+ All Categories
Home > Documents > Prakticka Elektronika 1999-05

Prakticka Elektronika 1999-05

Date post: 10-Oct-2014
Category:
Upload: sq9nip
View: 901 times
Download: 15 times
Share this document with a friend
46
Praktická elektronika A Radio - 5/99 ROČNÍK IV/1999. ČÍSLO 5 NÁŠ ROZHOVOR Praktická elektronika A Radio Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: Šéfredaktor: ing. Josef Kellner, redak- toři: ing. Jaroslav Belza, Petr Havliš, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Miloš Munzar, CSc., se- kretariát: Eva Kelárková. Redakce: Radlická 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10, sekretariát: (02) 57 32 11 09, l. 268. Ročně vychází 12 čísel. Cena výtisku 30 Kč. Pololetní předplatné 180 Kč, celoroční před- platné 360 Kč. Rozšiřuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukromí distributoři. Objednávky a předplatné v ČR zajišťuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jiráč ková, Hana Merglová (Radlická 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 13, 57 31 73 12), PNS. Objednávky a predplatné v Slovenskej repub- like vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07) 444 545 59 - predplatné, (07) 444 546 28 - ad- ministratíva. Predplatné na rok 444,- Sk, na polrok 228,- Sk. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou - ředitelstvím OZ Praha (č.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v ČR přijímá redakce, Radlická 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./ /fax: (02) 57 31 73 10. Inzerci v SR vyřizuje MAGNET-PRESS Slo- vakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 444 506 93. Za původnost a správnost příspěvků odpovídá autor (platí i pro inzerci). Internet: http://www.spinet.cz/aradio Email: [email protected] Nevyžádané rukopisy nevracíme. ISSN 1211-328X, MKČR 7409 © AMARO spol. s r. o. V TOMTO SEŠITĚ s Dr. Jonathanem L. Shindo, ma- nažerem pro marketing z Epson Europe Electronics GmbH. Mohl byste představit vaši společ- nost? Epson Europe Electronics GmbH (EEEC) je evropským zastoupením pro prodej elek- tronických komponent ů a přístroj ů firmy Seiko Epson Corporation Japan. Součas- ně reprezentujeme Seiko Epson Corp. také v Izraeli a Jižní Africe. Vaše firma, lépe řečeno Epson, je v naší zemi známa především jako výrobce tiskáren? Ano, tiskárny a některé další periferie, včetně celých PC, jsou skutečně částí vý- robního programu. Tuto oblast však zajiš- ťují naše japonské a americké divize. Přiblížíte nám tedy sortiment do- dávaný vaší pobočkou? Celkový sortiment je poměrně rozsáhlý a je rozdělen do několika oblastí: polovodi- čové součástky, krystalové produkty, LC displeje a moduly, klinické teploměry, mul- timetry, magnety a motory. Celkový obrat EEEC v roce 1997 (vzhle- dem k uzávěrce fiskálního roku k 31. břez- nu nejsou ješt ě dostupné údaje za rok 1998) činil 370 milionů DEM. Naše čtenáře budou asi nejvíce za- jímat polovodičové a krystalové součástky. Co se týká polovodičových součástek, naše produkce integrovaných obvodů je zaměřena na nízké napájecí napětí a ma- lou spotřebu energie. Mezi hlavní produkty patří: řadiče a drivery LCD, statické paměti RAM (SRAM), obvody ASIC, mikroproce- sory, Card-PC (kompletní počítače třídy PC v pouzdru velikosti kreditní karty). Firma Epson je vedoucím výrobcem v oblasti řadičů/driverů LCD a nízkonapě- ťové technologie (tj. napájecí napětí 0,6 V). Krystalové produkty obsahují široké pole nabízených výrobků. Jsou zde zastou- peny jak samotné krystaly, tak i krystalové oscilátory a obvody reálného času RTC. Mohl byste podrobněji rozvést tyto krystalové produkty? Tato oblast začíná samotnými krystaly, a proto o nich pohovořím nejdříve. Krystaly jsou rozděleny zhruba do dvou kategorií podle kmitočtu, a to na krystaly tzv. „kilo- hertzové“ (od 20 do 165 kHz - některé typy do 192 kHz); druhou skupinou jsou krystaly „megahertzové“ od 4 do 64 MHz. Z krystalů první skupiny vystupuje ještě konkrétní, čtenářům jistě známý kmitočet, a to 32 768 kHz (tedy 2 15 ). Tento krystal od firmy Epson má většina lidí v hodinkách, mobilních telefonech, počítačích (tam je ukryt v obvodech reálného času, které udr- žují stále běžící čas i při vypnutém počíta- či). Předpokládá se, že je Epson vedoucím dodavatelem t ěchto krystal ů, tomu na- povídá i produkce asi 60 milionů kusů mě- čně. Krystaly jsou pouzdřeny v mnoha ty- pech pouzder počínaje trubičkovým kovo- vým pouzdrem a konče pouzdry pro povr- chovou montáž SMD. Trubičková provedení se vyrábějí s prů- měrem pouzdra od 1,2 do 3,1 mm a délkou od 4,6 do 10,3 mm. Pouzdra pro povrchovou montáž patří v poslední době k preferovaným provede- ním. Hovoří pro ně především fakt, že jsou ideální pro automatické osazování. Pouzdra pro technologii SMD vyrábíme v mnoha provedeních a velikostech. Nej- menším je bezesporu keramické pouzdro velikosti 6,2 x 3,7 mm s výškou 1,4 mm. Dále je to asi 9 dalších pouzder různých velikostí i zapojení vývodů. Kromě kmitočtu je důležitým krité- riem pro výběr krystalu i jeho sta- bilita. Jak jsou podle tohoto krité- ria rozděleny krystaly Epson? Krystaly dodáváme v několika toleran- cích přesnosti. Běžné jsou typy s kmitočto- vou tolerancí ±50 nebo ±100 ppm. Většinu typů lze obdržet i v provedeních se zvýše- nou přesností, tj. ±20 ppm. Pak existují i speciální typy pro aplika- ce vyžadující velmi velkou přesnost. Ty se dodávají s tolerancí ±10 ppm, a to pro okol- ní rozsah teplot -40 až +85 °C a jsou urče- ny například pro telefony DECT, mobilní te- lefony GSM apod. Na tomto místě bych rád připomenul, co vlastně znamená údaj „ppm“. Z praxe totiž vím, že zde někdy panuje drobná ne- jistota. Tedy - údaj „ppm“ pochází z anglič- tiny a je to zkratka Parts Per Milion (česky miliontina, nebo chcete-li tisícina promile). Např. krystal s údajem 10,00 MHz ±50 ppm má zaručen rezonanční kmitočet v rozsahu od 9 999 500 do 10 000 500 Hz. V jaké kmitočtové řadě krystaly dodáváte? Zde by správná odpověď zněla: V ne- konečně dlouhé řadě. Ale vážněji - znám tuto otázku od našich zákazníků zvyklých na jiné dodavatele. Zde totiž Epson nabízí neobvyklou službu - vyrábí všechny krystaly na zakáz- ku. V katalogových listech jednotlivých typů je vždy uveden možný kmitočtový roz- sah. Uvnitř tohoto rozsahu si můžete zvolit libovolný kmitočet. Takový přístup je jistě potěšitelný, avšak jak je to s požadovanými mi- nimálními odběry a dobou dodá- ní? Ne každý zákazník nakupuje statisíce kusů. S naším distributorem pro trh v České i Slovenské republice (firma Spezial-Elec- tronic) máme dohodu minimálního množství Hlavní sídlo společnosti Epson Náš rozhovor ............................................... 1 Prahex 99, Bratex 99 ................................... 3 AR seznamuje: Zkušenosti s alkalickými akumulátory .......... 4 Nové knihy ................................................... 5 AR mládeži: Základy elektrotechniky ........... 6 Jednoduchá zapojení pro volný čas ............. 7 Informace, Informace ................................... 8 Kapesní TV generátor PAL .......................... 9 Programátor Atmel AT89C51 ..................... 12 Elektronický cvrček .................................... 13 CD ROM jako samostatný přehrávač zvukových CD ........................... 14 Internet v kapse nebo ve vašem počítači ... 17 Přijímač faksimile (dokončení) ................... 18 Spínaný stabilizátor napětí 2,2 až 17 V/5 A ............................... 21 Elektronika pro nejmenší ........................... 22 Generátor signálu pro měření intermodulačního zkreslení ........................ 23 Inzerce ..................................... I-XXIV, 47, 48 Stavíme reproduktorové soustavy XX ........ 25 Systém pro ovládání vrat ........................... 26 Elektronky - renesance nebo nostalgie? .... 30 Poznámky k článku „Zesilovač s elektronkami z PE 3/99 .......... 31 CB report ................................................... 32 PC hobby ................................................... 33 Rádio „Nostalgie“ ....................................... 42 Z radioamatérského světa ......................... 43
Transcript
Page 1: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

ROČNÍK IV/1999. ČÍSLO 5

NÁŠ ROZHOVOR

Praktická elektronika A RadioVydavatel: AMARO spol. s r. o.Redakce: Šéfredaktor: ing. Josef Kellner, redak-toři: ing. Jaroslav Belza, Petr Havliš, OK1PFM,ing. Jan Klabal, ing. Miloš Munzar, CSc., se-kretariát: Eva Kelárková.Redakce: Radlická 2, 150 00 Praha 5,tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10,sekretariát: (02) 57 32 11 09, l. 268.Ročně vychází 12 čísel. Cena výtisku 30 Kč.Pololetní předplatné 180 Kč, celoroční před-platné 360 Kč.Rozšiřuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o.,Mediaprint & Kapa a soukromí distributoři.Objednávky a předplatné v ČR zajišťujeAmaro spol. s r. o. - Michaela Jiráčková,Hana Merglová (Radlická 2, 150 00 Praha 5,tel./fax: (02) 57 31 73 13, 57 31 73 12), PNS.Objednávky a predplatné v Slovenskej repub-like vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o.,P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07)444 545 59 - predplatné, (07) 444 546 28 - ad-ministratíva. Predplatné na rok 444,- Sk, na polrok228,- Sk.Podávání novinových zásilek povolenoČeskou poštou - ředitelstvím OZ Praha (č.j. nov6005/96 ze dne 9. 1. 1996).Inzerci v ČR přijímá redakce, Radlická 2,150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel.//fax: (02) 57 31 73 10.Inzerci v SR vyřizuje MAGNET-PRESS Slo-vakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava,tel./fax (07) 444 506 93.Za původnost a správnost příspěvků odpovídáautor (platí i pro inzerci).Internet: http://www.spinet.cz/aradioEmail: [email protected]žádané rukopisy nevracíme.ISSN 1211-328X, MKČR 7409© AMARO spol. s r. o.

V TOMTO SEŠITĚ

⟩⟩⟩⟩⟩

s Dr. Jonathanem L. Shindo, ma-nažerem pro marketing z EpsonEurope Electronics GmbH.

Mohl byste představit vaši společ-nost?

Epson Europe Electronics GmbH (EEEC)je evropským zastoupením pro prodej elek-tronických komponentů a přístrojů firmySeiko Epson Corporation Japan. Součas-ně reprezentujeme Seiko Epson Corp. takév Izraeli a Jižní Africe.

Vaše firma, lépe řečeno Epson, jev naší zemi známa především jakovýrobce tiskáren?

Ano, tiskárny a některé další periferie,včetně celých PC, jsou skutečně částí vý-robního programu. Tuto oblast však zajiš-ťují naše japonské a americké divize.

Přiblížíte nám tedy sortiment do-dávaný vaší pobočkou?

Celkový sortiment je poměrně rozsáhlýa je rozdělen do několika oblastí: polovodi-čové součástky, krystalové produkty, LCdispleje a moduly, klinické teploměry, mul-timetry, magnety a motory.

Celkový obrat EEEC v roce 1997 (vzhle-dem k uzávěrce fiskálního roku k 31. břez-nu nejsou ještě dostupné údaje za rok1998) činil 370 milionů DEM.

Naše čtenáře budou asi nejvíce za-jímat polovodičové a krystalovésoučástky.

Co se týká polovodičových součástek,naše produkce integrovaných obvodů jezaměřena na nízké napájecí napětí a ma-lou spotřebu energie. Mezi hlavní produktypatří: řadiče a drivery LCD, statické pamětiRAM (SRAM), obvody ASIC, mikroproce-sory, Card-PC (kompletní počítače třídyPC v pouzdru velikosti kreditní karty).

Firma Epson je vedoucím výrobcemv oblasti řadičů/driverů LCD a nízkonapě-ťové technologie (tj. napájecí napětí 0,6 V).

Krystalové produkty obsahují široképole nabízených výrobků. Jsou zde zastou-peny jak samotné krystaly, tak i krystalovéoscilátory a obvody reálného času RTC.

Mohl byste podrobněji rozvést tytokrystalové produkty?

Tato oblast začíná samotnými krystaly,a proto o nich pohovořím nejdříve. Krystalyjsou rozděleny zhruba do dvou kategoriípodle kmitočtu, a to na krystaly tzv. „kilo-hertzové“ (od 20 do 165 kHz - některé typydo 192 kHz); druhou skupinou jsou krystaly„megahertzové“ od 4 do 64 MHz.

Z krystalů první skupiny vystupuje ještěkonkrétní, čtenářům jistě známý kmitočet,a to 32 768 kHz (tedy 215). Tento krystal odfirmy Epson má většina lidí v hodinkách,mobilních telefonech, počítačích (tam jeukryt v obvodech reálného času, které udr-žují stále běžící čas i při vypnutém počíta-či). Předpokládá se, že je Epson vedoucímdodavatelem těchto krystalů, tomu na-povídá i produkce asi 60 milionů kusů mě-síčně.

Krystaly jsou pouzdřeny v mnoha ty-pech pouzder počínaje trubičkovým kovo-

vým pouzdrem a konče pouzdry pro povr-chovou montáž SMD.

Trubičková provedení se vyrábějí s prů-měrem pouzdra od 1,2 do 3,1 mm a délkouod 4,6 do 10,3 mm.

Pouzdra pro povrchovou montáž patřív poslední době k preferovaným provede-ním. Hovoří pro ně především fakt, že jsouideální pro automatické osazování.

Pouzdra pro technologii SMD vyrábímev mnoha provedeních a velikostech. Nej-menším je bezesporu keramické pouzdrovelikosti 6,2 x 3,7 mm s výškou 1,4 mm.Dále je to asi 9 dalších pouzder různýchvelikostí i zapojení vývodů.

Kromě kmitočtu je důležitým krité-riem pro výběr krystalu i jeho sta-bilita. Jak jsou podle tohoto krité-ria rozděleny krystaly Epson?

Krystaly dodáváme v několika toleran-cích přesnosti. Běžné jsou typy s kmitočto-vou tolerancí ±50 nebo ±100 ppm. Většinutypů lze obdržet i v provedeních se zvýše-nou přesností, tj. ±20 ppm.

Pak existují i speciální typy pro aplika-ce vyžadující velmi velkou přesnost. Ty sedodávají s tolerancí ±10 ppm, a to pro okol-ní rozsah teplot -40 až +85 °C a jsou urče-ny například pro telefony DECT, mobilní te-lefony GSM apod.

Na tomto místě bych rád připomenul,co vlastně znamená údaj „ppm“. Z praxetotiž vím, že zde někdy panuje drobná ne-jistota. Tedy - údaj „ppm“ pochází z anglič-tiny a je to zkratka Parts Per Milion (českymiliontina, nebo chcete-li tisícina promile).Např. krystal s údajem 10,00 MHz ±50 ppmmá zaručen rezonanční kmitočet v rozsahuod 9 999 500 do 10 000 500 Hz.

V jaké kmitočtové řadě krystalydodáváte?

Zde by správná odpověď zněla: V ne-konečně dlouhé řadě. Ale vážněji - známtuto otázku od našich zákazníků zvyklýchna jiné dodavatele.

Zde totiž Epson nabízí neobvyklouslužbu - vyrábí všechny krystaly na zakáz-ku. V katalogových listech jednotlivýchtypů je vždy uveden možný kmitočtový roz-sah. Uvnitř tohoto rozsahu si můžete zvolitlibovolný kmitočet.

Takový přístup je jistě potěšitelný,avšak jak je to s požadovanými mi-nimálními odběry a dobou dodá-ní? Ne každý zákazník nakupujestatisíce kusů.

S naším distributorem pro trh v Českéi Slovenské republice (firma Spezial-Elec-tronic) máme dohodu minimálního množství

Hlavní sídlo společnosti Epson

Náš rozhovor ............................................... 1Prahex 99, Bratex 99 ................................... 3AR seznamuje:Zkušenosti s alkalickými akumulátory .......... 4Nové knihy ................................................... 5AR mládeži: Základy elektrotechniky ........... 6Jednoduchá zapojení pro volný čas ............. 7Informace, Informace ................................... 8Kapesní TV generátor PAL .......................... 9Programátor Atmel AT89C51 ..................... 12Elektronický cvrček .................................... 13CD ROM jako samostatnýpřehrávač zvukových CD ........................... 14Internet v kapse nebo ve vašem počítači ... 17Přijímač faksimile (dokončení) ................... 18Spínaný stabilizátornapětí 2,2 až 17 V/5 A ............................... 21Elektronika pro nejmenší ........................... 22Generátor signálu pro měřeníintermodulačního zkreslení ........................ 23Inzerce ..................................... I-XXIV, 47, 48Stavíme reproduktorové soustavy XX ........ 25Systém pro ovládání vrat ........................... 26Elektronky - renesance nebo nostalgie? .... 30Poznámky k článku„Zesilovač s elektronkami z PE 3/99 .......... 31CB report ................................................... 32PC hobby ................................................... 33Rádio „Nostalgie“ ....................................... 42Z radioamatérského světa ......................... 43

Page 2: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

⟩⟩⟩⟩⟩ 100 kusů (ano, slovy je to skutečně jenom„sto“). To je myslím velmi slušná nabídka.

Existuje samozřejmě asi 400 tzv. „kla-sických“ kmitočtů, které jsou drženy trvalena skladě.

Je i oblast krystalových oscilátorůstejně různorodá?

Krystalové oscilátory jsou nesporně za-jímavé součástky (nejen) moderní elek-troniky. Z technologického hlediska se jed-ná o nepříliš obvyklé spojení monolitickéhointegrovaného obvodu (tedy obvodu osciláto-ru, tvarovače výstupního signálu a v případěoscilátorů Epson i jednoduché logiky zajiš-ťující, je-li to nutné, zmenšení spotřeby) akrystalu, který určuje výstupní kmitočet.Všechny krystalové oscilátory Epson jsouz důvodu spotřeby energie vyrobeny tech-nologií CMOS.

Krystalové oscilátory představují oprav-du širokou paletu možností a výběru. Jeu nich ještě více patrná orientace na ploš-nou montáž SMD. Nejen z důvodu velikostifinálního produktu, ale i z cenových důvodůjsou v dnešní době jednoznačně preferová-ny technologie SMD. Cena materiálu des-ky s plošnými spoji, vrtání otvorů, v mnohapřípadech ruční osazování některých sou-částek - to jsou faktory, které vedou vývo-jáře i ekonomy k používání SMD. Společ-nost Epson jim vychází vstříc a nabízí navýběr několik pouzder SMD.

Krystalové oscilátory nabízíme v zása-dě ve čtyřech kategoriích - pevné osci-látory vyrobené na zakázku, pevné oscilá-tory programovatelné, krystalové oscilátorys více výstupy (poskytují několik jednotli-vých kmitočtů) a konečně napěťově řízenékrystalové oscilátory.

Je použita stejná filozofie u objed-návání konkrétních kmitočtů?

Ano, u oscilátorů s pevným výstupnímkmitočtem platí, že jsou vyráběny na za-kázku, tedy podle přání zákazníka. I zde jev případě, že požadovaný kmitočet „není naskladě“, možné objednat pouze 100 kusů.Stejně jako u krystalů, zákazník si definujekmitočet, toleranci a napájecí napětí. K tomuještě přistupuje i definice výstupního prů-běhu tak, aby vyhovoval navazujícím obvo-dům, to znamená buď TTL nebo CMOS.

Alternativou k oscilátorům s pevnýmvýstupním kmitočtem jsou krystalové osci-látory s několika výstupy. Tyto oscilátorylze dále rozdělit na typy s několika (2, 5)výstupy, na kterých je trvale různý kmito-čet, nebo na typy, u kterých lze adresová-ním řídicích vstupů volit různé kmitočty najednom (případně několika) výstupu. Kom-binací logických úrovní tak lze vybrat jedenz 57 možných kmitočtů.

Můžete naše čtenáře seznámit s vel-mi zajímavými programovatelnýmioscilátory?

Programovatelné krystalové oscilátoryjsou skutečným hitem v naší produkci.Fakt, že zákazník obdrží požadovaný osci-látor prakticky okamžitě, hraje velmi důleži-

tou roli. Společnost Epson vyvinula progra-movatelné oscilátory proto, aby maximálnězrychlila proces objednávka - dodávka. Při-počtete-li k tomu výběr z 5 různých pouz-der (DIP + SMD) a možnost naprogramo-vat veškeré elektrické vlastnosti, jedná sebezesporu o unikátní součástky.

Vlastní obvody programovatelných krys-talových oscilátorů jsou skutečně komplex-ní, najdeme v nich celkem 15(!) funkčníchbloků a samozřejmě zdrojový krystal.

Jak takový oscilátor pracuje a jakse programuje?

Programovatelné krystalové oscilátoryobsahují syntezátor kmitočtu (PLL) a pa-měť PROM. Pokusím se stručně popsattechnické řešení při programování. Progra-movaný oscilátor se vloží do objímky spe-ciálního programátoru, který je připojenk běžnému PC.

Obsluha programátoru pak na připoje-ném počítači definuje všechny požadovanéparametry: Výstupní kmitočet od 1,000 do125,000 MHz (celkem je možných 31 milio-nů kroků), dále napájecí napětí 5 V nebo2,7 až 3,3 V. Dalším parametrem je volbavnitřních výstupních obvodů - tvar výstup-ního signálu (CMOS nebo TTL). Paramet-rem je také tolerance kmitočtu, ta je možnábuď ±50 nebo ±100 ppm pro -20 až +70 °Cnebo ±100 ppm pro -40 až +85 °C. Pro ná-ročné aplikace jsou k dispozici i přesnétypy v řadě ±15, 20, 25 a 30 ppm.

Konečně posledním parametrem jefunkce čtvrtého vývodu, který může být de-finován jako OE (Output Enable) nebo ST(Stand By). Tyto režimy slouží ke zmenše-ní spotřeby a liší se tím, že oscilátor s funk-cí OE v pasivním režimu stále udržuje bě-žící vnitřní oscilátor - pak je v okamžikuaktivace schopen rychlejšího náběhu,funkce ST vypne veškeré vnitřní obvody aoscilátor pak spotřebovává pouze 50 µA.

Jsou-li zadány všechny popsané para-metry, programátor může zapsat tyto údajedo oscilátoru. To probíhá tak, že programá-tor nejprve změří skutečný kmitočet vnitřní-ho krystalu oscilátoru (jmen. 25,1 MHz),podle výsledku měření upraví dělicí pomě-ry vnitřních děliček a vnitřního obvodu PLL.Poté proběhne vlastní přenos dat do osci-látoru a jejich „vypálení“ do vnitřní pamětiPROM. Zdrojový kmitočet je pak dělen nebonásoben takovým poměrem, aby na výstu-pu oscilátoru byl požadovaný kmitočet.

Na závěr tohoto procesu probíhá měřeníprávě naprogramovaného oscilátoru. V tuchvíli obsluha vidí na monitoru skutečnývýstupní kmitočet s přesností na jednotkyHz a vypočítanou skutečnou odchylkuv ppm. Tento proces mimo jiné zaručí sto-procentní výstupní kontrolu.

Jak mají postupovat zájemci o tytooscilátory?

Programovatelné oscilátory byly vyvi-nuty z důvodu zkrácení doby objednávka- dodávka. Minimální objednací množství jejeden kus a zákazník jej může obdržetv průběhu řádově hodin. Takové řešení jeideální pro vývoj nebo malosériovou výro-bu. Řeší rovněž požadavky náhlé potřebyvýroby, kdy dodavatelská firma musí vyro-bit předem neočekávanou zakázku v krát-kém čase.

Zmíňoval jste se i o obvodech reál-ného času.

Firma Epson vyrábí a dodává ucelenounabídku obvodů RTC (Real-Time-Clock).Jsou to obvody obsahující krystalový osci-látor a kompletní dělicí obvody, kteréobsahují informaci o aktuálním čase, datua letopočtu. Dále bývá obsažena paměťRAM k uchování potřebných informací a ří-dicí obvody, které ovládají všechny funkce.

Obvody RTC jsou koncipovány pro vše-stranné použití. Jsou vyráběny s výstupemdat paralelním (4 a 8bitovým) nebo sério-vým, se sběrnicí I2C, s pamětí RAM do4 kB, s funkcí alarm, s referenčními výstu-py (zde jsou k dispozici impulsy s frekvencíhodina, minuta, sekunda, 64 Hz, 1024 Hz,32 768 Hz aj.). Některé typy mají funkci ča-sové korekce, automatické korekce pře-stupných roků do r. 2029 apod.

Typ RTC-65271 je vybaven i držákemdvou miniaturních baterií typu BR1225,takže je schopen uchovávat data i po úpl-ném odpojení od napájení.

Pokroč i lá technologie firmy Epsonumožnila zmenšit spotřebu obvodů RTCna řádově jednotky mikroampér. Nejlepšídokonce 0,5 µA při napájecím napětí 3 V.Pro uchování dat stačí napájecí napětí od1,0 V. Montážní výška nejnižších RTC jepouze 2,0 mm.

Co společnost Epson připravujedo budoucna?

Naším firemním mottem i filozofií je slo-gan „Energy Saving“. Myslím, že pro čte-náře není nutné překládat, vystihuje přesněnaši snahu o zmenšení energetických náro-ků na minimum. Nejedná se pouze o spo-třebu energie samotných výrobků, avšaki o koncepci výroby a její maximální šetr-nosti a ohleduplnosti k životnímu prostředí.

Řečeno slovy pana Hideaki Yasukawa,prezidenta společnosti: „Všichni u Epsonuusilujeme o to, být společností s nejvyšší-mi standardy, poskytující výrobky a službyvedoucí k plnému uspokojení zákazníků ajejich vůli přijít znovu“.

Kde lze u nás vaše výrobky získat?

Distribuci součástek Epson zajišťuje v ČRfirma: SE Spezial-Electronic KG, o.s.; Ho-tel Praha, salonek 200, Sušická 20, 160 35Praha 6. Tel.: (02) 2434 2200, (02) 24343270; fax (02) 2434 3200; e-mail: [email protected]; internet: www.spezial.cz.

Děkuji vám za rozhovor.

Připravil ing. Josef Kellner.

Oscilátory jsou dodávány prostřednic-tvím našeho distribučního partnera (viz ad-resa na konci článku). Zastoupení v Prazemá vlastní programátor i zásobu všech vy-ráběných typů, takže je schopno dodatokamžitě požadované provedení.

Page 3: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

Ji po mnoho let poøádá firmaRohde & Schwarz - Praha, s. r. o.hned na zaèátku roku výstavu zajíma-vých výrobkù mìøicí techniky, která jedoplnìna pøednákami o monostechpouití jednotlivých typù pøístrojù, s cí-lem seznámit iroký okruh potenciál-ních uivatelù s výrobky svìtozná-mých firem R&S, ADVANTEST adalích, které zastupuje. Tato akcemá znaènou popularitu, podávané in-formace jsou hutné a zajímavé, a taknapø. v letoním roce navtívilo PRA-HEX ji pøes 450 zájemcù. Je tøebapodotknout, e v rozmezí nìkolikadnù probíhá stejná akce i na Sloven-sku v Bratislavì s názvem BRATEX.

Na výstavce si pøednì kadý ná-vtìvník mohl prohlédnout pøístroje,které byly v provozu i s demonstraèní-mi doplòky, take bylo moné si nì-která mìøení pøímo vyzkouet. Tentozpùsob dovoluje získat alespoò po-vrchní pøedstavu o monostech, kterépøístroj poskytuje. Úmyslnì zdùrazòujipovrchní, nebo dokonalou pøedstavuo vech monostech je moné získata pøi dlouhodobém pouívání.

Pøednáky jsou kadoroènì zamì-øeny na oblasti, které jsou v té chvíliaktuální, ve kterých vybavení naichlaboratoøí pokulhává za monostmi,které výrobci nabízejí nebo o kterýchnejsou dostateèné informace.

Ji v loòském roce jsme zazname-nali odklon od pùvodního atraktivníhopøedstavování nerozbitných oscilo-skopù, které jsou dnes témìø 100 %digitalizovány, vybaveny multifunkè-ním barevným LCD displejem, s vý-stupy na mechaniku FDD, tiskárnynebo plotery a s doplòkovým softwareumoòujícím naemu uivateli komu-nikovat s pøístrojem èesky (sloven-sky). Prakticky toté platí i o spektrál-ních analyzátorech, jejich mezníkmitoèty se dnes pohybují v oblastechkolem 26 GHz i více (FSIQ26, R3273)

a umoòují testovat i nejnovìjí komu-nikaèní systémy W-CDMA.

Tentokrát byly pøednáky zamìøe-ny více na konkrétní praktické aplika-ce - napø. z oblasti elektromagnetickékompatibility u motorových vozidel,s poukazem na dnení platné normynae i na evropská doporuèení EHK aEU. Pracovníci ústavu pro výzkummotorových vozidel ukázali, jakýmzpùsobem a jakými metodami probí-hají homologaèní zkouky a jaképøístroje jsou pro tato mìøení dostup-né.

Zajímavé bylo také pøedstavení pøí-stroje na optickou kontrolu osazenýchdesek ploných spojù Laser Vision,který dokáe odhalit napø. obrácenìzapájený elektrolytický kondenzátor,integrovaný obvod ap., odhalit místazkratù mezi vodièi vznikající pøi stroj-ním pájení a který je také velmi flexi-bilní v programování pøi zmìnì zapo-jení nebo pøechodu na desku pro jinývýrobek.

Stále hustìjí sítì nejrùznìjích ko-munikaèních prostøedkù zname-nají mnohdy neádoucí vzájemnéovlivòování. Aby se to nestávalo, alepøitom celá zájmová oblast byla dosta-teènì pokryta uiteèným signálem,k tomu slouí rùzné poèítaèové pro-gramy. Byl nám pøedstaven jedenz nejdokonalejích produktù z tohotooboru od firmy L&S Hochfrekvenz-technik GmbH, která se zabývá speci-álnì vývojem software pro správukmitoètového spektra a pro kmitoèto-vé plánování. Její výrobky se dnesuívají pøi návrhu nových radiokomu-nikaèních sítí ve více jak 14 zemíchsvìta. Pøi výpoètech se pøitom zohled-òují vemoné ztráty vèetnì absorpè-ních v atmosféøe, útlum v deti, v na-pájeèích atd.

S touto problematikou pak souvisímìøení potøebná pøi uvádìní rádiové-ho systému do provozu - jsou k tomu

urèeny speciální systémy TS995x,které dokáí otestovat pokrytí signá-lem i jeho kvalitu (napø. interferencevznikající odrazy, vzájemné ovlivòová-ní jednotlivých kanálù ap).

R&S také dodává trunkové sítì TE-TRA pro pásma 380-430 MHz s mo-ností pøenosu dat v jednom kanále arychlostí 36 kB/s, pøi efektivitì kmito-ètového vyuití a 4x vyí, ne jetomu u sítì GSM. Hlasové pøenosyjsou navíc zabezpeèeny ifrováním apøi náhodném zachycení jsou zcelanesrozumitelné. Systém je tedy vhod-ný pro bezpeènostní sloky (policiii armádu), pro veøejnou hromadnoudopravu, hlavnì eleznièní ap. Umo-òuje i dispeèerská spojení a propojeníse sítìmi jiných výrobcù. Ji dnes setento systém pouívá v integrovanýchkomunikaèních systémech státnísprávy a bezpeènostních sloek vevédsku, Holandsku, Finsku, Nor-sku, v Berlínì a dalí se zøizují.

O tom, e je v souèasné dobì zøej-má renesance krátkovlnných spojù(kde místo morseovky ovem nastu-pují pøenosy dat), jsme se ji zmíniliv loòském referátì. Tento trend trvá.

