ročník 60 • číslo 51–52 • 19. prosince 2011 cena 26 Kč • pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €

ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE www.zdravky.cz

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

Reprezentace převážné většiny poskytovatelů adresovala mini-sterstvu zdravotnictví (MZ) zá-sadní výhrady vůči návrhu úhradové vyhlášky pro rok 2012. MZ nakonec v některých bodech přistoupilo na kompro-mis a vyhlášku po dílčích úpra-vách postoupilo legislativní ra-dě vlády. Podle informací, které redakce měla k dispozici v době uzávěrky tohoto vydání ZN, by měla jít ještě před Vánoci do tisku.

Koalice soukromých lékařů (KSL) kon-statovala, že návrh vyhlášky je v hrubém rozporu s  programovým prohlášením vlády a memorandem mezi MZ a KSL z  letošního srpna. Navržená úhradová pravidla včetně nepřiměřeně tvrdých re-gulačních omezení by podle KSL vedla k ohrožení kvality a dostupnosti zdravot-ní péče ve všech typech ambulancí a zby-tečnému nárůstu hospitalizací. Předseda Sdružení praktických lékařů ČR MUDr. Václav Šmatlák v této souvislosti upozor-nil, že do režimu regulací byla zařazena i domácí péče. Nad tím se pozastavila i Česká asociace sester, podle které by to znamenalo absolutní útlum domácí péče právě v období, kdy je vyvozován zvýšený tlak na její poskytování v důsledku ome-zování kapacit lůžkových zdravotnických zařízení. Návrh vyhlášky pak podle KSL „přehlíží fakt, že platby za výkony ambu-

lantních zařízení dlouhodobě stagnují a reálně klesají“.

SAS: změny referenčního období působí komplikaceSdružení ambulantních specialistů ČR (SAS) nesouhlasí s tím, že referenčním obdobím je rok 2010, nikoliv 2011. Sní-žení výdajů na ambulantní péči kromě toho může paradoxně znamenat prodra-žení systému, protože důsledkem bude zvýšení počtu hospitalizací. „Neustálé vracení referenčního období o dva roky zpět je jednou ze základních příčin znač-ného zkomplikování vyjednávání o regu-lacích mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami, neboť kvůli němu je třeba i věci dříve již vyjednané (např. před půl rokem) projednávat opa-

kovaně. Uzná-li například pojišťovna, že zdravotnické zařízení nemohlo při své práci postupovat levněji v  roce 2010, neznamená to automatickou úlevu i pro rok 2011, protože pro každé z těchto ob-dobí platí jiná referenční data. Jde o kom-plikaci, která v dobách, kdy referenčním obdobím byla pololetí předchozích let, neexistovala,“ uvedlo SAS ve svém stanovisku. SAS namítlo, že u ambulantních specia-listů zůstává stejná základní hodnota bo-du ve výši 1,02 Kč, a žádalo její zvýšení na 1,05 Kč, ovšem bezvýsledně. Navrho-vanou degresivní hodnotu bodu 0,20 Kč označilo za nižší, než je hodnota vydané-ho spotřebního materiálu, resp. režijní hodnota přístroje užitého k výkonu. dokončení na straně 2 ➥

V ÚHRADY ZDRAVOTNÍ PÉČE PRO ROK 2012

Konsorcium šesti respektovaných zahraničních institucí v čele s Technopolis Group provedlo pro ministerstvo školství, mlá-deže a tělovýchovy od dubna 2009 do října 2011 rozsáhlý audit české vědy. Výsledná doporučení si proto zaslouží pečlivou pozornost všech institucí zasahujících v našem státě do admi-nistrace i exekuce vědy. O to více, že v řadě případů audit kon-statuje i taková fakta, o kterých ve vědecké komunitě disku-tujeme již dávno.

Data z auditu, který svou šíří pokrýval všechny oblasti týkající se vědy a výzku-mu, jsou předkládána s perfektním pod-kladovým materiálem nezávislými exper-ty, nezatíženými osobními zájmy či vazbami. Zahrnují mj. otázky manage-mentu včetně situace lidských zdrojů, fi-nancování, měření výkonnosti, práce s duševním vlastnictvím, spolupráce s průmyslem a mezinárodní integrace na-šeho výzkumu. Závěrečná zpráva včetně svých osmi příloh představuje na téměř 1300 stranách rozsáhlý soubor význam-ných informací včleněných do meziná-rodního kontextu. Zároveň poskytuje srovnání s (různě) fungujícími národními modely vědních struktur a politik.Silnou stránkou, zvyšující věrohodnost výsledků tohoto neobyčejně širokého projektu, byla špičková znalost jeho autorů jak v oblasti „vědecké reality“ obecně, tak i v tuzemském kontextu. Řada profesionálů, kteří se na auditu podíleli, měla krom znalostí administrace vědy v jejich domovských státech například osobní zkušenost s konverzí vědeckého systému v „nových“ zemích SRN. Někteří dokonce dlouhodobě spolupracují s na-ším MŠMT v rámci přípravy a negociací velkých projektů podporovaných Evrop-skou komisí. Validitu auditu navíc zvyšuje i jeho náročná finální oponentura týmem domácích vědců a administrátorů vědy. Zahrnuta do něj byla i některá vědecká pracoviště lékařských fakult. dokončení článku prof. A. Šedana straně 6 ➥

◗ Komentář

Hodnocení vědy vypovídá nejen o vědě

Z připomínkového řízení k vyhlášcevzešlo několik kompromisů

Jednou ze sporných oblastí byly dialyzační výkony. Jejich bodová hodnota se nakonec dostala na půl cesty mezi původním návrhem ministerstva a požadavkem poskytovatelů. Ilustrační foto: uzi

Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. Foto: Vladimír Brada

Účastníkem veřejného zdravotního pojištění je povinně obvykle celá populace, nanejvýš s některými výjimkami, jako jsou například nejlépe vydělávající osoby v Německu. Pojistný kmen veřejného zdravotního pojištění je tedy fixní a nelze jej žádnou aktivitou pojišťoven rozšířit. Celková výše pojistného ve veřejném zdravotním pojištění je určena na základě očekávané potřeby zdravotní péče celého pojistného kme-ne s tím, že pojištěnci participují na pojistném podle svých finančních možností. Výdělečně činné osoby, popřípadě jejich zaměstnavatelé platí obvykle podle svého příjmu a přispívají částečně nebo úplně na pojistné ostatních. Něčím přispívá stát z obecných daní. V monopolním uspořádání celý pojistný kmen spravuje jedna zdravotní pojišťovna nebo podobný úřad, který však může být teritoriálně roz-dělen nebo může být rozdělen podle pevně určených skupin pojištěn-ců. Podstatné je, že si tyto pojišťovny nebo úřady při provádění zdra-

votního pojištění nekonkurují. V konkurenčním uspořádání si celkový pojistný kmen rozděluje několik zdravotních pojišťoven, přičemž pří-slušnost pojištěnce k té či oné zdravotní pojišťovně je jeho svobodným rozhodnutím.

V Evropě je monopol na straně plátce častějšíObecně je sice konkurence prospěšná, avšak ve veřejném zdravotním pojištění má svá velká „ale“. V Evropě se dnes snaží o konkurenční mo-del v podstatě jenom Švýcarsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Česká republika a Slovensko. Ve Švýcarsku a Nizozemsku je konkurenční mo-del ve zdravotním pojištění do značné míry přirozeným pokračovate-lem dřívějších privátních systémů, ze kterých tamější systémy veřej-ného zdravotního pojištění velmi nedávno vznikly – ve Švýcarsku

v roce 1996 a v Nizozemsku v roce 2004. V Ně-mecku měli sice více (dokonce hodně) zdravot-ních pojišťoven odjakživa, ale pojištěnci dlouho neměli právo volby. Výsledkem byly doslova enormní rozdíly v sazbách pojistného jednotli-vých pojišťoven. Lékem na tento problém mělo být otevření pojišťoven v roce 1996 s předchozím zavedením přerozdělování, které mělo pojišťov-ny motivovat k co největší hospodárnosti a ome-zit jejich snahu získávat jen určité klienty. Lék to byl jen částečný, a proto byl konkurenční model uplatňovaný u našich západních sousedů v roce 2006 znovu reformován. O konkurenci zdravotních pojišťoven v Belgii bylo donedávna možné mluvit velmi těžko, pro-tože jednotlivé pojišťovny byly velmi těsně svázány s politickými stra-nami a příslušnost k určité pojišťovně byla více výrazem politické pre-ference pojištěnce než čehokoliv jiného.

Argumentace pro pluralitu v ČR brzy ztratila na přesvědčivosti Proč se vlastně zavedla pluralita zdravotních pojišťoven v českém veřejném zdravotním po-jištění? Důvodů bylo několik. Kromě vrozené české vlastnosti být papežštější než papež a snahy skupiny lidí kolem poslanců v podstatě všech tehdejších parlamentních stran zajistit si nějakou obživu se oficiální argumentace sou-středila na potřebu zajistit specifickou zdravotní péči pro zaměstnance určitých průmyslových odvětví a na potřebu donutit Všeobecnou zdra-votní pojišťovnu (VZP) platit více za zdravotní péči. První důvod poněkud ztratil na přesvěd-

čivosti v okamžiku, kdy se v parlamentu rozhodlo, že zdravotní pojiš-ťovny budou otevřené všem pojištěncům. dokončení článku RNDr. Ing. J. Němce na str. 4–5 ➥

◗ Financování zdravotnictví

Konkurence pojišťoven – spása zdravotnictví?Diskuse o významu konkurence zdravotních pojišťoven v rámci veřejného zdravotního pojištění velmi silně připomínají disputace v otázkách víry. Obvykle každý z diskutujících má tu svou a možnost přesvědčit jinověrce je velmi omezená. V každém případě je užitečné si alespoň utřídit argumenty.

RNDr. Ing. Jiří Němec, CSc. Foto: V. Brada

Přílohy tohoto vydání

Zároveň děkujeme našim autorům, čtenářůma inzerentům za jejich stálou přízeň.Zároveň děkujeme našim autorům, čtenářůma inzerentům za jejich stálou přízeň.

Redakce Zdravotnických novinVám přeje mnoho úspěchů do roku 2012.Redakce Zdravotnických novinVám přeje mnoho úspěchů do roku 2012.

