naučných stezek, cyklotras a cyklostezek a také nejrůznějších služeb a nově vybudovaných atraktivit a budete vědět, proč je Valašsko na předních příčkách v zájmu turistů a návštěvníků. Valašská příroda – to je pohoda, energie,

zážitky i dobrodružství.

1.6.3.1 Cykloturistika

Cyklostezka Bečva Cyklostezka Bečva, která se pyšní názvem Královna stezek Moravy, je největším projektem svého druhu ve Zlínském kraji. Cykloturista na své pouti touto trasou na úpatí Javorníků a Vsetínských vrchů využije 28 km komunikací určených jen pro cyklisty, zbývající úseky jsou zklidněné komunikace s omezeným provozem motorových vozidel. Veškeré povrchy jsou zpevněné. Na své si tedy přijdou nejen cyklisté, ale i bruslaři. Více v kapitole doprava.

Cyklotrasy

V současné době je na Valašsku plně rozvinut systém cykloturistických MTB okruhů. Trasy

jsou vybaveny orientačním systémem, vedou přes zajímavé turistické cíle od skalních objektů přes vodní plochy až po památky, muzea, galerie, restaurace. Trasy jsou nenáročné vedoucí například údolími řeky Bečvy, které vedou typicky valašskou krajinou s loukami, vzrostlými lesy a s roztroušeními valašskými chalupami. Zdatnější cykloturisté mohou využít náročnější trasy vedoucí z údolí na hřebeny a dále po nich. Tyto trasy vedou terény s povrchy různého charakteru a předpokladem je dobrá fyzická kondice a odpovídající vybavení.








Mezi významné značené cyklotrasy patří níže uvedené. Další trasy jsou uvedeny v tabulce.

➢ Okolo Veřovických vrchů na Pustevny

Trasa: Rožnov p. r. – Zašová – horečky – Frenštát p. r. – Trojanovice – Pustevny –

Rožnov p. r. Délka: 67 km

Náročnost: delší, středně těžká až náročná trasa pro horská kola Povrch: lesní cesty i asfaltový povrch Krásná, ale náročnější trasa, kdy poznáte okolí Rožnova p. R., krajinu Veřovických vrchů, poznáte, jak chutná stoupání do výšky 1018 m n.m. až na Pustevny i sjezd do cíle etapy v Rožnově p. R.

➢ Velká podkova (vsetínská podkova)

Trasa: Vsetín – Vsacký Cáb – Soláň – U Tabulí – Kasárna – Portáš, Kohútka –

Halenkov – Vsetín Délka: 95 km

Náročnost: dlouhá, náročná trasa pro MTB

Rázovitý charakter Valašské krajiny nabízí množství rozmanitých cyklotras. Jejich východisko

je u městských lázní. Velká podkova patří k těm nejkrásnějším a také nejnáročnějším trasám na Valašsku. Zahrnuje nádhernou hřebenovou scenérii Vsetínských Beskyd a Javorníků. Celou trasu můžete absolvovat jak na horském kole, tak i pěšky. Trasa není pro začátečníky a vzhledem k její náročnosti se dá pro cyklisty rozdělit do tří etap a pro pěší např. do etap čtyř.

➢ Jižním Valašském – hornolidečská magistrála – polanecký okruh

Trasa: Lidečko – Vařákovy paseky – Svéradov – Pozděchov – Prlov – Vartovna –

Leskovec – Juříčkův mlýn – Jahodný – Valašská Polanka – Lužná – Radošov – Pulčínské skály – Lidečko.

Délka: 62km

Náročnost: delší, náročná trasa pro horská kola

Trasa začíná u Čertových skal na okraji Lidečka. Lesní cestou obcházíme masiv Čertových skal, kolem vypálených Vařákových pasek (pomníček). Dojdeme nad obec Prlov a k rozhledně Vartovna. Kolem vypáleného Juřičkova mlýna (památník) se dostáváme na hřeben vrchu Jahodný a pak nad Valašskou Polankou. Přes Pulčín po silnici sjedeme k Čertovým skálám v Lidečku.

➢ Jižním Valašském – hornolidečská magistrála – hornolidečský okruh

Trasa: Horní lideč – Valašské Příkazy – Študlov – Střelná – Střelenský vrch – Čubův kopec – Kobzova lípa – Mikulínův vrch – Valašská Senice – Severka – Radošov – Čertovy skály – Lačnovské skály – Vařákovy paseky – Horní Lideč. V terénu je značena modrým pruhem uprostřed dvou žlutých.

Délka 47 km

Náročnost: náročná trasa Z Horní Lidče se vydáte přes Valašské Příkazy do Študlova a Střelné k rozhledně na Čubově kopci. Sjedete loukami do Valašské Senice a údolím Františkova potoka pojedete k lesní cestě na Skaličí směřujete k Pulčínu až k Čertovým skalám na okraji obce Lidečko, kolem Lačnovských skal do Lačnova. Od nich sjedete do centra obce Horní Lideč.




Tabulka č. 17: Cyklotrasy

Poř. číslo

Název

cyklotrasy

Popis cyklotrasy

1. Velký okruh na Pustevny a Soláň

65 km, náročná trasa, pro MTB, stoupání 1754 výšk. Metrů Rožnov pod Radhoštěm – Skalíkova louka (Pustevny) – Marťiňák – Třeštík – Soláň – Tanečnica – Rožnov p. Radhoštěm

2. Pohodově z Pusteven do údolí

➢ 14 km, lehká trasa, stoupání 168 výšk. Metrů Pustevny – Skalíkova louka (rozc.) – pod chatou Mír (rozc.) – Rožnov pod Radhoštěm ➢ 26 km, lehká trasa, stoupání 368 výškových metrů Pustevny – Martiňák – Horní Bečva – Rožnov pod Radhoštěm

3. Z Pusteven do Vsetínských Beskyd

41 km, náročná trasa, stoupání 1368 výšk. Metrů Pustevny – Martiňák – Mečůvka – Horní Bečva – Benešky – Kotlová – Horní Bečva – Pustevny

4. Okruh přes Hážovické díly

29 km, středně náročná trasa, stoupání 829 výšk. Metrů Čarták sedlo – Vsacká Tanečnica – Hážovické díly – Rožnov p. R. – Vigantice – Hutisko-Solanec – Čarták sedlo

5. Nejdelší sjezdy Beskyd

45 km, středně náročná trasa, pro MTB, stoupání 1316 výšk. Metrů Čarták sedlo – pod Kotlovou – Horní Bečva – Martiňák – Pustevny – Prostřední Bečva – Hutisko-Solanec – Čarták sedlo

6. Okruh přes Malé Karlovice

17 km, středně náročná trasa pro MTB, stoupání 454 výšk. Metrů Velké Karlovice (IC) – Kyčerka – Javorníček – Příschlop (sedlo) – Malé Karlovice – Machůzky (kemp) – Velké Karlovice (IC)

7. Okruh hřebenem Vsetínských Beskyd

37 km, středně náročná trasa pro MTB, stoupání 991 výšk. Metrů Velké Karlovice (IC) – Soláň – pod Kotlovou (sedlo) – Benešky – Třeštík (rozc.) – Čarták (rozhl.) – U Tabulí (rozc.) – Babská – Léskové – Velké Karlovice (IC)

8. Okruh kolem Vsackého Cábu

31 km, náročná, pro MTB, stoupání 968 výšk. Metrů Vsetín (centrum) – Lysný (sedlo) – Krošenky (rozcestí) – Dynotice-Svrčín – Vsacký Cáb (rozc.) – Vsacký Cáb (chata) – Dušná (sedlo) – pod Dušnou (rozc.) – Vsetín (centrum)

9. Hornolidečská magistrála

okruh 75 km, náročná trasa, pro MTB, stoupání 1861 výšk. Metrů Horní Lideč (nádr. ČD) – Střelná – Čubův kop. (rozhl.) – Valašská Senice – Radošov-sedlo (rozc.) – Ústí – Vartovna (rozhl.) – Pozděchov – Vařákovy paseky – Lačnov – Horní Lideč (nádr. ČD)

10. Kolem Oznice a přes Mikulůvku

Okruh 24 km, středně náročná trasa, stoupání 441 výšk. metrů




Valašské Meziříčí (pod Sokolovnou) – Poličná – Branky – Oznice – Mikulůvka – Bystřička – Jarcová – Valašské Meziříčí

11. Na přehradu – okruh

Okruh 42 km, středně náročná trasa, pro MTB, stoupání 984 výšk. Metrů Valašské Meziříčí (pod Sokolovnou) – Podlesí – Velká Lhota – Bystřička (vodní nádrž) – Dušná – Růždecký – Vesník – Jablůnka – Pržno – Jarcová – Valašské Meziříčí

12. Za svatou vodou i na zámek

Okruh 37 km, středně náročná trasa, stoupání 499 výšk. Metrů Valašské Meziříčí – Zašová – Krhová – Lešná – Lhotka nad Bečvou – Krásno nad Bečvou – Valašské Meziříčí

13. Kolem čtyř zapomenutých zámků

Okruh 34 km, středně náročná trasa, stoupání 402 výšk. Metrů Valašské Meziříčí – Lhotka nad Bečvou – Choryně – Kelč – Kunovice – Branky – Poličná – Valašské Meziříčí


Bikeparky a biketraily

Bike aréna Vsetín

Ve Vsetíně, místní části Semetín, je otevřeno šest kilometrů gravity trailů a devět kilometrů páteřního single tracku. Jedná se o jeden z největších bike parků na Moravě. Adrenalinové zážitky slibuje aréna zasazená v krásné valašské krajině nabízející klopené zatáčky, dřevěné lávky i kamenné sjezdy. Jednotlivé traily jsou rozděleny podle náročnosti, pro děti i zkušené bikery.

Bikepark Kyčerka Jeden z nejstarších a největších bikeparků ve Zlínském kraji. Nachází se v údolí Pluskovec ve Velkých Karlovicích, jen nedaleko od Karlovského muzea a slavného dřevěného kostela. V současné době nabízí 9,5 km tratí různých obtížností. Jedna z tratí je přímo určena začátečníkům, tedy např. rodinám s dětmi. Pro profi jezdce je pak určená trať s náročnými prvky, které vyžadují dobré jezdecké schopnosti. Zázemí bike parku doplňuje vlek, kterým se návštěvník dostane na start tratí. Součástí je také půjčovna a servis kol.

Biketrails Valašsko je název pro uměle vybudované singletrailové a gravity tratě, které ve třech místech v lokalitě doplňují stávající nabídku přírodních mtb tras a klasické cyklostezky o další formát ježdění na kole.

První místo je v Pluskovci ve Velkých Karlovicích, v blízkosti Bike parku Kyčerka vznikl další trail, na který je možné nastoupit buď od hřebene Javorníků, anebo vlekem v bike parku. Součástí jsou i stoupací úseky. Gravity části jsou velmi plynulé a příjemné pro jízdu. V kombinaci se stávajícími tratěmi a nově objevenými lesními stezkami je možné na Kyčerce jezdit na 12 km tratí.

Druhé místo je rovněž ve Velkých Karlovicích ale v Léskovém. U cyklostezky bylo

postaveno dětské skill centrum plné malých vln a drobných překážek s pozvánkami do





jednotlivých míst trailů. Jedním z nich je trail v Leskovém, který vede v těsné blízkosti potoka a několikrát jej kříží. I když je nejkratším z nových trailů, díky prostředí a svému jízdnímu charakteru je velmi zajímavý pro všechny skupinky terénních jezdců.

Nový trail vyrostl ve Zděchově na kopci Filka. Skvělý pocit z jízdy na trailu o délce 3,6 m je sice vykoupený náročnějším stoupáním, ale rozhodně stojí za opakovanou návštěvu. Gravity trail je v několika místech přetnut stoupacím trailem, a tak je možné si jednotlivé úseky trailu projet opakovaně. Pobyt si můžete zpříjemnit třeba koupáním na nedalekém koupališti, anebo návštěvou skalního města Pulčín.

Zdroj. Marketingová a rozvojová strategie cestovního ruchu regionu Valašsko – Horní Vsacko na období 2017 – 2022

1.6.3.2 Turistické trasy a naučné stezky

Turistické trasy

Území České republiky patří mezi země s nejdokonalejší a nejhustší sítí turistického značení pro pěší turistiku. Ne jinak je tomu i na Valašsku. Vyznačené turistické trasy zavedou návštěvníky do typicky valašské krajiny s loukami, lesy a s osamělými valašskými chalupami. O značení tras se stará Klub českých turistů, který používá tzv. pásové značení čtyř barev:

➢ červená – dálkové nebo hřebenové trasy

➢ modrá – významnější trasy

➢ zelená – místní trasy

➢ žlutá – krátké trasy, spojovací cesty, zkratky

Barvy nemají až tak velký význam co se týče důležitosti cest, převýšení nebo náročnosti nebo zajímavosti. Mají ale význam v tom, že se turista podle nich lépe orientuje. Lze je samozřejmě kombinovat, takže možností se turistům nabízí v mnoha variantách. Níže překládáme nejzajímavější trasy tak, jak jsou uváděny v turistických průvodcích, které lze zakoupit v informačních centrech či v knihkupectvích. Tabulka č. 18: Turistické trasy

Poř. číslo

Název turistické trasy

Popis turistické trasy

1. Velký Javorník a Pindula

15 km, středně náročná trasa, stoupání 674 výškových metrů Rožnov pod Radhoštěm – Velký Javorník – rozhledna

2. Jurkovičova rozhledna

8 km, lehká trasa, stoupání 176 výškových metrů. Rožnov pod Radhoštěm – Jurkovičova rozhledna – Dolní Bečva – Rožnov pod Radhoštěm

3. Na Radhošť a Pustevny

12 km, náročná trasa, stoupání 864 výškových metrů Rožnov pod Radhoštěm – Radhošť – Pustevny

4. Na kopec umělců

15 km, lehká trasa, stoupání 367 výškových metrů Soláň – Tanečnica – Rožnov pod Radhoštěm

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesko

https://cs.wikipedia.org/wiki/Turistick%C3%A1_zna%C4%8Dka




5. Vsetínskými Beskydami okolo přehrady

28 km, střední náročná trasa, stoupání 946 výškových metrů Rožnov pod Radhoštěm – Bystřička – Vsetín

6. Od portášů na Cáb

5,5 km, lehká trasa, stoupání 420 výškových metrů. Valašská Bystřice – ptáčnice – Vsacký Cáb

7. Přes tři údolí až úplně nejvýš

22 km, náročná trasa, stoupání 1340 výškových metrů Pustevny – Kněhyně – Malá Stolová – Čeladná – Ostravice – Lukšinec – Lysá hora

8. Rozhledna, skokanské můstky i lanovka

25 km, středně náročná trasa, stoupání 919 výškových metrů Pustevny – Radhošť – Pindula – Velký Javorník – Frenštát pod Radhoštěm – Trojanovice – Pustevny

9. Rodinný výlet okolím Pusteven

7 km, lehká trasa, stoupání 131 výškových metrů Pustevny – Radegast (rozc.) – Radhošť – hřeben (rozc.) – U Křížku (rozc.) – Ráztoka (dolní stanice lanovky) – Pustevny

10. Západním hřebenem do Vsetína

25 km, středně náročná trasa, stoupání 569 výškových metrů Čarták sedlo – Tanečnica – Beskyd – Ptáčnice – Vsacký Cáb (turistická chata) – Vsetín

11. Východním hřebenem až na hranice

17 km, středně náročná trasa, stoupání 545 výškových metrů Čarták sedlo – pod Kotlovou – Benešky – Vysoká – Třeštík – Súkenická (rozhledna) – Hlavatá (Bumbálka)

12. Na rozhlednu Miloňová – zelený okruh

7,5 km, středně náročná trasa, stoupání 373 výškových metrů Léskové (rozc.) – Velká Hanzlůvka (rozc.) – Miloňová (rozhl.) – Pod polanou (rozc.) – Léskové (rozc.)

