Prakticka Elektronika 1997-08

Praktická elektronika A Radio - 8/97

ROÈNÍK II/1997. ÈÍSLO 8

V TOMTO SE�ITÌ

NÁ� ROZHOVOR

Praktická elektronika A RadioVydavatel: AMARO spol. s r. o.Redakce: �éfred.: Lubo� Kalousek, OK1FAC, re-daktoøi: ing. Josef Kellner (zástupce �éfred.),Petr Havli�, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Ja-roslav Belza, sekretariát: Tamara Trnková.Redakce: Dlá�dìná 4, 110 00 Praha 1,tel.: 24 21 11 11 - l. 295, tel./fax: 24 21 03 79.Roènì vychází 12 èísel. Cena výtisku 25 Kè. Po-loletní pøedplatné 150 Kè, celoroèní pøedplatné300 Kè.Roz�iøuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Me-diaprint & Kapa a soukromí distributoøi.Objednávky a pøedplatné v Èeské republicezaji��uje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jiráè-ková, Hana Merglová (Dlá�dìná 4, 110 00Praha 1, tel./fax: (02) 24 21 11 11 - l. 284),PNS.Objednávky a predplatné v Slovenskej repub-like vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o.,P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07)525 45 59 - predplatné, (07) 525 46 28 - admi-nistratíva. Predplatné na rok 330,- SK, na polrok165,- SK.Podávání novinových zási lek povolenoÈeskou po�tou - øeditelstvím OZ Praha (è.j.nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996).Inzerci v ÈR pøijímá redakce, Dlá�dìná 4,110 00 Praha 1, tel.: 24211111 - linka 295,tel./fax: 24 21 03 79.Inzerci v SR vyøizuje MAGNET-PRESS Slo-vakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava,tel./fax (07) 525 46 28.Za pùvodnost a správnost pøíspìvkù odpovídáautor (platí i pro inzerci).Internet: http://www.spinet.cz/aradioEmail: [email protected]�ádané rukopisy nevracíme.ISSN 1211-328X, MKÈR 7409

© AMARO spol. s r. o.

s panem Pavlem Kotrá�em,pøedsedou pøedstavenstva ak-ciové spoleènosti TES elektroni-ka se sídlem v Kamenici, okr.Praha - východ.

Va�í firmu ji� známe dlouho(hlavnì ti, kteøí pøedìlávali zvu-kový díl v TVP). O jejím vznikuv�ak nevíme témìø nic?

Na�e firma vznikla jako první ryzesoukromá akciová spoleènost okresuPraha - východ v záøí roku 1992. Stalose tak v dobì transformací státníchpodnikù v akciové spoleènosti v rámciprivatizace, co� dodnes vyvolává do-jem, �e jsme jedním z bývalých stát-ních podnikù. Ve skuteènosti vlastní100 % akcií na�í firmy rodinní pøíslu�-níci, i kdy� zdaleka ne v�ichni jsou je-jími zamìstnanci. Na�e spoleènostnevstupovala na kapitálový trh, nebo�to dosud nepotøebovala. Finanèní tokspoleènosti plyne zásadnì z vlastníchprostøedkù a není kryt �ádnými cizímizdroji. Od roku 92 vykazuje hospoda-øení podniku stálý zisk. Zamìstnancispoleènosti vlastní zamìstnaneckéakcie, èím� se podílejí na rozdìlenízisku z dividend. Majetek spoleènostièiní necelé tøi miliony korun. Roèní ob-rat zhruba deset milionù korun. Spo-leènost pøevzala jméno mojí bývalé�ivnosti, její� pùvodní náplní bylyopravy televizorù (TES- televizní ser-vis).

Jaké výrobky nabízíte?

Na�í hlavní náplní je v souèasnédobì zaji��ování výroby a prodeje mo-dulù pro úpravu norem obrazu a zvu-ku pozemního TV vysílání. Akciováspoleènos TES se zabývá velkoob-chodním prodejem pro podniky a �iv-nostníky, firma TES JUNIOR prodávápro ostatní drobné odbìratele (neplát-ce DPH). Ve va�em èasopise pravi-delnì inzerujeme nabídku na�ichmodulù a ostatního zbo�í. Zbo�í roze-síláme formou dobírek, stálí zákazníci(asi 250) platí pøevodem.

Kdo jsou va�i zákazníci?

Od jednotlivých opraváøù spotøebníelektroniky a� po velké dovozce, jakonapø. PHILIPS, servisy pro znaèkuSONY atd. Máme jich v adresáøi vícene� 1 500.

Va�e firma je majitem ochrannéznámky. Jaký to má význam prozákazníka?

Od poèátku své existence vlastnína�e firma ochrannou známku kvality

pod názvem �TES�. Tato známkachrání kvalitu zbo�í, které je oznaèenétímto názvem nebo znaèkou. Pokudmajitel ochranné známky poru�í plat-né pøedpisy o kvalitì zbo�í nebo slu-�eb, dostane od Úøadu pro prùmyslo-vé vlastnictví pokutu, v hor�ím pøípadìmu je i odebrána ochranná známka.Tím je chránìn zákazník pøed ne-kvalitními výrobky a slu�bami.

Z tohoto dùvodu prochází zbo�íoznaèené na�í ochrannou známkoudvojitou výstupní kontrolou. K výrobìzbo�í jsou pou�ity zásadnì souèástkyrenomovaných firem. Z tohoto hledis-ka jsme bohu�el závislí ve vìt�inì pøí-padù na dovozu souèástek ze zahra-nièí (Japonsko, Holandsko atd.). Cenyhotových výrobkù se proto odvíjejí odcen dovozù. Distribuce ve velkémnám pak dovoluje sní�it na�í mar�i naminimum a pøiblí�it se tak cenovìk dovozùm napø. z Polska.

Nejpodstatnìj�ím argumentem na�ínabídky je kvalita a spolehlivost. Zá-kazník zakoupí sto modulù, sto modu-lù namontuje bez dodateèného nasta-vování a sto modulù pracuje ihned pozapojení bez závad. To musí být u na-�eho zbo�í samozøejmostí. Ztrátaèasu pøi montá�ích je i ztrátou penìzjak pro servisního pracovníka, taki pro samotného zákazníka.

Kvalita, tedy i zpùsob provedení avzhled, musí být odpovídající stupniúrovnì technologie pøístrojù, kam semoduly montují. Montá� technikouSMT je dnes ji� samozøejmostí. Pou�i-tí komponentù urèitých výrobcù, jakonapø. cívek, filtrù apod., je té� dal�ípodmínkou dodr�ení nezbytné tech-nické úrovnì. Od té se pak odvíjí sa-mozøejmì i spolehlivost. Poznáte topodle toho, �e z dovezených souèás-tek napø. firem MuRata (filtry), neboTOKO (cívky) vám zùstane po ètyøechletech dovozu pár vadných souèástekve stokorunové hodnotì, pøi nákupuøádovì v milionech korun.

V souèasné dobì pracujeme navýrobì nového modulu pro úpravuzvuku (TV B/G na D/K), který je kom-pletnì vyroben technikou SMT, vèet-nì integrovaného obvodu TDA3845T.Modul je osazen miniaturními cívkamiTOKO 5 x 5 mm, nízkým krystalem12,0 MHz HC49S a filtrem ulo�eným

Pan Pavel Kotrá�

Ná� rozhovor ............................................... 1Zku�enosti se stereofonnímTV generátorem TVIGI-2 ............................. 2Comnet Prague�97 ....................................... 3Digitální zamìøovaè radiovýchsignálù v rozsahu 200 a� 3000 MHz ............ 3AR seznamuje: Automatickérychlonabíjeèe akumulátorù Ansmann ......... 4Nové knihy ................................................... 5AR mláde�i:Základy elektrotechniky (Pokraèování) ........ 6Jednoduchá zapojení pro volný èas ............. 8Informace, Informace ................................... 9Digitální pájeèka ........................................ 10Cyklovaèe pro Felicii a Favorit .................... 13�elezoprachové toroidní tlumivky ............... 16Tøíbarevný panelový voltmetr BICV-01 ...... 18Hybridné IO Sanyo rady STK ...................... 21Vstupná jednotka VKV 88 a� 108 MHz ....... 23Utopenou elektroniku nezahazujte! ............ 24Inzerce ............................................ I-XXX, 48Malý katalog .......................................... XXXIJednoduché svìtelné poutaèepro vánoèní osvìtlovací soupravy ............... 25Pøedzesilovaè pro mikrofons kompresorem dynamiky .......................... 26Èíslicová stupnice pro TV pøijímaèse zobrazením na obrazovce ..................... 27Konvertor 50 - 52/28 - 30 MHz ................... 30CB report ................................................... 32PC hobby ................................................... 33Rádio �Nostalgie� ....................................... 42Z radioamatérského svìta ......................... 43


vodorovnì s deskou. Rozmìr moduluje asi 25 x 18 x 5 mm. Úchyty jsou øe-�eny dvìma ohybatelnými hroty (délka5 mm). Tyto hroty lze osadit variabilnìjak na stranu vývodù, tak na protilehloustranu desky. Potøebné vstupní napìtípro limitaci signálu je, vzhledem k vìt�ícitlivosti pou�itého IO, men�í o vícene� polovinu. Proto�e uvedený IO jedra��í ne� nyní pou�ívaný obvodTDA2545A, sna�íme se získáním vý-hodnìj�ích cen napø. u men�ích cívek,souèástek SMD, desek s plo�nými spojiatd. cenu alespoò pøiblí�it k cenì mo-dulù osazených obvodem TDA2545A.

Sami montujeme moduly na kartydo poèítaèù PC. Tyto karty jsou pøe-vá�nì vyrobeny v páté tøídì pøesnosti.Osazení modulu ve stejné technolo-gické tøídì se nám zdá nezbytností.Nové TV pøístroje a videomagnetofo-ny jsou vyrábìny na podobném tech-nologickém stupni. Proto se nám zdánezbytné a i neodvratitelné uvést natrh a prosadit výrobek, který tyto pod-mínky beze zbytku splòuje. Vìøíme,�e dodr�ení technologické káznì jeté� pro servisní pracovníky otázkou ctia dùkaz toho, �e jsme se ji� vymaniliz podruèí pocitù, �e jakékoliv �bastle-ní� vyhoví, jen kdy� to �nìjak chodí�.

Jak je mo�né dosáhnout uvede-nou kvalitu a hlavnì ji stále udr-�et na potøebné úrovni?

Jak ji� bylo øeèeno, pøedev�ím vý-bìrem výrobcù souèástek. Dále jenutné, aby pracovi�tì, na nem� jsou

výrobky testovány a nastavovány,bylo vybaveno nále�itou technikou.Napøíklad generátory TV signálu, de-modulátor TV na první nosnou 38,9MHz musí být vybaveny fázovými zá-vìsy. Pøi nastavování probíhá souèasnìi akustická kontrola konverze signálupro obì normy D/K i B/G. Na pracovi�tije k dispozici i spektrální analyzátor.Pro nastavování stereofonních modu-lù se pou�ívá stereofonní generátorPROMAX GV698. Mìøicí technika jepodrobována pravidelné kontrole. Vý-vojové pracovi�tì vlastní polyskop do1 200 MHz, generátor signálu 600 MHzatd. Tøicet procent výnosù ze zisku jevìnováno na dal�í vývoj výrobkù.

Va�e firma vlastní rozsáhlý archivservisních dokumentací. Mù�e-te nám o nìm nìco povìdìt?

V archivu servisních dokumentacíje v souèasné dobì asi 30 000 manuá-lù pøístrojù spotøební elektroniky. Jsouto televizory, videomagnetofony, mag-netofony, rozhlasové pøijímaèe, au-torádia, pøístroje CD, pøístroje MD,gramofony atd. Vydávat seznam ser-visních dokumentací tiskem by ne-mìlo smysl, proto�e se archiv stáleroz�iøuje. Z toho dùvodu je seznamroz�iøován na disketì jako �samoin-stalaèní� program pod operaèním sys-témem DOS. V seznamu jsou uvede-ny názvy pøístrojù, druh pøístroje acena dokumentace. V souèasné dobìje k dispozici tøináctá roz�íøená verze.Dokumentace jsou vázány na stroji

REXEL. Jsou opatøeny prùhlednýmideskami a tuhou zadní stranou, abynepodléhaly opotøebení. Èitelnost do-kumetací je peèlivì kontrolována. Po-kud zákazník po�aduje dokumentaci,která není v archivu, objednáme ji pro-ti záloze a posléze doruèíme na dobír-ku. Dodací lhùty pro dokumentacez archivu jsou asi tøi dny, pro objedna-né asi ètyøi a� deset týdnù.

Zmínil jste se o vývoji. Mù�etenám øíci nìco o pøipravovanýchnovinkách?

Jak jsem ji� øekl, dokonèujeme no-vou vývojovou øadu modulù s obvo-dem TDA3845T. Spoleènì s výrobouøe�íme problémy s montá�í technolo-gií SMT v páté tøídì pøesnosti. Dálebychom chtìli dokonèit vývoj pøístrojùpro elektrotechniku - jedná se o èaso-vé spínaèe a stmívaèe.

Víte, já stále vìøím v �ikovnost na-�ich lidí. Kolikrát jsme si v minulostimuseli poradit pøi nedostatku rùznýchsouèástek a dílù pøi vývoji rùzných za-øízení. A vidíte, stejnì se vyvíjelo.Dnes máme k dispozici celou souèást-kovou základnu. Sna�me se tedy dr-�et krok s vývojem technologií ve svì-tì a dokázat tak, �e èeským podnikùm�neujel vlak�.

To bychom si také velmi pøáli,aby se z nás nestal pouze národobchodníkù. Dìkuji vám za roz-hovor.

V kvìtnu tohoto roku jsme podrobilizkou�kám v na�em technickém oddì-lení televizní stereofonní generátorTVIGI-2. Generátor byl zkou�en pøinastavování modulù TES 35 - kom-pletních zvukových stereofonních dílùpro TV pøijímaèe.

Technická datagenerátoru TVIGI-2

Výstup: kanál 9 a� 12 III TV pásma +11 kanál S-pásma,tj. 198 a� 232 MHz.

Výstupní úroveò signálu:80 dBµV (10 mV).

Výstupní impedance: 75 W jmen.Zku�ební obrazce: Kruh, møí�e, �a-

chovnice, svislé barevné pruhyStandard: CCIR B/G, D/K,

mono, stereo, DUO(5,5/5,74; 6,5/6,25 MHz).

Napájení: 12 V/180 mA(sí�ový zdroj pøilo�en).

Rozmìry (� x v x h):115 x 55 x 230 mm.

Generátor se skládá ze dvou sa-mostatných èástí - sí�ového zdroje asamotného generátoru. Sí�ový adap-tér je homologován. Pøístroje jsou ur-èeny pro suché prostøedí s teplotou22 oC, s tolerancí 5 oC. Pomocí pøepí-naèe MODE vybíráme zku�ební obra-zec. Pøepínaèem TONE urèujemedruh provozu zvukového doprovodu(MONO, STEREO, nebo DUO). Po-tenciometrem TUNE ladíme kmitoèetmodulátoru výstupního signálu. Stabili-ta výstupního kmitoètu je dána jednot-kou krystalového oscilátoru, od které jevýstupní nosný kmitoèet odvozen.

Dvìma tlaèítkovými pøepínaèi dálezapínáme, nebo vypínáme modulaciv pravém a levém kanálu (1 a 2,3 kHz)a tøetím pøepínaèem volíme zvukovýsystém B/G, nebo D/K. Pøístroj nemásí�ový vypínaè, vypíná se odpojenímzdroje. Provoz signalizuje dioda LED.

Pøístroj byl v provozu osm hodindennì. Pøi provozu nebyla zazna-menána �ádná nestabilita jeho para-metrù. Na obrázku barevných pruhùbyl pozorován slabý �um. To v�ak,vzhledem k hlavnímu poslání pøístroje- generátoru stereofonního zvukovéhosignálu, nebylo pova�ováno za pod-statnou závadu.

Zvlá�tì byl ocenìn velmi dobrý od-stup signálù pøi provozu STEREO.Tento parametr je velmi dùle�itý pøinastavování fáze detektoru 5,5 (6,5)

MHz a urèuje velikost pøeslechu na-stavovaného pøístroje pøi stereofon-ním provozu.

Signálem z generátoru bylo nasta-veno celkem padesát stereofonníchdílù. Parametry v�ech modulù bylyshodné.

ZávìrPøístroj doporuèujeme do vybavení

servisù, které se zabývají opravami,nebo úpravou stereofonních TV pøí-strojù a videomagnetofonù. Bez mo�-nosti kontroly opravovaného neboupravovaného pøístroje stereofonnímsignálem nelze zaruèit následnousprávnou funkci pøístroje, a� pøi indivi-duálním, nebo kabelovém pøíjmu.

Stereofonní èást pøijímaèe nelzebez generátoru správnì nastavit,zvlá�tì úroveò pøeslechu a kontroluru�ivého pozadí signálu pøi stereofon-ním provozu. Cenovì je tento pøístrojdostupný i malým servisùm. Na�e zá-silková slu�ba nabízí tento pøístroj zacenu 12 430 Kè (15 165 Kè s DPH).

TES elektronika a.s., 251 68 Ka-menice 41, tel. 0204/672188,tel./fax0204/673063.

Pøipravil ing. Josef Kellner

Zku�enostise stereofonnímTV generátorem

TVIGI-2


ComNET PRAGUE �97 pøedèí v programovacích mo�nostecha kvalitativnì se jejím výrobkùm vyrov-nají. I ony toti� dnes splòují po�adavkynormy MIL-STD 810 a americká armá-da je ji� (alespoò u jednotek umístìnýchv Evropì) pou�ívá. �e se tento kvalita-tivní skok projeví pøíznivì i u výrobkùurèených radioamatérùm, je jisté.

V loòském roce jsem se také zmínilo èeské firmì KonWes, která nejen vy-rábí, ale i na klíè dodává mikrovlnná po-jítka, pùvodnì urèená k propojovánímen�ích telefonních ústøeden nebo propøenos dat na krat�í vzdálenosti asi do10 km. Vytipoval jsem ji coby firmu per-spektivní, a má pøedpovìï se splnila.Firma se úspì�nì rozvíjí, ro�iøuje �ká-lu aplikací a zaèala aktivnì kooperovats jinou na na�em trhu známou firmou -2N. Jejich ústøedny jsou dnes ji� pro na-sazení mikrovlnných pojítek SARSuzpùsobeny a pomocí monitorovacíhosystému ZEUS spoleènosti SWMMicrowaves (také na�e spol. s r. o.)mù�e dálkovì vyhodnocovat stav linkya celé sítì.

O perspektivì a konkurenceschop-nosti spojených èeských firem svìdèínasazení jejich techniky nejen u zastou-pení tak významných zahranièních fi-rem u nás jako je IBM ÈR, SiemensPraha, ale i instalace v zahranièí - naSlovensku, v Polsku, Øecku, èi �véd-sku.

Nebylo by �patné, kdyby takovýchfirem byla v pøí�tím roce na výstavìComNET vìt�ina!

jící prakticky o vìt�inì oblastí své pù-sobnosti, zahrnující i pøehled vydaných�generálních povolení� a dùle�ité infor-mace z oboru jak telekomunikací, taki radiokomunikací. Uvádím tuto skuteè-nost pøedev�ím proto, abych upozornil,�e se jedná o splátku dlouhodobéhodluhu této instituce. Zveøejòování zá-va�ných informací ve Vìstníku je ne-zbytné, ale jeho dostupnost �ir�í veøej-nosti je problematická.

Firma Motorola byla dlouhá léta ne-dosti�nou �pièkou v oboru pøenosnýcha mobilních rádiových pojítek, hlavnìpo stránce spolehlivosti svých výrobkù,které byly pou�ívány i americkou armá-dou a byl od nich odvozen americkývojenský standard. Je nutno øíci, �e totovýsadní postavení ji� Motorola ztratila.Dnes je kromì nepominutelné kvalityrozhodující i cena a u�ivatelùm ji� ni-kde na svìtì nezále�í na tom, kde seten který pøístroj vyrábí. Proto jsme byliji� pøed nìkolika lety pøekvapeni, kdy�po otevøení nìkterých typù u nás pou-�ívaných pøenosných radiostanic firmyMotorola na nás vykoukl �títek �Madein Hongkong�.

Jen�e i jiné firmy se pøizpùsobilypo�adavkùm na �pièkovou kvalitu a takdnes napø. radioamatérùm velmi dob-øe známá firma KENWOOD ji� nabízíjak pøenosné, tak mobilní typy radiosta-nic pro VKV pásma, které Motorolu

Výstava èi veletrh ComNET Prague�97 byla letos uspoøádána tu�ím popá-té. Mìl jsem pøíle�itost se v�ech pøed-chozích roèníkù zúèastnit a poka�dé bylproblém vybrat z velké �kály pøedvádì-ných novinek nìkolik a o nich informo-vat. V leto�ním roce ov�em byl spí�eproblém opaèný.

Oproti minulým letùm støízlivìj�í ex-pozice, vystavované exponáty a nabí-zené systémy jako by byly vybrányz bì�ných výrobkù, které mù�eme na-lézt na nìkolika dal�ích výstavách.V loòském roce pro mnohé objevná ex-pozice INTERNET, letos s názvem �Ko-munikace budoucnosti� ztratila kouzlonového.

Jakoby v�e to, co bylo prezentová-no, odrá�elo souèasný stav na�í eko-nomiky a jsem pøesvìdèen, �e neúèastnìkterých velkých firem s tím také sou-visela. A tak mi nezbývá ne� souhlasits jedním z novináøù, který po úvodníprohlídce zamy�lenì kroutil hlavou seslovy �... co o tomhle psát?!� Zavrhl jsemproto obvyklou snahu vyzvednout nì-které novinky a pro na�e ètenáøe uve-du nìkolik postøehù z oborù, které zají-mají radioamatéry, a také o tom, jak sivedou nìkteré na�e firmy, o kterýchjsem referoval v loòském roce (viz KE-AR 4/1996, s. 121).

Èeský telekomunikaèní úøad koneè-nì vydal souhrnnou publikaci informu-

Digitální zamìøovaè rádiových signálùv rozsahu 200 a� 3000 MHz nálù s vyu�itím interní pamìti, která si

parametry signálu uchovává do doby,ne� pøijde signál dal�í.

K pokrytí celého spektra se pou�í-vají dvì speciální antény: ADD190 prorozsah 20 a� 1300 MHz, ADD071 pro1,3 a� 3 GHz.

Technické údaje: kmitoètový rozsahpodle pou�ité antény, maximální úhlo-vá chyba 20 pro rozsah 30 a� 80 MHz a1,3 a� 2,7 GHz, 10 pro 80 a� 1300 MHz.Citlivost je závislá na kmitoètu v mezích1,5 a� 10 µV/m, minimální trvání sig-nálu 50 ms a �íøe pásma volitelná veskocích 1/2,5/8/25/100 kHz.

Podle R&S News

Stále vìt�í hustota radiových sítís sebou pøiná�í nejen obèasné snahyprovozovat nepovolené vysílání v do-mnìní, �e jeden signál se mezi ostat-ními �ztratí� a ujde pozornosti, ale vzni-ká i øada ne�ádoucích interferencí,jejich� výskyt mù�e �kodit a jejich� zdro-je je tedy tøeba lokalizovat.

K tomu v�emu slou�í speciální za-mìøovací aparatury, jejich� kmitoètovýrozsah se pøesouvá stále k vy��ím kmi-toètùm a pøesnost zamìøení (úhlováchyba) je u moderních digitálních sou-prav neuvìøitelná - 10.

Firma Rohde&Schwarz vyvinulanový zamìøovaè s oznaèením DDF190,který pracuje na principu korelaèníhointerferometru a je pou�itelný prov�echny druhy modulací. Digitální sig-nálový procesor srovnává napìtí pøi-cházející z antény s referenèní hodno-tou a pak kontroluje s maximálníkorelací. Zamìøovaè je schopen praco-vat v nìkolika módech. V �normálním�módu mù�e monitorovat rádiové sítìnebo simplexní komunikaci. Je scho-pen zamìøit i velmi krátké vysílání, po-tøebná minimální délka k zamìøenízdroje signálu je pouhých 50 ms!

Mù�e také zaznamenávat zmìnusmìru v závoslosti na èase. V kontinu-álním módu zamìøuje nepøetr�itì, úda-je na displeji se objevují s èetností 2xza sekundu. Tento mód se vyu�ívá pøe-dev�ím pro zamìøování velmi slabých

signálù. V módu �gate� se souprava vy-u�ívá pro zamìøování klíèovaných sig-

Pohled na mobilní zamìøovací jednot-ku Rohde&Schwarz DDF190 pøi práci

v terénu

Nový stabilizátor napìtí

Firma National semiconductorsuvedla v loòském roce na trh nové inte-grované tøívývodové stabilizátory napìtís extrémnì malým úbytkem napìtí. Za-tímco u �klasických� stabilizátorù 78xxje potøebný minimální rozdíl napìtí mezivstupem a výstupem asi 2,5 V, u novéøady staèí pouhých 0,5 V pøi výstupnímproudu 1 A, 0,3 V pøi 0,5 A.

Tyto nové IO mají oznaèení LM2940a vyrábìjí se pro výstupní napìtí 5, 8,9, 10, 12 a 15 V. Stejný stabilizátors oznaèením LM2940-x má opaènoupolaritu. Dodávají se v pouzdøe TO-220a mohou se pou�ívat jako pøímá náhra-da obvodù 78xx.

OK2QX


SEZNAMUJEME VÁS

ñ

V únorovém èísle PE jsem ètenáøeseznámil s automatickým nabíjeèemCharger 2000, který v�ak mìl mnohé ne-dostatky, komplikovanou obsluhu a bylvzhledem k tomu i neúmìrnì drahý.Nyní se mi dostal do ruky zcela automa-tický rychlonabíjeè firmy Ansmann s ty-povým oznaèením POWERLINE 5, kterýskuteènì umí v�e, co je v jeho popisunapsáno, má pøitom naprosto jednodu-chou obsluhu. Nejprve popí�i tento rych-lonabíjeè a pak se je�tì zmíním o dvoudal�ích rychlonabíjeèích, které jsem mìlmo�nost posoudit ze �iroké �kály dal-�ích pøístrojù tého� výrobce. Budou totypy POWERLINE 4 a ACS 410.

Celkový popis

Typ Powerline 5 umo�òuje nabíjetsouèasnì a� ètyøi akumulátory NiCdnebo NiMH - provedení MONO (D),BABY (C), MIGNON (AA) nebo MICRO(AAA) a to v libovolné vzájemné kombi-naci. Do pøístroje lze tedy vlo�it napøí-klad jeden a� ètyøi stejné akumulátory,nebo lze do ka�dé pøihrádky vlo�it aku-mulátor jiného typu (samozøejmì z uve-dených ètyø typù). Vlo�ené akumulátorynejsou nabíjeny nevhodným postupnýmzpùsobem, jako tomu bylo u nabíjeèeCharger 2000, ale v�echny akumulátoryjsou nabíjeny souèasnì. Nabíjení ètyøakumulátoru shodného typu trvá protonaprosto stejnì dlouho jako nabíjení jed-noho akumulátoru. Nabíjíme-li souèasnìnapøíklad akumulátor MICRO a MONO,bude akumulátor MICRO nabit podstat-nì døíve (viz technické údaje). Nabitýakumulátor lze z nabíjeèe ihned po

ukonèeném nabití vyjmout, ani� bychomjakkoli ovlivnili nabíjení ostatních. Tentopøístroj je navíc vybaven �zásuvkou�, doní� lze vlo�it k nabíjení jeden devítivolto-vý akumulátor. I u tohoto akumulátoruprobíhá nabíjení zcela individuálnì a ne-závisle na ostatních vlo�ených akumulá-torech.

Prùbìh nabíjení je indikován ètyømizelenì svítícími diodami, z nich� ka�dáindikuje okam�itý stav jednoho z vlo�e-ných akumulátorù. Pátá zelenì svítícídioda kontroluje shodným zpùsobem na-bíjení devítivoltového akumulátoru. Kro-mì tìchto svítivých diod má pøístroj je�tìdvì èervenì svítící diody, které indikujíprovoz pøístroje.

Ka�dému vlo�enému akumulátorutedy �pøíslu�í� jedna zelenì svítící dioda,která stav tohoto akumulátoru indikuje takto:

Pomalé blikání indikuje, �e je aku-mulátor nabíjen.

Trvalý svit indikuje, �e bylo nabíjeníakumulátoru ukonèeno a �e je akumulá-tor dobíjen ji� jen udr�ovacím proudem.

Rychlé blikání je varovné a upozor-òuje, �e je pøíslu�ný akumulátor vadný abyl proto od nabíjení odpojen.

Ka�dý akumulátor, který byl plnì na-bit, je automaticky odpojen od nabíjení aje pøepnut na tzv. udr�ovací dobíjení.Z ochranných dùvodù je pøístroj je�tìdoplnìn automatickým èasovým vypína-èem, který po urèité dobì nabíjení pøí-slu�ného akumulátoru ukonèí v mimo-øádném pøípadì, kdy by elektronikanemohla plné nabití zaregistrovat.

Pokud bychom si pøáli vlo�ené aku-mulátory regenerovat, lze stisknutím tla-èítka zajistit, �e jsou akumulátory nejpr-ve automaticky vybity (ka�dý na úroveòasi 1 V) a teprve pak se (rovnì� automa-ticky) zapojí jejich nabíjení. Prùbìh zmí-nìného vybíjení je indikován svítivýmidiodami tak, �e dokud nejsou v�echnyvlo�ené akumulátory vybity, v�echny ze-lenì svítící diody se cyklicky rozsvìcují azhasínají. U devítivoltového akumulátoruv�ak tento vybíjecí cyklus realizovat ne-lze. Pokud by byl do pøístroje vlo�en vad-ný akumulátor, pøístroj to zjistí a nabíjení

tohoto akumulátoru automaticky odpojí.Tato skuteènost je rovnì� indikovánasvítivou diodou, pøíslu�nou vadnémuakumulátoru, a to rychlým blikáním.

Technické údaje podle výrobce

Typ akumulátoru/Kapacitaakumulátoru/Nabíjecí doba:

MONO/4 a� 5 Ah/asi 6 a� 8 hodin,MONO/1,2 a� 1,4 Ah/asi 2 h,

BABY/2 a� 2,6 Ah/asi 3 a� 4 h,BABY/1,2 a� 1,4 Ah/asi 2 h,

MIGNON/0,9 a� 1,2 Ah/asi 1,5 a� 2 h,MIGNON/0,5 a� 0,9 Ah/asi 0,7 a� 1,5 h,MICRO/0,36 a� 0,5 Ah/asi 2,5 a� 3,5 h,MICRO/0,18 a� 0,36 Ah/asi 1 a� 2 h,9 V (kompaktní)/0,11 a� 0,13 Ah/14 h,

Napájecí napìtí: 230 V/50 Hz.Hmotnost pøístroje: 1,06 kg.Rozmìry pøístroje: 23 x 10,5 x 6 cm.

Typ Powerline 4 je zjednodu�enýmprovedením pøede�lého typu, av�ak pra-cuje zcela shodným zpùsobem jako typPowerline 5. Umo�òuje v�ak nabíjet pou-ze akumulátory MIGNON a MICRO anení vybaven �zásuvkou� pro devítivolto-vé akumulátory.

I u tohoto typu jsou vlo�ené akumulá-tory nabíjeny i kontrolovány zcela indivi-duálnì a do pøihrádek lze rovnì� sou-èasnì vlo�it jeden a� ètyøi akumulátorylibovolného z obou provedení a v libovol-né vzájemné kombinaci. Indikace nabíje-ní, ukonèeného nabití, pøípadnì vadnéhoakumulátoru je té� zcela shodná s typemPowerline 5. Pøístroj rovnì� umo�òujeakumulátory pøed nabíjením vybít a pakautomaticky zapojit nabíjení. Pro pøípadnépou�ití na cestách je u tohoto typu napá-jeèe velmi výhodné, �e ho lze pøipojit nasí�ové napìtí v rozmezí 90 a� 260 V.

Ka�dý akumulátor, který byl plnì na-bit, je automaticky od nabíjení odpojen aje pøepnut na tzv. udr�ovací dobíjení.Z ochranných dùvodù je pøístroj také do-plnìn automatickým èasovým vypína-èem, který po urèité dobì ukonèí nabíje-ní pøíslu�ného akumulátoru v pøípadì, �eby elektronika nemohla z jakéhokoli dù-vodu plné nabití zaregistrovat.