Z naeho hlediska je velmi zajíma-vá oblast rádiového monitoringu. Zjis-tit dnes stanici, která vyuívá rádiovéspektrum bez øádného povolení, jebez pomoci dokonalých pøístrojù velminesnadné, ne-li nemoné. Firma R&Sk tomuto úèelu vyrábí celou káluspeciálních zamìøovacích pøístrojùod pøenosných po stacionární èi urèe-né do mobilních prostøedkù, a to prospektrum od desítek kHz a po GHz.Ty jsou schopny pracovat i automatic-ky s velkou pøesností a zamìøit i ex-trémnì krátké vysílání, pokud trváalespoò 0,5 ms. S pouitím softwareARGUS urèeného k zamìøování lzeuspokojit i ty nejnároènìjí uivatele.

Pro odborníky z oborù, o kterýchjsme se zde struènì zmínili, firmaRohde & Schwarz s. r. o. poøádá jetìtematicky zamìøené jednodenní se-mináøe, které se zabývají danouproblematikou hloubìji a jejich ná-vtìvu lze jen doporuèit.

2QX

Prahex 99, Bratex 99

Monitorovací pøijímaè EK895Automatický zamìøovací systém zobrazí pøesnì smìr

k neádoucímu vysílaèi

Page 4: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

SEZNAMUJEME VÁS

Zkušenosti s alkalickýmiakumulátory

Celkový popis

I když alkalické nabíjecí akumulá-tory jsou již na trhu určitý čas, rozhodljsem se dnes seznámit čtenáře s je-jich vlastnostmi a jejich využívánímtak, jak jsem si je postupně za dobujejich častého používání ověřil. V prin-cipu se jedná o akumulátor, který svý-mi charakteristickými vlastnostmi od-povídá suchým článkům alkalickéhotypu, lze ho však, na rozdíl od nich,mnohokrát dobíjet.

Alkalické nabíjecí akumulátory majíčtyři základní vlastnosti:- Oproti niklokadmiovým akumuláto-rům, jejichž napětí je přibližně 1,25 V,mají napětí 1,5 V.- Oproti niklokadmiovým akumuláto-rům mají podstatně větší základní ka-pacitu.- Oproti niklokadmiovým akumuláto-rům je strmost jejich vybíjecí křivkyzřetelně větší (obdobná jako u běž-ných suchých článků).- Vyžadují speciální nabíječ, jehož vý-stupní napětí nesmí překročit úroveň1,65 V. Nelze je tedy nabíjet běžnýminabíječi niklokadmiových akumulátorů.

První dvě vlastnosti mohou napří-klad v různých případech znamenaturčité výhody, a to při napájení přístrojů,které jsou konstruovány pro napájeníběžnými suchými články a při nichžse, při použití niklokadmiových aku-mulátorů, zmenší napájecí napětítéměř o 20 %. Namátkou mohu napří-klad jmenovat dálkové ovladače nej-různějších zařízení, které obvykle po-užívají dva články, jejichž celkovénapájecí napětí je 3 V. Pokud bychomv tomto případě například použili dvaniklokadmiové akumulátory, zmenšiloby se napájecí napětí na 2,4 V, čímžby se zmenšil i dosah vysílací části.To by pak mělo za následek zhoršenífunkce ovladače spojené s nutnostípřesněji zaměřovat na přijímací prvek.Nezanedbatelná je též základní kapa-cita nabíjecích článků, která může býtdvojnásobkem kapacity běžně použí-vaných niklokadmiových akumulátorů.

Určitou komplikaci u používání těch-to článků způsobuje skutečnost, že jepro jejich nabíjení nezbytný speciálněkonstruovaný nabíječ. Takový nabíječsi sice zkušenější amatér může vyro-bit i sám, domnívám se však, že se tonevyplatí. Princip nabíjení těchto článkůtotiž spočívá v tzv. nabíjení konstant-ním napětím, které je určitou obdobounabíjení akumulátoru v automobilu.Toto napětí nesmí u těchto článkůpřekročit 1,65 V.

Nabíječ tedy musí mít výstupní na-pětí na této úrovni stabilizováno a tatoúroveň se nesmí změnit ani při sou-časném nabíjení všech čtyř akumulá-

torů, které lze do továrního nabíječevložit. Odebíraný proud si pak určujekaždý vložený alkalický článek sám,podle stupně svého okamžitého nabi-tí. To znamená, že se v průběhu nabí-jení bude nabíjecí proud postupnězmenšovat až téměř k nule. Pro bez-pečnost provozu (například při vloženívadného článku nebo při zkratu) jemaximální proud, který lze z nabíječeodebírat, omezen asi na 0,5 A. Prodá-vaný nabíječ představuje navíc kom-paktní jednotku, kterou lze, po vloženíčlánků určených k nabíjení, zasunoutpřímo do síťové zásuvky. Nabíječ jenavíc opatřen červenou indikační sví-tivou diodou, která indikuje provoznístav, a zelenou svítivou diodou, kteráindikuje ukončené nabíjení vloženýchčlánků. Nabíječ je mechanicky (i elek-tricky) uzpůsoben tak, že v něm lzenabíjet současně jeden až čtyři článkytypu AA (tužky) nebo jeden až čtyřičlánky typu AAA (mikrotužky), případ-ně oba typy článků v libovolné vzá-jemné kombinaci. Každý vložený člá-nek si totiž vždy odebírá jen takovýnabíjecí proud, jaký právě podle stup-ně svého nabití potřebuje. Články sevkládají do prostoru, který lze uzavřítodklopným víčkem z organického skla.

Po zasunutí nabíječe do síťové zá-suvky bez vložených článků se rozsví-tí červená i zelená LED. Zasuneme-linabíječ do síťové zásuvky s libovol-ným počtem vložených článků, budečervená LED svítit jako kontrola, že jenabíječ v provozu, zelená LED všakzůstane zhasnutá. Tato dioda zůstávázhasnutá po celou dobu nabíjení. Jak-mile proud tekoucí do všech vlože-ných článků se zmenší na stanove-né minimum, což znamená, že jsouvšechny vložené články plně nabity,zelená LED se opět rozsvítí. To uživa-tele upozorní, že je nabíjení ukončenoa že lze články z nabíječe vyjmout.Protože je nabíjení již vlastně ukon-čeno a články neodebírají z napáje-če prakticky žádný proud, lze je i poúplném nabití (a rozsvícení zelenéLED) ponechat v napáječi libovolnědlouho. Že by amatér dokázal vyrobitkompaktní a vzhledný nabíječ s uve-denými vlastnostmi, a to za cenu, kteráby byla znatelně výhodnější než koupětovárního nabíječe, o tom mám vážnépochybnosti.

Provozní zkušenosti

články typu AA ji uvádím v následujícítabulce.

Kapacita článku AA podle vybíjecíhoproudu (z 1,5 na 1,0 V):

Vybíjecí Doba Vypočítanáproud vybíjení kapacita0,030 A 60 hodin 1,8 Ah0,125 A 12 hodin 1,5 Ah0,300 A 2,5 hodiny 0,8 Ah0,500 A 1,0 hodina 0,5 Ah

Z této tabulka je tedy patrné, že přiodběru větším, než asi 0,2 A, se jižkapacita článku znatelně zmenšuje.To je samozřejmě jev, který je obvyklýi u běžných alkalických článků. Z těch-to měření však vyplývá, že i při odběru0,3 až 0,5 A je kapacita nabíjecíchčlánků stále ještě srovnatelná s kapa-citou běžně používaných niklokadmio-vých akumulátorů.

Kapacita článku AA podle počtuvybíjení (z 1,5 na 1,0 V) při vybíjecím

proudu 0,125 A

Počet Doba Vypočítanávybíjení vybíjení kapacita

1. vybíjení 12 hodin 1,5 Ah5. vybíjení 9 hodin 1,1 Ah10. vybíjení 7,0 hodiny 0,9 Ah20. vybíjení 5,5 hodiny 0,7 Ah40. vybíjení 4,5 hodiny 0,6 Ah

Z této druhé tabulky je tedy patrné,že se zvětšujícím se počtem vybíjecíchcyklů se kapacita nabíjecího článkurovněž postupně zmenšuje. Z těchtoměření však vyplývá, že i po 40 vybí-jecích cyklech je kapacita nabíjecíchčlánků stále ještě srovnatelná s kapa-citou běžně používaných niklokadmio-vých akumulátorů. Jediným rozdílemje již zmíněná skutečnost, že rozdílmezi mezním napětím alkalického na-bíjecího článku v provozu (1,5 až 1,0 V)je větší než mezi mezním napětímniklokadmiového akumulátoru v pro-vozu (1,22 až 1,0 V). To však opět od-povídá vlastnostem běžných alkalic-kých (i nealkalických) článků.

Další výhodou těchto alkalickýchnabíjecích článků je, alespoň podleúdajů výrobce, neexistence tzv. „pa-měťového efektu“. Tento efekt je připi-sován niklokadmiovým akumulátorůma má se projevovat tak, že pokud časod času niklokadmiový akumulátorpřed novým nabíjením zcela nevybije-me, zmenšuje se postupně jeho ka-pacita. V tomto směru jsem realizovalřadu zkoušek a musím bohužel říci, že

Pro používání těchto nabíjecíchčlánků platí určitá pravidla, která jsouobdobná jako u běžných alkalickýchčlánků. První pravidlo říká, že při zvět-šujícím se proudovém odběru z člán-ku klesá jeho kapacita. Řadou měřeníjsem si tuto skutečnost ověřil a pro

Page 5: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

jsem se sice setkal s různými niklo-kadmiovými akumulátory, které i pokrátké době používání ztratily svou ka-pacitu téměř úplně, což ovšem s „pa-měťovým efektem“ nemělo žádnousouvislost (naposledy se to týkalo aku-mulátorů mobilního telefonu Motorolad160), ale jasný „paměťový efekt“jsem bohudík nikterak průkazněji ne-zjistil. Připouštím však, že je možné,že se takový jev v široké nabídce růz-ných niklokadmiových akumulátorůsnad u některých výrobků vyskytovatmůže, já jsem se s ním při běžnémpoužívání těchto akumulátorů nese-tkal v takové míře, aby byl jednoznač-ně prokazatelný.

V této souvislosti bych chtěl ještěpřipomenout, že jsou stále vyráběny aprodávány nejrůznější přístroje s ve-stavěnými akumulátory a že se v mno-ha těchto přístrojích akumulátory na-bíjejí zcela automaticky, protože tytopřístroje jsou například odkládány donabíjecích jednotek a výrobci toto tr-valé uložení v nabíjecích jednotkáchdokonce v návodech dovolují. O pa-měťovém efektu, který by se zde nut-ně musel projevovat v plné míře, sevšak většinou nikdo z výrobců nezmi-ňuje a ani já jsem ho u takto řešenýchpřístrojů nepozoroval. Nejrůznější vý-robci niklokadmiových akumulátorůu svých výrobků dokonce povolují ur-čitý trvalý nabíjecí proud, který aku-mulátor nepoškozuje, protože jednakkryje ztráty a jednak se mění v teplo.

Alkalické akumulátory sice existujíve všech čtyřech běžných provedeních,tedy jako články typu A (monočlánky),články typu C (malé monočlánky), člán-ky typu AA (tužkové články) a článkytypu AAA (mikrotužkové články). U násse tyto články prozatím, alespoň podlemých informací, prodávají pouze vedvou provedeních. Jako články typuAA nebo AAA. K těmto typům se sou-časně prodávají i nabíječe.

Základní vlastnosti, jako je kapacitaa skladovací doba, jsou u alkalickýchakumulátorů prakticky shodné s kapa-citou a skladovací dobou běžných al-kalických suchých článků (až pět let).

V jednom z prospektů výrobce člán-ků jsem se též dočetl, že lze každýčlánek dobít až šetsetkrát, což je teo-reticky sice pravda, prakticky patrněúplný nesmysl. Po několika stovkáchnabití je totiž kapacita akumulátoru již

tak malá, že lze jen obtížně hovořito jeho praktickém používání. Dále jevšeobecně doporučováno nabíjet tytočlánky častěji, a to ještě v době, kdynejsou zcela vybity, čímž se, opět pod-le výrobce, jejich životnost prodlužujea jejich kapacita se zmenšuje pomale-ji. Tyto zkoušky jsem z časovýchdůvodů nestihl realizovat, takže sek tomuto tvrzení nemohu nijak vyjád-řit. Chtěl bych jen připomenout, žei kdyby tyto články vydržely třeba jendeset nabíjecích cyklů, již i tak by sejejich používání každopádně vyplatilo.

Závěr

Nakonec bych rád připojil úvahuo ekonomičnosti používání těchto aku-mulátorů. Cena článku typu AA (tuž-kového) bývá téměř shodná s cenoučlánku typu AAA (mikrotužkového) ačiní asi 60 Kč. Tovární nabíječ se pro-dává za cenu přibližně 500 Kč. Alka-lický článek běžného provedení, tedyčlánek, který nelze nabíjet, stojí při-bližně třetinu ceny nabíjecího článku.Nabíjecí i nenabíjecí články mají, ale-spoň ze začátku, zcela shodnou ka-pacitu. Předpokládáme-li, že nabíjecíčlánek nabijeme třeba jen pouze dva-cetkrát, pak nás tento provoz budestát pouze 60 Kč. Za dvacet alkalic-kých článků běžného provedení by-chom však zaplatili asi 400 Kč, tedyo více než 300 Kč. To znamená, že zadva články to bude asi 600 Kč. Tímtedy budou pořizovací náklady vyrov-nány a v dalším používání se již budeuplatňovat pouze velmi podstatnáúspora ceny za články. Tato úsporapak bude tím větší, čím větší budenáš provoz. O ekonomických výho-dách tedy nemůže být pochyb.

Zcela závěrem bych chtěl doplnit,že (podle údajů výrobce), mají být na-bízeny též nabíjecí články typu C(malé monočlánky) se základní ka-pacitou 5,5 Ah a články typu D (velkémonočlánky) se základní kapacitou13 Ah. S těmito články jsem se však,jak jsem se již zmínil, dosud nesetkal.

Akumulátory a nabíječe se znač-kou BIG dodává firma Fulgur Batt-man a akumulátory a nabíječe seznačkou GRANDCELL dodává firmaGM electronic (adresy viz inzerce).

Adrien Hofhans

NOVÉKNIHY

Hrbáček, J.: Komunikace mikro-kontroléru s okolím 1. Vydalonakladatelství BEN - technická li-teratura, 160 stran B5, přiloženadisketa, obj. číslo 120921, 199 Kč.

Vychází první díl „kuchařky“ pro prácis mikrokontroléry. Má za úkol naučit vásmj. jak správně ošetřit připojení různýchdruhů tlačítek a klávesnic k mikrokontrolé-ru. Dále je popsáno připojení segmentoveka inteligentních displejů spolu s konkrétnímřešením, včetně způsobu jejich programovéobsluhy. Další část knihy je věnována ko-munikaci mikrokontroléru s okolními systémyprostřednictvím všech možných RS232C,SPI, I2C apod. Rovněž i tato část je doplně-na příklady programové obsluhy.

Přílohu tvoří disketa se zdrojovými tvaryprogramů. Jsou sice napsány pro PIC16C84,ale ti, kteří si přečetli obě předchozí příruč-ky o „Picech“, je dokáží jistě upravit i projiné typy mikrokontrolérů.

Geisler, M. a kol.: Bezdrátovéovládání spotřebičů. Vydalo na-kladatelství BEN - technická lite-ratura, 96 stran A5, obj. číslo120968, 99 Kč.

Po stručném nástinu jednotlivých prin-cipů, jejich výhod a nevýhod se čtenář po-drobně seznámí s novou řadou výrobků fir-my Enika Nová Paka. U všech typů jsouuvedeny technické parametry a základnízapojení. Nejzajímavější částí knížky je be-zesporu řada námětů na efektivní využitíbezdrátového ovládání, doplněných vždyseznamem potřebných dílů a schématy za-pojení.

Knihy si můžete zakoupit nebo objednat na dobírkuv prodejně technické literatury BEN, Věšínova 5, 10000 Praha 10, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 2775. Další prodejní místa: Jindřišská 29, Praha 1,Slovanská 19; sady Pětatřicátníků 33, Plzeň; Cejl 51,Brno. e-mail: [email protected], Adresa na Internetu:http://www.ben.cz. Zásielková sl. na Slovensku:Anima, [email protected], Tyršovo nábrežie 1 (hotelHutník), 040 01 Košice, tel./fax (095) 6003225. Bono,[email protected], Južná trieda 48, 040 01 Košice,(095) 760430, fax 760428.

Page 6: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

Logické (èíslicové)obvody

Jiøí Peèek, OK2QX(Pokraèování)

Øady èíslicových obvodù,rozdíly

Èíslicové obvody dnes tvoøí ohrom-nou skupinu integrovaných obvodù,která se stále rozrùstá o speciální nebojednoúèelové (nìkdy øíkáme zákaznic-ké) obvody vyrábìné podle poadav-kù firem, zabývajících se výrobou vý-poèetní a øídicí techniky.

Základní logické integrované obvo-dy se vyrábìjí v nìkolika øadách. Mno-ho obvodù, které mají shodnou funkcia rozmístìní vývodù, najdeme hnedv nìkolika øadách. Lií se rùzným na-pájecím napìtím, s rùznou odolnostíproti ruení, rùznou rychlostí, spotøe-bou a technologií výroby. Pøitom je je-jich vnìjí vzhled shodný, jen v ozna-èení se nepatrnì odliují napø. jednímnebo nìkolika písmeny navíc.

U jednotlivých øad èíslicových obvo-dù se zajímáme o:a) napájecí napìtí;b) napìové hladiny logických úrovní

H a L;c) poèet pøípustných vìtvení - jinak

øeèeno, kolik mùeme na jeden vý-stup pøipojit dalích vstupù, ani bybyla ohroena funkce obvodu;

d) napájecí proud pøi obou výstupníchstavech;

e) odolnost proti ruení - zde je tímmyleno, jaká úroveò neádoucíhosignálu na vstupu mùe jetì zpù-sobit zmìnu na jeho výstupu;

f) u profesionálních aplikací je dùle-ité zpodìní signálu pøi prùchoduobvodem.Historicky nejstarí øadou èíslico-

vých obvodù je øada TTL (transistor-transistor-logic). Dnes se ji praktickynepouívají mají znaènou spotøebua oproti novìjím øadám nemají ád-né výhody. Jsou obvykle oznaèenyzaèáteèními èíslicemi 74 a dalí èísli-ce oznaèují typ. Typickým pøedstavite-lem tìchto obvodù je nejbìnìjí typ7400, který TESLA vyrábìla s ozna-èením MH74... Pro speciální úèely (vìt-í rozmezí provozních teplot) se vyrá-bìjí øady 54.., 84.. (64..). Tyto obvodyjsou za normálních provozních pod-mínek vzájemnì zamìnitelné. V inte-grovaných obvodech tìchto øad by-chom nali obvykle víceemitorovýtranzistor, jeho jednotlivé pøechodybáze-emitor tvoøí vstupní hradlo. Na-pájecí napìtí obvodù øady TTL je 5 V± 0,25 V.

V øadì TTL-L (low power TTL) jsouvyrábìny obvody, které se vyznaèujízmeneným pøíkonem. Zmenení pøí-

konu (asi 1 mW na jednu øídicí elek-trodu) je dosaeno zvìtením odporuvnitøních rezistorù asi 10x. Nevýhodouje, e se tím také sniuje i mezní kmi-toèet obvodù. Oproti obyèejným obvo-dùm TTL je nejvyí pracovní kmito-èet asi 3,5x nií. Obvody poznámesnadno podle oznaèení za prvýmdvojèíslím èíselného oznaèení je pís-meno L (napø. 74L00). I tato øada ob-vodù se dnes ji nevyrábí.

Pøidáním Schottkyho diod paralel-nì k tranzistorovému pøechodu báze -kolektor lze dosáhnout, e se tranzis-tory v obvodu nedostanou do nasyce-ného stavu proto jsou tyto obvody asi3x rychlejí oproti obvodùm základníøady TTL. V oznaèení této øady nalez-neme písmeno S (74S00).

TTL-H je øada obvodù rychlejíchne klasické obvody TTL, avak naúkor vìtího napájecího pøíkonu.Oznaèení 74H00.

Logické obvody øady TTL, TTL-L,TTL-S a TTL-H se dnes ji nevyrábìjí.Z obvodù TTL se pouívá øada TTL-LS, která spojuje výhody øady L (malýpøíkon) a øady S. Oznaèení obvodù jepísmeny LS (74LS00). Speciální obvo-dy této øady se oznaèují ALS (advan-ced low-power Schottky) a mají jetìlepí parametry jak co do rychlosti, takpøíkonu.

Øada obvodù DTL (diode-tranzistor-logic) má díky vnitønímu vhodnému za-pojení velkou odolnost proti ruení.U nás se vyrábìla s oznaèením MZ..U tìchto obvodù je obvykle moné pøi-pojením kondenzátoru na zvlátnívstup jetì zpozdit jeho funkci, co dálezvìtuje odolnost proti krátkým ruivýmimpulsùm (tzv. dynamickou odolnost).Jsou vhodné pro aplikace v prùmyslua vude tam, kde je vysoká hladina ru-ení od motorù, tyristorových spínaèù,napájecích zdrojù ap. Tato øada té ob-sahuje pøevodníky z úrovní TTL na DTLa obrácenì. Napájecí napìtí je obvyk-le v rozmezí 12 a 17 V. Nae obvodyMZ.. vlastnì patøí do odnoe nìkdyoznaèované DTL-Z, protoe ve vnitø-ním zapojení vyuívají i Zenerovýchdiod. Obdobné vlastnosti má i øadaobvodù oznaèovaných zkratkou HTL(high-threshold-logic) a LSL (z nìmec-kého langsam-storischere-logik), ev.HNIL (high-noise-immunity-logic),ovem pozor, rychlost u vech tìchtoobvodù je asi 10x mení ne u klasic-kých logických obvodù TTL!

Logické obvody IIL (integrated-inje-ction-logic), oznaèované také I2L, jsouvyrábìny speciální technologií, na je-jím vývoji pracoval sám Schottky. Po-uívají se pro vìtí hustotu integrace(asi 400 klopných obvodù na mm2) amnohdy se vyuívá i kombinací analo-gových a èíslicových obvodù.

Obvody ECL (emiter-coupled-logic)mají v interním zapojení emitorovì vá-zané tranzistory a jsou velmi rychlé(10x a více oproti TTL). Mají vìtí spo-tøebu, ale také mení odolnost protiruení a umu. Pro radioamatéry ne-mají vìtí význam, vyjma speciálníchobvodù napø. dìlièek pro kmitoèty 1a 2,5 GHz. U tìchto obvodù se vakpøi konstrukcích musí uvaovat s tech-nologií bìnou u vf obvodù - hovoøí sezde o impedancích, pouívají se sou-sosé vodièe k propojení atd.

U obvodù CMOS (complementarymetal oxid semiconductors) jsou zá-kladním stavebním prvkem polem øí-zené tranzistory. Díky vnitøním velkýmimpedancím mají tyto obvody velmimalou spotøebu a z tohoto dùvodu pù-sobí také nejmení ruení. Ovem spo-tøeba roste s pracovním kmitoètem, aproto se u sloitìjích obvodù musí po-èítat i s chlazením. Mohou pracovatv irokém rozmezí napájecích napìtíod asi 3 V a do 18 V. Jsou citlivé nastatickou elektøinu, která mùe zpùso-bit i jejich znièení. Oznaèení standard-ních obvodù této øady zaèíná èíslem40 nebo 45 (napø. 4011 nebo 4520).

Speciální obvody CMOS (napø. èipyv náramkových hodinkách) pracují jiod napìtí nìkolika desetin voltu.

Vylepenou technologií CMOS jsouvyrábìny i obvody, pøímo nahrazujícíobvody TTL. Tyto obvody mají stejnoufunkci a zapojení vývodù jako obvodyTTL a jsou i pøiblinì stejnì rychlé.Oproti nim vak mají zanedbatelnouspotøebu. Tyto obvody jsou vyrábìnyve dvou, málo se liících øadáchs oznaèením HC a HCT (napø. 74HC00a 74HCT00). Napájecí napìtí mùe býtv rozsahu 2 a 7 V.

Nepøíznivé vlivya jejich omezení

U èíslicových integrovaných obvo-dù se projevuje jeden závaný feno-mén, jeho nepøíznivým dùsledkùm jetøeba zabránit. Pøi pøechodu z jednéúrovnì do druhé jsou krátkodobì obavýstupní tranzistory otevøené a odbì-rová køivka vykazuje ostrý proudovýnárùst impulsního charakteru (obr.1).Aby krátkodobì nepokleslo napájecínapìtí, co by mohlo ovlivnit i dalí ob-vody, bývá pøívod napájecího napìtíbezprostøednì u kadého IO blokovánkondenzátorem s dostateènì velkoukapacitou, schopnou pokrýt krátkodo-bý proudový impuls.

AR ZAÈÍNAJÍCÍM A MÍRNÌ POKROÈILÝM

(Pokraèování)

Obr. 1

Page 7: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

Indikátory napětípro automobil

(Dokončení)

Pětistavový indikátornapětí

Tento indikátor je jakýmsi kompro-misem mezi jednoduchými indikátorytypu „Batest“ a komfortními indikátory,např. indikátory využívající speciálníintegrované obvody k řazení LED [3].

Indikátor využívá levné dvojitéoperační zesilovače MA1458 ve funkcikomparátorů. Opěrné napětí Uref = 5 Vje opět získáno ze zdroje referenčníhonapětí - z obvodu TL431. Funkcekomparátorů je jistě všeobecně dob-ře známá. Mezní napětí, při kterýchmění komparátory svůj stav, jsou pří-mo napsána ve schématu na obr. 1.Mezní napětí lze snadno upravit změ-nou odporů příslušných rezistorů R1až R6.

Pohledem na rozdělení napěťo-vých úrovní indikace zjistíme, že tentoindikátor kromě informace o mezních,nežádoucích stavech (vybíjení/přebí-jení), poskytuje více informací o napě-tí zdrojové soustavy právě v oblasti,která nás nejvíce zajímá. I když napětíakumulátoru je závislé na různýchfaktorech, jako např. na teplotě, stáříapod. (a zvláště „absolutní“ velikostnapětí nelze brát příliš vážně), přestoposkytuje tento indikátor dobrý obrazo daném stavu.

Součástky D8, C1, C2 a PO1, majístejnou ochrannou funkci jako u před-chozího indikátoru. LED D7 (zelená)

není umístěna na panelu, tato diodapouze upravuje velké záporné satu-rační napětí komparátoru IO2A. BezD7 by mohla trvale svítit dioda D6.Pro zvýraznění stavu „přebíjení“ dopo-ručuji na místo diody D6 osadit čer-venou samoblikající LED a rezistorR14 nahradit drátovou propojkou.

Místo obvodu TL431 můžeme poúpravě také použít obvod 78L05 neboLM317L (v obou variantách indikátorů).

Obrazec plošných spojů pětista-vového indikátoru a rozmístění sou-částek na desce s plošnými spoji jena obr. 2.

Oživení indikátoru spočívá opětv kontrole a nastavení správné veli-kosti Uref rezistorem R7 a v nastavenícitlivosti indikátoru rezistory R1 a R2.Podle mých zkušeností však většinounení co nastavovat, protože při použitípřesných rezistorů R1 až R8 (pro jis-totu je změříme) je nastavení indiká-toru vyhovující.

Seznam součástekD1 TL431

(popř. 78L05, LM317L)D2, D6 LED červenáD3 LED žlutáD4, D5, D7 LED zelenáD8 P6KE20A, transil

jednosměrný, 20 VIO1, IO2 MA1458C1 22 µF/16 V, elektrolyt.C2 100 µF/16 V, elektrolyt.C3 22 nF/25 V, keramickýC4 100 nF/25 V, keramickýR1 15 kΩ, (všechny

rezistory s kovovouvrstvou, 0,5 W, 1 %)

Jednoduchá zapojenípro volný čas

R2, R3 1 kΩR4 390 ΩR5 270 ΩR6 10 kΩR7,R8 6,8 kΩR9 1,2 kΩR10 až R13 820 ΩR14 680 ΩPO1 pojistka 50 až 80 mA/

/250 V, 20 mm

Literatura[2] Batest SMD. Amatérské radio3/1998.[3] Malina, V.: Poznáváme elektro-niku IV. Nakladatelství KOPP.[4] Hulmans, J.: Vícestavový indikátornapětí baterie. Elektroinzert 11/1994.

Daniel Kalivoda

Hlídač zavřenýchdveří chladničky

Hlídač lze použít u všech typůchladniček, u kterých se po otevřenídveří rozsvítí vnitřní osvětlení. Po uply-nutí asi 30 s hlídač ohlásí přerušova-ným zvukem špatně dovřené nebozcela otevřené dveře chladničky.

Není vyloučeno použít hlídač i v ji-ných aplikacích, při kterých je třebasledovat rozsvícené světlo.

Zařízení je zcela bezpečné, proto-že jeho montáž nezasahuje do vnitřníinstalace chladničky; hlídač je napá-jen baterií a informace o rozsvícenémsvětle je přenášena opticky s použi-tím fotodiody.

Kvalitní destičková baterie (9 V) vy-drží v přístroji velmi dlouhou dobu(minimálně 2 roky), protože odběr

Obr. 2. Deska pětistavovéhoindikátoru napětí

Obr. 1. Pětistavový indikátor napětí

<12 V

12 V až 13 V

13 V až 13,5 V

13,5 V až 14,2 V

>14,2 V

Page 8: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

INFORMACE, INFORMACE ...Na tomto místì vás pravidelnì informujeme o nabídce

knihovny Starman Bohemia, Konviktská 24, 110 00 Praha 1,tel./fax (02) 24 23 19 33 (Internet: http://www.starman.net,E-mail: [email protected]), v ní si lze pro-hlédnout ukázková èísla a pøedplatit jakékoliv èasopisy

z USA a prostudovat a zakoupit cokoli z velmi bohaté na-bídky knih, vycházejících v USA, v Anglii, Holandsku a veSpringer Verlag (BRD) (èasopisy i knihy nejen elektrotech-nické, elektronické èi poèítaèové - nìkolik set titulù) - prostálé zákazníky sleva a 14 %.

Èasopis SOFTWARE Development vychází v USA a jeurèen pro zájemce z oblasti výpoèetní techniky a programo-vání. Èasopis informuje o nových trendech, nových progra-mových produktech a dalích zajímavostech v jednotlivýchèláncích i v pravidelných rubrikách. V recenzovaném èísleèasopisu jsou èlánky Stroje snù, Technické vybavení reál-ného svìta, Modelování v barvách, High-End Hardware atd.

Èasopis vychází dvanáctkrát za rok, má formát pøibli-nì A4, má 80 stran a je titìn barevnì na køídovém papí-øe. Pøedplatné pro zahranièí na jeden rok je 54,00 US do-laru, cena jednotlivého èísla èasopisu je 3,95 US dolaru.

Obr. 3. Hlídaè zavøených dveøí chladnièky

proudu v klidu (pøi zavøených dveøích)èiní nìkolik µA, pøi svìtle (otevøenédveøe) je odbìr nìkolik stovek µA apøi sputìné akustické indikaci je od-bìr asi 1 mA.

Schéma zapojení hlídaèe je naobr. 3. Po rozsvícení árovky vnitøníhoosvìtlení chladnièky zmení fotodio-da D2 skokem svùj odpor a tím pøi-pojí napájecí napìtí k vnitøním obvo-dùm hlídaèe.

V hlídaèi jsou pouity tøi èasovaèeIO1 a IO3 typu C555. IO1 je zapojenjako monostabi lní klopný obvod(MKO), který odmìøuje èas 30 s odrozsvícení árovky do zapoèetí signa-lizace. IO2 a IO3 jsou zapojeny jakoastabilní multivibrátory. Tónový multi-vibrátor IO3 generuje zvukový signálo kmitoètu 700 a 800 Hz, který sevede do reproduktoru, pøeruovacímultivibrátor IO2 pøeruuje s perio-dou asi 1 s tento zvukový signál.