1912 ZN 51-52_1-8.indd 1 15.12.11 18:27

◗ ◗ Z DOMOVA

Z připomínkového řízení k vyhlášce...➥ dokončení ze strany 1

Upravená verze vyhlášky už uvádí degre-sivní hodnotu bodu 0,30 Kč. V platnosti ovšem zůstává limit 100 % u všech polo-žek regulací, což podle SAS znamená je-jich zpřísnění o 5 % oproti roku 2011. V rámci dalších připomínek SAS napří-klad označilo snížení hodnoty bodu u vý-konů implantace PMMA čočky a implan-tace měkké čočky ze 75 na 65 haléřů za neprojednané a  zcela neopodstatněné snížení jednotkové ceny práce. MZ nako-nec hodnotu upravilo na 0,68 Kč. SAS rovněž nesouhlasí se stagnací úhrad pro klinické psychology.Určité obavy se týkaly screeningových vyšetření. Mamografický screening má po-dle náměstka ministra zdravotnictví Ing. Petra Noska nově propočítané výkony se zvýšením režie, takže celková úhrada by neměla klesnout. Mamografický screening, screening karcinomu děložního hrdla i ko-lorektálního karcinomu mimoto nejsou zahrnuty do vyžádané péče u zdravotnic-kých zařízení, která na ně mají uzavřenu smlouvu se zdravotní pojišťovnou, neměly by tedy podléhat regulacím.

Hemodialýza: částečný ústupek ministerstvaAsociace dialyzačních středisek ČR (ADS) upozornila, že pokud úhrady za dialyzační výkony budou nastaveny podle původního návrhu vyhlášky (0,90 Kč pro zařízení pro-vádějící hemodialýzu a 0,60 Kč pro hemo-diafiltraci, v roce 2010 byla hodnota bodu v obou případech 1,08 Kč), dojde z ekono-mických důvodů k uzavření některých za-řízení poskytujících tuto péči. Nastanou problémy při přebírání pacientů jinými zařízeními a  zvýší se náklady na jejich transport. Omezením až zastavením po-skytování hemodiafiltrací se sníží kvalita péče a zvýší se náklady na hospitalizace, komplement a léčiva. Lze také očekávat ztráty ISO certifikací pro neschopnost do-držet správné doporučené léčebné, ošet-řovatelské a hygienické postupy z ekono-mických důvodů. ADS navrhla zastropo-

vat úhrady na úrovni referenčního období roku 2010 ve dvou variantách. Podle první s hodnotou bodu 1,02 Kč pro zařízení pro-vádějící hemodialýzu a 0,95 Kč pro hemo-diafiltraci, podle druhé zafixováním obje-mu bodů na jednoho unikátního pojištěn-ce na úrovni roku 2010 s tím, že případný bodový nárůst nad tento objem by byl hra-zen degresivní hodnotou bodu 0,20 Kč. Hodnota bodu pro druhou variantu by byla 1,04 Kč. „Změnu úhrady nelze podle našeho ná-zoru řešit jen redukcí nákladů na spo-třební materiál, je nutno zohlednit, že od doby přípravy kalkulačních listů se výraz-ně zvýšily nároky na kvalitu péče (barié-rové hygienické režimy, ochranné po-můcky) a bezpečnost dialyzační proce-dury (významně snižující riziko hemody-namické nestability), ochranu cévního přístupu (pravidelné kontroly průtoku cévním přístupem), stejně jako v jiných oborech (např. v diabetologii) stouply ná-klady na edukaci (která u nás v nákladech vůbec není kalkulována), administrativu (tisky zpráv, dialyzačních protokolů, elek-tronická dokumentace vyžadující počíta-čové systémy a softwarové zázemí) a ko-munikaci s pacienty,“ uvedla ve svém sta-novisku Česká nefrologická společnost (ČNS) s tím, že „výrazné a s námi nedis-kutované snížení úhrady hemodiafiltrace sníží kvalitu péče o komplikované a obě-hově nestabilní pacienty. ČNS žádá, aby úhradová vyhláška umožnila výkonovou úhradu dialyzační péče na stejné úrovni jako v roce 2011 pro všechny poskytova-tele péče a případné změny byly prove-deny teprve poté, až proběhne ve spolu-práci s námi kultivace seznamu výkonů.“ MZ nakonec v upravené verzi vyhlášky stanovilo hodnotu bodu na 0,95 Kč, re-spektive pro hemodiafiltraci na 0,80 Kč. MZ podle P. Noska s uzavíráním praco-višť z ekonomických důvodů nepočítá.

Nespokojena je i část nemocnicAvizované zvýšení úhrad nemocnicím na 102–103 % oproti referenčnímu ob-

dobí roku 2010 podle Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) na-prosto neodpovídá skutečnosti. Před-běžná modelace ukázala, že pouze lůž-ková péče hrazená podle DRG může do-sáhnout 98–100 % úhrady roku 2010, v ostatních oblastech péče by došlo k vý-raznému poklesu, v ambulantní péči na 80–87 % úrovně roku 2010. Následná péče by dosáhla 96 % nominálních úhrad roku 2011, uvedla AČMN. Podle P. Noska je pro následnou péči určeno 103 % paušálu roku 2010, což by mělo pokrýt platové požadavky lékařů a ses-ter. Celostátní základní sazba DRG byla oproti původnímu návrhu 27 000 Kč zvýšena na 29 500 Kč.

Lékařská komora z principu nesouhlasí s regulacemiZásadní nesouhlas s návrhem vyhlášky vyjádřila také Česká lékařská komora (ČLK), její argumentace však byla zalo-žena především na makroekonomických ukazatelích:V MZ nezajistilo pro zdravotnictví ade-kvátní finanční příjmy v roce 2012, přes-tože ČLK v této oblasti opakovaně nabí-zela svou všestrannou pomoc a  pod- poru.V MZ nezajistilo kompenzaci zvýšení sní-žené sazby DPH z 10 na 14 procent. V MZ neprosadilo valorizaci plateb za státní pojištěnce.V MZ nevytvořilo seznam nadstandard-ních výkonů, jehož realizace by zvyšovala příjmy zdravotnických zařízení a zároveň snížila finanční výdaje z veřejného zdra-votního pojištění. V MZ nevyužilo možnost potenciální úspory finančních prostředků ve výdajích za léčivé přípravky a  zdravotnické prostředky.ČLK nesouhlasí s principy regulačních mechanismů, které jsou v rozporu s pra-vidly lékařské etiky. Návrh vyhlášky podle komory ekonomicky postihuje zejména ambulantní zdravotnická zařízení, čímž se dostává do rozporu s programovým prohlášením vlády. mt

VOLTE SRDCEM KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ *

Stabilizované symptomatické srdeční selhání pro stupně (NYHA II-IV)

Lécba hypertenze

Egis Praha, spol. s r.o. Ovocný trh 1096/8, 110 00 Praha 1, tel.: (420) 227 129 111, fax: (420) 227 129 199, www.egispraha.cz

*pozn. Podrobnější informace v plné verzi SPC přípravku

Egilok® succ 25 mg; Egilok® succ 50 mg; Egilok® succ 100 mg; Egilok® succ 200 mg

Zkrácená informace o přípravku: Egilok® succ 25 mg; Egilok® succ 50 mg; Egilok® succ 100 mg; Egilok® succ 200 mg, tablety s prodlouženým uvolňovánímSložení: Metoprololi succinas 23,75 mg; 47,5 mg; 95 mg; 190 mg v jedné tabletě. Indikace: Hypertenze; angina pectoris; srdeční arytmie, zejména supraventrikulární tachykardie; profylaktická léčba pro zajištění prevence úmrtí a opětovného infarktu po akutní fázi srdečního infarktu; palpitace způsobené funkční srdeční poruchou; profylaxe migrény; stabilizované symptomatické srdeční selhání. Dávkování a způsob podání: Jednou denně ráno, zapít vodou. Tablety musí být spolknuty celé nebo rozpůlené, nesmí se žvýkat nebo kousat. Mírná až středně těžká hypertenze: 47,5 mg 1× denně. Možno zvýšit na 95– 190 mg denně nebo kombinovat s jinými antihypertenzivy. Angina pectoris: 95– 190 mg 1× denně. Možno kombinovat s jinými přípravky na léčbu arteriosklerózy. Srdeční arytmie: 95– 190 mg 1× denně. Profylaktická léčba po infarktu myokardu: 190 mg 1× denně. Funkční srdeční poruchy s palpitací: 95 mg 1× denně. Možno zvýšit na 190 mg. Profylaxe migrény: 95– 190 mg 1× denně. Stabilizované symptomatické srdeční selhání: dávku je třeba nastavit individuálně. Kontraindikace: Hypersenzitivita na metoprololi succinas nebo na kteroukoli pomocnou látku, AV blok II. nebo III. stupně, neléčené srdeční selhání a trvalá nebo periodická léčba pro zvýšení srdeční kontraktility, manifestující se a klinicky zřetelná sinusová bradykardie, hypotenze, těžké bronchiální astma nebo CHOPN těžkého stupně. Současné intravenosní podávání kalciových blokátorů typu verapamilu nebo diltiazemu nebo jiných antiarytmik (s výjimkou JIP). Podrobnější informace viz schválené SPC. Zvláštní upozornění: Betablokátory musí být podávany s opatrností astmatikům. Metoprolol může snižovat účinek léčby diabetu a maskovat symptomy hypoglykémie. Léčba betablokátory nesmí být náhle přerušena. Interakce: Verapamil, diltiazem, antiarytmika, indometacin, adrenalin, enzymové inhibitory. Metoprolol může potencovat účinek současně podávaných léků na snížení krevního tlaku. Nežádoucí účinky: Časté: závrať, bolest hlavy, bradykardie, posturální poruchy, studené ruce a nohy, funkční dušnost, nausea, bolest břicha, průjem, zácpa. Podmínky uchovávání: Žádné zvláštní podmínky pro uchovávání. Balení: 30 a 100 tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. Držitel rozhodnutí o registraci: EGIS Pharmaceuticals PLC, Budapešť, Maďarsko. Registrační čísla: Egilok® succ 25 mg: 58/ 458/ 08– C; Egilok® succ 50 mg: 58/ 459/ 08– C; Egilok® succ 100 mg: 58/ 460/ 08– C; Egilok® succ 200 mg: 58/ 461/ 08– C. Datum první registrace: 13. 8. 2008. Datum revize textu: 24. 2. 2010.