13. K pralesu Razula a buku na Bařince

9 km, středně náročná trasa, stoupání 332 výškových metrů Léskové (rozc.) – prales Razula – Pod Bařinkou – Buřanov – Léskové (rozc.)

14. Panorama Vsetína

modrý okruh 6,5 km, lehká trasa, stoupání 242 výškových metrů červený okruh, 8,5 km, lehká trasa, stoupání 263 výškových metrů

15. Valašské Meziříčí – turistický červený okruh

13,5 km, náročnost: lehká trasa, stoupání 238 výškových metrů Valašské Meziříčí (cen.) – Helštýn (pam.) – Valašské Meziříčí (zámek Kinských) – nádraží ČD – Muzeum gobelínů – na Štěpánově (rozc.) – Valašské Meziříčí (centrum)






Naučné stezky

Návštěvníci i obyvatelé Valašska mají také mnoho možností svou trasu zvolit po naučných stezkách, což je druh venkovní značené turistické trasy, seznamující návštěvníky s přírodovědnými či kulturními zajímavostmi okolí nebo s významnými osobnostmi dané lokality.

Tabulka č. 19: Naučné stezky

Poř. číslo

Název

Naučné stezky Popis turistické trasy

1.

Naučná stezka Tomáše Garrigue Masaryka

Naučná stezka T. G. Masaryka vede z náměstí ve Valašském Meziříčí kolem zámku Žerotínů, pokračuje k soutoku Bečev a odtud po červené turistické značce přes obec Poličná do sedla pod Píškovou v Hostýnských vrších. Zde se napojí na žlutou značku a přes hřeben nad Bražisky se kolem skalního útvaru Jarcovská kula a přes obec Jarcová vrací podél Vsetínské Bečvy zpět do Val. Meziříčí. Trasa měří cca 12 km.

2. Naučná stezka Jana Karafiáta

Naučná stezka Jana Karafiáta vede po červené turistické značce z nádraží ČD ve Valašském Meziříčí přes park Botanika a vrch Štěpánov na Podhájí, odtud kolem lyžařského vleku nad obcí Veselá do Velké Lhoty, kde se na čas napojuje na žlutou turistickou značku, a dále pokračuje až k přepadové hrázi přehradní nádrže v obci Bystřička. Délka trasy je asi 14 kilometrů.

3. Naučná stezka Klenov

Naučná stezka Klenov je pojmenovaná podle skalního masivu, kolem nějž prochází, měří 7 kilometrů a vede od hráze přehrady Bystřička pod bývalým skalním hradem Klenov a PP Louky pod Štípou k rozcestí na Dušné. Její trasa sleduje modrou turistickou značku a je přístupná také pro cyklisty na horských kolech, ale v některých úsecích velmi obtížně sjízdná. Stezka navazuje na NS Jana Karafiáta.

4. Naučná stezka Veřovické vrchy

Naučná stezka Veřovické vrchy vede z autobusového nádraží ve Valašském Meziříčí souběžně se žlutou turistickou značkou přes obec Krhová na hřeben Veřovických vrchů, po němž pokračuje souběžně s červenou značkou až k turistické chatě na Velkém Javorníku (917,8 m n. m.). V roce 2006 byla prodloužena do Frenštátu pod Radhoštěm (NS Velký Javorník).

5.

Bezbariérová naučná stezka pro tělesně postižené a matky s kočárky ve Valašském Meziříčí

Naučná stezka vedoucí okolím rybníčku na vojenském cvičišti bývalých kasáren ve Valašském Meziříčí je upravena pro tělesně postižené na vozíčcích a pro rodiny s kočárky a malými dětmi. Na trase dlouhé asi 800 metrů má celkem 11 zastavení. Najdete ji v kasárenském areálu, který se nachází poblíž křižovatky ulic Šafaříkova a Družstevní, a je v provozu od jara do podzimu.

6. Naučná stezka Zámecký park ve Valašském Meziříčí

Tato stezka byla vybudována v roce 2010 při revitalizaci parku u zámku Kinských. Má 10 zastavení + 2 samostatné informační tabule, všechny jsou rozmístěny v zámeckém parku Kinských.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Turistick%C3%A1_zna%C4%8Dka




Návštěvníkům podrobně představuje okolnosti vzniku parku, jeho historii, současnost i přírodní hodnoty.

7. Naučná stezka Tesák

Stezka začíná ve Vsetíně a vede Hostýnskými vrchy. Přes vrch Chléviska prochází podél potoka Štěpková do obce Hošťálková. Dále pokračuje výstupem na vrch Bludný a po hřebeni na Troják, končí u turistické chaty Tesák. Stezka je dlouhá cca 27 km, vede typickou valašskou krajinou a má 23 zastavení. Ze Vsetína na Troják je vhodná i pro cyklisty.

8. Naučná stezka Okolím Vsetína

Stezka začíná ve Vsetíně na nábřeží Bečvy a vede kolem vsetínského zámku přes PP Vršky – Díly. Nad ní se napojuje na modrou turistickou značku, po níž pokračuje až k samotě U Kovářů, kde odbočuje na neznačenou cestu do údolí Velký Skalník. Tím se schází k autobusové zastávce U Kovárny. Stezka má 13 zastavení, její celková délka je cca 7 km.

9. Baťova naučná stezka

Skládá se z okruhu U Zbrojovky – údolí Červenka – Pod Vsackým Cábem – Dolinky – Ranč – U Zbrojovky a z odbočky k chatě Vsacký Cáb a Cábskému jezírku. Turistům nově zpřístupnila cesty údolím Červenka a pod Kadlubovou. Byla pojmenována na počest nedávno zesnulého Tomáše Bati, protože vede převážně po lesních pozemcích Baťovy rodiny. Baťova naučná stezka je dlouhá přibližně 16 km a na dvanácti zastaveních představuje přírodní i historické zajímavosti této části Vsacka. Výraznější převýšení čekejte při stoupání na Vsacký Cáb.

10. Naučná stezka Radegast

Naučná stezka Radegast 8 km, lehká trasa, stoupání 277 výškových metrů Pustevny – Radhošť a zpět Trasa má 10 zastavení a vede po hřebenu na vrchol kolem sochy Radegasta na Radhošť a po jižním úbočí hřebenu zpět Cestou zpět vás jedna z informačních tabulí upozorní na největší pseudokrasovou jeskyni Cyrilka.

11. Naučná stezka Čertův Mlýn

Naučná stezka Čertův Mlýn 16 km, středně náročná trasa, stoupání 683 výškových metrů Pustevny – Martiňák a zpět Naučná stezka Čertův Mlýn vede po červené turistické značce přes jihozápadní svahy masivu Čertova Mlýna Prochází pod skokanským můstkem, kolem jezírka Mořské oko a Národních přírodních rezervací Kněhyně – Čertův Mlýn a Klíny až k chatě na Martiňáku Na naučné stezce je celkem 9 zastavení

12. Naučná stezka Hradisko

NS Hradisko vede okolím stejnojmenné zříceniny u Rožnova pod Radhoštěm, je dlouhá 3 km a má 9 zastavení, na kterých se můžete seznámit s přírodními zajímavostmi i historií kopce Hradisko.

13. Portášská naučná stezka

Trasa: Oškerovy paseky – Jasenná – Vartovna Délka: 7 km (6 zastavení + 3 informační místa)




Klíčovým tématem této NS je historie – představení nepříliš známého tragického příběhu Oškerových pasek (souvisí s vypálením obce Prlov), slavná portášská tradice Jasenné nebo muzeum s expozicí o životě na Valašsku v roubeném Mikuláštíkově fojtství, které je jednou z nejcennějších památek karpatské architektury u nás.

14. Naučná stezka Vartovna

Trasa: Valašská Polanka – Seninka – Vartovna Délka: 7 km (7 zastavení) Naučná stezka představuje Seninku, klidnou obec s krásnou přírodou v okolí (květnaté louky, výskyt vzácných lesních orchidejí a mnoha druhů chráněných ptáků, sirný pramen, staré stromy,…). Dozvíte se i pár zajímavostí z dějin obce Valašská Polanka.

15. Naučná stezka Juříčkův mlýn

Trasa: Juříčkův mlýn – Leskovec – rozc. U Luckých (napojení na NS Vartovna) Délka: 3 km (5 zastavení) Na této NS se vydáme po stopách tragédie Juříčkova mlýna, který byl v roce 1944 vypálen nacistickými jednotkami, protože v něm byl partyzánský úkryt a lazaret. Tento památník nacistických zločinů leží stranou hlavních turistických tras a pro řadu návštěvníků Hornolidečska je neznámý.

16. Naučná stezka Kobzáňův chodník

Trasa: Liptál, obecní úřad – Švehlova hájenka – Vartovna Délka: 4,5 km (5 zastavení) Tato NS je věnována jednomu z nejvýznamnějších valašských výtvarníků a spisovatelů Janu Kobzáňovi. Tento liptálský rodák (mj. autor slavného loga firmy Baťa) byl prakticky u všeho významného, co se v obci událo.

17. Naučná stezka Chodníček k rozhledně

Trasa: Pozděchov – Vartovna Délka: 5 km (4 zastavení) Vybudováním této stezky se propojil hvězdicový systém naučných stezek v okolí Vartovny s NS vedoucími na Vařákovy paseky a Ploštinu. Má především historické a přírodovědné zaměření. Dozvíte se např. o vypálení obce Prlov nacisty a dalších událostech souvisejících s touto tragédií.

18. Naučná stezka Pulčínská cesta

Trasa: Horní Lideč, nádr. ČD – Pulčín, rozc. – IC Pulčín Délka: 6 km (7 zastavení) Naučná stezka vede malebnou kopcovitou krajinou s pastvinami a krásnými výhledy, proto se věnuje především valašské krajině.

19. Naučná stezka Vařákovy paseky a Trubiska

Trasa: Horní Lideč (nádr. ČD) – Lačnovské skály (rozcestí) – Vařákovy paseky – Pozděchov – Trubiska (zámek) – Lidečko Délka 24 km (16 zastavení), středně náročná trasa, stoupání 776 výškových metrů Naučnou stezku je možné pojmout jako okruh, kdy z Pozděchova se dostaneme přes lovecký zámeček Trubiska k odloučené části naučné stezky od Lačnovských skal do Lidečka. Naučná stezka se věnuje např tragickým osudům obyvatel Vařákových pasek nebo přírodě a dalším zajímavostem Hornolidečska.




20. Naučná stezka Vařákovy paseky

Naučná stezka Vařákovy paseky II Trasa: Vařákovy paseky - Pozděchov Délka: 4 km (5 zastavení) Na stezce se dozvíte, jak bydleli a žili lidé na odlehlých valašských samotách.

21. Naučná stezka Vizovické vrchy

Trasa: Vizovice - Lhotsko - Klášťov - Vařákovy paseky Délka: 14 km (14 zastavení) Stezka navazuje na starší NS Vařákovy paseky. Mezi přírodní zajímavosti patří rozcestí Bařinka, kde pramení řeka Vlára (další pramen Vláry je poblíž rozcestí Svéradov, kde ho vyznačil Klub českých turistů).

22. Naučná stezka Javorníky

43 km, náročná trasa, stoupání 1721 výškových metrů Střelná – Čubův kopec (rozhl.) – Makyta – Papajské sedlo – Kohútka – Malý Javorník – Stratenec (rozhledna) – Velký Javorník – Kasárna – Hričovec – Bumbálka Naučná stezka představuje na 17 zastaveních historické a přírodovědné zajímavosti kolem hranice se Slovenskem. Nádherná trasa s úžasnými výhledy na českou i slovenskou stranu

23.

Naučná stezka přírodovědné, kulturní a národopisné historie i současnosti Soláně

5 km, lehká trasa, Soláň-sedlo – Soláň-hřeben Výchozím bodem stezky je dřevěná zvonice na Soláni. Během procházky návštěvník objeví více, než 3 desítky dřevěných soch s informačními tabulemi. Tato netradiční stálá výstava dokumentuje život v oblasti Soláně.

24. Kulíškova naučná stezka

3 km, lehká trasa, stoupání 158 výškových metrů Ve Velkých Karlovicích v lokalitě Uzgruň je vybudována naučná stezka pro děti vedená údolím Dynčák po úbočích lesů i kolem pastvin s ovcemi „Průvodcem“ stezkou je kulíšek (vzácný druh sovy). Kulíšek na cestě „potkává“ na 10 zastaveních různá zvířata a děti se tak dozvídají, jak se zdejším zvířatům žije, čím se živí, kde bydlí a další zajímavosti.

Zdroj: https://www.ochranci.cz/rubrika/naucne-stezky/

1.6.3.3 Ostatní sportovní zařízení

Golfová hřiště V oblasti Valašska jsou čtyři golfové areály. Tan nejstarší se nachází v Rožnově pod Radhoštěm a velmi známý je také areál u hotelu Horal ve Velkých Karlovicích.