Po zapnutí napájení (pøi rozsvíceníárovky) se spustí MKO IO1, protoena spoutìcím vstupu 2 IO1 je napìtímení ne jedna tøetina napájecíhonapìtí. Kondenzátor C3 se zaène na-bíjet pøes R2 a za nìkolik okamikùpøesáhne napìtí na C3 (a tedy takéna spoutìcím vstupu 2 IO1) tøetinunapájecího napìtí. Rezistor R3 slouík rychlmu vybití C3 po uzavøení dveøíchladnièky (po zhasnutí svìtla) a pøi-pravuje tak MKO k novému sputìní.Po zapnutí napájení se zaène nabíjettaké kondenzátor C2 pøes rezistorR1. Kmit MKO se ukonèí, kdy napìtína C2 (a tedy také na vstupu 6 IO1)pøesáhne dvì tøetiny napájecího na-pìtí. Trvání kmitu TMKO monostabilní-

S pouitými souèástkami je TMKO

asi 30 s.Po dobu kmitu MKO je na výstupu

3 IO1 napìtí blízké napájecímu napì-tí a touto vysokou úrovní je pøes D1 aR4 blokován pøeruovací astabilnímultivibrátor IO2.

Po ukonèení kmitu MKO pøejde vý-stup 3 IO1 do nízké úrovnì a pøeruo-vací multivibrátor IO2 zaène kmitat.Kmitoèet f multivibrátoru je urèenhodnotami souèástek R5, R6 a C5podle vztahu:

ostatní kondenzátory jsou keramické(lépe fóliové). Vechny rezistory jsoubìné miniaturní. Hodnoty souèásteknejsou kritické, vyhoví s tolerancí20 % i více s tím, e se zmìní èaso-vání, to vak ve vìtinì pøípadù nenína závadu.

Jako D1 lze pouít libovolnou køe-míkovou miniaturní diodu (1N4148apod.). Uvedený typ L-NP-3C1 fotodi-ody D2 se prodává v GM Electronic.Na místì D2 byl také úspìnì vy-zkouen fotorezistor WK 650 67.

Reproduktor REP1 je piezoelek-trický libovolného typu s budicím na-pìtím do 30 V. Vhodné je zapouzdøe-né provedení.

Zmìnou hodnot R1 a C2 je mo-né v irokých mezích nastavit èas,který uplyne od otevøení dveøí chlad-nièky do sputìní akustického signá-lu. Odpor rezistoru R1 by nemìl býtvìtí ne asi 20 MW.

Pøi práci je nutno dodrovat zása-dy pro zacházení s obvody CMOS.

Po zapojení souèástek pøipojímeke hlídaèi napájecí napìtí (nejlépepøes miliampérmetr) a ze vzálenostiasi 10 cm osvìtlíme fotodiodu D2árovkou o výkonu 15 a 20 W. Pøibli-nì po 30 s se musí z reproduktoruozvat pøeruovaný tón. Po zaclonìnífotodiody (úplná tma) musí tón zanik-nout.

Hlídaè se montuje do chladnièkytak, aby nepøekáel, ale vdy aktivníplochou fotodiody (nebo fotorezisto-ru) co nejblíe svìtelnému zdroji. Promontá lze s výhodou pouít tøebaoboustranné samolepky.

Tomá Tláskal

@)V> &570.2

¢¢=

S pouitými souèástkami je kmito-èet multivibrátoru asi 1 Hz.

Výstupním signálem pøeruovací-ho multivibrátoru z výstupu 3 IO2 jeblokován tónový multivibrátor IO3. Je-li na nulovacím vstupu 4 IO3 vysokáúroveò (pøiblinì kladné napájecí na-pìtí), tónový multivibrátor kmitá nakmitoètu asi 700 a 800 Hz a repro-duktor REP1, pøipojený k výstupu3 IO3, vydává zvuk. Pøi nízké úrovni navstupu 4 IO3 je zvuk pøeruen.

Po zhasnutí árovky fotodioda D2 od-pojí napájení a signalizace se ukonèí.

Jako èasovaèe IO1 a IO3 je nutnépouít obvody CMOS (C555). Dva li-bovolné èasovaèe lze nahradit jed-ním dvojitým (C556), zmení se tímnáklady na stavbu. Kondenzátor C2je elektrolytický (nejlépe tantalový),

( ) @)+]>

55&

I¢+¢

=

ho klopného obvodu je urèeno vzta-hem:

Page 9: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

Technické údaje

Zkušební obrazce:1. Černá plocha2. Modrá3. Červená4. Purpurová5. Zelená6. Cyan7. Žlutá8. Bílá9. Svislé barevné pruhy10. Vodorovné proužky (ČB)11. Svislé proužky (ČB)12. Body (ČB)13. Mříže (ČB)14. Vodorovné barevné pruhy15. Šachovnice (ČB)16. Multiburst (max. 2,5 MHz)

Řádkový kmitočet: 15 625 Hz.Snímkový kmitočet: 50,08 Hz.Řádkování: neprokládané.Výstup VIDEO:

1 V (mezivrcholové na 75 Ω).Kmitočet modulátoru:

přeladitelný trimrem v rozsahu IV.a V. TV pásma (470 až 860 MHz).

Odstup nosné zvuku:přepínatelný 5,5 nebo 6,5 MHz.

Modulace zvuku:interní sinusovým signálem 977 Hz

(nf signál lze samostatně vyvést).Napájení:

12 V/70 mA, 9 V baterie (viz text).Rozměry: 73 x 117 x 28 mm.

Barevný televizní generátor je ne-postradatelným přístrojem při opra-vách a seřizování BTVP. Zaujala měkonstrukce [1] a [2]. Nepříjemná byla všakcena obvodu ZNA234 (asi 870 Kč viz [6])a jeho proudový odběr přes 100 mA .

Výše zmíněný jednoúčelový obvodse mi podařilo nahradit vhodně napro-gramovaným jednočipovým mikropo-čítačem PIC16C56, což dále umožniloproti konstrukci [1] rozšířit počet zku-šebních obrazců při podstatném zmen-šení počtu IO ve vlastních obvodechgenerátoru (ze 7 na 2) a zmenšení od-běru na velikost, která již umožňujebateriové napájení.

Popis zapojeníZákladní částí generátoru je jedno-

čipový µP IO1 (PIC16C56HS/SO), kte-

rý vytváří komplexní synchronizačnísměs a podle polohy přepínače BCDPř1 též složky R, G, B zvoleného zku-šebního obrazce. (Protože délka in-strukčního cyklu procesoru je 0,2 µs,je nejvyšší kmitočet kmitočtovýchvzorků signálu MULTIBURST pouze2,5 MHz a tento signál je tedy vhodnýspíše pro kontrolu videomagnetofo-nů).

Signály R, G, B a SYNC\ se přivá-dějí do IO2 (MC1377), který pracujev doporučeném zapojení výrobce [3].Na rozdíl od konstrukce [1] je generá-tor vybaven alespoň jednoduchým filt-rem, který omezuje přeslechy z chro-minančního do jasového kanálu (R16,L1, C20). Lepší filtr by si již vynutil za-řazení zpožďovací linky do jasovéhokanálu [3].

Výstupní videosignál v normě PALje přiveden do IO3 (TDA5664X - mo-dulátor). Zapojení vychází z katalogové-ho listu [4]. Problematické bylo řešenípřepínání nosných zvuku 5,5/6,5 MHz.Bylo nutné použít oddělovací tlumivkuL4, L5 a poměrně velký proud spínacídiodou D2, jinak byl oscilační obvodzatlumen a oscilátor nekmital. Přídav-né tlumení přepínacím obvodem a ja-kost použité cívky způsobily, že bylonutné vypustit obvyklý rezistor paralel-ně k cívce.

Používání externího zdroje nf mo-dulačního napětí se mi jevilo jako ne-pohodlné, proto jsem nejprve chtělpřístroj vybavit jednoduchým sinuso-vým oscilátorem s OZ. Nakonec seukázalo, že i vytváření nf modulačníhosignálu zvládne použitý jednočipovýmikropočítač po úpravě řídicího pro-gramu. Sinusový signál o kmitočtu asi977 Hz (1/16 řádkového kmitočtu) jevytvářen schodovou aproximací po-mocí jednoduchého převodníku D/AR1 až R4. Vyšší harmonické jsou po-tlačeny kondenzátorem C7. Protožemodulujeme jediným kmitočtem, nenítřeba zavádět do modulační cesty pre-emfázi.

Z děliče R20, R21 je též vyvedenvideosignál na konektor BNC. Je po-užit kompromis mezi přesnou hodno-tou výstupní impedance a dostateč-nou velikostí výstupního napětí.

Napájení generátoru je nejvhod-nější síťovým adaptérem se stabilizací

12 V (odběr je asi 70 mA). I když katalo-gový list obvodu MC1377 uvádí mini-mální napájecí napětí 10 V, vyzkoušeljsem úspěšně i napájení generátoruz akumulátoru 9 V/150 mAh ve veli-kosti destičkové baterie, pro který jev krabičce oddělená přihrádka s víč-kem. Generátor v mém případě pracu-je ještě při napětí 7 V .

Mechanická konstrukce

Generátor včetně modulátoru jesestaven na jediné desce s plošnýmispoji. Deska je z oboustranně plátova-ného kuprextitu, na jedné straně máneodleptanou zemnicí plochu. Deskaje zapájena do rámečku z kuprextitu aopatřena z obou stran víčky (připájetmatice v rozích krabičky a víčka upev-nit šroubky M3). Výška krabičky včet-ně víček je 22 mm.

Většina součástek je v provedeníSMD (kromě cívek, kondenzátorovýchtrimrů, krystalů a MC1377, které jsemv provedení SMD nesehnal). Problé-my byly i s vhodným 16polohovýmpřepínačem v kódu BCD. Použil jsempřepínač typu KDR16, do jehož zářezupro šroubovák zapadá hřídelka, ulože-ná v ložisku z potenciometru TP 160,které je přišroubováno v horním víkukrabičky. S ohledem na životnost pře-pínače to určitě není nejlepší řešení,tento přepínač je však běžně dostupný.

Kuprextitová krabička s generáto-rem je vložena do krabičky typu KM33(GM Electronic), v níž jsou přišroubo-vány nebo vlepeny i oba posuvné pře-pínače a napájecí konektor. Provede-ní je zřejmé z fotografie.

Kapesní TVgenerátor PAL

Ing. Martin Šenfeld, OK1DXQ

V článku je popsán jednoduchý generátor PAL, osazený pouzečtyřmi integrovanými obvody. Vytváří celkem 16 zkušebních obraz-ců pro nastavování barevných televizních přijímačů, je vybaven mo-dulátorem s přepínatelným odstupem zvuku 5,5/6,5 MHz a videový-stupem.

Page 10: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

Uvedení do chodu

Generátor by měl v podstatě pracovatna první zapojení, je třeba naladit kmito-čet zvoleného kanálu trimrem C31 (dola-ďovacím šroubovákem z umělé hmoty) akmitočet zvukového oscilátoru 6,5 MHzjádrem L3. Potom přepneme na 5,5 MHza doladíme trimrem C37.

Přesně nastavit kmitočet oscilátoruzvuku lze nejlépe pomocí spektrálníhoanalyzátoru, lze také zkratovat C7 (vyřadímodulaci) a nastavovat kontrolním posle-chem na komunikačním přijímači. (Měře-ní čítačem není příliš vhodné, byl by třebavelmi citlivý čítač a volné navázání k ob-vodu). Obdobně nastavíme přesně i kmi-točet oscilátoru PAL na 4433,619 kHzzměnou C8.

Na závěr můžeme přesně nastavitúhel modulátoru PAL připojením vhodné-ho rezistoru (220 kΩ až 3,3 MΩ) mezi vý-vod 19 IO1 a zem nebo +12 V [3].

Závěr

Popsaný generátor se již vícekrátosvědčil při opravách televizorů. Jeho vý-hodou jsou malé rozměry, možnost nasíti nezávislého napájení, snadná kon-strukce z minimálního počtu součástekna jediné desce a cena součástek, kteráse pohybuje kolem 1000 Kč.

Článek má sloužit jako podklad pro in-dividuální zhotovení přístroje. Výroba pří-stroje za úplatu bez souhlasu autora nenípovolena.

Literatura

[1] Šmíd, J.: Generátor PAL AR 2/1992,s. 82 až 84.[2] Kotráš, P.: Vylepšení generátoru PALAR 7/1995, s. 20 až 22.[3] Katalogový list obvodu MC1377.[4] Katalogový list obvodu TDA5664.[5] Katalog firmy MICROCHIP.[6] Katalog GM Electronic.

Seznam součástekRezistoryR1 220 kΩ, 0805R2 100 kΩ, 0805R3 47 kΩ, 0805R4 22 kΩ, 0805R5, R6, R7, R8 68 kΩ, 0805R9, R10, R11 6,8 kΩ, 0805R12, R13, R14 2,2 kΩ, 0805R15 3,3 kΩ, 0805R16, R18, R19 1 kΩ, 0805R17 56 kΩ, 0805R20, R21 82 Ω, 0805R22 270 Ω, 0805R23 470 Ω, 0805R24 10 kΩ, 0805

KondenzátoryC1, C40 1 nF, průchodkovýC2 10 µF/16 V, tantal.C3, C18, C19, C22, C32,C33, C34, C39, C41 1 nF, ker. 0805C4 47 µF/6 V, tantal.C5, C6 22 pF, ker. 0805C7, C12, C13, C21,C23, C24, C25 100 nF, ker. 0805

Obr. 1. Schémazapojení

Page 11: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

C8 47 pF, ker. 0805C9, C10 220 pF, ker. 0805C11, C14 10 nF, ker. 0805C15, C16, C17 15 µF/6 V, tantal.C20 39 pF, ker. 0805C26, C27, C28 3,3 pF, ker. 0805C29, C30 4,7 pF, ker. 0805C31 6 pF, fol. trimrC35 82 pF, ker. 0805C36 100 pF, ker. 0805C37 22 pF, fol. trimrC38 68 pF, ker. 0805

Polovodičové součástkyD1 BZV55C15 SMDD2 1N4148IO1 PIC16C56HS/SO (viz pozn.)IO2 MC1377 (KERR Elektronik)IO3 TDA5664X (KERR Elektronik)IO4 78L05 SMD

Ostatní součástkyL1 SMCC 22 µHL2 smyčka asi 20 mm Cu drátem o ∅ 0,8 mmL3 40 z lakovaným drátem o ∅ 0,1 mmna kostřičce o ∅ 4 mm s dolaďovacímjádrem M3,5 z materiálu N05, ve stíni-cím krytu (indukčnost asi 6 µH - lze po-užít i jiný typ kostřičky při dodržení in-dukčnosti)L4, L5 SMCC 56 µHTr1 „primár“ 2x 1 závit, „sekundár“ 1 zá-vit na miniaturním dvouotvorovém jádře(jádro má vnější průměr 8 mm a délku5,5 mm, není kritické)Q1 20 000 kHzQ2 4433 kHzPř1 přepínač BCD KDR16 (GM Electro-nic)S1, S2 miniaturní posuvnýK1 TV konektor do panelu (zásuvka)K2 BNC zásuvka do paneluK3 napájecí konektor s rozpínacím kon-taktem (JACK)Krabička KM33 (GM Electronic)Kontakty pro baterii 9 V

Poznámka: Naprogramované obvodyPIC16C56 si lze objednat (za cenu

Obr. 2. Deska s plošnými spoji(x je zemnicí propojka)

250 Kč/1 ks) u firmy ALMITE - MilanTěhník, OK1NI, Rooseveltova 9, 468 51Smržovka (tel. 0428/382302, e-mail:

[email protected]). K ceně bude při-počítáno poštovné (dobírka) a bal-né celkem 80,- Kč.

X

X

Page 12: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

Schéma programátoru je na obr. 1.Základem programátoru je procesorAT89C51 (IO1), který obstarává všech-ny potřebné funkce, tj. čtení, mazání azápis do programovaného obvodu a ko-munikaci s počítačem přes sériový ka-nál rychlostí 19 200 Bd. Pro přizpůso-bení napěťových úrovní je použit obvodMAX232 (IO3). Hodinový kmitočetprogramovaného obvodu (IO2) je ode-bírán z výstupu oscilátoru XTAL2 pro-

cesoru IO1. Pro generování programo-vacího napětí slouží tranzistor T1 aZenerovy diody D1 a D2. Podle použi-tého procesoru je toto napětí 5 nebo12 V. LED D3 indikuje napájecí napětí,D4 probíhající programování. Deskas plošnými spoji a rozmístění součás-tek je na obr. 2 a 3.

Ovládací program pracuje pod Win-dows 95, podporuje otevírání a ukládá-ní souborů binárních nebo ve formátu

IntelHEX. Umožňuje čtení, mazání, zá-pis, verifikaci a uzamknutí (bity lock -viz tab. 1) procesoru. Programovací na-pětí se nastavuje automaticky podle po-užitého procesoru. Před každou ope-rací programátor čte 3 identifikačníbajty, které určují typ procesoru a pro-gramovací napětí.

Oživení

Po osazení připojíme pouze zdrojnapětí 12 V (kabel k PC zatím nezapo-jujeme). Měla by se rozsvítit dioda D3a dioda D4 by měla 3krát krátce blik-nout (když ne, tak nefunguje procesorIO1 - zkontrolujte napájení a oscilátor).Připojíme programátor k PC, zapnemenapájení 12 V a po spuštění programuPAtmel II nastavíme použitý sériový porta dále z menu Port zvolíme Hardwareinfo. Měla by se objevit verze progra-mátoru (když ne, tak nefunguje komu-nikace s PC - zkontrolujte propojovacíkabel, resp. MAX232).

Př ipravuji rozšíření na typyAT89C8252 (a další), redukci pro pro-gramování 20vývodových procesorůAT89Cx051 a sériových pamětí EE-PROM 24C01 až 24C64. Program proPC je možno stáhnout na adrese http://cas3.zlin.vutbr.cz/~hofr. Naprogramo-vaný procesor IO1 lze objednat na ad-rese [email protected] za 270,- Kč(+ poštovné). Také případné dotazy za-sílejte na tuto adresu. Podrobné infor-mace o procesorech firmy Atmel najde-te na http://www.atmel.com/atmel/products/.

Seznam součástek

R1, R3 1 kΩ, miniaturní rezistorR2 820 Ω, min. rezistorR4 220 Ω, min. rezistorRN1 8x 10 kΩ, odporová síťC1, C2 100 nFC3 100 µFC4, C5 47 pFC6 2,2 µFC7, C8, C9, C10a, C10b *) 10 µFIO1 AT89C51

Programátor jednočipovýchmikropočítačů

Atmel AT89C51David Hofr

Po řadě kladných ohlasů na programátor procesorů AT89C2051 jsem serozhodl postavit jednoduchý programátor také pro 40vývodové procesoryAtmel AT89C51 a jejich vylepšené verze. Tyto obvody jsou kompatibilnís procesory Intel 8051. Jedná se o 8bitové jednočipové mikropočítače, kte-ré obsahují 4 kB paměti FLASH, 128 B paměti RAM, dva 16bitové čítače//časovače, 32 vstupů/výstupů, sériový kanál, 6 zdrojů přerušení a pracujícína kmitočtu 0 až 24 MHz. Jejich použití je výhodné v aplikacích, kde potře-bujeme více vstupních a výstupních signálů, než nabízí jejich 20vývodováverze 89C2051.

Obr. 2. Deska s plošnými spoji (1:1) Obr. 3. Osazení desky s plošnými spoji

Uzamčení lze zrušit pouze vymazáním paměti

Tab. 1. Význam lock bitůLB1 LB2 LB3 Význam

0 0 0 žádná ochrana

1 0 0instrukce MOVC provedená z externí pamětinemůže číst data z interní paměti, dalšíprogramování je znemožněno

1 1 0 znemožněna i verifikace

1 1 1 znemožněno i vykonávání programu z externípaměti

Tab. 2. Zapojení propojovacíhokabelu

CANNON 9FPC

CANNON 9MProgramátor

2 2

3 3

5 5

Tab. 3. Podporované procesory(s programovacím napětím 5 i 12 V)

Typ Flash[kB]

RAM[B]

čítače//časovače

AT89C51 4 128 2AT89LV51 4 128 2AT89C52 8 256 3AT89C55 20 256 3

Page 13: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

IO2 ZIF objímka DIL40IO3 MAX232IO4 78L05D1 BZX83V004.7,

Zenerova dioda 4,7 VD2 BZX83V012

Zenerova dioda 4,7 VD3 LED, zelenáD4 LED, červenáD5 1N4007

Obr. 1. Schéma zapojení programátoru

T1 BC548Q1 krystal 18,432 MHzK1 konektor Cannon 9F do

desky s plošnými spoji

Pozn.: *) z kondenzátorů C10a, C10bse zapojí pouze jeden podle použitéhoobvodu IO3:C10a - AD232C10b - MAX232, ICL232, TSC232

Elektronickýcvrček

Pro pobavení může sloužit jednodu-chá hračka, jejíž schéma je na obr. 1.Zařízení vydává zvuk dosti věrohodněnapodobující zvuk vydávaný cvrčkem(cikádou). Základem přístroje je něko-lik multivibrátorů, kmitajících na různýchkmitočtech, jejichž signály se navzájempřerušují. Vlastní cvrkot vyrábějí multi-vibrátory s IO1a (kmitočet několik kHz)a IO1b (kmitočet asi 10 Hz). Protožeopravdový cvrkot je přerušovaný, je zdeještě multivibrátor s IO1c (kmitočet asi1 Hz). Ještě delší periodu – až několikdesítek sekund má multivibrátor s IO1d.Trimrem P4 nastavíme střídu signálutak, aby přístroj párkrát „cvrknul“ a pakse na dlouhou dobu odmlčel. To velmiztíží jeho lokalizaci.

Na věrohodnosti zvuku se význam-ně podílí i piezoelektrický měnič. Trim-rem P1 je třeba nastavit vhodný kmito-čet prvního multivibrátoru. Nastavenítrimrů P2 a P3 není kritické a nechce-me-li příliš experimentovat, můžeme jenahradit pevnými rezistory. Ty měly vevzorku odpor 68 kΩ (P2) a 82 kΩ (P3).

Naopak, s jinými kmitočty multivib-rátorů by bylo možné imitovat např. ště-kajícího psa.

Beze změny zapojení můžete obvod4002 nahradit typem 4012 (případně itypem 4072 a 4082), změní se jen smy-sl nastavení P4. Místo obvodu 4093 lzepoužít čtyři ze šesti invertorů obvodu40106. Nezapomeňte, že všechny ne-použité vstupy obvodů CMOS je třebapřipojit na zem nebo ke kladnému na-pájecímu napětí.

Jaroslav Belza

Obr. 1.Elektronický

cvrček

Page 14: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

Popis zapojení

Schéma zapojení je na obr. 1. Za-pojení není složité, veškerá „chytrost”je uložena v programu.

Celý ovladač je řízen 8bitovým pro-cesorem AT89C2051 s krystalem okmitočtu 4 MHz. Protože tento proce-sor nemá vyvedenou sběrnici, jsou sig-nály read (RD) a write (WR) vytvářenysoftwarově a dekódovány podle adre-sových vodičů A3 a A4 (rovněž vytvo-řeny softwarově) dekodérem U8. Jehofunkce je pro přehlednost v tabulce (viz

schéma). Port P1 slouží jako datovásběrnice, na kterou je připojen přesdekodér U3 a U4 dvoumístný displej apřes oddělovač U7 ovládací tlačítka.Jejich zapojení proti zemi má tu výho-du, že CD panel lze začlenit i do jinýchaplikací. Protože rozhraní ATAPI je šest-náctibitové, jsou obvody U1 a U2 pou-žity jako vyrovnávací registry. Při zápi-su dat do CD-ROM je horní byte datnapřed zapsán do registru U1 a v dalšíinstrukci je proveden zápis do CD ROM.Zpožďovací obvod R3, C8 zajišťuje pře-sah dat za zápisovou (vzestupnou) hra-

nou signálu WR. Při čtení dat z CD-ROM je v registru U2 zachycen horníbyte a v další instrukci přečten proce-sorem. Rezistory R1 a R2 na datovésběrnici nahrazují v procesoru vynecha-né pull-up rezistory u vývodů P1.0 aP1.1. Rezistor R6 na vodiči D7 se uká-zal jako nutný pouze u CD-ROM firmySAMSUNG, která příliš tento signál za-těžovala. Signál ACTIVE z CD-ROMnení softwarově využit. Reset proceso-ru i CD-ROM zajišťují součástky R4, C3,D3 spolu s hradly U9. Všechny řídicísignály jsou vyvedeny na konektor K1,který je propojen standardním kabelemIDE (1:1) s konektorem CD-ROM.

Ovladač má tyto funkce: přehrává-ní, stop, skok vpřed, skok vzad, zasta-vení (pause), opakování celého CDnebo jedné skladby a vysouvání/zasou-vání mechaniky. Není problémem na-programovat i jiné funkce podle různýchpoužití přehrávače, tyto jsou však uni-verzální. Na displeji je po vložení CDzobrazen celkový počet skladeb (trac-ků) a při přehrávání číslo aktuální sklad-by. Při krátkodobém zastavení displejbliká, nastavujete-li opakování, ukážedisplej nakrátko zvolený režim.

Je třeba upozornit na to, že některévelmi levné mechaniky přehrávajív režimu audio pouze každý druhý vzo-rek signálu a mají proto akustické pás-mo omezeno na 10 kHz, což je k popi-sované aplikaci nevhodné.

CD-ROM jakosamostatný přehrávač

zvukových CDIng. Pavel Poucha, Tomáš Novák

Již mnoho mých přátel přišlo s nápadem využít starší nebo i novou me-chaniku CD-ROM, určenou pro počítače PC, jako samostatný přehrávač zvu-kových CD. Jistě, nová mechanika dnes stojí okolo 1700 Kč a navíc skorokaždý má nějakou starší mechaniku, která již nevyhovuje svou rychlostí.Použitá mechanika CD ROM musí být ATAPI IDE, nelze tedy použít staršívýrobky, které měly vlastní řadič.

Obr. 2. Deska s plošnými spoji a rozmístění součástek

Page 15: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

A4 A3 WR RD

0 0 CD banka 1 CD banka 10 1 CD banka 2 CD banka 21 0 horní byte horní byte1 1 displej tlačítka

Obr. 1. Schéma zapojení ovladače CD-ROM

Konstrukce

Ovladač je postaven na oboustran-ně plátované desce s plošnými spojis prokovenými otvory, která má rozmě-ry shodné s předním panelem CD-ROM (40 x 147 mm) a tvoří s disple-jem a tlačítky jeden celek. Deskas plošnými spoji a rozmístění součás-tek je na obr. 2. Tlačítka a displej jsou

osazeny ze spodní strany. Před osa-zením displeje musí být zapájen ob-vod U4, krystal osadíme až jako po-slední a ohneme pod tlačítka (pozor nazkrat). Rezistor R6 není na desce av případě potřeby jej připájíme na ko-nektor K1.

Jako vhodný napájecí zdroj lze po-užít konstrukci pana Martina Hlavičkyz PE 12/98, str. 28.

Page 16: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

Připojení

Po osazení desky vložíme procesordo objímky a desku připojíme plochým40žilovým kabelem k mechanice CD-ROM. Špička 1 je na panelu označená,na CD-ROM bývá také označena, pří-padně najdete popis konektoru v návo-du. Opačně zapojený kabel zamezífunkci, ale nepoškodí připojená zaříze-ní. CD-ROM musí být nastavena jakoSLAVE (propojkou podle návodu).K CD-ROM připojíme zesilovač doda-ným audio kabelem, nebo zapojímesluchátka do jejího výstupu na přednístraně. Připojíme napájecí napětí k CD-ROM a také 5 V k ovládacímu panelu.Správná polarita je na obr. 3. Zapnemenapájecí napětí a vložíme CD. Po chví-li se na displeji objeví počet skladeb naCD. Rychlé blikání znaku 00 na displejiznamená, že CD-ROM hledá vloženéCD. Mějme prosím na paměti, že u CD-ROM jsou prodlevy při vložení CD del-ší, než u běžných přehrávačů, avšaknapříklad přechod ze skladby na sklad-bu je rychlejší – chování závisí na pou-žité mechanice.

Obr. 3. Připojení napájecího napětí

Funkce tlačítek

1. STOP/EJECT - při funkci PLAY za-staví a vrátí na začátek, jinak vysu-ne, resp. zasune CD.

2. REPEAT - opakování, přepíná po-stupně: 1 skladba, celé CD, bezopakování.

3. << - skok o jednu skladbu zpět.4. >> - skok o jednu skladbu vpřed.5. PAUSE - zastavení, při druhém stis-

ku opětné spuštění.6. PLAY - přehrávání, při opakovaném

stisku spustí skladbu od začátku.

Řídicí program

CD-ROM zařízení připojovaná narozhraní IDE komunikují s řadičem pro-tokolem ATAPI (AT Attachment PacketInterface). Specifikaci tohoto protokolu

lze najít v normě SFF – 8020i. ATAPIprotokol vznikl rozšířením již existující-ho protokolu ATA (AT Attachment), kte-rý se používá především pro obsluhupevných disků a je definovaný v nor-mách Technical Committee T13. ATArozhraní muselo být pro účely CD-ROMzařízení rozšířeno, protože ATA regist-ry (task file register) neposkytovaly do-statek bytů pro přenos všech informacímezi řadičem a CD-ROM. Do ATA bylapředevším přidána instrukce ATAPIPacket Command. Většina komunika-ce a přenosu dat pro ATAPI zařízení sepak děje paketovým přenosem. Někte-ré vlastnosti tohoto paketového přeno-su byly převzaty z protokolu SCSI. Kaž-dé ATAPI zařízení však kroměpaketových příkazů musí také umět za-cházet s ATA registry a musí ovládat iněkteré ATA příkazy. Pomocí ATA re-gistrů se například posílají data, hlav-ně paketové příkazy, inicializuje seATAPI zařízení a jsou zde hrubé infor-mace o stavu CDROM (zda pracuje,chce-li další data, zda došlo k chyběatd.). Podrobnější informace se všakpředávají pomocí paketů. Napříkladúdaj o přesném čísle chyby, o stavu pře-hrávání, hrané skladbě, formátu dat atd.Příkazy ATA jsou osmibitové. Paketovýpřenos je však realizován 16bitově.Každý paketový příkaz má vždy 12 bytů,a je tedy přenášeno 6 slov.

Pro přenesení jakéhokoliv ATAPIpaketového příkazu je tedy nutné nej-prve poslat ATA instrukci ATAPI PacketCommand. Jakmile je ATAPI zařízenípřipraveno k přenosu, nastaví přísluš-né bity v status registru (jeden z ATATask File registrů). Nyní se posílá celýpaket. Prvním bytem je vždy operačníkód ATAPI instrukce. Následujících je-denáct bytů je individuálních pro každýpříkaz a obsahuje další data pro zpřes-nění příkazu. Např. zda se mají dveřeotevřít či zavřít nebo od jaké adresy dojaké se mají číst data. U příkazů, kterévracejí data, se ještě musí v paketu ur-čit, kolik bytů se bude přenášet.

Program audio panelu funguje ná-sledovně. Po inicializaci ATA Task Fileregistrů se zkouší načítat TOC (TableOf Contents). Tato tzv. tabulka se na-chází v tzv. podkanálových datech, ulo-žených mimo prostor pro uživatelskádata. Z TOC se kromě jiného dá zjistitčíslo první a poslední stopy (tracku) na

kompaktním disku (v případě audia sejedná o skladby) a také počáteční ad-resa stopy (tracku), jejíž číslo bylo za-dáno v paketovém příkazu READ TOC.Jakmile je TOC úspěšně načtena, zna-mená to, že je uvnitř čitelný CD disk.Z TOC se tedy zjistí počet skladeb a ad-resa konce CD disku. Konec se zjistíjako adresa lead-out tracku, což je po-slední stopa (track) na disku, která všakjiž nenese uživatelská data. Zároveňs pokusy o načtení TOC se testuje stavklávesnice. Jakmile je stisknuto PLAY,pošle se CD-ROM zařízení paketovýpříkaz PLAY AUDIO se startovní adre-sou příslušné stopy a koncovou adre-sou CD disku. CD-ROM mechanika pakzačne automaticky přehrávat skladby(jsou-li to audio tracky). Aby audio pa-nel věděl, co se hraje, čte se běhempřehrávání podkanálová informace(příkazem READ SUB-CHANNEL),ze které je možné zjistit stav činnostiCD-ROM mechaniky a číslo právě hra-né stopy. Podle těchto informací audiopanel aktualizuje údaj na displeji o čís-le přehrávané skladby a je i informo-ván, pokud by bylo přehrávání zasta-veno přímo z panelu mechanikyCD-ROM. V případě stisku klávesyPAUSE je vyslán paket příkazu PLAY//RESUME. Tato instrukce umožňuje za-stavit přehrávání a poté ho spustit zestejného místa. V případě stisku kláve-sy << nebo >> se nejprve načte TOCodpovídající stopy a pak se vyšle pří-kaz PLAY AUDIO se správně nastave-nou počáteční adresou. Funkce RE-PLAY umožňuje přehrávat cyklicky buďjednu skladbu (mód 1) nebo celý CDdisk (mód 2). V programu se kontrolu-je, která stopa je přehrávána, a jestližese začne přehrávat následující, je pro-vedena znovu sekvence PLAY AUDIOs adresou předchozí stopy. Pro opako-vání CD disku se ověřuje, zda již neby-la přehrána poslední stopa. Při stiskuposlední klávesy STOP/EJECT se nej-prve ověří stav přehrávání, a pokud jeprávě přehráváno audio, je vykonánainstrukce STOP PLAY/SCAN CDROM,která přehrávání zastaví. V případě, žeCD-ROM nehraje, je zjištěn stav dvířek.Podle toho se provede instrukceSTART/STOP UNIT s nastavenými bityv paketu buď pro eject, nebo load.

