ročník 60 • číslo 31–32 • 1. srpna 2011 cena 26 Kč • pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €

ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

„V posledních deseti letech dochází ke kontinuálnímu zvyšování spoluúčasti bez ohledu na to, jakého stranického založení jsou vlády. V letech 2002 až 2007 spolu-účast v  ČR stoupla zhruba z  9,5 na 13,5 procenta. Stejným tempem vzrostla v letech 2007 až 2010, zhruba na 17,5 pro-centa. Je tedy mýtem, že se spoluúčast prudce zvýšila zavedením regulačních poplatků. Do roku 2006 rostla stejným tempem, jenom skrytě, především vyšší spoluúčastí na lécích. Vláda říká, že by měla spoluúčast vzrůst zhruba na 22 pro-cent, ale i potom budeme patřit mezi pět zemí v Evropské unii s nejnižší mírou spoluúčasti. A budeme ji mít nejnižší ze všech sousedních zemí. Například Slo-vensko má spoluúčast 33 procent, Ma-ďarsko a Polsko téměř 30 procent,“ pro-

hlásil premiér s tím, že na druhou stranu jakákoliv forma spoluúčasti nesmí vytvo-řit bariéru dostupnosti zdravotní péče pro slabé a potřebné. Posílit by se podle jeho slov měla také role zdravotních po-jišťoven a  jejich odpovědnost za na-smlouvanou péči a cenotvorbu. Ministr zdravotnictví doc MUDr. Leoš Heger, CSc., v úvodu workshopu zdůraz-nil, že při reformě zdravotnictví bychom měli postupovat s pokorou, s ohledem na sociální citlivost zdravotnictví a s rozu-mem. Rovněž připomněl, že v ČR je plu-ralitní systém zdravotního pojištění, ale role pojišťoven nikdy nebyla naplněna. Předseda NERV Ing. Miroslav Zámečník poté představil návrhy, které rada zfor-mulovala k financování českého zdravot-nictví. Jsou rozděleny do pěti oblastí:

V Zefektivnění financování – transpa-rentní finanční toky

V Léky a zdravotnické prostředky – stále velký potenciál úspor

V Opatření pro reálnou konkurenci zdravotních pojišťoven a poskytova-telů péče

V Optimalizace kapacit lůžkové péčeV Zodpovědný, motivovaný a informo-

vaný pacientZ každé z těchto oblastí pracovní skupi-na vybrala některé body, které tvoří že-bříček Top 10 opatření. Patří mezi ně:1. Pozitivní lékové seznamy a elektronic-ké aukce2. Elektronická preskripce3. Kategorizace zdravotnických prostředků4. Hodnocení přínosů přípravků/pro-středků podle přínosu k nákladům5. Prospektivní úhrady DRG u akutní lůžkové péče6. eHealth7. Další vrstvy přerozdělení 8. Alternativní zdravotní plány9. Měkký gate-keeping10. Sjednocení právního základu pro fungování zdravotních pojišťoven a zvý-šení odpovědnosti členů jejich statutár-ních orgánůMinistr Leoš Heger zhodnotil návrhy NERV slovy, že jsou v hlavních rysech v souladu s reformními úmysly a aktivi-tami současné vlády a vedení minister-stva zdravotnictví a že některé body jsou již obsaženy v návrzích zákonných no-rem, které nyní procházejí legislativním procesem.

Podrobnější informace o návrzích Ná-rodní ekonomické rady vlády přinášíme na straně 7 tohoto čísla ZN. mt

Experti předložili návrhy na efektivnější zdravotnictví

V NÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY ◗ Zaznamenali jsme

Přejeme našim čtenářům klidné prožití dovolených a těšíme se na setkání v prázdninovém čísle 15. srpna. Redakce ZN

Přílohytohoto vydání

Retrospektivní analýza v  rámci studie

Greek Atorvastatin and Coronary Heart

Disease Evaluation (GREACE) ukázala

větší vliv statinů na redukci kardiovasku­

lárního rizika u vysoce rizikových pacien­

tů s abnormálními hepatálními funkcemi

než u osob s normálními jaterními testy

(p = 0,0074). „Tento nález přináší další

důkaz, že při preskripci statinů je irele­

vantní požadovat jaterní testy,“ komento­

val v doprovodném editorialu závěry stu­

die Ted Bader z Health Sciences Center

při University of Oklahoma. Podle Bade­

ra jsou symptomy hepatotoxicity indu­

kované statiny pouhým mýtem. „Asi

u 10 procent pacientů je sice po zahájení

léčby statinem pozorován vzestup jater­

ních enzymů, který u jednoho procenta

pacientů může až trojnásobně překročit

horní hranici normálního rozmezí, ale

i u těchto pacientů se hodnoty jaterních

testů nakonec postupně vrátí k normálu,“

poznamenal Bader.

Prospektivní studie GREACE zahrnovala

1600 pacientů s ischemickou chorobou

srdeční. Z nich celkem 227 užívalo statin

(atorvastatin – Lipitor). Analýza ukázala,

že léčba statiny snižuje riziko prvního vý­

skytu jakékoliv kardiovaskulární příhody.

Statiny byly spojeny s nižším výskytem

kardiovaskulárních příhod (13 % nebo

4,2 případu na 100 pacientoroků oproti

25 % nebo 8,3 případu na 100 paciento­

roků). Statiny u pacientů s abnormálními

jaterními testy snižují riziko prvního

vzniku kardiovaskulární příhody o 68 %

v porovnání s obvyklou péčí.

Rizika existují

„Užívání statinů u nemocných se zvýše­

nými jaterními testy je mnohdy považo­

váno za rizikové a obáváme se poškození

jater při medikaci těmito preparáty,“ uvá­

dí k tomu prof. MUDr. Jan Lata, CSc.,

z lékařské fakulty Ostravské univerzity

v  Ostravě. Doporučení US Food and

Drug Administration (FDA) a například

také Mayo Clinic vyžaduje pravidelné

kontroly transamináz po zahájení léčby

(FDA – před nasazením, prvních 12 týd­

nů po  nasazení léčby a  poté každých

6 měsíců; Mayo Clinic – 6 týdnů po za­

hájení léčby a poté každých 3–6 měsíců)

a mnoho lékařů tyto preparáty nenasazu­

je u nemocných, kteří mají tranaminázy

zvýšené nad 1,5 hodnoty normálu. Již

před několika lety však byla publikována

metaanalýza 13 studií s více než 49 000

pacienty, která prokázala, že pravastatin,

lovastatin a  simvastatin v  nízkých či

středních dávkách nevedou k signifikant­

nímu riziku abnormalit v  jaterních

testech (de Denus S, Spinler SA; Kristin

Miller, K; Peterson AM. Statins and liver

toxicity: a  meta­analysis. Pharmaco­

therapy. 2004; 24 (5): 584–591). 

Lékaři jsou dosti často opatrní

V  recentně publikované studii „Greek

Atorvastatin and Coronary Heart Dise­

ase Evaluation (GREACE)“ (Athyros VG,

Tziomalos K, Gossios TD, et al. Safety

and efficacy of long­term statin treat­

ment for cardiovascular events in pati­

ents with coronary heart disease and ab­

normal liver tests in the Greek Atorva­

statin and Coronary Heart Disease Eva­

luation (GREACE) Study: A  post hoc

analysis. Lancet 2010; DOI:10.1016/

S0140­6736(10)61272­X) bylo prokázá­

no, že léčba statiny sníží riziko kardio­

vaskulárních příhod a  u  nemocných

s mírně zvýšenými jaterními testy jejich

hodnoty zlepší. V této studii bylo identi­

fikováno 437 nemocných (starších 75 let),

kteří měli mírně (méně než trojnásobně)

zvýšenou hladinu alanin aminotrasferázy

(ALT), aspartat aminotransferázy (AST)

či gama­glutamyl transpeptidázy (GGT).

Z nich bylo 227 léčeno statiny (především

atorvastatinem); u těchto nemocných do­

šlo po tříleté léčbě ke snížení hladin ALT,

AST, resp. GGT o 35 %, 47 %, resp. 46 %.

Naopak ve  skupině bez léčby došlo

ke  zvýšení hladin ALT, AST a  GGT

o 12 %, 12 %, resp. 16 % a na konci sledo­

vání měli všichni neléčení nemocní vyšší

hladiny těchto enzymů.

V komentáři Ted Bader z University of Ok­

lahoma Health Sciences Center, Oklahoma

City, USA (Bader T. Liver tests are irrele­

vant when prescribing statins. Lancet 2010;

DOI:10.1016/S0140­6736(10)61272­X) do­

dává, že navzdory tomu, že nebyla proká­

zána souvislost mezi podáváním statinů

a zhoršením jaterních testů, zhruba polo­

vina lékařů se obává podat statiny nemoc­

ným, kteří mají více než 1,5násobně zvýše­

né jaterní testy.dokončení na straně 2 ➥

Počet lidí s nadváhou (body mass index

– BMI – nad 25) a obezitou (BMI nad

30) se v České republice ustálil. Nadvá-

hu má 34 % a obezitu 21 % české popu-

lace, v roce 2008 to bylo 34, resp. 22 %.

Ukázal to výzkum Všeobecné zdravotní

pojišťovny, který koncem loňského ro-

ku v rámci kampaně Žij zdravě proved-

la agentura STEM/MARK na vzorku

2065 respondentů.

Nejvyšší procento obézních průzkum od­

halil v malých sídlech do 999 obyvatel,

nadváhy je nejvíce v obcích mezi 1000

a 1999 obyvatel. To souvisí s vyšším podí­

lem starších občanů v těchto sídlech a s je­

jich konzervativitou. „Globální vlivy exis­

tují a jednou bude celý svět žít stejně, ale

ke změnám v tomto směru jsou nejrezis­

tentnější právě starší lidé. Stejně se začnou

chovat nejdříve teenageři, potom děti,

kterým to umožní jejich rodiče, a násled­

ně dospělá populace. Senioři se drží svých

zvyků nejhouževnatěji,“ řekl k  tomu

prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA.

Ve velkých městech je naopak největší po­

díl lidí s podváhou, což se týká především

mladé populace do  19 let (6 % s  pod­

váhou). Nižší výskyt nadváhy a obezity

ve velkých sídlech podle průzkumu sou­

visí s vyšším podílem vysokoškoláků.

Léčba komplikací

je stále dražší

Obezita představuje i problém ekonomic­

ký. „Dvěma nejzávažnějšími komplikace­

mi obezity jsou cukrovka a hypertenze.

Jejich léčba je stále dražší a pokud se ce­

losvětové trendy přibývání obezity ne­

změní, problémy s financováním zdravot­

ní péče budou mít i ty nejsilnější ekono­

miky,“ prohlásil prof. Svačina. Pokud jde

o léčbu obezity, z antiobezitik je k dispo­

zici pouze orlistat. Sibutramin byl v loň­

ském roce stažen, ale procesem schvalo­

vání procházejí další přípravky, například

lorcaserin. „V poslední době se pro obézní

diabetiky používají inkretinové injekce,

po  nichž hubnou i  nediabetici, jde ale

o léčbu velmi nákladnou,“ uvedl prof. Sva­

čina. Zmínil se také o bariatrické chirurgii,

na jejímž kontě je za loňský rok zhruba

1700 výkonů, zatímco před několika lety

to bylo kolem 300 operací ročně. Srovnání

údajů z průzkumu s evropskými zeměmi

je podle něj dosti obtížné, protože podob­

né akce probíhaly v různých zemích v růz­

ných letech. „Lze ale říci, že v rámci Ev­

ropské unie je Česká republika někde

uprostřed žebříčku,“ dodal prof. Svačina.

Z průzkumu mimo jiné vyplynulo, že po­

kud jsou obézní oba rodiče, je velice

pravdě podobné, že s obezitou se budou

potýkat i jejich děti. Celkem 45 % respon­

dentů s obezitou a 43 % s nadváhou má

obézní oba rodiče. Pokud je obézní jeden

rodič, vyskytuje se obezita u 27 % a nad­

váha u 35 % dotazovaných. Mezi obézními

je také podstatně větší podíl těch, kdo ne­

vykonávají žádnou pohybovou aktivitu,

což platí dokonce i pro chůzi.

Projekt Žij zdravě vznikl v roce 2007 a je

financován z fondu prevence Všeobecné

zdravotní pojišťovny. mt

Registrační formulář, informace

a program najdete

na internetových stránkách

www.splcr.cz, www.detskylekar.cz

a www.ahou.cz.

Akce je určena pro lékaře a sestry v primární péči a je zařazena do kreditovaného systému celoživotního vzdělávání.

Sdružení praktických lékařů ČR, Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR

a Odborná společnost praktických dětských lékařů ČLS JEP

si vás dovolují pozvat na 5. Kongres primární péče

25.–26. 2. 2011

TOP HOTEL Praha

Congress Hall

Blažimská 1781/4

149 00 Praha 4

5.

Z odborného programu kongresu

KAPITOLY Z CHIRURGIE

A REHABILITACEPátek 25. února 14.00–15.30 hod.

Operace srdce u dospělých

prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.

Současné možnosti chirurgické léčby vrozených

srdečních vad u dětí a u dospělých

prof. MUDr. Tomáš Tláskal, CSc., FETCS

Developmental coordination disorder (DCD)

v diagnostice a terapii pohybových poruchdoc. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D.

Chirurgická léčba intrakraniálních nádorůprof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc.

LÉKAŘSKÉ LISTY Z KLINICKÉ MEDICÍNY,

PRO LÉK AŘSKÉ PRAXE

31. ledna 2011

PŘÍLOHA ZDRAVOTNICKÝCH NOVIN 5–6/2011

Nové zbraně

v boji s nádory

3

uvnitř listuExkluzivní

informace pro smluvní

partnery VZP ČR

Léky a nové

indikace

2www.zdravky.cz

On-line fórum

zdravotnictví

a sociální péče.

◗ HEPATOLOGIE

◗ PROJEKT ŽIJ ZDRAVĚ

Statiny jsou nejen bezpečné a účinné u pacientů, kteří vykazují

abnormality v testech jaterních enzymů, ale také vedou ke zlep-

šení hepatálních funkcí. Léčba statiny postupně zlepšila výsledky

testů u pacientů s mírně abnormálními jaterními funkcemi na po-

čátku studie (patrně související s nealkoholickou steatohepatiti-

dou jater). U pacientů, jimž byla poskytnuta konvenční péče bez

terapie statiny, však nadále docházelo ke zhoršování jaterních

funkcí (p < 0,0001). V on-line vydání časopisu Lancet to uvedl

Dimitri P. Mikhailidis z University College London. Na medicínské, ale i ekonomické konsekvence obezity upozornil prof. Štěpán Svačina.

Foto: ZN

Projekt epSOS:

Zdravotní záznamy

již neznají hranic

Je hepatotoxicita

statinů mýtem?Přibývání obezity u nás se zastavilo

Inzerce

4

3101 ZN 5-6_LL1-8.indd 1

27.1.11 16:55

LÉKAŘSKÉ LISTY Z KLINICKÉ MEDICÍNY,

PRO LÉK AŘSKÉ PRAXE

1. srpna 2011

PŘÍLOHA ZDRAVOTNICKÝCH NOVIN 31–32/2011

V současnosti zapůjčuje VZP hlav-

ně zdravotnické prostředky skupi-

ny 07 Číselníku VZP – ZP, což jsou

například invalidní vozíky mecha-

nické i elektrické, a dále ze skupiny

12, kde jsou zařazeny kompenzač-

ní pomůcky jako například lůžka,

zvedáky a polohovací zařízení.

Zápůjčky na dobu určitou

i neurčitou

Princip cirkulace je umožněn záko-

nem a zlepšuje u některých zdra-

votnických prostředků nákladovou

efektivitu. „Například elektrický

vozík stojí přes sto tisíc a jeho život-

nost je pět let. Ale během této doby

se může klientovi změnit zdravot-

ní stav a stávající vozík již nebude

odpovídat stupni jeho postižení.

Namísto toho, aby vozík zůstal ne-

využit, stáhne ho VZP zpět, opraví

a poskytne dalšímu pacientovi,“ vy-

světluje Ing. Martin Jelínek, Ph.D.,

vedoucí oddělení zdravotnických

prostředků VZP ČR.

VZP má smluvní vztahy s doda-

vateli zdravotnických prostředků,

kteří si sami zajišťují i autorizova-

ný servis. Ošetřující lékař (neuro-

log, rehabilitační lékař, ortoped

nebo internista) navrhne pacien-

tovi určitý typ vozíku, a pokud ho

revizní lékař schválí, dodavatel

jménem pojišťovny sjedná smlou-

vu o výpůjčce a klient vozík obdr-

ží. Vozík může být zapůjčen buď

na dobu určitou, například v pří-

padě úrazu, kdy se určí počet mě-

síců, po které ho bude klient po-

třebovat, nebo na dobu neurčitou,

pokud je tělesné postižení trvalej-

šího rázu.

Výběr typu vozíku je především

na ošetřujícím lékaři. „Zjednodu-

šeně řečeno: pokud má například

klient zachovánu hybnost horních

končetin, je mu předepsán vozík

mechanický, v případě zásadněj-

šího postižení vozík elektrický.

Vždy to ale závisí na rozhodnutí

odborného ošetřujícího lékaře,

kterému předchází řada vyšetře-

ní,“ vysvětluje Irena Rálková, spe-

cialistka oddělení zdravotnických

prostředků VZP ČR.

V poslední době se pojištěnci

dotazují, zda mají nárok současně

na vozík mechanický i elektrický.

„K těmto dotazům je nutné uvést,

že VZP sice poskytuje a hradí zdra-

votní péči, nicméně lékař je ten,

kdo indikuje, jaký typ vozíku je pro

pacienta nejvhodnější v závislosti

na míře jeho postižení. Pokud tedy

zdravotní stav vyžaduje kompenza-

ci například elektrickým vozíkem,

je tím zdravotní péče považována

za poskytnutou a otázka dalšího

vozíku je už bezpředmětná,“ uvá-

dí M. Jelínek.

VZP hradí celou cenu

do určitých limitů

VZP hradí vozíky ze sta procent do

určitého finančního limitu u jed-

notlivých typů. Ve všech případech

má klient možnost zvolit si vozík

dražší a rozdíl mezi úhradou a jeho

pořizovací cenou doplatit. „Může si

tedy vybrat vozík, který je dle ná-

zoru odborníků pro jeho zdravotní

stav adekvátní a kompenzuje mu

jeho postižení, či si připlatit na vo-

zík lépe vybavený nebo vozík vyš-

ší kategorie, což však již přímo ne-

souvisí s poskytováním zdravotní

péče,“ doplňuje M. Jelínek.

V cirkulačních smlouvách došlo

před dvěma lety k zásadním zjed-

nodušením ve vlastnictví zapůjče-

ných zdravotnických prostředků,

v čemž nejen mezi pojištěnci často

panovaly nejasnosti. Již ve smlou-

vě o zápůjčce si klient může pře-

číst, že tyto zdravotnické prostřed-

ky zůstávají v majetku VZP. Doda-

vatelé je již také opatřují identi-

fikačními štítky, které obsahují

nejen evidenční číslo, ale také in-

formaci o vlastnictví pojišťovnou.

I pro nejlepší firmu platí, že pět pro-

cent nákladů se využívá nesprávně

nebo zbytečně. „České zdravotnic-

tví určitě není na úrovni nejlep-

ší firmy, takže rozumný odhad je

10 procent možných úspor, v někte-

rých oblastech to může být i víc,“

uvedl v televizní debatě P. Horák.

Oblastí, kde se peníze vydávají zby-

tečně, je podle něj mnoho: léková

politika, hrazení výkonů, které ne-

přispívají lepšímu zdraví pacienta,

nebo přebujelá síť některých typů

zdravotnických zařízení. Uspoře-

né peníze by se v systému zdravot-

nictví daly využít lépe, ve prospěch

pacienta.

Nové peníze do systému

hned tak nepřijdou

„Hlavní je, že české zdravotnic-

tví se musí změnit, musí reflekto-

vat změny, které v posledních le-

tech do medicíny přišly, ať už jsou

to nové technologie a nové léky,

či fakt, že populace stárne a doží-

váme se delšího věku. To všechno

vede k tomu, že se struktura nákla-

dů bude měnit, bude potřeba víc

peněz na moderní medicínu, při-

čemž není reálné očekávat tako-

vý nárůst příjmů do zdravotnictví,

jaký byl v minulých letech,“ zdů-

raznil P. Horák.

Jedním z mála zdrojů, odkud

by do systému v budoucnu mohly

přijít nějaké další peníze, jsou spo-

třební daně. „Máme slíbeno, že po-

kud se někdy ještě bude zvyšovat

spotřební daň na tabák, bude se

na ministerstvu financí zvažovat,

zda by se nemohla část alokovat do

zdravotnictví,“ zmínil L. Heger. Po-

dle něj jde o reálnou šanci, proto-

že cigarety u nás stále ještě nejsou

zdaněny tolik jako v jiných zemích.

„Zatímco náklady na léčení kuřá-

ků se pohybují v jednotkách mi-

liard, stát vybere na spotřební dani

částky v desítkách miliard. Takže

kuřáci si, alespoň cestou státní po-

kladny, na své zdraví bohatě připlá-

cejí.“ Nápady na zdanění například

nezdravých potravin ale ministr

nepovažuje za reálné. „Zbývají ta-

kové věci jako například rizikové

sporty, kde by bylo dobré, aby si lidi

připláceli tak, jako si na ně připlá-

cejí v pojištění do zahraničí. O tom

budeme uvažovat,“ řekl L. Heger.

Sedm miliard z lékové politiky

Diskuse o úsporách se také dotkla

případu z Kyjova, kdy dva lékaři

zajišťující pohotovost bez vědo-

mí pacientů předepisovali na je-

jich jména a na recepty nemocni-

ce drahé léky, především antibio-

tika, čímž vznikla zřejmě až mi-

lionová škoda. Podle P. Horáka by

se podobným případům předešlo,

kdyby byl do systému více zapojen

pacient, který dnes není motivo-

ván k tomu, aby si zkontroloval,

co se z jeho pojistky komu zapla-

tí. „My se hodně snažíme, aby se

toto prostředí změnilo, byť zatím

zákony zůstávají stejné. Dnes má

2,5 milionu našich klientů dálko-

vý přístup ke svým účtům za dva

roky zpětně, kdy vidí všechny úda-

je, i z lékáren,“ upozornil. Právě

při předepisování léků může do-

cházet k tomu, že si lékař na ně-

koho „napíše“ nějaké přípravky.

„Máme připravený program, kdy

za to, že si pacient zkontroluje vý-

pis, dostane odměnu 100 korun na

prevenci. Neobdrží hotové pení-

ze, ale bude moci ji věnovat třeba

jako příspěvek na očkování nebo

na aktivity, které mu zlepší zdra-

ví,“ řekl P. Horák. Tento systém by

byl přímo propojen s revizním sys-

témem pojišťovny.

VZP ročně přijde na několik pří-

padů, jako byl kyjovský, a vždycky

jde o částky kolem milionu a víc.

P. Horák odhaduje, že ve skuteč-

nosti je těchto případů mnohoná-

sobně více a představují stamiliony

korun. Mnohem větší částky by se

ovšem daly ušetřit například sle-

dováním kontraindikací a zbyteč-

ně předepsaných léků (pilotní pro-

jekt vyhledávání potenciálních lé-

kových interakcí již VZP zahájila).

„Známe extrémní případ, kdy si je-

den pacient vyzvedl v jednom dni

z lékárny 22 různých léků, a všech-

ny byly předepsány lékaři, kteří

o sobě navzájem nevěděli,“ pozna-

menal P. Horák. Právě zde by po-

mohla větší elektronizace zdravot-

nictví, díky níž by se předepisování

a výdej léků dostaly pod větší kon-

trolu. Tímto způsobem lze uspořit

odhadem sedm miliard korun, kte-

ré by VZP mohla věnovat třeba na

moderní biologickou léčbu.

Zdravotnictví musí hledat úspory. Shodli

se na tom hosté televizního pořadu

Otázky Václava Moravce, kterého se

mimo jiné zúčastnili ministr zdravotnictví

Leoš Heger, ředitel Všeobecné zdravotní

pojišťovny Pavel Horák a hejtman

Jihomoravského kraje Michal Hašek.

n   Financování zdravotnictví

V systému je možné najít deset procent úsporI n f o r m ač n í k a n á l p r o s m lu v n í pa r t n e ry v š e o b e c n é z d r avo t n í p o j I š ť ov n y č e s k é r e p u b l I k yInfoservisčíslo 16 | ročník 2 | 1. srpna 2011 | www.vzp.cz

pokračování na s. 2

pokračování na s. 2

foto

: Pro

fimed

ia

foto

: Pro

fimed

ia

n   Invalidní vozíky a kompenzační pomůcky

Poskytování a cirkulace zdravotnických prostředků

Zdravotnické prostředky na poukaz

mohou být poskytovány klientům

jednorázově, či podle zákona o veřejném

zdravotním pojištění i formou zapůjčení.