Valašský golfový klub v Rožnově pod Radhoštěm se nachází v srdci Beskydských hor v nádherné přírodě s krásnými výhledy na okolní přírodu. Příjemné devíti jamkové hřiště Valašského golfového klubu bylo otevřeno v roce 1999. V současnosti má znormovaných

https://www.ochranci.cz/rubrika/naucne-stezky/




9 jamek, prostorný driving range se třemi krytými odpaly, putting a chipping green, cvičný banker a útulnou recepci s krbem a venkovní zastřešenou terasou, kde po hře golfisté tráví svůj čas pro odpočinek při šálku voňavé kávy a čerstvě upečené pizzy. Je to hřiště veřejné, tudíž dostupné pro všechny golfisty, i pro ty bez zelené karty. V areálu golfového hřiště jsou také postaveny 2 tenisové kurty pro další sportovní vyžití.

Golfové hřiště Horal ve Velkých Karlovicích je veřejné golfové hřiště domovského Golf Clubu Horal s kvalitním zázemím a širokou škálou služeb se nachází ve Velkých Karlovicích u hotelu Horal. Bylo realizováno v letech 2009-2011 za finanční podpory z ROP Střední Morava. Nachází se zde 9 ks jamkovišť, 9 ks hracích drah s bunkery a 18 ks odpališť. Golfový areál má kompletní zavlažovací systém. Je určen nejen pro klubové hráče ale také pro veřejnost. Vlastníkem je společnost HP TRONIC, s.r.o.

Golfový klub Kouty Valašské Meziříčí má ve své správě tréninkové centrum pro hru golf. K dispozici je kompletní zázemí pro trénink. Toto zázemí obsahuje odpaliště (driving) o délce

cca 220 m, green pro nácvik patování a chipiping green pro nácvik krátké hry včetně přilehlého písečného bunkeru. Búřov golf club ve Valašské Bystřici zve návštěvníky na vrchol kopce Búřov ve Valašské

Bystřici kde je k dispozici 9-ti jamkové hřiště o délce 1 560m, 18 jamek 3.120 metrů, par 60 a další dvě 6-ti jamkové varianty „Miky oldcourse“ a „Niky newcourse“. Club nabízí celou řadu služeb - golfovou akademii, driving range, chipping green, putting green, půjčovnu holí, setů a

dalšího vybavení, celoroční golfový simulátor, lekce profesionálního cvičitele golfu, prodej golfového vybavení, skupinové i individuální lekce pro začátečníky. K dispozici jsou také služby restaurace a baru, ubytování na horské chatě, pronájem rodinného domu, další služby dle přání zákazníka a možností areálu.

Adrenalinové sporty Možností adrenalinových sportů se v turistické oblasti Valašsko nabízí celá řada. Horolezci

mohou svou zálibu provozovat v přírodních skladních masívech i na tréninkových stěnách. Často je můžeme vidět na Čertových skalách, na Pulčínských skalách či na Valově skále. Zajímavé jsou i netradiční sporty jako je např. sjezd z Pusteven na koloběžkách.

Na zapůjčených koloběžkách mohou zájemci sjet do Trojanovic ke stanovišti lanové dráhy. U hotelu Horal byla otevřena půjčovna segway. Zájemci tak mohou poznávat přírodu CHKO Beskydy z jiné perspektivy, než jsou zvyklí. K adrenalinovým sportovištím řadíme také lanová centra. Nejznámější Gibon park v Rožnově pod Radhoštěm je místem vhodným pro aktivní odpočinek v příjemném prostředí lesoparku v Rožnově pod Radhoštěm v srdci Beskyd.

Zvláštní pozornost věnují dětem, ale nezapomínají ani na dospělé. Nabízí adrenalinový zážitek pro každého, kdo si chce ověřit svoji fyzickou kondici, zdatnost a zručnost, svoji odvahu a psychickou odolnost. Menší lanové pyramidy jsou umístěny na dětských hřištích a sportovištích nebo ve veřejných parcích. Dalším adrenalinovým sportem je skateboarding.

Milovníci tohoto sportu tak mohou využívat velké skateparky ve Vsetíně, Valašském Meziříčí i v Rožnově pod Radhoštěm a samozřejmě i menší v jiných obcích

i přírodní venkovní prostory.




Dětské parky Dětské parky s hracími prvky jsou povětšinou součástí hotelových komplexů, restaurací, parků, koupališť či dalších turistických cílů. Ne jinak je tomu u dvou největších letních parků. Letní park karlovských strašidýlek Razulák se nachází na úpatí sjezdovky Razula ve

Velkých Karlovicích, asi 200 metrů od Spa hotelu Lanterna. Nacházejí se zde zejména tyto atrakce: dětský lanáček, teepee a indiánská vesnice, čtyřkoláčkova závodní dráha – šlapací autíčka, vodouchův vodotoč (zorbing – vodní válec) apod. Dvakrát denně se v parku koná hodinový animační program s instruktory, každý den věnovaný jinému tématu. V Rožnově pod Radhoštěm vyrostlo Dětské zábavní centrum v Rožnovském pivovaru v Pohádkových lázních. Na místě bývalých pivovarských sýpek z roku 1712, na ploše více než 100 m2 bylo

postaveno dětské zábavní centrum plné nejrůznějších atrakcí - tunely, bazénky s kuličkami, dlouhé skluzavky, trampolíny, bludiště a spousta dalších. Součástí centra je každodenní tvořivý animační program a také unikátní solná křišťálová jeskyně s 20 tunami soli z Himalájí. Další zábavní centra pro děti jsou ve Vsetíně i ve Valašském Meziříčí.

1.6.3.4 Relaxace

I většinou hornaté Valašsko nabízí řadu příležitostí ke koupání a vodní rekreaci. Přírodní koupání je možné provozovat v některých místech na Bečvě, třeba u Karolinky u obce Hovězí nebo u Choryně, u Nového Hrozenkova pak v přírodním koupališti Na Stanoch, které využívají také snowboardisté a akrobatičtí lyžaři jako tréninkové zázemí. Oblíbené jsou také přehrady Horní Bečva a Bystřička. Koupaliště a bazény jsou na mnoha místech regionu, často nechybí ani širší sportovní zázemí.

Koupaliště, kryté bazény, přehrady

Tabulka č. 20: Koupaliště

Poř. číslo

Název koupaliště

Specifikace vybavení

1.

Rožnovské koupaliště s atrakcemi

Rožnovské koupaliště v Rožnově pod Radhoštěm nabízí svým návštěvníkům nejen nově vybudovaný rekreační bazén s atrakcemi, ale také např. 50 metrový betonový bazén s modrým nátěrem. Menší bazén je 25 metrový s 8 drahami, kachličkovaný. Brouzdaliště je určeno pro děti do 6-ti let s dvěma skluzavkami.

2. Koupaliště Valašské Meziříčí

Koupaliště se nachází v místní části Kouty a kromě plaveckého bazénu je zde i dětský bazén se skluzavkou. Je vybaveno šatnami, sociálním zařízením i bufetem.




3.

Koupaliště Vsetín U průmyslovky

Město Vsetín nabízí návštěvníkům víceúčelový bazén s plaveckou částí a s částí pro neplavce. Pro neplavce je nainstalován houpací bazén, odpočívadlo s masážními vzduchovými tryskami a dvěma vodními chrliči. Dětský bazén je rozdělen na dvě části propojené skluzavkou. Součástí areálu je provozně sociální objekt s hygienickým a sociálním zázemím včetně bufetu. V areálu se dále nachází víceúčelové sportovní hřiště s umělým odpruženým povrchem, 4 ks fitness prvků pro dospělé a dětské houpačky.

4.

Koupaliště Velké Karlovice

Obec Velké Karlovice nabízí návštěvníkům vyhřívané koupališti, kde se nacházejí tyto atrakce: velký bazén - skluzavka, masážní trysky, perličky. Malý bazén - vodní sloup, vodní ježek. U koupaliště se nachází velké parkoviště s 60 parkovacími místy.

5. Koupaliště Vigantice

Koupaliště se nachází v jihozápadní části Vigantic. Skládá se z venkovního bazénu 25x15 m, malého bazénku pro děti a budovy se sociálním zázemím, sprchami, převlékacími boxy a bufetem. Koupaliště je po rekonstrukci, bazény jsou nové a celý areál je zatravněn.

6. Koupaliště Zděchov

V obci Zděchov se nachází zmodernizované koupaliště, víceúčelové hřiště, dětské brouzdaliště, skluzavku pro děti a občerstvení. Zděchovské koupaliště je v kraji vyhlášené pro svou čistou vodu, skvělou údržbu a také pro své zázemí ve sportovním areálu. Přímo v areálu si můžete zahrát stolní tenis, stolní fotbálek či šipky. Pláž je travnatá, součástí jsou také šatny a převlékárny.

7. Koupaliště Mikulůvka

Koupaliště Mikulůvka leží v malebné obci Mikulůvka v kotlině Hostýnských vrchů při stejnojmenném potoku. Nabízí: koupání v malém i velkém bazénu, plážový volejbal, půjčovna slunečníků a lehátek, bufet plný dobrot.

8. Přírodní koupaliště „Na Stanoch“

Přírodní koupaliště „Na stanoch“ je přírodní nádrž o rozloze 9,5 ha. Leží v hornaté oblasti Javorníků mezi obcemi Nový Hrozenkov a Karolinka. V září roku 2010 byla dokončena modernizace tohoto sportovně rekreačního areálu přírodního koupaliště městysem Nový Hrozenkov. Došlo k výstavbě centrálního sociálního zařízení, převlékárny s WC, hřiště pro plážový volejbal, dětského hřiště, centrálního parkoviště s novou místní komunikací. Byla také upravena a rozšířena stávající místní komunikace, upravena pláž a rekreační plocha a areál byl připojen k veškerým inženýrským sítím.

http://www.mikuluvka.cz/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Host%C3%BDnsk%C3%A9_vrchy




9. Biotop Bečva

Koupací biotop Prostřední Bečva je koupaliště, které nepotřebuje žádnou chemii. O čištění vody se stará speciální nádrž osázená vodními rostlinami. Voda z koupaliště se přečerpává do sousedního jezírka, které je osázené vodními rostlinami a stalo se domovem řady vodních živočichů. Vyčištěná voda potom odtéká malým potůčkem zpět do koupaliště. Díky biologické funkci rostlin není nutné do vody přidávat chemické a desinfekční přípravky. Biotop je tak velmi vhodný i pro alergiky. Koupaliště má jak brouzdaliště, vhodné pro děti a neplavce, tak i plaveckou část s maximální hloubkou 2,5 m. Dno a stěny jsou tvořeny silnou fólií přírodní světle zelené barvy. Lem biotopu je z lité kamínkové dlažby, z níž lze pozvolna vstoupit do vody.

Kryté bazény jsou na Valašku v samostatných budovách ve Vsetíně, Valašském Meziříčí a v Rožnově pod Radhoštěm. Obvykle obsahují plavecký bazén, relaxační bazén s atrakcemi,

dětský bazén a tobogán. V doplňkových službách pak nabízení saunu a bufetové občerstvení. Další možnost celoročního koupání nabízí vícehvězdičkové hotely jako např. hotel Lanterna, grandhotel Tatra a řada hotelů v oblasti Rožnova pod Radhoštěm. Mimořádně oblíbené je

koupání v termálních bazénech relaxačního centra Wellness Horal se slanou vodou

vyhřívanou až na 36°C, tedy v příjemně vyhřáté horské vodě bohaté na minerální látky.

Přehrady – návštěvníci mají k dispozici dvě přehrady, a to přehradu Bystřička a přehradu Horní Bečva. 1. Přehradní nádrž Bystřička je údolní nádrž na potoku Bystřička poblíž obce. Má rozlohu

38 ha. Břehy jsou travnaté a podél nich rostou stromy. Nachází se tu i písečná pláž

s mírným poklesem bahnitého dna. Mimo pláž klesá dno prudce až ke 12 m. Hráz

je postavená z kamenného zdiva. Ční do výšky 36,5 m a táhne se 170 m do šířky. Hráz byla v posledních letech několikrát zpevňována. Byla postavena mezi lety 1907 až 1912 a její prvotní využití mělo být, jako zásobárna vody pro budoucí plavební kanál spojující Dunaj, Odru a Labe, který však nikdy nebyl realizován. Druhotným důvodem pro stavbu přehrady byla ochrana proti povodním. Využití přehrada však brzy našla jako vyhlášené rekreační středisko, především díky okolní malebné krajině.

2. Přehradní nádrž Horní Bečva se nachází 3 km východně od středu obce, 13 km od Rožnova pod Radhoštěm. Rozměry vodní plochy: 4 ha, hloubka do 7 m. Délka hráze v koruně je 250m. Slouží jako rekreační středisko, možnost koupání, vodních sportů. V blízkosti se nachází křižovatka turistických cest. Její původní název zněl „Přehrada U Macečků“ a byla postavena jako jedna z řady drobných nádrží v souladu se záměrem na ochranu povodí Bečvy před povodněmi. V provozu je přehrada od roku 1947. V první polovině roku 2003 byla provedena oprava zábradlí a oprava komunikace hráze. V letech 2005-2006 proběhla rekonstrukce spodních výpustí a znovu napuštěna byla v roce 2006.

Lázně

Typické lázně s lázeňskými procedurami jsou Rožnovské pivní lázně. Nabízejí tyto procedury: ➢ Léčebná kúra harmonizační

https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99ehradn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE

https://cs.wikipedia.org/wiki/Potok

https://cs.wikipedia.org/wiki/Byst%C5%99i%C4%8Dka_(p%C5%99%C3%ADtok_Vset%C3%ADnsk%C3%A9_Be%C4%8Dvy)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hektar

https://cs.wikipedia.org/wiki/Strom

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pl%C3%A1%C5%BE

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bahno

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hr%C3%A1z

https://cs.wikipedia.org/wiki/Metr

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_koridor_Dunaj%E2%80%93Odra%E2%80%93Labe




• parní bylinná sauna – aromaterapie

• peelingová rukavice – vlastní peeling celého těla po ukončení audio programu

• relaxace formou zábalu v psaníčku

➢ Léčebná kúra pivní • aromaterapie - jemná bylinná aromatická • koupel v pivu

• detoxikační relaxační zábal ➢ Léčebná kúra - očista těla i duše

• parní bylinná sauna – aromaterapie

• solná lázeň z Mrtvého moře - očista fyzického i energetického těla

• speciální energetická/čakrová masáž

• relaxace v zábalu

• focení a interpretace aury

Můžete si procedury kombinovat, například si zvolit proceduru aromaterapie, koupel, relaxaci

a zábal a pak se procházet nebo jen tak odpočívat, nebo si naopak maximálně naplnit den procedurami těla a duše. A že je z čeho si vybírat.