Typ akumulátoru/kapacitaakumulátoru/Nabíjecí doba:

MIGNON/0,9 a� 1,2 Ah/asi 1,5 a� 2 h,MIGNON/0,5 a� 0,9 Ah/asi 0,7 a� 1,5 h,

Automatické rychlonabíjeèeakumulátorù ANSMANN


ñ 129e

.1,+<

MICRO/0,36 a� 0,5 Ah/asi 2 a� 3 h,MICRO/0,18 a� 0,36 Ah/1 a� 2 h.

Napájecí napìtí:90 a� 260 V/47 a� 63 Hz.

Hmotnost pøístroje: 0,225 kg.Rozmìry pøístroje: 12 x 7 x 4 cm.

Typ ACS 410 se od obou pøede�lýchli�í tím, �e je urèen pro nabíjení akumu-látorù NiCd a NiMH v akumulátorovýchsadách (akupack), které se skládají ze 4a� 10 akumulátorù a mohou mít kapacituv rozmezí 0,3 a� 3 Ah. Tento pøístroj márovnì� indikaci zelenou a èervenou svítí-cí diodou a indikuje nabíjení i jeho ukon-èení. Kdy� je akumulátorová sada plnìnabita, je automaticky odpojena od nabí-jení a je pøepnuta na tzv. udr�ovací dobí-jení. I tento nabíjeè má mo�nost akumu-látorovou sadu v pøípadì potøeby nejprvevybít a pak automaticky zapojit nabíjení.Pokud by byla sada vadná, je i tato sku-teènost indikována.

K tomuto nabíjeèi je dodáváno sedmadaptérových spojek, které ho umo�òujípøipojit k akumulátorovým sadám nejrùz-nìj�ích výrobcù (vèetnì sad pro modelá-øe).


Poèet akumulátorù v sadì/Kapacita aku-mulátorù/Nabíjecí doba:

4 a� 10/0,8 Ah/asi 1,5 h,4 a� 10/1,3 Ah/asi 2,5 h,4 a� 10/1,8 Ah/asi 3,5 h,

4 a� 10/3 Ah/asi 6 h.Napájecí napìtí: 230 V.Hmotnost pøístroje: 0,51 kg.Rozmìry pøístroje: 10,6 x 6,5 x 4,7 cm.

Funkce pøístroje

Nejprve jsem velmi podrobnì vy-zkou�el rychlonabíjeè Powerline 5 amohu øíci, �e mì jeho funkce plnì uspo-kojila. Proud, kterým se akumulátory na-bíjejí, má pulsní prùbìh a jednotlivé pul-sy jsou trojúhelníkovitého tvaru. Mezipulsy je prodleva, která je pøibli�nìdvakrát del�í ne� doba trvání pulsu.Prùmìrný nabíjecí proud pro v�echnyakumulátory, kromì typu MICRO, jepøibli�nì 0,7 A. Akumulátory MICROmají ve svých pøihrádkách samostatnékontakty kladného pólu nabíjení a prù-mìrný nabíjecí proud je u tìchto akumu-látorù pøibli�nì 0,2 A. Rovnì� tzv. udr�o-vací proud má pulsní prùbìh, av�akmezi tìmito pulsy jsou velké prodlevy.Tyto údaje uvádím pouze informativnì,nebo� jejich pøesné mìøení není právìjednoduchou zále�itostí.

Nejprve musím øíci, �e obsluha to-hoto pøístroje je tak jednoduchá, �e homù�e pou�ívat i malé dítì. Pøístroj mù�ebýt dokonce trvale pøipojen do sítì,v tom pøípadì jsou v�echny svítivé diodyzhasnuty a odbìr napájeèe je men�í ne�1 W (prakticky nemìøitelný). Do chodu houvedeme pouhým vlo�ením jednoho nebonìkolika akumulátorù. Diody, pøíslu�népøihrádkám vlo�ených akumulátorù, za-ènou pomalu blikat, co� indikuje probíha-jící nabíjení. Kdy� nìkterá dioda zaènesvítit trvale, znamená to, �e k ní nále�ejí-cí akumulátor je ji� plnì nabit. Tentoakumulátor pak lze bez problémù z pøi-hrádky vyjmout a nabíjení ostatních aku-mulátorù pokraèuje dále. Shodnì postu-pujeme i u dal�ích nabitých akumulátorù,to znamená, �e v�dy, kdy� nìkterá diodazaène svítit trvale, mù�eme pøíslu�ný

akumulátor vyjmout. Lze té� pochopitel-nì vyèkat, a� budou v�echny diody trva-le svítit a pak akumulátory vyjmout na-jednou, proto�e i kdy� je necháme del�ídobu vlo�ené, neu�kodí jim to a zùstáva-jí plnì nabité. Jednodu��í a exaktnìj�íobsluhu si skuteènì neumím pøedstavit.Zamìøil jsem se té� na kontrolu otepleníakumulátorù, co� je parametr, který mápøi nabíjecím procesu prvoøadou dùle�i-tost. Zjistil jsem pøitom, �e �ádný akumu-látor bìhem nabíjení nepøekroèil teplotu,která by ji� mohla být pova�ována za�kodlivou. K indikaci vadného akumulá-toru rychlým blikáním pøíslu�né diodybych chtìl jen pøipomenout, �e závadaakumulátoru není indikována ihned pojeho vlo�ení, ale a� za nìkolik minut.

Nabíjeè Powerline 4 (levnìj�í ekvi-valent nabíjeèe Powerline 5), jak jsemse ji� zmínil, umo�òuje nabíjet pouzeakumulátory MIGNON a MICRO. Jehov�eobecné vlastnosti a funkce jsouv ostatních bodech zcela shodné s na-bíjeèem Powerline 5, stejnì jako prù-mìrné nabíjecí proudy. Pro akumulátoryMICRO (jejich� nabíjecí proud je men�í)jsou v pøihrádkách samostatné kontakty,tentokrát v�ak pro záporný pól nabíjení.

Z mo�nosti pøipojit tento nabíjeè nanapìtí v rozmezí 90 a� 260 V a z jehovelmi malé hmotnosti usuzuji, �e jev nìm pou�íván spínaný zdroj. Maláhmotnost a velký rozsah napájecího na-pìtí jsou jistì velmi výhodné vlastnostiv pøípadì, kdy je nabíjeè pou�íván nacestách po cizích neznámých oblastech.Nabíjeè Powerline 5 je opatøen stan-dardní sí�ovou �òùrou, zatímco nabí-jeèe Powerline 4 a ACS 410 jsou øe�enyjako souèásti sí�ových zástrèek (viz obr).

V�echny testované nabíjeèe mají pr-votøídní vnìj�í provedení a té� uspoøá-dání svítivých diod je velmi pøehledné.Bezchybnì je vyøe�eno i vkládání nabíje-ných akumulátorù. Ke v�em pøístrojùm jedodáván vícejazyèný originální návod seslu�nì vyhotoveným èeským pøekladem.Funkce a obsluha tìchto pøístrojù jev�ak natolik jednoduchá, �e u�ivatel(kromì vysvìtlení indikací diodami) snadani �ádný podrobný návod nepotøebuje.

Závìr

Popisované rychlonabíjeèe niklokad-miových a metalhydridových akumuláto-rù pova�uji za to nejlep�í, s èím jsem sedosud v tomto oboru setkal. Popravdìøeèeno, nepodaøilo se mi nalézt �ádnoupodstatnou závadu, na ní� bych mohlupozornit. Jinak lze øíci, �e konstruktéøitìchto pøístrojù vyøe�ili v�echny problé-my, které pøi nabíjení akumulátorù mo-hou vzniknout, jednodu�e a velmi logic-ky. Proto lze jen konstatovat, �e jdeo mimoøádnì dobøe vyøe�ené automatic-ké nabíjeèe.

Rychlonabíjeè Powerline 5 je prodá-ván za 3537 Kè, co� je ve srovnání s ce-nou 4356 Kè, za ní� byl napøíklad firmouConrad nabízen nabíjeè s nesrovnatelnìhor�ími vlastnostmi a s podstatnì kompliko-vanìj�í obsluhou, velmi pøíznivé. Rychlo-nabíjeè Powerline 4 je prodáván za 2099 Kèa nabíjeè akumulátorových sad ACS 410za 1656 Kè (ceny vèetnì DPH). Na tytonabíjeèe je poskytována záruka 2 roky.

Za uvedené ceny nabízí ve své pro-dejnì nebo zásilkovou slu�bou tyto nabí-jeèe firma Fulgur Battman, Slovákova 6,602 00 Brno, tel.: (05) 4124 3544 - 6,fax: (05) 4124 6471.

Vít, V.: Televizní technika - pøe-nosové barevné soustavy, vyjdebìhem záøí v nakladatelství BEN- technická literatura, 704 barev-ných stran formátu B5, obj. èíslo120807, MC 999 Kè.

V prùbìhu záøí (nejspí�e na brnìn-ském veletrhu) vyjde dlouho oèekávanépokraèování knihy Televizní technika.

V prvních èástech knihy jsou pøipo-menuty základy kolorimetrie - mícháníbarev, vlastnosti lidského oka apod. Dálejsou zrekapitulovány souèasné pøenoso-vé systémy - NTSC, PAL, SECAM, MAC.Zmínìny jsou i zdokonalené soustavyQ-PAL, PAL Plus, D2-MAC, HD-MAC,MUSE apod. Tì�i�tì knihy je v�ak v ka-pitolách o budoucí jednotné televiznísoustavì s komprimovaným digitálnímsignálem MPEG 2. Podrobnì jsou po-psány zpùsoby komprimace, kódování a�scramblování�. Na tuto rozsáhlou èástknihy navazují kapitoly o televizi s velkourozli�ovací schopností - HDTV.

Dále jsou v knize uvedeny ucelené in-formace o teletextu v�ech generací spolus tabulkami znakù. Poslední kapitolu tvoøípoznatky o dru�icovém pøenosu, kterýmá svou budoucnost je�tì pøed sebou.

V dodatcích najdete tabulky zvlá�t-ních kanálù a seznam státù podle pou�i-tých norem a soustav. Nechybí ani roz-sáhlý výèet literatury, závìr a rejstøík.

Kniha byla doplnìna i o pøíkladypraktického vyu�ití kompresních metodv nìkterých profesionálních digitálníchtelevizních zaøízeních firmy Sony. Jednáse skuteènì o zaøízení �budoucnosti�(napø. videokonferenèní systém Trini-Com, který umo�òuje pøenos obrazo-vých, zvukových a øídicích signálù pobì�ných datových linkách).

Knihu (i pøedchozí díly do vyprodánízásob) si mù�ete zakoupit nebo objednatna dobírku v prodejnì technické literaturyBEN, Vì�ínova 5, Praha 10, 100 00, tel.(02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75.Dal�í prodejní místa: Slovanská 19, sadyPìtatøicátníkù 33, Plzeò; Cejl 51, Brno. Adrien Hofhans


nat�, roz�haví se. To znají hlavnì radio-amatéøi u elektronek v koncovém stup-ni vysílaèe. Diod se obecnì dá vyu�ítk usmìrnìní støídavého proudu. Kdy�pøivedeme na anodu diody støídavénapìtí, proud elektronkou procházípouze tehdy, je-li na anodì kladnápùlperioda napìtí vùèi katodì (viz obr.27).

Obr. 27. Dioda; a) øez diodou,b) dioda jako usmìròovaè

TriodaDiody nelze vyu�ít k jiným úèelùm

ne� k usmìròování. Kdy� v�ak mezikatodu a anodu zavedeme je�tì dal�íelektrodu (øíkáme jí møí�ka a kon-strukènì bývá uspoøádána jako �rou-bovice na nosných drátech) a mìnímena této elektrodì napìtí od nulovéhok zápornému vùèi katodì, zjistíme, �eproud elektronù, tekoucí od katodyk anodì, který mù�eme mìøit miliam-pérmetrem zapojeným v anodovémobvodu, se zmen�uje a to tím více,èím je napìtí na této møí�ce zápornìj-�í vùèi katodì.

Uka�me si praktický pøíklad (obr.28). V anodovém obvodu je zapojenrezistor s odporem 10 kW, pøi nulovémnapìtí møí�ky protéká triodou proud10 mA. Na rezistoru namìøíme úbyteknapìtí U = R.I, tedy 10 000 x 0,01 == 100 V. Pøivedeme-li na møí�ku na-pìtí -2 V proti katodì, zmen�í se ano-dový proud na pouhé 4 mA. Úbyteknapìtí bude nyní jen 10 000 x 0,004 == 40 V. Zmìna napìtí na møí�ce o 2 V vyvolala tedy zmìnu napìtív anodovém obvodu o 60 V ! Vidíme,�e trioda se chová v daném pøípadìjako zesilovaè napìtí. Malou zmìnounapìtí na møí�ce lze podstatnì mìnit

ElektronkyElektronky byly první tzv. aktivní

souèástky, pou�ívané v radiotechnice,a v první polovinì tohoto století sev maximální míøe zaslou�ily o ohrom-ný rozvoj elektroniky. Ve druhé polovi-nì pøebraly �tafetu progresívních sou-èástek souèástky polovodièové.

Ka�dá elektronka se skládá mini-málnì ze dvou elektrod - tzv. katodya anody. Anoda má proti katodì v�dykladné napìtí. Katoda bývá vyrobenanejèastìji jako kovová trubièka, na je-jím� povrchu je nanesena vrstva spe-ciální látky (kyslièníky barya nebostroncia s èásteèkami tìchto kovù, øí-káme jí emisní vrstva), která pøi zahøá-tí na teplotu asi 850 0C je schopna vy-pou�tìt (emitovat) velké mno�stvíelektronù. Uvnitø trubièky je �havicívlákno (obr. 25c). V nìkterých pøípa-dech (obvykle u bateriových elektro-nek) je emisní vrstva nanesena pøímona �havicí vlákno, obr. 25a, b.

Anoda je nejèastìji ve tvaru váleè-ku nebo má oválný tvar a celek jeuspoøádán tak, �e svisle èi vodorovnìje katoda a kolem ní anoda. Celý sys-tém je zataven ve sklenìné baòce zekteré je odèerpán vzduch. Na obr. 26jsou schematické znaèky elektronek;pokud není tøeba zdùraznit existenci�havícího vlákna, tak se vìt�inou veschématech nekreslí.

DiodaFunkce elektronky se dvìma elek-

trodami (diody) je taková, �e po na-�havení katody z emisní vrstvy vyletujíelektrony a ponìvad� mají zápornýnáboj, jsou pøitahovány kladnou ano-dou. Energie elektronù se pøi dopaduna anodu mìní v teplo. U výkonovýchelektronek mù�e být mno�ství energietak velké, �e se anoda �zaène èerve-

AR ZAÈÍNAJÍCÍM A MÍRNÌ POKROÈILÝMZáklady

elektrotechniky(Pokraèování)

V. lekce

anodový proud, proto této møí�ce øíká-me øídicí møí�ka. Zmìna proudu e-lektronkou pøi zmìnì napìtí na møí�ce(tzv. møí�kového pøedpìtí) o jeden voltse nazývá strmost a je to jeden z dù-le�itých parametrù elektronek. Gra-ficky se závislosti anodového prou-du na anodovém napìtí, anodovéhoproudu na møí�kovém pøedpìtí ap.kreslí do tzv. charakteristik elektro-nek.

V praktických zapojeních má møí�-ka v�dy vùèi katodì malé záporné na-pìtí, obvykle øádu jednotek V (u elek-tronek pro malé výkony a� -10 V,napø. bì�né nf zesilovaèe), pøípadnìdesítek V u výkonových zesilovacíchelektronek (vysílaèe). Toto napìtí sepøivádí na møí�ku pøes tzv. møí�kovýrezistor, jeho� odpor bývá v oblastistovek kiloohmù. Obvodem møí�ka -katoda toti� neprotéká �ádný proud,nebo� møí�ka má vùèi katodì zápornénapìtí, tak�e na velikosti møí�kovéhoodporu prakticky nezále�í. Volíme jejv�dy co nejvìt�í, aby nebyl zpìtnìovlivòován pøedchozí obvod. Støídavénapìtí, které potøebujeme zesilovat,se na møí�ku obvykle pøivádí pøeskondenzátor.

Dal�í typy elektronekElektronky mohou mít vìt�í poèet

møí�ek ne� jednu. Dvì møí�ky (tedy èty-øi elektrody) má tetroda, tøi møí�ky pen-toda atd. U tetrody i pentody má druhámøí�ka kladné napìtí, v�dy v�ak men�íne� anoda; zmen�uje vliv anodovéhonapìtí na celkový proud anodovým ob-vodem a nazývá se stínicí møí�ka. Tet-rody a pentody mají velké zesílení.

Jak u triod, tak u tetrod se negativ-nì projevuje tzv. sekundární emise.Elektrony, které dopadají s velkouenergií na anodu, �vyrá�ejí� z anodydal�í elektrony, které se hromadív prostoru mezi anodou a první møí�-kou, ty zmen�ují anodový proud. Abyjich bylo co nejménì, pou�ívají se nì-kdy na anodu materiály, které neuvol-òují elektrony tak snadno (napø. u vel-kých vysílacích elektronek se pou�íváuhlík), nebo se do prostoru mezi dru-hou møí�ku a anodu umístí dal�í, tzv.brzdicí møí�ka, která odpuzuje �vyra-�ené� (sekundární) elektrony zpìtk anodì, pøípadnì speciálnì tvarova-ná elektroda k usmìròování elektro-nového svazku (tzv. svazkové tetro-dy).

Tìsnì pøed 2. svìtovou válkou a ta-ké bìhem války se vyrábìly speciálníelektronky, u nich� byla øídká møí�kablí�e katodì napájena kladným napì-tím. Tato møí�ka urychlovala tokelektronù vylétajících z katody, tak�eanodové napìtí pak mohlo být relativ-nì malé, napø. jen kolem 20 V. Byly totzv. �dvoumøí�kové elektronky�.

Kromì pentody se hojnì pou�ívalaje�tì hexoda, pøíp. oktoda v obvodech

Obr. 26. Schematickéznaèky elektronek; a) dioda,

b) trioda, c) tetroda, d)pentoda, e) sdru�ená trioda

a hexoda

Obr. 28. Trioda - závislost anodovéhoproudu na pøedpìtí møí�ky

Obr. 25. Pøímo (a, b) a nepøímo�havené katody


ními atomy, zbudou v krystalové møí�-ce volné, tzv. valenèní elektrony (obr.30b). Pro germanium a køemík jsouvhodnými pøímìsemi pìtimocné prvky- fosfor, arsen, antimon ap. Proto�emá pak taková látka pøebytek volnýchelektronù (nositelù záporného, nega-tivního náboje), mluvíme o polovodièitypu n.

Dal�í mo�nost máme, pøidáme-lido ètyømocné látky pøímìs trojmocné-ho prvku (indium, galium, hliník). Paknebude jedna valenèní vazba zaplnì-na a vznikne tzv. díra - prázdné místove valenèní vazbì (obr. 30c). Chybìjí-cí elektron poru�il neutrální stav atomua vzniklá �díra� se chová jako pozitivní(kladný) náboj se v�emi dùsledky. �Po-hyb� tohoto �kladného náboje� si mù�e-me pøedstavit tak, �e kladnou díru vy-plní sousední elektron, díra se vlastnìposune na místo, které pohybující seelektron opustil. Polovodièe tohototypu vodivosti nazýváme p.

Jako nikde, ani v technice polovo-dièù neexistují takové ideální látky,které jsme právì popsali. Nelze vyro-bit polovodiè výhradnì s vodivostí p èin. V ka�dém z nich je alespoò nepatrnápøímìs nositelù náboje opaèného typu- ponìvad� je jich ménì, jsou minoritní,ty, kterých je více a urèují proto vlast-nosti polovodièe, jsou majoritní.

Funkce pøechodu p-nPracovní pochody v polovodièích

se odehrávají v pøechodové vrstvì,kterou lze vytvoøit buï mezi dvìmarùznými typy polovodièù, nebo mezipolovodièem a kovem.

U typu p pøevládají díry oznaèenékrou�ky, v typu n je nadbytek elektro-nù, které jsou oznaèeny teèkami. Pøi-pojíme-li zdroj stejnosmìrného napìtíkladným pólem na polovodiè typu pa záporným na polovodiè typu n, za-ènou se díry i elektrony pøemis�ovatve smìru elektrického pole - tzn. díryjsou kladným pólem odpuzoványa pøitahovány záporným, toté� - aleopaènì platí o elektronech, které jsouodpuzovány od záporného pólu. Po-hyby jsou znázornìny na obr. 31 �ip-kami, pøechodem protéká elektrickýproud, odpor pøechodu je malý. Øíká-me, �e napìtí je pøipojeno v propust-ném smìru.

smì�ovaèù. Moderní elektronky mìlydva i tøi systémy zataveny v jednébaòce. Obvykle to byly elektronky po-u�ívané v obvodech spolu souvisejí-cích (napø. trioda-hexoda na oscilátora smì�ovaè, dvojitá dioda a triodak detekci a nf zesílení, trioda-pentodajako dvoustupòový nf zesilovaè).

Nástupem tranzistorù a integrova-ných obvodù v�ak význam elektronekznaènì poklesl a dnes se s nimi set-káme jen ve speciálních pøístrojích èiv poslední dobì i v nf zesilovaèích,které jsou vyrábìny v podstatì na za-kázku pro milovníky vìrné reprodukcenapø. v USA.

ObrazovkyObrazovky patøí také k elektron-

kám, mají v�ak zcela odli�nou kon-strukci. Spoleènou mají prakticky jenkatodu. Kolem ní je váleèek s malýmotvorem, který zastupuje první møí�ku.Z otvoru vystupuje úzký svazek elektro-nù, který prochází dal�ím váleèkem,který má funkci druhé møí�ky. Dal�íelektrody mají funkci anod a zaostøujípaprsek elektronù do jednoho boduna stínítku. Stínítko je pokryto zvlá�tnívrstvou látky, kterou nazýváme lumi-nofor - v místì dopadu elektronù stí-nítko svìtélkuje. K tomu, abychommohli ovlivòovat svazek elektronù do-padajících na jedno místo stínítka,slou�í buï (u men�ích obrazovek proosciloskopy) soustava na sebe kol-mých vychylovacích destièek, nebo (utelevizních obrazovek, monitorù poèí-taèù) je paprsek ovlivòován vnìj�ímmagnetickým polem, tvoøeným tzv. vy-chylovacími cívkami, které jsou umís-tìny na hrdle obrazovky (obr. 29). Otom, �e je mo�né ovlivnit paprsek e-lektronù i magnetickým polem, sesnadno pøesvìdèíte, kdy� ke stínítkuobrazovky televizoru pøiblí�íte magnet(u èernobílé obrazovky se obraz v o-kolí magnetu �zkroutí�, u barevnýchobrazovek se zmìní barva).

Zatímco s klasickými elektronkamise dnes ji� témìø nesetkáte, obrazov-ky je�tì jednu lidskou generaci jistìpøe�ijí.

Znaèení elektronekPonìvad� elektronek byla vyvinuta

celá øada typù a pro rùzné úèely bylyi elektronky se stejnými vlastnostmivyrábìny v nìkolika provedeních, bylotøeba zavést do znaèení elektronekurèitý systém. Proto�e se vývoj v USA

Obr. 29. Konstrukce bì�né obrazovkys magnetickým vychylováním elek-tronového paprsku (s vychylovacímicívkami); f - �havicí vlákno, k - kato-da, TS - tepelné stínìní, ØE - øídicí

elektroda, ZE - zrychlovací elektroda,ZOE - zesilovací elektroda, EP - elek-tronový paprsek, FS - fluorescenènístínítko, OO - ostøení, A - vrstva tuhy

a v bývalém SSSR ubíral jinak, znaèe-ní elektronek v tìchto zemích se li�ilood znaèení elektronek vyrábìnýchv Evropì. Té� TESLA se urèitou dobusna�ila i jinak zcela shodné typy elek-tronek znaèit jiným zpùsobem. Tzv.evropské znaèení se vyznaèuje dvì-ma a� ètyømi písmeny a dvojèíslím,popø. trojèíslím.

Podle prvního písmena se poznázpùsob �havení:A - napìtí 4 V, P - sériové �havení proudem 0,3 A,D - napìtí 1,4 nebo 1,25 V, U - sériové �havení proudem 0,1 A,E - napìtí 6,3 V, V - sériové �havení proudem 50 mA.Dal�í písmena oznaèují druh elektron-ky:A - dioda, B - dvojitá dioda, C - trioda,D - výkonová trioda, E - tetroda plnìnáplynem, F - pentoda, H - hexoda, hep-toda, K - oktoda, L - výkonová pentoda,M - ukazatel vyladìní, X - usmìròovacídvojcestná dioda plnìná plynem,Y - jednocestná usmìròovací dioda,Z - dvojcestná usmìròovací diodaPrvní èíslice oznaèuje provedení:1 - kovová elektronka,8 - sklenìná s paticí noval,9 - miniaturní elektronky.Druhá, popø. dal�í èíslice oznaèuje typpøíslu�ného druhu.Pøíklad: EBF82 je elektronka se �ha-vením 6,3 V, dvojitá dioda a pentodav jedné baòce, s novalovou paticía s odli�nými parametry ne� EBF80.

Znaèení TESLA, sovìtské a ame-rické má na prvním místì èíslo, zao-krouhlenì znamenající �havicí napìtí.U amerického znaèení poslední èísli-ce oznaèuje poèet vývodù, pøièem��havicí vlákno, i kdy� musí mít dvavývody, se poèítá za jeden. Nìkteréelektronky (hlavnì pro vojenské úèe-ly) se v USA oznaèovaly jen èísly.

Polovodièová technikaFyzikální podstata polovodièù

Bì�né látky, s nimi� se setkávámea pracujeme v elektrotechnice, jsoubuï vodièe (v�eobecnì kovy), neboizolanty - látky, které proud praktickynevedou. Existuje ov�em je�tì skupi-na látek, které vedou proud �patnì,nebo, obrácenì øeèeno, nejsou dobrý-mi izolanty. Jsou to látky �polovodivé�,proto se jim øíká polovodièe - z chemic-kých prvkù jsou nejznámìj�ími polo-vodièi køemík nebo germanium. Obajsou to ètyømocné prvky, co� z hledis-ka fyzikální chemie znamená, �e ko-lem jádra ve vrchní elektronové slup-ce obíhají ètyøi elektrony. V krystalovémøí�ce je ka�dý atom obklopen ètyømidal�ími atomy a spolu jsou tìsnì vá-zány (viz obr. 30a). Volné elektronyzde neexistují, tak�e vodivost je malá.Kdy� ov�em do takové látky dáme ur-èitou pøímìs (jiný prvek), její� atomynahradí v krystalové møí�ce nìkteréatomy polovodièe, pak se vodivostzvìt�í. Pokud mají atomy pøímìsi vìt-�í poèet valenèních elektronù ne� jetøeba pro vytvoøení vazby se soused-

b) krystalovámøí�ka

ètyømocného prvkus pøímìsí n

c) krystalovámøí�ka

ètyømocného prvkus pøímìsí p

Obr. 30.

a) krystalovámøí�ka

ètyømocného prvku

(Pokraèování)


Jednoduchá zapojenípro volný èas

ní� se spíná vìtrák. Rozmezí teplot,nastavitelných potenciometrem, lzeurèit zmìnou odporu rezistorù R6 aR7. Napájecí napìtí pro zesilovaè jestabilizováno IO1 (integrovaný stabili-zátor 7810). Z kolektoru T1 je vedensignál na T3, který spíná relé. Kontak-ty relé jsou zapojeny paralelnì kekontaktùm spínaèe na chladièi. Odporrezistoru R8 je vhodné vzhledemk rozptylu parametrù souèástek volittak, �e místo nìj nejprve zapojíme od-porový trimr, jeho odpor po nastavenízmìøíme a nahradíme pevným rezis-torem.

KonstrukceZapojení je na desce s plo�nými

spoji (obr. 2) a je umístìno v krabièce,která je pod pøístrojovou deskou. Kra-bièku umístíme tak, abychom mohlinastavit potenciometrem nejvhodnìj�íteplotu, pøi ní� zaène pracovat vìtrák -jeho èinnost signalizuje dioda D2, kte-rou umístíme na pøístrojovou desku.Jako relé je nejvhodnìj�í spínací relépomocných svìtlometù, které lze za-koupit v motoristických prodejnách.

Seznam souèástekR1 2,2 kWR2 330 WR3 3,9 kWR4 560 WR5 6,8 kWR6 220 kWR7 44 kWR8 20 kW (viz text)C1, C3, C4 100 nF, CF1

Obr. 2. Deskas plo�nými spoji

spínaèe a jejíosazení

souèástkami

C2 1000 µF/16 V, radiál.T1, T2 BC327D1 1N4007D2 èerv. LEDIO1 7810plastová krabièka podle velikosti reléspínací relé

Petr Jelínek

Efektný vianoèný blikaèPred Vianocami sme sa rozhodli

skon�truova� jednoduchý a efektný bli-kaè. Zariadenie je ve¾mi jednoduchéa pracuje na prvé zapojenie. Blikaè jeurèený na pripojenie k sie�ovému na-pätiu a zapája sa do série so zá�a�ou.

Pracuje tak, �e v prvom èasovom in-tervale svietia �iarovky na plný jasa v druhom èasovom intervale svietiana polovièný jas a striedanie týchto in-tervalov vytvára efekt blikania.

Èinnos�Po pripojení napätia prúd prechá-

dza cez diódu D1 a �iarovky svietia napolovièný jas. Cez rezistor R1 sa nabí-ja kondenzátor C1. Po jeho nabití naspínacie napätie diaku Di sa tento zop-ne a privedie spínací impulz na riadia-cu elektródu Ty. Tyristor sa otvorí, èímsú �iarovky napájané poèas oboch pol-v¾n sie�ového napätia - svietia na plnýjas. Tyristor súèasne skratuje cez R1kondenzátor C1. Po vybití C1 sa uza-tvára diak, následne aj tyristor a celý dejsa opakuje. Rýchlos� blikania urèujúsúèiastky R1, C1. Blikaè je nato¾ko jed-noduchý, �e ho mo�no umiestni� doakejko¾vek malej krabièky. Krabièkamusí by� mechanicky pevná a ne-smie umo�òova� dotyk na ��ivé� èas-ti zariadenia. Dosku s plo�nými spoj-mi neuvádzame, preto�e pre tak

jednoduché zapojenie si juurèite navrhne ka�dý sám.

UpozorneniePri práci je treba dba� na

bezpeènos�, preto�e celézariadenie je galvanickyspojené so sie�ou a hrozíúraz elektrickým prúdom!

Kolektív IV. C SOU Nováky

Obr. 1. Schéma spínaèe motoru vìtráku

Spínaè motoru vìtráku chladièePøed èasem jsem byl kamarádem

po�ádán o pomoc: vlastní �120 a pøipomalé jízdì v kolonì v letních mìsí-cích se mu èasto zaèala vaøit voda vmotoru, i kdy� vymìnil nìkolikrát ter-mostatový spínaè, umístìný v chladi-èi. Problém jsem zaèal øe�it tím, �ejsem zkou�el nìkolikrát simulovat po-malou jízdu v kolonì, abych zjistil,proè spínaè nesepne. Po umístìní ex-terního teplomìru na pøívodní potrubíod mototoru k chladièi jsem zjistil, �epøi teplotì vody 100 °C na výstupuz motoru je teplota vody na vstupu dochladièe jen kolem 92 a� 95 °C. Spí-naè, umístìný v chladièi spíná a� pøiteplotì 98 °C. Aby sepnul spínaè, za-èal chladit vìtrák a ochlazená vody sedostala zpìt do motoru, byla nutnárychlost vozu kolem 40 a� 50 km - teh-dy se vaøící voda v motoru bez ochla-zení �protlaèila� a� ke spínaèi. Totozji�tìní mne vedlo k závìru, �e je nut-né spínat spínat motor vìtráku v zá-vislosti na teplotì vody na výstupuz motoru. Proto jsem navrhl zapojenípodle obr. 1.