1

Pertuzumab v léčbě

HER2 pozitivního

metastatického ca prsu

2

Farmakoterapeutické

informaceExkluzivní

informace pro smluvní

partnery VZP ČR

3–4

uvnitř listu

„Techniky místního znecitlivění u nás za­

hrnují 14 % anestezií, což je však méně

než v řadě zemí,“ pokračoval prof. Cva­

chovec. V EU jsou podány asi ve 30 %

případů, v USA, kde jsou velmi populár­

ní, dokonce u téměř 50 % nemocných.

„Jednou z dalších bolestí je ambulantní

anestezie, která se u  nás užívá pouze

u deseti procent případů. Jde o způsob

ošetření, při kterém je pacient přijat do

zdravotnického zařízení, týž den je ope­

rován i propuštěn. Takto lze řešit obrov­

ské množství nemocných a my jsme s tě­

mi deseti procenty nepochybně na

chvostu výsledků, které jsou obvyklé

v EU. Nejblíže máme k Německu a Ra­

kousku, kde popularita ambulantní anes­

tezie nikdy nebyla velká a pohybuje se

okolo 20 %,“ upřesnil prof. Cvachovec

a zdůraznil, že naopak velmi populární

je ve Skandinávii (30 až 40 %) a Velké Bri­

tánii, kde v polovině 90. let stanovili, že

do deseti let bude více než polovina anes­

tezií podávána v režimu jednodenní chi­

rurgie, a skutečně tohoto čísla dosáhli.

„To mimochodem jen dokazuje, že nejde

o nedosažitelný cíl, který by vyžadoval

nějaké obrovské investice, protože v kon­

textu evropského zdravotnictví to britské

rozhodně nepatří mezi nejbohatší,“

doplnil.Velkou výzvou nejen pro bezpečnost an­

esteziologické péče, ale i péče pooperační

je podle prof. Cvachovce anestezie seni­

orů, tedy pacientů ve věku 65 let a star­

ších. V loňském roce byla podána v 21 %

případů a její podíl trvale narůstá se zvy­

šujícím se počtem seniorů v populaci.

„Jedná se nepochybně o jedno z velkých

témat, se kterým se budeme muset vy­

rovnávat. Příští rok v červnu chceme zor­

ganizovat mezinárodní konferenci, jež se

bude právě anestezii seniorů věnovat,“

prozradil prof. Cvachovec.

Uvedl dále, že na jednoho lékaře v ČR

připadá ročně 858 anestezií – jde o číslo

konformní s tím, co je obvyklé v EU. Nor­

ma využití anesteziologa hovoří o tom,

že optimum se pohybuje mezi 800 a 1000

anesteziemi ročně.

Lepší kvalita života i nižší náklady

Poté prof. Cvachovec představil výsledky

perioperační úmrtnosti – 24 hodin po vý­

konu –, která loni činila 0,1 %. Z toho u ne­

odkladných výkonů byla 0,31 % (udává se,

že je ve srovnání s plánovanými výkony

troj­ až pětinásobně vyšší) a časná peri­

operační úmrtnost (během operace nebo

do dvou hodin po zákroku) pak 0,02 %.

„Musíme si ale uvědomit, že perioperační

úmrtnost je složený údaj, který vůbec ne­

rozlišuje příčinu úmrtí. Tedy zda byl do­

tyčný smrtelně nemocný, nebo zda je úmr­

tí výsledkem pochybení chirurga či anes­

teziologa,“ zdůraznil prof. Cvachovec s tím,

že drtivá většina perioperačních úmrtí

souvisí s kritickým stavem dotyčného.

„Důležitý moment také je, že ÚZIS – řekl

bych ve své nekonečné moudrosti – pou­

žívá kritéria jiná, než jsou obvyklá ve světě.

Perioperační úmrtnost se totiž počítá do

48 hodin po výkonu. Podle světových sta­

tistik se ve všech rozvinutých zemích po­

hybuje asi okolo 0,4 %. Znova opakuji, že

to neříká vůbec nic o kvalitě anesteziolo­

gické péče, ale především o závažnosti sta­

vu, při kterém bylo přikročeno k operač­

nímu výkonu,“ doplnil prof. Cvachovec.

Jak uvedl dále, úmrtnost je příliš hrubý

údaj, mnohem důležitější je pooperační

nemocnost. „Tato skutečnost totiž zname­

ná, že pacient trpí, musí zůstat v nemoc­

nici déle, jeho léčení je nákladnější a jak

ukážu na některých empirických číslech,

ten dotyčný je tím mnohdy trvale pozna­

menán. Čili komplikace je něco, čemu se

snažíme systematicky vyhnout,“ konstato­

val prof. Cvachovec a ilustroval výsledky

poanestetické péče na některých zahra­

ničních studiích: „Ve Spojených státech

probíhala jednoduchá studie, která u té­

měř 6000 pacientů zjišťovala četnost 9 nej­

častějších pooperačních komplikací – od

sepse přes pneumonii, neplánovanou in­

tubaci až po infekci močového traktu. Ku­

mulativní výskyt všech těchto komplikací

činil 7,2 %, takže výborný výsledek. To co

je však velmi důležité, že průměrné nákla­

dy na nekomplikovanou operaci byly 4088

dolarů, pokud ale došlo ke komplikacím,

zvýšily se troj­ až devítinásobně. To je sku­

tečně obrovský rozdíl ve spotřebování fi­

nancí a dovolím si tvrdit, že řádně zorga­

nizovanou poanestetickou péčí, která ne­

vyžaduje žádné mimořádné zdroje, jim lze

do značné míry předejít.“

Prof. K. Cvachovec: Nepodceňujme

poanestetickou péčiPatří roboticky asistovaný

výkon mezi nadstandardy?

V současné době probíhá celospolečenská diskuse o zvýšení spolu­

účasti pacienta na zdravotní péči. Jedním z návrhů je i stanovení

standardní a nadstandardní péče. Za nadstandard si pacient bude

připlácet hotově nebo se bude muset připojistit. V souvislosti

s nadstandardem je pravidelně zmiňována robotická chirurgie,

která má v ČR již více než pětiletou tradici a pomocí robota bylo

vyléčeno více než 4800 pacientů.

„Pracovníci našeho oboru podali loni téměř 850 000 anestezií. To je číslo, které ještě lépe vynikne,

když si uvědomíme, že jsme anestezovali více pacientů, než je obyvatel Ostravy, Brna a Plzně do­

hromady,“ řekl v úvodu tiskové konference věnované bezpečnosti anesteziologické péče, která se

uskutečnila koncem června v Praze, prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA, předseda České

společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP.

◗ ROBOTICKÁ CHIRURGIE◗ ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA

Nejčastější indikací k robotickému výkonu

v ČR je karcinom prostaty, které patří třetí

místo mezi nádorovými onemocněními

u mužů. S trendem delšího přežití se vý­

skyt nádorových onemocnění zvyšuje.

V roce 2008 bylo hlášeno 5332 nových pří­

padů (incidence 104,3/100 000), přičemž

nemoci podlehlo 1291 pacientů (mortalita

25,2/100 000 mužů). Je­li zjištěna včas,

tzn. vyskytuje­li se pouze v prostatě bez

průniku do okolí, má pacient k dispozici

více možností léčby. Ze studií s dlouhodo­

bým sledováním přežití pacientů léčených

různými metodami jasně vyplývá, že chi­

rurgické odstranění prostaty (radikální

prostatektomie) je suverénně nejúspěšněj­

ší metodou v léčbě včasně zachyceného

nádorového onemocnění.

Jak jsou na tom jednotlivé

léčebné postupy

Metoda pouhého dlouhodobého sledová­

ní pacienta je bezpochyby nejlevnější, ale

většina mladších mužů dá přednost od­

stranění nádoru z těla před nejistým če­

káním na postupné zhoršení a rozšíření

nádorového onemocnění, které je už jen

obtížně vyléčitelné.

Hormonální terapie má z hlediska dlou­

hodobého přežití nejhorší výsledky a na­

víc přidružené komplikace (osteoporóza,

metabolický syndrom, ztráta sexuálního

života).Ozařování nádorové tkáně je časově ná­

ročné (2–3 měsíce), je spojeno s vyššími

náklady na léčbu, s nižší kvalitou života

pacienta a s možnými dalšími komplika­

cemi (postradiační zánět močového mě­

chýře často spojený s různým stupněm

inkontinence, zánětem konečníku i poru­

chou erekce).

Chirurgická léčba má za cíl kompletní od­

stranění prostaty s nádorem. Chirurgický

zákrok by měl způsobit co možná nejméně

citelné zhoršení kvality života, to znamená

udržení moči a zachování erekce. V sou­

časné době máme k dispozici tři možnosti

provedení chirurgické léčby:

V Otevřená prostatektomie, nejdéle za­

vedená operační metoda, pro pacien­

ta znamená větší operační zátěž (pře­

devším vyšší krevní ztráty), delší hos­

pitalizaci, delší dobu pooperační

rekonvalescence.

V Laparoskopický přístup představuje

miniinvazivní metodu s menší poope­

rační zátěží. Samotný výkon je technic­

ky velice náročný a vyžaduje vysokou

erudici operatéra.

V Roboticky asistovaná laparoskopická

radikální prostatektomie (RALRP) rov­

něž umožňuje miniinvazivní přístup se

všemi jeho výhodami, to znamená pod­

statně menší krevní ztráty, výrazné

zkrácení doby hospitalizace i poope­

rační rekonvalescence. RALRP díky 3D

zobrazení, 10násobnému zvětšení

a 270 stupňů rozsahu operačního pole

je schopna bezkonkurenčně nejlépe

provést anastomózu a právě její kvalita

je zásadní pro výsledek operace. Doko­

nalá několikavrstevná anastomóza

s rekonstrukcí dorzální fascie také vý­

znamně snižuje pooperační komplika­

ce a tím šetří finance za následnou léč­

bu, která je velmi svízelná a většinou

opakovaná.

Důležitá je také cena výkonů

Otevřená radikální prostatektomie stojí

43 000 až 80 000 korun podle doby po­

bytu na JIP, laparoskopická radikální

prostatektomie 83 000 korun a roboticky

asistovaná prostatektomie 136 000 ko­

run, cena v sobě zahrnuje náklady na

operaci i předoperační vyšetření a stan­

dardní pooperační péči. Náklady na ze­

vní radioterapii se pohybují od 106 000

korun u 3D konformní do 230 000 korun

u IMRT (intensity modulated radiation

therapy).

Ilust

račn

í fot

o: P

rofim

edia

„Poanestetická péče je především otázkou

organizační. Vyžaduje minimální investice a přitom

umožňuje předejít komplikacím, které sice nemusejí

být dramatické, ale mohou mít obrovský dopad na osud

pacienta i dopad ekonomický,“ říká prof. Karel Cvachovec.

dokončení na straně 2 ➥

dokončení na straně 2 ➥

V současnosti zapůjčuje VZP hlav-ně zdravotnické prostředky skupi-ny 07 Číselníku VZP – ZP, což jsou například invalidní vozíky mecha-nické i elektrické, a dále ze skupiny 12, kde jsou zařazeny kompenzač-ní pomůcky jako například lůžka, zvedáky a polohovací zařízení.

Zápůjčky na dobu určitou i neurčitouPrincip cirkulace je umožněn záko-nem a zlepšuje u některých zdra-votnických prostředků nákladovou efektivitu. „Například elektrický vozík stojí přes sto tisíc a jeho život-nost je pět let. Ale během této doby se může klientovi změnit zdravot-ní stav a stávající vozík již nebude

odpovídat stupni jeho postižení. Namísto toho, aby vozík zůstal ne-využit, stáhne ho VZP zpět, opraví a poskytne dalšímu pacientovi,“ vy-světluje Ing. Martin Jelínek, Ph.D., vedoucí oddělení zdravotnických prostředků VZP ČR.VZP má smluvní vztahy s doda-vateli zdravotnických prostředků, kteří si sami zajišťují i autorizova-ný servis. Ošetřující lékař (neuro-log, rehabilitační lékař, ortoped nebo internista) navrhne pacien-tovi určitý typ vozíku, a pokud ho revizní lékař schválí, dodavatel jménem pojišťovny sjedná smlou-vu o výpůjčce a klient vozík obdr-ží. Vozík může být zapůjčen buď na dobu určitou, například v pří-

padě úrazu, kdy se určí počet mě-síců, po které ho bude klient po-třebovat, nebo na dobu neurčitou, pokud je tělesné postižení trvalej-šího rázu. Výběr typu vozíku je především na ošetřujícím lékaři. „Zjednodu-

šeně řečeno: pokud má například klient zachovánu hybnost horních končetin, je mu předepsán vozík mechanický, v případě zásadněj-šího postižení vozík elektrický. Vždy to ale závisí na rozhodnutí odborného ošetřujícího lékaře,

kterému předchází řada vyšetře-ní,“ vysvětluje Irena Rálková, spe-cialistka oddělení zdravotnických prostředků VZP ČR.V poslední době se pojištěnci dotazují, zda mají nárok současně na vozík mechanický i elektrický. „K těmto dotazům je nutné uvést, že VZP sice poskytuje a hradí zdra-votní péči, nicméně lékař je ten, kdo indikuje, jaký typ vozíku je pro pacienta nejvhodnější v závislosti na míře jeho postižení. Pokud tedy zdravotní stav vyžaduje kompenza-ci například elektrickým vozíkem, je tím zdravotní péče považována za poskytnutou a otázka dalšího vozíku je už bezpředmětná,“ uvá-dí M. Jelínek.

VZP hradí celou cenu do určitých limitůVZP hradí vozíky ze sta procent do určitého finančního limitu u jed-notlivých typů. Ve všech případech má klient možnost zvolit si vozík

dražší a rozdíl mezi úhradou a jeho pořizovací cenou doplatit. „Může si tedy vybrat vozík, který je dle ná-zoru odborníků pro jeho zdravotní stav adekvátní a kompenzuje mu jeho postižení, či si připlatit na vo-zík lépe vybavený nebo vozík vyš-ší kategorie, což však již přímo ne-souvisí s poskytováním zdravotní péče,“ doplňuje M. Jelínek.V cirkulačních smlouvách došlo před dvěma lety k zásadním zjed-nodušením ve vlastnictví zapůjče-ných zdravotnických prostředků, v čemž nejen mezi pojištěnci často panovaly nejasnosti. Již ve smlou-vě o zápůjčce si klient může pře-číst, že tyto zdravotnické prostřed-ky zůstávají v majetku VZP. Doda-vatelé je již také opatřují identi-fikačními štítky, které obsahují nejen evidenční číslo, ale také in-formaci o vlastnictví pojišťovnou.

I pro nejlepší firmu platí, že pět pro-cent nákladů se využívá nesprávně nebo zbytečně. „České zdravotnic-tví určitě není na úrovni nejlep-ší firmy, takže rozumný odhad je 10 procent možných úspor, v někte-rých oblastech to může být i víc,“ uvedl v televizní debatě P. Horák. Oblastí, kde se peníze vydávají zby-tečně, je podle něj mnoho: léková politika, hrazení výkonů, které ne-přispívají lepšímu zdraví pacienta, nebo přebujelá síť některých typů zdravotnických zařízení. Uspoře-né peníze by se v systému zdravot-nictví daly využít lépe, ve prospěch pacienta.

Nové peníze do systému hned tak nepřijdou„Hlavní je, že české zdravotnic-tví se musí změnit, musí reflekto-vat změny, které v posledních le-tech do medicíny přišly, ať už jsou to nové technologie a nové léky, či fakt, že populace stárne a doží-váme se delšího věku. To všechno

vede k tomu, že se struktura nákla-dů bude měnit, bude potřeba víc peněz na moderní medicínu, při-čemž není reálné očekávat tako-vý nárůst příjmů do zdravotnictví, jaký byl v minulých letech,“ zdů-raznil P. Horák. Jedním z mála zdrojů, odkud by do systému v budoucnu mohly přijít nějaké další peníze, jsou spo-třební daně. „Máme slíbeno, že po-kud se někdy ještě bude zvyšovat spotřební daň na tabák, bude se na ministerstvu financí zvažovat, zda by se nemohla část alokovat do zdravotnictví,“ zmínil L. Heger. Po-dle něj jde o reálnou šanci, proto-že cigarety u nás stále ještě nejsou zdaněny tolik jako v jiných zemích. „Zatímco náklady na léčení kuřá-ků se pohybují v jednotkách mi-liard, stát vybere na spotřební dani částky v desítkách miliard. Takže kuřáci si, alespoň cestou státní po-kladny, na své zdraví bohatě připlá-cejí.“ Nápady na zdanění například nezdravých potravin ale ministr

nepovažuje za reálné. „Zbývají ta-kové věci jako například rizikové sporty, kde by bylo dobré, aby si lidi připláceli tak, jako si na ně připlá-cejí v pojištění do zahraničí. O tom budeme uvažovat,“ řekl L. Heger.

Sedm miliard z lékové politikyDiskuse o úsporách se také dotkla případu z Kyjova, kdy dva lékaři

zajišťující pohotovost bez vědo-mí pacientů předepisovali na je-jich jména a na recepty nemocni-ce drahé léky, především antibio-tika, čímž vznikla zřejmě až mi-lionová škoda. Podle P. Horáka by se podobným případům předešlo, kdyby byl do systému více zapojen pacient, který dnes není motivo-ván k tomu, aby si zkontroloval,

co se z jeho pojistky komu zapla-tí. „My se hodně snažíme, aby se toto prostředí změnilo, byť zatím zákony zůstávají stejné. Dnes má 2,5 milionu našich klientů dálko-vý přístup ke svým účtům za dva roky zpětně, kdy vidí všechny úda-je, i z lékáren,“ upozornil. Právě při předepisování léků může do-cházet k tomu, že si lékař na ně-

koho „napíše“ nějaké přípravky. „Máme připravený program, kdy za to, že si pacient zkontroluje vý-pis, dostane odměnu 100 korun na prevenci. Neobdrží hotové pení-ze, ale bude moci ji věnovat třeba jako příspěvek na očkování nebo na aktivity, které mu zlepší zdra-ví,“ řekl P. Horák. Tento systém by byl přímo propojen s revizním sys-témem pojišťovny.VZP ročně přijde na několik pří-padů, jako byl kyjovský, a vždycky jde o částky kolem milionu a víc. P. Horák odhaduje, že ve skuteč-nosti je těchto případů mnohoná-sobně více a představují stamiliony korun. Mnohem větší částky by se ovšem daly ušetřit například sle-dováním kontraindikací a zbyteč-ně předepsaných léků (pilotní pro-jekt vyhledávání potenciálních lé-kových interakcí již VZP zahájila). „Známe extrémní případ, kdy si je-den pacient vyzvedl v jednom dni z lékárny 22 různých léků, a všech-ny byly předepsány lékaři, kteří o sobě navzájem nevěděli,“ pozna-menal P. Horák. Právě zde by po-mohla větší elektronizace zdravot-nictví, díky níž by se předepisování a výdej léků dostaly pod větší kon-trolu. Tímto způsobem lze uspořit odhadem sedm miliard korun, kte-ré by VZP mohla věnovat třeba na moderní biologickou léčbu.

Zdravotnictví musí hledat úspory. Shodli se na tom hosté televizního pořadu Otázky Václava Moravce, kterého se mimo jiné zúčastnili ministr zdravotnictví Leoš Heger, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

n   Financování zdravotnictví

V systému je možné najít deset procent úspor

I n f o r m ač n í k a n á l p r o s m lu v n í pa r t n e ry v š e o b e c n é z d r avo t n í p o j I š ť ov n y č e s k é r e p u b l I k y

Infoservisčíslo 16 | ročník 2 | 1. srpna 2011 | www.vzp.cz

pokračování na s. 2

pokračování na s. 2

foto

: Pro

f im

edia

foto

: Pro

f im

edia

n   Invalidní vozíky a kompenzační pomůckyPoskytování a cirkulace zdravotnických prostředkůZdravotnické prostředky na poukaz mohou být poskytovány klientům jednorázově, či podle zákona o veřejném zdravotním pojištění i formou zapůjčení.

1

Foto

: ZN

Média plní v posledních měsících spíše reforma penzí, ale ta má s reformou zdravot-nictví hodně společného, především demografický vývoj a trend dlouhověkosti. Ten má své závažné dopady do tří oblastí: do důchodového systému, do zdravotnictví, ale také do zdravotně-sociální péče. Na workshopu Národní ekonomické rady vlády (NERV) v Praze to 19. července řekl předseda vlády RNDr. Petr Nečas.

Mezi jeho priority patřilo řešení nálezu Ústavního soudu (ÚS) ČR ve věci výše důchodů, pracovněprávní vztahy, tedy úprava zákoníku práce, a také kontroly pobírání sociálních dávek.J. Drábek klade od počátku důraz na úspory, ale zejména na úkor těch, kteří zneužívají dosavadní systém. Je přesvěd-čen, že státní sociální síť má zachycovat

pouze ty potřebné. Podle něho jsou ne-oprávněně čerpané dávky, zaměstnávání načerno a nepřiznávané příjmy „černými dírami“ sociálního systému, v nichž mizí ze státního rozpočtu miliardy.

Výplata dávek na jednom místě Od 1. dubna díky restrukturalizaci úřadů práce funguje jednotná instituce – Úřad

práce České republiky (ÚP ČR), která při-nese značné úspory na servisních výda-jích. Stát ušetří podle ministra Drábka na procesech spojených s vyplácením dávek jen v prvním roce přibližně 180 miliónů korun. Nové organizační členění na 14 krajských poboček a 409 kontaktních pracovišť zajišťuje efektivnější klientský servis ve stejném počtu míst jako před reorganizací. Kontaktní pracoviště po-skytují i nadále svým klientům veškeré služby jako dříve. Úspor bude docíleno na provozních činnostech a centralizací nákupů.Nová organizační struktura Úřad prá-ce ČR – krajská pobočka – kontaktní pra-

coviště je předpokladem pro další změny v oblasti správy služeb zaměstnanosti, dávkových systémů a umožní také posílit kontrolní kapacitu. Již příští rok by se kontaktní pracoviště ÚP ČR měla stát jednotnými místy, která budou spravovat a vyplácet nepojistné sociální dávky. Pro různé příspěvky, pro které občané dosud chodili na pověřený obecní úřad či obec-ní úřad s rozšířenou působností, pak bu-de stačit zajít na danou kontaktní poboč-ku ÚP ČR. Nové uspořádání zvýší po-hodlí klientů a umožní také zintenzivně-ní kontrolní činnosti, zvýší se počet kontrolorů.

◗ Ministerstvo práce a sociálních věcí

Jaromír Drábek: Státní sociální síť má zachycovat pouze ty potřebnéPřed více než rokem, 13. července 2010, byl jmenován ministrem práce a sociál-ních věcí (MPSV) Dr. Ing. Jaromír Drábek. Den po svém uvedení do funkce oznámil plánované organizační změny a priority resortu pro nejbližší měsíce. Co se J. Drábkovi a MPSV pod jeho vedením za 365 dní podařilo? dokončení na straně 6 ➥

V dopisu se dále mj. píše: „Dle našeho názoru je naprosto nepřípustné, aby pacient s akutním úrazem, byť by se jednalo o stav bezprostředně neohrožující život, byl ode­slán z vrátnice (!) fakultní nemocnice do jiného zdravot­nického zařízení, aniž by byl řádně vyšetřen a ošetřen. Dle zákona má každé zdravotnické zařízení povinnost poskytnout akutní zdravotní péči. Na naší ambulanci máme již zdokumentovány desítky případů odmítnu­tých pacientů, kteří jednoznačně vyžadovali akutní ošetření. Co je a co není akutní, co může být ošetřeno na pohotovosti, nemůže rozhodovat vrátný! Jak může největší zdravotnické zařízení v kraji veřejně prohlásit, že se bude ‚bránit‘ před pacienty?“Připomeňme, že lékařskou službu první pomoci (LSPP) v Brně zajišťuje na základě smlouvy s Jihomoravským kra­jem právě ÚNB. Signatáři dopisu však upozorňují, že LSPP je nezávislá na provozu nemocnice, resp. její chirurgické a traumatologické části. Slouží na ní smluvní lékaři, kteří zde trvale nepracují a jejichž specializací je většinou in­terna nebo praktické lékařství. Z toho také vyplývá spek­trum pacientů, které je LSPP schopna ošetřit.