Problémem mechanik CD-ROM neníani tak vytvoření programu pro jejich

Obr. 4. Pohled na osazenou desku ovladače CD-ROM

>

Page 17: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

ovládání, ale vytvoření programu, kte-rý by fungoval univerzálně na všech.Přestože by měly všechny mechanikysplňovat normu (měly by umět alespoňpovinnou skupinu instrukcí), jsou pro-blémy s komunikací u CD-ROM zaříze-ní některých výrobců. Kamenem úrazuje vždy počáteční inicializace, která semusí u některých mechanik provéstvelice zvláštním způsobem.

Seznam součástek

R1, R2, R4 10 kΩR3, R5, R6 1 kΩRP1 odporová síť 8x 10 kΩC1, C2 33 pFC3 10 µFC4 100 µF/6,3 VC5, C6, C7 100 nFC8 1 nFD1, D2, D3 1N4148D4 1N4001

U1, U2 74HC574U3, U4 CD4543U5, U6 HDSP-5701

(5601, 5501)U7 74HC573U8 74HC139U9 74HC14U10 naprogramovaný

AT89C2051K1 2x 20 špiček, nebo PSL40P1 2 špičkyTl1 až Tl6 DT6 (DTE6, P-B1715)X krystal 4 MHzobjímka DIL20deska s plošnými spoji

Ovládací panel pro CD-ROM, dáleuvedené díly a stavebnici prodáváfirma PaPouch elektronika, Soběslav-ská 15, 130 00 PRAHA 3, tel. 02/67314268, fax 02 /730188, [email protected], další informacehttp://www.pap-el.cz.

Ceny (včetně DPH): Naprogramova-ný procesor 399,- Kč, deska s plošný-mi spoji 100,- Kč, kompletní stavebni-ce (deska, všechny součástky, naprog.procesor) 750,- Kč a osazený a ožive-ný panel 849,- Kč.

Testované CD ROM mechaniky

Značka, rychlost, modelLite-on 24x LTN-242Lite-on 32x LTN-301 a všechny

další (36x, 40x)Cyberdrive 32xBTC 24x BCD 24xBTC 16x BCD 16xASamsung 12x SCR-1231Acer 24x 624A105Mitsumi 8xHitachi 8x CDR 7730Teac 32x CD-532EOTI SCYLLA 4x CD-IS201

Internet v kapsenebo ve vašem

počítačiPro mnohé techniky z oboru je In-

ternet něco jako výstřelek těch mlad-ších a myslí si, že je to vlastně spíšedrahá hračka bez reálného užitku.O tom se však já budu přít s kýmkoliv.Jsou na světě lidé, a já k nim už takéskoro patřím, kteří si vybírají své ob-chodní partnery podle toho, zda majíelektronickou poštu a stránky na Inter-netu (svědčí to totiž o jejich flexibilitě).Já vím, existuje telefon a fax. Ale nežabych telefonoval na druhý konec re-publiky, od sekretářky se dozvěděl, žedotyčný bude až za hodinu, potom vy-světloval, co chci včetně diktování čí-sel a požadavků, a nakonec ještě pří-padně poslal faxem obrázek navysvětlení...?

Nezlobte se na mne, ale nežijemev době kamenné, přes Internet to jdenajednou a levněji. Ale Internet není jenpošta, to je také spousta informací anovinek poskytovaných odborníky proširokou veřejnost, a to doslova po ce-lém světě.

Pokud se zajímáte o elektroniku az nejrůznějších důvodů nemáte přístupk Internetu, je tady HW-CD. Je to CD-ROM vydaný největším internetovýmserverem o elektronice - HW serverem.

Na tomto CD najdete ukázku toho,co vše lze najít hlavně na českém In-ternetu a velký výběr 1457 katalogovýchlistů (500 MB). Pro ty, kteří Internet znají,ale jejich připojení je pomalé a ještěpřes drahý telefon, to může být cesta,jak ušetřit.

Co vlastně na CD-ROM najdete?V první řadě je to kousek Internetu v po-době internetových časopisů HW ser-ver a Elektrika.cz.

HW server je zaměřen na sla-boproudou techniku a přináší informa-ce o novinkách, praktické zkušenostiněkterých vývojářů a konstrukce, kte-rými si můžete zlepšit vybavení svéelektronické dílny. Najdete zde asi 100odborných článků, které většinou ne-byly nikde jinde publikovány.

Pro silnoproudé elektrotechniky jenaopak určena Elektrika.cz, kde jemožné získat opět informace, ale i drbyz oboru, dále pak nejen pro technikyužitečné ceníky firem prodávajícíchelektromateriál atd.

Aby těch informací nebylo málo a ka-pacita CD byla plně využita, je na CDtaké navíc k dispozici vybraných 1457katalogových listů součástek, aplikač-ních poznámek a další dokumentacev rozsahu 500 MB.

Pro ty, kteří teď nevědí, o čem je řeč- katalogový list součástky je komplet-ní dokumentace o součástce poskyto-vaná výrobcem. Jsou v něm maximálnía doporučené elektrické a mechanicképarametry, doporučená schémata za-pojení a u některých dokonce i obrazyplošných spojů. Rozsah je závislý navýrobci a součástce. Nejmen-ší jsou jednostránkové, běžnémají mezi 10 a 20 stránkami.Ale výjimkou nejsou ani rozsa-hy okolo sta až pěti set strá-nek. Aplikační poznámka jerozšířením katalogového listusoučástky o další rady pro apli-kace, řešení problémů, opětvčetně konkrétních schématzapojení.

Katalogové listy jsou třídě-ny podle kategorie i výrobce.CD funguje i po podnikové síti,a to včetně vyhledávánív HTML JAVA skriptem. U kaž-dé součástky, resp. výrobce jetaké k dispozici informace, vekteré firmě je možné tuhle kon-krétní součástku nakoupit, aprezentace této firmy.

Nesmím se zapomenout zmínit takéo katalogu největšího maloobchodníhoprodejce součástek v ČR GM Electro-nic. Tento katalog na rok 1999 je k dis-pozici v elektronické podobě ve formá-tu PDF stejně jako katalogové listy.Pokud máte dobrou tiskárnu a dostpapíru, můžete si jej vytisknout do stej-né podoby jako originální papírový, alehlavně v něm můžete vyhledávat.

A kolik vlastně tenhle malý zázrakstojí a co potřebujete k jeho prohlíže-ní? Tak v první řadě je nutný počítač sesystémem umožňujícím dlouhé názvysouborů, např. Windows 95, 98 neboNT, případně Linux nebo OS/2. Dobrýje i internetový prohlížeč, např. Inter-net Explorer nebo Netscape Navigatora nakonec i Acrobat Reader pro čteníkatalogových listů. Ti, kteří potřebnéprogramy nemají, je k dispozici na CDjejich verze z března 1999 pro Windows95.

Cena za HW-CD je 295 korunv maloobchodním prodeji nakladatel-ství BEN nebo v některých obchodechse součástkami (GM Electronic, Com-po...).

>

Page 18: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

Příjem stanic s vysílánímsynoptických map

Základním předpokladem kvalitní-ho příjmu na krátkých vlnách je dobráanténa a uzemnění přijímače. Vyplatíse vám investovat nevelké úsilí do jejívýroby (obr. 7), nebo si kupte profe-sionální výrobek [11]. Sami poznáte,že příjem na náhražkovou anténuznehodnotí dosavadní práci a obráz-ky budou mít zhoršenou kvalitu.

Popis oživení interfejsu

Nejprve propojíme kabelem inter-fejs s LM741 se vstupem COM osob-ního počítače a změříme napájecí na-pětí (například na vývodech 8 a 4 IC5).Měli bychom naměřit napětí 5 V. V prů-běhu měření napájecího napětí na ob-vodu IC5 je vhodné spustit programJVFAX.

Před závěrem oživování modulupřijímače připojíme na výstup DSRkonektoru COMPORT interfejsu osci-loskop. Anténa je připojena ke vstupupřijímače v době vysílání užitečnýchsignálů (alespoň nosné), potenciometrhlasitosti P2 nastaven na maximum ana obrazovce osciloskopu budemepozorovat obdélníkový signál s roz-kmitem 5 až 10 V.

Program pro dekódovánífaksimile JVFAX a JV Comm32

Dekódování snímků osobním počí-tačem PC je podporováno programemJVFAX ve verzi 7 nebo 7.1 [10], kterýlze konfigurovat na řadu provozníchrežimů. Při prohlížení přijatých snímkůsynoptických map můžeme použíti funkci ZOOM, která zajistí zvětšenízobrazení až do maximální rozlišovacíschopnosti obrazu v paměti počítače.

Další podrobnosti se dočtete v čes-kém překladu manuálu k programuJVFAX, který obsahuje více než pade-sát stránek textu a zachází do nejmen-ších detailů. Překlad manuálu a pro-gram JVFAX v nejaktuálnější verzi napožádání poskytne firma EMGO.

Snímky synoptických map vysílanéna krátkých vlnách jsou černobílé.Jednotlivé snímky (bitové mapy) jsoupřenosné do programů Microsoft Word,Corel Draw a jiných.

Příjem obrázku(propojení RX a PC, nastavenía ovládání programu JVFAX)

Modul přijímače propojíme s por-tem COM osobního počítače kabe-lem, který jsme si koupili nebo vyrobilize čtyřpramenného (nejlépe stíněné-ho) kabelu (3 m).

Po zavedení programu JVFAX dooperační paměti počítače (počítač jespuštěn pro práci v MS-DOS, nikolivve Windows!) nastavíme v konfigurač-ním MENU (pod písmenem C):- typ interface - COMPARATOR,- počet bitů (5 - 8),- bázovou adresu portu COM1 neboCOM 2,- odpovídající IRQ (zkušení kamarádijistě poradí).

Dále zvolíme režim 120 řádků zasekundu a odpovídající mód podlekmitočtového zdvihu přijímané stani-ce. Potom stačí vyčkat, až začne vysí-lání na zvoleném kmitočtu a nastavitoptimálně zázněj nízkofrekvenčníhosignálu z BFO podle SW analyzátoruprogramu JVFAX. Upozorňuji na mož-né problémy s dekódováním snímků,které se mohou vyskytnout u pomalej-ších osobních počítačů (386SX a star-ších).

Příjem obrázku(propojení RX a zvukové kartyPC, program JVComm32/W95)

V loňském roce uvedl na Internetu(http://www.jvcomm.de/) známý autorprogramu JVFAX Eberhard Backeshoff,DK8JV ([email protected]) programJVComm32 pro dekódování faksimilea další funkce. Autor předpokládá, žepoužíváte některou z běžných 16bito-vých zvukových karet a počítač nej-méně 486DX s paměti RAM nejmé-ně 16 MB, operační systém Windows95, Windows 98 nebo Windows NT4.0 a kvalitní grafickou kartu (Highnebo True Color) s rozlišením nejmé-ně 800 x 600 obrazových bodů. Pro-gram JVComm32 může pracovat napozadí a vy zpracováváte přijaté ob-rázky (prohlížíte, provádíte výřezy, za-síláte Internetem svým přátelům atd.).Pro multitasking však autor doporuču-je počítač nejméně Pentium 90 MHz aoperační paměť RAM 32 MB jako nut-né minimum.

Připojení přijímače ke vstupu zvu-kové karty počítače je velmi snadné.

Přijímač faksimilev pásmu KV (40 m)

Ing. Miroslav Gola, OK2UGS(Dokončení)

Obr. 6. Deska s plošnými spoji a rozmístění součástek konvertoru

Page 19: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

Z uzlu R23, C40, C41 přijímače vyve-dete nf signál na konektor zadního pa-nelu přijímače a dále do vstupu Linenebo mikrofonního vstupu zvukovékarty. Mezi konektor na panelu a vý-stupní uzel přijímače můžete v případěmenší citlivosti vstupů vaší zvukovékarty zařadit zesilovač, shodný s IC4.Nebývá to však nutné, zvláště kdyžsignály přivádíte do mikrofonníhovstupu karty. Comport z přijímače pakjiž s počítačem nepropojujete! Pokudse rozhodnete používat pouze pro-gram JVComm32, můžete z přijímačeComport zcela vypustit. Na obr. 9 vidí-te program JVComm32 v akci, kde jev pozadí přijímáno faksimile synoptic-ké mapy a pro další zpracování jsouz adresáře Picture files nahrávány napracovní plochu již přijaté obrázky.Konfigurace programu pro příjem jevelmi snadná - nastavíte režim HF-FAX a Sound Card. Uživatelsky pří-jemná je i nápověda programu v češti-ně.

Závěr

Popisovaný přijímač SSB plní bezproblémů funkci, pro kterou byl navr-žen - příjem signálů stanic v pásmu 7až 8 MHz s vysíláním synoptickýchmap. Při vývoji tohoto zapojení bylavyzkoušena řada variant, která vedlak dalším zjednodušením nebo obmě-nám. S referenčním krystalem 1 MHzpro PLL byl vyzkoušen ladicí krok syn-tetizátoru 250 Hz a v BFO (IC3) bylmísto krystalu použit obvod s přeladě-ním zázněje varikapem v rozsahu 0 až1800 Hz. Vznikl tak přijímač i pro ra-dioamatérská pásma, na kterých by bylkrok 500 Hz příliš hrubý. Podrobnostilze získat v dokumentaci, která je při-kládána ke stavebnici firmy EMGO, vekteré jsou uvedeny všechny údaje o stav-bě RX i pro pásmo 80 metrů a popiskonvertoru pro vyšší kmitočtová pásma.

Ve stavebním návodu je zmínkao variantním připojení k PC a řízenípřímo z paralelního portu přes sběrni-ci PC-CBUS. Přímé řízení z PC zjed-nodušuje konstrukci a ze zapojení lzevypustit mikroprocesor IC6. Referenč-ní kmitočet pro PLL je přímo genero-ván v obvodu IC2. Oscilátor je pakosazen krystalem Q1 a krystal Q4 jevypuštěn. Programové vybavení prořízení RX přes PC (i zdrojový text) jev nabídce firmy EMGO.

Po špatných zkušenostech s přepi-sováním hexadecimálních kódů z tis-kových výstupů není přiložen výpisprogramu mikroprocesoru Atmel, alebude zájemcům na požádání zaslán.Opakovaná výroba přijímače a prodejdesek nejsou bez svolení autora sta-vebního návodu dovoleny.

Desky, jednotlivé součástky, na-programovaný mikroprocesor Atmel,stavebnici nebo nastavený a oživenýpřijímač si můžete objednat z nabídkyfirmy EMGO, Areál VÚHŽ a. s., 739 51Dobrá, tel. 0658/601 471, 0602 720424, fax. 0658/624 426, E-mail: [email protected]), WWW stránky ve vý-stavbě.

Použitá literatura

[1] Bruchanov, M., OK2MNM: Obrazo-vá komunikace na krátkých vlnách.1997.[2] Hubeňák, J., OK1HJH: Zařízenípro příjem faksimile počítačem PC.AR A6/1994.[3] Gola, M., OK2UGS: Přijímač sy-noptických map pro DV. Elektroinzert1, 2/1996.[4] Václavík, R., OK2XDX: Přijímač ainterfejs WXSAT. PE 2, 3, 4, 5, 6/1997.[5] Katalogové listy integrovaného ob-vodu SA602, SA612. Philips Semicon-ductors.[6] Katalogové listy keramických filtrů.muRata 1998.[7] Katalogové listy LC filtrů. TOKO1998.[8] Maršík, V.: Kmitočtová syntéza os-cilátorového kmitočtu rozhlasovýchpřijímačů. AR B3/1987.[9] Von Eckardt, H., DF2FQ: VLF-FAX-Empfänger. Elektor 12/95.[10] WiMo Antenen und ElektronikGmbH: Katalog Beams, Rigs & More.1998/99.[11] Katalog součástek GM Electronic1998.[12] Katalogové údaje mikroprocesoruAT89C2051.[13] Theim, B., DF5FJ: UniverselerFAX-DECODER nicht für Wettersatel-liten. CQ DL 6/1994.

Seznam součástek přijímače

RezistoryR1 100 kΩ

R4 22 kΩR5 22 kΩR6 10 kΩR7 2,7 kΩR8 1 kΩR9 470 ΩR10 1 MΩR11 47 kΩR12 2,7 kΩR13 10 kΩR14 470 ΩR15 4,7 kΩR16 1 MΩR17 10 kΩR18 47 ΩR19 820 ΩR20 820 ΩR21 820 ΩR22 820 ΩR23 10 kΩR25 47 kΩR28 15 kΩR29 15 kΩR30 1 kΩR31 2,7 kΩR32 2,2 ΩP2 50 kΩ/G, TP 160P4 100 kΩ, trimr

KondenzátoryC1 100 pFC2 390 pFC3 10 pFC4 82 pFC5 27 pFC6 47 nFC7 100 pFC8 560 pFC9 100 pFC10 1,5 - 22 pF, trimrC11 27 pFC12 1 nFC13 2,2 nF, WimaC14 10 nFC15 47 µF/25 VC16 330 nF, WimaC17 1,5 nFC18 100 nFC19 10 nF, WimaC20 47 µF/25 VC21 47 µF, 25 VC22 1,5 až 22 pF, trimrC23 47 nFC24 47 nFC25 10 µF/50 VC26 10 nFC27 47 nFC28 47 nFC29 27 pFC30 47 nFC31 10 nFC32 100 nFC33 100 nFC34 100 µF/10 VC35 100 µF/10 VC36 100 µF/10 VC37 100 µFC38 47 nFC39 100 nFC40 4,7 nF, WimaC41 560 nF, WimaC42 100 nFC43 100 µF/10 VC44 100 nFC45 100 nF

Obr. 7.Ideové

stavebníschéma

půlvlnnéhodipólu propřijímač

Faksim 40m

R2 180 ΩR3 18 kΩ

Page 20: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

C46 100 nFC47 330 pFC48 330 pFC49 1,5 - 22 pF, trimrC56 1,5 - 22 pF, trimrC57 33 pFC58 33 pFC59 33 pFC60, C62, C63 100 nFC61 100 µF/16 VC64 1000 µF/25 V

Polovodičové součástkyIC1 NE612 (SA602, NE602)IC2 SAA1057IC3 NE612 (SA602, NE602)IC4 LM386IC5 LM741IC6 AT89C2051 (program SW7880)U1 LM7805

Ostatní součástkyF1 keramický filtr dvojitý SFZ455AF2 keramický filtr dvojitý SFZ455AQ2 krystal 456,5 kHz (dodává firmaKrystaly Hradec Králové)Q1 krystal 1 MHz (pro krok 250 Hz - ří-zení PLL z PC)Q3 krystal 1 MHz (pro krok PLL 250 Hz)Q4 krystal 2 MHz (pro krok PLL 500 Hz)L1 - 35 z drátem o průměru 0,15 mm,na kostře 5 mm, v krytu 7 x 7 mm,jádro NO5 (modré)L2 - 35 z drátem o průměru 0,15 mm,na kostře 5 mm, v krytu 7 x 7 mm,jádro NO5 (modré)L3 - 15 z drátem o průměru 0,15 mm,na kostře 5 mm, v krytu 7 x 7 mm,jádro NO5 (modré)L5 - tlumivka 1 µHL6 - tlumivka 1 µHSW1 DIP - 4x (GM Electronic)TL1 P-B1720 (GM Elektronic)TL2 P-B1720 (GM Elektronic)JP1 jumper 2x (S1G11) (GM Electro-nic)JP2 jumper 2x (S1G11) (GM Electro-nic)S-METR libovolný miliampérmetrN1 napájecí konektor SCD-016A (GMElectronic)Základní deska - oboustranná, proko-venáDeska displeje - oboustranná, proko-venáPC-CBUS jednořadová objímka 4 PINComport konektor Cannon DB-F9REP reproduktor 8 až 25 ΩPřístrojová skříňka BOPLA, typ UL-TRAMAS UM32009, rozměr 157,5x62,2x 199 mm

Seznam součástek konvertoru

RezistoryR1 820 Ω

KondenzátoryC1, C2, C3, C4,C5, C6, C7 sada SW18261/1C8 47 nFC9 22 pF, trimrC10 100 pFC11 100 pFC12 sada SW18261/1C13 sada SW18261/1C14 22 pF, trimrC15 1 nFC16 100 nFC17 100 nFC18 100 µF/16 V

Polovodičové součástkyIC1 NE612 (SA602, NE602)D1 5V6 – 6V8

U2 LM7812LCD1 Jednořádkový displej LCD

DB16100/S1FBLYT1 BC547T2 BC557T3 BC547T4 BC547D1 KB213D2 KB213D3 1N4148D4 1N4148D5 ZD5V6 – 6V8D6 ZD5V6 – 6V8D7 1N4148D8 1N4148D9 1N4148D10 1N4148D12 1N7001D13 ZD5V1D14 ZD5V1

Obr. 8. Synoptická mapa(předpověď tlakového pole nad Evropou na 30 hodin)

Obr. 9. Program JVComm32 v akci(na obrázku je kopie pracovní plochy Windows 95)

Ostatní součástkyK1 konektor F přírubovýK2 konektor F přírubovýL1, L2, L3, L5, L6 SW18261/2L4 varianta, jen pro harmonické krystalyL8 tlumivka 10 µHQ1 krystal 11 MHzDeska konvertoru - jednostranná 1,5 mmPocínovaná krabička – GM Electronic92x 67x 22 mm

Page 21: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

Pouití bìných lineárních stabilizá-torù z øady 78XX je vhodné pro maxi-mální proudy do 1 A. Pøi vìtích prou-dech jsou tepelné ztráty znaèné, a takjsou nutné i veliké chladièe.

Uvedené potíe odstraòuje popiso-vaný spínaný stabilizátor, jeho výstup-ní napìtí mùeme podle potøeby na-stavit nebo regulovat v rozmezí od 2,2do 17 V. Navíc zabraòuje proudovémupøetíení napájecího transformátoru amá vlastní ochranu proti tepelnémupøetíení. Díky èinnosti ve spínanémreimu dosahuje úèinnosti pøemìnyelektrické energie a 85 % (bez usmìr-òovaèe).

Základní technické údaje

Vstupní napájecí napìtí:støídavé max. 17 V,

stejnosmìrné max. 25 V.Rozsah výstupního napìtí:

2,2 V a 17 V.Maximální výstupní proud: 5 A.Úèinnost pøemìny: a 85 %.Spínací kmitoèet: 100 kHz.Dalí funkce: odolnost proti zkratu,

tepelná ochrana.Rozmìry modulu: 85 x 45 x 28 mm.

Popis zapojení

Schéma zapojení je na obr. 1. Abybylo praktické pouití stabilizátoru conejjednoduí, byl na vstupu doplnìnmùstkovým usmìròovaèem D1 (má-linapájecí zdroj ji usmìròovaè, pøipojíse vstupní napìtí a na výstup mùstku,

svorky + a -). Vstupní napìtí je usmìr-nìno diodovým mùstkem D1 a vyhla-zeno kondenzátory C1 a C2. Keramic-ké kondenzátory C3 a C4 pomáhajítlumit ruení, vznikající pøi èinnosti sta-bilizátoru.

Pøes rezistor R1 je napájena svítivádioda D2, která indikuje pøítomnost na-pájecího napìtí.

Vyhlazeným napìtím z kondenzáto-rù C1 a C2 se napájí spínaný stabilizá-tor IO1. Jedná se o speciální souèást-ku, vyvinutou pro tyto úèely firmouMAXIM, která obsahuje vechny po-tøebné obvody vèetnì výkonového tran-zistoru. Ke své èinnosti potøebuje pou-ze nìkolik vnìjích souèástek. Mezi nìpatøí kondenzátor C5 a rezistor R2, kte-ré slouí ke kmitoètové kompenzaci re-gulace.

Pro vysvìtlení èinnosti stabilizátorusi lze pøedstavit vnitøní výkonový tran-zistor, zapojený mezi vývody Vin a Vsw,jako obyèejný vypínaè. V pøípadì, evýstupní napìtí (mìøeno na svorkáchPLUS a MINUS) je mení ne po-adované, je tranzistor otevøen a cív-kou L1 teèe proud do vyhlazovacíchkondenzátorù C8 a C9, do zátìe navýstupu a zpìt do napájecího zdroje.Jakmile proud vzroste asi na 6,5 Anebo výstupní napìtí stoupne na po-adovanou velikost, tranzistor se vy-pne. Protoe se kadá cívka snaí udr-et velikost protékajícího proudu inadále, musíme mu prùtok nìkudyumonit. K tomu slouí Shottkyho dio-da D3. Po vypnutí tranzistoru se proudtedy uzavírá pøes cívku L1, vyhlazova-

cí kondenzátory C8 a C9, diodu D3,a postupnì zanikne. Jakmile klesnenapìtí na výstupu pod poadovanouvelikost, tranzistor v IO1 se opìt ote-vøe. Celý dìj se opakuje stotisíckrát zasekundu.

Výstupní napìtí stabilizátoru se na-stavuje dìlièem, sloeným z odporové-ho trimru P1 a rezistoru R3, pøipojené-ho na vstupu FB. Integrovaný obvodIO1 øídí svou èinnost tak, aby napìtí navstupu FB bylo 2,21 V. Z toho vyplývárovnice pro výpoèet výstupního napìtístabilizátoru:

Uvýst = 2,21(R3+RP1)/R3 [V; W].

Dosazením do rovnice vypoèítáme,e potenciometrem P1 (10 kW) lze ply-nule nastavit výstupní napìtí stabilizá-toru v rozmezí od 2,2 V do 17 V.

Kondenzátory C6 a C7 opìt potla-èují ruení, vznikající pøi regulaci na-pìtí. K indikaci pøítomnosti výstupníhonapìtí slouí svítivá dioda D4, napáje-ná pøes rezistor R4. Pøi zkratu na vý-stupu stabilizátoru tato dioda zhasnenebo, v pøípadì tepelného pøetíeníIO1, bliká.

Zátì se pøipojuje ke roubovacímsvorkám PLUS a MINUS.

Popis konstrukce

Rozmístìní souèástek na desces plonými spoji je na obr. 2. Na descejsou umístìny i dva chladièe. Na nichjsou pøipevnìny usmìròovaè D1 a in-tegrovaný obvod IO1. Stykovou plochusouèástek a chladièù natøeme silikono-vou vazelínou, aby pøechodový tepel-ný odpor byl co nejmení.

Kvùli velkým proudùm je vhodnépocínovat mìdìné spoje na desce, abyse zvìtil jejich vodivý prùøez.

Aby pájení bylo co nejkvalitnìjí, jevhodné zvolit tento osvìdèený postup.Po vyvrtání vech dìr (prùmìr 0,8 mmnebo 1 mm) odstraníme z povrchuochranný lak. Pomocí èisticího pøíprav-ku obsahujícího vápenec (napø. Cif) akartáèe odstraníme oxidy z povrchudesky a desku ihned natøeme roztokemkalafuny v perchloretylenu nebo lihu.Na takové spoje lze pájet obyèejnýmtrubièkovým cínem s kalafunou. Po za-pájení vech souèástek odstranímepièatým nástrojem zbytky kalafuny,abychom odhalili nedokonalé spojenebo zkraty (pohledem proti svìtlu).

Spínaný stabilizátornapìtí 2,2 a 17 V/5 A

Ing. Zdenìk Budinský

Základem kadé elektronické laboratoøe je stabilizovaný napájecí zdroj.Ten také potøebují radioamatéøi nebo modeláøi k zaøízení, která jsou v teré-nu napájena z baterie a která je výhodné doma napájet ze síového zdroje.Proto se na první pohled zdá, e není nic jednoduího, ne si síový napá-jecí zdroj vyrobit. Staèí pøeci transformátor, ètyøi diody a vyhlazovací kon-denzátory. Ale pozor, takto sestavený zdroj má jednu velkou nectnost. Není-li zatíen, je na jeho výstupu a o 55 % vìtí napìtí ne pøi plném zatíení.Zvýené napìtí mùe pokodit elektronické obvody zaøízení, konstruovanépouze na nií napìtí, napø. 13,8 V.

Obr. 1.Schémazapojení

Page 22: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

Pokud jsou vechny souèástkyv poøádku a neudìláme chybu pøi jejichrozmísování a pájení do desky s plo-nými spoji, celé zapojení je tak jedno-duché, e musí pracovat ihned po pøi-pojení napájecího zdroje.

Po kontrole desky pøipojíme na vstup-ní svorky støídavé napìtí 12 a 17 V.Zmìøíme napìtí na kondenzátorech C1a C2, které by mìlo být asi 17 a 25 V.Na výstup pøipojíme voltmetr s pøedzá-tìí (staèí árovka 12 V/100 mA) apotenciometrem P1 nastavujeme poa-dované napìtí. Protoe regulace vý-stupního napìtí je lineární, bude stup-nice pro nastavení výstupního napìtírovnomìrná. Je samozøejmé, e poten-ciometr P1 lze nahradit trimrem a vý-stupní napìtí stabilizátoru podle potøe-by nastavit natrvalo.

Je-li ve v poøádku, natøeme deskuroztokem kalafuny v lihu nebo perchlo-retylenu a stabilizátor vloíme do vhod-né skøíòky s vìtracími otvory (kvùli ru-ení nejlépe kovové).

Závìr

Pøichází v úvahu jetì jedno vyuitístabilizátoru. Lze jej toti vyuít i jakonabíjeè autobaterií s vìtí kapacitou (asiod 45 Ah). Staèí nastavit výstupní na-pìtí na 14 V a pøipojit autobaterii. Prou-dové omezení dovolí maximální nabí-jecí proud asi 5 A a do doby, kdy napìtíbaterie dosáhne 14 V. Pak se zcelaautomaticky zaène zmenovat nabíje-cí proud, a se ustálí na udrovací hod-notì. Tak lze baterii udrovat trvale na-bitou (na napìtí 14 V), ani by hrozilojejí pøebíjení.

Seznam souèástek

R1, R2, R4 2,2 kWR3 1,5 kWP1 10 kW, TP160/NC1, C2, C8, C9 2200 µF/25 VC3, C4, C6, C7 100 nF, keramickýC5 10 nF, keramickýIO1 MAX724CCKD1 KBU8AD2 LED, zelenáD3 SB540D4 LED, èervenáL1 SFT1240, 64 µH/5 Asvorkovnice CZM 2/5, 4 kusy2 kusy chladièù T46/25, kadý s tepel-ným odporem 8,2 °C/Wdeska s plonými spoji

Pro zájemce o stavbu spínanéhostabilizátoru napìtí je pøipravena sadasouèástek (podle seznamu) vèetnìdesky s plonými spoji za 850 Kè, pøí-padnì oivený modul (viz fotografie) za1000 Kè. Také je moné objednatvhodný bezpeènostní transformátor230 V/9 + 7 V/6 A za 600 Kè. Objed-návky posílejte na adresu: BEL, Èín-ská 7, Praha 6, 160 00, tel. (02)24317069 nebo 33324480. Komerènívyuití tohoto návodu bez souhlasuautora není dovoleno.

Obr. 2. Deska s plonými spoji a rozmístìní souèástek

Obr. 3. Fotografie hotového stabilizátoru

Elektronikapro nejmení

Nae ètyøletá Barborka mì ráda po-zoruje pøi pájení, dokonce vyaduje, emi pøi tom bude pomáhat podávánímsouèástek. Nemusím podotýkat, e jeto pracnìjí, neli pracovat úplnì sám,ale to jsem trochu odboèil. Velice jsemse jí zavdìèil hraèkou, která zároveònázornì pøedvede, jak to s tou elektøi-nou vlastnì je. Hraèka je v nìkolikavariantách. Vdy to jsou dva krokodýl-ky v plastové izolaci rùzných barevs dvìma kablíky, na jejich konci jebuïto malá árovièka, nebo svítivá di-oda s pøedøadným rezistorem. Pouiljsem jednu LED zelenou, jednu mod-

rou a dokonce jednu èervenou se svíti-vostí 1 cd, která naveèer promítne nazeï kruh ze vzdálenosti nìkolika met-rù. Krokodýlky doporuèuji vybrat s mìk-kou pruinou, aby ly dobøe zmáèknout.A k tomu vemu patøí jetì plochá ba-terie.