Wellness

Samostatné wellness můžete najít v Městských lázních Vsetín a v budově krytého bazénu ve Valašském Meziříčí. Návštěvníci i obyvatelé Valašska mohou ale využívat wellness & spa v různých hotelích s více hvězdičkami. Zpravidla tam, kde mají krytý bazén nabízejí i wellness služby. Mimo již výše jmenovaných hotelů ve Velkých Karlovicích je to např. Wellness resort Energetic Rožnov pod Radhoštěm, Wellness & spa hotel Horal Rožnov pod Radhoštěm, hotel Eroplán nebo hotel Abácie & Wellness ve Valašském Meziříčí.




1.6.3.5 Zimní infrastruktura a nabídka aktivit

Jedním z velkých lákadel Valašska jsou lyžařské areály a běžecké tratě. Po celém Valašsku

je téměř padesát lyžařských areálů. Nejznámější oblasti jsou v okolí Nového Hrozenkova, Velkých Karlovic, Prostřední a Horní Bečvy a Hutiska Solance. Z běžeckých tratí je známá hřebenová trasa ze Vsetína přes Vsacký Cáb, Soláň, Vysokou na Bumbálku, nebo hřeben Javorníků mezi Kohútkou a Kasárnami, oblíbené jsou trasy v okolí Velkých Karlovic nebo Pusteven, kterých je udržováno přes 80 km.

Sjezdové lyžování ➢ Lyžařská lokalita Horní Bečva

Lyžařská lokalita Horní Bečva uspokojí jak rodiny s dětmi, vyznavače snowboardu i náročné lyžaře. Naleznete zde tyto areály: U Sachovy studánky - východ, U Sachovy studánky - západ, Rališka, Bumbálka, Solisko. Dále pak vleky Kubiška - rodinka, vlek chaty Martiňák, vlek v údolí Mečová, vlek u Masarykovy chaty na Bumbálce. Pro běžkaře jsou k dispozici upravované okruhy i hřebenové trasy. Možnosti ubytování a stravování v hotelích, penzionech i soukromí.







Každý den aktuální počasí, sněhové podmínky a provozní doba

na www.infocesko.cz a www.beskydy.cz.

➢ Lyžařská lokalita Kohútka, Vranča

Východiskem pro tuto lyžařskou lokalitu je obec Nový Hrozenkov. Vleky se nacházejí jak na severovýchodních svazích v údolí Vranča, tak na úbočí Kohútky a Portáše v pohoří Javorníky. Kohútka (913 m n. m.) je vybavena čtyřsedačkovou lanovkou a systémem umělého zasněžování. Společný skipas s dalšími středisky na Valašsku a zapojení do celostátního systému Czech Skipass. Kromě kvalitních sjezdovek je lokalita východiskem či cílem hřebenové běžkařské trasy. Lokalita je dostupná osobními auty, veřejnou dopravou. Středisko Kohútka je přístupné po nově vybudované horské silničce, možnost využití skibusu. Možnosti ubytování a stravování v hotelích a chatách jak v údolí, tak na hřebeni Javorníků. Na Kohútce je česko-slovenské turistické informační centrum.

➢ Lyžařské areály Soláň

Skiareály Soláň se nachází v nadmořské výšce 700–861 m n. m. a nabízejí kvalitní lyžování a velký rozsah služeb pro všechny kategorie lyžařů v malebném prostředí Valašska. Vznikly sjednocením dvou areálů Soláň-sedlo a Soláň-vrchol (dřívější TJ Rožnov p. R.), vzdálených od sebe přibližně 1 km, pod jednu hlavičku. Vzájemně jsou propojeny skibusem z centrálního parkoviště a vybraných ubytovacích zařízení. Využívají společný odbavovací systém. Skiareály Soláň jsou součástí Horského střediska Soláň-Karolinka, který nabízí společné permanentky pro 3 areály (Soláň sedlo, Soláň-vrchol a Karolinka). Návštěvníci mohou využívat skibus v ceně permanentky. Kromě tří areálů, patřících do Horského střediska Soláň-

Karolinka, v této lyžařské lokalitě naleznete lyžařský vlek Soláň - Bzové a v Hutisku - Solanci

Pod Soláněm. Lyžaři zde naleznou svahy vesměs vhodné pro rodiny s dětmi, pro lyžařské výcvikové kurzy, ale na Soláni si užijete také černou sjezdovku pro zdatné lyžaře. Samozřejmostí jsou upravované svahy s umělým zasněžováním, široká nabídka ubytování, stravování a doprovodných služeb. Milovníci běžeckého lyžování a zimní turistiky by neměli vynechat vyhlášenou běžkařskou hřebenovou trasu (Vsetín - Soláň - Bumbálka) s krásnými výhledy na Beskydy a Javorníky. Informace o této lokalitě získáte v Turistickém informačním centru "Zvonice Soláň".

➢ Lyžařské areál Soláň – Bzové

Lyžařský areál leží 1,5 km pod hřebenem Soláně od Velkých Karlovic v nadmořské výšce od 640 m do 720 m. Nachází se v údolí Bzové. Je vhodný i pro rodiny s dětmi. K dispozici jsou čtyři sjezdové tratě o celkové délce 1.725 m. Sjezdovka č. 4 je vhodná pro začínající lyžaře. Tři ze čtyř sjezdovek mají možnost umělého zasněžování. Návštěvníci areálu se mohou občerstvit buďto přímo na sjezdovce v bufetu, anebo v nedalekém Hotelu Luka. Lyžařský areál obsluhují dva lyžařské vleky Tatrapoma a dětské lano pro nejmenší. Celková přepravní kapacita lyžařského areálu je 1400 osob za hodinu.

➢ Lyžařský areál RAZULA

Ski areál Razula nabízí celkem čtyři sjezdové tratě a snowpark. Hlavní sjezdovka Razula o délce 1km nabízí špičkovou úpravu povrchu, zasněžování i kompletní osvětlení, stejně jako sjezdovka Horal. Pro ubytované v resortu Valachy nabídka skipasu společného pro areál Razula, areál Kohútka a areál Bílá. Nabídka lyžování je doplněna značenými







a upravovanými běžkařskými tratěmi. V areálu je k dispozici občerstvení, ski servis a půjčovna lyží, lyžařská škola. U sjezdovky Horal je nabízena atrakce snowtubing - sjíždění svahu na speciálních gumových člunech.

➢ Ski areál SYNOT Kyčerka

Lyžařský Ski Areál Synot - Kyčerka se nachází v údolí Pluskovec v obci Velké Karlovice, 300 metrů od železniční zastávky Velké Karlovice - zastávka. Vleky areálu jsou položeny až do nadmořské výšky 710 m. n. m. Celkem 2.480 metrů sjezdových tratí s 9 vleky, které jsou schopny odbavit až 6.450 osob za hodinu. Areál disponuje devíti vleky, z toho 1 vlek je dvoumístný, 3 vleky jsou jednomístné, dále 3 dětské vleky a 2 pohyblivé koberce. Služby: *půjčovna lyží, snowboardů, lyžáků, hůlek a helem; *výbava i pro děti od 2-3 let; *broušení hran, opravy a voskování skluznice; *seřízení vázání; *lyžařská a snowboardová škola. Občerstvení je v Hospodě Kyčerka a v Iglů "U Eskymáka" přímo u svahu.

➢ Lyžařské středisko U Bambuchů Lyžařské středisko u Bambuchů se nachází ve středu obce Velké Karlovice – cca 400 m

od rozcestí zvané Soláň - směrem na Makov, na pravé straně u hlavní silnice. Areál patří mezi menší v regionu a nabízí 3 sjezdovky střední a lehké obtížnosti o celkové délce cca 1380 m.

Středisko je výborně dopravně dostupné. Nachází se v těsné blízkosti hlavní silnice, v blízkosti vlakové i autobusové zastávky. Nevýhodou areálu je i jeho nízká nadmořská výška.

➢ Ski areál Machůzky Ski areál Machůzky se nachází přibližně 500 m východně od centra Velkých Karlovic. Zdejší 1.050 – ti metrový vlek s přepravní kapacitou 900 osob za hodinu je nejdelším vlekem v okolí a řadí se mezi nejdelší v celých Beskydech a Javorníkách. Severozápadně orientovaná sjezdovka s umělým zasněžováním zaručuje příznivé lyžařské podmínky po celou zimní sezónu a je vhodná pro začátečníky i pokročilé lyžaře. Areál disponuje velkou „A“ a malou „B“ sjezdovkou o celkové délce 1.400 m. Celková přepravní kapacita areálu je 1350 osob za hodinu.

➢ Ski areál Karolinka

Skiareál Karolinka se nachází na okraji města Karolinka, těsně vedle hlavní silnice Vsetín - Velké Karlovice. Areál nabízí vysokokapacitní vlek s hlavní sjezdovkou v délce 1.000 m a je

určen spíše pro náročnější a sportovní lyžaře. Objízdná trasa „rukáv“ však umožní i méně zdatným lyžařům objet nejprudší část sjezdovky a tím vyhoví i rodině s dětmi nebo lyžařským kurzům. Areál je součástí skiregionu Soláň - Karolinka, pro který platí jeden skipass. Celá plocha hlavní sjezdovky je uměle zasněžována, rovněž je osvětlena a nabízí tak ideální podmínky i pro večerní lyžování. Areál je dostupný vlakem, autobusem nebo autem –

parkoviště u spodní stanice s kapacitou 200 aut je zdarma.

➢ Ski areál Búřov Valašská Bystřice

SKI AREÁL BÚŘOV se nachází v malebném prostředí Beskyd v obci Valašská Bystřice, která je vzdálená 7 km od Rožnova pod Radhoštěm. Areál je vhodný pro začínající i pokročilé lyžaře. Je ideální pro lyžařské kurzy, hodně je navštěvován také snowbordisty, pro které je zřízen snowpark. Nadmořská výška vleků je 500 - 620 m n. m. Na hlavní a dětské sjezdovce je nainstalován zasněžovací systém se třemi sněžnými děly. Výkonné osvětlení






zajišťuje komfortní večerní lyžování. Běžkaři směřující na upravované trasy Vsackých Beskyd mohou využít jízdu na vleku Búřov zdarma.

Na území Valašska se dále nachází i řada malých lyžařských areálů a vleků, které jsou provozovány buď tělovýchovnou jednotou, obcí nebo hoteliéry.



Běžecké trasy

Jedním z velkých lákadel Valašska jsou také běžecké tratě. Udržovány jsou trasy v úseku Velké Karlovice - Beskyd - Soláň - Vsacký Cáb a také trasy v okolí a přímo na protilehlém hřebeni Javorníků. Oblíbené jsou také strojově upravované trasy ve Velkých Karlovicích a okolí, kterých je udržováno přes 80 km. Velké Karlovice jsou každoročně dějištěm závodu v běhu na lyžích klasickou technikou Karlovská padesátka. V obci Zděchov se také každoročně koná běžkařský závod Zděchovská třicítka.

Níže uvádíme hlavní upravované trasy.

Trasa 1: Rozcestí Soláň, Pepicentrum – Pluskovec o délce 4 km Trasa 2: Rozcestí Soláň – Miloňovky – rozcestí Podťaté – Machůzky o délce 7,5 km Trasa 3: Rozcestí Soláň, Pepicentrum – Miloňovky – rozcestí Miloňov – Machůzky o délce 4,5

km

Trasa 4: Machůzky – rozcestí Miloňov – rozcestí Soláň, Pepicentrum o délce 3 km Trasa 5: Machůzky – Hotel Galík Léskové o délce 4 km Trasa 6: Skiareál Razula – Bařinka – Prales Razula – Dynčák – rozcestí Babská – ski areál

Razula o délce 13 km Trasa 7: Hotel Galík – Horal (Dynčák) o délce 4,5 km

Trasa 8: Horal – Beskyd (Sedlo) hranice SR – Dupačka, Oselná – údolí Dynčák – Horal

o délce 2 km Trasa 9: Beskyd SR – Třeštík – Benešky – Soláň Čarták o délce 16,5 km Trasa 10: Horal – prales Razula o délce 7 km Trasa 11: Prales Razula – Lemešná – Podťaté (sedlo Pindula) hranice SR o délce 9,5 km Trasa 12: Beskyd – Pindula sedlo – Kasárna o délce 10, 5 km Trasa 13: Kasárna – Ztratenec – Portáš – Javorník o délce 14 km

➢ Oblíbené hřebenové trasy s výhledy - Javorníky K nejoblíbenějším klasickým hřebenovým trasám patří především přejezd Javorníků (Kasárna - Velký Javorník - Portáš - Kohútka - délka 12 km) nebo trasa Kasárna - Butorky - Čemerka - Gregušovci - U Melocika - délka 12 km.





➢ Oblíbené hřebenové trasy s výhledy - Vsetínské vrchy Neméně oblíbenou trasou je přejezd Vsetínských vrchů (Bumbálka - Třeštík - Benešky - Soláň - Tanečnice - Vsacký Cáb - Vsetín).

➢ Oblíbené trasy na Pustevnách

Pustevny – Radhošť - Pustevny o délce 8 km

Pustevny – Martiňák – Pustevny o délce 16 km

Pustevny – Chata Mír – Pustevny o délce 18 km

Pustevny – Závodní běžecké tratě o délce 5 km

Pustevny – Okruh kolem Zmrzlého o délce 9 km

Pustevny – Okruh přes Velkou sjezdovku o délce 11 km

Pustevny – Okruh Skalíkova louka o délce 7 km

Mapy běžeckých tras jsou k dostání v Informačních centrech i v knihkupectví.