FN Brno: Kolegové z ÚN nejsou jediní v problémechJako první zareagoval 13. července na zveřejněné in­formace ředitel FN Brno MUDr. Roman Kraus. V jeho dopisu, který má redakce ZN k dispozici, mj. stojí: „FN Brno je napadána z protizákonných postupů, což musíme zásadně odmítnout. Jestliže naše nemocnice přistoupila k redukci vstupů do areálu, tak tomu bylo jednak z důvodu zajištění bezpečnosti jak pacientů, tak i zaměstnanců. Dalším a ne rozhodně jediným dů­vodem je i omezení té péče, ke které je odborně a smluvně příslušná LSPP a je za ni placena. Pro děti má tuto péči nasmlouvanou a placenou – včetně pří­spěvku Jihomoravského kraje – FN Brno, a také ji tak v dětské nemocnici plně zajišťujeme.“R. Kraus ve svém dopisu upozorňuje, že nárůst počtu pacientů ošetřovaných mimo pracovní dobu se v po­sledních měsících netýká jen ÚNB, ale zaznamenali jej i ve FN Brno. „Meziroční nárůst těžkých traumat na oddělení urgentního příjmu je 35,4 % a polytraumat přibylo o 9 procent.

Celkem bylo na urgentním příjmu ošetřeno o 15,6 % pa­cientů více oproti roku 2010. V mimopracovní době bylo na chirurgickém ambulantním pracovišti ošetřeno za prvních šest měsíců tohoto roku 2749 pacientů, z nichž nemělo doporučení k léčbě 756. Na traumatologických ambulancích bylo ošetřeno v mimopracovní době 4009 pacientů, z toho 2045 bez doporučení. V červnu bylo ošetřeno po pracovní době na traumatologii 664 pa­cientů. Enormně narůstají počty operací v mimopracovní době. Pro ilustraci uvádíme, že v červnu bylo každý ví­kend operováno v průměru 25 akutních pacientů. Zatížení náročnou akutní operativou se může projevit delší čekací dobou na ošetření v ambulanci pro ne­akutní pacienty. Kteří jsou samozřejmě informováni, že mohou vyhledat pomoc na LSPP. Rozhodnutí o pri­oritách ošetření pacientů provádějí zaškolené sestry pod dohledem lékaře.“

Horké léto brněnských nemocnic„Traumatologická a chirurgická ambulance Úrazové nemocnice je v poslední době zahlcena pacienty odeslanými z brněnských fakultních nemocnic k ošetření ‚na pohotovost‘,“ píše se v otevřeném dopisu, který 11. června podepsala skupina lékařů Úrazové nemocnice Brno (ÚNB) a rozeslala prostřednictvím ČTK médiím.

Pod otevřeným dopisem lékařů Úrazové nemocnice Brno je na tři desítky podpisů. Repro: ZN

dokončení na straně 2 ➥

Farmakoterapie

lékařské listy 29. července 2011

www.zdravky.cz

OdbOrná přílOha zdravOtnick ých nOvin

8/2011

Úvod | Rozhovor s prof. MUDr. Markem Trněným, CSc. • Revmatologie | Koxiby vs. NSA Preventivní kardiologie | Fixní kombinace niacin/laropiprant | Rosuvastatin • Hematologie | Antikoagulancia Hematoonkologie | Chronická myeloidní leukémie | Chronická lymfocytární leukémie | Filgrastim Uroonkologie | Metastatický renální karcinom • Pneumoonkologie | Gefitinib

Speciál

LL 08_2011 tisk.indd 1 27.7.2011 14:07:44

◗ ◗ Z DOMOVA2 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ROČNÍK 60 n ČÍSLO 31–32 n 1. SRPNA 2011

www.zdravky.cz | ročník 60, číslo 31–32, 1. srpna 2011 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, tel. 222 352 576, fax 222 352 572 šéfredaktor: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | zástupci šéfredaktora: Mgr. Tomáš Polák, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana Tlapáková, vedoucí Kongresového listu, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | redakce: PhDr. Helena Chvátalová, helena.chvatalova@ambitmedia.cz | Zbyněk Kysela, zbynek.kysela@ambitmedia.cz | Mgr. Jiří Široký, jiri.siroky@ambitmedia.cz | Mgr. Martin Tarant, martin.tarant@ambitmedia.cz | stálí spolupracovníci redakce: Mgr. Kristýna Čilíková | Mgr. Josef Gabriel, josef.gabriel@ambitmedia.cz | PhDr. Jaroslav Houštecký, jaroslav.houstecky@ambitmedia.cz | grafická úprava: Jindřich Studnička | jazyková redakce: Bohumila Píšová

vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | ředitel společnosti: RNDr. Martin Slavík | šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Petr Belica, marketing manager, petr.belica@ambitmedia.cz, tel. 725 826 433 | obchod: Alexandra Manová, group sales manager, alexandra.manova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana Stripaiová, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 001 | Markéta Šimoníčková, key account manager, marketa.simonickova@ambitmedia.cz, tel. 734 355 409 | personální inzerce: radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany | předplatné ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | předplatné SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena pro předplatitele 19 Kč / 1,25 € (samostatně 26 Kč), roční předplatné: 799 Kč / 52,50 € | registrace: MK ČR E 18649

Uzávěrka tohoto čísla 28. července 2011. Příští číslo vychází 15. srpna 2011 | Volně neprodejné, určeno odborné zdravotnické veřejnosti. Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. | Vychází minimálním distribuovaným nákladem 25 000 výtisků. | Copyright © Ambit Media, a. s., 2011 | Týdeník Zdravotnické noviny je vydáván na základě oprávnění poskytnutého vydavateli Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče České republiky a Ministerstvem zdravotnictví České republiky

Literatura: 1. Platné SPC.

Zkrácená informace o přípravku: Coverex®; Coverex® 8 mg, tablety. Složení: Perindoprilum erbuminum 4 mg; 8 mg v jedné tabletě. Indikace: Pro Coverex® a Coverex® 8mg: léčba hypertenze a u pacientů s ICHS snížení rizika kardiálních příhod u pacientů s anamnézou infarktu myokardu a/nebo revaskularizace. Navíc pro Coverex®: léčba symptomatického srdečního selhání a prevence recidivy cévní mozkové příhody v kombinaci s indapamidem u pacientů s cerebrovas-kulárním onemocněním v anamnéze. Dávkování a způsob podání: Hypertenze: doporučená úvodní dávka je 4 mg jednou denně ráno. Po jednom měsíci léčby může být dávka zvýšena na 8 mg jednou denně. Stabilní ischemická choroba srdeční: 4 mg jednou denně po dobu dvou týdnů, poté 8 mg jednou denně. Symptomatické srdeční selhání: úvodní dávka je 2 mg jednou denně ráno může být zvý-šena v 2 týdenním intervalu na 4 mg jednou denně. Prevence recidivy cévní mozkové příhody: úvodní dávka je 2 mg denně po dobu dvou týdnů, poté by měla být dávka zvýšena na 4 mg denně na dobu dalších dvou týdnů, následně by měl být přidán indapamid. Podrob-nější informace o dávkování u starších pacientů, pacientů s poruchou funkce ledvin a jater viz schválené SPC. Použití u dětí se nedoporu-čuje. Kontraindikace: Hypersenzitivita na perindopril, jakoukoli složku přípravku nebo na jiný inhibitor ACE, anamnéza angioneurotického edému souvisejícího s předchozí terapií inhibitory ACE, dědičný nebo idiopatický angioneurotický edém, druhý a třetí trimestr těhoten-ství. Zvláštní upozornění: Symptomatická hypotenze je vzácná. V případě renální insufi cience (clearance kreatininu < 60 ml/min) by mělo být počáteční dávkování perindoprilu upraveno podle clearance kreatininu. Pacienti užívající inhibitory ACE, u nichž se rozvine žlou-tenka nebo výrazné zvýšení jaterních enzymů, by měli ukončit léčbu a zůstat pod lékařským dohledem. Při používání inhibitorů ACE byl zaznamenán kašel. Podávání během prvního trimestru těhotenství a v období kojení není doporučeno. Interakce: Nedoporučuje se kom-binace s kalium-šetřícími diuretiky, s doplňky draslíku, s doplňky solí obsahující draslík a lithiem. U pacientů užívajících diuretika může dojít k poklesu krevního tlaku. Podávání nesteroidních antirevmatik může antihypertenzní účinek snížit. Nežádoucí účinky: Časté: kašel, dyspnoe, bolesti hlavy, závrtatě, vertigo, parestézie, poruchy vidění, hučení v uších, hypotenze a účinky s hypotenzí související, kašel, nauzea, zvracení, bolesti břicha, poruchy chuti, dyspepsie, průjem, zácpa, vyrážka, svědění, svalové křeče, asténie. Podmínky uchovávání:Coverex®: uchovávejte při teplotě do 25°C. Coverex® 8 mg: uchovávejte při teplotě do 30°C. Balení: 30 tablet. Držitel rozhodnutí o re-gistraci: EGIS Pharmaceuticals PLC, Budapešť, Maďarsko. Registrační čísla: Coverex®: 58/065/04-C; Coverex® 8 mg: 58/390/03-C. Datum první registrace: Coverex®: 31. 3. 2004. Coverex® 8 mg: 17. 12. 2003. Datum poslední revize textu: Coverex®: 20. 10. 2010; Coverex® 8 mg: 13. 1. 2010.Pouze na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Před předepsáním léku se, prosím, se-znamte s podrobnými informacemi v platném Souhrnu údajů o přípravku nebo na adrese fi rmy EGIS Praha spol. s r.o.

Egis Praha, spol. s r.o. Ovocný trh 1096/8, 110 00 Praha 1 tel.: +420 227 129 111 fax: +420 227 129 199 www.egispraha.cz

Inzerce

R. Kraus konstatuje, že pokud tedy došlo k nárůstu počtu pacientů ošetřených mimo pracovní dobu jak v ÚNB, tak ve FN Brno, bude jádro problému asi jinde – již předtím v tisku naznačil, že by na vině mohl být např. výpadek kapacit Nemocnice Milosrdných bratří.

FNUSA: Bránu nezamykáme, nemocné vrátný nevyháníProti obsahu otevřeného dopisu lékařů ÚNB se 14. čer­vence důrazně ohradila FN u sv. Anny v Brně (FNUSA). „V dopise se uvádí, že naše nemocnice ‚… oznámila ke konci roku 2010, že nebude ošetřovat pacienty bez před­chozího vyšetření na pohotovosti‘. Takovéto tvrzení se nezakládá na pravdě. V rámci FNUSA byl zaveden řízený objednávkový systém zaručující transparentnost a do­stupnost diagnostické a léčebné péče. Naopak v něm garantujeme vyšetření a ošetření všem příchozím paci­entům dle závažnosti jejich zdravotního stavu. Rovněž se důrazně ohrazujeme proti tvrzení, že z ‚vrátnice‘, jak je uvedeno v dopise, měl být pacient s akutním úrazem odeslán ‚vrátným‘ do jiného zdravotnického zařízení,“ stojí v prohlášení podepsaném Mgr. Šárkou Urbánkovou, vedoucí oddělení vnějších vztahů a komunikace FNUSA. Dále se v něm uvádí: „V žádném případě nemůže být traumatologická a chirurgická ambulance Úrazové ne­mocnice zahlcena chirurgickými a traumatologickými pacienty odeslanými z naší fakultní nemocnice k ošet­ření ‚na pohotovost‘. Naše specializované ambulance za­měřené na tato akutní postižení pracují ve 100% režimu, bez jakéhokoli omezení. Vstupy do FN u sv. Anny v Brně nejsou uzavřeny a přístup ke zdravotní péči je zajištěn po dobu 24 hodin každý den

v týdnu. Příchozí pacienti jsou vždy, i v rámci pohoto­vostních služeb, vyšetřeni a ošetřeni na příslušných spe­cializovaných ambulancích, ať již jsou jejich potíže akut­ní, či neakutní.“Celé názorové přestřelce může zřizovatel LSPP, tedy Ji­homoravský kraj, jen přihlížet. „Problém se týká ne­mocnic, jejichž zřizovatelem není kraj,“ uvedl pro ZN MUDr. Oldřich Ryšavý, radní pověřený zabezpečováním úkolů v oblasti zdravotnictví a lázeňství. „Nemáme jako samospráva kraje žádný nástroj, abychom tuto situaci mohli řešit. Řešením je pouze jednání zřizovatelů ne­mocnic – tedy města Brna a ministerstva zdravotnictví. Co se týče LSPP, je prokazatelně zajištěna více než do­statečně. Ve všední dny přes noc a ve volné dny 24 ho­din v počtu 2 lékařů na stanici pro dospělé a 1 lékaře ve stejném režimu na stomatologické pohotovosti – obě služby v Úrazové nemocnici. Dětská LSPP je zajiš­těna 1 lékařem ve stejném režimu v Dětské nemocnici FN Brno.“

Zdravotnické noviny upřesňujíPo analýze všeho, co bylo v uplynulých dnech napsáno, se zdá, že vedle objektivního a nezpochybnitelného ná­růstu počtu pacientů vyžadujících ošetření mimo pra­covní dobu v brněnských zdravotnických zařízeních je celý zbytek sporu postaven na jistém nedorozumění. LSPP a ÚNB jsou totiž dvě různé instituce, z nichž první pouze sídlí v budově té druhé – což ovšem pacienti po­chopitelně nerozlišují.Vyplývá to i z vyjádření ředitele ÚNB Ing. Karla Dole­žala pro ZN: „Na podzim loňského roku byla uveřejněna v denním tisku zpráva o připravovaných opatřeních fakultních nemocnic v Brně na omezení počtu pacientů přicházejících bez doporučení do ambulancí jednotli­

vých odborností v mimopracovní době. Pacienti byli upozorňováni na to, že akutní a objednané případy mají přednost a ostatní budou muset dlouho čekat. Cílem bylo přimět pacienty, aby s banálními problémy nejprve navštívili LSPP, která je umístěna v areálu ÚNB. K podstatnému nárůstu ošetřených pacientů zde sku­tečně došlo, bohužel ne v ambulancích LSPP, ale v pří­jmové ambulanci chirurgicko­traumatologické, kde je jako ve fakultních nemocnicích v provozu ústavní po­hotovostní služba. Lékaři ÚNB se nevyhýbají práci, ale jejich možnosti stejně jako kapacita nemocnice jsou omezené. Dlouhodobě se v ÚNB o víkendech ošetřuje 140 až 150 pacientů. Po uveřejnění přijatých opatření ve fakultních nemocnicích se počet pacientů v ÚNB o víkendech zvýšil na 200 až 212 pacientů. Na chirur­gicko­traumatologické ambulanci ÚNB bylo v měsíci červnu v mimopracovní době ošetřeno cca 1124 pa­cientů a za celé 1. pololetí letošního roku 5920 pa­cientů. Pro doplnění statistiky uvádím, že v ambulan­cích LSPP bylo ošetřeno dalších 7445 pacientů. Zde je oproti stejnému období roku 2010 nárůst o 825 pa­cientů, tj. o 12,3 procenta. I zde je vidět, že si občané Brna včetně Brna­venkova postupně zvykají chodit se zdravotními problémy na LSPP.“Řešením situace by mohl být návrh vedení ÚNB vybu­dovat ve spolupráci s vedením města Brna a Jiho­moravského kraje během plánované rekonstrukce pří­jmové ambulance i nové oddělení stálé chirurgické a úrazové péče. Sloužili by zde lékaři ze všech brněn­ských nemocnic, a to i z oborů urologie, ORL, popř. gynekologie. Tím by podle K. Doležala došlo k určité centralizaci nejčetnějších případů základního ošetření a snížil by se tlak na lůžková zařízení mimo pracovní dobu. jak

Po prvním čtvrtletí letošního roku byly zdravotní pojišťovny (ZP) v deficitu 2,22 miliardy korun. Na příjmech z po-jistného včetně plateb státu obdržely 52,6 mld. Kč, jejich náklady dosáhly výše 54,82 mld. korun. Informaci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).Meziročně se deficit příjmů a výdajů ZP snížil o 1,34 miliardy korun, což je to dá-no především nárůstem příjmů pojišťo-ven, které podle údajů ministerstva zdra-votnictví v porovnání se stejným obdo-

bím roku 2010, kdy činily 51,1 mld. Kč, narostly o 2,92 procenta.Náklady pojišťoven meziročně vzrostly o cca 0,16 miliardy. Za zvýšení může především růst výdajů do zdravotní pé-če, které se v porovnání s loňským prv-ním čtvrtletím zvýšily o 99 miliónů na necelých 52,2 miliardy korun. O 26 mi-liónů na 174 mil. Kč vzrostl také odpis hmotného a nehmotného majetku. V oblasti zdravotní péče tvořily největší část nákladů výdaje na ústavní péči –

26,9 miliardy. Téměř 9,9 mld. šlo na léky vydané na recepty a na zdravotnické prostředky vydané na poukazy, 8,36 mld. potom na ambulantní péči specialistů.Podle v dubnu zveřejněných údajů mi-nisterstva zdravotnictví činily příjmy ZP za celý loňský rok 212,7 mld., náklady 227,86 mld. Letos by podle zdravotně pojistných plá-nů měly pojišťovny získat asi 219,8 mld., výdaje by měly činit 224,5 miliardy ko-run. čsú

◗ Zaznamenali jsme

◗ Zdravotní pojištění

Horké léto brněnských nemocnic➥ dokončení ze strany 1

Již počtrnácté se zahraniční studenti během tří prázdninových týdnů se-znamovali na pražských fakultních klinikách s  praktickou medicínou. Umožnil jim to program Prague Se-lective, jehož zakladatelem a ředite-lem je MUDr. Martin Jan Stránský a kterého se zúčastnilo již více než ti-síc mediků z USA a dalších zemí, např. Indonésie, Portorika, Kanady, Polska, Austrálie či Ukrajiny. „Cílem progra-mu je pozitivně ovlivnit základní způ-sob myšlení mladých mediků a záro-veň je seznámit s jiným systémem me-dicíny, který vzorně dokazuje úspěchy i  problémy transformace,“ vysvětlil smysl svého konání Martin Jan Strán-ský. Jím vedený Prague Selective se ja-ko jediný český program zařadil již

i do sítě mezinárodního katalogu In-ternational Health Medical Education Consortium Catalogue, který nabízí předem schválené stáže pro studenty amerických lékařských fakult v  ze-mích celého světa. Letos mezi 10. a 29. červencem strávilo svůj studijní pobyt v ČR 120 zahranič-ních mediků. Dopoledne navštěvovali pražská klinická pracoviště ve Vše-obecné fakultní nemocnici, FN Králov-ské Vinohrady, Revmatologickém ústa-vu, Nemocnici Na Františku, FN Mo-tol, Fakultní Thomayerově nemocnici a v Nemocnici Na Homolce. Odpoled-ní semináře věnované různým mode-lům a systémům poskytování a finan-cování zdravotní péče se konaly v Po-liklinice na Národní. red

◗ Vzdělávání

Zahraniční medici v prázdninové Praze

Letošní studijní pobyt zahraničních mediků v Praze vyvrcholil 27. července diskusním setkáním s velvyslancem Spojených států v Praze Normanem L. Eisenem (stojící před studenty vpravo, spolu s ním vlevo MUDr. Martin Jan Stránský, zakladatel Prague Se-lective). Uskutečnilo se v historických prostorách Topičova salonu ve stejnojmenném pražském paláci na Národní třídě. Foto: ZN

Čtvrtletní deficit meziročně klesl

Mylan Pharmaceuticals s.r.o., Průběžná 1108/77, 100 00 Praha 10tel.: 274 770 201, fax: 274 772 648, www.mylancz.cz

inzerce

inzerce

BICALUTAGEN 150 mg

ALFUZOSINMylan 5 mgMylan 10 mg

DOXAZOSINMylan 4 mg

TAMSULOSINMylan HCl 0,4 mg

FINASTERIDMylan 5 mg

◗ ◗ K VĚCIROČNÍK 60 n ČÍSLO 31–32 n 1. SRPNA 2011

Hodnotit rozporuplnou roli Bohumila Fišera v dějinách podivné kauzy je navíc ošemetné i proto, že letos zemřel a ne-může se případným nepravdivým nařče-ním bránit. Jenže pro pochopení událostí v letech 2000 až 2002 je nezbytné se u něj alespoň zastavit.

Zrodila se normalizaceProfesor medicíny a respektovaný expert na fyziologii, přitom sociální demokrat každým coulem. Ideální kandidát pro na-vození stavu, který pojmenovali již v sedm desátých letech minulého století komunisté kouzelným slůvkem normali-zace. Premiér Miloš Zeman totiž nutně potřeboval „uklidnit resort“. Proč?V době, kterou sociální demokracie trá-vila v opozici, měla také svého stínového ministra – Ivana Davida. Když pak tento pražský psychiatr přešel ze stínu na svět-lo a stal se skutečným ministrem zdra-votnictví, opravdu se pokusil nějaké změ-ny prosadit. Činil tak podle svého levico-vého receptu, který však obsahoval ně-která racionální neideologická řešení – a jak už bývá v takovém případě v čes-kém zdravotnictví zvykem, jakmile se do-tkl citlivých hájemství silných lobbistic-kých skupin, vysloužil si jejich silný od-por. Navíc vynesl do nejvyšších pater po-litiky dnes již zapomenutou slečnu Pivoňkovou, která mu – jako jakási jeho tajemnice – de facto zcela zkazila další politickou kariéru. Stalo se mu také něco, co předtím ani potom nikdo jiný na nej-vyšším zdravotnickém postu nezažil. Je-ho mluvčí, později jeden z hlavních ko-mentátorů Práva, dnes již zesnulý Pavel Verner sepsal o svém bývalém šéfovi a je-ho tajemnici velice nelichotivou knihu David a Goliáška. Tím Ivana Davida de-finitivně odepsal. Odmyslíme-li si však všechnu tu omáčku složenou ze zákulis-ních drbů a nepodstatných historek, zbu-de nám postava ministra, který jenom „rozbouřil resort“, když se v něm pokou-šel zavést trochu větší pořádek. A také ministra, který se nenechal nachytat na vějičky firmy Diag Human.

Mlžení a mlčeníBohumil Fišer svoji misi splnil do puntí-ku. Skutečně resort „uklidnil“. Jak zná-mo, nejlepším tišícím prostředkem jsou ve zdravotnictví peníze. Vyhláška je při-sypala lékařům, bez ohledu na zdroje. Zdravotní systém se dostal do dluhové pasti a začal stagnovat. Přišla léta mrhá-ní penězi a časem, léta projedené bu-doucnosti. Vzrostl vliv lékařské komory vedené Davidem Rathem, která nikdy neměla dveře ministerstva tak otevřené dokořán jako tenkrát. Ministr Fišer úspěšně zametal každičký problém pryč z očí veřejnosti, měl tak naložit i s kau-zou Diag Human. Potichu jednat, ještě tišeji se dohodnout a hlavně o tom pak mlčet.Měl k  tomu báječného pomocníka. Mluvčího, bývalého i budoucího sportov-ního redaktora České televize Otu Čer-ného. Ten mezi novináři proslul jako mistr umění ochotně odpovídat na něco jiného, než byl tázán, nebo jako tajemný hrad v Karpatech. Mlčení a mlžení udr-

želo Bohumila Fišera v křesle neuvěřitel-ných 29 měsíců!Kolem ministra se utvořil tým zvláštních bytostí, o jejichž aktivitách patrně neměl ani ponětí. Lidé, kteří ho blíže znali, o něm dnes tvrdí (včetně současného mi-nistra Leoše Hegera), že to byl slušný člo-věk. Takové příznivé hodnocení z něj sice nemůže sejmout politickou odpověd-nost, ale může mnohé vysvětlit. Lze ho jen stěží podezřívat z toho, že měl nějaký finanční profit z podivných „oprav“ roz-hodnutí kategorizační komise, kdy jako ministr rozhodl o zvýhodnění určitých konkrétních léků, stejně jako je nepřed-stavitelné, že by chtěl osobně těžit z kau-zy Diag Human. Přesto ho letos obvinil majitel firmy Diag Human Josef Šťáva z vymáhání úplatku. Použil k tomu zba-bělou formu i nevkusný čas.

Fišer úplatkář? Nepravděpodobné!Josef Šťáva totiž rozeslal médiím rozho-vor, kde pokládal otázky sám sobě. Po-mluvil v něm kdekoho. Státní úředníky a politiky rozdělil na ty, kteří mu nepře-kážejí, a ty, kterým nemůže přijít na jmé-no. Mezi ty první, které J. Šťáva nazývá „férovými protivníky“, řadí čtyři politiky: Jana Stráského, Vladimíra Špidlu, Pavla Rychetského a  Josefa Kubyniho. Říká o nich, že se „chovali v zájmu státu“. Až na Josefa Kubyniho, který vydržel v křes-le ministra pouze jedno léto, lze o ostat-ních jmenovaných a jejich hájení zájmů státu s úspěchem pochybovat. „Ministr Bohumil Fišer za mnou, napří-klad, dvakrát poslal prostředníka s pí-semným návrhem, že za tři a pak za pět procent vysouzené částky spor ukončí v můj prospěch. Ty smlouvy mám v ar-chivu,“ píše dále v rozhovoru se sebou sa-mým J. Šťáva. Je to typický útok tohoto pána. Prostředníka nejmenuje, smlouvy nám neukáže. Ale plivanec strašlivé po-mluvy z úplatkářství ulpívá na člověku, který už nikdy nebude mít šanci k němu cokoli říci. Nikdo z novinářů se ani ne-pokusil Šťávu o základní informace k ob-vinění požádat. Hlídací psy demokracie nějaký zesnulý profesor a jeho čest neza-jímají. A J. Šťáva si vystačil se specifickým investigativním novinářským útvarem – šel po krku sám sobě, usvědčil jiné a očis-til sám sebe. Musíme se tedy spolehnout na logickou úvahu. Byl by ministr zdra-votnictví Bohumil Fišer nejen tak hrabi-vý, ale i hloupý, že by si úplatek vynucoval písemnou smlouvou, notabene od člově-ka, který byl znám svou úzkostlivou peč-livostí, s jakou uchovával každičký papír, který mu přišel do ruky a mohl by se jed-nou hodit? Pravděpodobnější se jeví va-rianta, že za B. Fišera jednal někdo na vlastní pěst. To by mnohem lépe sedělo k celkovému stylu řízení resortu, který jsme naznačili výše. Za zády B. Fišera se toho dělo mnohem více, než si on sám připouštěl.