Dítì se pøi hraní metodou pokusu aomylu nauèí, e elektøina protéká pou-ze uzavøeným obvodem, èili e musí býtkadý krokodýlek pøipojen na jedenkontakt baterie. e árovièku lze pøipo-jit libovolným zpùsobem, kdeto LEDsvítí jenom v jednom pøipadì. A se dvì-ma árovièkami lze demonstrovat sério-vé a paralelní zapojení. No a kdy malýelektronik tohle vechno pochopí, budejetì nìkolik týdnù bìhat s rozsvícenouledkou a dìlat svìtluku.

Josef Hanzal

Page 23: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

Mìøicí metody TIM bývají vìtinounároèné na pøístrojové vybavení a majíjen omezenou pøesnost. V bìnýchamatérských podmínkách jsou realizo-vatelné jen obtínì. Firma SGS -THOMSON vyvinula novou, velmi jed-noduchou a pomìrnì velice pøesnoumetodu inverze pily, kdy se mìøí sig-nálem s pilovitým prùbìhem. Tato kon-strukce popisuje obvod generující sig-nál pro toto mìøení s jednoduchýmièíslicovými obvody.

Technické údajeTaktovací kmitoèet generátoru:

20 MHz.Výstupní kmitoèet signálu: 20 kHz.Pøepínací kmitoèty: 38, 76, 153 Hz

pøi pilotním kmitoètu 20 MHz.Výstupní napìtí: pøiblinì

polovina napájecího napìtí.Strmost hran: pøiblinì 10 ns.Napájení: 5 a 6 V, max. 7 V.

Teorie je podrobnì rozepsána v [1].Mìøený zesilovaè bez potíí kopírujepozvolný nábìh signálu s pilovitým prù-bìhem s kmitoètem 20 kHz, ale nedo-káe pøesnì zkopírovat strmou hranu.Signál se zkreslí, co se projeví zvìt-ením støední hodnoty výsledného sig-nálu viz obr. 1. Pokud ve výslednémprùbìhu vyfiltrujeme pùvodní signáls pilovitým prùbìhem, zbude nám stej-nosmìrné napìtí, udávající velikostzkreslení TIM. Abychom vylouèili vliv

zbytkového stejnosmìrného napìtí (off-setu) na výstupu zesilovaèe, nízkýmkmitoètem pravidelnì invertujeme smìrpily. Výsledkem je støídavý signál(obr. 2), jeho mezivrcholové napìtí od-povídá TIM. Pøi zmìøení mezivrcholo-vé hodnoty vstupního signálu (na obojínám staèí bìný osciloskop) urèímevelikost zkreslení TIM podle vzorce (viz[1]):

¢=

YVW

YêVW

8

87,0

kde Uvýst a Uvst jsou zmìøená mezivr-cholová napìtí.

Schéma zapojení je na obr. 3. Hradloobvodu IO3, C1 a R1 tvoøí oscilátor tak-tovacího kmitoètu asi 20 MHz, na pøes-ném kmitoètu pøíli nezáleí. Støída sig-nálu s obdélníkovým prùbìhem jepøiblinì 1:1, co je dáno komparaèní-mi úrovnìmi Schmittova KO u inverto-ru technologie HC. Tento kmitoèet dìlí-

me obvody IO2 a IO1, na výstupech Q1a Q10 IO2 jsou signály s kmitoètem10 MHz a 20 kHz (vechny uvádìnéhodnoty jsou pøi taktovacím kmitoètu20 MHz), na výstupech Q5 a Q7 IO1jsou pak pøepínací kmitoèty priblinì153, 76 a 39 Hz. Propojením jednohoz tìchto výstupù na JP1 (pozice 1 je39 Hz atd.) lze volit kmitoèet pøepínánísmìru signálu pilovitého prùbìhu. Vý-stupy Q1 a Q10 IO2 jsou vedeny nahradla EX-OR IO4 a IO6, na nich jsousignálem z IO1 periodicky invertoványjejich logické hodnoty. Tím se dosahu-je obracení smìru pily. Pilovitý prù-bìh vytváøíme jednoduchým pøevodní-kem D/A s odporovým ebøíèkemR - 2R (R2 a R25), který byl ji mno-hokrát popisován.

V zapojení podle schématu má pøe-vodník 11 bitù, 10 bitù je z výstupùQ1 a Q10 IO2 a 11. bit je získán pøí-mo z taktovacího kmitoètu IO3. Pouití12. bitu by vyadovalo zvýení kmito-ètu na více ne 40 MHz, co by ji ved-lo k problémùm a celá konstrukce bybyla podstatnì sloitìjí. V odporovémebøíèku jsou pouity rezistory s malýmodporem 1 kW a 510 W, pøi nich lze do-cílit strmosti hran kolem 10 ns, co jedostateènì malá hodnota, aby nebylozkresleno výsledné mìøení.

Napájecí napìtí je 5 a 6 V (pøede-psané pro obvody typu HC - viz [2]), vý-stupní napìtí lze podle potøeby upravit.

Generátor signálupro mìøení intermodulaèního zkreslení

Ing. tìpán Huek

Pøechodové intermodulaèní zkreslení je nepøíjemným jevem u zesilova-èù se zápornou zpìtnou vazbou. Pøi zesílení signálu s pøíli strmou hranou(tj. s velkým obsahem vyích harmonických), kdy zpìtná vazba nestaèí vèaszareagovat a zesilovaè se krátkodobì pøetíí, vzniká intermodulaèní zkres-lení (TIM - Transient Intermodulation Distortion). Právì tato situace je èastáu akustických zesilovaèù. Snaha zmenit harmonické zkreslení zesílenímzpìtné vazby vede ke zhorení pøechodové intermodulace.

Obr. 1. Zkreslení signálu s pilovitýmprùbìhem

Obr. 2. Signál na výstupu generátoru Obr. 3. Schéma generátoru signálu

Page 24: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

denzátorem s kapacitou 15 a 150 pFmezi vývody 1 a 8 OZ.

Seznam pouitých souèástek1) Generátor signálu pilyRezistory jsou kromì R1 vechnys pøesností 1 %

R1 390 WR2, R3, R5, R7, R9, R11, R13, R15, R17, R19, R21, R23 1 kWR4, R6, R8, R10, R12, R14, R16, R18, R20, R22, R24, R25 510 WC1 3,3 pFIO1, IO2 74HC4040IO3 74HC14IO4, IO5, IO6 74HC86JP1 - dvouøadý konektor 2x 3 pro zkra-tovací propojky jumper, viz té text

2) Útlumový èlánekR1 470 WR2, R3, R4 68 kWR5, R6, R7 6,8 kWR8, R9, R10 680 WR11, R12 47 W

3) Dolní propustL 18 mH, FASTRON radiální, 2xC 1 µF, fóliový, 2xR 120 W

Literatura[1] Pøechodové intermodulaèní zkresle-

ní. Rádio plus 9/97, s. 24.[2] Souèástky pro elektroniku 1998.

Katalog GM Electronic, s. 80.[3] Vackáø, J.: Amatérská mìøicí tech-

nika. SNTL 1990, s. 124, obr. 85.

Pozn. redakce. Pouijete-li v pøevod-níku D/A generátoru rezistory s odpo-rem 1 kW a 510 W, bude pøevodník do-sti nepøesný nemá pak smysl, aby mìlvìtí délku ne 6 a 7 bitù. Lepí pøes-nosti dosáhnete, pouijete-li místo re-zistoru 510 W rezistory s odporem499 W (podaøí-li se vám je sehnat).Snadnìjí je pouít dva rezistory s od-porem 1 kW paralelnì. Jak mi vak sdì-lil autor ke korektuøe èlánku, není v tom-to pøípadì horí linearita pøevodníku nazávadu. Dùleitá je strmost hran výstup-ního signálu. Belza

Obr. 4. Deska s plonými spoji generátoru v mìøítku 1:1 Obr. 5. Rozmístìní souèástek na desce s plonými spoji

Obr. 6. Mìøení zkreslení TIM s popsaným generátorem (G - generátor signálu,Z - mìøený zesilovaè, DP - dolní propust, OSC - osciloskop, R - zátì)

Obr. 7. Útlumový èlánek

Obr. 8. Dolní propust

1)

2)

3)

Obr. 9. Pøíklad namìøených prùbìhù

Ideální je napø. pouít zdroj 5 V pro na-pájení obvodù TTL.

Výkres desky s plonými spoji o ve-likosti 60 x 80 mm je na obr. 4 a sché-ma osazení souèástek je na obr. 5.V zapojení nejsou ádné záludnosti aninastavovací prvky a pøi peèlivé prácipracuje generátor na první zapojení. Namístì JP1 lze podle potøeby pouít buïdvouøadý konektor 2x3 podle rozpisusouèástek, nebo propojit natrvalo pro-pojkou pøímo na desce. Lze také pou-ít pøepínaè umístìný mimo deskus plonými spoji. Upozoròuji, e na mís-tì IO1 a IO2 nelze pouít bìné èítaèeCMOS 4040, stejnì tak místo IO4a IO6 obvody 4030 (které mají navícjiné zapojení vývodù), protoe taktova-cí kmitoèet je ji nad jejich povolenoumezní frekvencí - viz [2]. Praktické pro-vedení krabièky a zpùsob napájení po-nechávám kadému na jeho monos-tech a schopnostech.

Vlastní mìøení je uspoøádáno podleobr. 6. Signál z generátoru vhodnìupravíme v útlumovém èlánku (viz obr.7 - pøevzato ze schématu v [3]) na pat-øiènou úroveò, aby nebyl mìøený zesi-lovaè pøebuzen, a zavedeme do vstu-pu zesilovaèe. Na výstupu zesilovaèezmìøíme osciloskopem mezivrcholovénapìtí Uvst, za dolní propustí pak me-zivrcholová hodnota signálu udáváUvýst. Výsledné TIM dopoèítáme podlevýe uvedeného vzorce. Zesilovaè mì-øíme se zátìí, buï s nìjakým dosta-teènì výkonovì dimenzovaným rezis-torem nebo jednodue pøímos pøipojenou reproduktorovou sousta-vou. Na obr. 8 je pøíklad dolní propusti -pasivního èlánku T se strmostí 40 dB/okt a dìlicím kmitoètem pøiblinì 1 kHz.Filtr byl realizován z radiálních tlumivekFASTRON (zakoupených u GM Electro-nic), fóliových kondenzátorù a bìnìdostupného rezistoru. Pøi výpoètu mu-síme jetì korigovat chybu vnesenouútlumem èlánku - s uvedenými souèást-kami je tøeba vynásobit Uvýst konstan-tou 1,33. Dolní propust by nemìla být zaktivních souèástek, nebo by do mì-øení mohly vnáet chybu. Na obr. 9 jepøíklad namìøených údajù pro OZ typuMAA748. Prùbìh è. 1 byl namìøen navýstupu generátoru pily, prùbìh è. 2 navýstupu zesilovaèe a prùbìh è. 3 navýstupu filtru. Velikost TIM se zøetelnìdala nastavovat kompenzaèním kon-

Page 25: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio -5/99

RNDr. Bohumil Sýkora

Stavíme reproduktorovésoustavy (XX)

Dejme tomu, že se nám podařilonalézt basový, vysokotónový a případnětaké středotónový reproduktor, kterésplňují naše požadavky na kvalitu re-produkce. Známe jejich amplitudovécharakteristiky, takže dokážeme (při-nejmenším přibližně) stanovit dělicífrekvence. Strmosti výhybek jsou taktrochu otázka vkusu a „náboženskéhopřesvědčení“, zhruba však platí, žeu soustav pro domácí použití se uplatnístrmost 6 nebo 12 dB na oktávu, za-tímco u ozvučovacích soustav je běž-né pracovat se strmostí 12 až 18 dBna oktávu (poslední případ hlavněu vysokotónových reproduktorů). Vět-ší strmosti jsou spíše výjimečné apraktický význam mají hlavně u aktiv-ních výhybek. Teď již vlastně zbývájen vestavět to všechno do nějakéhoúhledného obalu (česky ozvučnice) apo nutném „doladění“ výhybky začíthrát. Jak však všeobecná zkušenostukazuje, právě realizace onoho obaluje při stavbě reproduktorové soustavytím největším problémem.

Především si dovolím zopakovatjeden sice všeobecně známý, přestovšak často opomíjený a někdy i zá-měrně zastíraný fakt. Úkolem ozvučni-ce reproduktorové soustavy je přesnýopak toho, co je úkolem rezonančnískříně hudebního nástroje. S výjimkouspeciálních konstrukcí, jako je bas-reflex, pásmová propust apod., máozvučnice reproduktorové soustavypohltit, zlikvidovat a v teplo proměnitveškerý zvuk, který do ní reproduktoryvyzáří. Jakékoli úvahy na téma vlivupoužití ušlechtilých rezonančních dřev,speciálních houslařských laků atd. nazvuk soustavy jsou - jak si dovolím ci-tovat z jednoho staročeského textu -„humbug a podvod“. Použití těchtomateriálů může mít rozhodující vlivna vzhled soustavy, vzhled soustavymůže mít vliv na důvěru kupujícího vevýrobce, se zvukem to však nemá nicspolečného. Nejlepší materiál je ten,který je maximálně tuhý, maximálně„těžký“ a má maximální vnitřní tlume-ní. Z tohoto hlediska by například vý-borným materiálem bylo olovo pláto-vané ocelí, jeho nevýhody však snad

které se uplatňují hlavně u nízkýchfrekvencí a rezonančních ozvučnic.Pokud není ozvučnice dostatečně tuhá,parazitně vyzařuje jako proměnlivýobjem a tento efekt se ještě zvětšujeohybovými rezonancemi stěn. A dále,závislost ohybových deformací stěnnení lineárně závislá na vnitřním pře-tlaku či podtlaku, takže pulsací ozvuč-nice vlastně může vznikat nelineárnízkreslení. Těmito nežádoucími efektyse ovlivňuje barva zvuku, a jak ukáza-la zkušenost autora, může být dokon-ce i ovlivněna lokalizace ve stereofon-ním obraze.

Na „tuhost“ skříně má velký vliv, ja-kým způsobem jsou spojeny stěny.Klasické truhlářské techniky spojení„na ozub“ se dnes používají jen napro-sto výjimečně. Nejjednodušší je pra-voúhlé spojení „na tupo“ s přiznanouspárou nebo předýhováním (obr. 1).Tento způsob je výrobně nejjednoduš-ší, avšak nejméně vzhledný a pro do-statečnou pevnost obvykle vyžadujevyklížení hranolky. Poněkud lépe vy-padá a hůře se vyrábí spojení na tupona pokos (obr. 2). Z hlediska pevnostije podstatně výhodnější spojení napokos a zámek (obr. 3), které všakvyžaduje značnou přesnost při výro-bě. Určitým kompromisem je spojenína zámek (případně polodrážky) s ná-sledným zkosením a předýhováním(obr. 4).

Dosti tvrdým oříškem bývá optimál-ní montáž reproduktorů. Jak jsme sezmiňovali již v minulé části, vysokotó-nový reproduktor by měl být zapuštěndo roviny s přední stěnou. To v pod-statě platí i o středotónovém repro-duktoru, u basového to již není tak kri-tické, pokud nejde o dvoupásmovousoustavu. Vliv na kvalitu soustavy másamozřejmě i umístění reproduktorůna přední stěně a jejich vzdálenosti.Obvyklé je umístění symetrické podlesvislé osy, i když není akusticky nejvý-hodnější. Optimum při mimoosovémumístění lze však nalézt pouze dale-kosáhlým experimentováním.

U třípásmové soustavy by měla býtco nejmenší vzdálenost mezi baso-vým a středotónovým reproduktorem.Pokud jde o vzdálenost mezi vysoko-tónovým reproduktorem a měničemvyzařujícím středy, rozhodující je roz-teč os měničů. Z teorie vyplývá, žev optimálním případě by měla být rov-na pěti čtvrtinám vlnové délky na děli-cím kmitočtu.

Obr. 1. Obr. 3. Obr. 4.

není třeba uvádět. Z přírodních mate-riálů jsou dále vhodné některé kameny,např. břidlice nebo pískovec. Avšaktady již pozor, reproduktorové sousta-vy se z kamene skutečně občas vyrá-bějí, ušlechtilé druhy kamene vhodnépro tento typ zpracování však majítendenci zvonit (žula, mramor). Vhod-nější jsou materiály typu umělého ka-mene z přírodního kameniva pojené-ho umělou pryskyřicí, které mohoui velmi efektně vypadat. Dobré me-chanické vlastnosti má také plastifiko-vaný litý beton.

V naprosté většině případů se ovšemozvučnice vyrábějí z materiálů na bázidřeva. Tam, kde záleží na mechanic-ké odolnosti (u soustav určených pročastý transport), se používá překližka,pro náročné hifi aplikace je nejběžněj-ším materiálem dřevotříska nebo dře-vovláknité desky MDF, a u nejlevněj-ších výrobků jsou běžné plasty. Cožnelze generalizovat, poněvadž plastovésoučástky najdeme i na velmi luxus-ních soustavách a kompozitní mate-riály typu laminátů mohou mít z hle-diska konstrukce ozvučnic vynikajícívlastnosti (viz např. původní soustavyB & W Nautilus).

Při realistických předpokladech nic-méně můžeme počítat s tím, že ozvuč-nice reproduktorové soustavy budenejpravděpodobněji sestavena z ma-teriálů deskového charakteru, nařeza-ných do polotovarů obdélníkovéhonebo obecně mnohoúhelníkového tva-ru a pospojovaných truhlářskou tech-nologií. Optimální tloušťka materiáluzávisí na lineárních rozměrech ozvuč-nice a nepřímo tedy na jejím objemu.Pro objemy do 5 l stačí obvykle mate-riály do 12 mm tloušťky, pro objemydo 20 l je vhodnější použít tloušťku 15až 18 mm. Pro větší objemy je tloušť-ka 18 mm minimem a konstrukce seobvykle ještě zpevňují vnitřním žebro-váním. Konstrukce totiž musí být „tuhá“nejen pokud jde o samotný materiál,ale i o skříň jako celek. To má několikdůvodů. Především, uvnitř ozvučnicevznikají nezanedbatelné změny tlaku,

Obr. 2.

(Příště: Něco o měření)

Page 26: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

Otvíraní

V případě zavřených vrat pokraču-je program na čekací smyčce, kdy pro-cesor čeká na stisk tlačítka OTEVŘInebo na signál od kódovacího obvodu(je podmínkou pro otevření vrat).

Po přijetí signálu pohon otevře vra-ta. Tento proces je signalizován načelním panelu trvalým svitem signálníkontrolky HL1 a blikáním kontrolkyHL2 v taktu asi 0,5 sekundy až dodoby, než pohon rozepne kontakty KSotevřeno a chod pohonu se zastaví.Na panelu svítí jen kontrolka HL1 trva-lým svitem, která signalizuje možnostbezproblémově projet vraty.

Automatické zavírání,infračervený paprsek

Po průjezdu či průchodu vraty sepřeruší signál infračervené závory,zhasne signálka HL1 a HL2, rozsvítíse signálka HL3, která signalizuje, žese vrata začala zavírat. V této doběje nutné urychleně opustit prostorvrat.

V případě neúspěchu procesor pře-ruší proces zavírání a rozsvítí všechnysignálky HL1 až HL4, které blikají aždo doby, než vozidlo nebo předmětodstraníme z prostoru vrat (infračerve-né závory).

Poté jsou zhasnuty rozsvícené sig-nálky, je nastaven mód pro zavřenívrat, rozsvícena signálka HL3 .

Po vygenerováni časové pauzy asi12 sekund bliká signálka HL4 a se-pne relé pro chod ZAVŘI, toto reléje zapnuto do doby rozepnutí KS za-vřeno.

Procesor zhasne kontrolky HL3 aHL4 a přejde do čekacího módu, vekterém čeká na další pokyny.

Speciální způsob otevření vrat

Vrata otevřeme podle úvodníhoodstavce, a po zastavení chodu stisk-neme ještě jednou tlačítko pro otevře-ní, tím se vrata přepnou do speciálníhomódu, ve kterém lze procházet vratybez uzavření.

Ukončení tohoto módu je možnéstlačením tlačítka zavři nebo ovlada-čem.

Tento mód je signalizován součas-ným blikáním signálek HL1 až HL4s periodou 0,5 s. Signalizace probíhápo dobu, kdy je tento mód nastaven.

Poruchová signalizace

Před dokončením cyklu otevřenívrat procesor otestuje stav infračerve-né závory.

Pokud je paprsek přerušen, sys-tém jej vyhodnotí jako poruchu a za-hájí signalizaci postupným rozbliká-ním signálek HL1 až HL4.

Tato signalizace je v činnosti asipo 70 cyklů.

Pak se výstražně rozblikají všech-ny signálky HL1 až HL4 a blikají dodoby, než vozidlo nebo předmět od-straníme z prostoru vrat.

Poté jsou zhasnuty rozsvícené sig-nálky a nastaven mód pro zavření vrat,rozsvícena signálka HL3. Po vygene-rování časové pauzy asi 12 sekund,bliká signálka HL4 a sepne relé prochod zavři, toto relé je zapnuto dodoby rozepnutí KS zavřeno.

Procesor zhasne kontrolky HL3 aHL4 a přejde do čekacího módu, vekterém čeká na další pokyny.

Nucené otevření vrat

V době zavírání vrat lze stisknutímtlačítka otevři nebo aktivací ovladačepřerušit proces zavírání zastavenímchodu pohonu. Po asi 0,5 s se rever-zuje pohon na směr otevření do polo-hy otevřeno, až je rozepnut KS otevře-no, procesor zablokuje automatickézavření a čeká na stisk tlačítka zavřinebo aktivaci ovladače.

Zavírání vrat tlačítkemnebo ovladačem

Zhasne signálka HL1 a rozsvítí sesignálka HL3 a HL4, která signalizuje,že se vrata začala zavírat.

V tomto módu není vygenerovánačasová pauza 12 sekund a ihned sezapne relé pro chod zavři. Toto relé jezapnuté do doby rozepnutí KS zavře-no.

Procesor zhasne kontrolky HL3 aHL4 a přejde do čekacího módu, vekterém čeká na další pokyny.

Poznámka k umístění signálek HL1až HL4:

Signálky umístíme na vhodné mís-to vrat tak, abychom na ně měli výhledpři průjezdu.

Popis desky s plošnými spojia osazení součástkami

Základem desky je procesor ATMELAT89C2051, který zajišťuje všechnyčinnosti vrat.

Další důležitou součástkou na des-ce je obvod UM3758-120 A, což je ko-dér a dekodér kódu pro dálkové ovlá-dání vrat. Jeho podrobný popis byluveden v AR 12/93 s. 22-23.

Pro ty zájemce, kteří toto AR ne-mají, uvádím některé údaje.

Systém proovládání vrat

Jaroslav Filip a Tomáš Filip

Zařízení pracuje tak, že po připojení napájecího napětí na deskus plošnými spoji procesor nejdříve otestuje stav ovládaných vrat.V případě, jestliže jsou vrata otevřená, zkontroluje, zda se v prosto-ru vrat nenachází překážka, která by bránila zavření, a po časovépauze asi 12 s vrata zavře (čas je odvozen od frekvence krystalu).Tento stav může nastat v průběhu zavíraní vrat při přerušeni elek-trického proudu, kdy se vrata nezavřela.

Tab. 2. Základní parametry UM3758

Tab. 1. Přehled obvodů série UM3758

adr - počet adresových vstupůdat - počet datových vstupů (výstupů)výst. - typ datového výstupu

Obr. 1.ZákladnízapojeníUM3758

Page 27: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

Obr. 2. Schéma zapojeníObvody série UM3758 mají 12 mo-

difikací, z nichž některé nabízí GMelectronic.

Tyto modifikace se liší počtem ad-resových a datových vývodů a ty-pem pouzdra. Jejich seznam je uve-den v AR 12/93 nebo v tab. 1.

Některé typy nemají datové vstupy(výstupy), a hodí se proto k přenosujediného povelu. Typy, které přenášejídata, mají na výstupu data bud’ jen při

příjmu povelu (v tab. 1 označené„MOM“) nebo do příjmu dalšího povelu(„LAT“). Každý adresový vstup můžebýt nezapojen nebo spojen se zápor-ným (Vss) či kladným (Vdd) napáje-cím napětím. U obvodu UM3758-180Aje tak možných 318 = 387 420 489 růz-ných kombinací adres.

Datové vstupy rozlišují pouze lo-gické úrovně L a H. Nezapojený vstupje chápán jako úroveň H.

Každý obvod může pracovat jakokodér nebo dekodér, činnost se volízměnou úrovně na vstupu MODE. Je-livstup MODE připojen na kladné napá-jecí napětí, pracuje obvod jako kodér(vysílač). Signál je odebírán z výstupuOUT. Vstup RXIN je v tomto případěnezapojen.

Připojíme-li vstup MODE na zápornénapájecí napětí, pracuje obvod jakodekodér (přijímač). Signál přivádíme

Page 28: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

na vstup RXIN. Pokud je na vysílací apřijímací straně nastavena stejná ad-resa, přejde výstup OUT při příjmu po-velu do úrovně L.

U obvodů přenášejících data sezároveň nastaví datové výstupy. PovelIze přenášet přímým spojením obvodůnebo rádiovým, ultrazvukovým neboinfračerveným signálem.

Popis nastavení kódu vysílacíhoa přijímacího obvodu

Jedinou podmínkou pro správnénastavení kódu je, že na straně vysíla-cí a přijímací budou shodně propojenypropojky označené ve schématu PR1,PR2, PR3 (přijímač) a PR4, PR5, PR6(vysílač).

Popis vysílače

Vysílač je postaven na jednostran-né desce s plošnými spoji. Jsou naněm 2 kusy tlačítek, kterými lze volitdva různé kódy vysílané informace.

Jedna informace slouží pro otvíránívrat a druhým kódem můžeme otvíratnapř. vrata od garáže apod. Také lzetoto tlačítko neosadit a spojit drátovoupropojkou dvě poloviny spodní lištyPR6.

Obvod stabilizátoru napětí lze vy-pustit, pokud napájení obvodu budev rozsahu 6 až 12 V. Palubní napětíautomobilu je až 14,5 V, toto napětí bymohlo obvody poškodit!!

Koncové spínače

Koncové spínače zajišťují koncovévypnutí pohonu v polohách OTEVŘENOa ZAVŘENO, spínače jsou v prove-dení s rozpínacím kontaktem proto,aby v případě přerušení vodiče od spí-nače k desce se pohon zastavil a nezničil. Koncové spínače je vhodnéumístit přímo na pohonnou jednotkunebo pojezdovou dráhu vrat.

Ručníovládací tlačítka

Tato tlačítka jsou běžného typunapř. T6. Umístíme je např. u vchodo-vých dveří nebo u místa, kde je hlasitýdomácí telefon apod.

Vstupy a výstupyprocesoru - možnosti

Vstupy procesoru jsou zapojenypřes optočleny a diody LED, které za-jišťují signalizaci sepnutého vstupu apřevod ovládacího napětí asi 18 V navstupní napětí procesoru. Zároveňtaké slouží jako filtr proti rušivému na-pěti.

Výstupy procesoru jsou napojenypřes výstupní tranzistory a výkonovárelé RE1 a RE2, tato relé jsou použitase dvěma přepínacími kontakty, kdyjeden pár kontaktu ovládá pohon,nebo lze na něj připojit výkonový sty-kač, kterým lze spínat i větší proudy, adruhý pár kontaktů lze použít např. naosvětleni vjezdu při otvíraní nebo přizavíraní.

Výstupy pro signálky jsou přes tran-zistory T2 až T5 (BC635 40 V/0,8 A ).

Napájeni obvodu

Deska s plošnými spoji je vyrobenapro použití dvou různých transformáto-rů, a to typu WL 712-1 nebo WL 612-1.

K usměrnění napětí je použit můst-kový usměrňovač B250/300. Dále jsoupoužity dva stabilizátory napětí +5 V(IO11), +12 V (IO10), které napájejíjednotlivé obvody pracovním napětím.Filtrace napájení je zajištěna elektroly-tickými a keramickými kondenzátory.

Funkčnost jednotlivých zdrojů pře-hledně signalizují LED +5 V - HL9,+12 V - HL8, +18 V - HL7.

Světelná závora

Obvod světelné závory je realizo-ván dvěma obvody NE556. Příkladyzapojení jsou uvedeny v knihách s prak-tickými zapojeními s 555.

Jedná se o závoru s modulovanýmsvětlem. U tohoto typu světelné závo-ry je použit tzv. nosný kmitočet. Mo-dulace částečně odstraní špatný vlivdenního světla a umožní zatížit vysíla-cí prvek větším proudem, aby se zvět-šil dosah a zmenšila se možnost pře-konáni závory pomocí jiného zdroje.

Světelná závora je s oddělenýmvysílačem a přijímačem. Oba obvodyjsou na jedné desce s plošnými spoji,avšak vysílací dioda je umístěna na-proti přijímací diodě.

Popis vysílačeinfračervené závory

Nosný kmitočet je nastaven na asi32 až 40 kHz, je generován jednoupolovinou obvodu NE556 IO9B. Stabi-litu kmitočtu určuje kondenzátor C12,který by měl být alespoň svitkový.Tento nosný kmitočet je modulovándruhým generátorem s kmitočtem asi300 Hz přes diodu VD8. R14, R13,C11 určují kmitočet a střídu modulač-ního kmitočtu.

Obr. 3. Schéma zapojení vysílače,přijímače a signalizace

Obr. 4.Schéma

zapojení DO

Page 29: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

C11 může být i keramický, protožeu něj na stabilitě nezáleží.

Nosný kmitočet lze nastavit trim-rem RP1.

Zapojení obou generátorů je stan-dardní, doporučené z odborné litera-tury.

Z výstupu 9 IO9B je zapojena přesrezistor R17 infračervená dioda HL16.Průměrný modulační proud diodouHL16 je asi 50 mA.

Popis přijímačeinfračervené závory

Pro příjem infračerveného světla jepoužit obvod SIEMENS SFH5O6-36.

Za přijímačem LD1A následuje dvoj-násobný časovač IO8 NE556. 1/2 jezapojena jako monostabilní klopnýobvod (MKO). Jeho doba překlopenímusí být delší než interval mezi jed-notlivými skupinami modulačního kmi-točtu. MKO je doplněn o detektor vy-nechání impulsu T1.

Toto zapojení reaguje i na velmikrátké přerušení paprsku. TranzistorT1 je spínán v rytmu demodulovanéhokmitočtu, vybíjí kondenzátor C14 a tímneumožní spustit MKO. Pokud je vy-nechán impuls z důvodu zacloněnípaprsku, MKO se překlopí a nastartu-je druhý MKO, který sepne na dobuasi 1 sekundy (možno nastavit rezisto-

rem R17 - zmenšení 68 kΩ - asi 0,3sekundy) přes tranzistor T10 indikačníLED HL17 se změní zároveň úroveňna vstupu obvodu IO2C, který tuto in-formaci přenese na vstup brány pro-cesoru P 3.4.

Pokud bude paprsek stále zaclo-něn, bude blokován návrat obou MKO.Dioda HL11 indikuje svým svitem pří-tomnost nosného kmitočtu. Způsob in-dikace detektorem vynechání impulsuje přesnější a má rychlejší odezvu napřerušení paprsku, než prostý členRC používaný v jednoduchých světel-ných závorách.