Doprovodné zimní aktivity

Doprovodné zimní aktivity jako jsou dětské lyžařské vleky, lyžařské školy, půjčovny lyží apod. jsou u všech velkých lyžařských středisek. Jako zajímavou aktivitu můžeme jmenovat snowtubingovou dráhu u hotelu Horal ve Velkých Karlovicích. Jedná s o jízdu na speciálních gumových člunech na dráze o délce 150 m na sjezdovce u hotelu Horal. Je to nejzábavnější zimní aktivita nejen pro děti.

Zdroj: Marketingová a rozvojová strategie cestovního ruchu regionu Valašsko – Horní Vsacko na období 2017 – 2022

1.6.3.6 Informační centra

➢ Francova lhota – Pulčín Pulčín 13; 756 14 Francova Lhota; tel: +420 571 458 237 www.pulcin.cz

➢ Horní Bečva Horní Bečva 655; 756 57 Horní Bečva; tel: +420 571 645 249 www.hornibecva.eu

➢ Karolinka Radniční náměstí 42; 756 05 Karolinka; tel: +420 739 322 851 www.karolinka.cz

➢ Kohútka Lazy pod Makytou 1133; 020 55 Slovensko; tel: +420 571 160 800 www,kohutka.info

➢ Nový Hrozenkov 451; 756 04 Nový Hrozenkov; tel: +420 571 451 806 www.novyhrozenkov.cz

➢ Rožnov pod Radhoštěm Masarykovo nám 131; 756 61 Rožnov pod Radhoštěm; tel: +420 571 652 444 www.roznov.cz

➢ Valašská Bystřice 316; 756 27 Valašská Bystřice; tel: +420 571 759 716 www.valasskabystrice.cz

➢ Valašské Meziříčí Komenského 169; 757 01 Valašské Meziříčí; tel: +420 571 684 558 www.info-vm.cz




➢ Velké Karlovice 299; 756 06 Velké Karlovice; tel: +420 571 444 039 www.velkekarlovice.cz

➢ Vsetín Dolní náměstí 1356; 755 01 Vsetín; tel: +420 575 755 144 www.vsetin.mic.cz

➢ Zašová Kulturní dům; 756 51 Zašová 809; tel: +420 730 893 996 [email protected]

➢ Zvonice Soláň Bzové 325; 756 05 Karolinka; tel : +420 604 824 274 www.zvonice.eu

➢ Prostřední Bečva 272, 756 56 Prostřední Bečva; tel: +420 571 643 229 www.prostrednibecva.cz


1.7 Analýza SWOT

Analýza SWOT vznikla na základě vyhodnocení dotazníkového šetření, které probíhalo v červenci – září 2017 a zúčastnilo se ho 793 osob (turistů) v těchto informačních centrech na

Valašsku:

➢ TIC Vsetín

➢ TIC Valašské Meziříčí ➢ TIC Rožnov pod Radhoštěm

➢ IC Valašská Bystřice ➢ IC Kohútka

➢ Betlém Horní Lideč

➢ IC Nový Hrozenkov

➢ IC Karolinka

➢ IC Velké Karlovice

➢ IC Zvonice Soláň

Kromě zástupců výše uvedených informačních center se na jeho realizaci podíleli také zástupci Zámku Kinských ve Valašském Meziříčí a Zámku Vsetín.

Před jejich vyhodnocením prošly dotazníky logickou kontrolou a 10 dotazníků muselo být vyřazeno, jelikož neměli správnou vypovídací hodnotu, tzn. že bylo vyplněno jen malé množství otázek, nebo byly vyplněny nesprávně. Vyhodnoceno bylo tedy celkem 783 dotazníků. Dotazník sestával ze 13-ti otázek, které zkoumaly typ a původ turistů navštěvujících Valašsko, slabé a silné stránky regionu, pohnutky a informační zdroje vedoucí k návštěvě

regionu, typ využitého ubytování apod.

Na analýze SWOT se podíleli také zástupci mikroregionů Valašska – zástupci Pracovní skupiny Destinační společnosti Valašsko.

http://www.zvonice.eu/





Tabulka č. 21 Analýza SWOT

Silné stránky Slabé stránky

➢ Návštěvnost Valašska všemi věkovými skupinami turistů (aktivní mladí turisté, rodiny s dětmi, turisté středního a staršího věku, senioři)

➢ Relativně vyrovnaná návštěvnost turisty ze všech krajů České republiky

➢ Nabídka všech typů ubytování od luxusních hotelů až po chaty a turistické ubytovny

➢ Dostatek kvalitních wellness a relax center

➢ Nabídka různorodých aktivit (cykloturistika, pěší turistika, poznávací a zážitková turistika)

➢ Opakující se návštěvy Valašska

➢ Většinou delší než 3 denní pobyty

➢ Dobrá dopravní dostupnost v celé turistické oblasti

➢ Fungující a aktuální webové stránky turistické oblasti Valašsko

➢ Vydaná Image publikace Valašsko

➢ Konstruktivní spolupráce zástupců Destinační společnosti Valašsko se zástupci jednotlivých mikroregionů turistických oblastí a aktéry v cestovním ruchu

➢ Srovnatelná nabídka zimní i letní turistiky

➢ Nízká návštěvnost ze strany organizovaných skupin

➢ Nízká návštěvnost ze strany zahraničních turistů

➢ Nemoderní způsob propagace území

➢ Velmi omezená nabídka pobytů na Valašsku ze strany cestovních kanceláří a agentur

➢ Málo odpočinkových míst při cyklo a turistických trasách

➢ Nedostačující značení k významným turistickým cílům

➢ Omezený počet parkovacích míst ➢ Neefektivní spolupráce s Centrálou

cestovního ruchu Východní Moravy

➢ Nedostatečné čerpání externích zdrojů

➢ Neexistující vztahy se soukromým sektorem

➢ Nízké povědomí veřejnosti ➢ Nedostatek společných

propagačních materiálů

Příležitosti Hrozby

➢ Dobudování odpočinkových míst při cyklo a turistických trasách

➢ Doplnění značení k významným turistickým cílům

➢ Kvalitní a kompletní mobilní aplikace turistické oblasti Valašsko

➢ Osvětlení podél cyklostezky Bečva

➢ Osvětlení běžeckých tras

➢ Nabídka levnějšího ubytování pro rodiny s dětmi

➢ Lepší kvalita silnic II. a III. třídy

➢ Dobudování parkovacích ploch

➢ Nefungující nastavené role Zlínského kraje, Centrály cestovního ruchu Východní Moravy a destinačních managementů v systému řízení cestovního ruchu ve Zlínském kraji

➢ Neřízený turismus (scházení ze značených tras, nevhodné chování) – nespokojenost místních obyvatel a

zástupců různých spolků působících v obcích

➢ Ohrožení životního prostředí




➢ Pravidelné vydávání a distribuce

propagačních materiálů a map turistické oblasti Valašsko

➢ Realizace fotosoutěže návštěvníků ➢ Modernizace způsobu propagace

území (umístění QR kódů na stažení aplikace do tištěných materiálů, na webové stránky atd.)

➢ Vyvážená propagace všech mikroregionů turistické oblasti Valašsko

➢ Spolupráce neziskového, veřejného a podnikatelského sektoru při propagaci turistické oblasti

➢ Podpora lokálních aktérů cestovního ruchu

➢ Tvorba společných programů a produktů s možností využití externích finančních zdrojů

➢ Realizace regionální hry

➢ Vytvoření grantového systému pro aktéry cestovního ruchu pro jejich aktivní zapojení do Destinační společnosti Valašsko

➢ Propagace možností turistiky pro organizované skupiny (firmy)

➢ Kreativní a inovativní pracovníci v cestovním ruchu

➢ Nepravidelně aktualizované webové stránky turistické oblasti Valašsko

➢ Nedostatek finančních prostředků na moderní formy propagace oblasti

➢ Fluktuace zaměstnanců

➢ Komplikované procesy řízení a rozhodování

➢ Změny v politickém vedení měst a obcí

➢ Rostoucí provozní výdaje

➢ Nízká míra spolupráce jednotlivých

lokalit v rámci turistické oblasti Valašsko

➢ Nízká míra investic měst a obcí do infrastruktury cestovního ruchu




2 Strategická část

2.1 Úvod

Strategická část byla zpracována dle Doporučeného metodického postupu tvorby strategických dokumentů v turismu (ČCCR – CzechTourism). Byly sestaveny 3 pracovní týmy složené ze zástupců Pracovní skupiny Destinační společnosti Valašsko, zástupců informačních center na Valašsku a provozovatelů služeb cestovního ruchu na Valašsku. Ve

vzájemné spolupráci těchto pracovních týmů pro tvorbu Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Valašsko na období let 2019 - 2022 (Valašské Meziříčí, 25. 9. 2018) proběhlo doplnění analýzy SWOT a stanovení klíčových faktorů. Na jednání byl vytvořen pracovní mikrotým, který formuloval vizi a strategické cíle, navrhl opatření a aktivity pro Akční plán (Vsetín, 11. 10, 2. 11. 2018). Návrh dokumentu byl prezentován a projednán na veřejném projednání 20. 11. 2018 ve Vsetíně. Mezi jednotlivými jednáními byli aktéři cestovního ruchu a členové pracovních týmů informováni o postupu a měli možnost vznikající dokument připomínkovat, přičemž došlé připomínky byly vždy zapracovány. Pracovní mikrotým dopracoval dokument na setkání 29. 11. 2018, rozdělil navržené aktivity do Akčního plánu 2019 – 2020 a do seznamu aktivit a projektových záměrů na další období.

2.2 Klíčové faktory

Z analýzy SWOT byly vybrány klíčové faktory rozvoje turistické oblasti Valašsko, jako základ pro formulaci dlouhodobých cílů:

➢ Nedostatek personálu, jeho nekvalifikovanost, nezbytnost vzdělávání a přípravy. (souvisí např. motivace žáků ve školách, motivace místních obyvatel = pochopení významu cestovního ruchu v oblasti).

➢ Koncentrace turistů na jedno místo, zátěž pro obyvatele, přírodu. ➢ Spolupráce s velkými firmami (nabídka pro zaměstnance, partnery, jejich rodiny). ➢ Návaznost na infrastrukturu (půjčovny, servis, integrovaná doprava ve spolupráci

s dopravci apod.).

➢ Využití potenciálu místa – specifické jedinečné tradice, folklor, příroda, gastronomie. ➢ Spolupráce aktérů cestovního ruchu - společné akce, využití potenciálu tradičních a

navštěvovaných akcí v oblasti Valašsko (Valašská rallye, gastrofestivaly apod.).

➢ Spolupráce – společná nabídka, volba a využití efektivních nástrojů propagace a komunikace, image, jednotná identita, prezentace, koordinace akcí.

➢ Administrativní zátěž

Po vzájemné dohodě byl odebrán klíčový faktor Administrativní zátěž, neboť se jedná o obecný jev a není v kapacitách organizace toto řešit.




2.3 Vize

Region s bohatou historií, malebnou přírodou a srdečnými lidmi, nabízející jedinečné turistické příležitosti, živý folklor, tradiční valašskou kuchyni, celoroční atraktivní sportovní vyžití a moderní infrastrukturu.

2.4 Strategické cíle na období 2019 – 2022

Z uvedených klíčových faktorů a v návaznosti na VIZI bylo formulováno 7 strategických cílů.

Prioritou je posílení konkurenceschopnosti.

➢ Vytvořit společné produkty k využití potenciálu regionu Valašsko – příroda, folklor, tradice, gastronomie.

➢ Vytvořit regionálně vyváženou udržitelnou celoroční nabídku turistických aktivit a podpořit i méně známé cíle.

➢ Propojit poskytovatele doprovodných služeb cestovního ruchu v regionu

Valašsko.

➢ Zahájit a rozvíjet spolupráci s firmami v regionu Valašsko. ➢ Zvýšit atraktivitu oborů cestovního ruchu, získat a stabilizovat motivované a

vzdělané pracovníky v provozech a ve službách v regionu Valašsko. ➢ Stabilizovat a rozvíjet spolupráci aktérů cestovního ruchu v regionu Valašsko. ➢ Vytvořit jednotný obraz (image) regionu Valašsko.

2.4.1 Opatření pro jednotlivé strategické cíle na období 2019 – 2022, monitorovací indikátory

CÍL 1: Vytvořit společné produkty k využití potenciálu regionu Valašsko – příroda,

folklor, tradice, gastronomie.

Indikátor

➢ Nabídka atraktivních společných produktů k využití potenciálu regionu Valašsko. 1 nabídka – ověřeno na webu

Opatření:

- Vytvoření a nabídka atraktivních produktů v podobě „balíčků“ pro různé cílové skupiny s využitím jedinečností regionu – propojení příroda, tradice, foklor, řemesla, gastro, zážitkové aktivity. Aktérům doporučit nabízet pod značkou Valašsko tradiční produkty (jedu na Valašsko, tady všude dostanu slivovici, kyselici, frgál) = to je ta jistota a kouzlo Valašska.




Indikátor

➢ Nabídka atraktivních společných produktů v podobě „balíčků“ pro různé cílové skupiny.

1 produkt se zapojením min. 2 aktérů – ověřeno zveřejněním nabídky na webu

CÍL 2: Vytvořit regionálně vyváženou udržitelnou celoroční nabídku aktivit a podpořit i méně známé cíle.

Indikátor

➢ Celoroční nabídka produktů, propojující méně známé cíle a programy s vyhlášenými cíli a programy, se zapojením aktérů cestovního ruchu. 1 aktuální nabídka – ověřeno na webu

Opatření:

- Společná koordinovaná příprava nabídky programů a cílů (propojení místních méně známých míst a programů s atraktivními cíli a tradičními akcemi).

Indikátory

➢ Počet setkání ke koordinované přípravě celoroční nabídky produktů, propojující méně známé cíle a programy s vyhlášenými cíli a programy.

2 setkání/rok – doloženo pozvánkou, prezenční listinou

➢ Počet zapojených aktérů cestovního ruchu. Seznam zapojených aktérů cestovního ruchu – doloženo databází

➢ Nabídka aktivit. Počet nabídek aktivit – doloženo konkrétní nabídkou

CÍL 3: Propojit poskytovatele doprovodných služeb cestovního ruchu regionu Valašsko.

Indikátor

➢ Propojení poskytovatelé doprovodných služeb cestovního ruchu regionu Valašsko. Databáze poskytovatelů cestovního ruchu a poskytovaných doprovodných služeb –

doložena 1 databáze

Opatření:

- Zkvalitnění infrastruktury pro cestovní ruch: pasport poskytovatelů doprovodných služeb CR, vytvoření databáze poskytovatelů CR, zveřejnění databáze na webu, odkazy na webech aktérů (propagace a propojení nabídky infrastruktury).