Popis zapojeníNapìtí, snímané z teplomìru na

pøístrojové desce, je pøivedeno pøesrezistor R1 na tranzistor T1, který jespolu s T2 zapojen jako diferenèní ze-silovaè. Napìtí na bázi T2 lze nasta-vovat potenciometrem P - tím jeumo�nìno øidièi nastavit teplotu, pøi

Obr. 1. Efektný vianoèný blikaè


INFORMACE, INFORMACE ...Na tomto místì Vás pravidelnì informujeme o nabídce

knihovny Starman Bohemia, Konviktská 24, 110 00 Praha1, tel./fax (02) 24 23 19 33 ([email protected], [email protected]; http://www.srv.net/~staram/starman.html),v ní� si lze prostudovat, zapùjèit èi pøedplatit si cokoliz bohaté nabídky knih a èasopisù, vycházejících v USA,v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (nejenelektrotechnických, elektronických èi poèítaèových - nìko-lik set titulù) - pro stálé zákazníky sleva a� 14 %.

Z nabídky nìkolika set èasopisù z oblasti elektroniky,elektrotechniky a výpoèetní techniky jsme pro vás dnesvybrali ukázku tzv. firemních èasopisù, které jsou velmioblíbené, proto�e s pøedstihem pøiná�ejí kvalifikovanézprávy o novinkách v produkci firem a zásadní èlánkyz oblasti, do ní� patøí výrobky firmy.

Dnes vám pøedstavujeme jednak èasopis SQ (softwarequarterly), vydávaný firmou IBM, a jednak èasopis HPProfesional, vìnovaný výpoèetní technice firmy Hewlett--Packard.

�Interkom�Velmi milý dopis jsme dostali do

redakce od na�eho ètenáøe ze Slo-venské republiky - jen malou citaci:Tì�ím se na na ka�dé nové èíslo. Nì-která zapojení si i zkou�ím na kon-taktním poli, nìkterá si stavím na des-kách s plo�nými spoji. V pøíloze vámposílám jedno jednodu��í zapojení,které je podle mého názoru celkemjednoduché a pøitom praktické... adále následoval popis dále uvedené-ho pøístroje.

Prístroj je vlastne pojítko predvoch úèastníkov. Prepojení sú dvoj-linkou. Je urèený na kontrolu viac�ilo-vých káblov, kde je oznaèený len je-den vodiè. Ak je vedenie ve¾mi dlhé,na druhý koniec nie je vidie� a navy�eprostredie je hluèné, je to ve¾mi dobrápomôcka. Problém by nevyrie�il anivyvá�ený môstik, lebo skú�ané vede-nie je v�dy iné (d¾�ka, odpor vodièa).Ak sa nehovorí do mikrofónu, je pre-pnuté na príjem. Ak sa hovorí do mik-rofónu, automaticky sa prepne na vy-sielanie, ktoré je indikované diódouLED.

IO LM556 èas� b s tranzistorom T2sú zapojené ako detektor vynechané-ho impulzu. Keï hovoriaci neurobímedzeru medzi slovami dlh�iu ako trisekundy, relé sa udr�uje stále v polo-he �vysielaè�. Ak mikrofón zaregistru-je ticho dlh�ie ako tri sekundy, prepnesa prístroj na príjem. Hovoriaci musíma� mikrofón uvedeného typu od ústmax. asi 15 cm, aby automatika zare-agovala. Ak do mikrofónu fúkneme,automatika reaguje a� na 40 cm. Citli-vos� mikrofónu postaèuje na dorozu-menie a pritom okolitý hluk nespú��aautomatiku, neru�í.

C3, C9 47 µF/16 VC4 6,8 µF/16 V (tant.)C5 1nF, ker.C6,C7 10 nF, ker.C8 22 µF/16 VC10, C14 220 µF/16 VC11, C12 10 µF/16 VC13 47 nF, ker.Polovodièové súèiastkyD1 1N4148D2 LED èerv.T1 BC238CT2 BC557T3, T4 BC547BIO1 LM556IO2 LM386OstatnéRe1 relé Takamisawa R46W-KRp1 repro 8 W/0,25 WMi1 elektretový mikrofónS1 spínaè

¼ubomír Hanèák

Celé zariadenie mô�eme napája�so �tyrmi tu�kovými èlánkami. Má lenjednu nevýhodu - nemô�u sa poèu�obidvaja úèastníci súèasne - keï ho-voria naraz, nepoèujú sa navzájom.

Prístroj som peèlivo odskú�al sosúèiastkami, uvedenými v rozpiske.

Zoznam súèiastokRezistoryR1, R4 12 kWR2 1,2 kWR3 2,2 MWR5, R13 1 kWR6 100 kWR7 75 kWR8 10 kWR9 120 kWR10, R11 3,3 kWR12 820 WR14 10 P1 10 kW /G (TP 160)KondenzátoryC1 100 µF/16 VC2 100 nF (TC 205)

Obr. 1. Zapojenie prístroja

SQ je magazinem softwarových technik . Typickým obsa-hem je: pøehled akcí v oboru, ètenáøský koutek, otázky tý-mové práce ve výpoèetní technice, otázky distribuce soft-ware, paralelismus databází, otázky �digitálního kosmu� -Internet a WWW, otázky techniky klient-server, výpoèetnítechnika ve �výcarské bance Credit Suisse atd.

Èasopis vychází ètvrtletnì, je formátu A4, má 68 stran.Jednotlivá èísla stojí 6 dolarù, roèní pøedplatné 20 dolarù.

HP professional je mìsíèník formátu A4, má 72 stran, jed-notlivá èísla stojí kolem 5 dolarù, roèní pøedplatné kolem 30dolarù (podle bydli�tì objednatele). Kromì stálých rubrik jakoIndustry watch (Prùmyslová hlídka), Nové výrobky, Nabídkyzamìstnání (pracovních míst), Pøehled základních údajù ofirmách z oboru atd. jsou v obsahu recenzovaného èísla napø.tyto èlánky: UNIX SYS_ADMIN - Master Mind, PC Tips - RAMChargers, Compulsive Computing, Jaké je va�e obchodníIQ?, Uchovávání informací, Techniky optického ukládání data optimalizace kanceláøských prací atd.


>

Digitální pájeèkaJiøí Cechmeister

Ji� del�í dobu se zabývám aplikacemi jednoèipových procesorù v rùz-ných konstrukcích. Na trhu jsem nenarazil na jednoduchou, relativnì laci-nou a spolehlivou digitální pájeèku, co� mne pøimìlo k její konstrukci. Bì-hem vývoje analogové èásti pájeèky jsem se opíral o èlánky v AR-B, popisujícímìøení teploty termoèlánkem. Pou�il jsem pájecí hrot s termoèlánkem na�pièce vyhøívacího tìlíska z pájeèky ERS-50.

Popis zaøízeníJádrem celého zaøízení je jednoèi-

pový mikropoèítaè ATMEL 89C2051.Pájeèka pracuje v podstatì ve dvoure�imech, které se periodicky støídají.Bìhem vyhøívání hrotu není napìtí ter-moèlánku mìøeno. Po uplynutí defino-vané vyhøívací doby je s urèitou prodle-vou napìtí, namìøené na termoèlánkuvedeno pøes ochranný rezistor R8 navstup OZ LM358 (IO4). Ochranná dio-da D6 brání napájecímu napìtí tìlískaproniknout na vstup OZ. Pøes rezistorR9 je na vstup pøivedeno pøedpìtí, kte-ré zaji��uje správnou funkci OZ i pøi na-pìtí termoèlánku okolo 0 V. Kondenzá-tory C4 a C5 brání prùniku vf napìtía tím rozkmitání zesilovaèe.

Napìtí z termoèlánku je zesíleno ne-invertujícím zesilovaèem a pøivedeno navstup 10bitového sériového pøevodníkuA/D TLC1549 (IO2). Údaj z výstupu pøe-vodníku je pøiveden do procesoru IO1,kde je pøepoèítán na teplotu. Z rozdílumìøené a nastavené teploty je vypoèítá-na doba dal�ího zahøívání hrotu. Proce-sor pak na tuto dobu sepne optoèlen O1,který zajistí otevøení Darlintonova výko-nového tranzistoru p-n-p T2.

Prùchod spínacího napìtí optoèle-nem indikuje LED D23. Program pra-cuje tak, �e pøi velkém rozdílu teplot jedoba vyhøívání hrotu dlouhá, zatímcopøi malém rozdílu teplot je hrot vyhøívánjen krátce. Integrovaný obvod IO3,LS139, zaji��uje, aby nedocházelo kekolizím pøi ovládání klávesnice a disple-je. Realizuje také výbìr èíslicovkyv multiplexním re�imu. Vývod 3 proce-soru ovládá obvod s piezoelektrickýmmìnièem, slou�ící k zvukové indikacirùzných funkcí. Celá funkce zaøízení jezalo�ena na programovém vybaveníprocesoru.

Osazení zaøízeníDesky s plo�nými spoji osadíme sou-

èástkami podle osazovacího plánu. In-tegrované obvody IO1 a IO2 jsou citli-vé na statickou elektøinu, doporuèujiosadit je do objímek. Nezapomeòte naosazení R1, C2, C3 v prostoru objímkyIO1! Pøi pøipojování hrotu (topného tì-lesa) k desce s plo�nými spoji dbámena správnou polaritu termoèlánku. Po-kud pøi zahøívání pájeèky se údaj na dis-pleji zmen�uje, je pøipojen hrot opaènì.

Souèástky mohou mít bì�nou tole-ranci, nebo� v�echny rozdíly jsou kori-govány trimry P1 a P2. Také je nutno

peèlivì zkontrolovat osazení v�ech pro-pojek.

Desku s displejem také peèlivì osa-díme a po kontrole ji pøipájíme v pra-vém úhlu ke hlavní desce.

Zapojení není nároèné na sestave-ní a o�ivení. Pokud se rozhodnemeosadit i LED D24 a D25 pro dvouteèkupøi zobrazení hodin, musíme pro nìopatrnì èásteènì odvrtat díry v seg-mentovkách a musime pou�ít LED s conejmen�ím prùmìrem, pøípadnì je je�tìtrochu opilovat. Je to daò za to, �e po-dobné zobrazovaèe na trhu vùbec ne-jsou.

Celkové mechanické provedení pøí-stroje závisí do znaèné míry na velikostitransformátoru, jeho� výkon volímes ohledem na pøíkon topidla asi 60 Wpøi sekundárním napìtí 30 V. Je nutnépou�ít transformátor se dvìma vinutí-mi a pøipojit stabilizátor IO5 pøes D5 namen�í napìtí druhého sekundárníhovinutí (7 a� 9 V, 50 Hz). Pak nemusímestabilizátor IO5 opatøovat chladièema provoz je hospodárnìj�í.

Chladièem v�ak v�dy opatøíme tran-zistor T2. Pro majitele staré pájeèky ERS-50 jsem pøipravil desky s plo�nými spoji,které jsou zapojením identické s popiso-vaným zaøízením, ale mechanicky jsouupraveny pro motá� do �asi pájeèky ERS.Tímto �upgrade kitem� pak lze za pomìr-nì malý peníz pøemìnit obyèejnou pájeè-ku na digitální se v�emi výhodami (pa-mìti, aut. vypínání ap.).

Èást programu, realizující ovládání pøevodníku D/A

ADC: c l r CLKPIN ;shod clockc l r CSPIN ;vyber prevodniksetb DATAPIN ;datapin je vstupmov ADL,#0 ;nuluj AD low bytemov ADH,#0 ;nuluj AD high bytemov r0,#10 ;10 datovych bitu prevodu

ADCLP: setb CLKPIN ;nabezna hranamov c,DATAPIN ;bit ze vstupu dej do CYmov a,ADL ;do A dej low AD registrur l c a ;rotuj vlevo a dopln do nej CYmov ADL,a ;vrat zpetmov a,ADH ;do A dej high AD registrur l c a ;rotuj vlevo a dopln do nej CYmov ADH,a ;vrat zpetc l r CLKPIN ;setupna hranad jnz r0,ADCLP ;dokud nejsou preneseny vsechny bity

setb CLKPIN ;11-ta nabezna hrana hodinc l r CLKPIN ;jejich sestupna hranasetb CLKPIN ;deaktivuj hodinysetb CSPIN ;deaktivuj prevodnik

ADDELAY:mov r0,#20 ;20 smycekADDLP: djnz r0,ADDLP ;smyckuj a ztracej cas

r e t ;hodnota napeti je v ADH a ADL bytech

Nastavení celého pøístrojeV domácích podmínkách nastavíme

pøístroj následujícím zpùsobem: Jakozdroje kalibrovacích teplot pou�ijemesklenièku vody s ledem (0 °C) a s právìvaøící vodou (100 °C). Rozdílem napìtímezi body REF+ (vývod 1 IO2) a REF-(vývod 3) se nastavuje údaj na displeji tak,aby souhlasil s mìøenou teplotou. Teplo-tu lze je�tì zkontrolovat pøi vy��í teplotìzkou�kou bodu tání cínové pájky, ten jeudáván na obalu od cínu. Orientaènì senapìtí na vývodech REF+ a REF- pohy-bují okolo 3,1 V (REF+) a 0,35 V (REF-).Je nutno podotknout, �e se ka�dý pájecíhrot (ruèka) chová trochu jinak a má-li èlo-vìk �tìstí ve výbìru tìlíska, dosáhnei celkem slu�né pøesnosti pájeèky. Dal�ívylep�ení by se snad dala realizovat úpra-vou mechanické kostrukce celé ruèky,nebo� napøíklad mìøicí termoèlánek nenípøíli� dobøe tepelnì spojen s hrotem.

Programové vybaveníprocesoru

Vývoj programového vybavení a la-dìní programu mne stálo mnoho úsílía èasu. Program je kompletnì napsánv assembleru procesoru a zdrojový kódprogramu z dùvodu rozsáhlosti progra-mu a ochrany autorských práv neuvá-dím. Pøikládám pouze pro ilustraci oko-mentovaný vzorek kódu pro komunikacis pøevodníkem TLC1549. Jinak celýprogram procházel mnoha vývojovýmistadii a velikost kompletního zdrojové-ho textu je v poslední verzi asi 40 kB.Výsledkem je 1980 bajtù programu, tak-�e pamì� FLASH procesoru o velikosti2 kB je �plná takøka po okraj�. Je to v�akskvìlý pøíklad toho, co v�e lze i s tìmi-to malými procesory dokázat.


>

U�ivatelský návodPo zapnutí pájeèka na displeji zob-

razí nejdøíve typ pøístroje, pak stav top-ného systému pájeèky a pøejde do re-�imu nastavení hodin. Procesorneuchová po vypnutí napájení nasta-vení hodin, je proto �ádoucí pøi ka�-dém odpojení od sítì hodiny znovu na-stavit. Pro celý systém ovládání platístejné funkce tlaèítek v rùzných re�i-mech.

V souèasné dobì umo�nuje prog-ram dS-1 V1.1 tyto funkce:Pájeèka: 4 pamìti na teploty,

STANDBY TIMER, identifi-kace poruch pájeèky.

Hodiny: 24 hodinové zobrazení.Budík: bì�ná funkce budíku.Èasovaè: od 1 s do 99 min. 59 s, 4 pa-

mìti na pou�ívané èasy.

Re�im ovládání pájeèkyTlaèítkem ON/OFF ovládáme zá-

kladní funkce pájeèky. Pøi jeho stiskuv okam�iku zobrazování reálné teplotyhrotu (napø. 125°) se nám uká�e pøed-nastavená teplota (napø. 125P). Pokudbìhem zobrazování pøednastavenéteploty opìt stiskneme tlaèítko ON/OFF,pak se pájeèka uvede do vypnutéhostavu (StbY). Po opìtovném stisku sepájeèka uvede opìt v èinnost zobraze-ním pøednastavené teploty. Toto zob-razení se asi po 3 sekundách zmìnív zobrazení souèasné teploty hrotu.Pøípadné zapnutí topného systému pá-jeèky je pak indikováno svítivou diodouHEAT (LED23).

Pokud se bìhem re�imu ovládánípájeèky trvale zobrazí ERR, indikuje toporuchu topného systému (prora�enýT2, O1, pøepálený nebo odpojený hrot).Dále lze ze stavu StbY pøejít do stavuzapnutí pájeèky stiskem v�ech ostat-ních tlaèítek (kromì tlaèítka MODE).

Tlaèítky UP a DOWN zvìt�ujemenebo zmen�ujeme pøednastavenouteplotu. Pøi jejich del�ím stisku nastá-vá opakovaná zmìna daným smìrem(autorepeat). Krátkým stiskem tlaèítekM1, M2, M3 nebo M4 vyvoláme pøed-nastavenou teplotu z pøíslu�ných pa-mìtí (tj. 4 pamìti). Dlouhým stiskemzapí�eme souèasnou pøednastavenouteplotu do dané pamìti. Zapsání úda-je do pamìti je v�dy (i v ostatních re�i-mech) indikováno dlouhým pípnutím.Dlouhým stiskem tlaèítka MODE sedostaneme do re�imu NASTAVOVÁNÍÈASU STANDBY. Zobrazený údaj(napø. St:15) lze korigovat tlaèítky UPnebo DOWN a pøedstavuje 15 minutdo automatického vypnutí po posled-ním stisku libovolného tlaèítka. ÚdajSt:� znamená, �e je automatické vy-pínání pájeèky vypnuto a pájeèku mu-síme vypínat ruènì tlaèítkem ON/OFF.V prùbìhu nastavování èasovaèeSTANDBY prvním stiskem tlaèíka ON/OFF nastavíme ST:� (vypneme èaso-vaè), druhým se vrátíme na pøedchozínastavenou hodnotu. Zobrazovanýúdaj zapí�eme do systému dlouhýmstiskem tlaèítka MODE, krátkým se vrá-

tíme také zpìt (ov�em bez zapsáníúdaje na displeji do systému). Krátkýmstiskem tlaèítka MODE se z re�imuovládání pájeèky pøejde na:

Ovládání a zobrazení hodinJeliko� základní funkcí pøístroje je

pájeèka, stiskem jakéhokoli tlaèítka(kremì tlaèítka MODE) se vrátíme zpìtdo re�imu pájeèky s vykonáním funkcepøíslu�ející danému tlaèítku v tomto re-

�imu. Dlouhým stiskem tlaèítka MODEse dostaneme do NASTAVOVÁNÍ HO-DIN. Hodiny nastavujeme tlaèítky UP aDOWN a èas zapí�eme dlouhým stis-kem tlaèítka MODE. Krátkým stiskempøejdeme do re�imu:

Ovládání a zobrazení alarmuFunkce alarmu je toto�ná s funkcí

budíku na bì�ných digitálních hodin-kách a z hlediska ovládání je zcela

Obr

. 1. S

chem

a za

poje

ní d

igitá

lní p

ájeè

ky

UP

M2

M1

M4

M3

ON

/OFF

DO

WN

MO

DE


shodná s re�imem hodin. Pouze vypí-nání èi zapínání této funkce je realizo-váno tlaèítkem ON/OFF. Stiskem tlaèít-ka MODE se dostaneme do re�imu:

Ovládání a funkce timeruTimer funguje jako minutka (napø.

doba osvitu èi leptání desek). Ovládáníje principiálnì stejné jako u alarmu, na-víc v tomto v re�imu nastavování mámek dispozici 4 pamìti, se kterými pracu-jeme stejnì jako re�imu pájeèky. Postisku tlaèítka MODE se dostanemezpìt do re�imu pájeèky.

Seznam souèástekR1, R3, R7, R8, R11 1 kWR2, R12, R20 a� R27 180 WR4 22 kWR5, R13 220 kWR6 4,7 kWR9 1 MWR10 10 WRM1 4,7 kW x 8,

matice typ RRAP1, P2 2,5 kW, PT6VC1 10 µF/6 VC2, C3 22 pFC4, C7 100 nFC5 1 nFC6 220 µF/6 VC8 1000 µF/16 VT1 BC337, KC635 ap.

(jakýkoli n-p-n)T2 TIP127, TIP137, BDX34C ap.

(Darlinton p-n-p, 5 a� 8 A)T20 a� T23 BC328, KC636 ap.

(p-n-p, 0,5 A a více)D1 a� D4 1N5401 (usmìròovací 3 a� 5 A)D5 1N4001 (usmìròovací 1 A)D6, D20 a� D27

1N4148 (jakékoli Si)D21, D22 zelená obdélníkováD7 èervená obdélníkováD24, 25 èervené prùm. 3 mmO1, O2 DA56-11HWA, dvoumístný

sedmisegmentový displejOP1 PC817, optoèlenIO1 89C2051, procesor ATMELIO2 TLC1549, 10bit. sériový

pøevodník ADIO3 74LS139 (HC139)IO4 GL358, LM358 atd.IO5 7805, stabilizátor TO220IO6 78L05, stabilizátor 100 mAX 12 MHz, bì�ný typTl20 a� Tl27 P-B1720D (GM)krabièka U-VCH068 (GM)pájecí ruèka z ERS-50Transformátor:

primární vinutí 220 V (60 W),sekundární 30 V/2 A, 8 V/200 mA

PoznámkaTrochu problém byl pøi shánìní pøe-

vodníku, nebo� oficiální distributoøi fi-rem TI a NSC nebyli v dobì vývoje za-øízení schopni tyto IO v pøijatelné dobìa cenì za kus zajistit. Pøi vìt�ím zájmuo tyto obvody, zpùsobeném (doufám)tímto pøíspìvkem, se snad polep�í. Na-konec se mi je podaøilo sehnat, tak�ejsou nyní k dostání na dole uvedené ad-rese. Pøístroj se sestaví a nastaví po-

mìrnì snadno a stavbu zvládnou i prù-mìrnì zdatní konstruktéøi. Jeliko� seve�keré funkce zaøízení obsluhují pro-gramovì, je stavba jednoduchá, lacináa funkce zaøízení komfortní. Je zdei prostor k dal�ím amatérským modifi-kacím, napø. zmìnou software a drob-nou zmìnou zapojení lze napø. z tétopájeèky obratem udìlat tøeba èasovýspínaè (s pou�itím relé) závislý na nì-jaké analogové hodnotì napìtí na vstu-pu. Fantazii se prostì meze nekladou.

V�echny souèástky vèetnì proceso-ru, pøevodníku, toroidního transformá-toru a pøíslu�enství je mo�no zakoupitna dobírku po závazné písemné objed-návce u firmy Jiøí Cechmeister - TOP-CAD, Demlova 4, 58601 JIHLAVA,

tel./fax. 066/31051, e-mail : [email protected]. Cena kompletní stavebnice je1950,-Kè vèetnì mechanických sou-èástek, transformátoru a krabièky. Cena�upgrade� kitu pro pájeèku ERS-50 je1250,- Kè, vè. DPH. Samotný naprogra-movaný a otestovaný procesor je k do-stání za 590,- Kè a pøevodník TLC1549za 240,-Kè vè. DPH. Aktuální informa-ce a ceník dal�ích souèástek získátetaké na http://topcad.anet.cz.

Upozornìní:Komerèní výroba zaøízení a modifi-

kace schématu èi jeho èástí nesmí býtprovádìny bez svolení autora. Komerè-ní výroba uveøejnìných desek s plo�-nými spoji, jejich prodej a pozmìòová-ní je té� vázána souhlasem autora.

Obr. 3. Deska s plo�nými spoji pøedního panelu a rozmístìní souèástek

Obr. 2. Zakladní deska s plo�nými spoji a rozmístìní souèástek


Zapojení zakoupeného cyklovaèese mi zdálo slo�ité. Po prostudovánírùzných návodù na stavbu jsem zjistil,�e zaøízení jsou buï velmi kompliko-vaná a cyklovaè by se rozmìrovì ne-ve�el do pùvodního krytu, který by �elinstalovat do obou typù �kodovek,nebo se musí nìco v elektroinstalacivozu pøedìlávat. Po prvním �ulehnutí�do automobilu a zji�tìní pøístupovýchmo�ností v pojistkovém prostoru, vekterém se cyklovaè u obou typù na-chází, mì na druhou variantu okam�i-tì pøe�la chu�.

Nezbývalo, ne� si pøipustit skuteè-nost, �e se zaøízení musí vejít do krytucyklovaèe, kterým byl vybaven jak Fa-vorit, tak i Felicie. Tento kryt lze na-�tìstí velmi snadno z pùvodního cyk-lovaèe sejmout. Dal�í podmínkou bylo,�e nebudu muset na �ádném z vozidelnic pøedìlávat a cyklovaè pouze zasu-nu do pøíslu�ného konektoru. Návaz-nost na ostøikovaè pova�uji za pøed-nost, nebo� u zahranièního vozu, kterývlastní na�e firma, musím pøi ostøiková-ní v�dy myslet na to, abych: a) nastøíkalv�dy dostatek vody na sklo, aby stìra-èe ne�ly po druhém, nebo tøetím cyklunasucho; b) to, co bylo nastavenov cyklech, je v ten moment jinak a jámusím po dobu funkce dobìhu poostøíknutí skel sná�et máchání stìra-èù. Zvlá�tì si tyto situace pak vychut-nám pøi pøedjí�dìní v de�ti. Tuto funk-ci bych uvítal vzadu, kde nemohusledovat po ostøikování zadního sklajeho dostateèné setøení.

Vìdom si hesla, �e v jednoduchos-ti je síla, zvolil jsem zapojení, kteréumo�òuje:- bez problémù osadit cyklovaè do Fe-licie i Favorita;

- mo�nost nastavit cyklus del�í ne�jednu minutu;- zaøízení postavit bez výroby jakékolimechanické konstrukce;- velmi rychlé a snadné sestavení bez�drátování�;- vyu�ití krytu, který se obtí�nì vyrábí,z pùvodního zaøízení;- láce (ani ne polovinu ceny prodáva-ného cyklovaèe s pamìtí).

Dodr�ení pøedpisù pro provoz tìch-to zaøízení motorových vozidel je sa-mozøejmostí.

V první øadì bylo nutné zvolit druhspínací souèástky. Vzhledem k dobì�ivota (a v neposlední øadì i pøedpi-sùm) bylo vybráno relé, jeho� doba�ivota je udávána na 10 milionù spína-cích cyklù. Letmým propoètem jsemzjistil, �e toto relé vozidlo dozajistapøe�ije. Povolený spínací proud je 25a� 30 A, co� odpovídá zábìrovémuproudu motoru pøedního i zadního stì-raèe. Souèasnì odpadá nutnost pou-�ít rùzné brzdicí obvody s diodaminebo tyristory. Dále byl zvolen propamì�ovou logiku komparátor s ope-raèním zesilovaèem se vstupy JFET.Tento zesilovaè se vyznaèuje malouteplotní závislostí a velkým vstupnímodporem, co� umo�ní spolu s pou�i-tím pamì�ového svitkového konden-zátoru velmi dobrou stálost nastaveníintervalu.

Ovládání cyklovaèe

- Pøepínaè funkce stìraèù pøepnemedo polohy cyklovaèe (u Felicie o jednupolohu nahoru, u Favorita dolù) a zpìtna nulu. Stìraèe jedenkrát setøou pøed-

ní sklo. Od doby dobìhu stìraèù sezaèíná poèítat doba nastavovanéhocyklu.- V dobì, ve které je potøeba opìt se-tøít sklo, pøepneme opìt pøepínaè dopolohy cyklování a ponecháme jejtam. Stìraèe pak dále opakují nasta-vený cyklus.- Chceme-li zkrátit nebo prodlou�itcyklus, staèí vypnout a v potøebnémokam�iku zapnout cyklovaè, tím senastaví nový cyklus.

Popis èinnosti zapojení

Nejdøíve se zmíním o chování T1v zapojení podle obr. 1. Jak je ze za-pojení vidìt, kolektor tranzistoru T1není pøipojen na kladné napìtí. V da-ném zapojení se na emitoru vyskytujenapìtí +2 a� 5,5 V, na bázi 0 a� +12 V.Pokud je na bázi tranzistoru nulovénebo záporné napìtí proti emitoru(v na�em zapojení rozpojený spínaècyklovaèe stìraèù), pøechod emitor -- kolektor nevede a napìtí z emitoru(C2) se nepøenese na kolektor (C3).Pokud se na bázi objeví napìtí vìt�íproti emitoru (zapnutí spínaèe cyklo-vaèe stìraèù), vede pøechod emitor -- kolektor a napìtí na C3 a C2 se vy-rovnávají.

Co mù�eme k tomuto neobvyklé-mu zapojení tranzistoru podotknout?Jak øíkal Jára Cimrmann: �nemusí senám to líbit, nemusíme souhlasit, mù-�eme protestovat, ale to je tak v�ech-no, co se dá proti tomu dìlat�. Faktemzùstává, �e uvedený popis pøesnì od-povídá mìøení na uvedeném zapojenía byl experimentálnì provìøen a po-tvrzen.

Ve výchozí poloze vypnutých stì-raèù jsou tedy v�echny kondenzátoryvybity, bod �B� je pøipojen na kostru,na souèástkách není nikde �ádnénapìtí. Sepnutím spínaèe cyklovaèe(+12 V do bodu �A�) se zaène prou-dem pøes C1, R2 a pøechod báze - ko-lektor T1 nabíjet kondenzátor C3 a naneinvertujícím vstupu tedy bude vìt�ínapìtí, ne� na invertujícím. Na výstu-pu OZ se objeví kladný impuls, T2 seotevøe a sepne relé Re1. V bodì �C�se objeví napájecí napìtí a stìraèe serozebìhnou. Kontakt dobìhu motoruse posune a pøepne. Napájecí napìtíse objeví i v bodì �B� a pøes rezistor

Cyklovaèe proFelicii a Favorit

Pavel Kotrá�Vlastním standardní verzi automobilu �koda Felicie LXi a vymì-

nil jsem cyklovaè s pevnì nastaveným cyklem za pamì�ový. Nevy-hovovala mi v�ak malá maximální délka cyklu pùl minuty. Protojsem chtìl cyklovaè upravit pro del�í nastavitelné èasy. Syn má�kodu Favorit. Chtìl cyklovaè ihned také. Elektrické pøipojení jesice shodné, ale cyklovaè z Felicie se do Favorita nevejde na vý�ku.

Obr. 1. Schéma cyklovaèe pøedních stìraèù

Obr. 2. Prùbìhy napìtí nakondenzátorech C2 a C3


R3 se nabije C2 na napìtí Zenerovydiody D1 zmen�ené o úbytek na diodìD2 (asi 5,5 V). V té�e dobì protékákondenzátorem C1 stále nabíjecí proud,tranzistor T1 je otevøen. Napìtí na C2a C3 se pøes tranzistor T1 vyrovnávají,na C2 je v�ak vìt�í o úbytek na re-zistoru R4. Na invertujícím vstupu setedy objeví vìt�í napìtí ne� na nein-vertujícím, komparátor se pøeklopí,relé rozepne a motor stìraèù pøes svùjdobìhový kontakt pøipojený na +12 Vdobìhne do koncové polohy. Mezitímjsme vypnuli stìraèe. C1 se vybijepøes napájecí obvody IO1.

Na bázi tranzistoru T1 není �ádnénapìtí, kondenzátor C3 zùstává nabitna napìtí pøenesené z C2. Napìtí naC2 se zmen�uje vybíjením kondenzá-toru pøes rezistor R5. Po urèené dobìcyklovaè opìt zapneme. Nabíjecímproudem C1 se otevøe tranzistor T1 anapìtí na C2 se opìt �pøepí�e� na C3.Do doby, ne� uroveò napìtí na C2nepøekroèí úroveò na C3, je kompará-tor otevøen a relé opìt sepnuto. Jak-mile pøekroèí napìtí invertujícího vstu-pu na C2 úroveò na C3, komparátorse pøeklopí a relé Re1 rozepne. Motorv�ak bì�í do konce cyklu a kondenzá-tor C2 je nabíjen na pùvodní napìtí5,5 V.

Na invertujícím vstupu komparáto-ru je napìtí pøenesené ze Zenerovydiody D1 a na neinvertujícím vstupu jenapìtí, které si �pamatuje� kondenzá-tor C3 z doby posledního vypnutí (na-pìtí pøenesené z C2 zmen�ené vybí-jecí dobou nastaveného cyklu). Spínaècyklovaèe zùstává sepnutý. V dobì,pøi které úroveò klesajícího napìtí naC2 projde bodem úrovnì napìtí �ulo-�ené� na C3, pøeklopí komparátor adìj se opakuje.

Napìtí na C2 tedy ka�dým cyklemvystoupí pøi dobìhu motoru na maximum(5,5 V) a poté se vybíjením zmen�ujena napìtí kondenzátoru C3, kdy sespustí nový cyklus. Jakýmkoli vypnu-tím a zapnutím spínaèe stìraèù pakpøepisujeme novou informaci o napìtíz kondenzátoru C2 na kondenzátorC3 a urèujeme tak dobu nového cyklutím, �e jsme zvolili nové referenèní na-pìtí na C3. Prùbìhy napìtí na kon-denzátorech C2 a C3 jsou znázornìnyna obr. 2.