Obr. 5. Desky s plošnými spoji

(Dokončení příště)

Page 30: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

K napsání tohoto èlánku mne inspi-rovalo uveøejnìní konstrukce v A Ra-diu è. 3/99 Ing. Jaroslava Vlacha Va-cuum tube amplifier 40 W zesilovaès elektronkami. Ji pøed øadou let vy-mizela zapojení s elektronkami ze strá-nek Amatérského radia i jiné odbornéliteratury. V posledních letech se aleobjevují v odborném tisku zprávy o opì-tovném vyuití elektronek ve spotøebníelektronice v oblasti nízkofrekvenèníchzesilovaèù. Jsme tedy svìdky urèité re-nesance elektronek. Zda jde o módnívlnu, nostalgii èi zámìrné vyuití, uká-e se èasem. Dnes, s èasovým odstu-pem nìkolika desítek let od zlatéhovìku elektronek, co je období 50. a60. let, a poèátkù rozvoje výroby tran-zistorù, je mono ji objektivnìji zhod-notit vlastnosti obou zmínìných souèás-tek. Technologie elektronek byla v dobìnástupu polovodièù na velmi vysokéúrovni. Jako pøíklad lze uvést elektron-ku 1F33, tzv. trpaslièí (prùmìr 19 mm,délka 45 mm, anodové napìtí 90 V ahavení 1,4 V). V literatuøe jsou zmín-ky i o jetì vìtí miniaturizaci elektronek(napø. délka kolem 25 mm a anodovénapìtí 48 V), vyvíjených pro vojenskéúèely. Protoe tranzistor skýtal pøes ná-roènost technologie monosti uplatnì-ní i v oblastech, kde elektronka zkla-mala (integrované obvody, výpoèetnítechnika), nebyla ji technologie elek-tronek rozvíjena a jejich výroba byla tlu-mena ve prospìch rozvoje technologietranzistorù. Nicménì jetì dnes exis-tují oblasti, odkud elektronky nezmize-ly (monitory poèítaèù, vysílací elektron-ky pro velmi vysoké kmitoèty - klystrona magnetron. Poznámka: magnetron r.1926 patentoval August áèek (1886 -1961) profesor Karlovy university. Jemono obdivovat prozíravost a technic-kou odvahu technikù, kteøí promýleliaplikace tranzistorù v dobì, kdy jetìvlastnosti tranzistorù mìly z dneníhopohledu velké nedostatky. Jako pøíkladv lit. [2] TV pøijímaè, kde jediné elek-tronky jsou obrazovka a vysokonapì-ová dioda DY87. Kniha podle pøedmlu-vy byla napsána k 10. výroèí objevutranzistoru. Skuteèná náhrada elektro-

nek v øádkovém rozkladu TV je az konce 70. a poèátku 80. let. Na druhéstranì je tøeba pøipustit i urèité pøece-nìní oèekávaných vlastností tranzisto-rù, pøípadnì jiných polovodièù. Tranzis-tory dosud nedokázaly plnì nahraditelektromechanické relé. I kdy je vyøe-eno galvanické oddìlìní øídicího a øí-zeného obvodu, stinnou stránkou zù-stává velikost, stabilita a výrobní rozptylodporu sepnutého prvku nahrazujícíhokovový kontakt. Proto dnes existují mi-niaturizovaná relé s velikostí neliící seod rozmìrù pouzder DIL.

Skuteènost, e se od doby objevutranzistoru r. 1948 a po souèasnostnepodaøilo zcela nahradit elektronku vevech oblastech jejího pouití, dokazu-je, e obì tyto souèástky mají své mís-to v elektrotechnice a mají své dobré ipatné vlastnosti. Pokud se chce èlo-vìk hloubìji zabývat návrhem elektro-nických obvodù, mìl by mít i o elektron-ce jisté základní znalosti jako oobvodovém prvku. Citovaná konstruk-ce zesilovaèe poskytuje podnìty prozájemce, kteøí mají chu experimento-vat s elektronkami a získat tak jisté zku-enosti s touto souèástkou. Základníteoretické poznatky o elektronkách azapojeních s nimi je mono èerpatz velmi bohaté literatury pøevánì z 50.a 60. let, dostupné jetì v odbornýchknihovnách a antikvariátech. Proto uvá-dím jako základní orientaci literaturu nakonci èlánku. Jisté potíe spí mohouvznikat s dostupností elektronek samot-ných èi vhodných objímek pro nì.

Porovnejme nyní nìkteré vlastnostielektronek a tranzistorù, které upøed-nostnily v pouití tranzistory.

Elektronka: omezená doba ivota,bìhem které se mìní elektrické para-metry (vyèerpání katodové emise), ná-roky na napájecí zdroje - havení, ano-dové napìtí. Stojí za zajímavou zmínku,e jako zdroj anodových napìtí se po-uívala také anodová destièková bate-rie (asi 90 V) nebo impulsní tranzisto-rové mìnièe. Nevýhodou elektronekjsou relativnì velké rozmìry a hmotnostzaøízení, malá energetická úèinnost(velké mnoství odpadního tepla), re-

lativnì velká poruchovost (první poèí-taè ENIAC zkonstruovaný z elektronekukázal nevhodnost elektronek pro slo-itìjí poèítaèe). Køehkost sklenìnébaòky zde neuvádím proto, e opatrnámanipulace je otázkou návyku. Náram-kové hodinky jsou taky køehké a nepøe-stanou se kvùli tomu pouívat, podob-nì jako tranzistory MOS, které jsoucitlivé na elektrostatické pole.

Z výhod elektronek lze uvést:w Snadné zesilování velkých výkonù.w Pomìrnì velké závìrné napìtí (dlou-

ho nebyla polovodièová náhradav øádkovém rozkladu TV a zdroji VN).

w Necitlivost na krátkodobé pøetíení(pøi zkratu vznikne výboj uvnitø elek-tronky, ta se vak neznièí).

w Velký vstupní odpor, nezatìujezdroj signálu.

w Necitlivost na zmìnu okolní teploty(velká teplota katody).

w Monost napájet zaøízení bez sío-vého transformátoru (hojnì vyuívá-no v ès. televizních pøijímaèích).

w Odolnost proti ionizujícímu záøení(ocenila armáda).

A dalí nevýhody:w Jen urèitá pracovní poloha (nebez-

peèí zmìn parametrù nebo vznikuporuch prùhybem katody).

w Citlivost na mechanické otøesy (tzv.mikrofoniènost), malá mechanickáodolnost.

w Monost vzniku obtíných poruchzaøízení zámìnou za jiný obdobnýtyp elektronky s odliným pøiøaze-ním vývodù patice.

w V zapojení jsou vìtinou pouívá-ny výstupní transformátory z dùvo-dù relativnì malých anodovýchproudù a velkých napìtí.

w Relativnì dlouhá doba nábìhu pozapnutí - asi desítky sekund, dlou-há doba ustálení pracovních bodù -asi 30 minut po zapnutí.

w Monost úrazu elektrickým proudem(anodové napìtí).

Tranzistor: malé rozmìry, malý pøí-kon a napájecí napìtí, dobrá energe-tická úèinnost a nízká pracovní teplota,libovolná pracovní poloha, stálost elek-trických parametrù, prakticky témìø ne-omezená doba ivota, vysoká spolehli-vost, existence dvou typù vodivosti,umoòující zapojení, která nemají uelektronek obdoby. Tyto vlastnostiumonily jejich vyuití i v oblastech, kdese elektronky nemohly uplatnit: výro-ba integrovaných obvodù a výpoèetnítechnika. Za zajímavou zmínku stojísnaha firmy Siemens koncem 30. letvyrábìt funkèní bloky pasivních souèás-tek montovaných do spoleèného kusus elektronkou, tedy pøedchùdce hybrid-ního integrovaného obvodu.

Dalí výhody tranzistorù:w Odolnost proti mechanickým otøe-

sùm.w Odstranìní výstupních transformá-

torù vzhledem k monosti velkýchkolektorových proudù pøi malých na-pìtích.

Elektronky -renesance nebo

nostalgie?Dr. Ing. Libor Gajdoík

Èlánek si klade za cíl podat základní obvodové vlastnosti elektronek je-jich srovnáním s tranzistory a uvedením odkazù na dalí literaturu. Je urèenvem, kteøí si chtìjí postavit zaøízení s elektronkami, ale chybí jim potøebnéinformace o tìchto souèástkách, protoe tato problematika ji dlouho neníbìnou souèástí odborné výuky a v poslední dobì se stále objevují zprávy ozahranièní komerèní výrobì nízkofrekvenèních zesilovaèù s elektronkami.

Page 31: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

w Témìø nulová doba nábìhu po za-pnutí a velmi krátká doba ustálenípracovních bodù - desítky sekund.

w Monost výroby integrovaných ob-vodù, miniaturizace.

w Velký vstupní odpor u polem øíze-ných tranzistorù

...a nevýhody:w Obtíné zpracování velkých výkonù,

nutné speciální výkonové typy, maláteplotní odolnost, nutno adekvátnìchladit.

w Relativnì malá závìrná napìtí, nut-né speciální typy, malá odolnostproti krátkodobému pøetíení, nut-né ochranné obvody.

w Pomìrnì malý vstupní odpor u bi-polárních tranzistorù.

w Závislost parametrù na teplotì okolí,potøeba øeit teplotní kompenzace.

w Vìtí výrobní rozptyl parametrù, vìt-í technologická nároènost.

Pokud porovnáme ostatní vlastnostielektronek a tranzistorù, lze dojít k ná-sledujícímu závìru. Nìkterými svýmivlastnostmi i dnes elektronky úspìnìkonkurují tranzistorùm. Elektronky majíbìnì vyí mezní kmitoèet (stovkyMHz) ne bìné tranzistory (desítkyMHz). Je to dáno velikostí mezielektro-dových kapacit. Kapacita anoda-øídicímøíka se pohybuje pod 1 pF (setiny,desetiny pF), zatímco kapacita kolek-tor-báze jsou jednotky a desítky pF.

Pro pouití na vysokých kmitoètech jsounutné speciální typy tranzistorù. Elek-tronky mívají bìnì mení um netranzistory. Pro speciální pouití jsounutné nízkoumové typy tranzistorù.Elektronky mívají díky své pøevodnícharakteristice mení harmonickézkreslení signálu a vìtí odolnost vùèikøíové modulaci. Tato skuteènost mùeobjasnit i tvrzení, e elektronkové ze-silovaèe mají nenapodobitelný zvuk.Pøevodní charakteristika elektronek jeúmìrná druhé odmocninì ze vstupní-ho napìtí a ve své støední èásti se blíípøímce. Pøevodní charakteristika bipo-lárního tranzistoru je popsaná exponen-ciálou, signál tedy mùe mít vìtí har-monické zkreslení. U polem øízenýchtranzistorù je tato charakteristika kvad-ratická a harmonické zkreslení signáluse kvalitativnì blíí ke zkreslení zpù-sobenému elektronkou. Schématas elektronkami bývají obvodovì jedno-duí ne obdobná s tranzistory. Neob-sahují tolik sloitých zpìtných vazeb,stabilizací pracovního bodu, teplotníkompenzace a neutralizace kapacit.Také díky vícemøíkovým elektronkámbývají nìkterá zapojení jednoduí(napø. heptoda jako smìovaè), pøípad-nì díky sdrueným elektronkám se pro-jeví úspora (napø. trioda-heptoda). Natomto místì je vhodné se zmínit, e sna-hy o vývoj vícevstupových tranzistorùse osvìdèily pouze v aplikacích logic-

kých hradel (s bipolárními nebo polemøízenými tranzistory) a v analogovétechnice pouze dvoubázové polem øí-zené tranzistory. Pokud jde o obvodáø-ské náhradní modely elektronek a tran-zistorù je mono je vyjádøit takto.Kolektorové charakteristiky tranzistorùv zapojení SE (spoleèný emitor) se kva-litativnì podobají anodovým charakte-ristikám pentod SK (spoleèná katoda).Obì souèástky se chovají jako øízenézdroje proudu. Elektronka a polem øí-zený tranzistor jako zdroj proudu øíze-ný napìtím, bipolární tranzistor jakozdroj proudu øízený proudem. Toto jejen základní náhrada, existují i jiné typya zpùsoby podle úèelu a nároènostidaného zapojení.

Literatura[1] Forejt, J.: Pracujeme s charakteris-

tikami elektronek a tranzistorù.SNTL, Praha 1961.

[2] Luke, J.: Tranzistorová elektroni-ka. SNTL, Praha 1960.

[3] Lupínek, M.: Elektronky - fyzikálnía technologické základy. Technicko-vìdecké vydavatelství, Praha 1952.

[4] Simerský, M.; Køenek, J.: Elektro-technológia 1 (výroba vakuových apolovodièových souèástek pre 1. a3. roèník SPE). ALFA, Bratislava1982.

[5] Tjagunov, G., A.: Elektronky a vý-bojky. SNTL, Praha 1954.

Nieko¾ko poznámokk èlánku Zesilovaè

s elektronkamiz PE 3/99

Nako¾ko elektrónkové zosilòovaèeboli v amatérskych kontrukciach vy-tlaèené tranzistorovými pred asi 25 ro-kmi, viacero, najmä mladých amatérov,nemá skúsenosti s ich vlastnosami.Z praktického h¾adiska je to najmäotázka zaaovacej impedancie. Zati-a¾ èo tranzistorové koncové stupne od-pojenie záae neohrozí, pri elektrón-kach je to naopak! Ak teda nemátepripojenú reproduktorovú sústavu (ale-bo zodpovedajúcu zaaovaciu impe-danciu) a vybudíte zosilòovaè, s ve¾koupravdepodobnosou vám odídu kon-cové elektrónky. Ich preaenie saprejavuje zèervenaním anód a fialovýmvýbojom v elektrónkach.

O impedancii reproduktorovej sústa-vy sa autor zmieòuje iba v odseku Oi-vení, kde hovorí o reproduktore s im-pedanciou najmenej 4 W. Z toho monodedukova, e k zosilòovaèu nemo-no pripoji napr. reproduktorové sústa-vy s impedanciou 8 W.

Záverom ete jedna rada pre tých,ktorí sa rozhodnú zosilòovaè postavi.

Pokia¾ chcete minimalizova brumo-vé napätie spôsobené eravením, od-porúèam nahradi rezistory R17 a R18drôtovým potenciometrom 100 a470 W na zaaenie 1 a 2 W. Beecpotenciometra sa uzemní, krajné vývo-dy pripoja na eraviace napätie 6,3 V.Pri nulovej hlasitosti sa natáèaním po-tenciometra nastaví minimálny brum.

Vetkým, ktorí sa rozhodnú posta-vi tento zosilòovaè, elám ve¾a úspe-chov a príjemný posluch netranzisto-rového zvuku. Odporúèam vakopatrnos pri jeho oivovaní a opra-vách vzh¾adom na ivotu nebezpeènéanódové napätie.

Vladimír Durec

... k èlánkuZesilovaè

s elektronkami

Jsem pamìtník, vyrostlý na elek-tronkách, a tak se rozzáøily mé krátko-zraké oèi pøi ètení zmínìného èlánku.K uvedenému zesilovaèi mám pár pøi-pomínek.

Za neúèelnou, a kodlivou pova-uji pojistku Po3 v obvodu havení(6,3 V). Tavná pojistka musí mít prosvou funkci jistý odpor. Ke svému pøe-pálení potøebuje výkon P = RI2, takejejí odpor nemùe být nulový, ani za-

nedbatelnì malý, jak se mnozí domní-vají. K tomuto odporu pojistky je nutnopøipoèíst i dva pøechodové odpory dr-áku, co zpùsobí úbytek havicíhonapìtí. Podhavení je nebezpeènézvlátì pro koncové elektronky, pracu-jící s velkou hustotou proudu z kato-dové plochy, kterým podhavení zkrá-tí dobu ivota. Proto se pøi malémhavicím napìtí pojistky do obvoduhavení zásadnì nedávají! Stejnì pù-sobí i pøíli tenký vodiè pro vedení ha-vicího proudu 3,3 A! Proto havení ra-dìji pøipojíme vodièem o vìtímprùøezu, ne je v èlánku uvedených0,5 mm2.

Nezvyklá je také výstupní impedan-ce transformátoru - 6 W. Nejspíe ne-jde o impedanci vinutí, ale o zátì se-kundárního vinutí. Ta vak býváobvykle z øady 2 - 4 - 8 - 16 W.

Jaroslav ubert

Výstupnítransformátorpro zesilovaè

Navinutí výstupního transformátorupro elektronkový zesilovaè z PE 3/99lze dojednat u firmy TBP Transformá-tory spol. s r. o., Komenského nám.1076, 388 01 Blatná, telefon: 0344 / 4220 91.

Page 32: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

(Pokraèování)

Jednostupòový vysílaè s novìjímvf tranzistorem NPN BSY34 a s vý-stupním výkonem 400 mW, øízenýkrystalem, je na obr. 8. BSY34 je zná-mý tranzistor, R1 nastavuje pracovníbod a optimální èinnost oscilátoru.Modulátor není zakreslen. Dvojnásob-ný výstupní filtr má ladìné cívky. Pra-covní cívka 360 nH a cívky filtru jsouladìny feritovými jádry. Pøi napìtí ba-terie 15 V odebírá proud 95 mA. Anté-na CB vyaduje mení úpravu vzhle-dem k vyí impedanci výstupu.

Na obr. 9 je jednostupòový vysílaès ponìkud pozmìnìným oscilátorem,doplnìný výkonovým stupnìm, bezmodulátoru. Pøi napìtí zdroje 15 Va odebíraném proudu 300 mA na kmi-toètu 27,12 MHz dodává výstupnívýkon 2 W pøi úèinnosti asi 45 %.

V obou pøípadech jsou tranzistorychlazeny. Ve druhém pøípadì není za-kreslen výstupní filtr. Popisovaný vfzesilovaè nelze provozovat, neodpoví-dá povolovacím podmínkám. Schémaje urèeno pro studijní úèely.

Obr. 10 s tabulkou udává hodnotysouèástí krystalem øízeného osciláto-ru, ale pro jiné úèely, mimo kmitoètyCB, a je také urèen jen pro studium.Kapacita kondenzátoru C1 je kmito-ètovì závislá a nad 10 MHz odpadá.Trimrem C lze mìnit generovaný kmi-

toèet asi o jednu tisícinu. V opaènémpøípadì pøipojíme krystal pøímo mezibázi a kolektor tranzistoru. Na výstupuzesilovaèe s tranzistorem T2 je podlepùvodního pramenu výstupní napìtíod 0,3 do 0,6 V na zátìi 60 W. Modu-látor není zakreslen.

Na závìr èlánku uvádíme - pro zají-mavost a pouèení - jednostupòovývysílaè pracující v pásmu 150 MHzs výkonem 60 a 70 mW (obr. 11).Napájecí napìtí je 15 V, odbìr proudu20 mA, úèinnost 27 %. Oscilátor jekmitoètovì modulovaný, s kmitoèto-vým zdvihem 100 kHz, s modulaènímnapìtím 2 V/5 kHz. Stabilita pøi kolísá-ní napájecího napìtí 12 V ±1 V je pøi125 MHz 0,3 MHz, pøi zmìnì teplotydo 20 °C ±0,5 MHz. Kmitoètová modu-lace vzniká kapacitním rozlaïovánímkolektorového obvodu pomocí napì-ovì závislé Si diody. Dioda má pøed-pìtí asi 4 V z odporového dìlièe.Støední modulaèní napìtí zpùsobujezmìnu napìtí diody a tím i zmìny jejívnitøní kapacity. Generovaný kmitoèetse tedy mìní v rytmu modulace. Prooptimální èinnost tohoto FM moduláto-ru je dùleitý èítaè a monost výbìruz nìkolika rùzných diod. Anténa jeètvrtvlnný prut nebo tyè, impedanènìpøizpùsobená k indukènosti oscilátoruodboèkou na cívce. Pouzdro tranzisto-ru je dobøe a opatrnì spojeno s kon-cem cívky, take je ztrátové teplo od-

Obr. 8.

vádìno na kostru pøístroje. TranzistorAF108 je starí Ge typ s mezním kmi-toètem 250 MHz, s kolektorem spoje-ným na pouzdro tranzistoru. C1 jezpìtnovazební kondenzátor k optimál-nímu nastavení oscilací. Pracovníbod, pøi kterém oscilátor spolehlivìpracuje, se nastaví potenciometremR1. Tlumivka Tl má 20 závitù z postøí-bøeného Cu drátu o Æ 0,2 mm, cívka Lmá ètyøi závity z postøíbøeného Cu vo-dièe o Æ 0,5 mm, je samonosná, dél-ka cívky 25 mm, prùmìr 12 mm. Vý-stupní filtr není pouit.

(Dokonèení pøítì)

Nìkolik jednoduchých vysílaèùmalého výkonu pro pásmo CB

Upozoròujeme, e zde popsanévysílaèe pro pásmo CB jsou ve vìt-inì pøípadù amplitudovì modulo-vané a nelze je tedy bìnými CB sta-nicemi pøijímat. Dále upozoròujeme,e nae pøedpisy nepovolují v pás-mu CB provoz amatérsky zhotove-ných nehomologovaných vysílaèù.Údaje o pouitých tranzistorech vizPE-AR 1/99, s. 42.

Rudolf Balek

Obr. 9.

Obr. 10.

Obr. 11.

X-tal 100 kHz 1 MHz 10 MHz 50 MHzT1 ACY23 AF147 AF117 AF114T2 ASY70 AFY10 AFY10 AFY10z1/z2 10 10 10 5L1 250 mH 42 mH 1 mH 0,2 mHC1 10 nF styr. 600 pF styr. 250 pF styr. 50 pF styr.C2 0,25 mF MKL 25 nF keram. 10 nF keram. 10 nF keram.

Tab. k obr. 10

Page 33: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

Rubriku pøipravuje ing. Alek Myslík, INSPIRACE, [email protected], V Olinách 11, 100 00 Praha 10

PC HOBBYINTERNET - CD-ROM - SOFTWARE - HARDWARE

Nejvìtí svìtový poèítaèový veletrh, poøádaný kadoroènì v nìmeckém Hannoveru, dal i letos nahléd-nout, kterým smìrem se tato technika ubírá. Pøes 7500 firem z 63 zemí svìta zde vystavovalo ve 26 haláchna ploe 385 000 m2. Pøilo se na nì podívat pøes 700 000 návtìvníkù. I kdyby zde byl èlovìk celý týden,nestihne si ve prohlédnout a veho pozoruhodného si vimnout. Opomenu v tomto èlánku samotnépoèítaèe a jejich komponenty, komerèní software a profesionální aplikace - to je obor odborných poèíta-èových èasopisù a jistì se ho úspìnì zhostily. Chci vám ukázat nìkolik zajímavých øeení z nejrùznìjíchoborù, reprezentujících pøechod pièkové poèítaèové a komunikaèní techniky do zaøízení spotøební elek-troniky, která bude brzy (asi ne zítra) pouívat s naprostou samozøejmostí témìø kadý.

Døíve, ne se dostanu ke konkrét-ním pøístrojùm, chtìl bych se zmínito dvou trendech, které mi pøipadaly naletoním veletrhu dominantní. V oblastitechnické to je postupné propojovánía splývání výpoèetní a komunikaènítechniky. Poèítaè o výkonu vìtím, nemìlo PC z doby pøed deseti lety, jednes v kadém mobilním telefonu, na-opak témìø ádný poèítaè se dnesneobejde bez monosti kvalitní komu-nikace - a ji po telefonních èi jinýchdrátech, optických kabelech, radio-vých vlnách nebo infraèervených pa-prscích. V oblasti obecné by se pakdalo vypozorovat, e takovýto veletrhbude mít jetì asi dlouho nenahraditel-

nou roli pøi osobním sjednávání mezi-národních obchodù, v oblasti získáváníinformací mu vak zaèíná výraznì kon-kurovat Internet. Bylo to patrné nejenz dojmù novináøù a návtìvníkù, alei napø. z meního mnoství nabízenétitìné dokumentace (je èasto zasta-ralá ji v okamiku, kdy ji berete do ru-ky, zatímco na Internetu ve najdeteaktuální, bez dlouhého a drahého ces-tování). Samozøejmì Internet jetìdlouho nenahradí fyzický kontakt, mo-nost vidìt nìco na vlastní oèi (ale nevdy je to tak dùleité).

Motorola v3688, dvoupásmový GSM tele-fon, váí pouhých 83 gramù

ÛÛÛÛÛ

Page 34: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

Komunikace v rùzných podobáchdominovala ve vech oborech a bylavidìt snaha uèinit ji tak pøirozenou a po-hodlnou, aby ji mohl obsluhovat kadý.Firmy vystavovaly mnoho rùzných stol-ních i kapesních videotelefonù, kterésamozøejmì umìjí i pøímo pracovat naInternetu. Zvlátì asijské firmy majív tomto smìru obdivuhodnou invencia hodnì originálních nápadù.

Telefon SYS315 (obr. 2) francouz-ské firmy ADL systeme má patnáctipal-cový dotykový displej s rozliením a1024x768, pevný disk 2,1 GB, disketo-vou jednotku 120 MB a vekeré pøed-stavitelné monosti komunikace - hla-sovou, datovou, Internet, faxy, video,konference, ISDN, záznamník ...

Z rùzných typù (mnohdy jetì pro-totypù) kapesních video- a interneto-

Obr. 3. Kapesní videotelefon GSMjaponské firmy NTT DoCoMo

Obr. 4. I toto øeeníosobního komuniká-

toru do dámskékabelky pochází od

japonské firmyNTT DoCoMo

Obr. 5. Miniaturní digitální diktafony firemToshiba (nahoøe) a Olympus (dole)

Podobnou technologii vyuívají i ka-pesní pøehrávaèe populárních souborùMP3 (komprimované hudební nahráv-ky). Mplayer3 firmy Hexaglot má roz-mìry 110x18x70 mm, váí asi 170 g,má dva sloty na pamìové karty po 16

Obr. 6. Miniaturní Mplayer3 firmy Hexa-glot pro pøehrávání souborù MP3

MB, propojení sériovým nebo paralel-ním portem a na dvì baterie AAA vy-drí hrát 10 hodin. Podle poadovanékvality si na kadou kartu mùete z po-èítaèe nahrát 20 a 60 minut hudby.

pièková technika je zde ale nejenpro poslouchání, ale i pro dívání. Multi-mediální osobní displej Toshiba Eye-Trek (obr. 7), který není o moc vìtí nemoderní sluneèní brýle, umoòuje vel-mi pùsobivé sledování TV a videa s po-citem velkoformátové projekce (na báziLCD).

Obr. 7. Osobní multimediální displejEye-Trek japonské firmy Toshiba

Obr. 2. Telefon (nebo komunikaèní poèítaè?)francouzské firmy ADL Systeme

telefonù je na obr. 3 øeení japonskéfirmy NTT DoCoMo - od stejné firmy jei elegantní dámský komunikátor do ka-belky a pudøenky na obr. 4.

Díky rozvoji miniaturních pamìo-vých karet a vývoji kompresních tech-nologií pøibývá digitálních diktafonùa pøehrávaèù. Napø. diktafon DMR-SX1 japonské firmy Toshiba uloí napamìovou kartu 4 MB 60 minut hlaso-vé nahrávky. Podobné parametry mái futuristicky tvarovaný diktafon firmyOlympus (obr. 5).

Page 35: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

Dalí typ zaøízení, které se pøibliujeèlovìku, je skener. Ruèní pøístroj keskenování øádkù textu a jeho rozpoz-návání není novinkou a ji jste ho asividìli. V pomìrnì výkonné podobì,nezávislý na poèítaèi a s pamìtí 8 a16 MB je vystavovala firma Siemens(obr. 9) a védská firma C-technolo-gies (obr. 11). K dokonalosti mají alejetì daleko - jednak samozøejmì neu-mìjí èesky a i v rodné angliètinì dìlajípoøád tolik chyb, e je to sice zajímavé,ale ne pøíli prakticky vyuitelné.

Mnohem zajímavìjí byl ruèní ske-ner firmy Hewlett-Packard CapShare910 (obr. 10). Tímto celkem malým pøí-strojem (140x105x38 mm, 355 g) nadvì tukové baterie oskenujete libovol-ný dokument tak, e ho pøeehlíte -v libovolných smìrech - tolikrát, abystepokryli jeho plochu; pøístroj pak sámzrekonstruuje bìhem 6 vteøin celý do-kument a uloí ho v dostateèném roz-liení ve formátu TIFF nebo PDF dosvé pamìti (4 MB, a 50 stran A4). Nazabudovaném displeji se mùete pøes-vìdèit, jak to dopadlo, a pøes sériovýnebo IrDA port ho pozdìji pøenesete dopoèítaèe.

Obr. 9. Øádkovýskener SiemensPocket Reader

ÝÝÝÝÝ

Obr. 10. Ruèní skenerHP CapShare 910

ÜÜÜÜÜ

Obr. 11. Malý a výkonný øádkový skeners OCR a 16 MB pamìti C-pen védské

firmy C-technologies

Spíe zajímavostí ne technickounovinkou byly náramkové hodinky zná-mé znaèky Swatch (obr. 12). Zavádìjítoti univerzální internetový èas, váza-ný k Biel Mean Time, kde Biel je sídlotéto výcarské firmy. A nejen to. Dennení rozdìlen na hodiny, minuty a vte-øiny, ale na 1000 tzv. beats (tìko na-jít vhodný pøeklad). Jeden beat je tedy1 minuta a 26,4 vteøiny naeho sta-rého èasu... První model této série sejmenuje Webmaster a kromì interne-tového kyberèasu ukazuje pro jistotui èas normální ...

Obr. 12. Hodinky výcarské firmy Swatchukazují i internetový kyberèas (dole)

Pozornosti se tìily i stále výkon-nìjí a levnìjí digitální fotoaparáty.S novinkou Camedia C-2000ZOOM(obr. 13) s rozliením 2,1 miliónu bodùpøila známá firma Olympus. Zajíma-

Obr. 13. Digitální fotoaparát OlympusCamedia C-2000ZOOM

Obr. 14. Olympus pøedstavil i vodotìsnápouzdra na své fotoaparáty

vou novinkou od této firmy byla i vo-dotìsná pouzdra pro fotografování podvodní hladinou (obr. 14).

Dosud ne zcela uspokojivì vyøee-ným problémem je ochrana pøístupuk zaøízením i informacím, zajiovanázatím nejrùznìjími hesly a kartami.Zajímavé øeení pøedvedla pod náz-vem U.are.U americká firma DigitalPersona - vyuívá klasické metodyotisku prstù, zpracovaného elektronic-ky. Zaøízení se pøipojuje k poèítaèi pøesport USB a bylo v USA uvedeno na trhza 99 USD.

Obr. 15. Zaøízení U.are.Upro elektronickou identifikaci otisku prstu

www.motorola.comwww.toshiba.comwww.olympus.comwww.nttdocomo.co.jpwww.cpen.comwww.capshare.hp.comwww.siemens.comwww.swatch.dewww.digitalpersona.comwww.hexaglot.de

A protoe jak jsem napsal úvodem,titìné informace jsou èasto zastaraléu v okamiku, kdy je dostáváte doruky, aktualizujte si je prosím na Inter-netu na následujících adresách:

Page 36: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

Technické parametry

Systém: dvoucestný zesilovaè,stereofonní reproduktorya monofonní subwoofer

Zesilovaè: spínaný výkonový zesilovaè tøídy Ds vysokou úèinností

Výstupní výkon: pro subwoofer 44 W,pro kadý reproduktor 16 W

Kmitoètová charakteristika: rovná mezi 40 Hz a 20 kHz

Reproduktory: subwoofer - aktivní o prùmìru 134 mm,pasivní membrána 153 mm

levý/pravý prùmìr 76 mm,magneticky stínìné

Napájecí zdroj: zabudovaný v subwooferu,220 V, 50 Hz, 310 mA

Dìlicí kmitoèet: (mezi subwooferem a reproduktory) 160 Hz

Strmost propustí: pro subwoofer -18 dB/oktávu od 160 Hzpro reproduktory +12 dB/oktávu od 160 Hz

Digitální vstup: Universal Serial Bus (USB)

Citlivost digitálního vstupu: -12 dB jmenovitého signálu

Citlivost analogového vstupu: 0,18 V rms pro nominální výstupní výkon

Impedanceanalogového vstupu: > 10 kΩProvozní teplota: 5 a 35 °C

Rozmìry: subwoofer 225 x 185 x 325 mm,reproduktory 175 x 120 x 120 mm

Váha: subwoofer 5,1 kg, reproduktory kadý 1,3 kg

Microsoft je nejvìtí svìtovýproducent softwaru pro osobnípoèítaèe. Obèas ale také uvedena trh i nìjaký hardware. Asi zná-te z dílny Microsoftu ergonomic-kou klávesnici Natural Keyboard,inteligentní my s koleèkem nebomoná i digitální joystick pro ov-ládání poèítaèových her. Nejno-vìjím hardwarovým produktemMicrosoftu je reproduktorový sy-stém pro multimediální poèítaèeDigital Sound System 80.