- Zlepšení dostupnosti a zkvalitnění dopravní infrastruktury pro cestovní ruch v regionu Valašsko - spolupráce s dopravci (jedu vlakem někam, tam dostanu slevu, nebo prázdninová týdenní jízdenka po Valašsku (procestuj Valašsko vlakem bez limitů) – ČD takto mají „jízdenku na léto“ po celé ČR za 790 Kč/týden, 1190/čtrnáctidenní)




- Sestavení a využívání motivačních nástrojů pro poskytovatele doprovodných služeb (servis, půjčovny, parkování, doprava apod.).

Indikátory

➢ Kvalitní, dostupná dopravní infrastruktura pro cestovní ruch v oblasti Valašsko. Zvýšení spokojenosti návštěvníků oblasti – doloženo průzkumem

➢ Databáze poskytovatelů cestovního ruchu s uvedením poskytovaných doprovodných služeb na webu. Databáze – ověřeno na webu

➢ Nastavený systém motivačních nástrojů pro poskytovatele cestovního ruchu k poskytování doprovodných služeb. Seznam nástrojů – počet motivačních nástrojů pro poskytovatele

➢ Počet aktivních subjektů poskytujících doprovodné služby. Seznam poskytovaných služeb

➢ Seznam konkrétních opatření ke zkvalitnění infrastruktury.

Seznam opatření Počet oslovených subjektů

CÍL 4: Zahájit a rozvíjet spolupráci s firmami v regionu Valašsko.

Indikátor

➢ Nastavený systém spolupráce a komunikace s firmami v regionu Valašsko.

Opatření:

- Vytvoření systému spolupráce – vypracování seznamu firem = potenciálních partnerů v regionu, vytipování nástrojů pro komunikaci a prezentaci nabídky, např. vytvoření a distribuce společného letáku, videa o Valašsku, odkazu na webu. Pravidelná komunikace, sledování dopadu, zpětné vazby. Vzájemné sdílení zkušeností a inspirace aktérů CR.

Indikátory

➢ Databáze spolupracujících firem a partnerů. Počet oslovených subjektů

Databáze

➢ Efektivní ověřené nástroje pro komunikaci a prezentaci. Seznam nástrojů pro komunikaci a prezentaci – počet

➢ Systém hodnocení spolupráce a zpětné vazby. Hodnotící zpráva o spolupráci

CÍL 5: Zvýšit atraktivitu oborů cestovního ruchu, získat a stabilizovat motivované a vzdělané pracovníky v provozech a ve službách v regionu Valašsko.

Indikátory




➢ Obory cestovního ruchu jsou pozitivně prezentovány veřejnosti. ➢ Lidské zdroje v oborech cestovního ruchu mají odpovídající ocenění a podporu,

včetně možností dalšího vzdělávání a rozvoje.

Opatření:

- Podpora lidských zdrojů. Průběžné, celoživotní vzdělávání pracovníků v oboru

s dopadem na kvalitu služeb.

- Pozitivní účinná reklama oborů cestovního ruchu. Zviditelnění příběhů kuchařů, číšníků apod. Sociální aktivity, např. blogy kuchařů. Promo videa z kuchyní, provozů apod. Spolupráce s kuchařskými celebritami. Propojení celebrit z oboru i jiných oblastí (např. kuchař – sportovec). Využití akcí v regionu s velkou návštěvností, např. gastrofestival (prezentace aktérů, nabídky služeb, povolání).

- Spolupráce se základními a středními školami – podpora zájmu žáků o studium oborů cestovního ruchu. Nabídka zajímavých aktivit pro žáky, např. exkurze do špičkových provozů, vč. zahraničních, tematické dny „staň se na den recepční, pokojskou, číšníkem apod.

Indikátory

➢ Existují vhodné, ověřené nástroje pro pozitivní reklamu oborů cestovního ruchu. Seznam nástrojů pro pozitivní reklamu – počet

➢ Existují ověřené programy spolupráce se základními a středními školami. Seznam programů

Počet uskutečněných akcí Počet zapojených subjektů – škol, firem, aktérů cestovního ruchu

CÍL 6: Stabilizovat a rozvíjet spolupráci aktérů cestovního ruchu v regionu Valašsko.

Indikátor

➢ Stabilní koordinace a spolupráce aktérů cestovního ruchu v regionu Valašsko. Počet zapojených subjektů

Počet setkání

Opatření:

- Koordinace akcí v regionu, např. sdílený kalendář na webu (využití velkých akcí pro nabídku dalších cílů a aktivit v okolí, eliminace pořádání typově stejných akcí v jednom termínu).

- Společná tvorba produktů CR. Podpora přípravy a organizace společných akcí v regionu.

- Sběr dat, monitoring poskytovaných služeb (kvalita pod značkou Valašsko). - Hodnocení spolupráce aktérů CR (zpětná vazba). - Aktivní vyhledávání zdrojů.




Indikátory

➢ Nastavený funkční systém spolupráce a koordinace, vč. ověřených nástrojů a hodnocení. Sdílený kalendář na webu

Společná prezentace na velkých akcích

Pořádání společných akcí Společná tvorba produktů

➢ Hodnocení a zpětná vazba aktérů cestovního ruchu. Hodnotící setkání Zpráva

➢ Monitoring poskytovaných služeb pod značkou Valašsko. Počet subjektů poskytujících data Dotazníkové šetření Zpráva

➢ Finanční zdroje jsou aktivně mapovány a využívány. Počet podaných projektových žádostí

CÍL 7: Vytvořit jednotný obraz (image) regionu Valašsko.

Indikátor

➢ Image (obraz) regionu Valašsko má jednotnou podobu.

Opatření:

- Efektivní zhodnocení vytvořeného grafického manuálu, příp. jeho doplnění (např. o piktogramy aktivit, cílových skupin apod.).

- Vypracování a naplňování komunikační strategie, volba nástrojů. Vytipování, vytvoření a využívání efektivních nástrojů komunikace a propagace (využití osobností VIP, průnik sportovec – gastro, spolupráce s Travel bloggery, influencery).

- Společná a koordinovaná propagace a prezentace aktérů CR v regionu, např. jednotný společný stolní kalendář (dárky do firem, na úřady, do škol a organizací, domovů pro seniory apod.), využít nástroje propagace jiných organizací, např. kalendáře obcí, firem. Společný design předmětů, suvenýrů, ukazatelů apod. Možnost jednotného zviditelnění cílů v obci, např. směrovníky s logem Valašsko.

- Volba, vytvoření a využívání nástrojů propagace. Inspirace dobrými příklady, např. valašský pas, malý „deníček“ do kapsy Kam na Valašsku, město Rožnov, virtuální prohlídka Valašsko – pro TIC a města na své webové stránky a pro dotykové obrazovky v TIC. Zvážit slevovou kartu.

- Společná koordinovaná příprava nabídkových a prezentačních materiálů

(mapovat a analyzovat, co se tiskne, řešení obsahu – dostatek vhodných cílů, propojení s atraktivními cíli a tradičními akcemi, grafiky, výběru fotografií, referencí, jazykové mutace, distribuce atd.).

Indikátory

➢ Grafický manuál je efektivně využíván a dle potřeby aktualizován.




➢ Vypracovaná Komunikační strategie, vč. pravidelného hodnocení. ➢ Prezentace a propagace aktérů cestovního ruchu je koordinovaná, vč.

hodnocení. ➢ Nastavený systém propagace, vč. plánu, seznamu ověřených nástrojů a

hodnocení jejich dopadu.

2.5 Tematické oblasti (priority) Cíle a opatření jsou rozděleny do 3 tematických oblastí neboli priorit (oblasti zájmu strategie):

Tematická oblast (priorita) 1



Atraktivní nabídka cestovního ruchu

s využitím potenciálu místa a zachováním přírodního a kulturního dědictví regionu Valašsko.

Efektivní a udržitelné řízení destinace a koordinace cestovního ruchu v regionu Valašsko.

Marketingová a komunikační strategie.

Zahrnuje:

- Co nabízíme - Komu – cílové

skupiny cestovního ruchu

- Péče o přírodní a kulturní dědictví

- Prvky infrastruktury - Zlepšení dostupnosti

dopravní infrastruktury

Zahrnuje:

- Řízení a fungování destinační společnosti

- Spolupráce aktérů CR i partnerů

- Organizační struktura

- Podpora lidských zdrojů Zvyšování kvality služeb

- Finanční řízení, vyhledávání zdrojů

- Hodnocení, zpětná vazba

- Sběr dat, monitoring

Zahrnuje:

- Tvorba produktů CR - Strategie značky - Budování image - Komunikační

strategie, volba nástrojů

- Spolupráce s agenturou Czech Tourism




2.6 Akční plán na období 2019 – 2020

Tematická oblast – priorita 1: Atraktivní nabídka cestovního ruchu s využitím potenciálu místa a zachováním přírodního a kulturního dědictví regionu Valašsko.

Strategické cíle: 1.1 Vytvořit společné produkty k využití potenciálu regionu Valašsko – příroda,

folklor, tradice, gastronomie

1.2 Vytvořit regionálně vyváženou udržitelnou celoroční nabídku aktivit a podpořit i méně známé cíle.

1.3 Propojit poskytovatele doprovodných služeb cestovního ruchu v turistické oblasti Valašsko.

Strategický cíl 1.1 Vytvořit společné produkty k využití potenciálu regionu Valašsko – příroda, foklor, tradice, gastronomie.

Opatření 1.1.1 Nabídka atraktivních produktů cestovního ruchu

Zdůvodnění výběru na základě provedené analýzy

V území byla identifikována jako slabá stránka nízká návštěvnost ze strany organizovaných skupin, zahraničních turistů, omezená nabídka pobytů ze strany cestovních kanceláří a agentur, absence vztahů se soukromým sektorem i nedostatek společných propagačních materiálů. Spolupráce aktérů CR je slabá, vč. spolupráce jednotlivých lokalit oblasti Valašsko. Nabídka produktů a služeb je nekoordinovaná, živelná a každý používá jiné nástroje. Chybí koordinátor (tahoun), projevuje se též nedostatek finančních zdrojů na koordinaci a marketing Chybí analýza poptávky, zpětná vazba spokojenosti návštěvníků. Jedinečný potenciál místa (příroda, folkor, historické, kulturní i přírodní památky, turistické trasy, naučné stezky, zajímavosti, tradice, příběhy, osobnosti i sportovní zázemí) není dostatečně zhodnocován. Z analýzy vyplývá, že nejčastějším důvodem návštěvy Valašska je poznání regionu (507), následuje relaxace (171). Sportovní aktivitu volí mnohem méně dotázaných (85). Více než 55% uvádí opakovanou návštěvu regionu. Délka pobytu je u 66% návštěvníků delší než 3 noci, 18% zde tráví dokonce více než 6 nocí. Jako nejlákavější aktivity oblasti uvádí návštěvníci turistiku (547), přírodu (492) a památky a muzea (430). Následuje cykloturistika (211), relaxace a zábava (více než 100). Jako způsob organizace pobytu volí návštěvníci nejvíce internet (366), následuje telefon (203). Cestovní kancelář volilo jen 8 osob!

Plánované aktivity a projektové záměry vedoucí k naplnění cíle

- Společná tvorba produktů CR, vč. využívání externích finančních zdrojů.

- Slevová karta Plánované aktivity jednotlivých aktérů

- Zapojení TIC, restaurací, hotelů do společných nabídek (slevy na ubytování, mapy zdarma apod.).




Plánované aktivity 2019 - 2020 - Společná setkání a plánování aktérů CR (např. příprava balíčků, slevové karty, questingové trasy apod.).

- Nabídka „balíčků“ produktů pro různé cílové skupiny, využití a propojení nabídky aktérů CR.

- Regionální hra (propagace značky Valašsko, příběhy, propojení aktérů, atd.).

- Fotosoutěž návštěvníků regionu Valašsko (2019) - Sdílený kalendář akcí na webu destinační společnosti - Komunikace s aktéry CR – doporučení a motivace

k nabídce tradičních produktů Valašska pod značkou Valašsko.

- Propagace značky Valašsko v materiálech a nabídkách provozovatelů služeb cestovního ruchu a informačních center (dle zaslaného grafického manuálu) – jednotná image produktů, materiálů, zvýšení informovanosti návštěvníků (2019 – 2020)

- Prezentace na veletrzích cestovního ruchu (2019) – vyzvat aktéry CR k dodání materiálů a podkladů.

- Zapojování místních obyvatel, mezisektorová spolupráce (veřejná správa, samospráva, neziskové organizace, podnikatelské subjekty).

- Prezentace v médiích (2019) - Vytvoření propagačního videa (2019-2020) - Postupné naplňování požadavků pro podání žádosti o

certifikaci DMO (2019-2020)

Soubor indikátorů 1 setkání aktérů CR/rok 1 společná nabídka „balíčku“ 1 Regionální hra 1 Fotosoutěž 1 propagační video 1 sdílený kalendář na webu 5 prezentací/rok

Zdroje financování Dotace na činnost a marketingové aktivity Destinační společnosti Valašsko ze strany Zlínského kraje a měst mikroregionu Vsetínsko

Strategický cíl 1.2 Vytvořit regionálně vyváženou udržitelnou celoroční nabídku aktivit a podpořit méně známé cíle.

Opatření 1.2.1 Společná koordinovaná příprava nabídky programů a cílů, propojení místních méně známých míst a programů s atraktivními cíli a tradičními akcemi


V území byla identifikována jako slabá stránka absence zveřejnění cílů (např. trhací mapy v IC, hotelech apod.) i značení turistických cílů (např. jednotné ukazatele, upoutávky v obcích). Chybí další služby navazující na infrastrukturu – půjčovny, servisy, cyklobusy, veřejná doprava, omezený počet parkovacích míst atd. Propagace lokalit a mikroregionů oblasti je nevyvážená (např. zveřejňování fotografií stejných cílů). Velkou hrozbou je koncentrace turistů do jednoho místa – což přináší zátěž pro místní obyvatele i přírodu.




Využití velkých regionálních akcí pro prezentaci produktů i aktérů CR je nekoordinované a málo využívané.