Pouze na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Před předepsáním léku se, prosím, seznamte s podrobnými informacemi v platném Souhrnu údajů o přípravku nebo na adrese firmy EGIS Praha spol. s r.o.

www.zdravky.cz | ročník 60, číslo 51–52, 19. prosince 2011 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, tel. 222 352 576, fax 222 352 572 šéfredaktor: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | zástupci šéfredaktora: Mgr. Tomáš Polák, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana Tlapáková, vedoucí Kongresového listu, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | redakce: PhDr. Helena Chvátalová, helena.chvatalova@ambitmedia.cz | Bc. Jiří Škuba, jiri.skuba@ambitmedia.cz | Mgr. Martin Tarant, martin.tarant@ambitmedia.cz | Mgr. Josef Zábranský, josef.zabransky@ambitmedia.cz | stálí spolupracovníci redakce: Mgr. Kristýna Čilíková | Mgr. Josef Gabriel, josef.gabriel@ambitmedia.cz | PhDr. Jaroslav Houštecký, jaroslav.houstecky@ambitmedia.cz | grafická úprava: Jindřich Studnička | jazyková redakce: Bohumila Píšová

vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | ředitel společnosti: RNDr. Martin Slavík | šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Julie Langerová, DiS., marketing manager, julie.langerova@ambitmedia.cz, tel. 725 826 434 | obchod: Alexandra Manová, group sales manager, alexandra.manova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana Stripaiová, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 001 | Markéta Šimoníčková, key account manager, marketa.simonickova@ambitmedia.cz, tel. 734 355 409 | personální inzerce: radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany | předplatné ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | předplatné SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena pro předplatitele 19 Kč / 1,25 € (samostatně 26 ), roční předplatné: 799 Kč / 52,50 € | registrace: MK ČR E 18649

Uzávěrka tohoto čísla 15. prosince 2011. Příští číslo vychází 2. ledna 2012 | Volně neprodejné, určeno odborné zdravotnické veřejnosti. Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. | Vychází minimálním distribuovaným nákladem 25 000 výtisků. | Copyright © Ambit Media, a. s., 2011 | Týdeník Zdravotnické noviny je vydáván na základě oprávnění poskytnutého vydavateli Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče České republiky a Ministerstvem zdravotnictví České republiky

Inzerce

Ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., jmenoval 9. prosince ředitelem Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) svého dosavadního prvního náměstka MUDr. Vladimíra Pavelku. Mezi jeho hlavní úkoly bude patřit koordinace procesu transformace post­graduálního vzdělávání lékařů na lékařské fakulty a čerpání finančních prostředků z fondů EU na vzdělávání lékařských a nelékařských pracovníků. „Děkuji Vladimíru Pavelkovi za výbornou práci, kterou odvedl na mini­sterstvu. Jsem rád, že přijal tuto novou výzvu, protože oblast vzdělávání je pro nás klíčová. Zvláště nyní, kdy se snažíme velkou část agendy včetně pravomocí přesunout na lékařské fakulty. Důležité je i nově nastavit vztah mezi státní správou a univerzitami,“ řekl L. Heger. Podle ministra bude prioritou nového ředitele i znovuzavedení výuky veřejného zdravotnictví na IPVZ.MUDr. Pavelka prohlásil, že v práci pro institut pro sebe vidí velkou příležitost. Ocenil činnost dosavadní pově­řené ředitelky IPVZ Mgr. Venduly Pirkové, s jejíž spoluprací počítá i nadále.“Pozice prvního náměstka ministra zdravotnictví zůstane v tuto chvíli neobsazena. red

◗ MZ ČR

Správní rada o odvolání P. Horáka a M. Šnajdra nejednalaZástupcům vládní strany Věci veřejné (VV) ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP ČR) se nepodařilo včlenit do programu jednání rady 15. prosince návrh na odvolání ředitele pojišťovny MUDr. Pavla Horáka, CSc., MBA, a šéfa rady Bc. Marka Šnajdra. K prosazení tohoto jednacího bodu nestačila VV podpora sociálních demokratů a komunistů, proti hlasovali zástupci ministerstva zdravotnictví, ODS a TOP 09. Jak známo, VV již dříve podaly ve věci hospodaření VZP ČR a projektu elektronických zdravotních knížek IZIP jedno trestní oznámení na neznámého pachatele a druhé jmenovitě na P. Horáka, M. Šnajdra a předsedu dozorčí rady pojišťovny Ing. Josefa Kantůrka. Zároveň strana podala na finančním ředitelství v Praze podnět na pro­vedení kontroly ve VZP. čtk

Platy vedoucích pracovníků FNMinisterstvo zdravotnictví zveřejnilo 6. prosince na svých webových stránkách (www.mzcr.cz) čisté příjmy klíčových zaměstnanců fakultních nemocnic za období posledních dvou let. Za­reagovalo tak na přetrvávající spekulace v této oblasti. Platy jsou v tabulce uvedeny v čistém příjmu a jsou do nich zahrnuty všechny funkční příplatky, přesčasy a bonusy. red

MUDr. Vladimír Pavelka jmenován ředitelem IPVZ

◗ VZP ČR

◗ Monitor

Průměrný čistý měsíční příjem

Rok 2010 Rok 2011

Ředitel 141 584 Kč 85 468 Kč

Přednostové klinik a ústavů

72 244 Kč 73 717 Kč

Primáři 59 862 Kč 65 650 Kč

2 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ROČNÍK 60 n ČÍSLO 51–52 n 19. PROSINCE 2011

1912 ZN 51-52_1-8.indd 2 15.12.11 18:27

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 51–52 n 19. PROSINCE 2011 ◗ ◗ Z DOMOVA

Mylan Pharmaceuticals s.r.o., Průběžná 1108/77, 100 00 Praha 10tel.: 274 770 201, fax: 274 772 648, www.mylancz.cz

inzerce

inzerce

Exemestan Mylan 25 mg Omeprazol Mylan 40 mg

Piperacilin/Tazobactam Mylan4 g/500 mg

Anastrozol Mylan 1 mg

Ceftazidim Mylan 1 g, 2 g

Ciclosporin Mylan 25, 50, 100 mg

Gemcitabin Mylan 38 mg/ml

Granisetron Mylan 1 mg

Irinotecan Mylan 20 mg/ml

Letrozol Mylan 2,5 mg

Oxaliplatina Mylan 5 mg/ml

Paclitaxel Mylan 6 mg/ml

ZN_onko_exemestan.indd 1 13.12.11 9:47

Cena za hledání mutací fibrinogenu

Happeningy Z3 proběhly ve čtrnácti městechSeriál happeningů organizovaný Zdravotnickou trojkou (Z3) neboli třemi zdravotnickými odborovými organizacemi (tj. Lékařským odborovým klubem – Svazem českých lékařů, Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče, Profesní a odborovou unií zdra-votnických pracovníků) skončil 7. prosince na pražském Palackého náměstí před budovou ministerstva zdravotnictví. Odboráři od 10. listopadu na akcích v Pardubicích, Zlíně, Ostravě, Olomouci, Příbrami, Karlových Varech, Českých Budějovicích, Jihlavě, Brně, Liberci, Ústí nad Labem, Hradci Králové a Plzni deklarovali požadavek desetiprocentního zvýšení platů všech zdravotníků od ledna příštího roku. red

Ceny za zdravotnický výzkum a vývoj v roce 2011 předal 12. prosince v pražském Martinickém paláci ministr zdra­votnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. Hlavní ocenění obdržel Ing. Bc. Roman Kotlín, Ph.D., z Ústavu hematologie a krevní transfuze Praha za projekt Vrozené a získané dysfibrinogenémie a hypofibrinogenémie. Na projektu spolu­pracovali prof. Ing. Jan E. Dyr, DrSc., a Ing. Jiří Suttnar, CSc.„Více než polovina úmrtí v dospělé populaci v rozvinutých zemích je způsobena následky poruch hemostázy, přede­vším trombóz. Přes veškerý pokrok medicíny není známa příčina trombózy u zhruba 30 % pacientů. Cílem granto­vého projektu bylo hledání mutací v klíčové molekule účastnící se zástavy krvácení – fibrinogenu. Mutace ve fibri­nogenu způsobují dysfibrinogenémii nebo hypofibrinogenémii, které mohou vést jak ke krvácivým, tak k trombotickým příhodám. U nalezených mutací byl studován vztah strukturních změn fibrinogenu na jeho funkci,“ uvedl R. Kotlín.Čestné uznání ministra zdravotnictví získal Ing. Robert Fialka, MBA, z Koordinačního střediska pro resortní zdravot­nické informační systémy za projekt Optimalizace vytěžování informací z klinických zdravotnických registrů NZIS. Spolupracovali s ním doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., doc. MUDr. Pavel Kasal, CSc., Ing. Fares Shima a doc. MUDr.

Pavel Vavřík, CSc., MBA. Čestné uznání rovněž obdržela PharmDr. Kateřina Dvořáčko­vá, Ph.D., se spolupracovnice­mi PharmDr. Terezou Baut­zovou a doc. PharmDr. Milo­ slavou Rabiškovou, CSc., za projekt Mikročásticová léková forma pro terapii nespecific­kých střevních zánětlivých onemocnění. L. Heger zároveň vyhlásil Cenu veřejnosti za zdravotnický vý­zkum a vývoj. Na webu mini­sterstva mohou zájemci hlaso­vat pro jednu z oceněných prací až do 31. ledna 2012. zý