Pøi trhu bohatì zásobeném nejrùz-nìjími reproduktory ve vech ceno-vých kategoriích se naskýtá otázka,s èím tak pøevratným Microsoft na tentotrh pøichází, aby uspìl. Je to ono slùvkodigitální v názvu produktu. Je to prvníreproduktorový systém, který lze pøipo-jit k poèítaèi digitálnì pøes port USB(Universal Serial Bus), kterým jsou jialespoò rok vechny poèítaèe stan-dardnì vybavovány.

Systém sestává ze dvou reproduk-torù (pro pravý a levý kanál) a spoleè-ného basového systému - subwooferu.Ten je (standardnì) monofónní, proto-e basy se íøí vemi smìry a dva rùz-nì umístìné zdroje by nemìly ádnýslyitelný efekt. V subwooferu je zabu-dován zesilovaè s obvody pro zpraco-vání digitálního signálu a síový napá-jecí zdroj.

Digital Sound System 80 lze k po-èítaèi pøipojit jak analogovì, tak i digi-tálnì. Analogovì ho pøipojíte stejnìjako vechny ostatní systémy k výstu-pu zvukové karty poèítaèe. Pouijete tov pøípadì, e vá poèítaè nemá portUSB, nebo pokud vae mechanika CD-ROM neposkytuje výstup digitálníhosignálu. Pokud poèítaè má USB a do-daným kabelem ho propojíte s repro-dukèním systémem, obejdete se i bezzvukové karty - systém sám zpracujedigitální signál a výsledkem je velice

èistá a kvalitní reprodukce bez jakých-koliv umù a brumù. Operaèní systémWindows 98 je ji vybaven vím po-tøebným jak pro port USB, tak i pro ten-to reprodukèní systém, take zareagu-je okamitì, jakmile zasunete propo-jovací kabel, a vyhledá a za vaí asis-tence z instalaèního CD nainstaluje po-tøebné ovladaèe. Software, dodávanýs reprodukèním systémem, obsahujedesetikanálový digitální equalizér, kte-rý umoòuje nastavit a uloit libovolnýpoèet optimálních kmitoètových cha-rakteristik pro rùzné typy hudby (viz ob-rázek). Nabízí i tzv. Microsoft SurroundSound, co je nastavení vytváøejícíprostorový dojem poslechu. Equalizera s ním související funkce fungují pou-

Desetipásmový equalizér umoòuje nastavení libovolné kmitoètové charakteristiky zesi-lovaèe a uloení libovolného poètu tìchto nastavení pro opakované pouití

Page 37: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

www.microsoft.com/speakerswww.microsoft.com/uk/hardware/speakerswww.eu.microsoft.com/speakers

ze pøi digitálním propojení pøes portUSB, pøi analogovém propojení pøeszvukovou kartu pouíváte její bìnéovládání. Ovládací software dále (opìtpouze pøi digitálním provozu) propojímechanická ovládací tlaèítka hlasitostireproduktorù a subwooferu (umístìnána pravém reproduktoru) s grafickýmiovladaèi na obrazovce, take pokudzmìníte hlasitost mechanicky tlaèít-kem, posune se i grafický ovladaè v ok-nì equalizeru.

Pokud jde o pøehrávání hudebníchCD, je zapotøebí, aby mechanika mìladigitální výstup a byla pøipojena pøesrozhraní IDE - systém neumí zpraco-vat digitální výstup z mechanik, pøipo-jených pøes SCSI. Pokud propojíte sys-tém s poèítaèem obìma zpùsoby - digi-tálnì i analogovì - co se doporuèuje,bude vám vdycky vechno hrát - digi-tální signály pøes port USB, analogovépøes zvukovou kartu. Poslechem tomnohdy ani nepoznáte, jinak práci pøesUSB indikuje blikající ukazatel v pra-vém dolním rohu pracovního oknaequalizeru. Pøi pøehrávání DVD ROMzatím poèítají výrobci mechanik DVDpouze s pøehráváním pøes zvukovoukartu a digitální výstupy nejsou k dis-pozici (digitální výstup z CD-ROM, pøe-hrávaného v mechanice DVD, vakk dispozici je).

Pøi vyuití Direct X API umoòujesystém prostorovou lokalizaci zvukù(3D), co je obzvlátì pùsobivé pøipoèítaèových hrách.

Systém lze pøipojit standardním nfkabelem s konektory typu jack 3,5 mmi k bìným domácím zaøízením jakojsou CD pøehrávaèe, magnetofony, te-levizory ap.

Reprodukèní systém nemá síovývypínaè a pokud na jeho vstupu neníádný signál, uvede se do klidovéhoreimu s minimální spotøebou. Ze sítìje vhodné ho odpojit pouze pøi dlouho-dobìjím nepouívání.

Nepokoueli jsme se o jakékolivobjektivní mìøení systému, protoe tytomonosti nemáme, ale pokud jdeo subjektivní dojem, je reprodukce op-ravdu impozantní. Subwoofer produku-je pøíjemné mìkké basy v dostateènémíøe a zvuk je i pøi plném výkonu na-prosto èistý a bez slyitelného zkres-lení (samozøejmì pokud je kvalitnívstupní signál).

Pøedpokládaná konfigurace poèíta-èe pro provoz pøes zvukovou kartu vy-aduje procesor x86 a vyí, operaènísystém MS DOS 5.0 a novìjí neboWindows 3.x a novìjí. Pro digitálníprovoz se pøedpokládá multimediálníPC s procesorem alespoò Pentium 166MHz, operaèním systémem Windows98, 16 MB RAM a portem USB.

Microsoft DigitalSound System 80

umístí na nástrojo-vou litu Windows

malou modrouikonku reproduktoru

(místo pùvodníluté). uknete-li naní jednou, objeví setoto jednoduché ov-ládání, pøi dvojitém

uknutí se otevøeokno equalizeru

Dalí informace najdete na inter-netových stránkách

zesilovaè tøídy D s výkonem 80 Wposkytuje èistý signál a dostateènýakustický výkon. Má velký dynamickýrozsah, plochou kmitoètovou charak-teristiku a nízkou úroveò základníhoumu.

magnetické stínìní chráníblízko stojící monitor pøedzkreslením obrazu,zpùsobeným promìnnýmmagnetickým polemreproduktoru

ovládací tlaèítka umoòujíplynulé nastavení hlasitosti

satelitních reproduktorùi subwooferu

rychlý procesor DSPdává bohaté monostinastavení a uloenícharakteru reprodukce

subwooferová technologiewOOx firmy Philipsposkytuje bohaté basyz pomìrnì malého systému

vestavìný síovýnapájecí zdroj

etøí místoa sniuje moné ruení

Subwoofera satelitní reproduktoryspolu s digitálním zpracováním signálutvoøí integrovaný systém,optimalizovaný pro maximálníkvalitu zvuku

Na webových stránkách Microsoftu si mùete systém nejen prohlédnout, ale i koupit

Page 38: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

INTERNETRUBRIKA PC HOBBY, PØIPRAVENÁ VE SPOLUPRÁCI S FIRMAMI SPINET A MICROSOFT

Dvì novinky má v poslední do-bì spoleènost Spinet pro své ui-vatele - rozíøené noèní hodinypro levnìjí provoz a nový po-tovní server od firmy Sun Micro-systems. Tøetí novinka - pøechodna levnìjí telefonní tarif Internet99 - se v dobì uzávìrky pøipravo-vala a nyní, kdy ètete tyto øádky,by ji rovnì mìla být skuteè-ností.

Kdy se poèátkem devadesátýchzaèalo mluvit o Internetu jako o novémmédiu, mnozí ho vítali mimo jiné jakonástroj proti totalitní propagandì. íøe-ní zpráv po Internetu nelze jednoduezakázat ani potlaèit - na rozdíl od vydá-vání novin èi rozhlasového vysílání.Jakmile se vybuduje infrastruktura (po-èítaèové a telefonní sítì), má praktic-ky kadý èlovìk pøístup k jakýmkolivinformacím - a nehrozí, e mu obrazsvìta budou vytváøet vymývaèi mozkù.

Asi nejznámìjím pøíkladem toho,jak Internet funguje v informaèní válce,je osud srbského rádia B92. To byloZápadem dlouhou dobu povaovánoza jeden z mála zdrojù objektivníchinformací z Jugoslávie. Z éteru byloodstranìno hned po zahájení útokùNATO 24. bøezna, ale dál pokraèova-lo ve vysílání prostøednictvím Internetu( http://www.b92.net ). Stránka B92 sestala velmi populární a jejího servisuvyuívala také vìtina západních mé-dií. O devìt dní pozdìji (2. dubna) ju-goslávské úøady zakázaly i internetovévysílání - informace o tom jsou na pù-vodní adrese èi na stránce, která vznik-

la na podporu B92 v Nizozemí (http://helpb92.xs4all.nl ). Nutno øíci, e potla-èení B92 bylo spíe symbolickou udá-lostí - uivatelé Internetu v Jugosláviimají i tak k dispozici dost nezávislýchzdrojù. Vìtinou v angliètinì, ale i v sr-bochorvattinì (napøíklad na stránceBBC).

Na Internetu lze zpravodajství kon-frontovat s pohledem lidí z Jugoslávie,který v tradièních médiích obvykle chy-bí. Øada serverù publikuje anonymníe-maily dolé ze Srbska - a napøíkladty v internetovém èasopise Slate (http://www.slate.com ) jsou navíc literárnísenzací.

Pøedchozí tøi odstavce jsou z textuMiloe Èermáka Internet proti propa-gandì, zveøejnìného v dubnu na ser-veru http://extra.cz. Na tomto serveruse mùete zúèastnit i diskuze na téma:Jaký je vá názor na válku v Jugo-slávii? Existuje vùbec jetì nìjaké do-bré øeení? Mùe dalí eskalace útokù(vèetnì nasazení pozemních jednotek)vést ke svìtové válce, jak varoval Jel-cin? Jak se konfliktu zhoující èetípolitici? A èeská média?

Na serveruextra.czsi mùete pøeèístnejrùznìjínázory na válkuv Jugosláviia sami pøípadnìsvùj názorzveøejnit

Na stránkáchwww.spinet.cznajdete informacepro uivatelei zajímavé odkazyna dalíwebová místana Internetu- dnes jsmez nich vybraliodkaz na serverextra.cz

V minulém èísle jsme vás seznámilis ojedinìlým projektem, propagujícímInternet a jeho vyuívání pro komerèníúèely. Virtuální mìsto eCity bylo otev-øeno 1. bøezna a od té doby do dobyuzávìrky tohoto èísla se jeho obèanystalo pøes 60 000 lidí. Asi tøetina z nichse úèastní dlouhodobé hry v tomto pro-jektu - plní kadodenní úkoly, kteréspoèívají obvykle ve vyhledání a za-koupení urèitého produktu. Skoro de-set tisíc úèastníkù ji v rámci svého ka-riérního postupu dosáhlo maximálníholimitu 2000 bodù pro nejvyí dosai-telnou pozici rentiéra.

Jeden z obèanù eCity zhodnotilcelý projekt takto: V prvním období mito pøipadalo nudné a nezajímavé. Po-øád vkládat stále stejné pøístupovéidentifikaèní kódy, procházet stejnýmipostupy pøi placení v eBance atd. ád-ná zábava. Postupnì jsem vak pocho-pil, e to pøece nemá být ádná zába-va. Jde právì o to nacvièit si rutinní po-stupy v obchodování na Internetu bezobavy, e nìco omylem zkazím a pøi-jdu o peníze. A pro zúèastnìné firmyjde rovnì o to vyzkouet si, jak se dána Internetu prodávat, co je proto tøe-ba udìlat, jak zajistit vazbu na bankuap. Kromì toho je to pro zúèastnìnéfirmy i obrovská reklama, protoe de-setitisíce úèastníkù hry se s nimi den-nì setkávají a nìkolikrát se musejí pøirùzných pøíleitostech seznámit s jejichsortimentem. Je to fakt dobrý.

www.ecity.cz

Page 39: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

K INTERNETU VÁS PØIPOJÍ

SOUÈÁSTKYna Internetu

www.questlink.com

Nejuznávanìjím a zøejmì nejbohatím zdro-jem informací o souèástkách pro elektroniku naInternetu je patrnì webové místo EE DesignCenter na adrese www.questlink.com. Je to in-ternetová komunita vytváøená inenýry proinenýry. Obsah stránek je dennì aktualizována informace jsou zdarma.

Na stránkách EE Design Center nejsou pøímo in-formace o souèástkách, ale je zde dokonalý a neustáleprovìøovaný a aktualizovaný soubor odkazù na doku-menty výrobcù tìchto souèástek. Ty si pak mùete stáh-nout a studovat (jsou pøevánì ve formátu PDF. Výkon-né vyhledávací mechanismy umoòují vyhledávat po-tøebné souèástky podle kategorií, názvù, èísel nebopopisu. K dispozici je i pøes 7000 aplikaèních informa-cí od výrobcù i uivatelù. Souèástky jsou roztøídìny dostromové struktury, take pokud hledáte vhodný typ provai aplikaci, postupnì zuujete výbìr a získáváte stálepodrobnìjí informace (viz obrázky). Nejen to - stejnìjako souèástky zde mùete vyhledávat i hotové produk-

ty a osazené desky. V databázi firem najdete rychlekteroukoliv firmu z oboru a odkaz na její internetovémísto. Stránky EE Design Center jsou doplòovány ak-tuálními informacemi o událostech a poøádaných ak-cích a pokud hledáte zamìstnání, je zde rovnì bo-hatá nabídka.

S komunitou EE Design Center spolupracuje i velkýinternetový obchod se souèástkami - Engineers Su-perStore - který má na skladì k okamitému odeslánísortiment více ne 165 000 typù souèástek.

Page 40: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

Vìtí rychlostVe je rychlejí, nejen vyhledávání

stránek, ale i jejich zobrazování.

Vìtí pohodlnostRozíøená funkce AutoComplete

doplòuje adresy, které zaèínáte psát,podle stejných nebo podobných døívepouitých adres. Zaènete-li psát adre-su, objeví se seznam, z kterého si mù-ete vybrat. Podobnì to funguje u náz-vù oblíbených stránek (Favorites), alei u vyplòovaných formuláøù (jméno, ad-resa, hesla, e-mail ap.) prostì coko-liv jste ji jednou psali, je v pamìti, a pøidalí pøíleitosti se vám to nabídne.

díte své oblíbené adresy do rùznýchsloek, pøejmenujete je a odstraníte ty,které ji nepouíváte. Souèástí sezna-mu oblíbených adres jsou nyní i kaná-ly (Channels) a nepøekáejí tak ji napracovní ploe.

Práce s HistoryChcete-li najít místo, kde jste ji byli,

v seznamu navtívených míst (Histo-ry), nemusíte znovu opakovat pùvod-ní postup. Vyhledávací funkce v sezna-mu navtívených míst vám ho nalezne.Seznam mùete øadit nejen podle data,ale i podle názvù, èetnosti návtìv ne-bo poøadí v posledním dnu.

MICROSOFT INTERNET EXPLORER 5.0DESET HLAVNÍCH PØEDNOSTÍ INTERNETOVÉHO PROHLÍEÈE

Nedávno uvedl Microsoft novou verzi svého populárního internetového prohlíeèe Microsoft InternetExplorer 5.0. Je zdarma k dispozici na webových stránkách Microsoftu a za první týden po uvedení si jistáhlo nìkolik miliónù uivatelù. Vechny doposud zveøejnìné recenze v rùzných poèítaèových èasopisechvyznívají velice pøíznivì. Lze oèekávat, e se tato verze brzy objeví i na nìkterých CD naich poèítaèovýchèasopisù (její stahování z Internetu je vzhledem k velikosti souboru nìkolik desítek megabajtù pomìrnìnároèné). A jaké jsou podle Microsoftu hlavní pøednosti nového prohlíeèe?

Rychlé vyhledáváníVyhledávání zrychluje tlaèítko Next

ve vyhledávacím pruhu IE5. Pokud ne-získáte poadované výsledky z prvnízvolené vyhledávací sluby, stiskneteNext a mùete si vybrat dalí (bez opa-kovaného zadávání). Vyhledávat se dápøímo z okénka pro adresu napíetetam slovo nebo frázi, kterou hledátea stisknete Go. Vyhledané adresy seobjeví v oknì.

Lepí organizaceIE5 nabízí dialogové okno Organi-

ze Favorites, z kterého snadno roztøí-

Rùzná pøipojeníNìkteøí uivatelé mají více rùzných

pøipojení k Internetu pøes rùzné posky-tovatele. IE5 umoòuje snadné pøepí-nání mezi nimi bez nutnosti cokoliv

ruènì mìnit nebo dopisovat pouzeuknutím zvolíte pøipojení a pouijí seautomaticky vechny pøednastavenéhodnoty.

Srozumitelná hláeníU neuvidíte oblíbená chybová

hláení typu http error 404: Page notfound. Tyto pro naprostou vìtinu ui-vatelù nic neøíkající kryptogramy bylynahrazeny srozumitelnými a uiteèný-mi informacemi, které vám opravdu po-mohou øeit vzniklý problém.

Rozhlasové staniceNa samostatném tlaèítkovém pruhu

Windows Radio Toolbar jsou v IE5 ob-líbené rozhlasové stanice z Internetu staèí uknout a posloucháte, bezantény a z celého svìta.

Práce off-lineJe velice snadné si stránky, které

chcete studovat, zapakovat a vzítsebou. IE5 funguje jako virtuální aktov-ka, kterou si mùete naplnit webovýmistránkami, které si chcete pøeèíst po-zdìji, a u nebudete pøipojeni. Strán-ku jednodue pøidáte do Oblíbenýchstránek (Favorites) a zvolíte atributMake Available Offline. Ne se odpojí-te od Internetu, mùete uknout na po-loku Synchronize v menu nástrojù,abyste mìli s sebou tu nejèerstvìjíverzi.

Ukládání stránekV IE5 si koneènì mùete uloit zvo-

lené webové stránky do poèítaèe kom-pletnì i s obrázky a grafikou v nabíd-ce Soubor (File) zvolíte Uloit jako(Save As) a funguje to.

Funkce AutoComplete vám prùbìnìnabízí moná dokonèení adres, které jste

zaèali psát

Nezískáte-li poadovaný výsledekvyhledávání od zvolené sluby, mùete

stisknout tlaèítko Next a vybrat dalí

V seznamu døíve navtívených míst lzev IE5 snáze vyhledávat a seznam øadit

podle rùzných kritérií

V IE5 mùete mít pøednastaveno vícerùzných zpùsobù (poskytovatelù) pøipo-jení Internetu a snadno mezi nimi volit

Windows Radio Toolbar umoòuje snad-no spustit kteroukoliv z pøednastavených

internetových rozhlasových stanic

Nová volba Save as ... Web Page, com-plete umoòuje uloit na pevný disk

poèítaèe kompletní webovou stránku

Page 41: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

KUPÓNna slevu pøi objednávce do 31. 5. 1999

Modrý blesk - hudba a zvuk250 Kè (místo 275 Kè)

MEDIA trade CZ s. r. o.Riegrovo nám. 153, 767 01 Kromìøí

tel. 0634/331514

Jméno

Adresa

CD-ROMRUBRIKA PC HOBBY, PØIPRAVENÁ VE SPOLUPRÁCI S FIRMOU MEDIA TRADE

Poèítaè se svými dnenímimonostmi je i výkonným nástro-jem pro práci se zvukem. Umo-òuje kvalitní zpracování mono-fonních i stereofonních signálùv kvalitì CD. Je k tomu zapotøebípouze dobrá zvuková karta (zestøední cenové kategorie jsoudnes z tohoto pohledu dobré asivechny) a pøísluný software.Profesionální hudebníci budouasi pouívat drahé profesionálnísoftwarové balíky, pro bìné ex-perimenty je vak zcela dostaèu-jící iroká nabídka volnì íøenéhosoftwaru.

Zvuk se v poèítaèi vyskytuje zásad-nì ve dvou podobách jako navzorko-vaný zvukový (hudební) signál nebojako tzv. soubor MIDI. Je mezi nimivelice podobný rozdíl, jako mezi dvì-ma základními typy obrázkù bitmapo-vými a vektorovými.

U prvního typu se rozdìlí originálníobrázek na urèitý poèet bodù (ploek)a popíe se barva kadého takovéhobodu. Èím vìtí obrázek, èím vìtí roz-liení a èím vìtí barevná hloubka(mnoství pouitých barev), tím vìtíje výsledný soubor. Vektorový obrázekpouze popisuje postup, jak se na obra-zovce (nebo tiskárnì) obrázek vytvoøí tedy odkud kam povede napø. urèitáèára, jak bude tlustá, jak se bude mìnitjejí barva ap. Neurèuje, z kolika bodùbude èára sloena. Soubor, popisujícívektorový obrázek, je tedy podstatnìmení, ne soubor stejného bitmapo-vého obrázku.

Navzorkovaný zvukový signál jeobdobou bitmapového obrázku danýzvukový signál se rozdìlí do urèitéhomnoství èasových úsekù (vzorkù) akadému takovému vzorku se pøidìlíurèitá hodnota podle jeho amplitudy(øeknìme intenzity). Pro záznam mlu-veného slova v telefonní kvalitì staèíasi 4000 vzorkù za vteøinu, pro kvalitnístereofonní hudbu je zapotøebí a44 000 vzorkù za vteøinu.

Soubory MIDI jsou naopak obdobouvektorových obrázkù hudba se neza-znamenává pøímo, ale jen se zapíezjednoduenì øeèeno který tón a v ja-kém provedení a hlasitosti má kdy za-znít. Tyto soubory jsou proto výraznìmení, zvuky je ale zapotøebí vytváøet,konstruovat (nejen v poèítaèi, tøebai elektronickými hudebními nástroji),nelze je nahrát z poslechu.

Software pro práci se zvukem seproto pøednì dìlí podle toho, se kterýmtypem zvukových souborù má praco-vat. Pro pøehrávání hotových zvuko-vých souborù pak existuje i mnostvíkombinovaných pøehrávaèù, které umípracovat s mnoha rùznými typy sou-borù.

Programy pro práci s navzorkova-nými signály (obvykle se jim øíká WAV,protoe nejèastìji pouívaný formáttìchto souborù má koncovku .wav)jsou èasto ji i souèástí operaèníhosystému a témìø vdy pøísluenstvím

zvukové karty. Kromì pøehrávání sou-borù a ovládání korekcí pøi poslechu(výky, hloubky, vyváení) umìjí jed-noduché nebo i kompletní úpravy sig-nálu. Signál se zobrazí v okénku jakov osciloskopu a mùete s ním v grafic-kém prostøedí pracovat urèité pasáevyøezávat, zeslabovat, zesilovat, mì-nit kmitoètovou charakteristiku (equali-zer), pøimixovat dalí signál, tvoøit ply-nulé zaèátky a konce nahrávek ap.

Programy pro práci se soubory MIDImají obvykle charakter prostøedí protvorbu vlastních skladeb nebo nahrá-vek. Èasto nabízejí zobrazení nebozadávání skladby v klasickém notovémzápisu (nicménì lze pouít i jiné zpù-soby a k vytvoøení své skladby nemu-síte noty vùbec znát). Je k dispozicimnoho definovatelných hudebních ná-strojù a výsledek lze skládat z desíteksamostatných stop.

Univerzální pøehrávaèe vìtinounapodobují vzhled rùzných hudebníchvìí, sloených ze samostatných kom-ponentù pro pøehrávání cédéèek, zvu-kù WAV, skladeb MIDI a pro zesílenía reprodukci signálu.

Nejrùznìjí dalí prográmky pakumoòují napø. mìnit zvuky pøiøazenérùzným èinnostem ve Windows, pøe-hrávat ménì bìné formáty napø. zestarích osmibitových poèítaèù, nahra-zovat metronom ap.

Kvalitní a rozsáhlý výbìr z rùznýchkategorií programù pro práci s hudbou

a zvukem na osobním poèítaèi je se-staven napø. na CD-ROM Modrý blesk hudba a zvuk od firmy MEDIA Trade.Najdete zde 23 CD pøehrávaèù (30 MB,Discman, Easy CD, Mystic CD Play-er), 16 programù pro pøehrávání,tvorbu a editaci souborù WAV (17 MB,

Acid WAV!, AddAWav, Audition, DD-Clip, Kablam, QuickWav, Sound Gad-get, Sound Wave 97, Spectrogram,WAV Browser, Wave Events, WaveFlow, Wav Play), 17 univerzálních pøe-hrávaèù (35 MB, Active Player, AMPlayer, Juke, MediaSauce, MicrosoftMedia Player, Multimedia Browser,Multimedia Suite, Rack System, See-Hear, SJG Play, Unreal Player, Virtuo-sa, WinAmp), 6 rùzných utilit k sou-borùm MOD (7 MB, MOD 4, MOD Plug-Player, Music Maniac, XMPlay), 32programù pro vytváøení, pøehrávánía editování souborù MIDI (55 MB, Au-tomid, Clarion, DirMidi, DSM, Jet Midi,Midi Manager, MIDI Plus, Midimachine,Midimaze, MM Player, Multiplay, Note-worthy Composer, Seq 303, Texture97, Tornado, WinChime), 10 nástro-jù na zmìnu ozvuèení Windows (8 MB,Noisy Shortcuts, Open Sound, SoundEvent Editor, Sound Mapper, SoundShuffler, Switcheroo, System SoundRandomizer), 6 programù pro tvorbua editaci zvukù (7 MB, AMF IntelligentOrgan, Digital Sampler Generator, Di-gital Vision, Mellosoftron, Smorphi),9 dalích aplikací (20 MB, FM Stereo,FM Boss, FM Box, Graphic Equalizer,Poors Man Metronom, WAV Whack-er, Song-o-Matic, Web Tuner, WinRa-dio), 44 skladeb ve formátu MOD (24MB), 270 kvalitních skladeb MIDI (5MB), 162 nahrávek rùzných ánrù veformátu WAV (200 MB).

SOFTWARE PRO PRÁCISE ZVUKEM

Page 42: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

V súèasnej prijímacej technike domi-nujú superhety. To je neodkriepite¾ný fakt.Moderný prijímaè, hlavne komunikaèný,je zariadenie znaène zloité, technologic-ky nároèné a z toho vyplýva, e pre ama-téra v jeho podmienkach aj ako zhoto-vite¾né. Tým nechcem poveda, e ide onerealizovate¾nú záleitos, ale pre väè-inu je táto cesta neschodná a je jedno-duchie si takýto kvalitný prijímaè kúpi.

V poslednom èase sa v zahraniènej li-teratúre znovu objavujú èlánky, popisujú-ce spätnoväzobné prijímaèe. Èas auto-rov sa nimi zaoberá z h¾adiska nostalgiea ïalia èas ich pripomína ako neprávomzaznávanú skupinu prijímaèov, vhodnúzvlá pre zaèiatoèníkov a milovníkovQRP. Cie¾om tohto príspevku je podporaoboch skupín, a aspoò èiastoèné ozrejme-nie problematiky pre zaèínajúcich rádioa-matérov.

Prijímaèe môeme rozdeli do tyrochzákladných skupín:

- Nezosilòujúce; sem patria klasickékrytálky bez zosilòovaèa (dnes u prak-ticky nepouívané).

- Priamozosilòujúce; tu nájdeme vet-ky, ktoré detekujú signál priamo na prijí-manej frekvencii a zosilòujú ho vo vyso-kofrekvenènej (vf), nízkofrekvenènej (nf)alebo aj v oboch èastiach.

- Priamozmieavajúce; tu sa prijímanýsignál zmieava s oscilátorovým takejfrekvencie, aby na výstupe bol u priamonf signál, väèina zosilnenia je realizova-ná v nf èasti. Sem patria aj koncom 60.rokov populárne synchrodyny.

- Superhety, v ktorých sa prijímaný sig-nál zmieava s oscilátorovým tak, aby pripríjme ktoréhoko¾vek poadovaného sig-nálu sa na výstupe zmieavaèa objavilarozdielová frekvencia, tzv. medzifrekven-cia. Táto je u bených rozhlasových prijí-maèov pre AM okolo 460 kHz a u komuni-kaèných sa pohybuje asi od 100 kHz do1,5 MHz u starích typov; v moderných,

tzv. up-konvertoroch pre rozsahy do30 MHz je od 35 a do 150 MHz. Komuni-kaèné prijímaèe pouívajú èasto ete ïal-ie zmieavania. Mf zosilòovaè superhe-tu je urèujúcim pre jeho citlivos aselektivitu. V najmodernejích profesionál-nych prijímaèoch sa pouíva dvojitézmieavanie (1. mf okolo 45 MHz, 2. mfokolo 2 MHz), prièom hneï za druhýmzmieavaèom je A/D prevodník a celé zo-silnenie a selektivita sú realizované v di-gitálnej forme.

Spätnoväzobný prijímaè patrí do sku-piny priamozosilòujúcich prijímaèov. Priodtlmenej spätnej väzbe sa z neho sícestáva priamozmieavajúci, ale vplyvomakejsi zotrvaènosti v terminológii ho stáleradíme medzi priamozosilòujúce prijíma-èe. Pre amatérske pouitie dáva najjed-noduchím spôsobom dosiahnute¾né dob-ré výsledky. Vïaèí za to kladnej spätnejväzbe, ktorá odtlmením, nahradením strátrezonanèného obvodu zvyuje jeho kvali-tu z bených asi 150 na rádovo tisíce. Týmsa dosahuje pri jednoduchom rezonanè-nom obvode vysokej citlivosti a selektivi-ty. To vak platí iba na niích pásmach,asi do 10 MHz. V okolí tejto frekvencie anad òou sa vlastnosti spätnoväzobnéhoprijímaèa prudko zhorujú.

Samozrejme, e nemôeme porovná-va spätnoväzobný prijímaè s modernýmsuperhetom, ale ete poèas 2. svetovej

vojny spätnoväzobné prijímaèe fungovaliv mnohých armádach. Snáï najväèímpouívate¾om bol wehrmacht, kde popritakých dokonalých prijímaèoch, ako bolSchwabenland, E52 a iné, bol asi najroz-írenejí Torn E. b. Bol to vlastne 4elek-trónkový prijímaè s dvomi stupòami vf zo-silnenia, spätnoväzobným audiónom ajedným stupòom nf zosilnenia. Tento pri-jímaè sa pouíval ete aj v prvej polovici50. rokov v ès. armáde a ete dlhie medzirádioamatérmi. Ete dokonalejím bolLo6K39a, pouívaný v nemeckom námor-níctve. Jeho schéma je na obr. 1.

V povojnových rokoch boli pouívanérôzne verzie priamozosilòujúcich prijíma-èov najmä zaèínajúcimi rádioamatérmi asido polovice 60. rokov, hlavne na niíchpásmach. Rozdiel bol hlavne v poète stup-òov vf zosilnenia a spôsobe ovládaniaspätnej väzby. Bené bolo zapojenie 1-V-2, kde 1 znaèí poèet stupòov vf zosilne-nia pred detektorom, V oznaèuje audiónako detektor a 2 znaèí poèet stupòov nfzosilnenia. Zapojenia rôznych takýchtoprijímaèov sú na obr. 2 a 4 (obr. 4 na-budúce). Nemajú slúi ako návod na stav-bu, iba ak pre milovníkov nostalgie; tu súzaradené iba ako ukáky.

(Pokraèovanie)

Spätnoväzobný prijímaè - preèo nie?

Obr. 1.

Obr. 2.

Obr. 3.

Miroslav Horník, OM3CKU

Page 43: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

l Ostrovy Chatham leí hluboko v jiním Pacifiku, 768 km jiho-východnì od Nového Zélandu. Prakticky jsou jedním z nej-vzdálenìjích míst od Evropy. Skupina sestává asi z deseti os-trovù, pouze dva jsou vak obydlené. Rozloha souostroví je963 km2. Poèet obyvatel je asi 750, z toho na ostrovì Pitt jichije 50. Jednu z velkých posledních expedic na tyto ostrovyuspoøádalo loni pìt nìmeckých operátorù v èele s Falkem,DK7YY, a doplòoval je Joe, YB1AQS. Expedice byla velicedobøe vybavena pro vechna KV pásma, také jejich QTH byloumístìno celkem výhodnì, take mohli postavit i dobré anténypro spodní pásma. Kadý den byla expedice pod znaèkouZL7DK slyet alespoò na dvou pásmech souèasnì. Také jimbyly pøíznivy podmínky íøení. Je velice zajímavé poslouchattak dobré signály od protinocù. Expedice pracovala výhradnìprovozem CW a RTTY. Maximálnì preferovali pásma WARC.Za 13 dní pobytu navázali více ne 31 000 spojení, èím vytvo-

øili nový rekord v poètu spojení z této lokality. Falk poadovalQSL na domácí adresu: Falk D. Weinhold, DK7YY, PF 70343,Berlin 10323, Germany. S vyøizováním mu pomáhal DL7UFN.l Michael Nörtemann, DF8AN, navtívil v minulém roce po-stupnì nìkolik lokalit v Pacifiku. Pod znaèkou KH2/DF8AN za-èal na ostrovì Guam. Jeho dalí zastávka byla ve Federálnímstátu Mikronésie na ostrovì Yap. Odtud bìhem osmidenníhopobytu navázal pod znaèkou V63AJ pøes 5000 spojení, vìti-nou provozem CW na pásmech WARC. Pøestoe pouívalpouze samotný transceiver, mìl výborné signály, zvlátì na30m pásmu. Pak pokraèoval do dalí oblasti Pacifiku a navtí-vil ostrov Palau v republice Belau. Tam vysílal pod znaèkouT88AN. Po návtìvì Palau zakonèil svoji pacifickou expedici avrátil se do Evropy.