- Síťování turistických cílů a akcí – např. společné vstupné během top aktivit a méně známých aktivit, vzájemné odkazování prostřednictvím informačních tabulí či propagačních materiálů, na webu, sdílení na sociálních sítích apod..

- Aktuální efektivní značení k významným i méně známým cílům, vzájemné propojení a odkazování, vč. podpory v info materiálech, na webu apod.

- Jednotný informační systém v místě (upozornění na cíle).

- Kvalitní a kompletní mobilní aplikace turistické oblasti Valašsko (umístění QR kódů ke stažení aplikace v tištěných materiálech, na webu apod.) – zvážit a zmapovat využití stávajících fungujících aplikací či sociálních sítí (např. Turista v mobilu, Booking, Kudy z nudy, Kam s dětmi, Na kole s dětmi apod.)

Plánované aktivity jednotlivých aktérů

- Tipy od pracovníků TIC, restaurací či hoteliérů na zajímavá méně známá místa a akce v okolí.

- Zachování různorodé nabídky poskytovaných služeb (ubytování různých kategorií pro všechny cílové skupiny, vč. rodin s dětmi, studentů, seniorů)

Plánované aktivity 2019 - 2020 - Společná setkání a plánování aktérů CR - Nabídka balíčků pro různé cílové skupiny. - Regionální hra. - Komunikace s aktéry CR – doporučení a motivace

k zapojení, cílená propagace méně známých míst prostřednictvím TOP cílů.

- Propojení akcí, které se konají v jednom termínu (doplnit příběhem – koordinace akcí, zveřejnit ve sdíleném kalendáři na webu)

- Sdílený kalendář akcí. - Tipy na výlety – měsíční kapesní průvodce TOP akce

regionu + tipy na destinace v okolí akce (elektronická verze, příp. malý náklad – vlastní kopírování)

- Spolupráce s Centrálou CR. - Spolupráce s CCR VM na realizaci press tripů na území

Valašska (2019).

Soubor indikátorů 1 společná nabídka „balíčku“ 1 Regionální hra 1 sdílený kalendář

Zdroje financování

Dotace na činnost a marketingové aktivity Destinační společnosti Valašsko ze strany Zlínského kraje a měst mikroregionu Vsetínsko




Strategický cíl 1.3 Propojit poskytovatele doprovodných služeb cestovního ruchu v turistické oblasti Valašsko.

Opatření 1.3.1 Zkvalitnění infrastruktury pro cestovní ruch


V území byla identifikována jako slabá stránka absence dalších služeb navazujících na infrastrukturu – půjčovny, servisy, cyklobusy, veřejná doprava, parkování atd. Služby, které jsou, zpravidla nepokrývají večerní či víkendovou poptávku (servis kol). Nedostatkem je i malý počet odpočinkových míst při cyklo a turistických trasách, osvětlení zimních běžeckých tras. Míra investic obcí a měst do infrastruktury je nízká. Analýza uvádí doporučení návštěvníků k vylepšení služeb a produktů:

- Více odpočinkových míst na cyklotrasách a cyklostezkách (141 osob)

- Více odpočinkových míst na značených turistických trasách (133)

- Nabídka levnějšího ubytování pro rodiny s dětmi (106) - Značení k významným turistickým cílům (105) - Větší nabídka trávení volného času pro rodiny s dětmi

(75) - Více značených cyklotras a cyklostezek (52) - Kempy pro obytná auta, karavany (36)


- Kvalitní a kompletní mobilní aplikace turistické oblasti Valašsko (umístění QR kódů ke stažení aplikace v tištěných materiálech, na webu apod.)

- Propojení místních aktérů CR. Plánované aktivity jednotlivých aktérů

- Dobudování odpočinkových míst u cyklo a turistických tras.

- Osvětlení podél cyklostezky Bečva. - Osvětlení běžeckých tras. - Dobudování parkovacích ploch v okolí turistických cílů. - Posílení doprovodných a doplňkových služeb (půjčovny,

servis) v nabídce hotelů apod. - Rozšíření provozní doby infocenter apod. do večerních a

víkendových hodin. Plánované aktivity 2019 - 2020 - Pasport poskytovatelů doprovodných služeb CR.

- Spolupráce pracovníků TIC a zástupců hotelů a poskytovatelů služeb na vytvoření databáze.

- Vytvoření databáze poskytovatelů CR. - Zveřejnění databáze na webu. - Odkazy na databázi na webech aktérů (propagace a

propojení nabídky infrastruktury). - Propagace značky Valašsko v materiálech a nabídkách

provozovatelů doprovodných služeb cestovního ruchu (dle zaslaného grafického manuálu) – jednotná image produktů, materiálů, zvýšení informovanosti návštěvníků (2019 – 2020)

- Kompletní doplnění informací na webové stránky visit-valassko.cz (2019)

- Vytvoření tzv. Manuálu cestovního ruchu v oblasti Valašsko (doporučení pro TIC, podnikatele apod., využití značky, rozšíření služeb, sdílený kalendář, doprovodné služby, dostupnost a integrovanost dopravy, parkovací služby, stojany na kola apod.)

Soubor indikátorů 1 vytvořená databáze poskytovatelů doprovodných služeb




1 Manuál cestovního ruchu v oblasti Valašsko (elektronická verze)


Strategický cíl 1.3 Propojit poskytovatele doprovodných služeb cestovního ruchu v regionu Valašsko.

Opatření 1.3.2 Zlepšení dostupnosti a zkvalitnění dopravní infrastruktury pro cestovní ruch v regionu Valašsko


V území byl identifikován omezený počet parkovacích míst i nedostatečné služby (v některých terminálech nelze platit kartou). Některá místa v oblasti jsou přetížená – zátěž pro místní obyvatele (zvýšený hluk, nadměrná doprava, neukázněné parkování apod.). Dopravní dostupnost v oblasti je hodnocena jako dobrá. Přesto jsou některá místa velmi těžko dostupná veřejnou hromadnou dopravou, spoje na sebe nenavazují, kapacita cyklobusů je nedostatečná.


- Důraz na integrovanost a dostupnost veřejné dopravy, vč. přepravy kol, lyží apod.- viz Manuál CR.

- Oslovení a navázání spolupráce s dopravci – cyklobus. - Spolupráce s obcemi a městy – parkovací místa, stojany

na kola apod.


- Komunikace s pracovníky TIC a hoteliéry či majiteli restaurací a doprovodných služeb s možností slevy v jejich zařízení v případě, že návštěvník využije slevovou jízdenku a nepojede do oblasti svým vozem (=bonus za šetření přírody)

Plánované aktivity 2019 – 2020

- Oslovení a navázání spolupráce s dopravci (např.: speciální vlaky na TOP akce, jedu vlakem někam, tam dostanu slevu – nutno navázat na „balíček“, prázdninová týdenní jízdenka po Valašsku - procestuj Valašsko vlakem bez limitů, ČD takto mají „jízdenku na léto“ po celé ČR za 790 Kč/týden, 1190/čtrnáctidenní), rodinné či skupinové jízdenky, apod.

- Spolupráce s Centrálou CR. Soubor indikátorů 1 oslovený dopravce

1 Manuál cestovního ruchu v oblasti Valašsko (elektronická verze)






Strategický cíl 1.3 Propojit poskytovatele doprovodných služeb cestovního ruchu v regionu Valašsko.

Opatření 1.3.3 Sestavení a využívání motivačních nástrojů pro poskytovatele doprovodných služeb (servis, půjčovny, parkování, doprava apod.)


V území byla jako slabá stránka identifikována nízká koordinace a spolupráce aktérů CR.


- Podpora místních aktérů CR, např. vytvoření systému grantové podpory.


- Prodej duší v TIC a oprava ve své režii před TIC – zkusit dotaci na pořízení těchto stojanů.

- Oslovení hoteliérů nebo majitelů restaurací, jestli nechtějí nabízet doprovodné služby.

Plánované aktivity 2019 - 2020 - Vytipování a doporučení zajímavé a ověřené podpory infrastruktury, např. samoobslužné stojany pro servis kol před každé TIC na Valašsku, které nahradí servisy o víkend zavřené (prodej duší v TIC a oprava ve své režii před TIC – zkusit dotaci na pořízení těchto stojanů), začlenit do Manuálu CR.

Soubor indikátorů 1 ověřená nabídka podpory infrastruktury 1 Manuál cestovního ruchu v oblasti Valašsko (elektronická verze)





Tematická oblast – priorita 2: Efektivní a udržitelné řízení destinace a koordinace

cestovního ruchu v regionu Valašsko.

Strategické cíle: 2.1 Zahájit a rozvíjet spolupráci s firmami v regionu Valašsko.

2.2 Zvýšit atraktivitu oborů cestovního ruchu, získat a stabilizovat motivované a vzdělané pracovníky v provozech a ve službách v regionu Valašsko.

2.3 Stabilizovat a rozvíjet spolupráci aktérů cestovního ruchu v regionu Valašsko.

Strategický cíl 2.1 Zahájit a rozvíjet spolupráci s firmami v regionu Valašsko.

Opatření 2.1.1 Vytvoření systému spolupráce aktérů CR a firem


V území je popsána nízká návštěvnost organizovaných skupin, zahraničních turistů. Nabídka a propojení služeb a produktů s cestovními kancelářemi či agenturami je spíše živelné (turista, který přijede do ČR, nedostane nabídku vyjet na Valašsko). Seznam firem pro spolupráci není vytvořen, chybí analýza poptávky. Podobně je to s nabídkou pro firmy v nedalekém Slovensku. Jedinečnost a specifika regionu nejsou nabízena.


- Spolupráce s Centrálou CR, - navázání spolupráce s firmami v regionu i na území SR, - vytipování nástrojů pro komunikaci a prezentaci

nabídky, - komunikace, adresná nabídka firmám (balíček na míru),

firmy mají pro své zaměstnance benefity, aktivní trávení volného času, vč. přeshraniční spolupráce se Slovenskem,

- sledování a vyhodnocování dopadu, zpětné vazby. Plánované aktivity jednotlivých aktérů

Plánované aktivity 2019 - 2020 - Spolupráce s Centrálou CR, - vypracování seznamu firem = potenciálních partnerů

v regionu, - vytipování a ověření nástrojů pro komunikaci a

prezentaci nabídky, např. vytvoření a distribuce společného letáku, videa o Valašsku, odkazu na webu,

- pravidelná komunikace destinační společnosti s firmami, adresná nabídka firmám (balíček na míru), firmy mají pro své zaměstnance benefity, aktivní trávení volného času, vč. přeshraniční spolupráce se Slovenskem,

- sledování a vyhodnocování dopadu, zpětné vazby, - vzájemné sdílení zkušeností a inspirace aktérů CR, - vydávat průvodce v jazykové mutaci, - využívat nabídku aktérů CR pro firmy – balíček.

Soubor indikátorů - databáze firem = potenciálních partnerů v regionu, - seznam nástrojů pro komunikaci a prezentaci






Strategický cíl 2.2 Zvýšit atraktivitu oborů cestovního ruchu, získat a stabilizovat motivované a vzdělané pracovníky v provozech a ve službách v regionu Valašsko.

Opatření 2.2.1 Podpora lidských zdrojů


V území je popsána jako velká hrozba dlouhodobý nedostatek personálu, jeho odborná způsobilost i ochota, fluktuace zaměstnanců. Není zájem o další vzdělávání a rozvoj. Obecně rostou provozní výdaje i administrativní zátěž. Aktéři (soukromé osoby) nemají metodickou podporu při zpracování projektových žádostí do existujících dotačních titulů. Pozice pracovníků v gastro a hotelových službách nejsou společností vnímány jako prestižní. Zájem žáků o studium oborů klesá, převažuje teoretická příprava nad praxí. Absolventi často nastupují mimo obory (vyšší plat, nižší nároky na dovednosti i čas).


- Vyhlášení motivační soutěže „Kuchař roku“. - Zveřejnění aktuální nabídky průběžného, celoživotního

vzdělávání pracovníků v oboru s dopadem na kvalitu služeb.


- Spolupráce s hotely a restauracemi - Mapování nabídky vzdělávání pro různé obory CR (v

návaznosti na vzdělávací potřeby aktérů, provozovatelů) – vzájemné sdílení informací, např. na webu.

Plánované aktivity 2019 - 2020 - Exkurze pro studenty do provozu (2019-2020) – spolupráce se školami, kariérovými poradci (MAP, KAP).

- Spolupráce s Centrálou CR. - Prezentace oborů na akcích v regionu, veletrzích apod.

Soubor indikátorů 2 exkurze pro studenty/rok



Opatření 2.2.2 Pozitivní účinná reklama oborů cestovního ruchu


V území byla identifikována nízká motivace pro studium i práci v oborech CR. Nedostatek zaměstnanců ve službách má za následek skutečnost, že je tak zaměstnán každý, kdo projeví zájem. Personál však nemá kvalifikaci, zpravidla ani zájem si ji doplnit či zvýšit. Kvalita služeb klesá, řada podniků omezuje provoz. S cílem udržet kvalifikované zaměstnance rostou náklady na jejich odměňování a benefity, to se následně projevuje v ceně poskytovaných služeb.




Pozitivní propagace oborů je slabá. Plánované aktivity a projektové záměry vedoucí k naplnění cíle

- Využití sociálních aktivit, např. blogy kuchařů. - Spolupráce s kuchařskými celebritami. - Propojení celebrit z oboru i jiných oblastí (např. kuchař –

sportovec). - Využití akcí v regionu s velkou návštěvností, např.

gastrofestival (prezentace aktérů, nabídky služeb, povolání).


- Spolupráce s hotely a restauracemi

Plánované aktivity 2019 - 2020 - Spolupráce s Centrálou CR. - Zviditelnění příběhů kuchařů, číšníků apod.

v regionálním tisku, na webu, v rámci akcí apod. - Pořízení promo videa z kuchyní, provozů apod.

Soubor indikátorů 1 vydaný příběh/rok zveřejněný na webu 1 video



Opatření 2.2.3 Spolupráce se základními a středními školami – podpora zájmu žáků o studium oborů cestovního ruchu a práci v oboru


V území byla identifikována nízká motivace pro studium v oborech CR. Obory cestovního ruchu nejsou veřejnosti dostatečně pozitivně prezentovány. Žáci a studenti, jejich rodiče nemají povědomí o špičkových provozech, praktická výuka je nedostatečná.