Legendární kalkulačkaJ. Šťáva však ve svém rozhovoru potvrzu-je jinou důležitou věc, totiž že v  roce 2000 začali úředníci i politici jednat ofi-ciálně přímo s firmou Diag Human, a. s.,

což byla stejně fatální chyba jako přistou-pení Jana Stráského na arbitráž několik let předtím. „V roce 2000 jsme dokonce několik měsíců jednali v rámci takzvané společné pracovní skupiny. Bylo tam mi-nisterstvo zdravotnictví a financí a Kon-solidační banka. Byli jsme na krok od do-hody, ale pak, když jsem odmítl dát pod stolem provizi, se ministr Fišer vzbouřil proti vládnímu usnesení, všechno zablo-koval a byl konec. Tehdy to mohlo skon-čit na dvou miliardách. Dnes je to pře-vážně kvůli úrokům, na které kašlali, víc než deset.“ Stát se nedohodl na platbě nejen ve výši 2 miliard korun, ale ani ve výši 3,8 miliar-dy, na kterou si naběhl vinou zcela kontra produktivního jednání náměstka Michala Pohanky, ke kterému se ještě do-staneme. Nedohodl se právě kvůli Bohu-milu Fišerovi. „To se mi nelíbilo a pouhou kalkulačkou mi vycházel jen zlomek,“ řekl B. Fišer deníku MF Dnes. Byla to tedy jeho legendární kalkulačka, která ho do-vedla až k současnému obvinění z úplat-kářství? Bohumil Fišer pravděpodobně měl snahu kauzu vyřešit. Na popud místo předsedy vlády Vladimíra Špidly a zřejmě dalších sociálních demokratů (viz minulý díl naší historie) však uvěřil, že je spor prohraný a jde jen o výši škody. Jeho medicínské vzdělání (jako fyziolog toho jistě věděl o krvi a jejím zpracování hodně) i selský rozum mu ale napovídaly, že částka, kterou Diag Human požaduje, je nehorázná. Firma tedy až dosud nedo-stala miliardy, a to je i zásluha B. Fišera, který však zároveň nese politickou odpo-vědnost za obrovské chyby, doslova boty, kterých se dopustil jeho náměstek Mi-chal Pohanka.

Pohankova první botaMladý sociální demokrat, gynekolog z Br-na, přišel do Prahy s profesorem Fišerem a stal se rovnou jeho prvním náměstkem. 7. srpna 2000 píše Diag Human, a. s., do-pis, který se týká „kvantifikace eventuál-ního smíru“. Píše v něm, že ČR preferuje rychlé a definitivní ukončení sporu. Od-kazuje na údajnou ekonomickou experti-zu, podle které činil průměrný roční zisk na někdejším československém trhu jed-nu miliardu korun ročně, tj. 8 miliard za léta 1992 až 1999. Pohanka dále v dopise uvažuje nad tím, jaký podíl by na tomto zisku mohla mít firma Diag Human, a ří-ká: pojďme se na tomto podílu dohod-nout. „Proto se na Vás obracím s před-běžným dotazem, zda by firma Diag Hu-man, a. s., byla ochotna jednat s  ČR o smíru, který by představoval do 10 pro-cent podílu na relevantním trhu za léta 1992–99.“ Na závěr M. Pohanka žádá, aby dostal odpověď do konce srpna, aby „ji mohl zařadit do materiálu o tomto sporu, který má projednávat Vláda ČR“.Pohankův dopis je velice hloupý. Na zla-tém podnose přináší zprávu, že stát uznává, že vznikla Diag Human škoda, sám vyčísluje hodnotu údajného zisku, a to v astronomických částkách, a nabízí jakýsi smír za 800 miliónů korun. Tato částka je zcela nepodstatná. Diag Human o ní ani nebude jednat, hraje přece již od vzniku arbitráže o miliardy. Důležitý je dopis samotný. Je později přiložen do spi-su jako důkaz. V částečném rozhodčím nálezu, který přihrál první stovky milió-nů firmě Diag Human, rozhodci píší: „Příčinná souvislost mezi Bojarovou vě-tou a škodou způsobenou firmě je zřej-má… Ostatně ministerstvo zdravotnictví o tom nepochybuje, když dopisem pode-psaným Michalem Pohankou nabízí fir-mě Diag Human smír.“O Pohankově druhé botě a selhání celé vlá-dy Miloše Zemana čtěte v ZN 15. srpna.

Mgr. Tomáš Cikrt, majitel a autor webových stránek www. anikorunu.cz In

zerc

e

◗ Diag Human

Stručné dějiny jedné kauzy (6.)Nejdéle působící ministr zdravotnictví v novodobé historii České republiky prof. Bohumil Fišer zanechal nesmaza-telnou stopu také v kauze Diag Human. Je pro jeho osobnost příznačné, že si vy-sloužil téměř nenávist ze strany firmy, snažící se dostat od daňových poplatní-ků miliardy korun, a to i přesto, že za jeho „ministrování“ stát udělal hned několik fatálních chyb, které jí spíše pomohly.

Mylan Pharmaceuticals s.r.o., Průběžná 1108/77, 100 00 Praha 10tel.: 274 770 201, fax: 274 772 648, www.mylancz.cz

inzerce

inzerce

BICALUTAGEN 150 mg

ALFUZOSINMylan 5 mgMylan 10 mg

DOXAZOSINMylan 4 mg

TAMSULOSINMylan HCl 0,4 mg

FINASTERIDMylan 5 mg

◗ ◗ NĚCO NAVÍC4 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ROČNÍK 60 n ČÍSLO 31–32 n 1. SRPNA 2011

◗ Z historie

➥ dokončení ze ZN 29–30/2011

Jak se vyvíjela čelistní a obličejová chirurgiePočátky chirurgie jsou nepochybně spjaty s vývojem rodu Homo z čeledi Hominidae. Způsob řešení problému odpovídal míře vědomostí, způsobu myšlení a názoru na svět. Je jisté, že zlomeninu kostí končetin řešil člověk dřív, než se odvážil napravovat zlomeniny lebečních kostí a pak i kostí ob-ličeje. Z dochovaných nejstarších písem-ných záznamů o chirurgii je uváděn egypt-ský papyrus pocházející z doby Staré říše (2670–2140 př. n. l.). Dochovaný opis po-chází přibližně z roku 1550 př. n. l., v roce 1862 jej objevil americký amatérský egyp-tolog a sběratel Edwin Smith v egyptském Luxoru. O rozluštění nalezeného doku-mentu se o 60 let později zasloužil James Henry Breasted, badatel Historického mu-zea v New Yorku.Svitek dlouhý 468 cm má na zachovaných 377 řádcích celkem 48 chirurgických po-učení o hlavě, krku, pažích a prsou. Jde o nedokončený opis systematické učebni-ce chirurgie, ale neobsahuje žádná zaříka-dla či kouzelnické průpovídky. Předpoklá-dá se, že původním autorem byl Imhotep, osobní lékař velkého faraóna Džoséra III., egyptský Asklépios. Je vyobrazován jako sedící mladík držící v  rukou svitek papyru.Dílo má jasné rozvržení, které mu propůj-čuje hodnotu vědecké práce. Popisován je vývoj choroby a  její popis, prohlídka nemocného, určení diagnózy a je stanove-na prognóza v odstupňování léčitelná (dá se léčit), pochybná (s kterou je zapotřebí bojovat) a nevyléčitelná (nemoc, kterou nelze vyléčit). Nechybí léčba a použití ob-vazů, sešití ran či podání léků. Poučení označené 1 až 27 jsou věnována hlavě. Sedmé poučení se týká zranění hlavy s ná-sledným ztuhnutím čelistního kloubu. Lékař je nabádán, aby se postaral o to, aby pacient mohl jíst. „Ať si opatří dláto omotané látkou a  nasadí ho na ústa nemocného.“ Již tehdy uměli poskytnout první pomoc, jak uvolnit dýchací cesty: „zaklonit hlavu a nadzvednout bradu“. Tracheotomie je znázorněna na staroegyptských hliněných tabulkách kolem roku 3600 př. n. l. S nej-větší pravděpodobností první léčebnou tracheotomii provedl Asklepiades z Bythi-nie kolem roku 120 př. n. l. Intubace je uvá-děna Hippokratem – šlo o orofaryngeální intubaci pastýřskou píšťalou při zánětli-vých stenózách v oblasti mezofaryngu. In-tubace orolaryngeální je přičítána Avi-cennovi (980–1037 n. l.), šlo o stříbrné ne-bo zlaté zahnuté tubusy (Arabum medico-rum princeps). Napravení dislokované zlomeniny dolní čelisti (poučení 24) se do-poručuje provést takto: „Jestliže vyšetřuješ dislokaci mandibuly a shledáš otevřená ús-ta a nemůžeš je zavřít, vlož jeden prst do úst a polož jej na oba konce kosti v místě zlomeniny, oba palce umísti pod bradou. Potom oba konce zlomené kosti sesaď tak, že budou ve správném postavení. Pověz: Nemocný jest dislokací mandibuly, budu ho léčit. Nalož bandáž a podávej medovinu každý den, až do úplného uzdravení.“ Při hnisající zlomenině čelisti se lékaři do-poručuje léčení se vyhnout: „Vyšetřuješ-li zlomeninu mandibuly, měl bys na ni po-ložit svou dlaň; jestliže nalezneš zlomeni-nu, která se pod tvými prsty stává pohyb-livou, pověz: Nad zlomenou čelistí se ote-vřela rána, odtok hnisu se zastavil, nemoc-ný má horečku. Tato nemoc se nedá léčit.“

V poučení 32 se mluví o vymknutí krčního obratle krku. „…Řekneš o tom: Muž, který je stižen vymknutím krčního obratle svého krku, neví o svých rukou ani o svých no-hou, ani o tom, že mu odkapává moč. Ne-moc, která nemůže být léčena!“Slavný řecký lékař Hippokratés z Kou (asi 460–370 př. n. l.) v souboru svých spisů (Corpus Hippocraticum) popsal částečné, úplné i dislokované zlomeniny mandibuly a uvedl, jak je napravovat: “…vyvinutým vhodným postranním tlakem s prsty na ja-zykové straně a  za pomoci protitlaku z vnější strany“ a jakou volit léčbu: „Jestliže je zub v místě zranění dislokován nebo uvolněn, kost napravíme tak, že ji znehyb-níme zlatým drátem, který připevníme ni-koli na dva, ale raději na několik zubů; drát ponecháme až do zhojení.“ Znehybnění čelisti prováděl koženými bandážemi: „Uřízni pruh kůže široký tři prsty, anebo více, kolik je zapotřebí. V místě nad zlo-meninou namaž pokožku zraněného gu-mou (klovatinou) – je příjemnější než klih – a přilož konec kůže na šířku jednoho prs-tu, nebo raději více (než jeden prst) od zlo-meniny mandibuly. Ať ten pruh kůže má otvor pro bradu, ale zároveň ji musí pod-pírat. Ještě jeden pruh kůže podobný, ane-bo méně široký, musíš přiložit ve stejné vzdálenosti od zlomeniny tak, aby (rozstři-žen) mohl jít kolem ucha.“ U dětí doporu-čoval použít „slabší kůži.“ Ve svých lékařských naukách, v kapitole Poranění mluví o nebezpečnosti: „S luxa-cemi obratlů šíjových se nesmí zaměňovati ulomení nebo utržení výčnělků trno - vých.“

Po osvobození Egypta od nadvlády Perša-nů (v roce 332 př. n. l. Alexandrem Veli-kým) se v Alexandrii začala studovat me-dicína, zvláště se začaly zapisovat dosavad-ní vědomosti. Jedním z nejvýznamnějších lékařů chirurgů alexandrijské školy byl Apollónius z Kitionu (kolem r. 50 př. n. l.), uznávaný specialista na klouby. Jeho spisy obsahují vůbec nejstarší obrázky s dopro-vodným komentářem. Ve 2. století n. l. řecký lékař Sórános z Efe-zu (98–138) používal jako bandáž voskové podložky a plátěné obaly. Římský patricij Cornelius Celsus (30 př. n. l.–40 n. l.) po-drobně popsal manuální repozici dolní če-listi a její fixaci drátem v kombinaci s bra-dovou bandáží, kterou doporučuje smáčet ve víně nebo oleji a lehce ji posypat mou-kou. V egyptském svitku se doporučuje smočit obvazy v roztoku mouky a medu.

Výsledek je stejný: v teplém a suchém pro-středí obvazy rychle ztvrdnou, podobně jako sádra. Mezi nejvýznamnější islámské lékaře s chi-rurgickým zaměřením patřil Abu-I-Qasim (Abulcasis), který žil ve Španělsku okupo-vaném Araby. Narodil se v Córdobě v roce 935, kde žil a kolem roku 1009 zemřel. Jeho metoda léčby zlomených čelistí byla tra-dována v úplném rozsahu: „Je-li některý ze zubů uvolněn nebo vyražen, jejich připou-tání je možné zlatou, stříbrnou nebo hed-vábnou ligaturou. Potom dejte nad zlome-nou mandibulu vosk a překryjte dvojitým obvazem, přes obvaz pak velkou a silnou dlahu nebo kus kůže (síly podešve) délky čelisti. Potom bandáž kryjte vhodným způ-sobem, aby to drželo pohromadě a nedošlo k uvolnění.“ Abulcasis vycházel z prací Pavla z Aeginy (kol. r. 600–650) považovaného za „otce chirurgie“. Patrné je to při léčbě kompliko-vaných zlomenin: „Jde-li o zlomeninu ote-vřenou, vyšetřete to. Je-li jeden nebo více úlomků uvolněno, jemně je odstraňte po-mocí vhodného nástroje. Je-li otvor rány úzký, rozšiřte jej pomocí skalpelu, kolik potřebujete. Po odstranění úlomků, není-li známek přítomnosti jejich zbytků, sešijte ránu, je-li rána široká. Jinak aplikujte ně-jakou mast vhodnou k tomuto účelu, která posílí růst tkáně přes ránu, dokud nedojde ke zhojení.“Abulcasisova lékařská encyklopedie „At Tasríf“ (Předpis) obsahuje podrobný vý-klad chirurgie a měla trvalý vliv na středo-věké chirurgické školy ve Francii a Itálii. Stalo se tak zásluhou Gerarda z Cremony

(1135–1187), pracujícího v překladatelské škole ve španělském Toledu. Převodem do latiny se zde uváděly ve známost arabské lékařské spisy.Upozornění na znovuobnovení správného skusu po zlomenině podává v roce 1170 salernský lékař a chirurg Ruggero di Fru-gardo (Ruggiero Frugardi) ve své učebnici o chirurgické technice „Post mundi fabri-cam“ (Po řemeslné úpravě): „Pokud nejsou zuby dolní čelisti v  kontaktu s  horními a pacient nemůže žvýkat, potom musí být čelist posunuta tak, aby se dolní zuby do-týkaly horních.“ Uvedl, jak postupovat při krvácení z ran, podvazoval poraněné cévy a popsal ošetření ran stehem. O něco později působil v Bologni a ve Ve-roně další chirurg zvučného jména Wiliam ze Saliceta (Guglielmo da Salicetto, 1210–1280). Své dílo věnované chirurgii se po-

kusil založit na vědeckých základech tak, aby mělo úzký vztah k vnitřnímu lékařství. Nepochybně cítil neudržitelnost humorál-ních teorií. Jeho specifický návod čelistní-ho dlahování obsahuje užívání voskových pletených hedvábných vláken: „…a  tím spoutejte zuby a pokračujte proplétáním mezi zuby poraněné a neporaněné čelisti, postupujte od jednoho zubu k dalšímu ta-kovým způsobem, aby došlo ke znehybně-ní požadované části.“Lyonské vydání z roku 1492 zahrnuje ná-sledující dodatek: „Táhněte zuby nepora-něné čelisti k zubům poraněné čelisti tímto způsobem.“ Zde je první písemná zmínka o mezičelistním znehybnění, které při léč-bě používáme dodnes: zlomená mandibula je pevně fixována k  neporaněné horní čelisti.Dalším vynikajícím chirurgem byl Henri de Mondeville (kolem 1260–1320), o němž se uvádí, že byl prvním, kdo poukázal na přednosti nehnisavého léčení ran. Ve sku-tečnosti to byl už Ugo de Lucca Borgogno-ni (asi 1180–1252), který neuznával v té době platný názor, že rána musí vyhnisat. Proto se snažil je léčit pod alkoholovým obkladem. Přitom alkohol byl od 9. století užíván prá-vě v chirurgii jako účinné antiseptikum. Lepší výsledky měl už Hippokratés, a to s octem. Rychle hojil hnisající rány, záněty kůže a likvidoval střevní infekce. Proto ta-ké vojáci ošetřovali svá zranění octem, obávajíce se sněti. Po celá staletí byl ocet součástí nejrůznějších léků a mastí, o čemž svědčí celá řada dochovaných receptů, jako například „Lékařství k zubuom a také ne-mocí vokolo úst“ nebo „O rozličných mas-tech, kterak mají dělány býti“. V době Karlova úrazu působil na lékařské škole v Montpellier a na papežském dvoře v Avignonu Guy de Chauliac (též Quido de Cauliaco, konec 13. stol.–1368). Nejvý-znamnější žák Henriho de Mondeville a osobní lékař Klimenta VI. sepsal knihu s názvem „Inventorium s. Collectorium artis chirurgicalis medicinae“ (Soupis ne-boli sbírka umění chirurgické léčby), která byla známější jako „Chirurgia magna“ (Vel-ká chirurgie), navazující na poznatky řec-kých, arabských a italských autorit. Sám velmi dobře napravoval a léčil zlomeniny, a to i v obličeji. V Montpellier léčil i Jana Lucemburského, pro něhož napsal zvláštní spis o očním zákalu. Jeho práce převzal i významný Ambroise Paré (1510–1590), považovaný za otce moderní medicíny. Se svým učitelem Henrim de Mondeville byl však ve velkém sporu, neboť dogma-ticky trval na „chvályhodném hnisání“ u poranění.

Pokus o rekonstrukci ošetření krále Karla IV.O tom, kde se Karlovi dostalo odborného ošetření, se můžeme jenom domýšlet. Po-kud to bylo na turnaji, zcela nepochybně byli přítomni zdatní chirurgové. Pravidla těchto atraktivních sportovních zápolení to vyžadovala. Středověcí chirurgové měli velké zkušenosti s  léčením úrazů, navíc podložené studiem rozsáhlé a kvalitní lite-ratury přebírané už ze starověku, průběžně doplňované o nové zkušenosti s léčením úrazů obličeje. Se zraněními, která král utrpěl, byli velmi dobře obeznalí. Kolikrát museli podobné úrazy ošetřovat i při bit-kách a válečných taženích. Mnohokrát vi-děli náhlé úmrtí stržením vazu po úderu na hlavu. Případy takových zranění při tur-najích jistě nebyly ojedinělé, výjimkou spíš bylo jejich uzdravení.Takové štěstí v přežití úrazu neměl fran-couzský král Jindřich II., manžel Kateřiny Medicejské. V roce 1559 na oslavu sňatku dcery Alžběty se španělským králem Fili-pem II. a před jejich odjezdem do Madridu uspořádal před palácem Tournelles velký

turnaj. Osudným se mu stalo zlomené dřevce, které svým ostrým koncem nad-zvedlo hledí přilby a proniklo okem do nit-ra Jindřichovy lebky. Bylo to tak těžké zra-nění, že král po deseti dnech za krutých bolestí zemřel. Nezachránili ho ani věhlas-ní chirurgové André Vesalius a Ambroise Paré. Ve své snaze králi pomoci provedli dokonce i pokusy na hlavách čtyř právě popravených zločinců. Osudné kopí prud-ce vráželi do jejich očnic, zkoumajíce, jak hluboko pronikne do hlavy.Uvádí se, že příčinou smrti byl podle všeho subdurální hematom. Od oné nešťastné události lze pozorovat úpadek dříve tak slavných turnajů.Z toho, co víme o způsobech léčení v době Karla IV., se můžeme pokusit popsat sa-motné ošetření. Karlův úraz byl velmi těž-ký. Je s podivem, že jej vůbec přežil. Již je-nom rychle se rozvíjející mohutné otoky a  krevní výrony jazyka, spodiny ústní, obou podčelistních krajin a samotného kr-ku mohly způsobit uzávěr dýchacích i po-lykacích cest, na čemž se nepochybně po-dílela i zraněná krční páteř. S jejím posti-žením jsme si jisti: Karel nemohl pohybo-vat hlavou ani končetinami. Zřejmě však přes rozsáhlou vícečetnou zlomeninu dolní čelisti měl i nadále prů-chodné horní cesty dýchací (nos, noso-hltan a hltan) i dolní cesty dýchací (hrtan a tracheobronchiální strom). Poranění ob-ratlů krční páteře nemuselo vyžadovat vy-nucení tracheotomie, postupu otoků z měkkých tkání dorza krku brání mohut-né fascie prevertebrální. Nicméně je jisté, že značnou starost to lé-kařům dělalo. Výrazné ovlivnění plicní ventilace trvalo nejméně 7–10 dnů.Když chirurg zastavil krvácení a odstranil krevní sraženiny z úst, musel z měkkých ústních tkání uvolnit hluboko zaraženou bradu a usadit ji na původní místo. Zlome-ninu zpevnil nejspíše drátem (zlatým či stříbrným) provlečeným mezi jednotlivý-mi zuby dolní čelisti. Následovalo ošetření potrhaných sliznic, okostice a  nejspíše i kůže. Když vláknem zašil všechny rány, zkusil sesadit dolní čelist do původního skusu. Nejspíše v tomto okamžiku zjistil, že přední zuby nedokousnou. I zde si chi-rurg už věděl rady, četl popis operace, kte-rou prováděl Ruggero di Frugardo: „Pokud nejsou zuby dolní čelisti v kontaktu s hor-ními…potom musí být čelist posunuta tak, aby se dolní zuby dotýkaly horních.“ Takže Karlův chirurg mohl s klidem říci: „A což jak vidíš, jsem provedl.“ Opravdu udělal je-dinou věc, která tehdy přicházela v úvahu.

Záhada nemoci krále Karla IV. z podzimu 1350 – zranění při turnaji (2.)Jak ukázal mimo jiné antropologicko-lékařský výzkum ostatků krále Karla IV., jeho onemocnění z pod-zimu roku 1350 bylo s největší pravděpodobností důsledkem zranění při rytířském turnaji. Podívejme se, jaké možnosti měla tehdejší medicína při králově léčbě.