1 2 3 4

4321

◗ Zdravotnické odborové organizace

◗ Věda a výzkum

Foto

: z a

rchi

vu O

SZSP

Rozsah a legislativní podmínky užití kanabinoidů jsou definovány

„Pracovní skupina v první řadě shromáž-dila stanoviska jednotlivých odborných lé-kařských společností České lékařské spo-lečnosti J.  E.  Purkyně. Ty specifikovaly chorobné stavy a diagnózy, u kterých je možné konopí využívat. Jedná se zejména o chronické a neztišitelné bolesti u řady chorobných stavů, nevolnosti a zvracení jako průvodní znak některých velmi těž-kých nemocí a jejich léčby, třes a poruchy svalového napětí, projevy některých kož-ních onemocnění a další,“ konstatoval prof. Zima v tiskové zprávě z 8. prosince. Dalším cílem skupiny bylo vypracovat ná-vrh konkrétních legislativních změn, kte-ré povedou ke zpřístupnění konopí pro

pacienty s těmito diagnózami a zároveň zabrání jeho úniku na černý trh. Návrh se týká zejména zákona č. 378/2007 Sb., o lé-čivech, a zákona č. 167/1998 Sb., o návy-kových látkách, a skupina mj. doporučila zařadit léčebné konopí do přílohy č. 1 dru- hého zmiňovaného zákona. Tím se umož-ní, aby bez zvláštního povolení mohli s lé-čebným konopím nakládat jak lékaři a lé-kárníci, tak i pacienti, kteří takové konopí obdrží. „Současně pracovní skupina navrhla po-věřit Státní ústav pro kontrolu léčiv výko-nem pravomocí ‚Státní agentury pro lé-čebné konopí‘. Ta by zajišťovala kontrolu několika licencovaných pěstitelů,“ uvedl

národní protidrogový koordinátor Mgr. Jindřich Vobořil, Pg.Dip.Součástí předloženého návrhu není mož-nost, aby si pacienti mohli konopí pro svou léčbu sami pěstovat a nekontrolova-ně je užívat. Distribuce by měla probíhat výhradně přes standardní síť lékáren a zdravotnických zařízení. Léčebné kono-pí by podle návrhu pracovní skupiny mělo být hrazeno z  prostředků zdravotního pojištění. Pracovní skupina dále považuje za nezbytné, aby bylo léčebné konopí vydá-váno výhradně na „elektronický recept s omezením“. Tento postup umožňuje zajistit, aby ko-nopí danému pacientovi nepředepsal více než jeden lékař a aby v lékárně ne-bylo vydáno nadměrné množství látky. Výhodou takto koncipované preskripce a distribuce je i to, že eRecept může být pacientovi specializovaným lékařem vydáván periodicky na dálku, zároveň systém zůstává dostatečně přehledný a kontrolovatelný. red

◗ Terapeutické využití konopí

Pracovní skupina pro zpřístupnění konopí pro léčbu a výzkum v ČR, vedená děkanem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy prof. MUDr. Tomášem Zimou, DrSc., MBA, naplnila svou misi. Jejím úkolem bylo definovat, za jakých podmínek je v České republice možno používat látky obsahující kanabinoidy pro léčebné a vý-zkumné účely, a navrhnout v tomto směru potřebné legislativní změny.

Rekonstrukce za osmdesát miliónů

Celý rok trvala rekonstrukce prostor Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) 1. lé-kařské fakulty UK a Všeobecné fakult-ní nemocnice v Praze. V pondělí 12. prosince bylo nové pracoviště, které je dimenzováno na deset akut-ních pacientů, slavnostně otevřeno. „Byla to jedna z největších rekon-strukcí v historii nemocnice a stála téměř osmdesát miliónů korun,“ kon-statovala Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, ředitelka VFN. Na snímku je přednosta kliniky doc. MUDr. Martin Stříteský, CSc., u nového boxu inten-zivní péče. jšk

◗ VFN

Foto

: ZN

Oceněný tým (zleva): Ing. Kotlín, prof. Dyr a Ing. Suttnar. Foto: ZN

1912 ZN 51-52_1-8.indd 3 15.12.11 18:27

4 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ROČNÍK 60 n ČÍSLO 51–52 n 19. PROSINCE 2011◗ ◗ EKONOMIKA

➥ dokončení ze strany 1

Druhý důvod byl celkem úsměvný, zejména proto, že ho uváděli i tehdejší představitelé ministerstva zdravotnictví, kteří museli vědět, že VZP byla v roce 1992 v příjmové části zcela napojena na příjmy ze státního rozpočtu. Na tuto argumentaci se raději zapomnělo po krachu asi pat-nácti zaměstnaneckých pojišťoven, kdy státní rozpočet musel zaplatit hodně miliard za jejich dluhy.Je to všechno již dost dávno, ale je to zkušenost důležitá pro současnost. Je totiž potřebné rozlišit dva pohledy na konkurenci zdravotních pojišťoven – pohled klienta zdra-votní pojišťovny a pohled smluvního poskytovatele zdra-votní péče. Začněme tím prvním.

Pojištěnci očekávají kvalitní a dostatečnou péči Pojištěnci určitě očekávají, že zdravotní pojišťovny jim po-skytnou za jejich pojistné co nejvíce nebo že pojistné bude vzhledem k uzákoněnému rozsahu zdravotní péče co nej-nižší. Dále počítají s tím, že síť smluvních zdravotnických zařízení bude adekvátní jejich potřebám. A nakonec jistě očekávají vlídné zacházení ze strany personálu zdravot-ních pojišťoven a zastání u své zdravotní pojišťovny v pří-padě problémů ve zdravotnickém zařízení. Jestli konku-rence zdravotních pojišťoven skutečně vede k větší efektivitě vynakládaných peněz ze zdravotního pojištění, to je velká otázka. Drtivá většina finančních prostředků zdravotních pojišťoven (více než 95 %) proudí do zdra-votnických zařízení na úhradu zdravotní péče. Takže otáz-ku lze formulovat také tak, zda konkurence zdravotních pojišťoven vede k větší efektivitě vynakládání prostředků na úhradu zdravotní péče. Finanční prostředky určené pro provoz zdravotních pojišťoven jsou totiž vždy větší v kon-kurenčním než v monopolním modelu. Zdravotní pojiš-ťovny by se mohly pro efektivnost vynakládaných pro-vozních prostředků rozkrájet, ale vždy to bude celkově více, než kdyby na trhu působila jenom jedna. Je zde ně-kolik faktorů, které prostě nelze pominout. Jednak působí ekonomie rozsahu, jednak se v monopolním modelu ne-vynakládají finanční prostředky na získání nových klientů, a ještě navíc polarita zdravotních pojišťoven zvyšuje ná-klady smluvních zdravotnických zařízení spojené s faktu-rací zdravotní péče. Nalezl jsem dokonce srovnání admi-nistrativních nákladů v americkém a kanadském zdravotnictví. V americkém zdravotnictví s pluralitou zdravotních pojišťoven je údajně celková režie, tj. provozní náklady pojišťoven a náklady zdravotnických zařízení spo-jené se zúčtovacím stykem se zdravotními pojišťovnami, něco kolem 30 procent. V kanadském modelu s monopol-ní národní zdravotní službou je to jen nějakých 16 pro-cent. Vrátíme-li se do českého prostředí, můžeme konsta-tovat, že VZP tak, jak byla postavena, dříve i nyní, by zvládla se stejnými provozními prostředky všechny pojiš-těnce v České republice. Provozní náklady zaměstnanec-kých pojišťoven jsou tedy daní, kterou platíme za pluralitu zdravotních pojišťoven u nás, když ještě pomineme těžko

odhadnutelné administrativní náklady navíc u poskyto-vatelů. Nic na tom nemění fakt, že v poslední době jsou průměrné provozní náklady na správu jednoho klienta u VZP větší než u zaměstnaneckých pojišťoven. Přes všechny možnosti moderních technologií, jako je centra-lizace informačních systémů, call centra atd., potřebný počet personálu zdravotní pojišťovny neurčuje jenom po-čet pojištěnců, ale i velikost území, na kterém působí. VZP byla historicky vybudována jako celoplošná pojišťovna a dosti rovnoměrný celoplošný úbytek pojištěnců ne-umožňuje žádný region zcela opustit a tak výrazně ušetřit na provozních nákladech.K vlídnému jednání s klientem asi konkurence zdravotních pojišťoven nějak přispěje. Na druhé straně mohu z vlastní zkušenosti potvrdit vlídné zacházení i na správě sociální-ho zabezpečení a na finančních úřadech, což jsou do jisté míry instituce podobné zdravotním pojišťovnám a jsou přitom monopolní. Zastání se klienta v případě problémů ve zdravotnickém zařízení je možné spíše očekávat při konkurenčním modelu, na druhé straně však monopolní pojišťovna bude mít ve zdravotnickém zařízení určitě větší slovo. Každopádně tyto stránky činnosti zdravotních po-jišťoven jsou jen obtížně měřitelné a spíše než na tom, zda máme či nemáme konkurenci zdravotních pojišťoven, záleží na konkrétních lidech.

V pluralitním systému mají pojišťovny slabší pozici při vyjednávání o cenách…O efektivnosti vynakládání prostředků na zdravotní péči se rozhoduje u poskytovatelů, je tedy čas se podívat na konkurenci zdravotních pojišťoven i z jejich hlediska. Všu-de, kde jsem měl možnost při projektech v zahraničí dis-kutovat o této otázce s poskytovateli zdravotní péče, se z jejich strany jednoznačně ukazovala preference plura-litního modelu. Poskytovatelé především oceňují, že ne-jsou závislí na jednom partnerovi, což činí jejich postavení ve smluvním vztahu silnějším. To však znamená, že ne-počítají s tím, že by konkurující si zdravotní pojišťovny mohly vytvářet větší tlak na cenu poskytované zdravotní péče nebo na omezení sítě poskytovatelů než jeden mo-nopolní plátce zdravotní péče. To by byli sami proti sobě. I česká zkušenost z devadesátých let nakonec ukazuje, že obavy z konkurujících si pojišťoven si poskytovatelé zdra-votní péče příliš připouštět nemusejí. Zdravotní pojišťov-ny se vždycky snažily, aby nebyly těmi, kdo platí zdravotní péči nejméně, protože hrozilo, že lékaři budou pacienty

přesvědčovat ke změně pojišťovny. U některých pacientů by to pro přejímající zdravotní pojišťovnu nebyla velká výhra, ale i to bylo možné ošetřit. Případný odpor VZP k živelnému nakupování přístrojů a s tím spojenému vy-kazování výkonů bylo v minulosti možné zlomit jedno-duchou cedulkou, že příslušné vybavení je k dispozici jen pojištěncům některých pojišťoven. Nakonec i snaha o ur-čitou racionalizaci sítě nemocničních zařízení prostřed-nictvím výběrových řízení v letech 1997–1998 vyšla na-prázdno nejenom díky odporu prakticky všech tehdejších parlamentních politických stran, ale i v důsledku snahy některých zdravotních pojišťoven ignorováním závěrů vý-běrových řízení získat nové pojištěnce. Když to shrneme, musíme připustit, že na sebe naráží kartel plátců zdra-votní péče a kartel jejích poskytovatelů. Poskytovatelé si konkurují jen velmi omezeně, protože většina z nich má lokální monopol. I ve větších městech jsou kapacity po-skytovatelů zdravotní péče poměrně optimalizované. Menší zdravotní pojišťovna sice může nasměrovat své po-jištěnce jen do určitého zařízení, které by poskytlo lepší podmínky, ale to už nemůže udělat například VZP, protože by pro její pacienty nebyla dostupná kapacita. Když se v síti budou držet nadbytečné kapacity, aby si pojišťovny mohly vybrat, bude to drahé, protože 70 % nákladů zdra-votnických zařízení je fixních nebo semifixních. Nakonec

se to ukázalo ve Velké Británii v devadesátých letech mi-nulého století při snaze budovat vnitřní trh zdravotnic-kých zařízení a organizovat nákup například nemocnič-ních služeb pro pacienty přes praktické lékaře. Pokud si ale konkurují zdravotní pojišťovny, oslabuje to jejich vy-jednávací pozici ve vztahu k poskytovatelům zdravotní péče a stěží lze očekávat, že jejich konkurence přinese snížení ceny zdravotní péče. Spíše naopak.