Motor brzdí pøímým pøipojenímmotoru pøes kontakt relé Re1 na dobì-hový pøepínací kontakt spojený s kost-rou, èím� je splnìna podmínka pøedpi-sù o provozu zaøízení. Ze schématuvidíme, �e není tøeba pøipojovat trvalenapìtí +12 V a cyklovaè lze snadnoinstalovat pouhým zasunutím do pøí-slu�né zásuvky v pojistkové desce.

Stavba

Jsou pou�ity v�echny konstrukèníhotové prvky, vèetnì no�ových konek-torù a krytu. Konektory jsou typové,kryt je pou�it z pùvodního tepelnéhoreléového cyklovaèe. Kombinovanýmikle�tìmi narovnáme pøehnuté èásti

obalu krytu pùvodního cyklovaèe akryt sejmeme. Rohy, pøípadnì roz-mìry desky C upravíme tak, aby za-padla do krytu. Na no�ových konekto-rech obrousíme postranní výènìlkytak, aby po celé �íøce mìl konektorstejný rozmìr.

No�ové konektory vsuneme dodesky C, na stranì plo�ných spojù jenecháme asi 0,5 mm vyènívat nadmìdìnou fólii a zapájíme je. Dbámena dodr�ení kolmosti no�ových konek-torù k desce C.

Na desce B osadíme nejdøíve dio-du D4 a potom relé Re1.

Na desce A osadíme nejdøíve sou-èástky SMD. Na jednu plo�ku nanese-me minimum cínu a souèástku SMDk plo�ce pøichytíme. Upravíme v pøí-padì potøeby polohu souèástky a za-pájíme druhý konec. Potom se vrátí-me k prvnímu a jemnì pøidáme cín.Pro pájení je nevhodnìj�í cínová páj-ka o prùmìru 0,5 a� 0,8 mm. Dáleosadíme propojky na stranì souèás-tek desky A a potom zbytek souèás-tek. Jako poslední souèástku pájímeIO1 (ne pistolovou pájeèkou!).

Desky A a B zkontrolujeme a pøipá-jíme do pozic na desce C (podle obr.3), kolmo k desce C tak, �e je v rozíchspojù propájíme. Tím vznikne pevnýcelek. Aby se po zasunutí krytu nedotý-kaly kontakty spojù na deskách A a Bs krytem, vystøihneme z libovolné izo-laèní fólie nebo tu��ího papíru dvaètvereèky ve tvaru desky A. Ty pøedvsunutím hotového cyklovaèe vlo�ímedo krytu mezi spoje na deskách A a Ba kryt. Ten musí být nasunut prolisypodle obr. 3 a v pùvodních záhybechopìt pøehnut pøes desku C. U Felicienebo Favorita zasuneme cyklovaè napùvodní místo v pojistkové desce. Tímje montá� hotova.

Kde cyklovaèpøedních stìraèù najdeme

U Felicie bývá cyklovaè asi upro-støed pojiskové desky. U Favorita jev místì nad pøipojením kabelá�e (vle-vo nahoøe) a není na první pohled vi-dìt. Objeví se po rozhrnutí pøívodníhosvazku kabelù. V ka�dém pøípadì sejedná u obou typù �kodovek o jeden aten samý typ a poznáme jej podle hli-níkového krytu, který je o nìco vìt�í(i vy��í), ne�li jsou ostatní relé na des-ce.

Deska A27,5 x 26 mmmat. tl. 0,8 mm

Deska B27,5 x 26 mmmat. tl. 0,8 mm

Deska C28 x 28,6 mmmat. tl. 1,5 mm

Obr. 3. Desky s plo�nými spojicyklovaèe pøedních stìraèù

Seznam souèástek cyklovaèepøedních stìraèù

R1 22 kW, SMD 1206R2 4,7 kW, SMD 1206R3 390 W, SMD 1206R4 68 W, SMD 1206R5 220 kW, SMD 1206R6 22 kW, SMD 1206C1 1 µF/100 VC2 220 µF/16 VC3 0,33 a� 1 µF/63 V, svitekC4 22 nF (SMD 0805)IO1 LF411CN


T1, T2 BC846D1 Zen. 6V2, 0,5 WD2 a� 4 BA ...Re1 H700E12C 12VNo�ové konektory FS1536, 4 ks

Kompletní sadu souèástek nastavbu cyklovaèe pøedních stìraèù(vèetnì relé, konektorù a desek splo�nými spoji) lze objednat na ad-rese: TES JUNIOR, 251 68 Kameni-ce 41, tel. 0204/672188, fax 0204/673063. Cena sady je 100 Kè + po�-tovné.

páèky stìraèù jen do polohy ostøiková-ní zadního skla. Jako spínací souèást-ka bylo opìt pou�ito relé.

Zpo�ïovací obvod obsahuje tran-zistory v Darlingtonovì zapojení, kteréspínají relé Re1. �Zhá�ecí� dioda jezapojena mezi zem a kolektor T2. Èa-sovací obvod zaji��uje kondenzátorC1 spolu s vybíjecím rezistorem R3.Obvod se nabíjí na napìtí 6,2 V Ze-nerovy diody D2. Sepneme-li spínaèzadního ostøikovaèe jen na krátkýokam�ik, nestaèí se C1 pøes rezistorR2 nabít natolik, aby napìtí na nìmotevøelo T1 a T2. To umo�òuje krátkéostøíknutí zadního skla bez spu�tìnístìraèe. Tento úkon mù�eme prová-dìt asi po ètyøech sekundách (dobavybití C1 pøes R3). Pokud ostøikovaèdr�íme déle, nabije se C1 na 6,2 V apo rozpojení zajistí pøi kapacitì kon-denzátoru C1 150 µF dobìh pìti kyvùstìraèe.

Stavba

Na desce souèástek osadíme nej-døíve rezistory a tranzistory SMD. Dále�klasické� souèástky - diody, C1 a reléRe1. Obdobnì jako pøi stavbì cyklo-vaèe pøedních stìraèù obrousíme vý-ènìlky na no�ových konektorech a tyosadíme na základní desku. Do za-kreslené pozice zapájíme desku sou-èástek kolmo na nosnou základní des-

ku no�ových konektorù. Cyklovaè pøe-zkou�íme. Na konektor D pøipojímezem a na konektor A napájecí napìtí+12 V. No�ový konektor A spojímes konektorem B asi na dvì sekundy.Po odpojení bodu B musí relé dr�etje�tì asi tøi sekundy. Z kuprextitunebo pocínovaného plechu (konzer-va) vyrobíme jednoduchý kryt podleobr. 6. Vlo�íme izolaèní podlo�ku, kte-rou jsme vyrobili podle vý�e uvedené-ho návodu a celek cyklovaèe vsune-me do krytu asi 1 mm pod jeho okraj av místech dvou páskù na základnídesce jej spájíme s krytem. Pokudjsme pøi osazování a sestavování cyk-lovaèe postupovali peèlivì, nemusímese, vzhledem k jednoduchosti zapojení,obávat nutnosti cyklovaè opìt rozebí-rat. I tak to v�ak jde - pomocí odsá-vaèky. Instalovat do vozu cyklovaèbez krytu nedoporuèuji, neodpovídá toani pøedpisùm.

V pojistkové desce Felicie je pozi-ce tohoto cyklovaèe druhá zpravadole (je volná). Sem cyklovaè zasune-me. Tím je montá� hotova. Ve Favorituje bìh zadního stìraèe pøi ostøikovánízaji�tìn tím, �e spínaè ostøikovaèe jeelektricky spojen se spínaèem motoruzadního stìraèe. Po dobu ostøikováníbì�í tedy i motor stìraèe. Zásuvka proosazení zadního cyklovaèe ve Favori-tu není.

Seznam souèástek cyklovaèezadního stìraèe

R1 1,2 kW, SMD 1206R2 4,7 kW, SMD 1206R3 10 kW, SMD 1206R4 220 kW, SMD 1206C1 150 µF/10 VT1, T2 BC846D1, D3 BA...D2 Zen. 6,2 V, 0,5 WRe1 H700E12C 12VNo�ové konektory FS 1536, 4 ks

Kompletní sadu souèástek nastavbu cyklovaèe zadního stìraèe(vèetnì relé, konektorù a deseks plo�nými spoji) lze objednat naadrese: TES JUNIOR, 251 68 Kame-nice 41, tel. 0204/672188, fax 0204/673063. Cena sady je 100 Kè + po�-tovné.

Obr. 4. Schéma cyklovaèe zadníchstìraèù

Deska A27,5 x 27,5 mmmat. tl. 0,8 mm

Deska B27,5 x 27,5 mmmat. tl. 0,8 mm

Obr. 5. Desky s plo�nými spoji cyklovaèe pøedních stìraèù

Obr. 6.Kryt

cyklovaèe

Spou�tìè zadníhostìraèe pøi ostøikování

Øíkejme tomuto zaøízení zjedno-du�enì �cyklovaè zadního stìraèe�,i kdy� tento název je pro jeho funkcitechnicky nesprávný, nebo� se vlastnìjedná o spou�tìný èasový spínaè.Toto zaøízení je výrobcem montovánodo luxusnìj�ích verzí Felicií. Jehofunkcí je spu�tìní motoru zadníhostìraèe po ostøíknutí zadního sklana dobu asi ètyø kyvù stìraèe. Toumo�òuje setøení zbytkù vody, kterávytéká z trysky ostøikovaèe, je�tì chví-li po skonèení ostøikování.

V praxi se osvìdèilo pìt kyvù stì-raèe po skonèení ostøiku. Tak je mo�-né umýt a otøít zadní sklo posunutím


Úvod

Existence kovových prá�kových ja-der byla u nás (po neúspì�né deli-mitaci jejich výroby do bývalé NDRv �edesátých letech) po dlouhé rokytémìø zapomenuta. Zájem o nì znovuvzrostl s nástupem techniky spína-ných zdrojù a potøebami odru�ení po-lovodièových spínaèù. V tìchto aplika-cích se jejich vlastnosti ukazují jakovelmi výhodné a po právu tak nahra-zují u nás donedávna témìø výluènìpou�ívaná dìlená feritová jádra sevzduchovou mezerou.

Kovová prá�ková jádra

Kovové jádro z kompaktního mate-riálu by, jak známo, bylo zatí�eno pøí-li� velkými ztrátami víøivými proudy.Aby se jim zabránilo, je nutné rozdìlitobjem jádra do elektricky od sebe od-dìlených oblastí.

U bì�ných skládaných èi pásko-vých jader (EI, M, C, toroidù apod.) setoho dosahuje plo�nou jednostrannouizolací plechu. V prá�kových jádrech,která se podobnì jako jádra feritováskládají z mnoha od sebe oddìlenýchzrn, je naproti tomu izolace prostorová,tøírozmìrná. V jádru se tak støídajímagnetické a nemagnetické oblasti,které vlastnì pøedstavují vzduchovoumezeru, rovnomìrnì rozlo�enou v celémobjemu jádra. Vysokým zhutnìním,velmi homogenní velikostí jednotli-vých zrn a jejich perfektní izolací sedosahuje výborných magnetickýchvlastností, k nim� patøí pøedev�ím vel-ká indukce nasycení (více ne� 1 T),dobrá frekvenèní pou�itelnost (øádovìdo stovek kHz ), èasová a teplotní sta-bilita (pøes 120 °C), odolnost vùèi stej-nosmìrné magnetizaci a dobrá schop-nost akumulace energie.

Základními druhy kovových prá�-kových materiálù jsou karbonylové�elezo pro levná, univerzální a nejbì�-nìji pou�ívaná �elezoprachová jádra,�elezo-nikl pro jádra s velkým syce-ním a molybden-permaloy pro nejná-roènìj�í nízkoztrátová jádra.

Variabilitou lisovacích podmínek,izolací zrn a teplotním re�imem lzeparametry kovového prá�kového jád-ra ovlivnit v �irokých mezích, pøièem�po�adovaných výsledných magnetic-kých vlastností se dosahuje koncovým�íháním. Izolace vinutí a ochrana proti

vlivùm okolí je zaji�tìna pota�enímkovových prá�kových jáder ochran-nou plastovou vrstvou. Obvyklými ma-teriály jsou zde epoxidové pryskyøice,polyuretany apod.

�elezoprachová jádra

Nejèastìji pou�ívaným kovovýmprá�kových materiálem je èisté �ele-zo. Jádra z tohoto materiálu mají podrùzným oznaèením a s velmi podob-nými vlastnostmi ve svém sortimentuprakticky v�ichni výrobci kovovýchprá�kových jader. Jako typický pøed-stavitel je dále popisován nejroz�íøe-nìj�í �elezoprachový materiál, který jeté� pou�it v ní�e uvedených øadáchtlumivek firmy PMEC �umperk.

Jeho poèáteèní permeabilita, mì-øená pøi indukci 1 mT a kmitoètu10 kHz, je 75 ±10 %, s teplotním sou-èinitelem 0,825.10-3/°C. Pøi souèas-ném pùsobení stejnosmìrné magneti-zace se uvedený teplotní souèinitelzmen�uje.

Frekvenèním prùbìhem ztrát v jád-ru jde o materiál mimoøádnì vhodnýpro potøeby odru�ení nad 25 kHz, vel-kým nárùstem indukènosti pøi støída-vém buzení je pak vhodný pro u�ití vesvìtelných stmívaèích. Obecnì jdeo materiál univerzálnì pou�itelný vev�ech typických aplikaèních oblas-tech, které lze podle pøevládajícíhocharakteru magnetizaèních dìjù roz-dìlit na aplikace støídavé a stejno-smìrné.

Støídavé aplikace

Permeabilita

Se zvìt�ující se støídavou indukcíroste relativní permeabilita �elezpra-chového materiálu a� k vrcholu, které-ho dosahuje pøi indukci asi 550 mT(viz obr. 1). Pøi vìt�í indukci se po-stupnì nasycuje materiál a jeho per-meabilita a tudí� i indukènost tlumivkyse zmen�ují. Pro pøedstavu závislostivýsledné indukènosti tlumivky naprotékajícím støídavém proudu jeuveden obr. 2, který je v praxi pou-

�íván pro výbìr tlumivky vhodné prodanou aplikaci.

Kmitoètová závislost

Efektivní permeabilita �elezopra-chového materiálu je a� do kmitoètu30 kHz prakticky konstantní. Od toho-to bodu vykazuje velmi mírnì klesajícítendenci, tak�e na kmitoètu 100 kHz,který je zhruba doporuèovanou mezípraktické pou�itelnosti tohoto materiálu,se zmen�uje o necelá 3 %. (Pøi mìøeníkmitoètových závislostí na reálné cív-ce nelze opomenout mezizávitovoukapacitu vinutí, která spolu s indukè-ností cívky vytváøí rezonanèní obvod -proto se parametry na vysokých frek-vencích mìøí i na jediném závitu).

ZtrátyZtráty v jádøe jsou výsledkem støí-

davého magnetického pole v jádru.Jejich velikost je pro daný materiáldána pracovním kmitoètem a celko-vým rozkmitem magnetické indukce.Proto�e detailní stanovení velikostiztrát má význam spí�e pro návrháøetlumivek, uveïme pouze, �e tytoztráty jsou pøibli�nì úmìrné kmitoètua ètverci indukce. Pro orientaci mù�edobøe poslou�it následující tab. 1,udávající mìrné ztráty v závislosti nakmitoètu a �pièkové hodnotì magne-tické indukce:

Je velmi dobøe patrné, jak pro pøi-bli�nì stejné ztráty (a tím pøi zanedbá-ní ztrát v mìdi i stejný ohøev tlumivky)se s rostoucím kmitoètem zmen�ujei �vyu�itelná� indukce. Je-li tlumivkaprovozována v aplikaci, v ní� zcelapøevládá stejnosmìrná slo�ka proudu(napø. vyhlazovací tlumivka), je otep-lení ztrátami v jádøe obvykle zanedba-telné a tlumivka se ohøívá pøedev�ímèinnými ztrátami ve vinutí.

Stejnosmìrné aplikaceJak je zøejmé z obr. 3, se zvìt�ující

se intenzitou stejnosmìrného magne-tizaèního pole poèáteèní permeabilitamateriálu a tím i indukènost tlumivkyklesá. Permeabilita je zde pøitom sta-novena pøi støídavé indukci 1 mT. Ten-to pokles je pøitom pozvolný a sou-visí s linearizaèními úèinky rozlo�enévzduchové mezery. Vìt�ina výstup-ních stejnosmìrných tlumivek v�akpracuje se �pièkovou hodnotou super-ponované støídavé indukce vy��í, nej-èastìji kolem 20 mT (èasto i 100 mT).Výsledná permeabilita je potom kom-binací obou efektù, tj. jak �stejnosmìr-ného poklesu� podle obr. 3, tak i �støí-davého rùstu� podle obr. 1.

Pro návrh stejnosmìrných tlumi-vek se proto pou�ívají experimentál-nì získané diagramy, z nich� lze pro

�elezoprachovétoroidní tlumivky

Ing. Josef JansaTento èlánek by chtìl seznámit technickou veøejnost s pou�itím

�elezoprachových toroidních tlumivek a upozornit na jejich pøed-nosti ve stejnosmìrných i støídavých aplikacích. Navazuje na pøed-chozí èlánky [1] a [2] a doplòuje je o u nás zatím málo publikovanéinformace.

Kmitoèet [kHz] 0,05 1 5 10 25 50 100 250Indukce [mT] 700 170 75 52 30 20 13 7Ztráty [mW/cm3] 68 72 72 70 72 73 77 76

Tab. 1. Tabulka mìrných ztrát


po�adovanou akumulovanou energii(1/2 LI2 ) a danou procentuální velikostsuperponované støídavé slo�ky urèitvhodné jádro a potøebný poèet ampér-závitù.

Aplikacekovových prá�kových jader

Nejèastìj�í aplikací kovových prá�-kových jader jsou toroidní tlumivky,pou�ívané jednak pro odru�ení polo-vodièových spínaèù a jednak jakoakumulaèní a filtraèní tlumivky ve spí-naných zdrojích.

Tyristorové a triakovéodru�ovací tlumivky

Elektrické a elektronické pøístroje,osazené moderními polovodièovýmivýkonovými spínaèi jako jsou tyristorya triaky, jsou obecnì zdrojem syme-trických ru�ivých napìtí, která zasa-hují kmitoètové spektrum a� do oblas-ti 100 MHz. Pro splnìní po�adavkùEMC (elektromagnetické kompatibi-lity) je nutné úrovnì tìchto napìtízmen�ovat odru�ovacími tlumivkami akondenzátory tak, aby neru�ily napø.audio, video èi výpoèetní techniku.

Kvùli potøebné �irokopásmovosti apo�adovanému velkému magnetic-kému sycení se pro odru�ovací tlu-mivky pou�ívají kovová prá�ková jád-ra s malou permeabilitou, která navícsilnì tlumí oscilaèní náchylnost regu-laèního obvodu a zabraòují tak zpìt-nému spou�tìní triaku èi tyristoru.S výhodou se rovnì� vyu�ívá vý�e po-psaného vzrùstu permeability pøi støí-davém buzení, tak�e skuteèná indukè-nost mù�e být pøi správném výbìrutlumivky i podstatnì vìt�í ne� jmeno-vitá.

Typická kmitoètová oblast pou�itítyristorových odru�ovacích tlumivek jepásmo 150 kHz a� 30 MHz. Úrovnìru�ení na dolním okraji tohoto pásmajsou pøibli�nì desetkrát vìt�í ne� pøi1 MHz a pùsobí proto vìt�í problémypøi odru�ení. Pro potlaèení symetrickéslo�ky ru�ení napø. v pásmu DV protomohou k úspìchu vést tlumivky s in-dukèností alespoò 1 mH.

Akumulaèní a filtraèní tlumivky

Tyto tlumivky, charakteristické vy-sokou stejnosmìrnou magnetizací,nelze realizovat na jádrech s velkoupermeabilitou, které se ji� pøi malých

proudech nasytí a tím náhle ztratí in-dukènost. Rovnì� schopnost akumu-lovat magnetickou energii, která jeúmìrná ètverci indukce a nepøímoúmìrná permeabilitì, je u jader s vel-kou permeabilitou malá. Efektivní per-meabilita tìchto jader musí být protoumìle zmen�ována zavedením vzdu-chové mezery.

Prá�ková jádra si tuto mezeru (na-víc rozlo�enou a proto v mnohém vý-hodnìj�í) pøiná�í takøíkajíc ji� v sobìa jsou tak technicky i ekonomickydobrou alternativou jader mezero-vých. Volba jmenovitého proudu tlu-mivky závisí té� na kmitoètu a podílustøídavé slo�ky, jako� i na odvodu tep-la do okolí. Vhodnost tlumivky protomusí být posuzována v�dy v konkrétníaplikaci.

�elezoprachové tlumivkyfirmy PMEC �umperk

Jako pøíklad aplikace �elezopra-chových jader je v tab. 2 uveden stan-dardní sortiment jednoduchých �ele-zoprachových tlumivek univerzálníhopou�ití, který na ná� trh dodává firmaPMEC �umperk.

Tlumivky øad PMEC 225 a� PMEC227 pro vìt�í výkony, stejnì jako tlu-mivky mimo uvedené standardní øadyse dodávají po dohodì se zákazní-kem. Øady 221 a� 223 lze dodatpouzdøené v horizontálním i vertikál-ním pouzdru, øadu 224 pouzdøenouv horizontálním pouzdru a øady 225 a�227 nepouzdøené.

Technické parametry

Kategorie klimatické odolnosti:40/125/21.

Tolerance indukènosti (mìøeno pøi10 kHz, 50 mV a 25 °C): ± 20 %.Pokles indukènost pøi stejnosmìrnémproudu IJM: - 20 %.

Nárùst indukènosti pøi støídavém prou-du IJM: > 200 %.Oteplení vinutí pøi stejnosmìrnémproudu 1,4 x IJM: < 55 °C.Tlumivky firmy PMEC jsou optimali-

zovanì navr�eny tak, �e ve stejno-smìrné aplikaci dosahuje pøi zatí�e-ní t lumivky jmenovitým proudempoèáteèní permeabilita jádra 80 %maximální hodnoty, jak je té� zøej-mé z obr. 3. V èistì støídavé aplikacile�í tento pracovní bod pøibli�nì upro-støed oblasti maximální indukènosti -viz obr. 2. Je zøejmé, �e v okolí tohotobodu dosahují tlumivky více ne� troj-násobné indukènosti oproti jmenovité.(Této skuteènosti také èasto vyu�ívajínìkteøí výrobci, kteøí udávají u �støída-vých� tlumivek pøímo tyto zlep�enéúdaje).Kontaktní adresa výrobce:PMEC spol. s r. o., Nemocnièní 23,787 01 �umperk.Tel./fax: (0649) 216 582

Literatura

[1] Jansa, J.: Dvojité proudovì kom-penzované odru�ovací tlumivky. ARA7/92.[2] Jansa, J.: Odru�ovací tlumivky. ARA9/94.

Typová øada: PMEC 221 PMEC 222 PMEC 223 PMEC 224

100/1,0 100/1,3 100/1,7 100/2,3180/0,7 180/1,0 180/1,3 180/1,7330/0,5 330/1,3 560/0,4 560/0,5560/0,7 560/1,0 1000/0,3 1000/0,4

1000/0,5 1000/0,7 1800/0,4 1800/0,5

Tab. 2. Sortiment �elezoprachových tlumivek

Indukènost//proud[µH/A]

Obr. 1.

Obr. 2.Závislostvýsledné

indukènostitlumivky naprotékajícím

støídavémproudu

Obr. 3.


Pro konstrukci jsme pou�ili novýkonstrukèní prvek, kterým je tøíbarev-ný sedmisegmentový displej LED.

Základní technické údajepanelového voltmetru

Napájecí napìtí: 8 a� 15 V.Odbìr ze zdroje proudu: asi 50 mA.Základní mìøící rozsah: 0,2 nebo 2 V.Dìliè: 1 : 1, 1 : 10, 1 : 100.Pøesnost mìøení: ±1 èíslo.Velikost èíslic: 20,2 mm.

Konstrukce voltmetru

Celý panelový voltmetr je konstruovánna jedné oboustranné desce s plo�ný-mi spoji (111,5 x 82 mm). Na této des-ce jsou umístìny také v�echny nasta-vovací prvky a pøipojovací konektory.

Popis zapojení

Základem panelového voltmetru jepøevodník A/D ICL7107. Zapojení pøe-vodníku je katalogové a bylo ji� mno-hokrát popsáno. Odli�nost je pouzev pou�ití referenèního stabilizátoru.V na�em zapojení jsme pou�ili obvodU4 TL431, který je zapojen tak, abystabilizoval napìtí 2,500 V. Referenè-ní napìtí je dále nastaveno dìlièemR8, R9, R10 a P2. Pøi zkratované pro-pojce J8 je nastaveno referenèní na-pìtí na pøevodníku A/D U1 na 1 V - toznamená, �e rozsah vstupního mìøe-ného napìtí je 0 a� 2 V. Pøi rozpojenépropojce J8 je referenèní napìtí 100mV. V závislosti na zvoleném mìøicímrozsahu je nutné zároveò s propojkouJ8 správnì nastavit èasovou konstan-tu R13, R33, C10, C11. Ta se nastavípropojkou J10 a to následovnì:

Pøi mìøicím rozsahu 0 a� 200 mV,reference 100 mV, je J10 propojena.

Pøi mìøicím rozsahu 0 a� 2 V, refe-rence 1 V, je J10 rozpojena.

Vstupní dìliè je navr�en na tøi roz-sahy vstupního napìtí a to s dìlicímpomìrem 1:1, 1:10 a 1:100.

Pro mo�nost vyu�ít voltmetr jakouniverzální mìøicí panelový pøístroj jena desce osazen konektor JP1. Natento konektor jsou vyvedeny v poøadívývodù 1 a� 8 následující signály:1 Referenèní napìtí2 Stabilizované napìtí 2,500 V3 Napájecí napìtí +5 V4 Zem � napájení5 Napájecí napìtí -5 V6 Nezapojen7 Vstup Hi8 Vstup Lo

Pøi pou�ití konektoru JP1 je mo�néodpojit od vstupu ochranné diody D5,D6 propojkou J9 - propojka rozpojena.Propojka J1 (rozpojena) poskytujemo�nost pøipojit mìøenou velièinu pøí-mo na vstup U1 nebo pøes dìliè (J1spojena). J2 volí typ mìøení s plovoucízemí (rozpojena) nebo se zemí spoje-nou s napájecím napìtím.

Výbìr barev je vyhodnocován ob-vodem U2. Jedná se o ètyønásobnýoperaèní zesilovaè v pouzdru DIL14.Tento obvod vyhodnocuje velikostvstupního napìtí a spíná pøes logickáhradla U3 anody jednotlivých displejù.

Napájení

Pøivedené napájecí napìtí je jed-nocestnì usmìrnìno diodami D2 aD1 a stabilizováno integrovanými sta-bilizátory 7805 pro kladné napájecínapìtí a 7905 pro záporné napájecínapìtí. Stabilizátor U7 je zapojens plovoucí nulou a napìtí na výstupuje nastaveno trimrem P1. Toto je nut-né pro vyrovnání rozdílného úbytkunapìtí na zeleném a èerveném systé-mu LED a trimrem P1 se nastaví od-stín �luté barvy. Pokud se vystaèís èervenou a zelenou, P1 není nutnénastavovat a lze jej vèetnì U7 vynechata propojit emitory Q3 a Q4. Pro napá-jení èervené barvy je pou�it stabilizátorU5. Pro dostateènou velikost napìtína displeji je výstupní napìtí zvìt�enodiodou D4. Záporný stabilizátor je za-pojen podle katalogového zapojení.

Celý panelový voltmetr je pøizpùsobenpro napájení ze sí�ového transformátoru(adaptéru). Napájecí støídavé napìtí 8 a�24 V se pøipojí na svorky X3, X1+X2.Pro ss napájení je tøeba pøipojit nasvorky obì polarity napìtí: X1 - (+)8a� 15 V, X2 - (�)8 a� 15 V, X3 - zem.

Nastavení a o�iveníPo osazení voltmetru nastavte

v�echny propojky podle osazovacíhovýkresu. Ne� zasunete pøevodník A/Ddo objímky, zmìøte napájecí napìtí.Pøipojte napájení na svorky X1, X2,X3. Zmìøte napìtí na kondenzátorechC5 (+5,7 V), C6 (+5 V), C2(-5 V). Potévyzkou�ejte funkci stabilizátoru pronastavení �luté barvy. Pøi otáèení P1se napìtí na U7 mìní od 4 V do 5,5 V.�lutou barvu nastavíme a� pøi koneè-ném o�ivení.

Po kontrole napájení vyzkou�ejtefunkci obvodu pøepínání barev na de-setinné teèce, kterou rozsvítíte propoj-kou J4. Propojte J2 a mezi +5 V a -5 Vpøipojte potenciometr 10 a� 100 kW a

jeho jezdec pøipojte na X5. Dále na-stavte potenciometrem POT1 napìtíasi -0,5 V na vývodu 14 U2 a POT2asi +1 V na vývodu 1 U2. Pak pøi spo-jených propojkách J5 3-4, J6 1-2, J71-2 se musí pøi otáèení potenciomet-rem mìnit barva teèky. Nastavte navstupu pøibli�nì nulové napìtí a pakpotenciometrem P1 nastavte odstín�luté barvy. Pokud je v�echno bez-chybné, mù�eme zasunout U1 do ob-jímky (samozøejmì pøi vypnutémnapájení). Po pøipojení napájecíhonapìtí nastavte trimrem P2 referenènínapìtí na 100 mV (1 V).

Nastavení rozhodovacích úrovníbarev lze uskuteènit zkou�kou podledispleje voltmetru nebo propojenímpropojky J3 1-2 pro dolní úroveò, èi J33-4 pro horní úroveò pøi odpojenémvstupu X5 a propojené propojce J1.Barva displeje pøi tomto nastavovánínení dùle�itá (závisí na ofsetu OZ),sledujte pouze velikost mezního napìtí.

Volba barvy pro dolní, støední a hor-ní úroveò se nastavuje propojkami J5,J6, J7. Napø. Pokud chcete, aby volt-metr zobrazoval dolní úroveò èervenì,zapojíte propojku J7 3-4, støední úroveòzelenì propojku 1-2, a horní úroveò�lutì J8 propojku J6 1-2, 3-4. Po nasta-vení barev rozpojte propojku J3. Pa-nelový voltmetr je pøipraven k pou�ití.

Zku�enosti

Panelový voltmetr byl zkou�env podmínkách bì�ného mìøení napì-�ových úrovní. Úkolem �obsluhy� bylosledovat povolené pásmo napìtí. Proprovozní pásmo byla zvolena zelenábarva a pro nepovolené pøekroèeníbarva èervená. Lidské oko velmi hbitìreaguje na zmìnu barev. Staèí, kdy�je displej umístìn kdekoliv v zornémpoli pozorovatele a zmìna barvy jezøetelnì vnímána. Pøitom se nemusíani obsluha dívat pøímo na èíslice dis-pleje. Z pole takových mìøicích pøí-strojù vystupuje displej, který zmìníbarvu, by� i jen na okam�ik.

Jako velmi vhodné pou�ití by se je-vil napøíklad palubní voltmetr v auto-mobilu (pøi souèasném pou�ití mìnièenapìtí DC/DC -8 a� -15 V), pøièem�provozní pásmo napìtí by bylo indiko-váno zelenì, nízké napìtí èervenì avìt�í ne� povolené �lutì. Dal�í mo�néaplikace jistì najde ètenáø sám.

Seznam souèástek

R1, R2 10 W, RRR3 100 kW, RRR4 6,8 MW, RRR5 680 kW, RRR6 220 kW, RRR7, R18, R19, R28 470 W, RRR8, R25, R26 1 kW, RRR9 1,5 kW, RRR10 24 kW, RRR12 100 kW, RRR13 47 kW, RRR14, R15, R30 2,2 MW, RRR16, R17, R31 10 kW, RRR20 330 W, RRR21 22 kW, RRR22, R27 180 W, RRR23, R24 2,2 kW, RRR29 1 MW, RRR32 220 W, RRR33 390 kW, RRP1 4,7 kW, TP0 95P2 200 W, 64Y

Tøíbarevný panelovývoltmetr BICV-01

V mnoha aplikacích je vhodné rozli�it namìøený údaj, který semá pohybovat ve vymezeném rozsahu, zmìnou barvy indikujícíhodispleje a pøitom zachovat standardní èitelnost údaje. Mù�e se jed-nat napøíklad o vymezení pásma, v nìm� se mù�e pohybovat namì-øená velièina (U, I, t). Tato potøeba nás vedla k vytvoøení konstrukceuniverzálního panelového voltmetru s vícebarevným displejem LED.