Guglielmo da Salicetto (1210–1280) podal specifický návod čelistního dlahování s užitím voskových pletených hedvábných vláken, který obsahuje první zmínku o mezičelistním znehybnění, které při léčbě používáme dodnes: zlomená mandibula je pevně fixována k neporaněné horní čelisti. Repro: uzi

Cornelius Celsus (30 př. n. l.–40 n. l.) podrobně popsal manuální repozici dolní čelisti a její fixaci drátem v kombinaci s bradovou bandáží. Jeho dílo De medicina bylo současníky opomíjené, ale po svém znovuobjevení po roce 1400 hojně rozšiřované. Repro: uzi

◗ Z historie

Skus uzavřel tím, že bradový úlomek vy-sunul vzhůru, čímž se přední zuby dostaly do vzájemného kontaktu. Následovalo do-tažení dlahy a tím zpevnění odlomené bra-dy. Nyní musel celou čelist znehybnit v do-saženém skusu alespoň na dobu šesti až osmi týdnů. Nepochybně zvolil fixaci velmi pevnou, neboť došlo k výbornému kostní-mu zhojení. Kupodivu žádný zub kolem obou lomných linií brady neztratil vitalitu, což by se při tak devastujícím zranění dalo očekávat.Chirurg a jeho asistenti odvedli vynikající práci a přitom neměli operační lampu, bez které bychom se dnes již neobešli. Jak se mohli orientovat a pracovat v nepřehledné a silně krvácející ústní dutině bez světla, je k nepochopení. Možná, že k nasvícení po-užívali soustavu připravených zrcadel, ne-boť kde jinak by je hned sehnali? Řada otá-zek je zatím bez odpovědí. Pokud jde o krční páteř, bylo nemožné, aby se ji lékaři nesnažili napravit. Tady by ne-pomohl Hippokratův manévr používaný při luxaci obratlů – pouhý tlak prsty v mís-tě deformity by neměl úspěch. U těžce zra-něného Karla nepřicházela v úvahu ani in-verzní metoda (zobrazovaná při oživování utonulých již za časů Ramesse II. – cca 1200 př. n. l.), kterou užíval Apollónius z Kitionu (50 př. n. l.). Ten svého pacienta přivázal k žebříku hlavou dolů, nohy svázal dalším provazem, jehož konce uchopili dva muži a přes kladku natahovali a napřimo-vali páteř. Údajně to bylo účinné, obratle se dostaly na své místo. Obvyklý způsob trakce za hlavu v Karlově případě rovněž nešlo provést, neboť kože-nou smyčku bylo nutné upnout pod čelistí.Zbývala úvaha zavést tah za Karlovy dlou-hé a bohaté vlasy. Na poranění upozorňo-valy krevní výrony a mohutný otok krku.Přitom existuje medicínsky nesmírně cen-ná a zajímavá zpráva. Florentský kronikář Matteo Villani zapisuje, že „lékaři při léčbě sáhli k nejsilnějším prostředkům, kdy panu Karlovi byly vytrhány vlasy z hlavy“. Přece jenom nějaká informace unikla, do naší pozornosti se dostala až nyní.Villani rozhodně nepatřil k obdivovatelům krále, ale je mu třeba přiznat pozorovatel-skou bystrost, s  jakou zevrubně popsal Karlovu osobu v době jeho císařské koru-novace v Římě. Velmi sugestivní je kroni-kářovo líčení: „Když uděloval audienci, by-lo jeho zvykem držet v ruce hrst proutků a malý nůž a jemně je vyřezávat pro své potěšení. Při rukodílné práci naslouchal prosbám lidí, klečících před ním na kole-

nou, rozhlížel se po okolostojících, jako by neposlouchal ty, kteří k němu promlouvali, a nevěnoval pozornost jejich slyšení. Nic-méně slyšel a chápal výborně a málo slovy, ale výstižně odpovídal na otázky podle své vůle. Bez dlouhého rozmýšlení a porad dá-val hojnost moudrých odpovědí. A proto byli u něho hned tři zapisovatelé, aby se neporušil nebo nezměnil jejich smysl.“Zřejmě proto Villani jako jediný zazname-nal onu zdánlivě nevýznamnou větu o dru-hu prováděné léčby. Pro nás však má cenu zlata, dokazuje snahu lékařů o napravení poraněné páteře. Současně se zdá, že Kar-lův úraz se přece jenom stal v Itálii. Jak ji-nak by se tuto skutečnost florentský kro-nikář dověděl?Zákroky, jimž se musil Karel podrobit, byly velmi bolestivé. Jaké byly možnosti tlume-ní bolestí?Zde mohla napomoci již zmíněná „uspá-vací houba“ (Spongia somnifera) používa-ná od konce 10. století, kdy se rozšířil re-cept na její přípravu: „Vezmi půl unce opia, osm uncí výtažku z listu mandragory a tři unce výtažku z listu bolehlavu a rozmíchej je v dostatečném množství vody. Do toho-to roztoku se ponoří houba, usuší se a po-dle potřeby se znovu navlhčí, aby s ní bylo možno omámit (pacienta).“ Ve 13. století boloňský lékař Teodorico de Lucca Borgognoni (1205–1296) použí-val tuto houbu při operaci. Po jejím přilo-žení na obličej pacient usnul a  operace mohla být provedena.

Pooperační péče o Karla IV.Pacienta i jeho lékaře a pomocníky čekalo kritické pooperační období: boj s dýchá-ním, bolestí, otoky, výrony. Nejspíše jej kvůli páteři uložili na rovné tvrdé lůžko a museli také věnovat zvýšenou pozornost prevenci proleženin. Kontaktní místa mu-seli chránit podkládáním, například měk-kou naskládanou látkou. Nenechávali jej ležet jenom na zádech, v  pravidelných kratších intervalech jej obraceli i na pravou a levou stranu. Již Hippokratés upozorňoval na blahodár-né účinky tepla: „Teplo…bolesti otupuje, třesavky, křeče a ztrnutí mírní, totéž pak způsobuje i na hlavě, zbavujíc zároveň těž-kosti v hlavě. Nejvíce však záleží na něm při zlomeninách kostí.“ Dostatečně dbali na pravidelný příjem te-kutin, starost činilo i vyprazdňování, což vyžadovalo pečlivou hygienu a stále suché a upravené lůžko (cévkování močového měchýře prováděli již ve starověkém Egyp-tě a bronzová obdoba ureterálních katetrů byla nalezena v ruinách Pompejí). Potrava

musela byla tekutá a výživná (medové ná-poje s octem, medová voda, ječmenná šťá-va), přesto hrozilo nebezpečí aspirace. Král nemohl otočit hlavou, ani ji předklonit. Lůžko (desku) s přivázaným Karlovým tě-lem mohli sklápět nohama dolů, aby se ri-ziko této komplikace zmírnilo. Ústa vypla-chovali odvarem z bylin a „páradly“ čistili zuby, protože byli si vědomi nebezpečí in-fekčních komplikací u zlomenin čelistí. Lé-kařům určitě spadl kámen ze srdce, když se rány zhojily, klesly teploty a dýchání již bylo dostatečné. Snížilo se i riziko zánětu plic („skákavé horečky“). Jakmile Karel překonal nejtěžší období de-seti až čtrnácti dnů a zřejmě již nemusel být tolik tlumen proti bolestem, začal si jistě čím dál tím více uvědomovat svou si-tuaci. Z plného zdraví se ocitl v nebezpečí smrti, nehledě na pocit bezmocnosti a zá-vislosti na okolí. Na tuto situaci nebyl při-praven, neboť si nepřipouštěl, že by se něco takového mohlo stát právě jemu. Urychle-ně byl povolán králův osobní lékař mistr Havel ze Strahova (Gallus de Monte Sion), zkušený odborník a nepochybně i dobrý psycholog. Kromě vlastní léčby musel své-ho krále pomalu připravovat na to, co ho čeká a s čím se musí vyrovnat. Získat jej k aktivní spolupráci při léčbě a zároveň přesvědčovat, že vyhlídky na vyléčení za pomocí rehabilitace jsou dobré. Probudil Karlovu životní energii a ten začal věřit, že se vyléčí. Zvolený rehabilitační postup byl správný a efektivní. Ukázalo se, že první pomoc, při které „lékaři sáhli k nejsilnějším prostřed-kům, kdy Karlovi byly vytrhány vlasy z hla-vy“, byla správná, a tím úspěšná. Lékaři dobře věděli, že čím dříve stlačenou míchu zbaví tlaku, tím příznivější bude prognóza. A Karel přece měl těžkou kompresi míchy na levé straně krčního úseku páteře. Zda měl Karel porušenou funkci močového měchýře, nevíme. Naprostá a těžko snesi-telná nehybnost musela Karlovi činit pro-blémy i s takovými drobnými úkony, které provádíme automaticky. Když se potřebo-val vysmrkat, podrbat, či otřít oči, musel požádat o pomoc.Svědectví o tom, jak probíhá uzdravování v podobném případě, podává lékařka The-rese Schwarzenbergová. Koncem roku 1992 utrpěla na lyžích těžký úraz páteře a bylo jí předpovídáno doživotní celkové ochrnutí. Následkem luxační zlomeniny pátého krčního obratle došlo i k přerušení míchy. Její doslova křížová cesta z úplného ochrnutí a nejhlubšího zoufalství byla zá-sluhou jejího nadlidského úsilí při rehabi-litaci nakonec korunována úspěchem. De-vátého května roku 1994 přijela do pražské motolské nemocnice, aby tam slavnostně otevřela novou dialyzační stanici I. dětské kliniky financovanou z prostředků chari-tativního spolku Medical Helpline Foun-dation, který spolu s Isabellou Ratiborovou založily krátce po listopadu 1989. Měl jsem tu čest spatřit tuto obdivuhodnou ženu, která s lehkou holí v ruce jistým krokem prošla špalírem přítomných. A to jeden a půl roku po úrazu! Jak sama na závěr své výpovědi poznamenala: „To je má cesta do nového života.“ Z jejích poznatků si můžeme analogicky odvodit, co asi musel prožívat náš králov-ský pacient: „Šíje a ramena mě nesnesitel-ně bolely, ruce bezvládně visely na pažích jako olověná závaží. Vůbec jsem je necítila. Také jsem nevěděla, kde je právě mám, po-kud jsem je nenašla očima…Jednou jsem dostala záchvat kašle. Protože jsem měla hrudní koš ochrnutý, byla to neobyčejně bolestivá záležitost. Namáhala jsem se tak, až se mi zdálo, že mi praskne hlava. Přitom jsem dostala křeč do nohou a obě nohy se zkroutily v kolenou. Poznala jsem to na přikrývce. Začala jsem volat: ‚Moje nohy se hýbají, moje nohy se hýbají!‘ Přispěcha-

vší lékař vysvětlil, že je to docela normální spasmus, rozuměj křeč svalstva, a že to nic neznamená. A dodal: ‚Takové spasmy bu-dete mít často‘…”I u Karla předpokládáme, že se objevovaly svalové křeče trupu i končetin. I když je měl studené, pálily ho tak silně, že měl po-cit, že hoří. Musel se přemáhat, aby nekři-čel bolestí. Lázeň, masáže a pohybová cvi-čení vykonávaly své, svaly začaly fungovat. S postupem doby se zvyšovala náročnost předepsaných cviků, jejich délka se pro-dlužovala a pak přišel den, kdy jej na lůžku posadili.Jakmile se rány zhojily, odstranili stehy. Po několika nedělích čelist srostla, a tak mu

z úst vytahali dráty. Potom chtěl otevřít ús-ta, a ať se sebevíc snažil, nešlo to. Opět musel cvičit, tentokráte ochablé žvýkací svaly. Za několik dnů ústa otevíral již na-tolik, že se mu mezi zuby vešel jeden prst, za pár dnů již dva a kaši vystřídala tužší strava. Konečně mohl zase normálně jíst, žvýkací svaly zpočátku bolely, ale postup-ným zatěžováním čím dál tvrdšími sousty nabyly své dřívější mohutnosti. Po nějaké době se postranní zuby dolní čelisti vysu-nuly do kontaktu s horními. Ale zpočátku mu bylo divné, že se předními zuby kouše do patra…Masáže s velmi sladkým olejem, protřepá-vání svalů a teplé koupele vykonaly své. Král se začal učit tomu, čemu říkáme sebe-obsluhování. Vrcholem cvičení bylo, když sám začal „nožíkem řezat vrbové proutky“, známka zapojování drobných svalů ruky a zápěstí. Blahodárně působila i jízda na koni, což jako první zjistil již  Hippo - kratés. Jakpak se asi cítil, když jej vysadili do sedla, zpočátku přivázaného, aby nespadl? A což teprve, když do rukou mu vložili otěže a kůň se dal do kroku. V prvních hodinách ukázněně nechali koně krokem obcházet nádvoří. Později Karlovi dovolili jízdu klu-sem a nakonec cvalem. Jistě si v duchu ří-kal: „To je nejlepší léčba, jakou jsem mohl mít.“ A měl pravdu, jízda na koni se neza-pomíná. Jak mu asi bylo, když zřetelně cítil, že se pomalu uvolňují křečemi stažené sva-ly a vrací se do nich síla. I svaly na krku povolily, ale krkem už pohnout nemohl.

Doc. MUDr. Jiří Ramba, DrSc.

Záhada nemoci krále Karla IV. z podzimu 1350 – zranění při turnaji (2.)

◗ ◗ NĚCO NAVÍCROČNÍK 60 n ČÍSLO 31–32 n 1. SRPNA 2011 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY 5

Inzerce

Guglielmo da Salicetto (1210–1280) podal specifický návod čelistního dlahování s užitím voskových pletených hedvábných vláken, který obsahuje první zmínku o mezičelistním znehybnění, které při léčbě používáme dodnes: zlomená mandibula je pevně fixována k neporaněné horní čelisti. Repro: uzi

Guy de Chauliac (konec 13. stol.–1368) uložil svůj chirurgický odkaz do knihy Chirurgia magna. Velmi dobře napravo-val a léčil zlomeniny, a to i v obličeji. Léčil i Jana Lucemburského, pro nějž napsal zvláštní spis o očním zákalu. Repro: uzi

Samotný Ambroise Paré (1510–1590) ošetřoval francouzského krále Jindřicha II. po jeho úrazu při turnaji v roce 1559, ale život mu nezachránil. Repro: uzi

Soutěž se týká bankovních institucí s příslušným oprávněním k činnosti po-dle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, resp. zá-kona č. 284/2009 Sb., o platebním sty-ku, ve znění pozdějších předpisů. Zavedení tzv. sociální karty by mělo mj. zefektivnit, zjednodušit a zpřehlednit celý systém výplat sociálních dávek a příspěvků. MPSV předpokládá úspo-ru nákladů na administraci dávek po

celkové implementaci nového systému ve výši zhruba jedné miliardy korun. Cílem reformy administrace sociálních dávek prostřednictvím zavedení karty sociálních systémů je zlepšení podmí-nek pro Českou republiku v  oblasti úspor prostředků ze státního rozpočtu z důvodu nižší administrativy, vyšší mí-ra kontroly účelnosti čerpání dávek a vyšší efektivita při distribuci dávek omezením toku hotovosti. Příjemce dá-

vek bude mít zajištěnu lepší dostupnost při čerpání dávek a zavedením jednot-ného výplatního místa také snazší ko-munikaci se státní správou. Vybraný návrh má být oznámen do 20 dnů od lhůty pro podání návrhů, smlouva uzavřena nejpozději do 30. zá-ří 2011. Zadávací podmínky počítají s tím, že vítěz obchodní soutěže zajistí zřízení systému administrace dávek a provozování karty sociálních systémů do 1. 1. 2012, ke stejnému datu bude schopen zajistit také provozování kon-taktního (call) centra. Podmínkou je také vytvoření a udržování sítě bankomatů (minimálně 1000 bankomatů, vždy ale-spoň jeden v předepsané lokalitě), vytvo-ření a udržování sítě POS terminálů (mi-nimálně 300 v každém kraji) a bezplatné vydávání karet (v  rámci standardních služeb). Pro rok 2012 se předpokládá vy-dání cca 0,8 mil. karet. mpsv

◗ ◗ ZDRAVOTNĚ-SOCIÁLNÍ PÉČE6 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ROČNÍK 60 n ČÍSLO 31–32 n 1. SRPNA 2011

Jaromír Drábek: Státní sociální síť má zachycovat...

Malá důchodová reformaV důsledku loňského nálezu ÚS, který poukázal na příliš vysokou míru solida-rity v základním důchodovém pojištění, je nutné přijmout novou úpravu stano-vení výpočtového základu pro vyměřo-vání důchodů. J. Drábek připravil návrh zákona, který řeší dopady tohoto nále-zu ÚS tak, že zvýší tzv. zásluhovost lidí s vyššími příjmy. Tím odstraní diskrimi-naci lidí s vyššími platy, kteří do systému odvádějí nejvíce peněz. Návrh obsahuje mimo jiné nové stanovení redukčních hranic, základní výměry důchodu s pev-nou vazbou na průměrnou mzdu, včetně nového způsobu míry redukce a rozšíře-ní rozhodného období, z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu. Předpo-kládá i pokračování procesu zvyšování důchodového věku a jeho sjednocení pro muže i ženy a novou úpravu zvyšování důchodů. Návrh v únoru prošel vládou, poslanecká sněmovna ho po vrácení se-nátem podruhé schválila v červnu.Kromě nezbytných parametrických úprav prvního, průběžného pilíře důchodového systému je zapotřebí vytvořit také druhý, takzvaný kapitalizační či fondový pilíř, který bude založen na dobrovolné účasti klienta. Na finální podobě této takzvané velké důchodové reformy pracovalo Mi-nisterstvo práce a sociálních věcí ČR ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR. V rámci diskusí mezi zástupci vládních politických stran, odborníky i se sociál-ními partnery bylo předloženo několik paralelních návrhů, které byly průběžně analyzovány a propočítávány.

Velká důchodová reformaObsahem velké důchodové reformy bu-de mj. možnost dobrovolného fondové-ho důchodového spoření (tzv. opt-out) v podobě vyvedení tří procent ze zákla-du pro pojistné na soukromé individu-ální účty fyzických osob vedené u pen-zijních společností za podmínky další dodatečné vlastní platby ve výši dvou procent ze základu pro pojistné. Dobro-volný opt-out bude umožněn lidem mladším 35 let, pokud dosáhli věku aspoň 18 let. Jejich rozhodnutí je pak ne-vratné, ze systému již nebudou moci vy-stoupit. Ti, komu bude v době vstupu zákona v platnost více než 35 let, se bu-dou moci rozhodnout, zda tento systém využijí, do šesti měsíců ode dne, od kte-rého budou po roce 2012 poprvé zaevi-dováni jako poplatníci pojistného.

Úspora přes půl miliardy díky snížení objemu mezdNynější vláda dala od začátku jasně na-jevo, že bude vládou „rozpočtové odpo-vědnosti“. Omezení vládních výdajů s se-bou přineslo nejen rozpočtové škrty, ale i úspory na platech a v personální oblas-ti. Od letošního roku se snížily výdaje na platy a ostatní platby za provedenou prá-ci zaměstnanců ve státní správě o deset procent. Díky škrtům v  gesci resortu J. Drábek jen letos ušetřil státnímu roz-počtu 549 miliónů korun. Na provoz-ních a investičních výdajích ušetří MPSV další 2,2 miliardy korun. Úspory díky úpravám legislativy činí 12 miliard korun.

Lepší zacílení dávek Sociální reforma, jejíž příprava nyní po-kračuje, přinese zjednodušení systému výplaty dávek i  jejich lepší zacílení. V žádném případě systém neohrozí ty nejpotřebnější, celková suma vypláce-ných prostředků bude stejná. Sociální síť se zaměří jen na ty občany, kteří finanční pomoc od státu skutečně potřebují. Sou-časně je potřeba zamezit zneužívání dá-vek. Jaromír Drábek od počátku apeloval na to, aby se co nejvíce využívalo mož-ností současných zákonů. Posílily se kontroly v terénu, úředníci mají za úkol pečlivě zkoumat, zda žadatel o dávky ne-zatajil nějaké příjmy, apod. Ministr usi-

luje také o  efektivnější činnost státní správy a zvýšení komfortu pro uživatele služeb – tzv. klientský přístup. První fázi sociální reformy tvoří novela zákona o zaměstnanosti, návrh zákona o posky-tování dávek osobám se zdravotním po-stižením a novelizace zákonů souvisejí-cích se sjednocením výplaty nepojist-ných sociálních dávek. Zejména jde o novelu zákona o státní sociální podpo-ře, novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi a novelu zákona o sociálních služ-bách. Předpokládaná účinnost těchto zákonů je k 1. lednu 2012.

Vytvoření alternativních forem péče o dětiMinistr Drábek navrhl opatření, která mají umožnit rodičům s malými dětmi souběh péče o děti a práce. Podpoří roz-voj alternativ rodinné péče rozšířením spektra poskytovatelů služeb péče o děti. Tato opatření navazují na navrženou no-velu zákona o státní sociální podpoře, která umožní rodiči volit délku pobírání této dávky a její výši až do vyčerpání cel-kové částky 220 000 Kč, nejvýše však do čtyř let věku dítěte. Rodič si bude moci volit výši pobíraného příspěvku jednou za tři měsíce s ohledem na momentální rodinnou situaci. Nově bude možné dát dítě od dvou let věku do předškolního zařízení, aniž by rodič ztratil nárok na rodičovský příspěvek. mpsv

Všichni žadatelé o sociální dávky nejsou parazitiJiž v prvních větách hodnocení MPSV je skryta základní, velmi vadná úvaha pana ministra Drábka, a tou je teorie, že všichni žadatelé o so­ciální dávky jsou vlastně paraziti. Od této teorie se potom odvíjí ná­sledný výčet „úspěchů“ MPSV. Uznávám, že náš systém sociálního za­bezpečení je zneužíván ze všech možných stran. To však nikoho, tím méně ministra tohoto resortu, neopravňuje k tomu, aby hodil všechny žadatele do jednoho pytle. Pan ministr se chová jako ochranka v su­permarketu, která předpokládá, že všichni příchozí jsou zloději. Ná­sledně je na každém příchozím, aby u pokladny dokázal, že není zloděj, ale poctivý nakupující.Hra s čísly v hodnocení restrukturalizace úřadů práce je rovněž velmi za­jímavá. Nějak mi tam chybí údaj, na kolika místech se vyplácely dávky doposud a kolik obyvatel obcí (z celkového počtu cca 6200) si musí pro dávku zajet na jiné místo. A třeba avizované imaginární úspory při centrálním nákupu? To se na našem území tuším ještě nestalo.Malá důchodová reforma mi připadá jako pořekadlo „Komu pán Bůh, tomu všichni svatí“. Co dodat? A „opt­out“? Dobrovolnost jako kdysi na prvního máje. A kromě toho: jak je možné, že soukromé fondy zázračně vygenerují z jedné šestiny peněz tak výrazné zvýšení důchodů jejich přispěvatelů? To bude asi nějaký jiný, zázračný druh peněz. Nebo že by Harry Potter?

Mgr. Ladislav Kucharský, místopředseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR

Ministr byl ochoten ustoupit z některých původních návrhůVzhledem ke stavu veřejných financí se zdá logické, že se ministr Dr. Ing. Jaromír Drábek zaměřil především na úsporná opatření, a to jak uvnitř svého resortu, tak v rámci dávkových systémů, které MPSV ČR ob­hospodařuje. Hned na úvod je nezbytné zvážit, zda tato restriktivní po­litika je z hlediska celospolečenského nutná. Na jedné straně totiž dochází k výrazné restrikci platů, dávek pro rodiny a sociálně potřebné, na druhé straně však ministerstvo prosazuje záměry, které vytvářejí naopak ještě větší tlak na veřejné finance. Jde především o tato opatření – snížení stropu odvodů sociálního pojiš­tění pro nejvyšší příjmové skupiny občanů, návrh na důchodovou refor­mu, která vyvádí z průběžného důchodového systému velké miliardy korun. Mám na mysli také vybudování centrálního úřadu práce, který v současné době zcela prokazatelně stojí více peněz proti stavu, který platil do přijetí zákona o centrálním úřadu práce. Zůstaneme­li u hodnocení hlediska dopadů činnosti pana mi­nistra Drábka na veřejné finance, pak se domnívám, že pan ministr svoji úlohu dosáhnout úspory veřejných výdajů nesplnil. Pokud bych měl hodnotit činnost pana ministra Drábka ve vztahu k problematice osob se zdravotním postiže­ním, tak je jednoznačné, že nově navržené zákony nepřinesou těmto osobám žádné zlepšení jejich situace. Na druhé straně musím však korektně uvést, že pan ministr Drábek je jedním z mála ministrů, který byl ochoten si sednout za jednací stůl a ustoupit ze svých některých původních návrhů. Takže dopad jeho reforem na komu­nitu lidí se zdravotním postižením byl významně minimalizován. Myslím, že u politiků je dobré také ocenit schopnost jednat, nacházet kompromisy – a tyto vlastnosti nepochybně pan ministr má.

Bc. Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR

◗ Druhý názor➥ dokončení ze strany 1

◗ Ministerstvo práce a sociálních věcí

Veřejná soutěž o tzv. sociální kartuDo 19. srpna 12.00 hod. je lhůta pro po-dání návrhů do obchodní veřejné sou-těže o nejvhodnější návrh na uzavření smlouvy o zajištění administrace výpla-ty nepojistných dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti, tedy o provozování systému karty sociálních systémů, kterou vyhlásilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

◗ Stručně

Chceš moje postižení?Z podnětu samotných vozíčkářů vznikl osvětový videoklip, který Svaz paraplegiků vy-pustil v červenci do světa pod provokativním názvem „Chceš moje postižení?“. Tématem videa je bezohledné parkování zdravých lidí na místech vyhrazených pro vozíčkáře.Ti se denně dostávají do problémů proto, že jejich vyhrazená parkovací místa blokují lidé, kteří k tomu nemají oprávnění. Stejně často se stává, že si chodící řidiči neuvě-domí, že vozíčkář k naložení sebe a svého vozíku do auta potřebuje minimálně met-rový odstup od vozu. Zaparkují tedy své vozidlo tak blízko auta s označením vozíčkáře, že ten se potom do svého vozu nedostane.Dvouminutový spot je záměrně vyhrocen do extrému (viz http://vimeo.com/czepa/chces-moje-postizeni). red

Signální psi – pomoc pro neslyšícíSpeciálně vycvičení psi mohou po-máhat nejen nevidomým (psi vo-dicí), ale tzv. signální psi jsou po-mocí pro neslyšící. Prvního signál-ního psa v ČR za posledních pět let předala neslyšící klientce Pestrá společnost, o. p. s. Labrador Fido je po několikaměsíč-ním výcviku schopen označit zvuky – například vypnutí rychlovarné konvice či mi-krovlnné trouby, zvonění budíku nebo příchod sms zprávy. Pro jeho majitelku je však v současné době nejdůležitější, že ji dokáže upozornit na pláč jejího dítěte. helpnet

Ilust

račn

í fot

o: u

zi

Ilust

račn

í fot

o: u

zi

Foto

: ZN

◗ ◗ EKONOMIKAROČNÍK 60 n ČÍSLO 31–32 n 1. SRPNA 2011 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY 7

◗ Národní ekonomická rada vlády

Zefektivnění financování ◗ Účinnost smluv podmíněna datem zveřejnění na internetuJestliže podporujeme selektivní kontraktaci, tedy zvý­šení pravomocí a odpovědnosti zdravotních pojišťoven za nasmlouvání sítě, musí být smluvní svoboda vázána tím, že se nakupuje řádně, bez jakýchkoli vedlejších mo­tivů. Není lepší cesty, jak to zajistit, než vnést do tohoto procesu světlo prostřednictvím zveřejňování.