…ale chování poskytovatelů ovlivňuje i způsob úhradyLze samozřejmě namítnout, že nejde jenom o velikost úhrady zdravotní péče, ale i o způsob, jakým jednotlivé pojišťovny zdravotní péči hradí. Zvolí-li zdravotní pojiš-ťovna nějaký lepší úhradový mechanismus, může na tom ve prospěch pojištěnců vydělat. I tento argument má ovšem svá úskalí. Tak především, úhradové mechanismy silně ovlivňují chování poskytovatelů. Stačí se jenom po-dívat na závislost počtu přijatých pacientů k nemocnič-nímu léčení na používaném úhradovém mechanismu u nás za posledních dvacet let. To však znamená, že zdra-

votnická zařízení budou volit svůj přístup podle toho, kte-rou má pacient pojišťovnu. Je to dobře a chceme to? Dru-hým problémem je, že v rámci svého manévrovacího prostoru jednotlivá zdravotní pojišťovna dosáhne vůči danému zdravotnickému zařízení nějaké optimální úhra-dy. Je ale otázkou, zda souhrn těchto optimálních úhrad po jednotlivých pojišťovnách může dosáhnout optima, kterého by mohl dosáhnout jeden monopolní plátce. Ně-které způsoby úhrady prostě není možné použít, protože strana plátců je rozdrobená. Například v Německu se ten-to problém řeší tak, že ze zákona se zdravotní péče po-skytovatelů hradí zdravotními pojišťovnami kolektivně a jednotně. Každého samozřejmě napadne, zda se v ta-kovém případě dá ještě hovořit o konkurenci zdravotních pojišťoven. Stejně tak v Nizozemsku je podstatná část cen zdravotní péče stále jednotná pro všechny zdravotní po-jišťovny a i ve volném cenovém segmentu je praxe taková, že ceny zdravotní péče jsou u daného poskytovatele dány dohodou s nejsilnější pojišťovnou v regionu. O radikální krok se pokusili na Slovensku v rámci reformy zdravotního pojištění v roce 2004, když uzákonili možnost zdravotních pojišťoven a poskytovatelů urychleně zrušit smluvní vztah, pokud jedna strana získá jinde lepší finanční pod-mínky pro nákup, respektive prodej zdravotních služeb. Byla to snaha o čistý trh, který lze najít dnes už málokde, natož ve zdravotnictví. Když jsem se ptal tvůrců tamější reformy na zkušenosti s tímto opatřením, dostalo se mi jen mlhavých odpovědí.

Konkurence ve výši pojistného či v rozsahu hrazených služebOtázkou je, čím si mají zdravotní pojišťovny konkurovat. První, co nás napadne, je cena pojištění. Takto si konkurují pojišťovny například ve Švýcarsku, Nizozemsku a částečně i v Německu. V prvních dvou zemích platí pojištěnec tzv. komunitní sazbu pojistného, to znamená pojistné stejné pro všechny pojištěnce příslušné pojišťovny. Ve Švýcarsku ještě záleží na kantonu. V Německu v roce 2008 cenovou konkurenci značně omezili, protože přešli na jednotnou sazbu pojistného podobnou jako u nás, jen určovanou vládou. Pojišťovny dostávají ale z tzv. zdravotního fondu po přerozdělení platby na každého pojištěného závislé na jeho individuálním riziku. Pokud pojišťovně tyto platby nestačí a nemá další rezervy, může po pojištěncích platí-cích pojistné požadovat dodatečné pojistné, které je však omezeno jedním procentem jejich příjmu. V této situaci však mají pojištěnci právo rychleji zdravotní pojišťovnu opustit. V Nizozemsku zase státní rozpočet pokrývá znač-nou část růstu výdajů zdravotních pojišťoven dotacemi do přerozdělování, aby se zamezilo nadměrnému růstu nominálního pojistného účtovaného pojištěncům. Jak německou, tak nizozemskou cenovou konkurenci lze in-terpretovat tak, že tamější vlády, respektive zákonodárci si byli vědomi rizika, že ponechání pojistných sazeb jenom na konkurenci zdravotních pojišťoven může znamenat jejich nežádoucí růst. Skoro by se chtělo říci, že sami kon-kurenci zdravotních pojišťoven moc nevěří. Možná i proto,

že se v praxi ukázala poměrně malá citlivost pojištěnců na výši pojistných sazeb. Ve Švýcarsku jsou rozdíly v po-jistném poměrně velké, přesto pojišťovnu mění každo-ročně jen asi 5 % pojištěnců. Podobný podíl platil i pro Německo do doby, než zde cenovou konkurenci zavede-ním zdravotního fondu a jednotné pojistné sazby značně částečně omezili. Pak klesl podíl migrujících pojištěnců na 3,5 % ročně. Celkem očekávaně pojišťovnu mění pře-devším zdraví pojištěnci, jak vyplývá například z německé statistiky o přerozdělování. Znamená to, že tzv. hlasování pojištěnců nohama není nějak účinným nástrojem pro ovlivnění chování pojišťoven. Pro zajímavost – u nás po turbulencích spojených se vznikem a bankroty zaměst-naneckých pojišťoven v průměru mění pojišťovnu ročně asi 1–2 % pojištěnců (viz graf 1). Kromě ceny pojištění si pojišťovny mohou konkurovat i rozsahem hrazené péče. Vzhledem k tomu, že garanto-vaný rozsah zdravotní péče je v evropských systémech zdravotního pojištění postaven obvykle velmi vysoko, prostor pro odlišení pojišťoven je zde poměrně malý. Na-konec to známe i ze začátku devadesátých let z českého systému, než byl tento prostor ještě víc omezen novelizací legislativy k veřejnému zdravotnímu pojištění. Ale i před-tím pojišťovny nabízely navíc oproti standardu jen okra-jové služby, byť často velmi dobře marketingově prodá-vané. Zdravotní pojišťovny si mohou konkurovat ještě diferenciací nabízeného pojistného produktu, tj. umožnit pojištěncům výběr například výše spoluúčasti v závislosti na výši pojistného, jako je tomu ve Švýcarsku, nebo pod-mínek čerpání zdravotní péče, jako je tomu v Německu. Nejde však jen o záležitost konkurenčních modelů, něco podobného existuje i v Dánsku s monopolní národní zdra-votní službou. Diferenciace produktu sice vypadá lákavě, ale svým způsobem popírá jednu ze zásadních výhod ve-řejného zdravotního pojištění, které má ve srovnání s pri-vátním pojištěním.

Možnost pojišťoven ovlivňovat výdaje je omezenáAť si pojišťovny konkurují velikostí pojistného nebo roz-sahem zdravotních služeb, musejí mít možnost nějak ovlivňovat své výdaje. O omezené možnosti konkurujících si zdravotních pojišťoven působit na ceny zdravotní péče u poskytovatelů zdravotní péče jsme mluvili již výše. Jsou však ještě minimálně dvě oblasti, které by mohly ovliv-ňovat. Jsou to ceny léků a prostředků zdravotnické tech-niky v ambulantní sféře a péče o chronicky nemocné pa-cienty. Co se týče první oblasti, platí totéž co o cenách u poskytovatelů zdravotní péče. Vyjednávací pozice jedné zdravotní pojišťovny z několika je určitě slabší než státu jako celku. Otevřená je samozřejmě otázka motivace a na-konec i technická stránka celé věci. Lékárny a výdejny bu-dou stěží tytéž položky nakupovat v rozdílných cenách podle pojišťoven pacientů. V této souvislosti se u nás na podporu konkurence uvádí příklad z Nizozemska, kde se podařilo dohodnout s dodavateli léků výrazné snížení cen generických léčiv, a toto snížení se dává do souvislosti se

Konkurence pojišťoven – spása zdravotnictví?

n Cord Blood Center

Proč Pupečníková krev.cz?n Pane magistře, jste zakladatelem skupi-ny, která by měla garantovat, že veškeré informace poskytované o pupečníkové krvi budou správné. Proč tato skupina vznik-la? Myslíte si, že informovanost v ČR není správná?

Myslíme si, že pupečníková krev a vůbec kme-nové buňky a celá tato oblast, se velice pro-gresivně vyvíjí, ale přesto někdy v minulosti marketingová tvrzení předbíhala realitu. Proto, aby pupečníková krev měla důvěru, je potřeba informovat veřejnost jak odbornou, tak rodiče, objektivně. Především o tom, na co lze použít pupečníkovou krev, jaké to má právní a etické aspekty a samozřejmě striktně oddělovat využi-tí, které už je možné v rámci současné medicí-ny a které je zatím předmětem klinických studií nebo výzkumu.

n Jaké jsou tedy možnosti, jak naložit s pu-pečníkovou krví?

Jsou v podstatě dvě. Jde o možnost pupečníko-vou krev darovat do dárcovské banky, nebo si

ji uschovat v rodinné bance pro potřebu dítěte, případně sourozence. U obou variant se postu-puje jinak, ale co se týče základních náležitos-tí, je to velice podobné. Vždy je třeba důkladné prostudování informovaného souhlasu, který je nejdůležitějším dokumentem k odběru a ucho-vávání pupečníkové krve. Pokud jej žena nemá, nebo jej nepodepíše, nesmí zdravotnický perso-nál odběr pupečníkové krve provést. Pokud se rodiče rozhodnou pupečníkovou krev darovat, je třeba vědět, že na ni ztrácejí nárok. Nemohou například za rok požadovat její vydání. Pokud však onemocní jejich dítě a transplantát v dár-covské bance stále ještě je, může být samozřej-mě použit.V případě uchovávání pro vlastní potřebu je nutné, aby se rodiče k odběru registrovali a po-depsali tak smlouvu k uchovávání pupečníkové krve.

n Jak je to v České republice s uskladňová-ním pupečníkové krve? Jde o běžný úkon, který se dělá ve všech zdravotnických zaří-zeních, nebo je potřeba si vybrat speciální odběrové místo?