Ing. Zdenìk Kolman, CSc., Ing. Vladimír Rosùlek, Pavel Kotrá�


Obr. 1. Schémazapojení


Obr. 2.Deska

s plo�nýmispoji

POT1, POT2 10 kW, 64YC1, C5, C12, C13 100 nF, CKC2 10 µF/16 V, CRC3 220 µF/25 V, CRC4 470 µF/25 V, CRC6 100 µF/16 V, CRC7, C9 100 nF, CF1C8 100 pF, CKC10 470 nF, CF1C11 220 nF, CF1D1, D2, D3 1N4007D4 a� D14 1N4148DISPL1 a� DISPL4 CM1-0802LGSQ1, Q2 BC556

Q3, Q4 BC640Q5 BC546U1 ICL7107U2 TL084U3 4011U4 TL431U5, U7 LM7805U6 LM7905J1, J2, J9, J10 J2.1J3, J5, J6, J7, J8 J2.2J4 J2.4JP1 PHS1-8X1 a� X4 ETB 1102X5, X6 ETB 1103

Zájemcùm o stavbu panelovéhovoltmetru nabízíme kompletní staveb-nici za 1370 Kè nebo desku s plo�ný-mi spoji a barevné displeje za 580 Kè

K panelovému voltmetru je mo�néobjednat napájecí adaptér za 150 Kè.V�echny ceny jsou uvedeny bez DPH.

Adresy kde lze stavebnici volt-metru objednat: SEA s. r. o., Dolno-mìcholupská 17, 102 00 Praha 10,tel. 02/705 438, fax 02/705 255;TES elektronika a. s., 251 68 Kameni-ce, tel. 02/672188, fax 0204 /673063.


Snahou nasledujúcich riadkov je pri-nies� bli��ie informácie o nich a prak-tický návod pre ich pou�itie v praxi:- Popísa� ich vnútornú kon�trukciu, fy-zikálne vlastnosti a technológiu IMST®,z ktorých vyplývajú ich prednosti avlastnosti, ktorými sa odli�ujú od integ-rovaných obvodov vyrábaných inýmitechnológiami.- Prinies� preh¾ad vyrábaných typovs ich elektrickými parametrami.- Predlo�i� èitate¾om PE prakticképou�itie obvodu v nízkofrekvenènomzosilòovaèi, ktorý vyniká �pièkovýmiparametrami - malým harmonickýmskreslením (THD od 0,05 do 0,008 %),ve¾kým rozsahom sínusových výkonovod 30 W do 200 W. Uvedená kon�truk-cia si kladie za cie¾ jednoduchos� adokonale vypracovanú dosku s plo�ný-mi spojmi, ¾ahkú reprodukovate¾nos�,ktorá zabezpeèuje prístupnos� prev�etkých záujemcov o zosilòovaèe naj-vy��ej triedy.

Pri výrobe hybridných IO rady STKpou�íva japonská firma SANYO tech-nológiu Insulated Metal Substrate Tech-nology, v skratke IMST® Hybrid ICs.Technológia výroby je chránená paten-tom, ktorý pod¾a firemnej literatúry Sa-nyo semiconductors, je jeden z najlep-

�ích patentov v oblasti výroby integro-vaných obvodov.

Charakteristické èrtyIMST® Hybrid ICs

Výborné odvádzaniestratového tepla

Jedným z rozhodujúcich faktorovovplyvòujúcich spo¾ahlivos� elektronic-kých súèiastok je teplo, ktoré vzniká priich prevádzke. Substrát IMST má vïa-ka svojej kon�trukcii (obr. 2) ve¾mi dob-rú tepelnú vodivos�, ktorá zabezpeèujevýborné odvádzanie tepla z ka�déhoaktívneho aj pasívneho prvku obvodu.Na grafe (obr. 3) je vidie�, �e odvá-dzanie stratového tepla z elektro-technických súèiastok umiestnenýchna substráte IMST® je asi 4x lep�ie akou identických prvkov na klasickej doskes plo�nými spojmi.

Vysoká spo¾ahlivos�Vysokú spo¾ahlivos� umo�òujú

okrem predo�lej vlastnosti aj vnútornéspojenia v HICs, ktoré sú realizovanépriamo z medených prepojov na polo-vodiè prostredníctvom bodových zva-rov, èo redukuje mno�stvo spájkova-ných prechodov a zvy�uje spo¾ahlivos�obvodov v prevádzke.

Výborné elektromagnetické tienenieVýborné parametre sú dosiahnuté

umiestnením v�etkých aktívnych aj pa-sívnych prvkov na IMST substrát, ktorýmá nulový potenciál, preto�e základsubstrátu je vyrobený z hliníka. Totoprevedenie zároveò desa�násobne re-dukuje pomer S/N ratio (u�itoèný signál/�um) t.j. odstup signál �um a redukujeru�ivé vy�arovanie do okolia.

Ve¾ké mno�stvo typovIMST® Hybrid ICs

V sérii STK sa vyrábajú obvody (nfzosilòovaèe), ktorých je celá rada s vý-konom od 5 do 200 W, s celkovým har-monickým skreslením (THD) od 10 do0,005 %, s poètom kanálov 1, 2 a 3 aimpedanciou 1 a� 8 W.

Výborná tepelná stabilitaJe ve¾mi dôle�itá vlastnos� pre nf

zosilòovaèe. Umo�òuje ju u� spome-nutý výborný rozptyl tepla IMST sub-strátom a tepelná vodivos�. Teplotaèipov výkonových tranzistorov na vý-stupe zosilòovaèa je identická s teplo-tou kompenzaèného tranzistora, ktorýzabezpeèuje tepelný chod (obr. 2).

Hybridné IOSanyo rady STK

Ing. Kosmel Anton

Hybridné integrované obvody sa dnes pou�ívajú v najrôznej�íchoblastiach elektroniky. Pou�ívajú sa ako napä�ové stabilizátory,DC - DC menièe, v impulzných zdrojoch, v televíznej technike (hori-zontálne a vertikálne rozkladové obvody) a tie� v oblasti, ktorá násbude zaujíma� - v audiotechnike.

Obr. 2. Tepelná vodivos� substrátu IMST®

Obr. 3. Grafická závislos�ohriatia [C°] èipu rezistora

CR21 a CR2, umiestneného nadoske s plo�nými spojmi

(PCB) a na substráte IMST®

v závislosti od privádzanéhovýkonu [W]

Obr. 1. Zjednodu�ený príklad kon�trukcie IMST® Hybrid ICs(tepelná dilatácia - je to materiál, ktorý redukuje rôznu tepelnúroz�a�nos� èipu výkonových tranzistorov a substrátu IMST a

zároveò má dobrú tepelnú vodivos�,�Functional triming� (nastavovací rez) - nastavujú sa ním

odpory t.j. optimálne parametre zapojenia HICs)

[C°]

Poh¾ad zhora


Generátor poskytující signál pravo-úhlého prùbìhu s periodou 1 s býváèastou souèástí rùzných èasomìrnýchpøístrojù i jiných pøístrojù. Pokud pøitomzále�í na pøesnosti periody osciláto-ru, je vhodným øe�ením jednoduchézapojení z [1] (obr. 1). Jeho základníèástí je CMOS IO 4521, který obsa-huje nejen invertor vyu�itý pro vytvo-øení základního krystalem øízenéhomultivibrátoru kmitajícího na frekven-ci 4,194304 MHz, ale i následnou kas-kádu 24 klopných obvodù. Z 22. obvodulze ji� odebírat �ádaný kmitoèet 1 Hz(222 = 4194304). Pro nìkteré aplikaceje výhodné i to, �e výstupní prùbìhmá støídu 1 : 1. Oscilátor pracuje pøinapájení 3,5 a� 15 V, odebírá asi5 mA. Pøi spojení výstupu s obvodyTTL èi rychlými obvody CMOS se vstu-py TTL (HCT) je tøeba zapojení napájetnapìtím 5 V.

-JH-[1] Himpe, V.: Quarzgenauer 1 HzTaktgenerator. Elektor 27 (1995), 7-8,s. 19.

Obr. 1. Zdroj pøesného kmitoètu 1 Hz

Krystalem øízenýgenerátor 1 Hz

Nastavovací procesNastavenie v�etkých kritických pa-

rametrov nf zosilòovaèa (napr.: k¾u-dový prúd zosilòovaèa), je vykonanéoptimálne u� pri ich výrobe. Pri výrobesú vybrané páry tranzistorov na výko-novom stupni. Preto pri o�ivovaní nf zo-silòovaèov odpadá zlo�ité nastavovanieparametrov, spojené èasto aj s výmenouniektorých súèiastok, okrem nastavenianapä�ového zisku. Znaène sa tým zjed-nodu�í ich výroba v amatérskej praxi a za-bezpeèí úspe�nos� stavby kon�trukcie.

Ïal�ími výhodnými vlastnos�ami,ktoré spomeniem, je minimálne mno�-stvo externých súèiastok aj u najkvalit-nej�ích kon�trukcií a nehor¾avos� puzdierICs, v akejko¾vek medznej situácii.

IMST® je ochranná známka firmySANYO Electric Co.

Hybridné IO fy Sanyo je mo�né ob-jedna� písomne na adrese: A.M.I.S.,spol. s r. o., Kalinèiaka 5, 971 01 Prie-vidza, alebo telefonicky: 0905/623 676,tel./fax - 0862/224 89.

LiteratúraSanyo Semiconductors SANYO ElectricCo., Ltd. Semiconductor Division (pre-h¾adový katalóg polovodièov Featuresof the IMST® Hybrid ICs)

(Pøí�tì konstrukce zesilovaèe 2x 50a� 200 W s hybridními obvody)


>

Vstupná jednotka VKV88 a� 108 MHz

Miroslav Drozda

Popisovaná vstupná jednotka vznikla na základe osvedèenej kon�truk-cie vstupnej jednotky z tuneru KIT 78 AR-B4/79 (upravené zapojenie jednot-ky KIT 74 RK6/75), z ktorej prebrala filozofiu prevedenia ladených obvodov ausporiadania. Inováciou pre�li obvody vf zosilòovaèa a zmie�avaèa, ktorésú teraz osadené MOS tetrodami, èím sa ïalej zlep�ili vlastnosti jednotkypri udr�aní si pôvodnej jednoduchosti zapojenia.

UDS=10 V. Do kolektoru tranzistoru T1je cez rezistor R6 (zlep�uje stabilitu za-pojenia) pripojené primárne vinutie pás-movej priepusti L3 a obvod s C7, C8 aD2. Sekundárne vinutie pásmovej prie-pusti L4 a obvod C9, C10 a D3 sú in-dukène viazané s primárnym vinutímpásmovej prepusti. Z odboèky cievky L4je cez kondenzátor C11 privedený zo-silnený signál na riadiacu elektródu G1zmie�avaèa T2, pracovný bod bol zvo-lený UG1S=0 V, UG2S=0,35 V a UDS==10 V. Do riadiacej elektródy G2 je pri-

Popis zapojenia

Z anténneho konektoru je vstupnýsignál privedený cez kondenzátor C1na vstupný ladený obvod L1, L2, C2,C3 a D1. Cievka L1 slú�i ako anténnaväzobná cievka. Z vstupného ladené-ho obvodu je signál z odboèky na ciev-ke L2 cez kondenzátor C4 privedenýna riadiacu elektródu G1 vysokofrek-venèného predzosilòovaèa osadenéhoMOS tetrodou T1, so zvoleným pracov-ným bodom UG1S=0 V, UG2S=4 V a

vedený signál z oscilátoru T3 cez kon-denzátor C13. Do kolektoru tranzistoruT2 je cez rezistor R13 pripojené primár-ne vinutie medzifrekvenènej pásmovejpriepusti L5 a C14. Oscilátor T3 pracu-je v zapojení so spoloènou bázou. Ko-lektor T3 je pripojený cez rezistor R15na odboèku oscilaèného obvodu ciev-ky L6, C15, C16, D4. Diódy D5 a D6teplotne kompenzujú oscilátor.

Jednotka VKV je uzatvorená v ple-chovej krabièke. Vývod pre anténu jezhotovený zo sklenenej priechodky(napr. zo Zenerovej diódy 1NZ70), mfsignál je vyvedený koaxiálnym kábli-kom.

Zostavenie a o�ivenie

Najprv vyrobíme na jednotku kryto-vanie, najlep�ie z tenkého pocínované-ho plechu. Nesmieme pritom zabudnú�na uzemnenie prepá�ok aj uprostredsteny. Potom vlepíme kostrièky a navi-nieme cievky, a nakoniec osadíme sú-èiastky. Jednotku o�ivujeme len s pri-pojeným mf zosilòovaèom. Po pripojenínapájania (jednotka má záporné napá-jacie napätie Ucc= -12 V) skontroluje-me aspoò k¾udový odber; ten býva asi12 a� 18 mA, a dos� zále�í na pou�i-tých tranzistoroch T1 a T2. Pre istotumô�eme skontrolova� aj napätia natranzistoroch. Potom prikroèíme k vlast-nému zladeniu. Kapacitné trimre nasta-víme do stredu, ladiace napätie nasta-víme pribli�ne na 12 V. Vlnomeromalebo èítaèom skontrolujeme, na akejfrekvencii kmitá oscilátor a doladíme hojadrom cievky L6 zhruba na 97 a�98 MHz. Potom zväè�íme ladiace na-pätie na 25 V a kapacitným trimrom na-ladíme oscilátor na 119 a� 120 MHz.Potom na vstup jednotky pripojíme vfgenerátor a naladíme ho na 94 MHz.Jednotku pomaly prelaïujeme, a� za-chytíme signál z vf generátoru, najprvdoladíme mf cievku L5 na maximálnysignál na výstupe mf zosilòovaèa(S-meter), potom postupne cievky L2,L3 a L4. Generátor preladíme na102 MHz, zväè�ujeme postupne ladia-ce napätie, pokia¾ nezachytíme signálz generátoru a kapacitnými trimrami C3,C7 a C10 doladíme na maximum sig-nálu na výstupe mf zosilòovaèa. Celýpostup opakujeme nieko¾kokrát.

Obr. 2. Doska s plo�nými spojmi (53 x 75 mm) a rozmiestnenie súèiastok

Obr. 1.Zapojenie vstupnej

jednotky VKV


C13, C17 3,3 pFC14 150 pFC16 100 pFC18 33 pFT1, T2 KF907T3 KF525D1 a� D4 4KB109GD5, D6 KA206

Údaje cievokL1 3 závity, samonosná ¾avotoèivá

Ø 3 mm, drôt Ø 0,3 mmL2 6,5+1,5 závitu na kostrièke Ø 5 mm,

¾avotoèivá, drôt Ø 0,5 mm, s jadromM4x8, hmota N01 (èervené)

L3 5,5+2,5 závitu na kostrièke Ø 5 mm,pravotoèivá, drôt Ø 0,5 mm, s jad-rom M4x8, hmota N01 (èervené)

L4 6,5+1,5 závitu na kostrièke Ø 5 mm,pravotoèivá, drôt Ø 0,5 mm, s jad-rom M4x8, hmota N01 (èervené)

L5 16 závitov na kostrièke Ø 5 mm,¾avotoèivá, drôt Ø 0,3 mm, s jadromM4x8, hmota N05 (modré)

L6 4,5+2,5 závitu na kostrièke Ø 5 mm,¾avotoèivá, drôt Ø 0,5 mm, s jadromM4x8, hmota N01 (èervené)

Zoznam súèiastokR1 68 kWR2, R9 100 kWR3 56 kWR4 82 kWR5, R12 100 WR6 82 WR7, R8, R14 33 kWR10 12 kWR11 390 kWR13 150 WR15 18 WR16 10 kWR17 1,2 kWR18 220 WC1 330 pFC2, C5, C6,C19, C20 2,2 nFC3, C7,C10, C15 0,5 a� 4,5 pF,

kapacitnýtrimer WK70122

C4, C8,C9, C11 1 nFC12, C19,C20 10 nF

Obr. 3. Prevedenie vstupnejjednotky VKV

>

Utopenou elektroniku� nezahazujte!

Nedávné záplavy zpùsobily nedozírné �kody nejen na majetku. V následují-cím èlánku bych chtìl popsat, jak zachránit co nejvíce elektronických zaøízení.

Po�kození elektronických elektro-nických zaøízení nemusí být zcela fa-tální. Kdy� jsem se døíve vìnoval opra-vám osobních poèítaèù, nezøídka jsempou�il pro oèi�tìní totálnì �zahumuse-ných� dílù vodní lázeò. Rovnì� rùznéelektronické díly, které jsme jako kluciobèas získali na haldách v kovo�rotu,èasto bez problémù po vyschnutí pra-covaly, i kdy� pøedtím na nì nìkoliktýdnù pr�elo.

Elektrická a elektronická zaøízení,která jsou mokrá, vlhká a zanesenábahnem zásadnì nepøipojujeme nanapájení. Svodové proudy mohou na-páchat mnohem vìt�í �kody ne� doèas-ný pobyt ve vodì.

Dùle�itým krokem pøi o�ivování uto-pených zaøízení je dùkladné oèi�tìní�naplavených� neèistot. Nebojte se za-øízení znovu namoèit. Zaøízení omyje-me pod tekoucí vodou, na nepøístup-ných místech si pomù�eme �tìtcem.Pøed pøipojením napájení musí zaøí-zení dokonale vyschnout. Nepospí-chejte � na nepøístupných místechmù�e vlhkost vysychat velmi pomalu,pøi bì�né teplotì i nìkolik týdnù.

Kompresorová chladnièkaSystém chladnièky je hermeticky

uzavøen. Staèí proto vyèistit a vysu�itpouze rozvodnou skøíòku, tepelné reléa prostor za krytem vnitøního osvìtlení.

Automatická praèkaPozornost vìnujeme pøedev�ím vy-

èistìní mechanického programátoru a

rùzných zakrytovaných modulù. Pøi tro-�e �tìstí bude tøeba v televizoru vymì-nit pouze reproduktor.

Osobní poèítaèePøi tro�e opatrnosti a jisté dávce

�tìstí lze zachránit i to nejdùle�itìj�í �data na pevném disku.

Poèítaè rozebereme a ka�dou deskuoèistíme a usu�íme zvlá��. Díly zkou-�íme nejlépe jednotlivì na jiném poèí-taèi. Grafické karty, øadièe diskù, zvu-kové karty a modemy pravdìpodobnìbudou bez problémù pracovat. Hor�í tobude s mechanikou pru�ných diskù.Vzhledem k cenì tìchto mechanik budenejlep�í ji rovnou vymìnit. To se týkátaké klávesnice a my�i.

Napájecí zdroj vyjmeme z krytu anejlépe èásteènì rozebereme. Potí�emohou nastat pouze se zarezlým nebozadøeným ventilátorem.

Pevný disk vyjmeme z poèítaèe.Pokusíme se vyèistit i prostor pod des-kou elektroniky. Pøi zkou�ení na jinémpoèítaèi je tøeba správnì nastavit para-metry disku a propojky Master-Slave-Single. Vhodnìj�í je novìj�í poèítaè,jeho� BIOS nastaví parametry diskuautomaticky. Nefunguje-li disk, zkont-rolujte je�tì propojení elektroniky dis-ku s vlastní mechanikou � páskové pøí-vody mají èasto nekvalitní kontakt.

Pro dobrou funkci disku je nutné, abyse dovnitø disku nedostala voda (a hlav-nì neèistoty z vody). To by se mohlostát pøi hlubokém ponoøení.

Pravdìpodobnì se nepodaøí zachrá-nit pøehráveèe CD-ROM a rùzné me-chaniky výmìnných diskù (SyQuest,Bernouli, Zip, MO disky). V�e zále�íspí�e na míøe zneèistìní ne� na délcepobytu pod vodou.

Rovnì� bude obtí�né zprovoznit tis-kárny a dal�í pøístroje s vìt�ím mno�-stvím pohyblivých mechanických dílù �kopírky, faxy apod. JB

vysu�ení motorù. �kody by mìly býtminimální, praèka bývá konstruovánatak, aby sná�ela vlhké prostøedí. Ne-zapomeòte také znovu promazat lo�is-ka bubnu a motorù.

Rozhlasový pøijímaè,kazetový magnetofon,video a CD

Pøijímaè rozebereme, vyèistíme avysu�íme. Problém mù�e nastat u ladi-cího kondenzátoru. Vlhkost pravdìpo-dobnì znièí reproduktory � pólové ná-stavce mají jen malou nebo �ádnouantikorozní úpravu a kmitací cívka re-produktoru v mezeøe zarezne. Membrá-na se vlhkostí rozlepí a zkroutí.

Vá�nìj�í �kody napáchá voda namechanice magnetofonu. Kovové díly,tónová høídel a rotor motoru mohouzareznout. Èím je mechanika slo�itìj-�í, tím bude vyèi�tìní pøístroje nároè-nìj�í. Videorekordéry a pøehrávaèe CDse pravdìpodobnì ji� do chodu znovuuvést nepodaøí.

Televizní pøijímaè,monitor osobního poèítaèe

Sundáme kryt, pøípadnì pøístroj èás-teènì rozebereme, dùkladnì oèistímepøedev�ím desku s plo�nými spoji. Sun-dáme a oèistíme koncovku vn kabelu.Vn kabel pøipojíme zpìt a� úplném vy-schnutí pøístroje. V televizi èi monitoruje nìkolik transformátorù. Ty jsou zpra-vidla dobøe impregnovány epoxidovýmlakem a voda jim neublí�í. Vìt�ím pro-blémem mù�e být vyèistìní a vysu�ení


Jednoduché svìtelné poutaèepro vánoèní osvìtlovací soupravy

Vítìzslav Vysocký

Na stránkách AR byly ji� mnohokrát publikovány nejrùznìj�í svìtelné pou-taèe. Po pìtiletém provozu pøedkládám dvì jednoduché konstrukce blika-èù, urèené pro jednu nebo dvì vánoèní osvìtlovací soupravy.

pájecího napìtí. Optotriak (IO2) slou�ízároveò k dokonalému izolaènímu od-dìlení elektronického obvodu od sí�o-vého napìtí. Zmìnou C1, R1, R2 lzezmìnit délku impulsu a mezery.

Úplné zapojení blikaèe II je na obr. 2.Zdroj impulsù je shodný s obr. 1, máv�ak �dvoubodové� uspoøádání výstup-ního obvodu � spodní optotriak (IO2)spíná, není-li sepnutý horní optotriak(IO3) a obrácenì.

Pøepínaèem Pø1 se pøepíná blikánía stálé svícení. Pø2 se zapíná napájení9 V. Zde se rovnì� pøi stálém svícení,nebo pøi zhasnutí VOS musí vypnoutbaterie pøepínaèem Pø2.

Stavba blikaèùKonstrukce neskýtá �ádné zálud-

nosti, ale musím pøedev�ím upozornitna skuteènost, �e blikaèe pracují se sí-�ovým napìtím 220 V a proto je nutnépøi o�ivování dodr�ovat v�echny zása-

+

+

Blikaèe dìlají radost pøedev�ím dì-tem, mohou-li klasické vánoèní osvìt-lovací soupravy (dále jen VOS) blikat.

Popis zapojeníNa obr. 1 je úplné zapojení blikaèe I.

Známý èasovaè NE555 (IO1) spoleènìs rezistory R1, R2 a kondenzátorem C1tvoøí zdroj impulsù. Pøi impulsu se navýstupu 3 objeví signál, který pøes re-zistor R3 otevøe optotriak MOC3020(IO2). Ten pøes rezistor R4 pøivede na-pìtí na øídicí elektrodu triaku TIC206M(Tc1). Výkonový triak sepne sí�ové na-

pìtí 220 V a VOS se rozsvítí. Pøi meze-øe VOS nesvítí a tento cyklus se stáleopakuje. Pøepínaè Pø1 je zapojen tak,�e v poloze �blikání� se zároveò zapí-ná napájení 9 V. V poloze �stálé svíce-ní� je napájení 9 V odpojeno. Pøi zhas-nutí VOS musíme Pø1 pøepnout dopolohy, kdy je vypnuto napájení 9 V, ji-nak se baterie vybije! Dioda D1 1N4001slou�í k ochranì proti pøepólování na-

Obr. 2.Zapojeníblikaèe IIà

+

+


pro blikaè I


pro blikaè II

Obr. 1.Zapojeníblikaèe Iß

>


dy bezpeènosti práce s tímto napìtím!Elektronická èást blikaèù je realizová-na na deskách s plo�nými spoji podleobr. 3 a 4.

Kondenzátory s vývody (na stojato)a rezistory jsou bì�né typy malýchrozmìrù. Pøepínaè Pø1 P-KNX2 je páè-kový na 250 V (dvoupolohový a dvou-pólový), Pø2 P-KNX1 je rovnì� dvou-polohový, ale jednopólový. Dioda D11N4001 je na nejmen�í napìtí a zatí-�ení. Triaky Tc1, Tc2 jsou pøi�roubová-ny na plocho k desce s plo�nými spojia pro malé zatí�ení nejsou opatøenychladièi.

Seznam souèástekBlikaè I

R1 100 kWR2 300 kWR3 470 WR4 180 kWC1 10 µF/10 VC2 100 µF/10 VD1 1N4001IO1 NE555IO2 MOC3020Tc1 TIC206MPø1 P-KNX2 (GM)objímky pro IO, plochá panelová instalaèníkrabice, sí�ová zásuvka, konektor (klips) nabaterii 9 V, baterie, flexo �òùra

Blikaè II

R1 100 kWR2 300 kWR3, R4 470 WR5, R6 180 kWC1 10 µF/10 VC2 100 µF/10 VD1 1N4001IO1 NE555IO2, IO3 MOC3020Tc1, Tc2 TIC206MPø1 P-KNX2Pø2 P-KNX1objímky pro IO, plochá panelová instalaèníkrabice, sí�ová zásuvka, konektor (klips) nabaterii 9 V, baterie, flexo �òùra

dovanou úroveò. S uvedenými souèást-kami je zesílení asi 3,5 a výstupní na-pìtí pøibli�nì 2 V.

Z výstupu OZ1 se pøes R13 a C7odebírá signál pro detektor. Pøi slabémvstupním signálu je tranzistor T3 uza-vøen, kondenzátor C5 vybit a na øídicíelektrodì (gate) T2 je nulové napìtí,proti zbývajícím elektrodám tranzistoru(D, S) záporné. Tranzistor T2 je zcelauzavøen a signál prochází dìlièem ne-zeslaben. Pøi silném signálu otevírajízáporné pùlvlny tranzistor T3. Napìtí naC5 se zvìt�uje a T2 se otevírá. Po-otevøený kanál tranzistoru JFET má pøi

Pøedzesilovaè pro mikrofons kompresorem dynamikyPøedzesilovaè lze pou�ít napø. ke kazetovému magnetofonu nebo k radio-

stanici, nebo� zajistí kvalitní modulaci bez nastavování správného vybuzení.

Signál z elektretového mikrofonu jezesílen stupnìm s tranzistorem T1. Ten-to stupeò má zisk asi 20 dB. Následujepromìnný dìliè a zesilovaè s OZ1. Takétento stupeò má zisk asi 20 dB. Pøi vý-

poètu je nutno vzít v úvahu, �e zesíleníOZ1 urèují nejen rezistory R10 a R14,ale také rezistor R5. Následuje stupeòs OZ2. V tomto stupni je napìtí za kom-presorem dynamiky zesíleno na po�a-

malých napìtích charakter èinnéhoodporu; spolu s rezistorem R5 vytváøípromenný dìliè a signál zeslabí.

Usmìròovaè s tranzistorem T3 mápro øídicí signál pomìrnì znaèné zesí-lení. Ji� malé zvìt�ení napìtí nad jis-tou mez na výstupu OZ1 vyvolá velkouzmìnu napìtí na C5 a tím i velkou zmì-nu odporu kanálu tranzistoru T2. Am-plituda nf signálu se proto na výstupuOZ1 mìní jen velmi málo i pøi velkýchzmìnách amplitudy vstupního signálu.

Pøedzesilovaè pro mikrofon lze po-stavit na desce s plo�nými spoji podleobr. 2. V pùvodním pramenu byl namístì T1 pou�it tranzistor BF244. Ten-to tranzistor má parametry obdobnéjako typ BF245, av�ak jinak zapojenévývody. Pou�ití shodných tranzistorù T1a T2 zmen�í riziko mo�né chyby. Des-ka s plo�nými spoji je navr�ena pro tran-zistory BF245. Tranzistor T3 mù�e býtlibovolný typ s vodivostí p-n-p, napø.KC308 nebo BC556. JB

Zpracováno podle èlánku: Dinamika-kompressor elektretmikrofonhoz. Hob-by Elektronika è. 4/1997 s. 120. Autorneuveden.Obr. 2. Deska s plo�nými spoji pro pøedzesilovaè s kompresorem dynamiky

>

Obr. 1. Pøedzesilovaè pro mikrofon s kompresorem dynamiky


Èíslicová stupnicepro TV pøijímaè

se zobrazením na obrazovce

Milo� Zajíc

kována kompletní tabulka kanálù vèet-nì kabelových, tak jak je pou�ívánav ÈR (klasické kanály podle CCIR-D/Ka kabelové podle CCIR B/G). Mìøí sekmitoèet oscilátoru kanálového volièea zmìøený kmitoèet je mo�no korigo-vat vzhledem k mezifrekvenènímu kmi-toètu 38,0 nebo 38,9 MHz. Kmitoèeta odchylka jsou zobrazovány s pøes-ností na 0,1 MHz.

Namìøené údaje jsou vkládány dotelevizního signálu, tak�e jsou viditel-né v obraze. Okénko s údaji (15 zna-kù) je ve spodní èásti obrazu a zobra-zené znaky jsou bílé na èernémpodkladu. Zaøízení lze té� pøepnout dore�imu, kdy generuje kompletní video-signál s vlastní synchronizaèní smìsía obrazovou informací o kanálu (kmito-ètu). Tento re�im lze pou�ít v pøípadì,kdy je zobrazován pouze �um a údajmù�e být �patnì èitelný.

Popis zapojení

Zapojení stupnice je na obr.1. Vstup-ní videosignál pøichází nejdøíve na ob-novovaè stejnosmìrné slo�ky tvoøený

V nìkterých pøípadech je nutno znátpøesný kmitoèet, na který je naladìn TVpøijímaè. Pøístroje vybavené kmitoèto-vou syntézou je mo�no naladit na urèi-tý kanál, ale pøi rozladìní ji� vìt�inou�ádný údaj nemáme. Pro mìøicí a kon-trolní úèely je výhodnìj�í plynulé ladì-ní s indikací kmitoètu. Speciální mìøicípøijímaèe tuto vlastnost mají, ale jejichcena je znaèná. Nápad vytvoøit popiso-vaný doplnìk vznikl pøi vývoji èítaèe do1,3 GHz, který je (mimo jiné) vybavenfunkcí pro pøímé zobrazení èísla TVkanálu. Proto�e vestavba displeje doTV pøijímaèe je problematická, vzniklototo neobvyklé øe�ení. Hlavní podmín-kou bylo programovì zvládnout gene-rování údajù do videosignálu.

Popis funkce

Doplnìk umo�òuje zobrazení pøijí-maného kmitoètu televizoru. Zobrazu-je buï kmitoèet, nebo pøímo èíslo ka-nálu a odchylku od správného kmitoètunosné obrazu, viz obrázek vedle titulkuèlánku (byl získán digitalizací TV sig-nálu pøídavnou kartou do PC). Je apli-

Obr. 1. Schéma zapojení èíslicové stupnice k televizoru

D1, C5. Z nìj jde potom do analogové-ho multiplexeru IO2, který ji� pøepínáv�echny potøebné úrovnì signálu: pøí-mé video, úroveò bílé, èerné a sychro-nizaèní impuls. Tyto úrovnì jsou nasta-veny odporovým dìlièem, tvoøeným R2,R3, P1 a P2. Trimrem P1 se nastavujejas znakù na obrazovce a P2 slou�ík nastavení úrovnì pro komparátor od-dìlující synchronizaèní impulsy. Na vý-stupu multiplexeru je ji� jen emitorovýsledovaè pro dosa�ení malé výstupníimpedance.