◗ Masivní podpora eHealthJe nutné přejít na elektronické sdílení zdravotních zá­znamů, především z důvodu omezení duplicit například u laboratorních vyšetření. Ve španělské provincii Anda­lusie velmi dobře funguje program založený na sdílení výsledků laboratorních vyšetření, který prokazatelně šetří peníze. S tím je spojena nutnost, aby pacient elek­tronicky signoval provedené výkony.

◗ Prospektivní úhradyJde o odpoutání od úhradových paušálů, které v sobě obsahují historickou nespravedlivost. Platby v systému DRG by mohly pro úhrady zajistit korektní základ. Dis­kutovalo se o zahrnutí léků a komplementu do úhrady praktického lékaře podle britského modelu. Je to však problematika natolik komplexní, že asi zvolíme jedno­dušší řešení formou regulací.

◗ Další vrstvy přerozděleníNasazení programů pro chronická onemocnění vyžaduje zavést další vrstvy přerozdělení, aby pojišťovny s vyšším podílem chronicky nemocných nebyly ekonomicky zne­výhodněny a mohly si takové programy dovolit. S tím souvisejí i alternativní pojistné plány. Diskutovali jsme, zda se přidržet kritéria farmaceutical cause groups nebo zvolit nějaké sofistikovanější kritérium. Nejspíše se při­držíme jednodušší nizozemské cesty.

◗ Nemocenské pojištění převést do zdravotního pojištěníJedná se o agendu natolik komplexní, že se jí v teoretic­ké rovině zabýváme již mnoho let. Země s pluralitním systémem zdravotního pojištění mají obvykle i kombi­naci s nemocenským pojištěním, výplatu dávek nemo­censké zajišťují zdravotní pojišťovny.

◗ Harmonizace ekonomických podmínek a financování péče Jde o linii od primární péče až po péči následnou a o zlepšení koordinace. Propojení okruhů zdravotní a sociální péče naráží na dvě hlavní bariéry – informační a úhradovou. Informační lze řešit prostřednictvím eHealtho vých aplikací, problém je s úhradami. Dosáhli jsme shody na tom, že jedinou rozumnou cestou je ča­sové rozhraní. Hovořili jsme o tříměsíční hranici, za níž už by byl aplikován jiný režim úhrad.

◗ Dvousložkové zdravotní pojistnéPrvní složka je nominální, tím je třeba chápat absolutní částku peněz tak jako v Nizozemí. Druhá je percentuální, odvozená od platu. V Nizozemí existují skupiny, které mají redukované platby, jsou tam i skupiny osvobozené.

Komunitní prémie pro OSVČV tomto bodu jsme se inspirovali Německem a Švýcar­skem. Pokud chceme zavádět nominální pojistku, je nutné pro ni zajistit finanční krytí. Je jednoznačné, že ve zdra­votním systému by neměla být skrytá podpora živnosten­ského podnikání. Jestliže si je stát přeje podpořit, ať je to mimo zdravotní systém, mimo nevhodné nastavení zá­kladů, které umožňuje platit nízké pojistné – to už ani nehradí náklady na samotné OSVČ, nehledě na jejich ro­dinné příslušníky. Černé pasažérství ve zdravotním systé­mu v poměrně velkém rozsahu tolerovat nelze.

Léky a zdravotnické prostředky ◗ Opatření při vstupu na trhJedná se především o farmakoekonomické hodnocení, do úhrad by se neměl dostat přípravek, u nějž není jis­tota, že bude znamenat přínos za přijatelné ekonomické náklady.

◗ Pozitivní lékové seznamy a elektronické aukceV západní Evropě se postupný přechod k pozitivním lé­kovým seznamům osvědčuje, stejně jako v Německu

a v Nizozemí, systém elektronických aukcí, ve kterém je velký potenciál úspor.

◗ Nasazování technologií na základě hodnocení přínosu a zajištění úhrady provozuJe nezbytné při zavádění nových léčivých přípravků, kli­nických postupů a technologií aplikovat to, co je už dnes velmi dobře propracováno například ve Velké Británii v rámci NICE (National Institute for Clinical Excellence), a sice poměřování medicínských přínosů k nákladům například prostřednictvím QALY.

◗ Elektronická preskripceVelmi dobré aplikace elektronizace zdravotnictví mají v Dánsku. Díky jednoznačné identifikaci toho, co bylo předepsáno prostřednictvím elektronického předpisu, nedochází k omylům. S tím je spojen medicínský efekt, zlepšení účinnosti.

◗ Generická preskripcePokud dobře nastavíme pozitivní lékové seznamy a za­vedeme elektronickou preskripci, není generická pre­skripce nezbytně nutná, protože kontrolní mechanismus a mechanismus úspor se realizuje právě cestou pozitiv­ních lékových seznamů, elektronických aukcí a elektro­nické preskripce.

◗ Výkony lékárníka podle kategoriíTouto cestou opouštíme model platby za marži jako po­díl k velkoobchodní ceně přípravku, ale začínáme hradit lékárny podle výkonových plateb. Inspirace je britská.

◗ Kategorizace zdravotnických prostředkůTato oblast je dnes podrobena daleko menšímu zkou­mání z hlediska toho, jak je nakupováno a jak je účto­váno, než u léčivých přípravků. I zde je poměrně vý­znamný potenciál úspor.

◗ Pravidelná aktualizace seznamu hrazených léčiv včetně definování dostupnostiMěla by se provádět rigorózně.

Opatření pro reálnou konkurenci ZP a poskytovatelů zdravotní péče◗ Prostředí pro činnost zdravotních pojišťovenTento bod zahrnuje pět oblastí: Sjednocení legislativy pro fungování pojišťoven, Kancelář zdravotních pojišťoven, Definování pravomocí státní správy a kompetencí dohle­du, Sjednocení pravidel pro pojišťovny a Posílení odpo­vědnosti členů statutárních orgánů pojišťoven. Podle ko­mentáře M. Zámečníka se jedná o vnesení jednoznačného a transparentního právního rámce a narýsování pravidel hry v oblasti zdravotního pojištění. Je třeba jednu vrstvu správy těchto korporací zrušit bez náhrady a zbývajícím zvýšit odpovědnost na úroveň členů obchodních společ­ností včetně ručení veškerým osobním majetkem. Sjednocení legislativy se váže na kancelář zdravotních pojišťoven, dnes řadu systémových funkcí zajišťuje VZP. Je třeba jasně nastolit kompetence pojišťoven, role sta­tutárních orgánů včetně správních rad a definování to­ho, co bude stát posuzovat a jak. V této oblasti je nejdů­ležitější definování nároku pojištěnce včetně časové a věcné dostupnosti péče. Podstatné je začít bedlivě hlí­dat finanční stabilitu systému a také velmi seriózně po­

suzovat zdravotně pojistné plány. Pokud jde například o nové programy pro chronicky nemocné, jejich pod­mínky musejí být někým schvalovány. Musejí se opírat o nějaký doporučený postup a nějaké licenční řízení, které se neobejde bez role regulátora.

◗ Zvýšení informační povinnosti pojišťovenJde mimo jiné o transparentní čekací listiny, což ale na­ráží na ochranu osobních údajů, takže je nutné přidělo­vat číselné kódy. Velmi podstatné je zajištění smluvní sítě a informace o tom, kdo, kde a za jakých podmínek musí přijmout pacienta.

◗ Selektivní nákup péče podle principu cena/kvalitaTento bod je velmi důležitý pro dosažení konkurenčního prostředí. Pokud existuje právo selektivní kontraktace, musí s tím být spojena i povinnost zveřejňování podmí­nek kontraktu.

◗ Alternativní pojistné plányDosáhli jsme shody především na programech pro chro­nicky nemocné, tedy na potřebě disease management programů podle německého modelu.

◗ Zachování možnosti volby poskytovateleJe jednoznačně potřebné. Může být vytvářena speciali­zovaná síť doporučených pracovišť například právě u chronicky nemocných.

◗ Usměrňování čerpání péče ekonomickými nástrojiJe nevhodné vytvořit ze spoluúčasti bariéru pro čer­pání péče zejména pro chronicky nemocné. V pracovní skupině existovala shoda, že podobně jako v Německu nemá smysl zatěžovat poplatky nebo spoluúčastí chro­nicky nemocného člověka, který čerpá velký objem zdravotní péče. Pokud vytvoříme ekonomickou barié­ru, pacient nemusí z finančních důvodů dodržovat lé­čebný režim, jeho zdravotní stav se nezlepší a násled­ně bude zdravotní péče o něj spojena se zvýšenými výdaji. Doporučujeme tedy, aby u programů pro chro­nicky nemocné byly poplatky odpuštěny, a také to, aby dodržování léčebného režimu bylo bonifikováno. Ruku v ruce s tím jde měkký gate­keeping – jestliže chro­nicky nemocní budou od poplatků v rámci léčebného režimu osvobozeni, potom ti, kteří chronicky nemocní nejsou a chtějí čerpat zdravotní péči bez předchozího doporučení praktického lékaře, zaplatí zvýšený regu­lační poplatek.

Optimalizace kapacit lůžkové péčeTato oblast obsahuje čtyři témata: Restrukturalizace na­bídky akutní lůžkové péče, Úhrady na bázi DRG a selek­tivní kontraktace, Integrace existujících zdrojů do zdravot nického rozpočtu a transparance a Využití am­bulantní sítě pro zvýšení efektivnosti. K restrukturalizaci lůžkového fondu může podle M. Zámečníka přispět nový systém úhrad a selektivní kontraktace. NERV nedopo­ručuje zavést zvláštní povinné pojištění na dlouhodobou péči. Ambulantní síť je zbytnělá. Bez využití eHealth a bez nasazení nových úhradových mechanismů nedosáhne­me lepší koordinace, ani alokace výkonů tam, kam pa­tří – do lůžkových zařízení, k praktickému lékaři nebo ambulantnímu specialistovi. mt

Ve zdravotnictví je velký prostor pro kultivaci pravidelNa workshopu v pražském Lichtenštejnském paláci zveřejnila 19. července svá doporučení pro změny v systému veřejného zdravotního pojištění Národní ekonomická rada vlády (NERV). Přinášíme jejich hlavní body s komentářem jejího předsedy Ing. Miroslava Zámečníka.

www.lekarskapojistovaci.cztel. +420 533 337 350

EXKLUZIVNÍPARTNER

VÍME, JAK ŘEŠIT

RIZIKA VAŠÍ PRÁCE

Inzerce

Jednání pracovní skupiny Národní ekonomické rady vlády (NERV) pro zdravotnictví se jako hos-té účastnili také zástupci Platformy zdravotních pojištěnců ČR (PZP). Její právník JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M., vzápětí po workshopu NERV prezentoval výhrady platformy k někte-rým bodům jejích návrhů.

Definice nároku na zdravotní péčiNejvětším problémem v této oblasti je reálnost nároku na péči – pacient někdy není zařazen do nákladné te­rapie pro nedostatek finančních prostředků, i když je pro ni indikován. Tzv. měkký gate­keeping, v současném systému regulačních poplatků patrně není realizovatel­ný. Definice nároku na péči je nejistá a roztříštěná, jiný systém stanovení nároku platí pro léky, jiný pro zdravot­nický materiál a opět jiný pro různé druhy péče. Nová definice péče lege artis v návrhu zákona o službách ji popisuje jako péči v souladu se současnými dostupnými poznatky medicínské vědy, ale s přihlédnutím ke kon­krétním poměrům daného pracoviště. Z toho může vy­plynout rozdílný nárok na péči v různých zařízeních. K dalším nedostatkům současné reality patří nízká in­formovanost pacientů o nároku na indikovanou péči, dále to, že regulační poplatky platí každý, tedy i pacienti, kteří čerpají péči důvodně, a také fakt, že porušování léčebného režimu není sankcionovatelné. PZP navrhuje jednotnou definici nároku na péči podle kritérií zohledňujících nákladovou efektivitu, potřebnost a individuální odpovědnost. Zdravotní pojišťovny by mě­ly hrát regulační roli v oblasti regulačních poplatků, což by mohlo pomoci realizovat měkký gate­keeping, který

NERV navrhuje, ale není to možné v situaci, kdy poplatky jsou pří­jmem zdravotnického zařízení. Ke zlepšení informovanosti pacientů může přispět podpora pacient­ských sdružení ze strany pojišťoven i ministerstva zdravotnictví.

Nákladová efektivitaNERV doporučuje hodnocení přípravků podle přínosu vzhledem k nákladům. V současných poměrech chybí zohlednění sociálních a dlouhodobých zdravotních ná­sledků onemocnění, neprovádějí se analýzy ekonomic­kých dopadů některých změn v oblasti nárokové péče, není vyřešeno vyřazování nevhodných léků nebo tera­peutických intervencí z úhrad, efektivita se posuzuje různě u různých typů léčebných postupů. PZP doporu­čuje přejímat výsledky hodnocení ze zahraničí, sjednotit hodnocení pro všechny terapeutické intervence a omezit „politická“ rozhodnutí bez důkazů o efektivitě.

Léková oblastElektronické aukce s sebou nesou riziko snížení dostup­nosti léků. Vítěz aukce, jehož přípravek bude hrazen 100 procenty aukční hodnoty, se zavazuje pokrýt polovinu spotřeby a pokud sám spontánně nezajistí i druhou po­lovinu, stoupnou pro některé pacienty doplatky, protože druhou polovinu budou krýt léky firem, jimž jsou hrazeny 75 procenty vysoutěžené ceny. Dalším rizikem jsou para­lelní vývozy. PZP doporučuje institut elektronických aukcí nezavádět, dokud se nedořeší garance dostupnosti za vy­soutěženou cenu pro každého pojištěnce. mt

◗ Druhý názor

Některé návrhy NERV je třeba zpřesnit

Foto

: arc

hiv

Flor

ence

◗ ◗ SERVIS8 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ROČNÍK 60 n ČÍSLO 31–32 n 1. SRPNA 2011

Příjem z pronájmu může být u fyzické osoby zdaněn po­dle zákona o daních z příjmů dle § 7 (živnost), dle § 9 (příjmy z pronájmu) nebo dle § 10 (ostatní příjmy). Kaž­dá z těchto variant je jiná a má i rozdílné dopady na cel­kovou daň.

Movitý majetekPodle § 7 uvedeného zákona je příjem z pronájmu mo­vitých věcí daněn, pokud se jedná o příjem z provozování volné živnosti na základě živnostenského oprávnění ne­bo pokud jde o příjem z pronájmu movitých věcí zahr­nutých do obchodního majetku ve smyslu § 4 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Pokud se ale nejedná o pro­vozování živnosti a nejde ani o příležitostný pronájem, pak daníme dle § 9. A konečně v případě příležitostného pronájmu movitých věcí se daní dle § 10.

Nemovitý majetekPříjem z pronájmu nemovitostí, bytů a nebytových pro­stor může být u pronajímatele daněn podle § 7 nebo podle § 9 zákona o daních z příjmů (kritéria jsou podob­ná). A pozor! U nemovitého majetku nikdy nemůže dojít ke zdanění tohoto příjmu podle § 10 zákona jako ostat­ního příjmu, i kdyby se jednalo pouze o příležitostný pro­nájem tohoto majetku.

Základ daně při danění podle § 7 Základem daně jsou zde příjmy snížené o výdaje vyna­ložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Poplatník daně se může svobodně rozhodnout pro uplatnění sku­tečně vynaložených výdajů souvisejících s pronájmem nebo k uplatnění paušálních výdajů. Pokud se rozhodne pro uplatnění skutečně vynaložených výdajů, je nutno tyto výdaje v případě daňové kontroly prokázat, neboť v daňovém řízení je důkazní břemeno vždy na straně daňového subjektu. Pokud se poplatník rozhodne uplat­nit paušální výdaje, bude jejich výše činit 60 procent pří­jmů (jedná se o volnou živnost) a v těchto paušálních výdajích jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vyna­ložené v souvislosti s dosahováním příjmů.

Základ daně při danění podle § 9 Základem daně v tomto případě jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udr­žení. I zde se může poplatník rozhodnout k uplatnění prokazatelně vynaložených výdajů souvisejících s pro­nájmem nebo k uplatnění paušálních výdajů. V případě, že poplatník uplatní paušální výdaje, jejich výše činí 30 procent příjmů a v těchto paušálních výda­jích jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené

v souvislosti s dosahováním příjmů. Zde je poplatník na­víc povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohle­dávek vzniklých v souvislosti s pronájmem. Pokud je majetek ve společném vlastnictví manželů, zdanění se provede dle § 9 zákona o daních z příjmů jen u jednoho z manželů. Pokud manželé pronajímají více nemovitostí, které jsou součástí společného jmění man­želů, nelze tyto příjmy ke zdanění rozdělit mezi manžele, ale je nutno všechny příjmy z pronájmu tohoto majetku zdanit pouze u jednoho z manželů. Přitom může být zvo­len postup, že v jednom roce jsou tyto příjmy zdaněny u jednoho z manželů a v druhém roce u druhého z manželů.

Základ daně při danění dle § 10 Základem daně je v tomto případě příjem snížený o vý­daje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Pokud ale jsou výdaje vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Příjemné je jistě zjištění, že příjmy zdaňované dle § 10 zákona o daních z příjmů se nezahrnují do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

ZávěremZdaňování pronájmu fyzickou osobou není zpravidla pří­liš složité. Tento článek nastínil základní postupy. V ně­kterém z dalších vydání Zdravotnických novin se již bu­deme věnovat konkrétnější a nepoměrně složitější situaci, kdy dochází k dalším příjmům, např. v nepeněžní formě při opravách a rekonstrukcích prováděných na pronajímané nemovitosti nájemcem se souhlasem pro­najímatele. A do toho se nám dostane ještě daň z přida­né hodnoty a další.

Ing. Miroslav Netušil,člen Komory certifikovaných účetních

◗ PORTÁL ZPAdministrace přílohy č. 2 on-lineZaměstnanecké zdravotní pojišťovny sdružené v Portálu zdravotních pojišťoven nabízejí od 1. července svým smluvním zdravotnickým zařízením k využití nový pro­dukt – portálovou aplikaci pro předávání a administraci přílohy č. 2. Jedná se o využití informační technologie pro zvýšení efektivity procesů, rychlosti a bezpečnosti zpracování informací o personálním a technickém vyba­vení zdravotnického zařízení.Přístup do aplikace je umožněn pouze zaregistrovaným klientům Portálu ZP – kompetentním pracovníkům zdravotnického zařízení. Autentizace se uskutečňuje pro­střednictvím kvalifikovaného certifikátu.Portál nabízí možnost v jednom prostředí spravovat pří­lohy č. 2 všech zdravotních pojišťoven, bere přitom v úvahu i případné diference mezi nimi. Systém podpo­ruje jak importy ze všech pdf formulářů VZP ve všech známých verzích, tak i z obecných textových rozhraní (csv). Digitalizovanou formu dokumentů je možno do systému ukládat a archivovat. Informace z pdf formulářů jsou ukládány do databázové struktury, která umožňuje uživatelům např. vyšší podporu v oblasti kontrol (včetně číselníků), předvyplňování definovaných položek či kal­kulace agregovaných hodnot.Zaměstnanecké pojišťovny sdružené v Portálu zdravot­ních pojišťoven se na poskytovatele obracejí s výzvou, aby si zažádali o přístupová oprávnění k administraci přílohy č. 2 a začali tyto přílohy na Portálu ZP plnit. Sy­stém byl testován ve spolupráci s několika smluvními partnery, přesto jsou vítány i další náměty na zlepšení.

◗ VoZP ČRVyhlášení voleb do správní a dozorčí radyV souladu s ustanovením § 2 vyhlášky ministerstva zdra­votnictví č. 579/2006 Sb. vyhlašuje generální ředitel Vo­jenské zdravotní pojišťovny ČR volby do její správní a do­zorčí rady. Budou se konat dne 26. září v době od 10 do 15 hodin v sídle VoZP ČR, Drahobejlova 1404/4, 193 00 Praha 9, ve druhém patře v zasedací místnosti č. 306.Návrhy kandidátů a seznamy volitelů pověřených volit členy správní a dozorčí rady VoZP ČR podávané volební komisi jsou přijímány poštou na téže adrese nebo osobně na podatelně v úředních hodinách (pondělí až pátek 7.30–14.00) do 25. srpna. Zásilka bude označena „urče­no volební komisi“.Do správní rady budou voleni dva členové z kandidátů na­vržených reprezentativními organizacemi vojáků v činné službě, vojáků v záloze a vojenských důchodců Armády ČR, do dozorčí rady jeden člen z kandi dátů navržených re­prezentativními organizacemi zaměstnavatelů.

◗ ČPZPZměna telefonních číselOd 1. srpna dochází u vybraných poboček České průmy­slové zdravotní pojišťovny ke změně telefonních čísel: České Budějovice – 386 323 285, Dolní Benešov – 553 652 475, Frýdlant nad Ostravicí – 558 431 363, Hradec Králové – 495 425 089, Jihlava – 567 213 931, Kamenná – 583 233 200, Liberec – 485 107 249, Ostra­va­Kunčice – 595 682 530, Pardubice – 466 301 491, Plzeň – 377 241 418, Tábor – 381 276 638 a Třinec – 558 330 102.

◗ Poradna

◗ Oznámení zdravotních pojišťoven

◗ ◗ VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍV Učitel/učitelkaDěkan Lékařské fakulty UK v Hradci Královévypisuje výběrové řízení na místo učitele Neurologické kliniky s úvazkem 0,4.Požadavky: absolvent magisterského studijního programu všeobecné lékařství, znalost anglického jazyka, zájem o výuku v českém a anglickém jazyce v oboru neurologie, publikační a výzkumná činnost, práce na PC, bezúhonnost.Datum nástupu dohodou.K přihlášce na vypsané místo je třeba přiložit životopis, přehled o dosavadní praxi potvrzený zaměstnavatelem, ověřený doklad o VŠ vzdělání včetně osvědčení o státní zkoušce, vědecké a vědeckopedagogické hodnosti, přehled o odborné, vědecké a výzkumné činnosti včetně činnosti publikační, souhlas v souvislosti se zákonem o ochraně osobních údajů.Platové podmínky podle mzdového předpisu Univerzity Karlovy v Praze. Přihlášky zasílejte do 31. 8. 2011 na sekretariát děkana Lékařské fakulty UK v Hradci Králové, Šimkova 870, poštovní přihrádka 38, 500 38 Hradec Králové.

◗ ◗ VOLNÁ MÍSTAV Lékař/lékařkaNemocnice Znojmo, p. o.,přijme do pracovního poměru lékaře na ženské oddělení.Požadujeme: příslušné vzdělání – lékařská fakulta (možno i absolvent), specializace v daném oboru vítána.Nabízíme: ubytování v blízkosti pracoviště, platové ohodnocení podle odborného profilu, 5 týdnů dovolené, příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění.Nástup možný ihned nebo po dohodě.Vaše žádosti doplněné o strukturovaný životopis zasílejte elektronicky na e-mail: personalni@nemzn.cz nebo fyzicky na adresu Nemocnice Znojmo, p. o., personální úsek, MUDr. J. Janského 11, 669 02 Znojmo.Pro bližší informace kontaktujte primáře ženského oddělení – MUDr. Martin Kaliský – telefon 515 215 195, e-mail: primar.zenske@nemzn.cz

V Více pozicDomov pro seniory v Prazepřijme pracovníky na tyto pozice:• staničnísestras praxív oborugeriatrie

a zkušenostmi s vedením kolektivu• nutričníterapeut/kaTel. 271 198 409.

V PatologCytologická laboratoř Trutnov s. r. o.přijme lékaře patologa se specializovanou způsobilostí na plný nebo částečný úvazek. Nadstandardní mzdové a pracovní podmínky.Informace na tel. 608 977 919.