Odběr, zpracování a uskladnění pupečníkové krve v České republice je přísně legislativně upraveno. Legislativa v ČR je v plné harmonii s evropskou legislativou. Důležité je, aby si ro-diče, ještě než se rozhodnou k tomuto úkonu, ověřili, že odběr, zpracování a následné sklado-vání pupečníkové krve provozují pouze taková zařízení, která k tomu mají povolení. Toto po-volení uděluje Státní ústav pro kontrolu léčiv a rodiče si tuto skutečnost mohou ověřit v pře-hledu, který je zveřejněn na webových strán-kách Státního ústavu pro kontrolu léčiv nebo v povolení tkáňového zařízení, které může mít některé porodnice schváleny pod vlastním po-volením. Jen tak mají jistotu, že odběr bude proveden kompetentním pracovištěm. Co se týče praktické stránky odběru, bohužel momen-tálně nemám přesné informace, v kolika porod-nicích funguje dárcovská banka. Rodinná banka pupečníkové krve se všemi povoleními a odbě-rovými zařízeními existuje v současné době na trhu pouze jedna, Cord Blood Center, která nabí-zí odběry v 35ti odběrových zařízeních a v blíz-kých týdnech to bude přibližně 67 porodnic, což je přibližně 70 % porodnic v České republice.

V České republice nedávno vznikla mezinárodní pracovní skupina, která se zabývá osvětou týkající se pupečníkové krve. Klade si za cíl mimo jiné chránit veřejnost před klamavými informacemi ohledně pupečníkové krve. Z rozhovoru s Mgr. Tomášem Pavlíčkem, zakladatelem nezávislé platformy Pupečníková krev.cz:

Inzerce

Graf 1 – Podíl pojištěnců migrujících mezi VZP a zam. pojišťovnami (oběma směry)

1912 ZN 51-52_1-8.indd 4 15.12.11 18:27

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 51–52 n 19. PROSINCE 2011 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY 5◗ ◗ EKONOMIKA

zavedením konkurence mezi tamějšími zdravotními po­jišťovnami. Při poměrně oficiální návštěvě Nizozemska v rámci jednoho projektu Evropské unie se mi však dostalo vysvětlení, že tato dohoda s dodavateli byla na úrovni ho­landského státu připravována delší dobu a s konkurencí zdravotních pojišťoven neměla mnoho společného. Na­konec si nelze nevšimnout i na novodobé historii zdravot­ního pojištění u nás, že pokud bylo potřeba prosadit opat­ření s nějakým významnějším dopadem na poskytovatele zdravotní péče, nestačil zájem ani té nejsilnější pojišťovny a tato opatření musel pomoci prosadit stát. Vzpomeňme jenom akci Frekvence v roce 1996, snížení marží na léky o něco později nebo regulaci preskripce v roce 2006. Vní­mavému pozorovateli asi stěží unikne fakt, že zatímco ur­čení cen zdravotní péče bylo u nás až do roku 1998 pře­devším záležitostí zdravotních pojišťoven, od té doby je hlavním aktérem stát zastoupený ministerstvem zdravot­nictví. Stále se sice pořádají představení zvaná dohodo­vací řízení o cenách, ale poté, co stát získal v roce 1998 pozici arbitra, všichni účastníci dohodování jednají s ohle­dem na předpokládané stanovisko ministerstva. Nemyslím to jako kritiku současného stavu, pouze to konstatuji. K tomuto stavu vývoj v českém konkurenčním modelu dospěl, protože při zákonem regulovaných pří­jmech zdravotního pojištění je potenciál pro vzájemnou dohodu pojišťoven a poskytovatelů ve všech segmentech najednou velmi omezený. Pro pojištěnce je to možná ještě dobrá zpráva, protože by se mohli dočkat i toho, že by se pojišťovny a poskytovatelé dohodli, ale zaplatili by to pojištěnci na neustále se zvyšujících sazbách pojistného. Najít důkazy o výhodnosti konkurence je obtížnéOvlivňovat své náklady mohou zdravotní pojišťovny i v or­ganizaci péče o chronicky nemocné pacienty. Zdá se, že to je fakticky jediný významnější prostor pro konkurenci zdra­votních pojišťoven v Německu a asi i v Nizozemsku. To je nakonec i důvod pro zavádění sofistikovaných mechanismů přerozdělování, které mají zabránit tomu, aby se pojišťovny

chronicky nemocných pojištěnců nesnažily zbavit na úkor svých konkurentů, ale aby vhodnou koordinací péče nákla­dy na zdravotní péči pro chronicky nemocné bez újmy na kvalitě snižovaly. Celá tato problematika by si vyžádala sa­mostatné pojednání a zhodnocení. Jednak je otázkou, do jaké míry se výdaje zdravotního pojištění různými progra­my koordinace péče skutečně šetří. Všiml jsem si při už výše zmíněné návštěvě Nizozemska, že si koordinaci zdravotní péče o chronicky nemocné pod svá křídla berou zvláštní smluvní subjekty s cílem vytváření zisku, což může být na­konec kontraproduktivní. Druhou otázkou je, zda je úsilí o efektivní péči o chronicky nemocné spojeno opravdu jen s konkurencí zdravotních pojišťoven. Například v Německu velkou část programů péče o chronicky nemocné provozuje Sdružení pokladenských lékařů, které je prostředníkem mezi pojišťovnami a ambulantními lékaři a je současně i v monopolním postavení.Co říci závěrem? Veřejné zdravotní pojištění se provozuje v Evropě většinou s monopolem na straně plátce zdravotní péče. Zkušenosti z těch několika málo zemí, které zvolily konkurenční model, nesvědčí o tom, že by konkurenční model ve veřejném zdravotním pojištění byl nějak efek­tivnější, ale nenajdeme asi ani průkazné informace svěd­čící o úplném opaku. Průměrný růst výdajů na zdravot­nictví v letech 2000–2009 v evropských zemích s konkurenčním modelem a s monopolním modelem uka­zuje graf 2. Nějaké statisticky významné rozdíly zde ne­vidíme. Vypadá to, že spíše než otázka konkurence či mo­nopolu jsou pro udržení výdajů na zdravotnictví v rozumných mezích důležitější jiné faktory. Pamatuji si,

že když v Německu v devadesátých letech tehdejšímu mi­nistru zdravotnictví a dnešnímu bavorskému předsedovi vlády položili otázku, proč má vlastně Německo více zdra­votních pojišťoven, když by stačila jedna, odpověděl, že německý občan má mít právo volby. Třeba se silnější ar­gument pro konkurenci zdravotních pojišťoven ani nalézt nedá a rozhodování o ní je čistě politickou záležitostí. Konkurence zdravotních pojišťoven je určitě nepřehléd­nutelným rysem českého systému veřejného zdravotního pojištění. Jaký však měla vliv na jeho vývoj, to je otázka. Setkal jsem se s názorem, že jedině díky konkurenci zdra­votních pojišťoven měla česká populace efektivně zajiš­těnu zdravotní péči z veřejných zdrojů na rozdíl od ostat­ních východoevropských zemí, kde občané platí hodně zdravotní péče z vlastní kapsy. Tento argument však ne­bere v úvahu jedinečnou situaci České republiky na začát­ku roku 1993. Tehdy se veřejné výdaje na zdravotnictví zvýšily ze dne na den téměř o třetinu, a to díky zastavení dotací na Slovensko po rozdělení společného státu. Ostat­ní východoevropské země toto „štěstí“ neměly a nakonec Slovensko i s konkurenčním modelem má podíl privátních výdajů výrazně větší než Česká republika.Ačkoliv si uvědomuji, že tento článek vyznívá k významu konkurence zdravotních pojišťoven spíše skepticky, dou­fám, že třeba podnítí širší diskusi k tomuto tématu bez ideologických předsudků. Možná se objeví pádné argu­menty ve prospěch konkurence zdravotních pojišťoven a přispějí k úpravě českého systému veřejného zdravotní­ho pojištění i jinými způsoby než jen neustálými privati­začními snahami. RNDr. Ing. Jiří Němec, CSc.

PŘESEKNUTÍ VODOVODNÍHO POTRUBÍ NEMUSÍ MÍT

FATÁLNÍ NÁSLEDKYPŘEŘÍZNUTÍ ŽÍLY

UŽ ALE ANO…

Inzerce

Konkurence pojišťoven – spása zdravotnictví? AstraZeneca chce koupit čínského výrobce generikBritská společnost AstraZeneca plc oznámila, že uza­vřela dohodu o koupi čínského výrobce generik Guangdong BeiKang Pharmaceutical Company Ltd. Účinnost smlouvy je ještě podmíněna souhlasem čín­ských regulačních orgánů, včetně ministerstva ob­chodu. Transakce by měla být dokončena v prvním čtvrtletí r. 2012. Finanční podmínky akvizice server astrazeneca.com nezveřejnil.Od začátku své přítomnosti v Číně v r. 1993 Astra­Zeneca v zemi investovala kolem 500 mil. USD a v r. 2010 tam měla obrat více než 1 mld. USD. Čínský farmaceutický trh vzrostl z 10 mld. USD v r. 2004 na 41 mld. USD v r. 2010 a podle IMS Health se očekává nárůst na více než 100 mld. USD do roku 2015.

Samsung a Biogen budou vyrábět biosimilars Jihokorejský elektrotechnický a strojírenský gigant Samsung oznámil, že vytvoří s americkou firmou Bio­gen Idec Inc. a Quintiles Clinical Research Organiza­tion společný joint venture podnik v hodnotě 300 mil. USD na výrobu biosimilars. Podle podmínek smlouvy vloží Samsung do společnosti 255 mil. USD za 85 % akcií a Biogen 45 mil. USD za 15% podíl.

Nový výrobní závod, jehož stavba začala ve volné ekonomické zóně v Songdo nedaleko Soulu v květnu 2011, bude vyrábět léky biologicky podobné, vč. rituximabu, infliximabu, etanerceptu a adalimuma­bu. Podle serveru bloomberg.com chce již v roce 2013 dodávat první léčiva také do zámoří.Jak ZN již informovaly, Samsung dříve uvedl, že ma­sivní investice do pěti rostoucích sektorů včetně bio­farmak a zdravotnické techniky jdou ruku v ruce se zamýšleným ústupem z trhů elektrotechniky a elek­troniky. Do zdravotnických oborů se firma do roku 2020 chystá investovat až 9,85 mld. USD.