Základem celého doplòku je bì�nýmikroprocesor ATMEL 89C2051-24.Ten snímá a generuje v�echny potøeb-né signály. Pracuje s hodinovým kmi-toètem 24 MHz. Pro dosa�ení stabilnípolohy zobrazovaného okénka musíbýt kmitoèet mikroprocesoru naprostopøesnì synchronizován se zobrazo-vaným TV signálem. Kmitoèet oscilá-toru je proto dolaïován varikapem D2.Fázový detektor je realizován progra-movì.

Synchronizaèní signál pro procesorje mo�no získat dvìma zpùsoby. Prvnívyu�ívá odvození synchronizaèníchimpulsù z videosignálu, s vyu�itím vnitø-ního analogového komparátoru v pro-


cesoru. Jeho vstupy jsou na vývodechP1.0 a P1.1. Je to øe�ení jednoduché,ale pracuje dobøe pouze pøi kvalitnímsignálu bez �umu a poruch.

Druhá mo�nost je vyu�ití signáluz rozkladù TV pøijímaèe. Kvalita syn-chronizace je potom urèena pouze kva-litou synchronizaèních obvodù televiz-ního pøijímaèe. Vhodný pro tento úèelje napø. signál slo�eného impulsu SCI.Pøíklad zapojení je popsán v èásti Apli-kace.

Pro zji�tìní pøijímaného kanálu semìøí kmitoèet oscilátoru v kanálovémvolièi. Signál s kmitoètem v rozsahu asi70 a� 1000 MHz je nejprve dìlen 256rychlou dìlièkou ECL IO3. Tranzistor T2tvoøí jednoduchý pøevodník na úroveòTTL. Potom je signál dále vydìlìn je�-tì ètyøikrát v IO2, aby max. vstupníkmitoèet pro procesor byl do 1 MHz.V pøípadì potøeby lze pøepojit IO4 nadìlicí pomìr 16 a pou�ít pøeddìlièkus dìlicím pomìrem 64 (napø. U664 aj.).

Poslední èástí je zdroj napìtí 5 Vs integrovaným stabilizátorem IO1ve standardním zapojení. Spotøeba jeasi 70 mA.

Programové vybavení

Obvodové øe�ení stupnice mù�e býttakto jednoduché jen proto, �e ve�keréèinnosti provádí mikroprocesor. Pøitomse nejedná o �ádný speciální typ urèe-ný pro tyto úèely. Procesor musí zaji�-�ovat tyto funkce:a) mìøení kmitoètu,b) èíslicovou filtraci mìøeného údaje a

korekci o mf kmitoèet,c) vyhledání èísla kanálu a výpoèet

odchylky,

d) detektor fáze pro zaji�tìní polohyobrazu,

e) generování a vlo�ení dat do video-signálu,

f) generování synchronizaèní smìsiv re�imu bez signálu.

Vzhledem k tomu, �e funkcí je mno-ho a vìt�ina z nich bì�í v reálném èase,bylo vytvoøení programu znaènì nároè-né. Pøitom nebyla jistota zda se nako-nec podaøí v�echny funkce èasovìzvládnout. V re�imu generování znakùbyly pou�ity urèité nestandardní postu-py, proto�e jinak by realizace vùbecnebyla mo�ná. Vzhledem k velmi �pat-ným zku�enostem se star�ími konstruk-cemi výpis programu neposkytuji.

Program má nìkolik volitelných pa-rametrù pro pøizpùsobení dané aplika-ci. Volba se provádí propojkami (jum-pery) J1 a� J4. Jejich význam je popsánv tab. 1.

AplikaceZaøízení je na první pohled jednodu-

ché, pøesto ale nedoporuèuji jeho stav-bu zaèáteèníkùm. Pro jeho zapojení doTV pøijímaèe jsou nutné urèité zku�e-

nosti s TV technikou, zvlá�tì tehdy, vy-skytne-li se nìjaký problém. Pøipojenístupnice lze rozdìlit na nìkolik bodù:

a) Pøipojení videosignálu

Pøedpokládá se pøipojení do místaza demodulátorem videosignálu, pøedoddìlovaèem synchronizaèní smìsi. Jemo�né pou�ít té� bì�ný AV vstup-vý-stup, ale podmínkou je èinnost celéhovstupního dílu i pøi pøepnutí na AV. Ve-likost vstupního signálu by mìla být 1a� 2 V��. Podle návaznosti na dal�í stu-peò je nutno zvolit správnì polaritu vý-stupního kondenzátoru C6 (mù�e býtopaènì ne� na schématu).

Pro zku�ené zájemce existuje takéje�tì jeden jednoduchý zpùsob, ale bezmo�nosti nucené synchronizace. Jdeo pøipojení do obvodu videozesilovaèenapø. TDA3505, konkrétnì vstupù proexterní RGB signál a klíèovacího vstu-pu. U�etøí se tím IO2 a zobrazený údajmù�e být v barvì (podle toho, kterývstup RGB pou�ijeme). Signály z pro-cesoru mají potøebný prùbìh. Pro ten-to úèel lze zapojit uprostøed deskys plo�nými spoji dva rezistory, které jsounormálnì neosazeny.

Obr. 2. Zapojení vstupu pro impulsSCI

Obr. 3. Pøíkladzapojení stupnice

do pøijímaèeMánes Color

Obr. 4. Deska s plo�nými spoji a rozmístìní souèástek (neoznaèené rezistory neosazeny)


ní napìtí 12 V nemusí mít stabilizátorIO1 chladiè.

Jako pøíklad konkrétní aplikace jeuvedena vestavba stupnice do pøijíma-èe Mánes Color. Typ pøijímaèe v pod-statì nehraje roli, mù�e být i èernobílý.Pøipojení stupnice nám velmi usnadnídokumentace k danému televizoru.U pou�itého pøijímaèe Mánes byl kaná-lový voliè vymìnìn za novìj�í typ s ka-belovými kanály. Destièka se stupnicíbyla umístìna pøímo na tento voliè.Schéma pøipojení je na obr. 3. Èíslová-ní souèástek v modulu �O� odpovídá fi-remní dokumentaci. Vypnutí stupnicepro bì�ný provoz je øe�eno pøeru�enímsynchronizaèního signálu.

Stavba a o�ivení

Do vyvrtané desky osadíme postup-nì v�echny souèástky, kromì C10a C13. V pøípadì pou�ití synchroniza-ce z rozkladù nezapojíme propojku J5,ale propojku vyznaèenou èárkovanì.Pro o�ivování musíme zapojit desku u�do televizoru. Zatím staèí bez pøívodùod kanálového vodièe. Trimry nastaví-me do støední polohy. Pøipojíme provi-zornì C10 a C13. Nejpracnìj�í èástío�ivování je doladìní kmitoètu oscilá-toru na pøesnì po�adovaný kmitoèet.Bohu�el rozptyl parametrù krystalù jeznaèný i od jednoho výrobce.

Po zapnutí a nastavení re�imu vnitø-ní synchronizace se objeví na èernéobrazovce nìjaké údaje. Jejich významnení zatím podstatný. Trimrem P1 na-stavíme jas tìchto údajù. Nyní pøepne-me do re�imu zobrazení v obraze a na-ladíme nìjakou stanici s kvalitnímsignálem. Okénko s údaji by mìlo zù-stat zhruba na stejném místì. Pøi pou-�ití synchronizace z videosignálu na-stavíme co nejstabilnìj�í polohutrimrem P2. V ostatních variantáchzapojení je trimr P2 neúèinný a jehonastavení nemá �ádný vliv na funkci.Okénko s údaji se bude pravdìpodob-nì pohybovat a po dosa�ení urèitépolohy se skokem vrátí zpìt. Nyní sepomocí C12 sna�íme dosáhnout za-stavení a dosa�ení stabilní polohy.Pokud rozsah nestaèí zmìníme kapa-citu C13, pøípadnì je�tì C10. Kapaci-ta C13 by nemìla pøesáhnout 56 pF,proto�e pak ji� oscilátor vìt�inou pøe-stává kmitat. Potom nezbývá ne� pou-�ít jiný krystal. Kapacita C10 je závislána parametrech D2, a mìla by být nej-vý�e 47 pF. Správné nastavení je ta-kové, kdy� pøi pøepnutí na jinou pøed-volbu dojde prakticky k okam�itémuustálení polohy okénka. Zajímavé je,�e odchylka základního øádkovéhokmitoètu od pøedepsaného je dosti vel-ká napø. u rùzných satelitních stanic.

Pokud synchronizace správnì pra-cuje, zapájíme definitivnì C10 a C13.Nyní staèí ji� pøipojit signál z kanálové-ho volièe a nastavit propojky J1 a� J4podle tab. 1. Zobrazovaný údaj by ji�mìl odpovídat naladìné stanici. Pøe-kontrolujeme funkci mìøení v celém

rozsahu kmitoètù KV. Pøípadné nedo-statky mù�e mít na svìdomí R5. Jehoodpor je závislý na zesilovacím èiniteliT2. Ve vìt�inì pøípadù by mìl vyhovìt.Pøípadnou zmìnou odporu tohoto re-zistoru nastavíme symetrické omezenísignálu na kolektoru T2.

Vzhledem k tomu, �e v televizorumù�e být dosti vysoká teplota, je vhod-né pøekontrolovat nastavení C12 podel�í dobì provozu v zakrytovanémstavu.

Závìr

Cílem pøíspìvku bylo popsat dostineobvyklé zaøízení. Principy ovìøené natéto konstrukci by bylo mo�no vyu�ítv mnoha dal�ích aplikacích. Jako pøí-klad �meziproduktu vývoje� uvedu vel-mi jednoduchý dekodér na kódovanévideokazety (procesor + 1 IO).

Naprogramovaný mikroprocesorpro tuto konstrukci (cena 500 Kè + po�-tovné) lze získat na adrese autora:Milo� Zajíc, Hálkova 739, 289 11 Peè-ky. V pøípadì dostateèného zájmui stavebnici.

Seznam souèástek

rezistory100 W R7180 W R2330 W R3470 W R41 kW R65,6 kW R1, R8, R9, R1310 kW* R5 (viz text)6x 10 kW R1010 kW R11, R12250 W trimr P21K trimr P1

kondenzátory keramické22 pF trimr Philips C1233 pF C10 (viz text)47 pF C13 (viz text)100 pF C7, C8, C112,2 nF C3, C9, C16

kondenzátory elektolytické2,2 µF/50 V C1510 µF/35 V C1, C2, C4220 µF/16 V C6

kondenzátory foliové330 nF/64 V C5

diody1N4148 D1KB105 D2(BB139)

tranzistoryBC546 T1BC556 T2

integrované obvody7805 IO14053 IO2SAB6456 IO374HC393 IO489C2051-24 IO5(programovaný)

krystal 24 MHzjumper J1 a� J4

Tab. 1. Význam propojek v zaøízení

b) Pøipojení do kanálového volièe

K tomuto úèelu jsou nejvhodnìj�íkanálové volièe napø. OTF 6PN 387 273osazené obvodem TDA5330 (5331).Tento obvod má ji� výstup oscilátoruvyøe�en. Proto�e výstup je oddìlenýa slouèený z oscilátorù pro v�echnypásma, je pøipojení prakticky bezpro-blémové. Pokud je to mo�né, pou�ije-me symetrický výstup, proto�e dìlièkamá vstup také symetrický. Deskas plo�nými spoji je na to pøipravena, sta-èí pøeru�it u C8 spojku na zem. Spojemezi dìlièkou a kanálovým volièem bynemìly být pøíli� dlouhé. Jinak by bylolep�í dìlièku IO3 umístit na samostat-nou destièku do tìsné blízkosti KV a jejívýstup vést do hlavní desky.

Také je mo�no pou�ít upravenéhokanálového volièe s kmitoètovou syn-tézou. Integrovaný obvod kmitoètovésyntézy je tøeba odpojit. Pak vyu�ijemevýstupu oscilátoru a pøipojíme ladicínapìtí.

Pøi pokusu pou�ít star�í typ KV(z diskrétních souèástek) se asi nevy-hneme laborování. Je nutné zvolit vhod-né místo a zpùsob snímání signálu os-cilátoru a jeho slouèení ze v�echpásem.

c) Pøipojení synchronizace

Podle nárokù na kvalitu se mù�emerozhodnout. První jednodu��í øe�ení(zapojení podle obr. 1) dává dobré vý-sledky pouze pøi kvalitním signálu. Pro-to doporuèuji druhou, o nìco pracnìj�ívariantu.

Pøi pou�ití synchronizace z rozkladùtelevizoru je zobrazení èitelné u� pøináznaku obrazu v �umu. Je to dáno tím,�e v pøijímaèi jsou pou�ity speciální ob-vody pro synchronizaci. Jejich kvalitaje pøirozenì vìt�í ne� v prvním pøípa-dì. Procesor by tuto èinnost také zvládl,ale nesmìl by dìlat nic jiného.

Vhodný synchronizaèní signál jenapø. slo�ený impuls SCI, nebo signálvzniklý slouèením signálù zpìtnýchbìhù horizontálního i vertikálního roz-kladu. Zapojení pøizpùsobovacího ob-vodu pro pou�ití SCI je na obr 2. Jeumístìn na desce s plo�nými spoji.

d) Napájení

Díky stabilizátoru na desce a malé-mu odbìru najdeme v ka�dém TVvhodné místo bez problémù. Pro vstup-

; VSRMHQR UR]SRMHQR

6� V\QFKU��,17 V\QFKU��(;7

-� NDQiO\ NPLWRþHW

-�

RG�NPLWRþWXRVFLOiWRUX�MHRGHþWHQ

PI�NPLWRþHW

NPLWRþHW�RVFLOiWRUX

-� PI ��0+] PI ��0+]

-� UH]HUYD


Konvertor 50 a� 52 / 28 a� 30 MHzJi� jednou jsme na�im ètenáøùm pøi-

nesli schéma konvertoru pro pásmo6 m, které u vìt�iny transceiverù nebopøijímaèù není doposud obvyklé. Byloto v�ak schéma spí�e ideové, i kdy� té�funkèní. Dnes pøiná�íme podrobný ná-vod na zhotovení takového konverto-ru, navíc osazeného souèástkami u násbì�nými, vèetnì názorného popisu vý-roby cívek.

Návod je pøevzat z èasopisu Mega-hertz magazine 1/97 (F1ASK conver-ter 50 MHz) a doufáme, �e pøispìjek vìt�í popularitì tohoto zajímavéhopásma jak mezi posluchaèi, tak meziradioamatéry vysílaèi - u tìch alespoò,aby si v letní dobì ovìøili, oè pøicházejíve chvílích, kdy se toto pásmo �otevøe�.

Pásmo 50 MHz pou�ívali radioama-téøi ji� pøed druhou svìtovou válkou,o experimentech u nás existují doklady

/12), nebo na jádra o Æ 5 mm osazenána desku vertikálnì. Cívky oznaèené veschématu jako L4 a L5 (obr. 4) jsouv miniaturních krytech.

Krystal kmitá na základním kmitoètu22 MHz, oscilátor je napájen pøes sta-bilizaèní IO 78L08, celý konvertor paknapìtím 12 V pøes diodu, abychom za-bránili ne�ádoucímu pøepólování.

Deska s plo�nými spoji je oboustran-nì plátovaná, ale snadno se dá zhoto-vit i amatérskými prostøedky vzhledemk minimálnímu mno�ství spojù. T1 a T2jsou osazeny ze strany spojù. Bli��í pro-zradí instruktivní nákresy provedení cí-vek a rozmístìní souèástek.

ji� z tøicátých let. Tento konvertor budemít urèitì lep�í vlastnosti, ne� superre-akèní pøijímaèe tehdy pou�ívané. Sché-ma vidíme na obr. 1. Jedná se v princi-pu o klasické zapojení vf zesilovaèe +smì�ovaèe, které jsou osazeny dvou-bázovými MOSFET BF981 a BF961, aoscilátoru s oddìlovacím stupnìms tranzistory JFET. Pøi pou�ití pøesné-ho krystalu v oscilátoru (22 MHz) budesouhlasit i stupnice pøijímaèe (28 MHz= 50 MHz), pro první pokusy mù�emepou�ít libovolný krystal v okolí 22 MHz.

Signál z antény je pøivádìn na dvìantiparalelní diody 1N4148, které bymìly omezit pøíp. po�kození vstupníhozesilovaèe pøepìtím - nejsou v�ak ne-zbytné. Vf zesilovaè a smì�ovaè jsouvázány kondenzátorem 2,2 pF. CívkyL2 a L3 mù�eme navinout buï na feri-tové krou�ky (v originále Neosid T37/

ð

Obr. 2 a. Deska s plo�nými spojia rozlo�ení souèástek (druhá

strana desky viz obr. 2 b)

+

T1

T2

L2L3

2,2p

390k

10n

L4

L5

100p

1k

10k

22k

10n

10n

58

100p

L1

10n

100k

100k

100

10n

470k

0/22

4/40

4/40

4/40

X27

p

T3

22p

DG

S

10n

27p

T4

G

470k

390k

D

S

IO1

100n

100n100k

8,2p

15p

10u

výstup 28 MHz +_ 12 V

18k

100

10n

10n

D1

stín

ící p

øep

áka

D2

D3

anténa 50 MHz

výstup 28 MHz

Obr. 3. L1, L2, L3

Obr. 1. Schémazapojení

konvertoru


129e

.1,+<

Obr. 4. L4, L5

Obr. 2 b. Druhá strana desky s plo�nými spoji konvertoru (pozor - negativnì!)

ð Seznam souèástek

Polovodièové souèástkyD1 1N4004D2, 3 1N4148T1 BF981T2 BF961T3 J310T4 BF245, 2N5245 apIO1 78L08

Kondenzátory1x 2,2 pF1x 8,2 pF1x 15 pF1x 22 pF2x 27 pF2x 100 pF2x 10 nF polyester.2x 0,1 mF/63 V elektrolyt.1x 10 mF/25 V dolaï.3x 4 a� 40 pF1x 22 pF

Rezistory1x 56 W4x 100 W2x 390 W1x 1 kW1x 10 kW1x 18 kW1x 22 kW

1x 100 kW2x 470 kWCívkyL1 8 z drátu o Æ 1 mm na Æ8 mm s mezerami asi 2 mm;L2, 3 buï 12 z na ferit. krou�ekT37/12 nebo 17 z na feritovou ty-

èinku o Æ 5 mm, obojí lak. drátemo Æ 0,5 mm (vinout dvìma dráty stej-ného prùmìru, po zafixování jedenodmotat);L4 primární vinutí 18 z, sek. 3 zdrátem CuL o Æ 0,3 mm na kostøiè- QX

ku o Æ 5 mm v originále s jádremNeosid 10T1;L5 22 z drátem CuL o Æ 0,5 mmna kostøièce o Æ 5 mm - jako L4;feritová perlièka na vývod T1

l Kdo se zúèastnil radioamatérské-ho setkání ve Friedrichshafenu, mohltam jako exponát uvidìt krásnì prove-dený transceiver pro pásma 20, 15 a10 m od DK4SX, nazvaný QRP 14. Vý-kon pøepínatelný - 5 nebo 1 W, RXs citlivostí 0,15 µV a to v�e v krabièceo rozmìrech 150x70x110 mm. Jakostavebnice nebo hotový výrobek se ten-to exponát nedodává, ale zájemci simohou autorovi napsat a za 40 DM ob-dr�í 150stránkovou knihu s pøesným apodrobným popisem a dokumentací kestavbì.

Adresa: Ulrich Graf, DK4SX, Sei-dlheck 19, D-89081 Ulm, Germany.l Podle bandplánu IARU by mìli mítradioamatéøi 1. oblasti IARU k dispozi-ci pro experimenty rovnì� kmitoètovýsegment 135,7 a� 137,8 kHz.l Z Litvy ji� mù�ete také pracovat bezzvlá�tního povolení v rámci licenceCEPT! Znamená to, �e dnes ji� v�ech-ny tøi pobaltské republiky pøistoupilyk úmluvì CEPT. Mù�ete tam získati vlastní licenci, pokud nejménì 10 dnùpøed svým pøíjezdem za�lete kopii vlast-ní licence CEPT na VRDT, co� je tam-nìj�í úøad jako u nás ÈTÚ, a dostanetelicenci LY2A.. platnou do konce kalen-dáøního roku.l Známá firma DATONG, která vy-rábìla doplòková zaøízení pro radioa-matéry, oznámila, �e s touto výroboukonèí a v obchodech se budou pouzedoprodávat ty pøístroje, které jsou za-tím na skladech. Servis bude firma za-ji��ovat i nadále, ale výroba bude nynízamìøena na profesionální rádiové za-mìøovaèe a speciální pøijímaèe.

QX

Wagner, Dietlind: PowerPoint 7 proWindows 95 (Kompletní kapesní prùvod-ce). Praha 1997, 360 s., 340 Kè.

Jako obchodní zástupce èasto nabízítesvé produkty mimo kanceláø. Va�e firma sepøipravuje na veletrh a uva�uje o efektní, alefinanènì nenároèné prezentaci. Pøedná�íteèasto posluchaèùm látku a máte pocit, �ejste je dostateènì nezaujal. V ka�dém pøí-padì potøebujete dokonalou prezentaci.Mnozí k tomu ji� pou�ívají notebook a Power-Point. Tøeba k nim patøíte i vy - nebo vás toprávì napadlo jako vhodné øe�ení. Ale v�ich-ni obèas marnì lovíme v hlavì návod, jakudìlat nìco konkrétního a nemù�eme sivzpomenout. A právì v tom je u�iteèná pub-likace, která vychází v edici Kompletníchkapesních prùvodcù - urèených v�em, kteøís popisovaným programem pracují a obèaspotøebují vyhledat podrobnìj�í informaceo nìkteré funkci nebo mo�nosti, kterou po-u�ívají ménì èasto. Pro funkci kapesní re-ferenèní pøíruèky tyto publikace pøedurèujenejen vnitøní uspoøádání, ale té� praktickýkapesní formát a struèný obsah na obálce.

Knihy si mù�ete objednat na adrese:

Grada Publishing,U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7,tel. (02) 20 386 401-2fax (02) 20 386 400e-mail: [email protected] on-lineprodej: http://www.medea.cz/grada

nebo ve firemních prodejnách:Dlouhá 39, 110 00 Praha 1,tel. (02) 231 00 51

Divadelní 6, 657 46 Brno,tel. (05) 42 213 787

Námìstí Svatopluka Èecha 1,702 30 Ostrava - Pøívoz,tel. (069) 224 509

Laurinská 14, 811 08 Bratislavatel. (07) 332 164

Moyzesova 34, 040 01 Ko�icetel. (095) 622 07 35

Navrátil, Pavel: OS/2 Warp verze 4 -praktický prùvodce. Praha 1997, 248 s.,290 Kè.

Od pøedchozího, u� tak velmi kvalitníhosystému Warp se zmìnilo mnohé - na prvnípohled je patrná tøírozmìrná grafika. Na pra-covní plo�e je nyní v podobì li�ty Warp Cen-trum, které je potomkem pøíruèního panelua zároveò výchozím bodem pro práci s OS/2. Roz�íøená je také podpora písem TrueType, byla vestavìna podpora plug and play- OS/2 je nyní schopen detekovat vá� hard-ware. Nezanedbatelnou novinku, kterou senemù�e pochlubit ka�dý operaèní systém,pøedstavuje Voice Type, funkce ovládajícíOS/2 hlasem. K u�iteèné knize nakladatel-ství nabízí také cenné doplòky: disketu s po-pisem základù jazyka REXX, pøíklady k to-muto jazyku, pøíkazy operaèního systému,popis souboru CONFIG.SYS - a to v�e jakostandardní ASCII soubor formátu .txt, jakowordovský dokument .doc a také ve formá-tu stránek HTML.

Osif, Michal: Windows NT Server ver-ze 4.0. Praha 1997, 384 s., 490 Kè.

Komu je tato kniha pøedev�ím urèena?Bylo by snadné øíci, �e v�em; operaèní sys-tém pro server v�ak není hraèkou pro do-mácí poèítaèe. Proto ji lze doporuèit zejmé-na administrátorùm sítí se servery WindowsNT, pøípadnì správcùm sítí se smí�enýmprostøedím Windows NT a Novell NetWare.Aèkoliv je kniha vìnována popisu prácev systémech s procesory Intel, vzhledem kestavbì Windows NT je systém a� na nepa-trné odli�nosti shodný i se v�emi ostatnímisystémy - publikace bude cenným prùvod-cem i tìm, kdo pracují se systémy MIPSR4xx0, Digital Alpha nebo PowerPC.


v�ak vyvá�it vhodnou anténou a její vhodnou in-stalací.

Anténa je tedy velmi významným zaøízením pronavázání DX spojení a jejím �patným zvolenímnebo �patnou instalací mù�eme znehodnotit jinakvelmi dobré podmínky pøíjmu. Pro DX spojení po-u�íváme zásadnì antény nezkrácené, tzn. plnédélky, a to vèetnì protiváh. Antény zkrácené ne-boli redukované nedávají tak dobré výsledky a jsouznaènì úzkopásmové. Já osobnì pou�ívám auznávám pro mne nejlep�í anténu ètvrtvlnnouse �ikmými neredukovatelnými protiváhami.Pøi porovnávání rùzných typù antén anténaètvrtvlnná jednoznaènì zvítìzila a mohu ji tedyzodpovìdnì doporuèit. Tato anténa má øaduvýhod, na které se v dne�ní éøe ,pìtiosmin� èastozapomíná. Podrobnìj�í a vyèerpávající infor-mace nejen o tìchto anténách lze najít v AR-Bè. 1/94.

Jednou z velkých výhod antén èvrtvlnných je,�e jejich protiváhy pùsobí jako umìlá zemì, èím�ru�í neblahé úèinky �patnì vodivých podlo�í. Musíbýt v�ak zavì�eny co nejvý�e nad zemí, minimál-nì 3 m. Vhodné by patrnì bylo i pou�ití anténypìtiosminné s nezkrácenými protiváhami. Tyto an-tény jsou v�ak velmi drahé, rozmìrné, tì�ké a tu-dí� velmi �patnì pøepravitelné.

Pokud shrneme vý�e uvedené poznatky, zjis-tíme, �e nejlep�í kopec pro DX spojení by mìl vy-padat asi takto: Kopec s co nejvìt�ím stoupáníma nadmoøskou vý�kou v otevøené krajinì s podlo-�ím znìlec nebo èediè (nìkdy bývá uvádìno v tu-ristických mapách) a holým nebo jen øídce zales-nìným vrcholem. Anténu pou�ívat nejlépeètvrtvlnnou, neredukovanou a zavì�enou alespoò3 m nad zemí.

Pokud takový kopec prostì k dispozici není,øiïte se vý�e uvedenými radami a vyberte kom-promisní øe�ení; i tak bývají výsledky v závislostina okolnostech dobré.

Tento èlánek je vìnován v�em opravdovým,portejblistùm�, kteøí nosí anténu, stanici a olovìnýèi jiný akumulátor na zádech vysoko do kopcù amrznou ve stanech pøi ranním vysílání. Pøeji vámco nejlep�í podmínky a a� je vám tento èlánek u�i-teèným.

Zdenìk Ústí - Zdenìk Koráb

veného izolátoru ze silonu, ve kterém jeskryt i pøizpùsobovací obvod a konektorPL. Je mo�né i vyøíznout závit na døík an-tény a tu pak do izolátoru uchytit napev-no. Sám pou�ívám variantu silonovéhoizolátoru s odnímatelnou anténou, obojípøipevnìné na støe�ním snímatelném nos-níku na pøední stranì støechy �120. Mon-tá� antény vèetnì støe�ního nosníku jezále�itostí nìkolika minut.

Elektricky je na výstup vysílaèe anté-na pøizpùsobena obvodem LC s tìmito pa-rametry: na feritovém toroidním jádru (po-u�il jsem èervenì oznaèené jádroz produkce Prametu �umperk, hmota N1)je navinuto 7 závitù drátu o Æ 0,8 mms celkovou indukèností 1,4 mH a odboè-kou na 0,7 mH od spodního konce. Roz-mìry jádra byly 20/11/8 mm. Pokud byèinilo potí�e sehnat vhodný toroid, lze mís-to nìho pou�ít bì�né TV dvouotvorové já-dro o rozmìrech 8/12/15 s vinutím podlevyobrazení (obr. 2). �ivý konec kabelu jena odboèku pøipojen pøes kondenzátoro kapacitì 69 pF. Tato kapacita má spolus dobrým propojením opletení kabelu nanosník zásadní vliv na ÈSV. Nejlep�í jeumístit anténu na støe�e auta, pøipojit stí-nìní na nosník a místo pevného konden-zátoru pou�ít ladicí kondenzátor CL o ka-pacitì asi 100 pF. Zmìnou CL nastavímenejmen�í ÈSV (byl lep�í jak 1:1,1), zmìøí-me kapacitu a nahradíme pevným kon-denzátorem. Pokud by po této operaci bylÈSV hor�í, ne� byl s ladicím kondenzáto-rem, pøidáme je�tì paralelnì kondenzá-tor s kapacitou asi 5 a� 8 pF jako náhraduza kapacitu pøívodù CL. Zaruèuji, �e taktoupravená anténa se zcela vyrovná mno-hasetkorunovým profesionálním výrob-kùm a navíc pùsobí jako du�evní dopingz prokázané vlastní dovednosti.

OK1ACP

Lektorská poznámka:Principiálnì jde o anténu l/4 nad pro-

tiváhou, která je zkrácena indukèností na

Obr. 1.

Obr. 2.

CB autoanténazcela zadarmo

Dnes ji� inkurantní radiostnice RF-11mìly ve své výbavì ocelovou prutovouanténu o délce 150 cm. Vzhledem k jejímvlastnostem se nabízí její pou�ití jako mo-bilní antény pro CB pásmo (obr. 1). Me-chanické upevnìní lze øe�it buï pou�itímpùvodního keramického dr�áku z RF-11,pøípadnì vyu�itím pouze dutinky s areta-cí, kterou vestavíme do speciálnì zhoto-

skuteènou délku 150 cm, tj. 0,135 l. Zkrá-cením antény o 50 % se zmen�il její vyza-øovací odpor asi na 8 W. Tento malý vyza-øovací odpor je spolu se v�emi ztrátovýmiodpory transformován na impedanci na-pájeèe (50 W) odboèkou na prodlu�ovacícívce. Celková úèinnost takto pøizpùsobe-né antény je ov�em ovlivnìna vf kvalitoupøizpùsobovacího obvodu, ocelového zá-øièe a protiváhy.

OK1VR

Není kopec jako kopec!

K napsání tohoto èlánku mì inspirovalo hnednìkolik výletù na vysoké kopce na�í vlasti za úèe-lem navázání dálkového spojení (DX) v pásmu CB.Nìkdy to stálo i hodnì potu dostat se na nìktrékóty a já tehdy vyzbrojen ruèní stanicí DragonSY101 a teleskopickou anténou jsem byl najed-nou pøekvapen, �e se prostì nikam nedovolám.A� pozdìji jsm zjistil, �e pøíèinou neúspìchù byljednodu�e øeèeno �patný kopec a nìkdy takév dané situaci pou�itá �patná anténa. Mnoho úspì-chù a neúspìchù pøesnì zapisovaných dalo do-hromady tento návod, jak najít vhodný kopec a po-u�ít vhodnou anténu pro DX spojení povrchovouvlnou v daných podmínkách. Je to tudí� návod za-lo�ný spí�e na praktických zku�enostch, které bylyv�ak nìkolikráte ovìøeny.

Jako první je vhodné urèit si vhodný kopec cose týèe dostupnosti i s uvá�ením na�í kondice. Nej-vhodnìj�í pro tento úèel je podrobná turistickámapa, kde se dozvíme nìkteré podrobnosti o da-ném kopci a o terénu kolem nìj. Volme v�dy ko-pec v otevøené krajinì pokud mo�no s nadmoø-skou vý�kou co nejvìt�í. Pokud je více kopcùpøibli�nì stejné nadmoøské vý�ky blízko u sebe,volíme kopec otevøený do námi nejvíce �ádanéhosmìru nebo kopec alespoò o 20 m vy��í ne� kop-ce okolní. Musíme toti� poèítat se zalesnìním okol-ních kopcù a dostat se vý�kovì alespoò na úro-veò vr�kù stromù okolních kopcù, jinak budousignály pøi pøíjmu i vysílání citelnì slab�í.