Setkání radioamatérùVelké Meziøíèí 1999

Setkání radioamatérù, CB-èkáøù apøíznivcù vech oborù radioamatérskéèinnosti se uskuteèní ve dnech 28. 5. a30. 5. 1999 v prostorách autokempu mo-telu JESTØABEC ve Velkém Meziøíèí.Je to v blízkosti sjezdu z dálnice D1 Vel-ké Meziøíèí-západ na 141. km a v blíz-kosti silnice è. 602 Jihlava - Brno na od-boèce asi 1 km západnì od VelkéhoMeziøíèí. Pøíjezd vlakem: do elezniènístanice Velké Meziøíèí-zastávka. V auto-kempu je budova motelu, dalí ubytovacíobjekty kempu, velký prostor pro stany akaravany s moností pøípojky el. proudu.

Program:Pátek 28. 5. 1999: 12.00 prezentace,

17.00 táborák, 20.00 veèeøe a zábavas hudbou.

Sobota 29. 5. 1999: od 06.00 prezen-tace, pak snídanì, radioamatérská bur-za, pøednáky, tombola, 13.00 obìd, od

14.00 volný program, 16.00 ronìní se-lete, 20.00 veèeøe, spoleèenský veèers hudbou a veèerní tombola.

Nedìle 30. 5. 1999: 08.00 snídanì,volný program, 12.00 obìd, závìr.

Pøíklady cen ubytování a stravová-ní: Ubytování v motelu 140 Kè lùko/den, ubytování v kempu 50 Kè, karavan20 Kè. Celodenní strava 100 Kè.

Po celou dobu setkání bude v provo-zu zaøízení radioklubu OK2RVM na kmi-toètech 145,500 MHz, kanál S20 a dálena pøevádìèi OK0A, 145,750 MHz, kanálR6 a na CB pásmu kanál è. 28. Proúèastníky, kteøí pouijí hromadných do-pravních prostøedkù, zajistí poøadateléodvoz do místa setkání od restauraceBílý koníèek v blízkosti køiovatky s od-boèkou na Tøebíè.

V sobotu 29. 5. v dopoledních hodi-nách bude v provozu místní STK, kteráse nachází pøímo v areálu kempu. Tatostanice tech. kontroly bude v provozupouze pro úèastníky setkání radioamaté-rù. O podrobnìjí informace se obrate azavazné pøihláky k ubytování, stravová-ní a prohlídce STK podávejte na:

OK2USG - Milan, tel. (0619) 2841nebo PR box OK0PHL,

OK2VMJ - Zdenìk, tel. (0619) 2853nebo PR box OK0PHL,

pøípadnì prostøednictvím pøevádìèeOK0A nebo OK0H.

Srdeènì vás zvou a na vai návtìvuse tìí poøadatelé.

OK2VMJ

Kalendáø závodùna èerven

1.6. Nordic Activity 144 MHz 17.00-21.005.6. Závod mládee 1) 144 MHz 11.00-13.005.-6.6. Mikrovlnný závod 2) 1,3 a 76 GHz 14.00-14.005.-6.6. Memoriál OM3AU 144 a 432 MHz 14.00-14.005.-6.6. IARU - 50 MHz Contest 3) 50 MHz 14.00-14.008.6. Nordic Activity 432 MHz 17.00-21.0012.-13.6. Contest Citta Di Messina 14.00-14.00

144 MHz a výe19.6. S5 Maraton 144 a 432 MHz 13.00-20.0019.-20.6. HA-VHF/UHF/SHF Contest 4) 14.00-14.00

144 MHz-1,3 GHz19.6. AGCW Contest 144 MHz 16.00-19.0019.6. AGCW Contest 432 MHz 19.00-21.0020.6. ALPE ADRIA Cont. 5) 432 MHz a výe 07.00-17.0020.6. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 07.00-10.0020.6. OE Activity 432 MHz-10 GHz 07.00-12.0020.6. Provozní aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.0022.6. Nordic Activity 50 MHz 17.00-21.0026.-27.6. Italia V/U/SHF Cont.144 MHz a výe 14.00-14.00

Veobecné podmínky pro závody naVKV viz PE-AR 8-9/96;1) podmínky viz PE-AR 5/98, deníky naOK1MG;2) podmínky viz PE-AR 3/97, deníky naOK1CA;3) podmínky viz PE-AR 5/97, deníky naOK1MG;4) podmínky viz PE-AR 5/97;5) podmínky viz AR-A 6/95 a AMA 3/95.

OK2JS

Page 44: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

ARISS

je dalím z velkých projektù a zname-ná Amateur Radio on the InternationalSpace Station. Po velkém úspìchus amatérským rádiem na raketoplánecha MIRu je logické, e projekty typu SA-REX, MIREX a SAFEX jsou vestrannìpodporovány i pro mezinárodní kosmic-kou stanici ISS, pøièem hlavní cíle jsoustanoveny takto:

- umonit radioamatérskou komunika-ci posádce ISS pro vzdìlávací a osobníúèely,

- vyuití ISS jako kosmického objektupro radioamatérské experimenty a drui-covou komunikaci.

Projekt je nároèný pøedevím z hle-diska dodrení vech èasových konsek-vencí vèetnì zkouek, se stavbou vlastníISS. V loòském roce bylo proto rozhod-nuto o dìlení projektu na tøi èásti, kterébudou realizovány postupnì:

1. Prozatímní amatérská staniceV první fázi bude sestávat z transcei-

veru Ericsson pro pásmo 2 m, paketové-ho modulu (1200 Bd, AFSK), notch filtru,pøísluných kabelù a antén. V druhé fázibude doplnìna transceiverem pro pás-mo 70 cm s anténami a filtry pro dvou-pásmovou komunikaci PR a digi-talkerem. Zaøízení bude instalovánov letoním roce do ruského servisníhomodulu, který má ji potøebné pøechodkyk anténám. Ty by mìly být pøipevnìnypøi první kosmické procházce v èervnu1999 (STS-92).

Tato stanice musí pracovat plnì au-tomaticky, protoe posádka nebude mítpøi výstavbì stanice èas zabývat se dal-ími vìcmi.

2. Pøenosná amatérská staniceBude sestávat ze dvou dvoupásmo-

vých mobilních transceiverù pro pásma2 m - downlink, 70 cm - uplink a vedlePR bude umoòovat hlasovou komuni-

kaci, vèetnì duplexní-ho pøevádìèe. Toto za-zaøízení u bude umo-òovat SSTV, pøenosAPRS a bude slouittaké jako nouzovéspojení pro posádku.Optimisté doufají, eby stanice mohla býtinstalována jetì nakonci tohoto roku.

3. Stálá amatérskástanice

Pøedpokládá se, ena ISS bude instalová-no zaøízení pro komu-nikaci v pásmech 10 m,2 m, 70 cm, 23 cm,13 cm pro uplink a10 m, 2 m, 70 cm a13 cm pro downlik.Poèítá se vemi druhyprovozu FM, SSB, PR,SSTV, FSTV, hlasovádigitální pamì atd.,vèetnì pøístupu posád-ky ISS.

V roce 2002 budena ISS instalována,EXPRESS Pallet orozmìrech 1x1 m, nakteré bude umístìn ko-munikaèní laserovýexperiment JPL, a jereálná ance získatdalí prostor pro radio-amatérské zaøízení natéto paletì. Uvauje seo nìjakém vìdìckémzaøízení, pro nì byradioamatéøi zajiova-li akvizici telemetric-kých dat, popø. jehoovládání. Sloitost projektu ARISS spo-èívá pøedevím v kompatibilitì komuni-kaèních zaøízení, nebo na ISS jich budeinstalováno asi 150. Vechna zaøízenímusí být proto k dispozici v nìkolikaexempláøích pro nároèné pøedletovézkouky. Jestlie vak zkouky dopad-nou dobøe, máme se na co tìit. Dalívývoj projektu ARISS lze nalézt na: http://garc.gsfc.nasa.gov/~ariss/ariss.html

OK2AQK

Kalendáø závodùna kvìten a èerven

15.5. EU Sprint CW 15.00-19.0016.5. LF FONE WAB SSB 09.00-18.0017.-21.5. AGCW Activity Week CW 00.00-24.0022.-23.5 Baltic contest MIX 21.00-02.0029.-30.5. CQ WW WPX Cont. CW 00.00-24.005.6. SSB liga SSB 04.00-06.005.-6.6. CW Field Day CW 15.00-15.006.6. Provozní aktiv KV CW 04.00-06.007.6. Aktivita 160 SSB 19.00-21.0012.6. CT National Day SSB 07.00-24.0012.6. OM Activity CW 04.00-04.5912.6. OM Activity SSB 05.00-06.0012.-13.6. TOEC Grid Contest SSB 12.00-12.0012.-13.6. VK/ZL (ANARTS) RTTY 00.00-24.0012.-13.6. WW South America CW 12.00-18.0014.6. Aktivita 160 CW 19.00-21.0019.-20.6. All Asia DX Contest CW 00.00-24.0026.-27.6. SP-QRP Contest CW 12.00-12.0026.-27.6. Marconi Memorial CW 14.00-14.00

Memoriál Ondreja Oravca, OM3AUZávod organizuje sloven-

ská radioamatérská organi-zace SZR na poèest OndryOravce, OM3AU, který sevýraznou mìrou zaslouil orozvoj VKV na Slovensku.Termín: vdy první celývíkend v èervnu od soboty14.00 do nedìle 14.00 UTC.Pásma: 144 a 432 MHz. Kategorie:a) SOSB - jeden oprerátor, jedno pásmo;b) SOMB - jeden operátor, více pásem;c) MOSB - více operátorù, jedno pásmo;d) MOMB - více operátorù, více pásem;e) SWL - posluchaèi. Módy: A1A, J3E,R3E, F3E, G3E. Soutìní kód: RS(T) +poøadové èíslo spojení od 001 + WWQTH lokátor. Na kadém pasmu je sa-mostatné èíslování. Bodování: 1 kmpøeklenuté vzdálenosti se hodnotí 1 bo-dem v pásmu 144 MHz a 2 body v pás-mu 432 MHz. Výsledek: souèet vechbodù za spojení. Deníky se posílajízvlá za kadé pásmo spoleènì sesumáøem do 31. 7. na adresu OM8FF:Frantiek Dabóczy, Uhorodská 35,040 11 Koice. Zvlá budou hodnocenyslovenské stanice.

Podle Radiournálu SZR è. 1/98.OK1MG

Termíny uvádíme bez záruky, jsou vakporovnány s loòskými termíny a s údaji odSM3CER na internetu. Podmínky jednotli-vých závodù uvedených v kalendáøi nalezne-te v tìchto èíslech PE-AR: SSB liga a Provoz-ní aktiv 1/98, OM Activity 2/97, Aktivita 1606/97, CQ WPX 2/97, Baltic contest 4/97,WWSA a TOEC 5/96, All Asia 8/98, MarconiMem. 5/98. Závodu WWSA se ujal nový poøa-datel - LABRE. Podmínky stejné, deníky na:LABRE, WWSA Contest Committee, P. O.Box 07/004, 70359-970 Brasilia (DF), Brazil,South America.

Struèné podmínky nìkterých závodù

IARU Region I Field Day (CW a SSB)se poøádá ve dvou èástech -

telegrafní vdy první celý víkendv èervnu, SSB celý první víkendv záøí. Zaèátek závodu je v so-botu v 15.00 a konec v nedìliv 15.00 UTC, u SSB èásti 13.00-13.00. Závod slouí k ná-cviku radioamatérského provozuv podmínkách bez veøejné sítì abez stálých antén, z neobydle-ných míst. Øada zemí má v tomto závodì svévlastní podmínky a vyhodnocují závod v rám-ci vlastní zemì. Regulím IARU nejvíce odpo-vídají podmínky z Nìmecka, které zde ve vý-tahu uvádíme: Závodu je moné se úèastnit vetøídách: - Restricted class, kde je omezení po-uité antény: povoleno je pouívat pouze jeden vy-sílaè a pøijímaè (nebo transceiver) a jednoduchýdipól nebo vertikální anténu. Pøi instalaci antényse mohou vyuít nejvýe dva závìsné body, kterénesmí být výe ne 15 m nad terénem. Jako zá-

Kepleriánské prvky:

Page 45: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

vìsných bodù nesmí být pouito pevných stavebnebo budov. Maximální výkon 100 W, poèet ope-rátorù není omezen. Dalí zaøízení mùe být v pro-vozu jen pro informace z DX clusteru. - Openclass, kde je povoleno provozovat opìt jen jednozaøízení jako v pøedchozím bodì, ale k anténámnení pøijato ádné opatøení mimo toho, e nesmíbýt jako závìsných bodù pouito pevných stavebnebo budov. Open A - jeden operátor, max. 5 Wvýkon, 6 hodin odpoèinku v prùbìhu závodu maxi-málnì ve tøech èástech. Open B - více operátorù,max. 100 W výkon. Jako podskupina budou vy-hodnoceny stanice QRP s výkonem do 5 W. OpenC - více operátorù, bez omezení výkonu. - FestStation (tøída F) - stanice pracující z domácíchQTH, které mohou navazovat spojení pouze sestanicemi pracujícími portable. Stanice prvníchdvou tøíd musí být umístìny ve vzdálenosti vìtíne 100 m od nejblií obydlené budovy, pouitíveøejné sítì k napájení stanice není povoleno.Práce ke zøízení stanovitì (vèetnì stavby antén)nesmí být zapoèaty døíve ne 24 h pøed zaèátkemzávodu. Bìhem závodu je povoleno provozovatpouze jedno zaøízení, rezervní mùe být na místìk dispozici, ale pouze k výmìnì pøi porue, nesmíbýt zapojeno. Pøesné umístìní stanice musí býtohláeno nejménì 14 dnù pøed zaèátkem závoduk umonìní kontroly bìhem závodu. Závodí sev pásmech 1,8 - 3,5 - 7 - 14 - 21 a 28 MHz. V ád-ném pøípadì se nesmí pouívat úseky pásem3560-3800, 14 060-14 350 kHz pro CW provoz a3650-3700, 14 100-14 125 a 14 300-14 350 kHzpro SSB provoz. Vymìòuje se kód sloenýz RS(T) a poøadového èísla spojení od 001, jakoportable stanice se uznávají pouze stanice seznaèkou /p, /m nebo /mm. Z pásma na pásmo jemoné pøejít teprve po 15 minutách provozu a bì-hem tohoto èasu je moné navázat na jiném pás-mu spojení jedinì tehdy, kdy znamená nový ná-sobiè. Spojení s pevnými stanicemi v Evropì sehodnotí 2 body, s pevnými DX stanicemi 3 body,s portable stanicemi v Evropì 4 body a portableDX stanicemi 6 body. Nelze zapoèítat spojenís pevnými stanicemi, pokud nepøedávají soutìníkód. Násobièi jsou zemì podle seznamu DXCC aWAE. V denících je tøeba vyznaèit pøechod z jed-noho pásma na druhé, zasílají se na adresu: Man-fred Petersen, DK2OY, Hardtstr. 83, D-40629Düsseldorf, BRD nebo E-mail na adresu: [email protected] vdy do konce mì-síce, ve kterém je závod poøádán. Diskvalifikace jepøi zápoètu více jak 1 % opakovaných spojení.

Portugal Day Contestpoøádá kadou druhou ne-

dìli v èervnu REP. Závod trváod 07.00 do 24.00 UTC. Je pou-ze jedna kategorie: jeden ope-rátor - radiotelefonní provoz,v pásmech 80-10 m. Pøedává seRS a poøadové èíslo spojení,stanice CT místo èísla pøedávajídvoupísmenný identifikaèní kódoblasti, odkud vysílají. Stanicemimo vlastní zemi se hodnotí 1 bodem, staniceCT1, CT4, nebo zvlátní portugalské prefixy 2body. Násobièi jsou jednotlivé CT oblasti (celkem18), zemì DXCC a kontinenty jednou za závod(bez ohledu na pásma). Spojení s vlastní zemí pla-tí jen pro násobiè. Koneèný výsledek v závodìzískáme vynásobením poètu bodù za spojení po-ètem CT oblastí, výsledek násobíme poètem zemíDXCC a výsledek jetì vynásobíme poètem konti-nentù, se kterými jsme pracovali. Deník se zasíládo 30. èervence na adresu: REP Contest Mana-ger, DP91, Apartado 2483, 1112 Lisboa Codex,Portugal. Diplom získá kadá stanice, která navá-e alespoò 50 spojení. Portugalské oblasti:AV Aveiro, BJ Beja, BR Braga, BG Braganca, CBCastelo B, CO Coimbra, EV Evora, FR Faro, GDGuarda, LR Leiria, LX Lisboa, PG Portaleg, PTPorto, SR Santarem, ST Setubal, VC Viana, VRVila Real, VS Viseu.

Pøedpovìï podmínekíøení KV na kvìten

Souèasný typ vývoje vede paradoxnì k tomu,e èím blíe k maximu cyklu se nacházíme, tímménì pøesnou pøedpovìï dalího vývoje jsmeschopni vytvoøit. Klasické metody nabízejí spíenií èísla (R12 èasto jen mezi 110-120), zatímcomodernìjí dávají èísla vyí (s maximem R12 stáleokolo 160 na jaøe pøítího roku). Ty dává i sympa-tická a pøímoèaøe logická metoda geomagnetické-ho prekurzoru, vycházející z vývoje v závìru mi-nulého cyklu (kdy se ji rodil cykl souèasný),podobnì jako metoda neuronových sítí.

Pro nejblií mìsíce rozhodnì musíme vzítv úvahu souèasný trend a porovnat jej s nábìný-mi hranami pøedchozích cyklù. Vidíme, e rychloststoupání byla v obdobné fázi minulého 22. cyklu opolovinu vyí a aktivita ve 21. cyklu rostla ve tøe-tím roce po minimu dokonce dvakrát rychleji. Èíslaskvrn za únor a bøezen 1999 byla 66,1 a 69,1. Vy-hlazené hodnoty R12 za srpen a záøí 1998 vychá-zejí na 67,7 a 69,4. Jednoduchá extrapolace míøítaktak nad R12 = 100 v roce 2000. Takovou mírupesimismu si ale nepøipoutíme, a protoe stáledoufáme v urychlení vzestupu, zkusíme pro kvìtenpouít R12 = 119. S ohledem na nae potøeby todaleko od reality nebude.

Kvìten je mìsícem, kdy na severní polokouliprobíhá velká èást pøestavby ionosféry ze zimníhona letní tvar, køivky denního chodu f0F2 i MUF sezploují a i ranní minimum pøed východem Sluncese vyrovnává. Jasnì zaèínají být znát dvì maxima(dopoledne a v podveèer), stoupá denní útlum naniích kmitoètech a více kolísá a v prùmìru rostehladina atmosférikù. Jedinými pásmy, jejich ko-munikaèními monostmi se v globálním mìøítkujetì zlepují, jsou 14 a 18 MHz. Témìø nezávislena výi sluneèní aktivity navíc oívají nejkratíkrátkovlnná pásma a s nimi i metrové vlny, za covdìèíme sporadické vrstvì E. Její sezóna sice za-èala ji koncem dubna, ale vìtí aktivita se objevu-je a od poslední kvìtnové dekády.

Pøedchozí rekord v úrovni sluneèní aktivityz 28.-30. prosince vydrel jen do 14. února, kdybyl pøekonán tokem 205 s.f.u. a èíslem skvrn R =211. To se událo extrémnì rychle po kvaziperio-dickém minimu sluneèního toku s 99 s.f.u. 6. úno-ra, resp. minima èísla skvrn R = 15 o den døíve (nasluneèním disku byla pouze jediná skupina skvrn)a a 7. února kleslo na nejnií úroveò rentgenové

sluneèní záøení. Dùsledky poklesu se seèetly s ak-tivitou geomagnetického pole a vliv na podmínkyíøení krátkých vln byl naprosto nepøehlédnutelný -z jejich nejkratí èásti rádiové signály postupnìzcela vymizely.

Pøekvapení se skrývalo za východním okrajemsluneèního disku a zaèalo nenápadnì. Nejprve vy-la 8. února malá skupinka skvrn, o ètyøi dny poz-dìji ji byla mnohonásobnì vìtí a vyprodukovalaprvní energeticky významnou erupci s výronemplasmy do meziplanetárního prostoru (12. 2. s ma-ximem v 14.07 UTC). Vývoj vyvrcholil 16. únoraerupcí v 03.12 UTC s Dellingerovým efektem, za-sáhnuvím celé krátké vlny a po 28 MHz. Dennímaxima f0F2 byla opìt mezi 9 a 10 MHz, oiveníhorních pásem vèetnì desítky bylo nepøehlédnu-telné a podmínky íøení rychle kolísaly mezi výteè-nými a naruenými.

Jetì 21. 2. probìhla støednì mohutná erupcev jedné ze skupin, které mìly na svìdomí silnémagnetické bouøe 18.-19. 2. s polárními záøemi.Podmínky íøení krátkých vln byly postieny pod-statnì ménì, ne by odpovídalo intenzitì poruchhlavnì díky vhodnému naèasování, pozitivnímuvlivu pøídatné èásticové ionizace a prodluovánídne na severní polokouli Zemì. Do nadprùmìruse vrátily ji 21. 2. a v dalích dnech se jetì zlep-ily - a zlepené vydrely a do konce mìsíce.

Stav ionosféry odpovídal zatím nevyímuefektivnímu èíslu skvrn 24. ledna s R12ef = 112(podle USAF). Následoval pokles na R12ef = 59 vednech 8. a 11. února, vzestup nad 70 od 14. únoraa mezi 80 a 90 ve dnech 16.-17. února. Zde senavzdory dùsledkùm poruchy udrel déle, dokon-ce pak nastalo jetì dalí zlepení 25.-26. únoras R12ef = 95.

Z majákù IBP jsme mohli nadále pravidelnìsledovat zejména 4U1UN, W6WX, VK6RBP,JA2IGY, 4S7B, ZS6DN, 5Z4B, OH2B, CS3B,LU4AA a OA4B. Po delí pøestávce se objevil navech pìti pásmech slyitelný ZL6B a jen 19.-20.února fungoval 4X6TU.

Závìrem pøehled denních mìøení za únor.Prùmìrný sluneèní tok 142,1 s.f.u. byl vypoètenz denních hodnot 118, 111, 109, 107, 104, 99,110, 125, 129, 152, 164, 188, 198, 205, 190, 192,190, 168, 164, 157, 147, 130, 127, 120, 120, 116,115 a 123. Klidnìjí stav geomagnetického poledokazují indexy Ak z Wingstu 0, 2, 6, 10, 12, 13,16, 7, 4, 6, 19, 25, 7, 8, 17, 4, 14, 57, 32, 4, 5, 8,10, 8, 8, 1, 4 a 18, jako i jejich prùmìr 11,6.

QX

OK1HH

Page 46: Prakticka Elektronika 1999-05

Praktická elektronika A Radio - 5/99

CQ DL 2/1999, Baunatal. Amatérské vysílá-ní digitálnì (úvodník). Nenechat se unavit zálei-tostmi kolem ruení elektromagnetickým polem!Projekèní skupina digitální amatérské televizezaloena. Amatérské vysílání na Maltì, 9H.Amatérské vysílání na internetu, CQ WorldWide Web. Meteorologie jako váeò. Rádiov autì. Kombinovaná aktivní anténa se zmene-ným napájecím výkonem. Chvála majákù. Opti-malizované FM relé. Pactor, amtor a RTTY s filt-rem 500 Hz. Paging: Pøijde amatérský volacísystém? Konvertor pro autorádio. Posuv -9,4MHz pro typ Kobold. Jednoduchá pomoc pøi la-dìní. Transvertor 20-30 MHz/160-170 MHz s me-zifrekvencí 10 a 60 MHz. Diferenèní zesilovaèse vstupem s velkou impedancí. Mìøení výkonudiodou. QSL sluba DARC. Rozumìt koaxiálnímkabelùm. Uèit se morseovku - tìce nebo lehce.CLX místo pavillionu (DX-Cluster a softwareCLX). Pøehled DXù 1998. Poèítá se i s výpadkemelektøiny (4. ruské setkání IOTA/DX). DX pøesdruici s nízkou dráhou letu: DXCC na RS-12?Jak mnoho aurory snese jeden operátor? Ama-téøi v náporu Leonid. Paket rádio na AMTECv Saarbrückenu. Systémy síových uzlù XNET.Poslední dny Titanicu.

RadCom 2/1999, Herts. Poslední spojenís PCH. Rychle pohotová anténa roubovák. Di-gitální injekèní systém Pic n Mix. Vyzáøený vf vý-kon a impedance zátìe. Svìtový ampionát1998 v ARDF. Budoucnost povolovacích podmí-nek. Kolik radiálù? Jste pøipraveni na DXy naVKV a na UHF? Dvoupásmové mobilní stanicena 144 a 432 MHz. Dostat co nejvíc z vaehoVKV zaøízení! Informace pro zaèáteèníky. Úvoddo digitálního zpracování signálu. Co se dá udì-lat se dvìma kolíèky na prádlo. Jednoduchá KVanténa se ziskem. Malá kruhová magnetická an-téna.

SWIAT RADIO 12/1998, Warszawa. Mobilnítelefony GSM po dvou létech. Maritex, dálnopisyna lodích. Slunce a íøení. VII. vojenská konfe-rence telekomunikace a informatiky. TransceiverICOM IC-746. Antény (VKV). Systémy mobilní ra-diokomunikace. Nìmecký lidový pøijímaè DKE.Nová série mobilních telefonù firmy Motorola. Li-nux v amatérské praxi. Radio do automobilùDaewoo. Portrét: Krzystof Dabrowski, OE1KDA.Amatérská televize v mikrovlnných pásmech: Vy-sílaèe. XXIX. zájezd polského DX klubu. Internet:Prohlíení zásob FTP. CQ contest z výspy Wolin,EU-132.

SWIAT RADIO 2/1999, Warszawa. Rádiopolského slova (historie polského rozhlasu za II.svìtové války). Aktivní magnetické antény. Conového v PZK (polské amatérské organizaci)?Stanovy PZK. Administrativní oblasti Polska.Podle mého mínìní... (o CB). Komunikaèní pøijí-

maè OMNK-112 (elektronkový, 85 kHz-30 MHz).Komunikaèní pøijímaè AOR AR-5000 (10 kHz--2,6 GHz). DAB (digitální rozhlas) v Evropì a vesvìtì. Polská telekomunikace. Rádiová námoømísluba. Kmitoèty polských profesionálních slu-eb. Kmitoèty amatérských slueb v Polsku. Pøe-hled závodù. Radiokomunikaèní systémy polskéfirmy Simoco. Litevské soutìní kluby. Pouitelnýpøechod dne a noci. Digital 1000 (2. èást). Ama-térská televize: Speciální antény pro pásma 23 a13 cm. O pøíruèce World Radio TV Handbook.Výkladní skøíò klubu AVT.

CQ HAM RADIO 1/1999, Tokio. Stavebnicejednopásmového QRP transceiveru pro 7 MHzCW. Návod na stavbu transceiveru NorCal Sierra(KV). Stavebnice Ten-Tec T-kit model 1320(QRP transceiver pro 20 m). Stavba QRP tran-sceiveru pro 50 MHz AM. Mìøiè výkonu pro QRP.Stavíme jednoèipové rádio RX-5, moderní verzipøijímaèe FOX-TON z doby pøed 45 léty. Knowhow pro vìtí radost z montování stavebnic(v Japonsku se vyplatí vyrábìt stavebnice a pub-likovat návody.) Anténa pro pøíjem druic instalo-vaná na verandì. Anténní pøizpùsobovací èlens variometry. Záhady zemského magnetismu.Dvoupásmový mobilní transceiver FT-90 (144//430 MHz, 20 W). Repasování starého PC/AT.Výzkum lineárního elektronkového zesilovaèe.Zmenený dipól pro 3,5 MHz. Záliba v radiotech-nice. DXing na støedních vlnách: Merlin NetworkOne a jiné stanice. Podívat se na neviditelnévìci: vazba a impedance. Zaèínáme s morseov-kou. Poèítaè v amatérské stanici. Dipól a GP prozaèáteèníky.

CQ ZRS 12/1998, Ljubljana. Zpráva Svazuslovinských radioamatérù. Slovinský pøíspìvìkk WRTC 2000. 37. kongres FIRAC. IOTA 98 -Slemen na Kozjaku, JN76SN. Portrét: FranceLevstek, S56BFL. KV aktivita. DX informace. Ost-rov St. Croix, WP2Z. S57S v meteorických rojíchLeonid v r. 1998. Soutìní pravidla VHF-UHFmaratónu S5 v roce 1999. Soutì na VHF v záøí1998. S59DCD na 23 cm EME. Stanice PSK propaket rádio na 13 cm. Harmonický konvertor kespektrálnímu analyzátoru. Amatérská televize.Druice v listopadu 1998.

CQ AMATEUR RADIO 1/1999, Hicksville.Jak vytìit co nejvíc z vyzaøovacího diagramuantény. Jak vestavìt filtr do síového pøívoduk poèítaèi. Vícenásobný dipól, jedna z nejvýhod-nìjích antén pro amatérské rádio (160 m-10 m).EI4VVF/P, expedice na irský ostrov Aran. Jakudìlat monitor napìtí pro olovìný akumulátor.Koncovì napájená anténa z drátu náhodné dél-ky. Masivní J-anténa pro uzly paket rádia. Tran-zistorový koncový zesilovaè. Dobré zprávy o rojiLeonid. Ostrov Campbell.

FUNKAMATEUR 2/1999, Berlin. Vývojovýprostor PARALAX pro Windows 95: BASICStamp v novém rouchu. ádný alkohol v nedìli apøes poledne zavøeno (ostrov Guernsey, kterýplatí jako zemì DXCC). Test: Lowe HF-150 Euro-pa (superhet s dvojím smìováním, 30 kHz--30 MHz). KV pøijímaè Ten-Tec (1,8-22 MHz).Hamspirit pro pásmo 40 m bez ruení. Historie:70 let znaèky D pro Nìmecko. Pøinesou Sat aDAB skuteènì nové rozhlasové programy? Dál-kové ladìní magnetické antény krokovým moto-rem. WorldSpace mezi euforií a pochybnostmi.Programátor FA-PIC v nové úpravì. Signální ge-nerátor øízený poèítaèem. Univerzální soupravaHiFi. Na smìru závislá svìtelná závora se dvìmaèasovými obvody. Dvourychlostní ovládání moto-ru. Nabíjení z autobaterie. Moderní talking - neboøízení øeèi s MSM 6688. CA3160(A), CA3161E,L4920, L4921, L4922 (katalogové listy). Amatér-ská mapa svìta. Osciloskoy X-Y. Ovládání KVpøijímaèe programem Excel. Konstrukèní zásadypro UKV antény Yagi s velkým ziskem. Akumulá-tory NiCd mignon pro ruèní pøenosné pøístrojezadarmo. Proti ruení intermodulací na 40 m. Fil-tr k odstínìní poruch z koaxiálního vedení.

RADIOHÖREN & SCANNEN 3/1999, Ba-den Baden. Toulky po internetu. Jini Atlantikv éteru: ostrov Ascension. Jak zlepit dosah na-eho skeneru? Historie rozhlasového pøíjmu:svìtové pøijímaèe. Nìmecké vysílání BBC bymìlo ít jetì tøi roky. Pøijímaèe NASA HF-4E aLowe HF-150E. Software k øízení pøíjmu. Prese-lektor MFJ-1048. Na kmitoètu http://www.radio.de. Stále více vysílaèù v normì DVB. Tipy.Ze svìta.

Ing. J. Dane, OK1YG

O èem píí jinéradioamatérské èasopisy?


Recommended