V Praktický lékařÚřad státní správypřijme praktického lékaře.Požadujeme: ukončenou lékařskou fakultu všeobecného směru, kvalifikační atestaci ze všeobecného lékařství, osvědčení k samostatnému výkonu lékařské praxe, praxe v oboru min. 5 let.Nabízíme: plný úvazek, pevnou pracovní dobu, místo výkonu práce Praha 5, možnost ubytování (byt), nástupní plat 40 až 50.000,-Kč.Kontakt: e-mail: personal@bis.cz

V Zdravotní sestryNestátní zdravotnické zařízení – LDN v Prazenabízí práci zdravotním sestrám a zdravotnickým asistentům.

Požadujeme kvalifikační předpoklady podle zákona č. 96/2004Sb. U zdravotních sester nutná registrace.Nabízíme dobré platové podmínky, odměny podle kvality vykonané práce.Závodní stravování, možnost ubytování.Nástup možný ihned nebo podle dohody.Krátký životopis zašlete na e-mail: info@ldn-bubenec.cz, více informací na tel. +420 602 266 718.

V PsychiatrKlinika ESETpřijme psychiatra na pozici vedoucího lékaře oddělení a stacionáře Strukturovaný CV zasílejte na: Klinika ESET, Vejvanovského 1610, 149 00 Praha 4, e-mail: klinikaeset@volny.cz, tel./fax: 242 485 855.

V Všeobecné sestryVšeobecné sestry pro II. interní kliniku přijme Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.Požadujeme: odbornou a zdravotní způsobilost podle zákona č. 96/2004 Sb., osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu a trestní bezúhonnost.Absolventy zapracujeme.Nabízíme: podporu odborného růstu a dalšího vzdělávání, možnost ubytování pro mimopražské, příspěvky na stravování.Nástup srpen 2011.Kontakt: v. s. Mgr. Hrušková, tel. 224 962 613, e-mail: jana.hruskova@vfn.cz

V Lékař/lékařkaFakultní nemocnice v Motolepřijme lékaře/ku – pediatra pro Ortopedickou kliniku UK 2. LF.Náplň práce: zajištění JIP – intermediálních lůžek dětských pacientů po operačních výkonech, případná konsilia dět. pacientů hospitalizovaných na Ortop. kl. 2. LF.Požadavky: at. z pediatrie.Kontakt: Ortopedická kl. UK 2. LF a FNM, FN Motol, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5, e-mail:michaela.bezroukova@lfmotol.cuni.cz, tel.: 22443 2801.

◗ ◗ RŮZNÉV Sraz spolužákůProsím spolužačky, které maturovaly na KZŠ v Hradci Králové v roce 1971 v oboru zdravotní sestra, aby se přihlásily na emailovou adrese culikova@nemjbc.czZn: je škoda se nesejít po 40 letech

◗ Personální inzerce

10 řádků

15 řádků

Vyplňujte čitelně a hůlkovým písmem!

Rubrika: Nabídka práce Práci hledá Různé Počet opakování (pouze placená inzerce)

KONTAKTNÍ A FAKTURAČNÍ ÚDAJE:Organizace: ..................................................................................

Adresa: .........................................................................................

PSČ a město: ................................................................................

IČ: .................................................................................................

DIČ: ...............................................................................................

Telefon: ........................................................................................

E-mail: ..........................................................................................

Jsem předplatitelem Zdravotnických novin: ano ne

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu: Ambit Media, a. s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5 nebo na e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz

Cena je uvedena za jedno uveřejnění a nezahrnuje DPH.

Ceník řádkové inzerce: Do 5 řádků: 550 Kč, do 10 řádků: 1 100 Kč, do 15 řádků: 1 600 Kč, do 20 řádků 2 000 Kč, do 30 řádků 2 900 Kč, za každých dalších započatých 10 řádků: 900 Kč.

délka inze-rátu

5 řádků

Objednací kupón pro podání řádkové inzerce

CHYBÍ VÁM LIDI?

radkova.inzerce@ambitmedia.cz

Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:

přijme spolupracovníka na pracovní pozici

Pracovní poměr na dobu neurčitou, nástup dle dohody, mzda bude sjednána individuálně. Plné znění inzerátu najdete na www.kntb.cz.

Požadavky: atestace v oboru patologie praxe v oboru minimálně 5 let licence České lékařské komory k výkonu funkce vedoucí lékař/ka – primář/ka

organizační a řídící schopnosti morální a občanská bezúhonnost

Písemné přihlášky doplněné profesním životopisem zasílejte do 31. 8. 2011 na adresu:Krajská nemocnice T. Bati, a. s., personální oddělení, Havlíčkovo nábřeží 600, 762 75 Zlín nebo e-mailem: pavel.mica@bnzlin.cz

KRAJSKÁ NEMOCNICE T. BATI, a. s., ZLÍN

PRIMÁŘ/KA patologicko-anatomického oddělení

přijme spolupracovníka na pracovní pozici

Pracovní poměr na dobu neurčitou, nástup dle dohody, mzda bude sjednána individuálně. Plné znění inzerátu najdete na www.kntb.cz.Požadavky:

odborná způsobilost (zákon 96/2004 Sb.),

osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu

praxe v oboru alespoň 5 let, specializační vzdělání (stačí zařazení) v oboru histologie

Zájemci kontaktujte:Mgr. Monika Dlesková, tel. 577 552 509, e-mail: dleskova@bnzlin.cz

KRAJSKÁ NEMOCNICE T. BATI, a. s., ZLÍN

VEDOUCÍ LABORANTpatologicko-anatomického oddělení

KN ZLÍN ZN15-2.indd 1 22.6.11 8:34

Zdanění příjmů z pronájmu u fyzických osob

V současnosti zapůjčuje VZP hlav-

ně zdravotnické prostředky skupi-

ny 07 Číselníku VZP – ZP, což jsou

například invalidní vozíky mecha-

nické i elektrické, a dále ze skupiny

12, kde jsou zařazeny kompenzač-

ní pomůcky jako například lůžka,

zvedáky a polohovací zařízení.

Zápůjčky na dobu určitou i neurčitouPrincip cirkulace je umožněn záko-

nem a zlepšuje u některých zdra-

votnických prostředků nákladovou

efektivitu. „Například elektrický

vozík stojí přes sto tisíc a jeho život-

nost je pět let. Ale během této doby

se může klientovi změnit zdravot-

ní stav a stávající vozík již nebude

odpovídat stupni jeho postižení.

Namísto toho, aby vozík zůstal ne-

využit, stáhne ho VZP zpět, opraví

a poskytne dalšímu pacientovi,“ vy-

světluje Ing. Martin Jelínek, Ph.D.,

vedoucí oddělení zdravotnických

prostředků VZP ČR.

VZP má smluvní vztahy s doda-

vateli zdravotnických prostředků,

kteří si sami zajišťují i autorizova-

ný servis. Ošetřující lékař (neuro-

log, rehabilitační lékař, ortoped

nebo internista) navrhne pacien-

tovi určitý typ vozíku, a pokud ho

revizní lékař schválí, dodavatel

jménem pojišťovny sjedná smlou-

vu o výpůjčce a klient vozík obdr-

ží. Vozík může být zapůjčen buď

na dobu určitou, například v pří-

padě úrazu, kdy se určí počet mě-

síců, po které ho bude klient po-

třebovat, nebo na dobu neurčitou,

pokud je tělesné postižení trvalej-

šího rázu.

Výběr typu vozíku je především

na ošetřujícím lékaři. „Zjednodu-

šeně řečeno: pokud má například

klient zachovánu hybnost horních

končetin, je mu předepsán vozík

mechanický, v případě zásadněj-

šího postižení vozík elektrický.

Vždy to ale závisí na rozhodnutí

odborného ošetřujícího lékaře,

kterému předchází řada vyšetře-

ní,“ vysvětluje Irena Rálková, spe-

cialistka oddělení zdravotnických

prostředků VZP ČR.

V poslední době se pojištěnci

dotazují, zda mají nárok současně

na vozík mechanický i elektrický.

„K těmto dotazům je nutné uvést,

že VZP sice poskytuje a hradí zdra-

votní péči, nicméně lékař je ten,

kdo indikuje, jaký typ vozíku je pro

pacienta nejvhodnější v závislosti

na míře jeho postižení. Pokud tedy

zdravotní stav vyžaduje kompenza-

ci například elektrickým vozíkem,

je tím zdravotní péče považována

za poskytnutou a otázka dalšího

vozíku je už bezpředmětná,“ uvá-

dí M. Jelínek.

VZP hradí celou cenu do určitých limitůVZP hradí vozíky ze sta procent do

určitého finančního limitu u jed-

notlivých typů. Ve všech případech

má klient možnost zvolit si vozík

dražší a rozdíl mezi úhradou a jeho

pořizovací cenou doplatit. „Může si

tedy vybrat vozík, který je dle ná-

zoru odborníků pro jeho zdravotní

stav adekvátní a kompenzuje mu

jeho postižení, či si připlatit na vo-

zík lépe vybavený nebo vozík vyš-

ší kategorie, což však již přímo ne-

souvisí s poskytováním zdravotní

péče,“ doplňuje M. Jelínek.

V cirkulačních smlouvách došlo

před dvěma lety k zásadním zjed-

nodušením ve vlastnictví zapůjče-

ných zdravotnických prostředků,

v čemž nejen mezi pojištěnci často

panovaly nejasnosti. Již ve smlou-

vě o zápůjčce si klient může pře-

číst, že tyto zdravotnické prostřed-

ky zůstávají v majetku VZP. Doda-

vatelé je již také opatřují identi-

fikačními štítky, které obsahují

nejen evidenční číslo, ale také in-

formaci o vlastnictví pojišťovnou.

I pro nejlepší firmu platí, že pět pro-

cent nákladů se využívá nesprávně

nebo zbytečně. „České zdravotnic-

tví určitě není na úrovni nejlep-

ší firmy, takže rozumný odhad je

10 procent možných úspor, v někte-

rých oblastech to může být i víc,“

uvedl v televizní debatě P. Horák.

Oblastí, kde se peníze vydávají zby-

tečně, je podle něj mnoho: léková

politika, hrazení výkonů, které ne-

přispívají lepšímu zdraví pacienta,

nebo přebujelá síť některých typů

zdravotnických zařízení. Uspoře-

né peníze by se v systému zdravot-

nictví daly využít lépe, ve prospěch

pacienta.

Nové peníze do systému hned tak nepřijdou„Hlavní je, že české zdravotnic-

tví se musí změnit, musí reflekto-

vat změny, které v posledních le-

tech do medicíny přišly, ať už jsou

to nové technologie a nové léky,

či fakt, že populace stárne a doží-

váme se delšího věku. To všechno

vede k tomu, že se struktura nákla-

dů bude měnit, bude potřeba víc

peněz na moderní medicínu, při-

čemž není reálné očekávat tako-

vý nárůst příjmů do zdravotnictví,

jaký byl v minulých letech,“ zdů-

raznil P. Horák.

Jedním z mála zdrojů, odkud

by do systému v budoucnu mohly

přijít nějaké další peníze, jsou spo-

třební daně. „Máme slíbeno, že po-

kud se někdy ještě bude zvyšovat

spotřební daň na tabák, bude se

na ministerstvu financí zvažovat,

zda by se nemohla část alokovat do

zdravotnictví,“ zmínil L. Heger. Po-

dle něj jde o reálnou šanci, proto-

že cigarety u nás stále ještě nejsou

zdaněny tolik jako v jiných zemích.

„Zatímco náklady na léčení kuřá-

ků se pohybují v jednotkách mi-

liard, stát vybere na spotřební dani

částky v desítkách miliard. Takže

kuřáci si, alespoň cestou státní po-

kladny, na své zdraví bohatě připlá-

cejí.“ Nápady na zdanění například

nezdravých potravin ale ministr

nepovažuje za reálné. „Zbývají ta-

kové věci jako například rizikové

sporty, kde by bylo dobré, aby si lidi

připláceli tak, jako si na ně připlá-

cejí v pojištění do zahraničí. O tom

budeme uvažovat,“ řekl L. Heger.

Sedm miliard z lékové politikyDiskuse o úsporách se také dotkla

případu z Kyjova, kdy dva lékaři

zajišťující pohotovost bez vědo-

mí pacientů předepisovali na je-

jich jména a na recepty nemocni-

ce drahé léky, především antibio-

tika, čímž vznikla zřejmě až mi-

lionová škoda. Podle P. Horáka by

se podobným případům předešlo,

kdyby byl do systému více zapojen

pacient, který dnes není motivo-

ván k tomu, aby si zkontroloval,

co se z jeho pojistky komu zapla-

tí. „My se hodně snažíme, aby se

toto prostředí změnilo, byť zatím

zákony zůstávají stejné. Dnes má

2,5 milionu našich klientů dálko-

vý přístup ke svým účtům za dva

roky zpětně, kdy vidí všechny úda-

je, i z lékáren,“ upozornil. Právě

při předepisování léků může do-

cházet k tomu, že si lékař na ně-

koho „napíše“ nějaké přípravky.

„Máme připravený program, kdy

za to, že si pacient zkontroluje vý-

pis, dostane odměnu 100 korun na

prevenci. Neobdrží hotové pení-

ze, ale bude moci ji věnovat třeba

jako příspěvek na očkování nebo

na aktivity, které mu zlepší zdra-

ví,“ řekl P. Horák. Tento systém by

byl přímo propojen s revizním sys-

témem pojišťovny.

VZP ročně přijde na několik pří-

padů, jako byl kyjovský, a vždycky

jde o částky kolem milionu a víc.

P. Horák odhaduje, že ve skuteč-

nosti je těchto případů mnohoná-

sobně více a představují stamiliony

korun. Mnohem větší částky by se

ovšem daly ušetřit například sle-

dováním kontraindikací a zbyteč-

ně předepsaných léků (pilotní pro-

jekt vyhledávání potenciálních lé-

kových interakcí již VZP zahájila).

„Známe extrémní případ, kdy si je-

den pacient vyzvedl v jednom dni

z lékárny 22 různých léků, a všech-

ny byly předepsány lékaři, kteří

o sobě navzájem nevěděli,“ pozna-

menal P. Horák. Právě zde by po-

mohla větší elektronizace zdravot-

nictví, díky níž by se předepisování

a výdej léků dostaly pod větší kon-

trolu. Tímto způsobem lze uspořit

odhadem sedm miliard korun, kte-

ré by VZP mohla věnovat třeba na

moderní biologickou léčbu.

Zdravotnictví musí hledat úspory. Shodli se na tom hosté televizního pořadu Otázky Václava Moravce, kterého se mimo jiné zúčastnili ministr zdravotnictví Leoš Heger, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

n   Financování zdravotnictví

V systému je možné najít deset procent úspor

I n f o r m ač n í k a n á l p r o s m lu v n í pa r t n e ry v š e o b e c n é z d r avo t n í p o j I š ť ov n y č e s k é r e p u b l I k y

Infoservisčíslo 16 | ročník 2 | 1. srpna 2011 | www.vzp.cz

pokračování na s. 2

pokračování na s. 2

foto

: Pro

fim

edia

foto

: Pro

fim

edia

n   Invalidní vozíky a kompenzační pomůcky

Poskytování a cirkulace zdravotnických prostředkůZdravotnické prostředky na poukaz mohou být poskytovány klientům jednorázově, či podle zákona o veřejném zdravotním pojištění i formou zapůjčení.

„Rádi bychom do budoucna tento

evidenční systém ještě vylepšili

o grafické sjednocení evidenčních

štítků, které by se lepily na všechny

cirkulované zdravotnické prostřed-

ky. Očekáváme, že tím předejde-

me velkému množství problémů,

které mohou nastat při opětovném

stahování zapůjčených zdravotnic-

kých prostředků,“ říká M. Jelínek.

Jde například o situace, kdy pozůs-

talí nemají informaci, že vozík je

majetkem pojišťovny.

Servis zdravotnických prostředkůAktuální stav zapůjčených pro-

středků sleduje a spravuje VZP

prostřednictvím čtrnácti kraj-

ských revizních techniků. Popud

k výměně či opravě zařízení vždy

vychází od klienta, který osloví

buď pobočku pojišťovny, případně

přímo dodavatele zařízení, jenž

následně kontaktuje VZP. Doda-

vatelská firma, která poskytu-

je klien tovi servis, ve spolupráci

s VZP a za účasti servisního tech-

nika individuálně posoudí, zda je

výhodnější provést opravu, či vo-

zík vyměnit za jiný.

Smlouvy ošetřují i to, aby klient

po dobu opravy nezůstal bez vo-

zíku: pokud je výhled, že oprava

bude trvat déle, je mu zapůjčen do-

davatelskou firmou zdravotnický

prostředek náhradní.

Případné opravy jsou v záruční

době řešeny v rámci reklamačního

řízení u dodavatele, po jejím uply-

nutí hradí VZP 90 procent z cen

oprav tak, jak je uvedeno v záko-

ně o veřejném zdravotním pojiš-

tění (pokud se neprokáže zavině-

ní klienta; pak by měl vše zaplatit

viník). „Jsme si vědomi, že to před-

stavuje pro klienta finanční zátěž,

a pracujeme na tom, abychom byli

v budoucnu schopni ve spolupráci

například s komerční pojišťovnou

nabídnout klientům i možnost po-

jištění,“ podotýká M. Jelínek. Tato

snaha byla pozitivně hodnocena

i Národní radou osob se zdravot-

ním postižením.

Možnosti odkupu klientemNovinkou od počátku tohoto roku

je institut takzvané dohody o na-

rovnání. Díky ní může klientovi

po uplynutí užitné doby zdravot-

nického prostředku zůstat vozík

v osobním vlastnictví – zaplatí po-

jišťovně zbytkovou hodnotu vozí-

ku a ten je poté převeden do jeho

osobního vlastnictví.

V těchto případech je ale klient

upozorněn, že vozík již není zdra-

votnickým prostředkem a může

jej užívat pouze na vlastní riziko.

„Důvodem je fakt, že většinou je

tato dohoda uzavírána po uply-

nutí pětiletého období takzvané

užitné doby vozíku, takže zůstat-

ková cena je sice minimální, ale

pojišťovna již nemůže garantovat

technický stav takového zařízení,“

konstatuje M. Jelínek. red n

Je třeba ušetřit na investicíchMichal Hašek, hejtman Jihomorav-

ského kraje, se rovněž domnívá, že

případ jako kyjovský je jen špičkou

ledovce. „Zdravotní pojišťovna roz-

poruje také řadu zdravotních vý-

konů, které vykazují nemocnice,

ročně jich posuzuje za miliardy

korun,“ uvedl M. Hašek s tím, že

jde o oblast potenciálních úspor.

Situaci pojišťoven by v tomto ohle-

du mohla usnadnit drobná změ-

na v chystaném zákoně o zdravot-

ních pojišťovnách. „Rádi bychom

jim dali zmocnění, aby mohly srá-

žet úhrady procentuální srážkou,

která bude odpovídat nálezu při

kontrole. Není totiž možné zkon-

trolovat celou velkou nemocnici,

to je obrovská a strašně drahá prá-

ce. Ale pokud se zkontroluje něja-

ký reprezentativní segment a najde

se překročení o tři čtyři procenta

ve vykazování, mohla by je pojiš-

ťovna srazit celému zařízení,“ do-

plnil L. Heger.

Další úspory by podle M. Haška

bylo možné hledat v investicích do

výstavby a přístrojového vybave-

ní. „Zdaleka nepodezírám každé-

ho, kdo teď provádí novou investi-

ci, že ji dělá proto, aby došlo k ně-

jaké řízené korupci,“ řekl a dodal,

že nicméně jde o ohromné částky,

které byly v České republice plošně

vynakládány bez nějakého většího

rozmyslu. „Takže máme v jednom

městě tři špičkové nemocnice, ve

dvou z nich lineární urychlovač,

10 kilometrů od sebe. Známe také

příklady menších regionálních ne-

mocnic, kde se kupovalo drahé pří-

strojové vybavení.“

Zmínil také financování specia-

lizovaných center prostřednictvím

integrovaného operačního progra-

mu. „Byly investovány řádově tři

miliardy korun a odhaduje se, že

některé věci mohly být předraže-

ny až o třetinu,“ uvedl s tím, že to

ovšem není chyba současného ve-

dení ministerstva zdravotnictví.

Potřebujeme přestávku v nakupováníPodle P. Horáka bychom si v sou-

časné době měli „udělat přestávku

v nakupování“. „Ve chvíli, kdy se

rozjížděl operační program minis-

terstva, nebyl problémem číslo jed-

na českého zdravotnictví například

fakt, že máme málo magnetických

rezonancí. Samozřejmě vždycky je

potřeba nakoupit moderní techno-

logie, ale nebylo to potřeba v tako-

vém masovém měřítku,“ konstato-

val. Také samotných specializova-

ných center mohlo být méně. „Čes-

ká republika má víc center, než by

potřebovala. Určitě je levnější pa-

cienta vrtulníkem dovézt o 50 ki-

lometrů dál, než budovat centrum

v každém kraji.“

Hodně se uspoří rovněž v přípa-

dě soutěže pojišťovny na ceny léků.

„U určitého malého segmentu léků

k nemocničnímu použití nemá tuto

pravomoc Státní ústav pro kon-

trolu léčiv, ale zdravotní pojišťov-

ny. Poklesy cen zde činí až 80 pro-

cent. Celý segment představuje asi

750 milionů korun a poté, co byl

přenasmlouván, klesl tento objem

asi na 460 milionů,“ uvedl P. Horák

a upozornil, že dosud některé věci

nakupujeme ve zdravotnictví mno-

hem dráž než v bohatším Rakousku

nebo v Německu, protože v řetězci

distributorů si „každý prostě přira-

zí svých 10 až 15 procent“. „Typické

byly třeba kardiovertery. Než jsme

začali jejich cenu elektronicky sou-

těžit, stály 1,2 milionu korun, dnes

je to zhruba 700 tisíc korun,“ dodal

P. Horák. red n

2 infoservis vzp, číslo 16, ročník 2, 1. srpna 2011

aktuálně

n    Invalidní vozíky a kompenzační pomůcky

Poskytování...

Dokončení ze s. 1

n    Financování zdravotnictví

V systému je možné...

Dokončení ze s. 1

Zařízení sociálních služeb s pobytovými službami Zařízení sociálních služeb s pobyto-

vými službami (týdenní stacionáře,

domovy pro osoby se zdravotním po-

stižením, domovy pro seniory a do-

movy se zvláštním režimem) posky-

tují v souladu se zákonem pojištěn-

cům v nich umístěným ošetřovatel-

skou a rehabilitační zdravotní péči.

VZP s nimi uzavírá zvláštní smlou-

vu – PZSS musí doložit, že je opráv-

něno poskytovat pobytové služby,

a prokázat, že ošetřovatelská a re-

habilitační péče se provádí prostřed-

nictvím jeho zaměstnanců, odborně

způsobilých k výkonu zdravotnické-

ho povolání. Pokud někteří zaměst-

nanci mohou pracovat pouze pod

odborným dohledem, musí PZSS do-

ložit i zajištění tohoto dohledu.

PZSS, které uzavřelo s VZP zvlášt-

ní smlouvu, získává oprávnění vy-

účtovat za sjednaných podmínek

zdravotní péči, pokud byla poskyt-

nuta jeho odborně kvalifikovanými

zaměstnanci na základě ordinace

ošetřujícího lékaře (zpravidla prak-

tického, který má s VZP uzavřen

smluvní vztah) a v rozsahu výčtu vý-

konů odbornosti 913 – všeobecná se-

stra v sociálních službách. Nasmlou-

vání výkonů této odbornosti není

podmíněno zajištěním nepřetržité

péče (ošetřovatelská a rehabilitační

péče 24 hodin denně).

Pokud však PZSS požaduje i na-

smlouvání bonifikačních kódů

06645 a 06649, musí prokázat za-

jištění péče všeobecnými sestrami

způsobilými k výkonu povolání bez

odborného dohledu v bonifikované

době. Provádí-li zdravotní výkony

všeobecná sestra pod odborným do-

hledem, musí PZSS prokázat po ce-

lou její pracovní dobu přítomnost

všeobecné sestry s osvědčením MZ

k výkonu povolání bez odborného

dohledu. Nasmlouvání jiných vý-

konů než odbornosti 913 (napří-

klad odbornosti 902 nebo 925) je

nepřípustné.

Zvláštní smlouva s PZSS se uza-

vírá na období osmi let, pokud se

smluvní strany nedohodnou jinak.

U výkonů, jejichž provedení je pod-

míněno přístrojovým vybavením,

musí PZSS toto vybavení doložit.

Pracovní úvazky zaměstnanců po-

skytujících zmíněné zdravotní vý-

kony mohou v jednosměnném pra-

covním režimu činit maximálně

40 hodin týdně, v třísměnném a ne-

přetržitém pracovním režimu ma-

ximálně 37,5 hodin týdně. Dodatek

ke zvláštní smlouvě o úhradě zvlášt-

ní ambulantní péče s PZSS se uzaví-

rá vždy na jeden kalendářní rok.