Pokud si vybereme osamocený kopec ve vol-né krajinì, v�dy budou lep�í výsledky z kopces prudkým stoupáním oproti kopcùm stejnì vyso-kým nebo o málo vy��ím s povlovným stoupáníma rozlehlým vrcholem. Z tohoto hlediska jsou nej-lep�í skály a skalnaté vrcholy a samozøejmì vyso-ké rozhledny a stavby na vr�ku kopce. Podmín-kou je v�ak pochopitelnì mo�nost stavìt antényna tìchto místech.

V�eobecnì je lep�í kopec nezalesnìný s ná-horní planinou nebo vrcholovým skaliskem. Hrajezde v�ak roli pou�itá anténa, proto�e závìsnéantény (které se nejvíce pou�ívají jako pøenosné)prostì nìjaký ten strom potøebují. Lze doporuèitpro holé kopce �ruèku� s teleskopickou anténou,anebo anténu samonosnou, která je v�ak tì�ká,neskladná a její stavba a kotvení jsou nároèné naèas i vybavení. Tyto antény pøi optimální instalacidávají v�ak velmi dobré výsledky. Pro antény zá-vìsné je lépe volit øídce porostlé vrcholy, ale po-kud mo�no s vysokými stromy. Hustì zarostlé vr-choly jsou nevhodné, proto�e porost absorbujevìt�inu vysílaného výkonu.

Dal�ím dùle�itým aspektem je geologické pod-lo�í daného kopce. Teoreticky vzato, èím hor�ímje podlo�í vodièem, tím budou vìt�í ztráty v zemi abude jen malá èást výkonu úèinnì vyzáøena anté-nou. Pøitom v�ak pøíjem mù�e být velmi dobrý.Prakticky jsem zjistil, �e jako podlo�í se nejlépechová znìlec a èediè, naopak nejhùøe písek a pís-kovcové podlo�í, a to zejména vyprahlé a suché.Nectnosti vodivých podlo�í se nejvíce projeví pøipou�ití ruèních stanic, kdy je mo�no a� úplnì ztra-tit spojení i s místními stanicemi. Tyto nectnosti lze

O �síbíèku� na disketìNìjakou dobu u� je u nás v prodeji dis-

keta s názvem �Provoz a technika CB-SSB�. Motivem vzniku této dikety byl pøe-dev�ím nedostatek ucelených informacío CB. Obsah diskety je rozdìllen do tøíèástí:

1. Spojení: praktické poznatky potøeb-né pro první kroky provozem SSB (Q-ko-dex, prefixy zemí, pásmo majákù v pás-mu 28 MHz).

2. Technika: praktické rady od A do Z,antény pro CB, mìøení výkonu, �íøení elek-tromagnetických vln.

3. Fotobáze CB radiostanice Presi-dent, která bude v budoucnu roz�íøenao rubriku DXpres s informacemi o CB klu-bech a DX aktivitách ve svìtì.

Prosíme zájemce, kteøí mají o informa-ce tohoto druhu zájem, aby nás kontakto-vali. Pokud nás bude hodnì, budeme tutodatabázi pravidelnì upgradovat.

Tato elektronická �kní�ka� je zpraco-vánana na disketì v nìkolika formátech,které jsou bì�ným vybavením standard-ního PC. Na disketì je asi 100 stránekformátu A4 a její cena je 200 Kè.

Mù�ete si ji objednat na adrese:CB-CENTRUM, 503 43 Èernilov 119,

tel.: (049) 59 21 155, 0603-43 11 68 (vizinzerát CB CENTRUM v inzertní pøílozev tomto èísle PE-AR).


a technické informace o spoustì dal-�ích elektronek (bì�ných i speciálních),které vyrábìla pøedev�ím firma Telefun-ken. Katalog vydala po válce pra�skáfirma Fusek, která mìla obchod na Vác-lavském námìstí è. 25, asi v tìch mís-tech, kde je teï obchodní dùm Krone.Její výkladní skøíò byla magnetem a do-staveníèkem radioamatérù, kteøí si tamdávali schùzky. Staèilo se zastavit, pro-hlí�et si vystavené pøístroje a za chvil-ku se objevil nìkdo známý nebo se èlo-vìk dal s nìkým do øeèi a hned mìlpøítele spoleèných zájmù. Pan Franknám poslal kopii Fuskova katalogu, vy-daného v únoru 1946 (dìkujeme!), tak-�e mù�eme zájemcùm poskytovat in-formace.

OK1YG

Obr. 1. Vysílacípentoda typu

RL12P35

K poèátkùm televize

V PE-AR 3/97 (s. 41) jsme pøinesliinformaci o J. L. Bairdovi v souvislostis významným výroèím prvních dálko-vých pøenosù obrazu. Dal�í vìdci pra-covali na opaèné stranì Atlantiku.

Jedním z nich byl Philo Taylor Farn-sworth. Ten se narodil 19. 8. 1906 vestátì Utah a rodina se brzy pøestìho-vala do Rigby ve státì Idaho, kde mohlFarnsworth junior nav�tìvovat vy��í�kolu. V roce 1922 si pøeèetl populárnìvìdecké pojednání ruského televizní-ho technika Borise Lvovièe Rosingao �elektrických pøenosech jednodu-chých obrazù na dálku�. Tato my�len-ka ho natolik zaujala, �e se sám podob-ným pokusùm vìnoval.

V letech 1923-25 nav�tìvoval uni-verzitu v Provo (Utah) a podaøilo se muzískat peníze na realizaci svého vylep-�eného televizního systému. To bylpoèátek jeho výzkumù a brzy spatøilasvìtlo svìta jeho elektronická snímacítelevizní kamera. Jako pøedpoklad dal-�ího rozvoje se mu podaøilo vyvinoutv roce 1928 elektronickou snímací elek-tronku zvanou �dissektor�, co� byl zá-kladní prvek jeho nové kamery, kteráji� umìla plo�ný obraz elektronicky roz-èlenit na jednotlivé body.

Ve stejném roce obdr�el na tentozpùsob rozkladu obrazu patent a novémo�nosti, které tento princip pøinesl,demonstroval ve Franklinovì institutuve Filadelfii. Jeho kamery se pak vyrá-bìly del�í dobu prùmyslovì a je�tìv roce 1936 nìmecká televizní spoleè-nost vyrábìla kameru na tomto princi-pu s názvem �Olympijská kamera�.I pøes nesporný pokrok v kvalitì pøená-�eného obrazu v�ak stále nebylo mo�-né soupeøit se záznamem obrazu na fil-mový pás.

Ke komerènímu vyu�ití svých vyná-lezù zalo�il tento nadaný vìdec v roce1932 spoleènost Philo Corporation veFort Wayne (Indiana). Tam se od roku1938 vyrábìly i televizní pøijímaèe, a�do vstupu USA do války. Bìhem váleè-ných let se Farnsworth vìnoval vylep-�ování tehdej�í radarové techniky.

Dal�ím vynálezcem, který posunulvývoj v oboru televizní techniky o stu-peò vý�e, byl Rus �ijící v Americe Wla-dimir Kosma Zworykin (1889-1982), nì-kdej�í student u Rosinga.

Ve své kameøe na plnì elektronic-kém principu pou�il jako snímací elek-tronku ikonoskop a to znatelnì zlep�ilokvalitu získávaného obrazu. Zworykinpracoval pro RCA, co� byla pro Farn-sworthovu spoleènost silná konkuren-ce. Proto Farnsworth nakonec vytvoøilv roce 1949 spolu s dal�ími spoleènost-mi jeden z nejvìt�ích koncernù, Inter-national Telephone and TelegraphCompany - ITT.

Farnsworth sám pak je�tì pracovalv oboru vyu�ití atomové energie a dosvé smrti 11. 3. 1971 v Salt Lake Cityzískal pøes 300 patentù. Mo�ná více ne�technici jej dnes znají filatelisté - jehoportrét najdeme i na amerických znám-kách (viz obr.).

Z va�ich dopisù

Váleèné elektronky

Pan Eduard Frank z Pøerova je vyu-èeným radiomechanikem a jako èlenradioklubu OK2KJU se zajímal takéo radioamatérské vysílání. Koncem loò-ského roku dìlal poøádek ve svých pí-semnostech a narazil na katalog nì-meckých vojenských elektronek z dobyII. svìtové války. Jsou tam uvádìnycharakteristiky a podrobné údaje o elek-tronkách napø. typu RV12P2000,RV2,4P700, RL12P35, LV1, RL12P10

osciloskopu s pìtipalcovou obrazovkou,model O-1. Pøi�lo mnoho dal�ích: elek-tronkové voltmetry, signální generáto-ry, Wiliamsonovy zesilovaèe ke gramo-fonùm, pøijímaèe, vysílaèe a zesilovaèepro radioamatéry (známé HW-101, SB--202), které jsou v tisících exempláøíchdodnes v provozu.

Mìøicí pøístroje firmy Heathkit jstemohli v padesátých létech nalézt v ka�-dé americké laboratoøi nebo opraváren-ské dílnì. Konec této éry znamenal rok1979, kdy firma pøe�la do rukou novýchmajitelù a ti mìli zájem o rozvoj jenv oboru výpoèetní techniky. Pøesto bylynìkteré stavebnice nabízeny v inzerá-tech èasopisù je�tì v roce 1990.

Pøed 50 lety byla zalo�enafirma HEATHKIT

Zakladatel, Ed Heath toho nemìlmnoho spoleèného s elektronikou, aleji� v roce 1926 zalo�il leteckou spoleè-nost Heath Aeroplane Company, kterávyrábìla stavebnice letadel. Sám se za-bil pøi jednom z pokusných letù v roce1931.

Jeho nástupce pokraèoval v tomtooboru a navíc vyrábìl i elektronické sou-èásti pro letadla. V pováleèné dobì seslibnì rozvíjela hlavnì tato oblast výro-by a Howard Antony Heath se zaèalv roce 1946 zabývat my�lenkou dodá-vat mìøicí pøístroje ve stavebnicích.

Prvním takovým produktem, který bylnabízen v roce 1947, byla stavebnice

l 28. záøí loòského roku zemøel NoelBeattie Eaton, VE3CJ, ve vìku 86 let.V letech 1974 a� 1982 byl prezidentemIARU, souèasnì viceprezidentemARRL a dodnes je jeho jméno pojmemnejen pro kanadské radioamatéry v Ka-nadì, ale v celém svìtì. Jako prezidentIARU nav�tívil 48 zemí. Za války slou-�il u leteckých sil jako vedoucí spojovýdùstojník a v roce 1945 byl penziono-ván.l V noèních hodinách z 9. na 10. pro-since 1996 probìhl opakovaný historic-ký pokus - skupina anglických radioa-matérù pod vedením G3TSK po 75letech opìt usly�ela signály ze severo-amerického kontinentu v pásmu 160metrù - tentokrát stanici W1BCG, kdy�byly pou�ity repliky pùvodních vysílaèùa pøijímaèù z roku 1920. Mimochodem- popisy pøijímaèù, pøíp. vysílaèù z 20.a 30. let se mno�í v nejrùznìj�ích za-hranièních èasopisech a stavba tìchtozaøízení je v zahranièí velmi populární.l Spolkové ministerstvo po�t v Nì-mecku instalovalo zaèátkem leto�níhoroku v Bad Godesbergu výstavu s ná-zvem �50 let pováleèného radioamatér-ství�. Vystaveny byly jednak v�echny pí-semnosti dokumentující postupný vývoja� k dne�ním koncesním podmínkám,které jsou platné pro v�ech 70 000 kon-cesovaných radioamatérù v Nìmecku,i nìkteré technické exponáty. Výstavabyla otevøena do 1. dubna t.r.

OK2QX


Kanada je konstituèní monarchie, její� hlavouje vládnoucí britský král, tè. královna Al�bìta II.Je to federace devíti provincií a dvou samospráv-ných území (territory), mající jednu federální vlá-du a devìt vlád provinciálních, jejich� pravomocise vìt�inou nepøekrývají s pravomocí vlády fede-rální. Øízení spojù a tedy i amatérského vysíláníje zále�itostí federální vlády.

Zemì VE7 pak je provincie Britská Kolumbierozprostírající se na území od Skalistých hor poTichý oceán. Na plo�e odpovídající území Fran-cie a Nìmecka dohromady se �tísní� asi 3 miliónyobyvatel. Zhruba polovina z nich �ije v rovinatédeltì Fraserovy øeky, která je velká asi jako osmi-na Èech. Tam le�í také Vancouver, nejvìt�í mìstoprovincie, mající (s pøedmìstími) pøes milión oby-vatel.

V Kanadì je asi 43 400 (údaj z r. 1996) regis-trovaných radioamatérù, kteøí mají dvì ústøedníorganizace: �Radio Amateur du Quebec� pro �fran-kofony�, tj. Kanaïany, hovoøící francouzsky, a�Radio Amateurs of Canada� pro ty ostatní, hovo-øící pøevá�nì anglicky. Tyto dvì organizace for-málnì zastupují radioamatéry pøi jednání s vlád-ními úøady apod. Kromì toho jsou radioamatéøièleny mnoha místních klubù, které tvoøí jádro ra-dioamatérské èinnosti. Organizace na úrovni pro-vincií v zásadì neexistují, organizace �RadioAmateur du Quebec� se odli�uje spí�e jazykovìne� provinciálnì.

Èinnost radioamatérù je administrativnì øíze-na úøadem �Industry Canada�, co� je federálníúøad pøibli�nì odpovídající Èeskému telekomuni-kaènímu úøadu. Industry Canada pøipravuje po-tøebná zákonná opatøení, udìluje licence, vybírápøíslu�né poplatky apod. Je také spojovacím èlán-kem mezi kanadskou vládou a Mezinárodní tele-komunikaèní unií (ITU).

Proto�e zákonodárství týkající se radioama-térského provozu je na federální úrovni, má pøed-nost pøed zákonodárstvím provinciálním a míst-ním. Proto místní úøady - teoreticky - nemohounapø. omezit právo radioamatéra ke zøízení anté-ny. Jak je v�ak známo, kdo chce psa bít, v�dy sihùl najde, tak�e federální pøednost není skálopev-ná. V pøípadì sporu pak zále�í hlavnì na tom,kolik má kdo penìz na právníka.

Aby získal oprávnìní k provozování radiosta-nice (licenci), musí se budoucí radioamatér podro-bit zkou�ce, ve které musí prokázat znalost:

a) pøíslu�ných pøedpisù,b) radioamatérské teorie a praxe,c) vysílání a pøíjmu v Morseových znaèkách

(pro urèité tøídy).

Sid, VE7CZP (vpravo) na náv�tìvì v letním ham-shacku Petra Hustolesa,OK1HT. Na stole je zaøízení �Husline� (all home made) z r. 1980: pøijímaè,zdroj a reproduktor, vysílaè pro KV a PA 400 W 4x GU50; nahoøe zaøízení proVKV FM 145 MHz. Na støe�e jsou antény pro VKV 2x 9EL F9FT, køí�ová Yagia kolineární 2x 5/8l; pro KV Windom FD4, GP pro horní pásma ZACH a Inv.

Vee 2x 19,5 m

Zpráva ze zemì VE7Zdenìk �Sid� Sperling, VE7CZP

ta� a jmenovitì Evropy, severoamerický kontinentje �obdaøen� mnohem vìt�í èetností pøírodních ka-tastrof, jako rozsáhlých lesních po�árù, povodní,hurikánù a zejména obávaných zemìtøesení, tìchhlavnì na pacifickém pobøe�í. Proto�e severoa-merické státy (USA, Kanada) mají relativnì velmiskrovnou armádu, která v evropských státech jenasazována v posti�ených oblastech, pomocamerických radioamatérù pøi nouzovém spojova-cím provozu je nejen vítána, kdy� se nìco stane,ale i zaji��ována podporou amatérské èinnostiv dobì, kdy se zatím nic nedìje. Díky této praximnoho amatérských klubù vlastní pojízdnou sta-nici dobøe vybavenou pro nouzový provoz, se kte-rou mohou velmi rychle aktivovat nouzovou spo-jovací sí�. Za tímto úèelem se pravidelnì konajícvièení, která probíhají nìkdy v mìøítku men�ím(pouze jeden radiokub), jindy v mìøítku velkém,kdy jeden nebo nìkolik radioklubù spolupracujese záchrannou zdravotní slu�bou, policií, hasiè-skými sbory a pøíp. i vojskem.d) Podobný ráz mají radioamatérské akce zaji�-�ující spojení na velkých shromá�dìních obèanù,kdy 20 i více stanic pracuje v síti s ústøednou a a�se dvìma øídicími operátory. Prùkopníkem toho-to druhu èinnosti byl Tony Craig, VE7XQ ([email protected]), který je také místním zástupcem or-ganizace AMSAT, co� je organizace zaji��ující pro-voz amatérských spojovacích satelitù.

Radioamatéøi, kteøí se kvalifikovali do �vf ligy�,vyvíjejí èinnosti obvyklé v tìchto pásmech, jakoje úèast v soutì�ích apod. Souhrnnì se tomu øíká�sbírání tapet� (= diplomù, wallpaper collection).Jako�to obyvatel severoamerického kontinentu seautor cítí v této souvislosti oprávnìn si postì�o-vat na skuteènost, �e pøi �honbì� za diplomemDXCC jsou ameriètí radioamatéøi v nevýhodìoproti svým evropským kolegùm, nebo� zatímcoEvropané mohou na území Evropy uskuteènit té-mìø polovinu z po�adovaných 100 QSO, Ameri-èané ze zhruba stejného území mají platná jen tøispojení.

Èinností celkem málo známou v Evropì jepøedávání zpráv (message forwarding). Radioma-téøi smìjí pøedávat zprávy pro tøetí osoby, pokudjsou osobního rázu a bezplatnì. Pro èasto ome-zený dosah amatérských stanic je tøeba �tafeto-vé spolupráce a radioamatéøi, kteøí tuto èinnostprovozují, jsou nazýváni �brass pounders� (brass=mosaz, to pound=tlouci, bu�iti, které�to oznaèe-ní vzniklo v dobì, kdy amatérským provozem byla ð

Na základì slo�ené zkou�ky obdr�í uchazeèosvìdèení (certificate) podle ètyø kvalifikaèníchstupòù:

1) základní,2) Morse mód - 5 slov/min,3) Morse mód - 12 slov/min,4) pokroèilý.Tyto kvalifikaèní stupnì urèují, které druhy pro-

vozu a s jakým výkonem mù�e radioamatér pou-�ívat, jak znázoròuje tab. 1.

Tab. 1. Kvalifikaèní tøídy kanadských radioama-térù

Kdy� radioamatérský pulec získá osvìdèenío základní kvalifikaci, mù�e obdr�et licenci a vy-dat se na vlny éteru o kmitoètech nad 30 MHz.Velká èást radioamatérù tam u� pak zùstane, proco� je nìkolik dùvodù:

1) Jak vidno z tab. 1, pro postup do �vf ligy� jetøeba získat kvalifikaèní stupeò 4 nebo slo�itzkou�ku z Morse kódu rychlostí 12 slov/min, co�není pøíli� populární.

2) Na kmitoètech nad 30 MHz (VHF, UHF) jedost mo�ností se �vyøádit�.a) V dùsledku relativní cenové pøístupnosti zaøí-zení pro VHF/UHF mnoho klubù provozuje pøe-vádìèe, které mohou být pøipojeny i na telefonnísí� a poskytnout tak slu�by témìø rovnocenné buò-kovému (celulárnímu) telefonu za mnohem men-�í cenu. O oblibì tohoto provozu svìdèí, �e veVancouveru a okolí, kde sídlí asi 1 milión obyva-tel, je asi 60 pøevádìèù.b) V pásmech VHF a UHF pracuje vìt�ina radio-amatérských satelitù. Tento druh provozu dnessice vy�aduje poèítaè, av�ak ten je v kanadskédomácnosti bì�ný a jeho cena je men�í ne� cenaostatních èástí systému pro satelitní provoz.c) Dal�í mo�nost uplatnìní radioamatérské licen-ce v pásmech VHF/UHF je v pøípadech nouzovépomoci (emergency). Na rozdíl od �Starého svì-

Tø. Pásmo Výkon Módy

1 >30 MHz <250 W v�echny2 Tø. 1 + <4 MHz <250 W v�echny1)3 v�echna pásma <250 W v�echny4 v�echna pásma <1000 W v�echny 2) 3)

1) Technické podmínky povolují pro kmitoèty<4 MHz jen úzkopásmový provoz, jako CW.

2) Pro provoz CW musí mít dr�itel kvalifikaèní-ho stupnì 4 (pokroèilý) také kvalifikaci 3.

3) Smí stavìt vysílaè, provozovat pøevádìè a klu-bovní stanici, pou�ívat dálkovì øízenou stanici. Dr-�itelé ni��ích kvalifikaèních stupòù toto nesmìjí.


pøevá�nì CW. Nejbì�nìj�ím materiálem pro vý-robu telegrafních klíèù byla a je mosaz). Tato èin-nost je dùle�itá zejména v øídce obydlených úze-mích Kanady a USA.

V oblasti Vancouveru je také velmi �ivo nakanálech, kde jsou pøená�eny pakety (PR); je jichpro tento úèel vyèlenìno pøes 25. Stojí za zmín-ku, �e Vancouver byl kolébkou této radioamatér-ské èinnosti, kdy� koncem sedmdesátých letDouglas Lockhart, VE7APU, se �esti spolupra-covníky vyvinul první uzlový øadiè - TNC (termi-nal node controler). D. Lockhart je té� autoremtopologie amatérského paketového systému, alestejná my�lenka byla pozdìji uveøejnìna jinýmautorem v americké publikaci.

Zajímavá je organizace QSL slu�by v Kana-dì, a zejména v zemi VE7, kde se autor jako dob-rovolník také úèastnil tøídìní lístkù.

Kanada nemá ústøední QSL slu�bu. Tato slu�-ba je organizována v jednotlivých obvodech vola-cích znaèek (prefixù), napø. VE7. To vìt�inouodpovídá provinciím, kde jeden vìt�í èi aktivnìj�ímístní klub pøebírá funkci QSL kanceláøe. Pøichá-zející QSL lístky jsou doruèovány ka�dému ama-térovi, který dotyènému klubu slo�il zálohu na po�-tovné a pøidru�ené re�ijní výlohy (obálky apod.),bez ohledu na èlenství. S ka�dou zásilkou se pøí-slu�ný obnos odepisuje �z konta�. Lístky jsou ode-sílány, kdy� se jich nahromadí více ne� 10, alene èastìji ne� 1x za mìsíc a nejdéle za 6 nebo 12mìsícù ménì aktivním stanicím. Za odesílané líst-ky do zahranièí se platí jednotný poplatek (nez �konta�), který je men�í ne� po�tovné.

Balíèky lístkù jsou rozesílány z centrálníhokanadského QSL byra (box 51, St. John, NewBrunswick, E2L 3X1) jednotlivým QSL kancelá-øím 1x za mìsíc. Lístky tøídí dobrovolníci, ostatnípráce obstarává �QSL-mana�er�, který je volenýmèinovníkem klubu; prakticky to bývá nad�enec -dobrovolník.

Popsaný zpùsob je praktikován v zemi VE7.V ostatních obvodeh se mù�e li�it v detailech.Výhody tohoto systému jsou:

1) Je pomìrnì rychlý, pro aktivní stanice líst-ky nele�í v klubu déle ne� 1 mìsíc.

2) Amatéøi platí zhruba podle toho, jak systému�ívají. Nevýhodou je administrativa dosti obsáh-lá pøi pou�ití poèítaèe.

ð

Èeské radioamatéry mohou té� zajímat pod-mínky, za kterých èeský �HAM� mù�e vysílatv Kanadì.

Èeská republika je jednou ze zemí, kterés Kanadou mají dohodu o vzájemném uznáváníamatérských kvalifikací. Proto èe�tí radioamaté-øi, kteøí nav�tíví Kanadu, smìjí vysílat z kanad-ských stanic a mohou i získat licenci k provozo-vání vlastní stanice bez skládání zkou�ekv Kanadì.

Podmínky pro èinnost èeského radioamatérav Kanadì jsou zhruba tyto:

1) Bez zvlá�tního jednání je mo�no vysílat zestanice koncesovaného kanadského radioamatérapod jeho volací znaèkou v rámci platnosti èeské-ho oprávnìní.

2) K provozování vlastní stanice pod kanad-skou volací znaèkou je tøeba za�ádat o licenci,která v této dobì stojí asi C$ 25 za 1 rok. Tutolicenci je mo�no obdr�et podle zmínìné dohodyna základì èeského oprávnìní od �Industry Cana-da, Radio Regulatory Branch, 300 Slater Street,Ottawa, Ontario, KIA 0C8�. K �ádosti je tøeba pøi-lo�it kopii èeského oprávnìní (s pøekladem), auvést, které druhy èinnosti oprávnìní povoluje (pøí-kon stanice, vysílací módy, pásma).

Aèkoli kanadské úøady, jmenovitì �IndustryCanada�, jsou podle autorovy dosti dávné zku�e-nosti celkem pru�né ve vyøizování licencí, pøípad-ný �adatel nemù�e pochybit, jestli�e o licenci po-�ádá nìkolik mìsícù pøed chystanou cestou doKanady.

Tento pøíspìvek je z velké èásti zalo�en nainformacích od Johna Nightingalea, VE7AOV, kte-rému autor na tomto místì srdeènì dìkuje.

PR

Setkání pøíznivcùpaket rádia (PR)

poøádá v sobotu dne 20. 9. 1997 radio-klub OK1RKV v prostorách spoleèenskéhosálu pohostinství PRODEX v KarlovýchVarech - Ta�ovicích (koneèná autobusu lin-ky è. 16). Tematicky bude zamìøeno na SWa HW podporu radioamatérùm, kteøí PRz nejrùznìj�ích dùvodù dosud nevyu�ívajíjako významné radioamatérské informaènímédium.

Program:8.30-12.00 prezentace, burza;od 13.00 pøedná�ky a videoprojekce.Pøi pøíle�itosti setkání bude vydán sbor-

ník na téma PR.Pøihlá�ky do 10. 9. 1997 na adresu: Ra-

dioklub OK1RKV, Èeská 145, 360 18 Kar-lovy Vary (uveïte, zda máte zájem o obìda sborník) nebo v síti PR na: OK1FXM@OK0PKL.#Bohemia, CZE.EU.

Kalendáø závodù na záøí

2.9. Nordic Activity 144 MHz 17.00-21.006.-7.9. IARU Reg.I.-VHF Contest1) 144 MHz

14.00-14.009.9. Nordic Activity 432 MHz 17.00-21.009.9. VKV CW Party 144 MHz 18.00-20.0014.9. P. Bonio Memor. Day (I) 144 MHz 06.00-16.0021.9. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 07.00-10.0021.9. OE Activity 432 MHz-10 GHz 07.00-12.0021.9. Provozní aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.0020.-21.9. Citta di Spoleto Cont.(I) 144 MHz 14.00-14.0023.9. Nordic Activity 50 MHz 17.00-21.0023.9. VKV CW Party 144 MHz 18.00-20.0027.9. AGCW DL VHF/UHF Cont.2) 144 -432 MHz

16.00-19.00, 19.00-21.00 27.-28.9. Lombardia VHF Cont.(I) 144 MHz 14.00-14.00

1) podmínky viz AMA 1/1997 a PE-AR 2/1997, deníky na OK1MG

2) kategorie: A - do 3,5 W; B - 3,5 a�25 W; C - nad 25 W; kód: RST, èíslospojení/kategorie/WW LOC; 1 pøekle-nutý km = 1 bod; deník na: Oliver Thye,DJ4QZ, Hammer Str. 367 b, D-48153,Münster, BRD

OK1MG

Sí� PR ve SlovinskuJi� jednou jsme se na stránkách PE-AR

zmínili o tom, �e ve Slovinsku je sí� nódùtypu Super Vozelj a linkù tyto nódy propo-jující nejmodernìj�í a nejrychlej�í v Evro-pì, navíc s vlastním nejen hardwarovým,ale i softwarovým vybavením.

Tehdy ov�em byla vrcholem pøenosovárychlost 38 kb/s; vzhledem k pøenosùm, kte-ré tam uskuteèòují, záhy zjistili, �e i tatorychlost je nedostaèující. Proto se nyní po-stupnì (na podzim 1996 uvádìli do provo-zu prakticky jeden link za mìsíc) budují lin-ky s rychlostí 1,228 Mb/s (!). K 1. 1. 1997 jetìchto linek v provozu 8 v západní èásti pøi-lehlé k Itálii, 7 dal�ích je v provozu s rych-lostí 0,768 Mb/s v centrálním Slovinsku ko-lem Ljubljany. Jen nìkolik místních nódù jes touto sítí propojeno linkami 19,2 kb/s, vèet-nì mezistátního propojení s Rakouskem aMaïarskem.

Vìt�í rychlosti pochopitelnì zabírají vìt�í�íøku pásma, ale vzhledem ke smìrovostiantén lze provozovat na jednom kanálei nìkolik linek v relativnì malé vzdálenostiod sebe nebo køí�ících se. Tyto rychlé linkynejsou samoúèelné. Kromì skuteènosti, �etamnìj�í pøechod z PR na Internet umo�-òuje komunikaci s E-mailem a pøenos in-formací ze stránek WWW, kdy komunika-ce �klasickými� PR rychlostmi je jen ztrátouèasu a také penìz za dobu propojení, jsouna území Slovinska 4 vzájemnì propojenéhlasové BBSky s pøenosem digitalizované-ho hlasu protokolem AX25 (nejménì jednadal�í je samostatná) a 5 FM ATV pøevádì-èù z pásma 13 do 23 cm.

Filozofie výstavby nódù a linkù tam jeodli�ná od na�í a je urèitì efektivnìj�í. Otáz-kou je, zda a o kolik i finanènì nároènìj�í.Základní sí� je obhospodaøována organizacíZRS, co� je zkratka Zveza radioamaterjevSlovenije. Na leto�ní rok je vyèlenìno provýstavbu a udr�ování sítì pøevádìèù(v�ech, nejen pro PR !) 2 000 000 tolarù,co� odpovídá asi 400 000 Kè; na druhé stra-nì je tøeba vìdìt, �e je tam povinné èlen-ství v ZRS v�ech radioamatérù (vèetnì ope-rátorù klubovních stanic) a celoroèní èlenskýpøíspìvek koncesionáøe je 3900 tolarù (asi800 Kè), slevu na 50 % mají dal�í operátoøise stejným QTH, na 10 % invalidé. Za tìch-to podmínek lze základní sí� udr�ovat naskuteènì profesionální úrovni.

QX

MARS

V dobì, kdy pí�i tyto øádky, právì pøi-stála sonda PATHFINDER na povrchuMarsu. Díky Internetu (napø. mpfwww.jpl.-nasa.gov) si mù�eme prohlí�et dokonalésnímky, je� sonda posílá na Zemi, a takse alespoò pasivnì úèastnit této nádher-né expedice.

Mù�e se zdát, �e pro radioamatéry jeMars ji� �nezajímavým� objektem. Chcivás v�ak seznámit s nìkterými úvahami,které svìdèí o opaku. V loòském èerven-ci uspoøádaly Univerzity ve Stuttgartu av Marburgu konferenci s názvem �AMSATP5A Mars Mission Kick-off Meeting�, tedyzahajovací konferenci o projektu AMSATP5A, jeho� cílem by mìlo být vypu�tìnísondy k Marsu. Po základních výpoètechse toti� ukázalo, �e tìleso dru�ice P3Dvèetnì motorového a stabilizaèního sys-tému by po pomìrnì malých úpraváchmohlo vyhovìt i pro tuto misi. Z této my�-lenky projekt vychází. Místo, které jev P3D obsazeno transpondéry, by bylonabídnuto pøevá�nì evropským vìdeckýmtýmùm k instalaci pøístrojù pro rùzná fyzi-kální mìøení v blízkosti Marsu, kolemnìho� by se sonda na vysoké eliptickédráze dlouhodobì pohybovala. Sonda bytaké mohla slou�it jako retranslátor mezirùznými pøístroji, které budou v blízké bu-doucnosti pracovat na povrchu Marsuv rámci jiných projektù, a Zemí. Autor rub-riky byl v této souvislosti po�ádán, abypropoèítal rádiové spojení s takovou son-dou a výsledky na konferenci pøednesl.