Takeda posiluje obchod s vakcínamiJaponská farmaceutická společnost Takeda Pharma­ceutical Comp. Ltd. oznámila založení obchodní di­vize vakcín. Její vytvoření od ledna 2012 má podpořit globální rozšíření vakcín z produkce firmy. Takeda pa­tří v Japonsku už více než 60 let k významným doda­vatelům pediatrických vakcín. Nyní klinicky testuje novou vakcínu proti Haemophilus influenzae typu b a kombinovanou vakcínu obsahující inaktivovaný po­liovirus Sabin (S­IPV), která může hrát důležitou roli při vymýcení dětské obrny. Podle serveru takej.com vyvíjí rovněž vakcínu proti lidskému papilomaviru a též očkovací látky proti novým typům chřipky.

Z agenturních a internetových zdrojů zpracoval hj

◗ Trh ve zdravotnictví

V Mgr. David RezničenkoOd 1. ledna 2012 se ujme funkce ředitele Nemocnice Havlíčkův Brod. Vystřídá v ní MUDr. Víta Kaňkovského, který na vlastní žádost odchází. D. Rezničenko vystudoval obor ošetřo­vatelství na LF UK v Hradci Králové a později i na Vysoké škole zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislavě. Do havlíčkobrodské nemocnice nastoupil v r. 1995 na pozici všeobecné sestry. V roce 2007 se po pěti letech práce v soukromém sektoru do nemocnice vrátil. V současné době je náměstkem ředitele pro ošetřovatelskou péči. red

◗ Lidé

Plní na našem trhu generika svoji roli?

Uvádí se, že 9 z 10 nadějných molekul v určité fázi z regist­račního procesu vypadává a že vývoj jednoho ori ginálního léčiva stojí daleko přes 1 miliardu amerických dolarů a trvá 11–13 let. Například náklady na klinické studie pohltí až polovinu všech vynaložených prostředků, jen povinná far­makovigilance stojí stovky miliónů dolarů. „Zdánlivě nám může připadat, že dvacet let je na navrácení investovaných prostředků dost, někdy je to ale ošidné. Pa tentová ochrana totiž běží už od okamžiku objevení nové molekuly, nikoliv od jejího uvedení na konkrétní trh. Každé zdržení při regis­traci, každá pochybnost lékové agentury či vyžádání nových dat může vyvolat nemalé zpomalení a na navrácení vyna­ložených prostředků pak nezbývá tolik času,“ vysvětluje far­makolog MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku (iHETA), a dodává, že o farmaceutic­kém průmyslu se obecně hovoří jako o jednom z nejvýdělečnějších oborů podnikání. Málokdo ale ví, že originální firmy reinvestují do vývoje nových molekul dvojnásobné procento finančních prostředků (15,9 %) než například IT firmy a zhruba čtyřnásobně více než automobilový průmysl. Podle studie Ernst & Young z loňského roku originální firmy působící jen v ČR investovaly do vývoje 1,2 miliardy korun a na pouhých po­platcích SÚKL zaplatily 156 miliónů.

Originál, který se nepřizpůsobí cenou, odejdeGenerika s sebou nesou jedno zásadní očekávání – měla by být především levná a měla by díky tomu usnadnit přístup k dosud finančně příliš náročné terapii. Díky sníženým nákladům by měly zdravotní systémy, na jejichž trhy generika vstupují, ušetřit finanční prostředky, které by pak mohly být použity na financování léčby po­mocí nových originálních léků. Obě skupiny by se tak měly navzájem doplňovat a vy­važovat a měly by celkově zajistit lepší přístup pacientů k moderním lékům. Děje se tak i v našich podmínkách? Můžeme reálně ušetřit na generických léčivech? Náš systém je založen na referenčních úhradách a referenčních skupinách – pro jed­nu skupinu platí základní úhrada, rozdíl mezi cenou a úhradou je potom doplatkem pacienta. Generikum po svém příchodu na trh sice srazí úhradu, ta je pak ale stejná pro originální i generický lék. Z pohledu pojišťovny tedy ztrácí generická politika smysl, platí se totiž za účinnou látku bez ohledu na to, kdo ji dodává. Systému zdra­votního pojištění je v zásadě jedno, zda jsou používány originály nebo generika, rea­lita je taková, že originální výrobce se buď cenou přizpůsobí generiku, anebo musí opustit trh (pro vysoký doplatek či neúnosné náklady pro nemocniční rozpočet). Z této reality musejí vycházet úvahy o zavedení generické preskripce a substituce.

Naše generika nebývají levná…Originální výrobci nesou na svých bedrech nemalá rizika, například v letech 2007–2010 bylo ve fázi III klinických stu­dií, tedy ve značně pokročilém stupni vývoje léků, zastaveno 83 nadějných projektů. Generičtí výrobci žádná taková rizika nepodstupují, je tedy nesmyslné, aby byla cena jejich pro­duktů srovnatelná s originálním přípravkem. Přesto se tak u nás většinou děje. „Koláč“ finančních prostředků určených k léčbě konkrétní diagnózy v našich podmínkách není nafu­kovací, pojišťovny jej naopak ve většině případů po vypršení patentové ochrany originálu a příchodu generik sníží. „Nová generika na našem trhu obvykle nebývají nějak zvlášť levná. Je to logické – proč by generičtí výrobci dramaticky zlevňovali, když se rozpočet pojišťoven určený k financování léčby konkrétní diagnózy snížil, hodnota trhu poklesla a jde

jen o to, kolik finančních prostředků si z něj jednotliví výrobci, a samozřejmě i origi­nální firma po vypršení patentové ochrany, ‚ukousnou‘ – léčiva se tak vlastně ‚kani­balizují‘,“ usmívá se T. Doležal. Jestliže tedy nastává situace, kdy se na trhu objeví řada generik, jejichž cena, resp. doplatek se příliš neliší od původní ceny na stavené originálním výrobcem, má potom smysl tato léčiva předepisovat?

… jaký má potom smysl je předepisovat?Aby bylo nějaké generikum uvedeno na trh, musí ze zákona splnit relativně mírné podmínky. Sledováno je asi 20 zdravých, nikoliv nemocných dobrovolníků, ti užívají lék v předepsaných dávkách a pak jsou opakovaně měřeny jeho plazmatické koncen­trace. Pokud jsou zjištěny v referenčním rozmezí, je vyhráno. Měří se ještě bioekvi­valence – jednoduše řečeno, naměřené farmakokinetické křivky plazmatických kon­centrací se u podaných léků musejí navzájem podobat. Nikdy ale nejsou hodnoceni nemocní lidé. Oproti tomu originální léky mají za sebou už v době uvádění na trh řadu velkých klinických studií s pacienty, které musely prokázat jejich bezpečnost a účinnost, v průběhu patentové ochrany navíc další klinické studie probíhají. „Pokud není generikum výrazně levnější, resp. pokud se doplatek za generikum ně­jak zásadně neliší od doplatku za originální lék, pak podle mého názoru neexistuje jediný racionální důvod pro jeho preskripci. Originální lék má prokázanou účinnost a bezpečnost a pro zdravotní systémy v takovém případě neznamená výrazně větší zátěž,“ míní T. Doležal. „Příkladem může být současný příchod generických sildena­filů, jejichž cena se od originálního produktu liší pouze v řádu jednotek procent. Rád bych slyšel jediný argument pro jejich předepisování, už proto, že tato účinná látka je plně hrazena pacientem a veřejné zdravotní rozpočty nikterak nezatěžuje.“ ram

◗ Farmakoekonomika

Pozice originálních a generických léčiv by měla být na trhu za normálních podmínek v určité rovnováze. Je vysoká cena ori-ginálních přípravků oprávněná? Měla by odrážet ohromné náklady vynaložené na jejich vývoj, proto jsou tato inovativní léčiva, která většinou přinášejí i nové terapeutické postupy, chráněna dvacetiletou patentovou ochranou.

0 %

20 %

40 %

60 %

80 %

100 %

120 %

140 %

160 %

180 %

Západoevropské země s konkurencí zdrav. pojišťoven

Západoevropské země bez konkurence zdrav. pojišťoven

Česká republika

Graf 2 – Kumulativní růst výdajů na zdravotnictví nad rámec růstu HDP (2000 = 100 %)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D. Foto: archiv ZN

1912 ZN 51-52_1-8.indd 5 15.12.11 18:27

6 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ROČNÍK 60 n ČÍSLO 51–52 n 19. PROSINCE 2011◗ ◗ K VĚCI

➥ dokončení ze strany 1

Hodnocení pro hodnocení nahrává projektům pro projektyCo ovšem považuji za opravdu nejzávažnější posel-ství auditu, je poměrně tvrdě formulovaný odkaz na zásadní zdroj problémů, s nimiž se potýkáme bez ohledu na to, v jaké vědecké instituci působíme. Co tím mám na mysli? Dovolím si citovat ze sumáře zprávy: „Věda a vývoj (v České republice) byly poli-tizovány a diskuse byly ovlivňovány více zájmovými skupinami než strategickými vizemi. V důsledku častých změn vlád a ministrů je velmi obtížné de-finovat a implementovat konzistentní politiku vědy, vývoje a inovací.“Shrnutí celého auditu dále uvádí, že nedůvěra v kroky vlády a potažmo její exekutivy představuje patrně nejzávažnější překážku konsenzuálního a koncepčního rozvoje národní vědní politiky. Bo-hužel, od tohoto problému, který leží za hranicemi vědeckého světa a je odrazem naší – eufemisticky řečeno – sociopolitické reality, se odvíjejí další jed-notlivosti. Důsledky pak mohou připomínat kom-penzační procesy provázející patologické stavy. Ta-ková kompenzace je z bezprostředního hlediska účelná, patologický stav ovšem prohlubuje. Autoři auditu to ilustrují například naší metodikou hod-nocení vědy, mezi námi přezdívanou „kafemlejnek“. Jednou z příčin její konstrukce byla snaha maximál-ně „depersonalizovat“ alokaci prostředků, protože důvěra v objektivní a nezávislé rozhodování ve vě-cech financování u nás prostě chybí. A všichni víme proč. Je zřejmé, že kvantitativní hodnocení dosaže-ných výsledků je nezbytnou součástí hodnocení vý-konu a jeho správné nastavení může snížit vytýkaná negativa jako publikační oportunismus, „shortter-mismus“ atd. Význam peer review v hodnocení – doufejme – po-stupně poroste. Je však třeba připomenout, že je nejen nutné se je naučit přijímat, jak je v auditu uvedeno, ale rovněž je správně poskytovat. Víme například, že některé grantové agentury dostávají na většinu přihlášek projektů hodnocení (tuzem-skými) oponenty 95–100 %, tedy na hranici abso-lutní dokonalosti. Audit konstatuje nedostatek „kul-tury hodnocení“. To je vnímáno spíše jako cesta perzekuce než stimulace. Místy se navíc překrývá pohled hodnocení vědy s pohledem hodnocení in-stitucí a financování vědy. Je koncepční otázkou, zda v konkrétním případě hledáme cestu k hodno-cení institucí. V tom případě je nezbytné zohlednit i další aspekty, například pedagogické aktivity, lé-čebně-preventivní péči atd. Takový pohled je vý-

znamný pro zřizovatele a pro porovnání institucí svého druhu. Pokud ovšem hledáme algoritmus hodnocení, který má být instrumentem distribuce prostředků na „vě-du“, je užitečné (tam, kde je porovnatelnost racio-nální) hodnotit retrospektivně produktivitu, ale i prospektivně perspektivy vědecké činnosti daného pracoviště, bez jeho dalších aktivit. Zcela opomíjeno je u nás hodnocení poskytovatelů – z pohledu pří-nosu výsledků projektů, které podporují, nikoli tedy jen z formálních hledisek. Známe případy absurd-ních „vědeckých“ projektů, z nichž některé pro svou bizarnost dosáhly i publicity ve sdělovacích pro-středcích. Sice probíhaly ve správném administra-tivním režimu, nicméně zcela neproduktivně. Přes-to je poskytovatel, který jim přidělil veřejné prostředky, uznal za splněné.