Zdravotnická zařízení ústavní péčeZdravotnická zařízení ústavní

péče poskytují v souladu s platný-

mi právními předpisy sociální služ-

by pobytového typu pojištěncům,

u kterých pominul zdravotní dů-

vod hospitalizace, ale nemohou být

propuštěni z ústavní péče vzhle-

dem k nezajištění další péče. Tyto

služby nejsou hrazeny z veřejného

zdravotního pojištění.

Zároveň těmto pojištěncům po-

skytují zvláštní ambulantní péči.

Vykazují ji jako vybrané zdravotní

výkony odbornosti 913 a smluvní

odborností 004 – Zvláštní ambu-

lantní péče ve zdravotnických zaří-

zeních ústavní péče, a to na zákla-

dě uzavřeného dodatku ke smlouvě

o poskytování a úhradě zdravotní

péče. Pro nasmlouvání konkrét-

ních výkonů musí pracoviště spl-

ňovat příslušné věcné, technické

a personální vybavení.

V zájmu co nejširšího zapojení

lůžkových zařízení do vykazová-

ní zvláštní ambulantní péče bylo

s Asociací českých a moravských

nemocnic mimo jiné dojednáno, že

počet lůžek nasmlouvaný v příloze

č. 2 smlouvy se uzavřením dodatku

na poskytování zvláštní ambulant-

ní péče nemění, přičemž tuto péči

provádí personál lůžkového oddě-

lení, na kterém pojištěnec čerpá

pobytové služby.

Není přitom přípustné přijí-

mat do lůžkových zařízení pojiš-

těnce ze sociálních důvodů, a to

ani na lůžka, zřízená pro posky-

tování zvláštní ambulantní péče

nad sjednanou kapacitu. Tato péče

musí vždy navazovat na hospita-

lizaci pojištěnce ze zdravotních

důvodů. V den, od kterého zdra-

votní stav pojištěnce nevyžaduje

zdravotní péči ústavního typu, je

lůžkové zařízení povinno hospi-

talizaci ukončit a dále vykazovat

jen zvláštní ambulantní péči. Pří-

padné vykázání ústavní péče o to-

hoto pojištěnce je považováno za

neoprávněné.

Zvláštní ambulantní péče má

být poskytována v nezbytném roz-

sahu, vyplývajícím ze zdravotní-

ho stavu pojištěnce, a musí odpoví-

dat péči, kterou by čerpal ve svém

přirozeném sociálním prostředí.

Pokud se zdravotní stav pojištěn-

ce opět zhorší natolik, že vyžadu-

je zdravotní péči ústavního typu,

je zařízení povinno ji zajistit a vy-

kazovat VZP až do dne, kdy se stav

pojištěnce znovu zlepší a již nevy-

žaduje ústavní péči.

Preskripce léčivých přípravků

a zdravotnických prostředků a je-

jich úhrada se řídí právními před-

pisy, upravujícími jejich poskyto-

vání v ambulantní péči.

Dodatek ke smlouvě o úhradě

zvláštní ambulantní péče se s lůž-

kovým zařízením uzavírá vždy na

jeden kalendářní rok. red n

n   Sociálně-zdravotní oblast

Postup při úhradě a nasmlouvání zvláštní ambulantní péčeNásledující text popisuje nasmlouvání a úhradu ošetřovatelské a rehabilitační péče v zařízeních sociálních služeb poskytujících pobytové služby (PZSS) a zvláštní ambulantní péče ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (pro ty klienty VZP, kteří jsou v nich umístěni z jiných než zdravotních důvodů).

foto

: Pro

fim

edia

příspěvky vzp na typy invalidních vozíkůn příslušenství pro vozík elektrický: jednou za pět let, VZP hradí 100 procent,n vozík mechanický: maximálně jednou za pět let, VZP hradí 100 procent,

nejvýše do 12 tisíc Kč,n příslušenství pro vozík mechanický: maximálně jednou za pět let, VZP hradí

100 procent,n vozík s elektrickým pohonem pro provoz obvykle v exteriéru: maximálně

jednou za pět let, VZP hradí 100 procent, nejvýše do 136 tisíc Kč,n vozík s elektrickým pohonem standardní pro lehký provoz obvykle v interiéru:

maximálně jednou za pět let, VZP hradí 100 procent, nejvýše do 120 tisíc Kč,n vozík speciální: maximálně jednou za pět let, VZP hradí 100 procent.

3infoservis vzp, číslo 16, ročník 2, 1. srpna 2011

Změna splatnosti doplatku zdravotního pojištěníDne 1. srpna 2011 nabývá účinnosti

zákon č. 138/2011 Sb., který

novelizuje zákon o pojistném na

všeobecné zdravotní pojištění.

Podle tohoto novelizovaného znění

je doplatek pojistného na zdravotní

pojištění splatný vždy nejpozději

do osmi dnů po dni, ve kterém byl,

popřípadě měl být podán přehled

o příjmech a výdajích. Ten je OSVČ

povinna zdravotní pojišťovně

předložit nejpozději do jednoho

měsíce ode dne, ve kterém měla

podat daňové přiznání.

Úprava zákona č. 592/1992 Sb.,

o pojistném na všeobecné

zdravotní pojištění, napříště

usnadní situaci osobám

samostatně výdělečně činným

(OSVČ), neboť naváže termín lhůty

pro úhradu doplatku pojistného

na všeobecné zdravotní pojištění

na termín podání přehledu OSVČ

zdravotní pojišťovně a sjednotí

tak i lhůty pro úhradu zdravotního

a sociálního pojištění.

Podle novelizovaného znění

zákona, kdy je termín doplatku

navázán na podání přehledu

o příjmech a výdajích OSVČ, se

bude postupovat až při doplatku

pojistného za rok 2011.

n krátce

profesní informace

Při kontrolách zdravotnickými za-

řízeními vykázané zdravotní péče

jsou v řadě případů stále zjišťovány

závady, způsobené nedodržováním

platné metodiky i platného zákona

o veřejném zdravotním pojištění.

Nejčastějšími chybami jsou:

n vykazování poskytnuté zdravot-

ní péče na nepříslušném a tedy

nesprávném dokladu (pracoviš-

tě smluvních odborností posky-

tujících pouze vyžádanou péči,

např. 902, 925 aj., vykazující

místo na příslušném dokladu

06 na dokladu 01) – viz metodi-

ka, čl. II., kap. 2. Vyplňování tis-

kopisů;

n vykazování zdravotní péče na

základě indikace nepříslušným

pracovištěm – ze zákona i dle

metodiky může zdravotní péči

indikovat výhradně lékař, pře-

sto zjišťujeme indukování péče

pracovišti těch smluvních od-

borností, kterým vyžádání dal-

ší péče nepřísluší (vyžadujícími

odbornostmi jsou například la-

boratorní nebo nelékařské od-

bornosti) – viz metodika čl. I.,

kap. 2.3. Péče vyžádaná, navrže-

ná, předepsaná.

Přijetí takto chybně vykázané péče

bude ve VZP proto systémem auto-

matických kontrol nekompromis-

ně odmítáno již na vstupu – tedy

ještě před úhradou. Současně dojde

vzhledem k objemu zjištěných ne-

dostatků k odmítnutí již uhrazené

zdravotní péče, a to všude tam:

n kde došlo v minulém a letoš-

ním roce k vykázání poskytnu-

té zdravotní péče na dokladu

nepřípustném pro smluvní od-

bornost pracoviště;

n kde došlo v minulém a letošním

roce k poskytnutí a úhradě zdra-

votní péče na základě vyžádaní

pracoviště smluvní odbornosti,

kterému indukování další péče

nepřísluší (například laborator-

ní odbornosti, dále odbornosti

901, 903, 904 a další nelékařské

odbornosti 902, 913, 914, 916,

917, 921, 925, 927 aj.); výjimkou

jsou pracoviště smluvních od-

borností 806, 807 a 808, které

v indikovaných případech mo-

hou vybranou péči vyžádat. Od-

mítnutí půjde na vrub induku-

jícího, tedy žadatele.

Příklady použití dokladů pro vy-

kázání péče:

n Na dokladu 05 smí oprávněně vy-

kazovat poskytnutou péči pouze

praktický lékař (PL), praktický

lékař pro děti a dorost (PLDD)

a pracoviště lékařské služby prv-

ní pomoci (LSPP), tedy smluvní

odbornosti 001, 002, 003. Péče

vykázaná na dokladu 05 praco-

vištěm jakékoliv jiné odbornosti

znamená chybu a doklad bude

odmítnut.

n V ordinacích PL a PLDD (smluvní

odbornosti 001 a 002) je poskyt-

nutá péče správně vykazována

na dokladu 01. Použití dokla-

du 02 znamená chybu a doklad

bude odmítnut.

n Ve všech laboratorních pracoviš-

tích je poskytnutá péče správně

vykázána na dokladu 06. Použi-

tí dokladu 01 nebo 02 znamená

chybu a doklad bude odmítnut.

n Na pracovištích poskytujících

jednodenní lůžkovou péči nebo

péči na zákrokových sálcích

(smluvní odbornosti s písme-

nem J nebo Z uprostřed) je po-

skytnutá péče správně vykazo-

vána na dokladu 06. Použití do-

kladu 02 znamená chybu a do-

klad bude odmítnut.

n Na pracovištích operačních

sálů (smluvní odbornosti s pís-

menem R uprostřed) je poskyt-

nutá péče správně vykazována

na dokladu 06. Použití dokla-

du 01 znamená chybu a doklad

bude odmítnut.

Příklady nesprávné indikace:

n Klinický psycholog (smluvní od-

bornost 901), klinický logoped

(smluvní odbornost 903) nejsou

lékaři, nemohou tedy předepiso-

vat další péči.

n Fyzioterapeut (i s VŠ vzděláním),

všeobecná sestra (i s VŠ vzdělá-

ním), porodní asistentka, popří-

padě ergoterapeut či nutriční

specialista rovněž nejsou lékaři

a nemohou tedy předepisovat

další péči.

Při následných kontrolách bude

případná indikace další péče těmi-

to pracovišti zpětně odmítnuta

a připsána k jejich tíži. red n

Zákon o veřejném zdravotním po-

jištění jednoznačně stanoví, že

zdravotní pojišťovny nesmějí hra-

dit zdravotní péči, která byla ne-

oprávněně či nesprávně vyúčto-

vána. Je nade vši pochybnost, že

péče, která byla poskytnuta zbyteč-

ně, byla vyúčtována neoprávněně.

Pokud prokazatelně a nezpochyb-

nitelně zbytečnou péči poskytne

ošetřující lékař, je mu její úhrada

zdravotní pojišťovnou odmítnuta.

Složitější situace nastává, pokud

zbytečnou péči na základě rozhod-

nutí ošetřujícího lékaře poskytne

zařízení indukované péče. Takové

zdravotnické zařízení totiž není

oprávněno posuzovat oprávněnost

indikace ošetřujícího lékaře, na-

opak je de facto povinno ordinaci

lékaře realizovat. Z tohoto pohledu

je zřejmé, že bez ohledu na správ-

nost indikace ošetřujícím lékařem

bylo zdravotnické zařízení induko-

vané péče povinno ordinovanou

péči provést, a pokud tak učinilo

v souladu se zákonem a lege artis,

mělo plné právo ji vyúčtovat pří-

slušné zdravotní pojišťovně a má

nárok na její úhradu.

Na druhou stranu ale byla ordi-

novaná péče zbytečná a zdravot-

ní pojišťovna ji ze zákona nemá

hradit. Tím se ocitá zdravotní po-

jišťovna v nezáviděníhodné a pro

všechny zúčastněné nepříjemné si-

tuaci. Nesprávnou indikací zbyteč-

né péče vznikla zdravotní pojišťov-

ně škoda, kterou je povinna uplat-

nit vůči tomu, kdo ji způsobil. Podle

§ 420 občanského zákoníku každý

odpovídá za škodu, kterou způsobil

porušením právní povinnosti. Je ne-

pochybné, že indikovat na účet ve-

řejného zdravotního pojištění zby-

tečnou péči je porušením právních

povinností a tím, kdo způsobil zdra-

votní pojišťovně škodu její indikací,

je ošetřující lékař. Zdravotní pojiš-

ťovně pak nezbývá než vůči němu

uplatnit náhradu takto způsobené

škody.

VZP se proto obrací s naléhavou

prosbou na lékaře indikující vyžá-

danou péči, aby bedlivě zvažovali,

pod co se podepíší. Zpravidla ne-

jde o úmyslné vypsání „zbytečnos-

ti“ na žádanku. Stále však přetrvá-

vá u některých lékařů praxe, kdy

zdravotnické zařízení přebírající

pacienta do své péče zopakuje kom-

pletně veškerá vyšetření, protože

předchozím vyšetřením „nevěří“

nebo v zájmu maximalizace příjmů

zdravotnického zařízení má povin-

nost co nejvíce „úkolovat“ vlastní

pracoviště indukované péče.

Jiným poměrně častým nešva-

rem je praxe, kdy si zdravotnické

zařízení indukované péče samo

ordinuje na příslušném tiskopisu,

který lékař pouze podepíše. Svým

podpisem však přebírá plnou od-

povědnost za případnou zbytečnou

péči, se všemi právními i ekono-

mickými důsledky.

Je společným zájmem zdravot-

ní pojišťovny a smluvních zdravot-

nických zařízení, aby z veřejného

zdravotního pojištění byla hraze-

na jen opravdu potřebná zdravot-

ní péče, na kterou tím pádem při-

padne více finančních prostředků.

Hospodárností poskytované zdra-

votní péče jsou významně ovlivňo-

vány i odměny zdravotnických pra-

covníků. I proto je tolik potřebné

eliminovat poskytování zbytečné

zdravotní péče a její hrazení z pro-

středků všeobecného zdravotního

pojištění. red n

n   Metodika

Zpřísnění automatických kontrol vykazování

n   Kontrolní činnost

Náhrada škody z neoprávněně nebo nesprávně indikované zdravotní péče

Všeobecná zdravotní pojišťovna upozorňuje zdravotnická zařízení na to, že je nutné dodržovat pravidla uvedená v metodice pro pořizování a předávání dokladů VZP, která je nedílnou součástí smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče (viz její čl. XI., odst. 2).

VZP se při plnění své zákonné povinnosti kontrolovat využívání a poskytování zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění nezřídka setkává s případy, kdy je ošetřujícím lékařem indikována zdravotní péče, která není z pohledu zdravotního stavu pojištěnce potřebná.

foto

: Pro

fim

edia

foto

: Pro

fim

edia

4 infoservis vzp, číslo 16, ročník 2, 1. srpna 2011

n relax

profesní informace

n relax

Sudoku snadné Dilbert

Infoservis VZP, Informační kanál pro smluvní partnery VZP ČR. Ročník 2, číslo 16, 1. srpna 2011 Koordinátoři projeKtu: Mgr. Anna Veverková (anna.veverkova@vzp.cz), Václav Dvořák (vaclav.dvorak@ambitmedia.cz) odpovědná redaKtorKa: Mgr. Hana Frolíková, GraficKý návrh a úprava: Jindřich Studnička, Josef Gabriel Pro VZP ČR vydává Ambit Media, a. s., jako přílohu Zdravotnických novin. Samostatně neprodejné.

Ahoj, jsem Dilbert.

Kolik přátel máš na Twitteru?

Žádné.

Svět tě odsoudil.

To je jako bych vůbec neexistoval!

Dobrou prací pro ducha je rušení televize.

1 4

5 4 1 6

6 7 4

4 8 5 2

7 6

2 9 1 8

8 2 4

1 6 7 9

4 3

Podle zákona o veřejném zdra-

votním pojištění provádí preven-

tivní prohlídky registrující lékař

(tj. praktický lékař pro dospělé,

praktický lékař pro děti a dorost,

zubní lékař, u žen ženský lékař),

není-li ze zdravotnické dokumen-

tace pojištěnce zřejmé, že prohlíd-

ka byla provedena, nebo že pojiš-

těnec byl v požadovaném rozsahu

preventivní prohlídky v uvedených

intervalech vyšetřen.

Obsah a časové rozmezí preven-

tivních prohlídek podrobně stano-

ví vyhláška MZ ČR č. 3/2010 Sb. Ta

s účinností od 1. února 2010 zruši-

la vyhlášku MZ ČR č. 56/1997 Sb.,

kterou se stanoví obsah a časové

rozmezí preventivních prohlídek,

včetně vyhlášek č. 183/2000 Sb.

a č. 372/2002 Sb. Protože v někte-

rých případech VZP zjišťuje, že

není zcela naplňován obsah pre-

ventivních prohlídek, připomíná-

me hlavní změny, které nová vy-

hláška přinesla. Odkaz na platnou

vyhlášku najdete na webových

stránkách www.vzp.cz/prevence.

Preventivní prohlídka u praktického lékaře pro děti a dorostPreventivní prohlídka se provádí:

n v prvém roce života devětkrát do

roka, z toho minimálně šestkrát

v prvém půlroce života a z toho

minimálně třikrát v prvních

třech měsících života, pokud dí-

těti není poskytována dispenzár-

ní péče,

n v 18 měsících věku,

n ve třech letech a dále vždy jeden-

krát za dva roky.

U preventivní prohlídky dětí v prv-

ním roce života došlo ke změně

v obsahu fyzikálního a jiného vyšet-

ření, nově zde je zahájení preventiv-

ního podávání vitaminu K, zaháje-

ní podávání vitaminu D a kontrola

jeho podávání.

U dětí ve 3, 5, 7, 9, 11, 13, 15,

a 17 letech věku je rozšířen obsah

prohlídek; u dětí v 7, 9, 11 a 13 le-

tech věku rozšířeno o dotazy smě-

řující k včasnému odhalení celia-

kie a jiných nemocí a stavů, které

se v počátku projevují nejasnými

příznaky, vyloučení známek týrání,

zanedbávání a zneužívání, počát-

ků různých závislostí a rizikového

chování, u dětí ve 13, 15 a 17 letech

nově zhodnocení rizik do dalšího ži-

vota, vyjádření k pracovnímu, po-

případě studijnímu zaměření v sou-

vislosti s ukončením školní docház-

ky, u osob zdravotně postižených

vyjádření k omezení přípravy na

pracovní uplatnění a k pracovní

schopnosti a informování o mož-

nosti požádat úřad práce o rozhod-

nutí, zda nejde o osobu zdravotně

znevýhodněnou podle zákona o za-

městnanosti.

Poslední preventivní prohlídka

má být provedena před ukončením

péče u praktického lékaře pro děti

a dorost, nejpozději přede dnem do-

vršení 19 let věku.

Preventivní prohlídka u praktického lékaře pro dospělé Preventivní prohlídka se provádí

vždy jednou za dva roky.

U preventivní prohlídky dospě-

lých oproti dřívější praxi:

n je rozšířen obsah fyzikálního vy-

šetření – u mužů při pozitivní

rodinné anamnéze nebo při pří-

tomnosti jiných rizikových fak-

torů klinické vyšetření varlat,

u žen od 25 let při pozitivní ro-

dinné anamnéze na dědičný či

familiární výskyt zhoubného ná-

doru vyšetření prsu + poučení

o samovyšetřování,

n vyšetření cholesterolu a plasma-

tických lipoproteinů včetně tri-

acylglycerolů se provádí nově

ve 30 letech, vyšetření glykemie

nově v 18 letech a od 40 let věku

ve dvouletých intervalech,

n součástí je stanovení okultního

krvácení u osob od 50 let věku;

od 55 let lze stanovení speciál-

ním testem nahradit doporuče-

ním k provedení screeningové

kolonoskopie jednou za 10 let

(pokud žena absolvovala toto vy-

šetření u gynekologa v období

kratším než uvedené intervaly

a je k dispozici výsledek, vyšet-

ření se nezajišťuje),

n u žen od 45 let věku (neplatí již

horní hranice 69 let) ověření, zda

je k dispozici výsledek screenin-

n   Pokyny pro registrující lékaře

Jak je to s poskytováním a úhradou preventivní péčeNásledující článek shrnuje nejpodstatnější informace týkající se poskytování preventivní péče registrujícím lékařem a podmínek její úhrady Všeobecnou zdravotní pojišťovnou.

foto

: Pro

fim

edia

gového mamografického vyšetře-

ní z posledních dvou let. Není-li

takový výsledek k dispozici, pře-

dá lékař doporučení k provede-

ní tohoto vyšetření a nezbytných

doplňujících vyšetření.

Dvouletý interval u preventivních

prohlídek podle vyhlášky znamená

„zpravidla po uplynutí 23 měsíců

po provedení poslední preventiv-

ní prohlídky“. Na základě dohody

mezi VZP a oběma sdruženími prak-

tických lékařů s datem platnosti od

1. ledna 2004 je stanoven minimální

interval mezi jednotlivými preven-

tivními prohlídkami na 19 měsíců.

U výkonů 01022 – Opakované kom-

plexní vyšetření a 02032 – Opakova-

né komplexní vyšetření – dítě nad

šest let je proto v kontrolních číselní-

cích nastavena frekvence jedenkrát

za 24 měsíců s tolerancí 150 dní.

Preventivní prohlídka v oboru stomatologieV oboru stomatologie se provádí

preventivní prohlídka:

n u dětí a dorostu ve věku do 18 let

dvakrát ročně,

n u těhotných žen dvakrát v prů-

běhu těhotenství,

n u dospělých jedenkrát ročně.

Vyhláška upřesnila dobu preventiv-

ních prohlídek, prováděných dva-

krát ročně u dětí až do 18 let, na

„zpravidla po uplynutí pěti měsíců

po provedení poslední prohlídky“.

U dospělých bylo konkretizováno

provádění prohlídek jedenkrát roč-

ně na „zpravidla po uplynutí 11 mě-

síců po provedení poslední preven-

tivní prohlídky“.

Preventivní prohlídka v oboru gynekologieV oboru gynekologie se provádí

preventivní prohlídka při ukonče-

ní povinné školní docházky a dále

počínaje patnáctým rokem věku

jedenkrát ročně, podle vyhlášky

„zpravidla po uplynutí 11 měsíců

po provedení poslední preventivní

prohlídky“.

U preventivní prohlídky v obo-

ru gynekologie a porodnictví opro-

ti dřívější praxi:

n součástí je provádění klinického

vyšetření prsů v 15 letech a dále

od 25 let při pozitivní rodinné

anamnéze na dědičný či fami-

liární výskyt zhoubného nádo-

ru nebo při přítomnosti jiných

rizikových faktorů,

n u žen od 45 let věku (neplatí již

horní hranice 69 let) předání do-

poručení k provedení screenin-

gového mamografického vyšet-

ření ve dvouletých intervalech

(jestliže žena již absolvovala

toto vyšetření u praktického lé-

kaře v období kratším než dva

roky a je k dispozici výsledek,

vyšetření se nezajišťuje),

n součástí preventivní prohlídky

je stanovení okultního krváce-

ní ve stolici speciálním testem

u žen od 50 let do 54 let věku, od

55 let věku ve dvouletých inter-

valech nebo jednou za 10 let do-

poručení k provedení screenin-

gové kolonoskopie (jestliže žena

již absolvovala vyšetření u prak-

tického lékaře v uvedených inter-

valech a je k dispozici výsledek,

vyšetření se nezajišťuje).

Preventivní péče u hospitalizovaných pojištěncůI dlouhodobě hospitalizovaný po-

jištěnec má právo na preventivní

péči v rozsahu a v termínech tak-

zvaných preventivních prohlídek

prováděných registrujícími lékaři,

a to včetně stanovených screenin-

gových vyšetření.

Podrobné informace k provádě-

ní, vykazování a úhradám preven-

tivní péče u hospitalizovaných po-

jištěnců, adekvátní preventivním

prohlídkám u praktického lékaře,

stomatologa a gynekologa, najde-

te v Infoservisu č. 2/2011 (viz též

www.vzp.cz/infoservis). red n

vykazování preventivních prohlídekn u odbornosti 001 kódem 01022 – Opakované komplexní vyšetření praktickým

lékařem,n u odbornosti 002 kódy 02022 – Opakované komplexní vyšetření

praktickým lékařem pro děti a dorost – dítě do šesti let a 02032 Opakované komplexní vyšetření praktickým lékařem pro děti a dorost – dítě nad šest let,

n u zubního lékaře – dle úhrad stomatologické péče, kódy pro vykazování vyšetření a ošetření registrovaného pacienta v rámci preventivní péče jsou 00901, respektive 00946, pro opakované vyšetření a ošetření registrovaného pacienta 00902, respektive 009476. Bližší informace byly zveřejněny v Infoservisu VZP č. 2/2011.

n v oboru gynekologie a porodnictví kódem 63012 – Cílené vyšetření gynekologem 1 nebo 63022 – Cílené vyšetření gynekologem 2 spolu s kódem 63051 – Preventivní prohlídka.