- Zvýšení tlaku na odborné školství: vyvážená praktická příprava, propojení školy a provozu (vyučení pro daný hotel či službu), inspirace z okolních států, kde systém dlouhodobě úspěšně funguje (uvést např. ve SR MAP).


- Spolupráce škol s hotely a restauracemi

Plánované aktivity 2019 - 2020 - Zmapování a analýza možností spolupráce v ORP (MAPY, šablony ve školách apod.).

- Nabídka zajímavých aktivit pro žáky a studenty, např. exkurze do špičkových provozů, vč. zahraničních, tematické dny „staň se na den recepční, pokojskou, číšníkem apod.“,

- Spolupráce se středními školami v oboru CR, např. Střední škola Kostka Vsetín, Střední škola CR v Rožnově – podpora aktivního zájmu o obory, exkurze, praxe a stáže apod.

Soubor indikátorů 1 akce - spolupráce se školami





Strategický cíl 2.3 Stabilizovat a rozvíjet spolupráci aktérů cestovního ruchu v regionu Valašsko.

Opatření 2.3.1 Koordinace akcí v regionu


V území byla jako slabá stránka identifikována neefektivní spolupráce s Centrálou cestovního ruchu Východní Morava. V oblasti zatím nefunguje spolupráce aktérů, chybí společné aktivity, produkty, propagační materiály. Povědomí o značce je nízké. Chybí tradice setkávání i koordinátor (DSV existuje jen krátce). Jako hrozba je uvedeno nefungující nastavení role Zlínského kraje, Centrály cestovního ruchu Východní Moravy a destinačních managementů v systému řízení CR na území kraje. Nedostatek financí má za následek obavy z udržitelnosti, chybí prostředky na koordinaci, marketing, moderní nástroje propagace.


- Vytvoření systému, volba efektivního nástroje pro přenos informací mezi aktéry CR.

- Vytipovat klíčové akce v regionu (lákadlo na další programy a cíle).

- Vytvoření sdíleného kalendáře na webu (využití velkých akcí pro nabídku dalších cílů a aktivit v okolí, eliminace pořádání typově stejných akcí v jednom termínu).


- Zasílání významných akcí v regionu pracovníky TIC a subjekty působícími v CR na DSV

Plánované aktivity 2019 - 2020 - Propagace aktérů cestovního ruchu na veletrzích cestovního ruchu (2019)

- Vytvoření systému, volba efektivního nástroje pro přenos informací mezi aktéry CR, např. pracovní skupina.

- Regionální hra. - Vytipovat klíčové akce v regionu (lákadlo na další

programy a cíle). - Vytvoření sdíleného kalendáře na webu (využití velkých

akcí pro nabídku dalších cílů a aktivit v okolí, eliminace pořádání typově stejných akcí v jednom termínu).

- Konference „Jak být viděn online pro aktéry CR“ (budou umět obsluhovat např. sdílený kalendář, odesílat data a informace apod.). Prezentace Manuálu CR.

- Spolupráce s místními samosprávami. - Spolupráce s Centrálou CR.

Soubor indikátorů 1 sdílený aktuální kalendář na webu 1 Konference „Jak být viděn online pro aktéry CR“






Opatření 2.3.2 Tvorba produktů CR. Podpora přípravy a organizace společných akcí v regionu


V území byla jako slabá stránka identifikována absence společných produktů. Nabídka je živelná, bez koordinace a vzájemné spolupráce.


- Doprovodné aktivity u turistických cílů. - Doprovodná infrastruktura u turistických cílů - rozhledny,

amfiteátry, golf, filmová turistika apod. Plánované aktivity jednotlivých aktérů

- Spolupráce s hotely, restauracemi a pracovníky TIC při přípravě hry

- Vznik resortů.

Plánované aktivity 2019 - 2020 - Společné setkání a plánování aktérů. - Společná akce v regionu v podobě regionální hry

(propagace značky Valašsko, příběhů apod., propojení aktérů).

- Společná účast na veletrhu CR. - Spolupráce s Centrálou CR. - Spolupráce s přilehlými oblastmi (Kroměřížsko, Zlínsko

a Luhačovicko, Slovácko) - Sledování trendů v CR v ČR.

Soubor indikátorů 1 regionální hra Účast na veletrhu CR 1 setkání aktérů CR



Opatření 2.3.3 Sběr dat, monitoring poskytovaných služeb (kvalita pod značkou Valašsko)


V území byla identifikována nízká míra koordinace a spolupráce. Chybí pravidelný sběr dat, analýza poptávky, spokojenosti, zpětná vazba. Zaměření na místní obyvatele i místní aktéry je slabé. Znalost oblasti ze strany aktivních aktérů cestovního ruchu je velmi dobrá, neboť výsledky analýzy SWOT se shodují se zpracovanými analýzami.


- Marketingový výzkum. - Monitoring kvality poskytovaných služeb pod značkou

Valašsko. - Statistika návštěvnosti vybraných cílů.


- Možnost hodnocení TIC, hotelů a restaurací návštěvníky buď na webu daného subjektu nebo na webu DSV.

- Dotazníková šetření spokojenosti návštěvníků. Plánované aktivity 2019 - 2020 - Marketingový výzkum.

- Monitoring kvality poskytovaných služeb pod značkou Valašsko (počet, spokojenost, počet zapojených aktérů, mediální ohlasy apod.)




- Statistika návštěvnosti vybraných cílů. Soubor indikátorů 1 monitoring spokojenosti návštěvníků/rok

1 zpráva



Opatření 2.3.4 Hodnocení spolupráce aktérů CR (zpětná vazba)


V území byla identifikována nízká míra koordinace a spolupráce. Chybí zpětná vazba aktérů CR.


- Dotazníkové šetření spolupráce v regionu Valašsko


Plánované aktivity 2019 - 2020 - Dotazníkové šetření spolupráce v regionu Valašsko (průzkum s využitím např. dotazníku na Googlu: co přináší spolupráce aktérů v oblasti Valašsko, role DSV, potřeby aktérů CR, nabídka aktérů do společných akcí, produktů, trendy a náměty na aktivity v oblasti CR atd.)

Soubor indikátorů 1 zpráva



Opatření 2.3.5 Aktivní vyhledávání zdrojů


V území byla identifikována jako slabá stránka nedostatečné využívání externích zdrojů. DSV nemá dostatečnou kapacitu, historii ani právní postavení. Hrozbou je mimo jiné nedostatek finančních zdrojů na moderní nástroje propagace i sběr a analýzu poptávky a dat z území. Náklady na CR se zvyšují. Roste náročnost zákazníků.


- Pravidelný monitoring zdrojů. - Aktivní projektový management.


Plánované aktivity 2019 - 2020 - Pravidelný monitoring zdrojů. - Spolupráce s Centrálou CR

Soubor indikátorů Seznam zdrojů





Tematická oblast – priorita 3: Marketingová a komunikační strategie

Strategické cíle: 3.1 Vytvořit jednotný obraz (image) regionu Valašsko.

Strategický cíl 3.1 Vytvořit jednotný obraz (image) regionu Valašsko. Opatření 3.1.1

Efektivní zhodnocení vytvořeného grafického manuálu


V území byl identifikován nemoderní způsob propagace území. Sdílená propagace aktérů CR je slabou stránkou. Nízké povědomí veřejnosti i aktérů o značce. Vytvořený grafický manuál je na vysoké úrovni, ale nepracuje se s ním. Neexistující identita nabídky i poskytovaných produktů a služeb je citelná, každý nabízí něco jiného, má jiné nástroje.


- Efektivní využívání grafického manuálu. - Případné doplnění grafického manuálu, např. o

piktogramy aktivit, cílových skupin apod. Plánované aktivity jednotlivých aktérů

- Podpůrné aktivity k zainteresování subjektů CR k používání jednotného grafického manuálu Valašska ve svých propagačních materiálech.

- Společná prezentace korporátního stylu, používat logo destinační společnosti.

- Odkazy na webech aktérů CR. - Vytvoření maskota oblasti. - Fotící bannery, např. v infocentrech. - Zajímavé firemní oděvy s prvky Valašska (vyšívaná

trika). - Pořízení a prodej zajímavých předmětů (např. tašky či

vaky pro děti a studenty se stejným motivem jako jsou na tričkách), vlajka s logem u IC apod.

- Zprávy, články, TZ. Plánované aktivity 2019 - 2020 - Zveřejnění a aktivní prezentace grafického manuálu, vč.

jednoduchého přístupu aktérů CR ke značce na webu DSV (Manuál CR).

- Propůjčení značky Valašsko aktérům CR, vč. průvodního pokynu k používání.

- Aktivní PR kampaň k existenci značky Valašsko, využít spolupráci s Centrálou CR.

Soubor indikátorů Zveřejnění grafického manuálu na webu Využívání grafického manuálu aktéry CR – počet aktérů CR využívajících značku.






Vypracování a naplňování komunikační strategie, volba nástrojů


V území byla identifikována absence komunikační strategie. Webové stránky nejsou aktuální. Přitom z analýzy vyplývá, že 45% dotazovaných návštěvníků uvádí jako zdroj informací o Valašsku internet. Web se tedy jeví jako významná příležitost. Vzájemná propagace aktérů není koordinovaná, neexistuje. Existuje citelný nedostatek společných propagačních materiálů. Jejich příprava a produkce není systémová.


- Vypracování Komunikační strategie. - Aktuální webové stránky. - Vydávat materiály a průvodce v jazykových mutacích. - Komunikace s důležitými partnery a subjekty. - Komunikace s médii - Spolupráce s Centrálou CR.


- Spolupráce všech subjektů CR při propagaci aktivit v regionu

- Společná prezentace korporátního stylu, používat logo destinační společnosti.

- Odkazy na webech aktérů CR. Plánované aktivity 2019 - 2020 - Vypracování Komunikační strategie.

- Nastavení efektivního sdílení a přenosu informací Destinační společnost – informační centra – aktéři - cílové skupiny.

- Aktualizace webových stránek. - Vytipování, vytvoření a využívání efektivních nástrojů

komunikace, např. využití osobností VIP, průnik sportovec – gastro, spolupráce s Travel bloggery, influencery, jednotné „vítací“ tabule „Vítejte na Valašsku“ (hlavní tahy).

- Příprava a vydání materiálů a průvodců v jazykových mutacích.

- Komunikace s důležitými partnery a subjekty. - Komunikace s médii (oslovit ke spolupráci média, získat

novináře…) - Spolupráce s Centrálou CR – zasílání zpráv, informací,

pozvánek apod., sdílení na webu Centrály. Soubor indikátorů 1 komunikační strategie

1 seznam nástrojů 1 vydaný článek z regionu – 3/rok






Společná koordinovaná propagace a prezentace aktérů CR v regionu


Vzájemná propagace aktérů není koordinovaná, neexistuje. Je nedostatek společných propagačních materiálů. Jejich příprava a produkce není systémová. Z analýzy vyplývá, že návštěvníci přijíždějí do regionu na základě vlastní zkušenosti (45%), tedy se do regionu vracejí. Zdrojem informací je internet (24%) a přátelé (21%). Informační centra a propagační materiály jako zdroj informací uvádí pouze 2%.


- Aktuální webové stránky. - V rámci setkávání společná koordinovaná příprava

tištěných materiálů. - Vypracování plánu propagace. - Volba, vytvoření a využívání nástrojů propagace, např.

jednotný společný stolní kalendář (dárky do firem, na úřady, do škol a organizací, domovů pro seniory apod.), průvodce, mapy = tzv. „trhačky“ (kolo, gastro, ubytování, půjčovna, servis atd.), pasy, razítka, zápisníky pro děti, jednotná měsíční brožurka s kalendářem akcí a možností prezentace pro soukromé subjekty – distribuována zdarma po celém regionu, atd.

- Vytipování a využívání vhodných nástrojů propagace jiných organizací, např. kalendáře obcí, firem.

- Propagace a podpora společného designu předmětů a suvenýrů aktérů i společnosti, ukazatelů apod., dle grafického manuálu.

- Možnosti jednotného zviditelnění cílů v obci, např. směrovníky s logem Valašsko, dle grafického manuálu.


- Spolupráce všech subjektů CR při propagaci aktivit v regionu

- Naplňování plánu propagace – využití nástrojů. Plánované aktivity 2019 – 2020

- V rámci setkávání společná koordinovaná příprava tištěných materiálů (nabídka programů, služeb, pozvánky na akce, eventy, mapy, prezentační materiály apod.). Mapovat a analyzovat, jaké materiály se plánují a tisknou, vč. zpětné vazby dopadu a využití. Společné řešení obsahu – dostatek vhodných cílů, propojení s atraktivními cíli a tradičními akcemi. Společné řešení grafiky, výběru fotografií, jazykové mutace, distribuce atd. Využití referencí (VIP hosté).

- Fotosoutěž - Zpracování Plánu propagace - Aktualizace webových stránek

Soubor indikátorů - Plán propagace - 1 společná koordinovaná propagační akce regionu -

fotosoutěž





Realizační tým Strategie:

Bc. Kristýna Jakešová, Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko

Ing. Helena Volková, Město Vsetín

Věra Goldová, Město Vsetín

Marek Havran, Město Rožnov pod Radhoštěm

Ing. Stanislav Petřík, Sdružení obcí Hornolidečska

Ing. Vlasta Sláčíková, Sdružení Valašsko – Horní Vsacko

Radka Turpišová, Turistické informační centrum Vsetín

Veronika Škrobáková, Turistické informační centrum Rožnov pod Radhoštěm

Dušan Machala, Hotel a restaurace U Vychopňů

Mgr. Jiří Baroš, Penzion Na kraji lesa

Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Valašsko na období let 2019 – 2022 byla zpracována Sdružením obcí Mikroregionu Vsetínsko v rámci projektu Destinační společnost Valašsko 2018, který je spolufinancován Zlínským krajem, městem Vsetín, městem Valašské Meziříčí, městem Rožnov pod Radhoštěm, Sdružením obcí Hornolidečska, Sdružením pro rozvoj Mikroregionu Střední Vsetínsko, Sdružením Valašsko - Horní Vsacko a Sdružením Mikroregion Rožnovsko.

Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Valašsko na období let 2019

– 2022 byla schválena Radou Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko č. 97 dne 10. 12. 2018 usnesením číslo 97/8.

Date post:	29-Sep-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

Marketingová strategie - Valašsko...Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu turistické...

Documents