Uva�ovali jsme s uplinkem v pásmu2,4 GHz a downlinkem v pásmu 10,4 GHz.Pro základní telemetrii a povelování son-dy pøi pøenosové rychlosti 400 bitù/s bystaèila na Zemi parabola o prùmìru 3 mpøi výkonu vysílaèe 600 W a �umové tep-lotì pozemního pøijímaèe 50-100 K. Son-da by mìla parabolickou anténu o prùmì-


Podmínky závodù naleznete v pøedchozích roè-nících èerveného AR, pøíp. PE-AR následovnì:SEANET viz AR 6/95, Závod k výroèí SNP AR 7/95(pozor - nové okresy!), Provozní aktiv a SSB ligaAR 4/94, All Asia a IARU FD AR 5/95, DARC Co-rona AR 6/94, HTP 40 (pozor - zmìna adresy vy-hodnocovatele: F. W. Fabri, DF1OY, GrünwalderStr. 104, D-81547 München, BRD) a SAC AR 8/95(v leto�ním roce je poøadatelem Norsko a deníkyse zasílají na adresu: LA9HW, Jan Almedal, Her-slebsgt 9, N-0651 Oslo, Norway), TOEC viz PE-AR5/96, Aktivita 160 PE-AR 6/97, SARL HF contestPE-AR 8/96, Keymens Club PE-AR 7/96, WAEDCPE-AR 7/97, OM Activity PE-AR 2/97, AMA SprintAR 2/95, ARI Puglia a Elettra Marconi viz PE-AR 8/96.

Podmínky nìkterých KV závodù:OK-SSB závod (pozor - zmì-

na doby závodu!) vyhla�uje Èeskýradioklub a koná se v�dy tøetí so-botu v záøí od 05.00 do 07.00 UTC(tzn. pøi letním èase od 07.00 do09.00 dle na�ich hodinek). Závodíse výhradnì provozem SSB na kmi-toètech 1860-1900 kHz a 3700-3775 kHz ve dvou jednohodinovýchetapách. Závodu se mohou zúèast-nit èeské i slovenské stanice. Vyhodnocena budeka�dá zemì zvlá�� v kategoriích: a) obì pásma, b)pásmo 3,5 MHz, c) stanice QRP do 5 W výkonu -obì pásma, d) posluchaèi. Vymìòuje se kód slo�e-ný z RS a pìtimístné skupiny písmen, kde první tøipísmena udávají okresní znak, poslední dvì si ka�-dá stanice zvolí libovolnì a v prùbìhu závodu jenemìní. Ka�dé spojení se hodnotí jedním bodem,násobièi jsou jednotlivé okresní znaky na ka�démpásmu zvlá��, bez ohledu na etapy. Deníky je tøebazaslat do 14 dnù po závodì na: Radioklub OK1OFM,c/o Pavel Pok, Sokolovská 59, 323 12 Plzeò.

LZ DX contest se koná ka�doroè-nì první sobotu v záøí od 12.00 do ne-dìle 12.00 UTC. Kategorie: a) jedenoperátor - v�echna pásma, b) jedenoperátor - jedno pásmo, c) klubovnístanice - v�echna pásma, d) poslucha-èi. Závodí se pouze telegrafním pro-vozem v segmentech: 3510-3590,7005-7040, 14 010-14 090, 21 010--21125 a 28 010- 28 125 kHz. Výzvaje CQ LZ, vymìòuje se kód slo�ený z RST a ITUzóny. Spojení s LZ stanicí se hodnotí �esti body,spojení se stanicemi na vlastním kontinentu vèetnìvlastní zemì jedním bodem a spojení se stanicemijiných kontinentù tøemi body. Násobièi jsou ITU zónyna ka�dém pásmu zvlá��. Deník se zasílá do 30dnù po závodì na adresu: BFRA contest, P. O. Box830, Sofia, Bulgaria. Vítìzové jednotlivých katego-rií v ka�dé zemi obdr�í diplom, navíc stanice, kterébìhem závodu navá�í potøebný poèet spojení nut-ných k získání diplomù NRB, 5 band LZ, Black Sea,Sofia, W-100-LZ, W-28-Z mají mo�nost získat tytodiplomy bez po�adavku na pøedkládání QSL lístkù.Je v�ak tøeba spolu s deníkem ze závodu zaslati �ádost o vydání pøíslu�ných diplomù.

American and Canadian Islands Contest jevypsán i pro posluchaèe a smyslem závodu je na-vázat spojení s maximem americ-kých a kanadských ostrovù, za kte-ré se vydávají diplomy USI a CISA.Termín: druhý víkend v záøí, od so-boty 17.00 do nedìle 23.00 UTC. ProOK stanice je urèena kategorie B.Stanice vysílající z ostrovù pøedávajíRST, èíslo USI nebo CISA a názevostrova, na�e stanice pøedávají RSTa zkratku státu (CZE). Spojení s ka�-dou stanicí platí jednou na pásmu,bez ohledu na druh provozu; existu-jí v�ak stanice �rover�, které se pøemis�ují z ostrovana ostrov; pak platí jedno spojení z ka�dého ostro-va. Bodování: 5 bodù za ka�dé spojení. Násobièe:

rùzné americké státy a kanadská teritoria. Deníkymusí obdr�et do 31.10. Rees Jenkins, VE7IU, 2647Dunlevy St., Victoria, BC Canada V8R 5Z4.

CQ/RTTY Journal WW RTTY DX contest sekoná v�dy poslední sobotu a nedìli v záøí, s pou�i-tím digitálních módù. Stanices jedním operátorem mohou zá-vodit nejvý�e po dobu 30 hodin.Pøestávky musí být nejménì vetøíhodinových blocích. Doby od-poèinku musí být v deníku vyzna-èeny. Pøi del�ím provozu se dozávodu zapoèítává pouze prvních 30 hodin. Ope-rátorské tøídy: 1) stanice s jedním operátorem, prá-ce na v�ech pásmech nebo na jednom pásmu, zdese pøipou�tí, aby stanice, která pracovala na v�echpásmech a má na jednom pásmu dobrý výsledek,se pøihlásila kromì kategorie práce na v�ech pás-mech i v kategorii práce na jednom pásmu; 2) sta-nice s jedním operátorem s asistencí, v�echna pás-ma; 3) stanice s více operátory, jedním vysílaèem,v�echna pásma. V této kategorii je povoleno pra-covat jen s jedním signálem na jednom pásmu bì-hem deseti minut, èas poslechu se poèítá za èasprovozu. Výjimka: na jedno a pouze jedno pásmoje mo�no odskoèit tehdy a jen tehdy, kdy� spojenítam navázané dá nový násobiè; 4) stanice s víceoperátory a s více vysílaèi, v�echna pásma, kdymù�e být pou�it libovolný poèet vysílaèù, ale naka�dém pásmu smí být vysílán pouze jeden signálsouèasnì a vysílaèe musí být rozmístìny v okruhu500 metrù od místa uvedeného v koncesní listinì.Antény musí být fyzicky ukonèeny drátem ve vysí-laèi. Druhy provozu: BAUDOT, ASCII, AMTOR (FECnebo ARQ), PACKET. Není pøípustný provoz v sí-tích nebo pøes digit. pøevádìèe. Pásma 80 a� 10 mmimo WARC. S jednou stanicí je platné na ka�démpásmu jen jedno spojení bez ohledu na pou�itý druhprovozu. Pøedává se RST, a èíslo CQ zóny, staniceUSA a Kanady navíc zkratku státu nebo provincie.První stanice z USA a Kanady je platná jak pro ná-sobiè zemì, tak státu (ev. oblasti). Za spojení s vlast-ní zemí se poèítá 1 bod, za spojení s jinými zemìmi2 body a za spojení s jinými kontinenty 3 body. Ná-sobièi jsou na ka�dém pásmu zvlá��: a) jednotlivéamerické státy (48) a kanadské oblasti (13); b) zemìpodle seznamu DXCC a WAE; c) jednotlivé CQzóny. Deníky je tøeba zaslat nejpozdìji do koncelistopadu na adresu CQ nebo pøímo na mana�era:Roy Gould, CQ WW RTTY DX contest Director,P. O. Box DX, Stow, MA 01775 USA.

QX

ru 2 m (jedna stìna stávající dru�ice), vý-kon vysílaèe 70 W a �umovou teplotu pøi-jímaèe 100 K. V obou smìrech jsme uva-�ovali minimální pomìr energie pøipadajícína jeden bit ke spektrální hustotì �umuEb/N0 = 5 dB pøi modulaci BPSK. Zpo�dì-ní rádiových signálù v jednom smìru sepohybuje mezi 3,2 a� 19,8 min podle vzdá-lenosti. Orientace sondy vùèi Zemi musíbýt lep�í ne� jeden úhlový stupeò. Nesrov-natelnì tvrd�í podmínky by v�ak nastaly,kdyby sonda ztratila orientaci a i s tím semusí poèítat.

Projekt P5A je zatím na úplném zaèát-ku. Jeho dal�í osud závisí na úspì�né èin-nosti P3D a na tom, jestli zainteresovanéinstituce z øad vìdeckých pracovi�� se�e-nou na projekt peníze. AMSAT budev tomto projektu vystupovat pøedev�ímjako dodavatel technologie a slu�eb spo-jených s provozem sondy.

OK2AQKKepleriánské prvky

16. èervna 1997 nás opustil MiloslavKarlík, OK1JP, z Prahy dlouholetý aktivníradioamatér a funkcionáø Èeského radioklu-bu.

Citát ze smuteèního oznámení OK1JP:�ádná smrt není zlá,pøedchází-li jí �ivot dobrý.

USilent key

30. mája 1997 sa slovenskí rádioamaté-ri rozlúèili s Ondrejom Oravcom, OM3AU.Bol èlenom rádioklubu pri V�T Ko�ice,OM3KAG. Venoval sa hlavne práci cez kos-mické prevádzaèe a �íreniu rádiových vånodrazom od meteorických stôp. Svoje skú-senosti odovzdával ostatným ako lektor priradioamatérských sympóziách a v odbornejliteratúre.

9. èervna 1997 zemøelaVojtì�ka Hradová, OK2PEP(ex OL6AKA). Byla èlenkoukun�tátského radioklubuOK2KFP, kde se hlavnì v 70.letech vìnovala výchovì radi-oamatérské mláde�e.

Kalendáø na srpen a záøí16.-17.8. SEANET contest SSB 00.00-24.0016.-17.8. Keymen�s club (KCJ) CW CW 12.00-12.0016.-17.8 Am/Can Island Test CW+SSB 17.00-23.0017.8. SARL contest CW 13.00-16.0023.-24.8. TOEC Grid contest CW 12.00-12.0029.8. Závod k výroèí SNP* CW 04.00-06.007.9. Provozní aktiv KV CW 04.00-06.006.-7.9. All Asia DX contest SSB 00.00-24.006.9. SSB liga SSB 04.00-06.006.9. DARC Corona 10 m DIGI 11.00-17.006.-7.9. LZ DX contest CW 12.00-12.006.9. AGCW Straight Key HTP40 CW 13.00-16.006.-7.9. Concurso la Gomera Isla 14.00-14.006.-7.9. SSB Field Day SSB 15.00-15.008.9. Aktivita 160 CW 19.00-21.0013.-14.9. Europ. contest (WAEDC) SSB 00.00-24.0013.9. OM Activity CW 04.00-04.5913.9. OM Activity SSB 05.00-06.0013.-14.9. ARI Puglia contest MIX 13.00-22.0021.9. AMA Sprint CW 04.00-05.0020.9. OK-SSB závod SSB 05.00-07.0020.-21.9. Scandinavian Activity CW 15.00-18.0027.-28.9. CQ WW DX contest RTTY 00.00-24.0027.-28.9. Elettra Marconi MIX 13.00-13.0027.-28.9. Scandinavian Activity SSB 15.00-18.00

* Do uzávìrky jsme nezjistili, které novéokresy platí pro tento závod. (Kramerius)


-756 (pøijímaè od 30 kHz do 60 MHz). Speciální mìøièstojatých vln AEA SWR-121 V/U - grafický analyzátorantén VHF/UHF. Malý, slabý, vlastnoruènì �sbastlený�a pøece funguje (transceiver pro 40 m)! PACTOR - dál-nopis s roz�íøenou korekcí chyb. Krátkovlnný pøijímaèDC2000 s pøímým smì�ováním. Jednoduchá zapojeníelektronických klíèù. Umìlá anténa vlastní výroby. QRP- úspìchy s malým výkonem (12. pokraèování). SkenerPRO-70: 4 m, 2 m, 70 cm. M-400 od fy Universal: Svìt-lo v d�ungli dat (dekodér). Nová anténa s uzavíracím�hrncem� pro VHF/UHF od fy Helmut Bensch. Moderníkoncepce pøijímaèù s digitálním zpracováním signálu.Transekvatoriální �íøení na 50 MHz. �Deutsche Welle�v síti.

FUNKAMATEUR 7/1997, Berlin. Mini-ComputerPSION firmy Siena. Z historie poèítaèù. Zákon o ama-térském vysílání. Dvoupásmový transceiver IC-207H promobilní provoz. Krátkovlnná stanice Nauen investuje dobudoucnosti. Kostel v Sacrow - první nìmecká radio-stanice (pokusy Slaby-Arco pøed 100 léty). Pøes analo-gový pøenos obrazù z dru�ic k digitálnímu pøenosus malou rozli�ovací schopností. Konvertor k pøenosu po-èasí z dru�ic s ST6220. Rozeznávací zaøízení øeèi IBM(ovládání poèítaèe hlasem). Hlasový ovladaè IBM 3.0.Programování Windows s GFA-Basic: Pøíjem dat veWindows 95. Zku�ební karta POST s moderními sta-vebními prvky. Vf �vobler� s velkým kmitoètovým rozsa-hem. HiFi pøedzesilovaè CA3. K èemu zapojení boot-strap? Mìøení fázových úhlù ve sly�itelném rozsahu.Základy kmitoètové modulace. Feritová pøijímací anté-na pro 160 m. VMOSFET ve vysílaèi a v zesilovaèi krát-kých vln. Pojistka proti pøepìtí u zdroje GSV3000. Mì-øení impedancí anténními analyzátory. V�estrannásouèástka do stanice: Multi-Mode-Controller PTC2.

RADIO HÖREN 7/1997, Baden-Baden. NorddeichRadio, 90. narozeniny. Signály od sopky (Puy de Dome).Radio 101, nezávislý rozhlas v Zagrebu. Rozhlasovátechnika tøetí generace. Skener ICOM typu IC-R7100(25 MHz-2 GHz). Realistický PRO-2042, rychlý skener(25-520, 760-1300 MHz).

WELTWEIT HÖREN 7/1997, Erlangen. VysílaèFreies Berlin. Hit-radio Ö3 - v�ecko digitálnì. Zesilovaèpro dlouhé, støední a krátké vlny WA-50.

O èem pí�í jinéradioamatérské

èasopisy ?l Norská radioamatérská liga upozoròuje,�e pro vìt�inu JW stanic nezaji��uje doru-èování QSL, ponìvad� vìt�inou nejsou èle-ny norské organizace a to ani v pøípadì, �eje mana�erem LA5NM! Zasílejte proto QSLdirekt na adresy mana�erù: JW0A - SP2HMT;JW0E, H - LA5NM; JW0B, C, D - SP2DVH;JW0G - SP5IDK; JW0F - SP2GOW. Podob-nì dopadl Rolf, DL6ZFG, který dìlal mana-�era pro øadu stanic bývalého SSSR. DARCmu jednoznaènì oznámil, �e pokud chcedostávat tyto QSL pøes byro, musí zaplatitèlenské pøíspìvky do DARC za ka�dou znaè-ku, pro kterou dìlá mana�era.l Zajímavá zpráva pøi�la z Burmy, dnesMyanmaru. Jakmile se objevila stanice XZ1A(japonská expedice), která pracovala sou-bì�nì s XY1HT, pøijel do Myanmaru i BillKenamer, který má dnes hlavní slovov DXCC. Platnost obou znaèek pro DXCCbyla odsouhlasena, ov�em pøedstavitelétamního Ministerstva spojù závaznì prohlá-sili, �e tyto stanice byly první, které získalylicenci od roku 1964. Z toho je zøejmé, �eRomeo Stepanìnko ani z Burmy nepraco-val (pokud ano, tak nelegálnì, bez povole-ní). Pøesto byla platnost spojení s jeho znaè-kou (XY0RR) pro DXCC ponechána,vzhledem k ohromným administrativním pro-blémùm, které by zru�ení pøineslo.l Ve �výcarsku byl letos vùbec poprvépou�it prefix HB5 pro stanici HB5CC, kterápracuje do 31. 10. t.r. u pøíle�itosti 50. výro-èí zalo�ení radioamatérské organizace v St.Galen a ka�doroèního setkání èlenù USKA.

OK1HH

Pøedpovìï podmínek �íøení KV na srpen

QST 5/1997, Newington. Pùsobte na své souse-dy. AMSAT potøebuje va�í pomoci. Ultrajednoduchý pøi-jímaè signálù W1AW. Digitální kmitoètový displej na zá-kladì PIC. Velmi úèinný výkonový zesilovaè tøídy E. Je�tìjednou: HAM na velitelském stanovi�ti. Nové knihy:W6SAI HF Antenna Handbook. Problémy s rotátorempro smìrovku VHF/UHF. Zahnutý dipól. Pìtiprvková mi-nianténa pro 2 m. Èas pracuje pro vás (èasová slu�ba:rádio, Internet, GPS). Transceiver ICOM IC-756 MF/HF/VHF. Pøijímaè Japan-Radio Co. typu NRD-535D (0,1 a�30 MHz). Úprava �ikmé antény pro vìt�í zisk. Válka pro-ducentù WEB.

CQ HAM RADIO 6/1997, Tokio. Pøedzesilovaèe -jak je vyrábìt a jak jich pou�ívat (45 stran). Spínací pøí-stroj pro amatérskou tísòovou slu�bu. Lineární zesilo-vaè 200 W (1,8-28 MHz). Morseovka na amatérskémtísòovém kmitoètu 4630 kHz. Analyzátory stojatých vlnMFJ-219 (420-450 MHz) a MFJ-259 (1,8-170 MHz). In-terfejs ASCII/Morse. My� jako mikrofonní pøepínaè. Pøi-jímaè amatérské televize na 10 GHz.

RADIO AMATOR 4/1997, Kijev. Amatéøi o výstav-ce SAT TV 97. Prostøedky individuální spojové techni-ky. Souèasné telefonní pøístroje. Pøíslu�enství k telefon-ním kabelùm. Princip výstavby celulárních systémù.Dru�icové války. Kontrola úrovnì TV signálù v kabelo-vých rozvodech. Kabelová televize od A do Z. Mikrovln-ný integrovaný teleradioinformaèní systém (MITRIS). Jakvylep�it Internet? TV magistrála s aktivními rozdìlovaèi.Kapacitní relé. Blok pevnì nastavených ladicích èlenù.Dvoutónový generátor pro magnetofony. Pøístroj ke zkou-�ení tranzistorù o libovolné vodivosti. Mùstkový zesilo-vaè s kompenzací zkreslení signálu. Logický analyzátorze dvou integrovaných obvodù. Anténa DMB. Zpìtný vftrakt transceivru SSB. Elektrolytické hliníkové konden-zátory s netuhým elektrolytem UK-50-08.

FUNK 6/1997, Baden-Baden. Albrecht AE-501,transceiver pro 2 m do ruky. Albrecht AE-550, transcei-ver pro mobilní provoz na 2 m. Transceiver ICOM IC- Dr. Ing. J. Dane�, OK1YG QX

Pøipojené pøedpovìdní køivky jsou vypoèteny po dosazení vyhlazeného èísla skvrnR12=18. Na první pohled to není mnoho a v porovnání s minulou pøedpovìdí se nejed-ná o velký vzrùst. Podstatnìj�í je ale skuteènost, �e si mù�eme být v podstatì jisti tím,�e minimum jedenáctiletého cyklu probìhlo ji� vloni a v nejbli��ích mìsících a letechnás èeká dal�í zrychlení tempa vzrùstu. Po nìm budeme moci pøípadnì korigovat ji�témìø rok starou (a zatím bez podstatnìj�ích zmìn platnou) pøedpovìï maxima cyklu -- R12=160 v roce 2000). Zatím je minimálním údajem R12=8,3 z loòského kvìtna aposledním známým R12 je rovných 10 za loòský listopad, spoètené s pou�itím kvìtno-vého R=18,5.

Co nás v srpnu èeká (a nemine) je poèátek konce léta v ionosféøe (podstatnì døívene� v troposféøe, kde je hystereze zmìn del�í). Èetnost výskytù sporadické vrstvy E ashortskipù na nejkrat�ích pásmech bude valem ubývat (dobøe to bude znát po poklesumeteorické aktivity). Ranní a odpolední maximum chodu kritických kmitoètù se k sobìbudou pøibli�ovat a ve druhé polovinì mìsíce se mohou vyskytovat dny s pøíslu�nýmjejich chodem ji� na zpùsob podzimu. Letní ionosféra bude na zmìny intenzity sluneèníradiace i stavu geomagnetického pole reagovat svi�nìji a signály zámoøských stanicna kmitoètech nad 20 MHz i z jiných smìrù ne� ji�ních budou bì�nìj�í.

Pøehled vývoje v leto�ním kvìtnu nám uká�e, �e i pøes výskyt poruch nebyly pod-mínky nejhor�í (ostatnì kvìten bývá pøíjemným mìsícem obzvlá�tì pro milovníky dva-cetimetrového pásma). Kdo chtìl mít aktuální pøehled, jistì si alespoò obèas poslechlhlá�ení majáku DK0WCY na 10 144,8 kHz, resp. ráno a veèer na 3579,8 kHz.

Kvìten sice zaèal poruchou a dvoudenním zhor�ením, ale sluneèní aktivita v dlou-hodobém prùmìru rostla, tak�e byla i náprava rychlá. V první polovinì kvìtna na slu-neèním disku dominovala aktivita v oblastech skvrn dále od rovníku, ale ve druhé polo-vinì mìsíce zaèaly skvrny defilovat opìt tìsnì u nìj. Erupce s výronem plazmy domeziplanetárního prostoru z 12. kvìtna byla pøíèinou v denní dobì vrcholící geomag-netické bouøe 15. kvìtna. Po poru�e se pochopitelnì rozkolísaly a zhor�ily podmínky,situace se ale rychle vracela k normálu.

Po sluneèních erupcích a poru�e magnetického pole Zemì, jejich� úèinek kulmino-val 27. kvìtna, do�lo k celkovému poklesu aktivity, k uklidnìní a následovalo po v�echstránkách postupné zlep�ení. V pøíjmu signálù vzdálených stanic se projevilo v plnémíøe od 29. kvìtna, co� bylo nezvykle rychlé s ohledem na vlastnosti ionosféry v letnímobdobí. Poslední vìt�í erupce z úterý 27. kvìtna, která zaèala v 09.56 UTC, nemìla na�íøení vìt�í èi del�í úèinek. Ji� 29. kvìtna byla dobøe prùchozí severoatlantická trasa av dal�ích dnech se objevovaly díky sporadické vrstvì E stanice DX i na desítce.

IBP: od 19. kvìtna pracuje dal�í pìtipásmový maják - VK6RBP a patrnì ji� koncemdubna naopak pøestal pracovat LU4AA. 4S7B nadále nevysílal na 18 MHz kvùli velké-mu ÈSV. W6WX a KH6WO nevysílaly na pásmech WARC pro legislativní problémy az jedno- na pìtipásmový byl pøezbrojován JA2IGY. Dobrou sondou podmínek DX bylyVE8AT a W6WX a nezøídka na ètyøech a� pìti pásmech jsme sly�eli 4X6TU, OH2B aCS3B, výjimeènì i ZS6DN a 5Z4B.

Závìr patøí obvyklým øadám tentokrát kvìtnových denních hodnot dvou nejdùle�i-tìj�ích indexù. Sluneèní tok (Penticton, B.C.) - 72, 72, 71, 71, 72, 72, 72, 72, 72, 72, 72,72, 74, 74, 73, 72, 73, 74, 74, 79, 85, 81, 76, 77, 78, 80, 78, 77, 76, 75 a 73, v prùmìru74, 5 a index geomagnetické aktivity (Ak z Wingstu) - 29, 15, 12, 12, 8, 4, 6, 6, 4, 5, 5,2, 3, 8, 43, 13, 13, 7, 4, 6, 6, 4, 3, 12, 6, 14, 20, 7, 4, 10 a 13, v prùmìru 9,8.


Roste obliba radioamatérských stavebnic

Celoroèní soutì�eKa�doroènì poøádá ÈRK - Èeský radi-

oklub spoleènì s CLC - Èeským poslu-chaèským klubem celoroèní soutì�e OK -maratón, KV OK ACTIVITY a VKV OK AC-TIVITY. Stále se je�tì mù�ete do v�echtìchto soutì�í zapojit a posílat hlá�ení dojednotlivých kategorií.

Nebojte se úèasti, hodnocen bude ka�-dý, kdo bìhem roku za�le alespoò jednomìsíèní hlá�ení. Rádi uvítáme dal�í úèast-níky v�ech kategorií. O podmínky soutì�ía tiskopis mìsíèního hlá�ení si napi�te namoji adresu (je uvedena v závìru rubriky).

Z va�í èinnostiDnes vám pøiblí�ím èinnost obìtavého

radioamatéra Pavla Konvalinky, OK1KZ,z Prahy - Bohnic. Mnozí z vás ho znáteosobnì a vìt�ina z vás ho jistì zná z bì�-ného provozu v pásmech KV i VKV podjeho vlastní znaèkou OK1KZ nebo podznaèkou klubovní stanice OK1KCF.

Pavel se s radioamatérskou èinností se-známil v padesátých letech je�tì jako �ákzákladní �koly v Uherském Hradi�ti. Zaèals kamarády stavìt rùzné radiotechnicképøístroje podle vydávané se�itové edice anejvìt�í úspìch mìl s radiopøijímaèem Di-penton. Èasem se pøihlásil do místního ra-dioklubu OK2KHY, který pod vedenímFranty, OK2KY, �íøil radioamatérskou èin-nost v okrese.

Kromì �bastlení� velmi brzy propadlkouzlu provozu na krátkovlnných pás-mech. Jako posluchaè s pracovním èíslemOK2-5485 rozeslal QSL lístky do mnohazemí svìta. Doposud má uschován QSLlístek s dopisem od stanice XZ2TH, vekerém mu operátor sdìluje, �e je jedinýmkoncesovaným radioamatérem v Barmì.

Rád vzpomíná na základní èinnost ra-dioklubu, kterou byla výuka telegrafie a pøí-prava na zkou�ky rádiových operátorù. Tý-denní kurs v Lípì u Zlína zavr�il Pavlovusnahu získat vysvìdèení RO. Tam se pro-jevil Josef Barto�, OK2PO, jako vynikajícíuèitel, který mìl velikou zásluhu na tom,�e Pavel dosahoval v pøíjmu a vysílání tem-pa rychlostí kolem 140 znakù za minutu.

Po ukonèení základní vojenské slu�byvstoupil Pavel do státních slu�eb jako tech-nik radiokomunikaèních zaøízení. Zapojil se

Pavel Konvalinka, OK1KZ,u svého zaøízení

jí, nebylo to umístìní pøesvìdèivé, proto-�e scházela pøimìøená konkurence. Veli-ce je mrzí souèasná malá úèast na�ichradioamatérù v domácích i mezinárodníchzávodech. Bìhem roku 1996 operátoøiOK1KCF navázali témìø sedm tisíc spoje-ní a zúèastnili se 152 rùzných závodùv pásmech KV i VKV. Pod znaèkou klu-bovní stanice OK1KCF Pavel navázal dal�ídesítky tisíc spojení a zúèastnil se také nì-kolika stovek závodù. Veliký podíl rovnì�má na získání mnoha domácích i zahra-nièních diplomù pro znaèku OK1KCF.

Vedlej�í zájmová èinnost, která Pavlaprovází rovnì� od mládí, je cestování, fo-tografování, filmování a country hudba.

Pou�ité po�tovní známkyPøed èasem jsem vás po�ádal o pou�i-

té po�tovní známky z bì�né koresponden-ce, které posílám prostøednictvím Charitydìtem do misijních zemí. Dostal jsemz rùzných míst na�í republiky men�í i vìt�ímno�ství pou�itých známek, za které vámv�em dìkuji. Pokud mù�ete, zasílejte i na-dále jakékoliv po�tovní známky na moji ad-resu. Mnoha dìtem ze známek udìláte ve-likou radost a mnohdy za nì dostanou tolikpotøebné jídlo a léky.

Tì�ím se na dal�í dopisy a pøipomínky.Pi�te mi na adresu: Josef Èech, OK2--4857, Tyr�ova 735, 675 51 Jaromìøicenad Rokytnou.

V pásmech KV mù�ete èasto sly�et �védskou stanici SM5CBC//QRP, jejím� operátorem je Einar Lundborg z Norrköpingu. Pou-�ívá stavebnicová zaøízení americké firmy Wilderness Radioz Los Altos v Kalifornii. Na snímku vidíte jeho transceiver NorCal40A, co� je telegrafní transceiver ze stavebnice pro pásmo 7 MHzo výkonu 3 W. Do transceiveru je vestavìn �super-keyer�, kterýmj. na po�ádání telegraficky hlásí, na jakém kmitoètu je transcei-ver naladìn. Jako anténu pou�ívá Einar ZEPP 41,15 m. Pøijímaèv transceiveru NorCal 40A je superhet s krystalovým filtrem. Kro-mì tohoto transceiveru pou�ívá Einar také zaøízení typu Sierraod tého� výrobce stavebnic, co� je modulový transceiver prov�echna pásma KV s výkonem 3 W.

Einar Lundborg má koncesi od roku 1953 a pracoval hlavnìv oboru rádiového pøenosu telemetrických informací o poèasí.Dnes je v dùchodu a kromì vysílání se vìnuje vlastním konstruk-cím a stavebnicím radioamatérských zaøízení z celého svìta. Jeèlenem FOC, TOPS, RNARS, a G-QRP klubu.

-dva

do èinnosti v klubovnístanici OK1KCF a kdy�získal vlastní znaèku,pøevzal i funkci vedou-cího operátora. Prvníspojení pod znaèkouOK1KZ navázal 1. 3.1966 telegraficky sestanicí OZ4CF. V sou-èasné dobì ji� poèetPavlových spojení pøe-kroèil 200 tisíc. Poèetzemí DXCC, se který-mi pracoval, odhadujePavel na 250, poèetodeslaných QSL lístkùna pøibli�nì 130 tisíc.

Zaøízení pou�íváv�dy pouze základní, bez dal�ího zesilo-vacího stupnì, tak�e ani zdaleka nevyu�í-vá mo�ností tøídy A. Ji� dvacet rokù pou�í-vá jedinou anténu G5RV pro v�echnapásma od 1,8 do 145 MHz. Zaøízení pou-�ívá TRX Kenwood TS-520, TS-430S,HG70D, Yaesu FT-707 a M160.

Ji� øadu let se Pavel s oblibou vìnujezávodní a soutì�ní èinnosti, za tu dobu od-haduje svoji úèast asi ve 2000 závodecha soutì�ích, z vìt�í èásti mezinárodních.Obèas splní podmínky domácího nebo za-hranièního diplomu, celkem jich ji� získalkolem 350 ze v�ech svìtadílù. Je èlenemnìkolika národních i mezinárodních klubùa organizací - ÈRK, DXCC, CHC, DIG,CDRC, TFC, OTC, VRK a dal�ích.

V minulém roce zvítìzil v celoroèní sou-tì�i OK maratón. V kategorii - OK tøída B+Adosáhl 107 890 bodù. Bìhem roku 1996navázal 15 868 spojení, z toho 13 779v pásmech KV. Zúèastnil se 175 závodù,pracoval se 150 zemìmi DXCC, 1091 pre-fixy, 121 okresy ÈR a SR. V pásmech VKV,kterým vìnuje ménì èasu ne� pásmùmKV, pracoval s 57 okresy ve 12 ètvercíchze tøí zemí DXCC.

Po propu�tìní ze státních slu�eb v roce1977 nastìhoval Pavel radioklub s klubov-ní stanicí OK1KCF do svého bytu na síd-li�ti v Bohnicích, kde zùstává dodnes. Bì-hem tìchto dvaceti rokù vychoval Pavelmnoho samostatných operátorù a konce-sionáøù OK. V souèasné dobì má radio-klub 10 èlenù.

Operátoøi klubovní stanice OK1KCFzvítìzili v minulém roèníku OK maratónuv kategorii klubovních stanic s celkovýmpoètem 74 884 bodù, ale jak sami uvádì- 73! Josef, OK2-4857

Date post:	02-Dec-2014
Category:	Documents
Upload:	sq9nip
View:	716 times
Download:	12 times

Prakticka Elektronika 1997-08

Documents