Masifikace VŠ vzdělání degradujeDalším důsledkem a zároveň „chronizujícím mo-mentem“ neutěšeného stavu, jak vyplývá z auditu, je nedostatečně řešený rozvoj lidských zdrojů ve vě-dě. Je souběhem „inbreedingu“, nedostatečného ohodnocení zejména mladých vědců a postgra-duálních studentů a následného odchodu nadaných pracovníků za jinou činností. Je to jedna z oblastí, v níž deklaratorní podpora vzdělávání, reálné kroky pouze z pohledu jednoho volebního období a ab-sence dlouhodobé společenské vize působí velmi negativně. Nad rámec auditu je třeba konstatovat i to, že podle současných průzkumů nadprůměrně nadaní mladí lidé stále méně vyhledávají vysoko-školské studium v oblasti biomedicíny. Důsledkem pak může být začarovaný kruh přizpůsobování po-žadavků studijních programů klesajícím možnos-tem jejich studentů. Úroveň absolventů postgra-duálního studia, ale i nižších programů je již nyní dramaticky závislá na konkrétní škole. Obdobně hodnota habilitací a jmenovacích řízení z hlediska jejich kritérií je značně variantní. Rostoucí počet škol, tlak na masifikaci vysokoškolského vzdělání a nedostatečné hodnocení učitelů povedou k inflač-ním dopadům v této oblasti. Zároveň budou i pří-činou nízkého „in-comingu“ zahraničních učitelů a s tím související nedostatečné internacionalizace české vědy vůbec.

Cynismem a nestabilitou politiků vedeme v celé OECDNáš stát v porovnání s rozvinutými ekonomikami chronicky podfinancovává oblast vědy. Podíl prů-myslových zdrojů v důsledku krize rovněž klesá a v řadě případů dochází spíše k tlakům vyvádět

prostředky „na vědu“ do jiných oblastí. To v kontex-tu s často spíše mantricky než racionálně zdůraz-ňovaným významem inovací a nestabilním institu-cionálním financováním vědeckých pracovišť problémy dále prohlubuje. Finanční nouze pak na-místo logického akcentu společného zájmu proti-smyslně vede k roztržkám mezi vědeckými institucemi.Konstatovaná nízká úroveň spolupráce komerční sféry s akademickou je do značné míry způsobena nízkou absorpční kapacitou našeho průmyslu. Vý-znamná část patentů (či jinak chráněného dušev-ního vlastnictví), které dojdou využití, nalézá své odběratele v „zahraničním“ průmyslu. Dialog vědy s průmyslem je proto nezbytné facilitovat. Nikoli pouze ze strany vědecké, ale rovněž – a možná ze-jména – ze strany průmyslové, která by se měla naučit artikulovat své potřeby. Řada užitečných a komerčně přínosných inovací „není žádná věda“. Vzniká ve skutečnosti jen minimální modifikací to-ho, co firma vlastní (a nemusí tedy hledat a hlavně platit), a nikoli jako produkt vědeckého bádání. Ta-kové inovace by neměly patřit do diskusí o vědní politice státu, ale mezi marketingově-inovační ak-tivity průmyslových podniků. Zároveň je třeba se-riózně připustit, že existuje mnoho výsledků vědec-ké práce, které inovacím sloužit nebudou, a přitom jsou nezbytnou součástí poznávacího procesu. Lé-čiva prof. Holého vznikla původně jako teoretické dílo geniálního syntetika a našla využití v praxi, aniž to bylo předem očekáváno. Obdobným příbě-hem je objev polovodičů či koncept PC, o jejichž pří-nosu (včetně ekonomického) nejsou nejmenší po-chybnosti. Zpráva velmi dobře poukazuje na dosavadní nepřiměřenost „adoračního“ hodnocení i nevyužitých patentů ve stávající metodice hodnocení.Co říci závěrem? Obecným mementem je skuteč-nost, že jeden systém (například administrativní rámec vědy) může mít více dobrých a funkčních ře-šení, zatímco některá jsou exkluzivně špatná. Zá-sadní je však reálné naplňování dohodnutých a v čase konzistentních pravidel. Implementace do-poručení auditu do strategických dokumentů upra-vujících fungování české vědy by měla být na po-řadu dne. Bohužel, autoři auditu konstatují, že: „Úroveň cynismu a nestability politického života patří (v ČR) k nejhorším mezi zeměmi OECD.“ Doufejme, že toto prvenství, jehož dosažení nepo-chybně nebylo naší ambicí, nás definitivně neparalyzuje.

Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., proděkan 1. LF UK pro grantovou oblast a rozvoj, hodnotitel závěrečné zprávy o výsledcích auditu

Hodnocení vědy vypovídá nejen o vědě

… MUDr. Zuzanu Roithovou, MBA, poslankyni Evropského parlamentu

Politicky se s M. Cabrnochem rozcházím, ale jeho očerňování odmítámV Jak vnímáte jako europoslankyně fakt, že váš parlamentní kolega MUDr. Milan Cabrnoch při projednávání návrhu směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči údaj-ně zatajil své spojení s projektem elektronických zdravotních knížek IZIP a měl se tak dostat do střetu zájmů?Takovou spekulaci jednoznačně vylučuji! Ačkoli nejsem přímo členkou zdravotního výboru Evropského parlamentu (EP), projednávání tohoto návrhu jsem se osobně účastnila a mohu potvrdit, že poslanec Cabrnoch opakovaně svůj vztah k projektu zdravotních knížek v ČR zdůrazňoval. Pokud vím, byl jedním z předkladatelů patentu v této věci dávno před svým zvolením do EP. Je-li nyní kritizován, nejde o nic jiného než o po-litický boj, kdy se jedni snaží očernit své politické protivníky. To je bohužel stále častější nejen v EP.V politice, kde oba shodou okolností působíme od roku 1998, se s MUDr. Cabrnochem zásadně rozcházíme a v EP reprezentujeme zcela odlišné politické strany s odlišným programem, zejména ve vztahu k dalšímu rozvoji Evropské unie. Nesouhlasím s euroskeptickým postojem ODS a Milan Cabrnoch je jedním z jeho před-stavitelů. Spíše než o spolupráci by šlo v našem případě mluvit o dlouholetém sporu. Ale v případě směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči jde o jeden z mála příkladů, kdy prosazujeme spo-lečný názor – chceme dosáhnout co nejlepších pravidel pro to, aby se občané EU mohli léčit v různých zemích a dostávali nejlepší možnou péči. Společně jsme s poslancem Cabrnochem připravovali pozměňovací návrhy, mohu proto jednoznačně vyloučit jakýkoli jeho konflikt zájmů. Soudím, že poslanec Cabrnoch své povinnosti splnil.

V Ale to, že MUDr. Cabrnoch nedeklaroval jako poslanec EP vlastnictví akcií IZIP, je přece fakt?Podle platného jednacího řádu Evropského parlamentu, přesněji jeho přílohy 1, článku 9, odstavce 1, musí každý poslanec EP předložit každý rok osobní prohlášení, které obsahuje informace:a) o jeho profesních činnostech nebo jiných placených funkcích nebo činnostech,b) o jakékoli odměně, kterou poslanec dostává za výkon mandátu v jiném parlamentu,c) o jakékoli finanční, personální nebo materiální podpoře, které se mu dostává vedle podpory EP a kterou mu v souvislosti s jeho politickou činností poskytují třetí strany, jejichž totožnost musí být uvedena.Jak je snad z citace každému zřejmé, předložení přehledu cenných papírů vlastněných poslancem EP mezi tě-mito povinnostmi není.

V Jaký máte vy osobně názor na sdílení a výměnu zdravotních informací prostřednictvím internetu?Podobných projektů existuje v EU celá řada. Evropská komise dlouhodobě a soustavně podporuje vzájemnou výměnu informací mezi jednotlivými zeměmi. Klíčovým tématem je interoperabilita, tedy vytvoření takového prostředí, ve kterém budou zdravotní informace z jedné země srozumitelné a čitelné v jiných zemích.Český projekt zdravotních knížek je v EU hodnocen pozitivně. Podobně jako jiné podobné systémy je zásadní jeho přijetí lékaři. Ti zatím nejsou připraveni s podobnými systémy spolupracovat. Obávají se otevřít své zá-znamy jak pacientům, tak i jiným lékařům. Na druhé straně pro pacienty přináší sdílení informací kvalitnější zdravotní péči a pro pojišťovny mnohem větší přehled o tom, za jakou péči vydávají peníze svých pojištěnců. red

Proč přeregistrace lékaře nezatíží Na nedávném sněmu České lékařské komory zazněla mimo jiné kritika tzv. přeregistrací poskytovatelů zdra-votní péče, kterou upravuje zákon o zdravotních služ-bách. Padla dokonce zmínka o napadení přeregistrací u Ústavního soudu. Rozsah registračních údajů předkládaných krajům se oproti původním návrhům výrazně zredukoval – po-skytovatelé péče by měli dodat své základní identifi-kační údaje, obor a poskytované zdravotní služby, mís-to výkonu služeb včetně kontaktní adresy a časového rozsahu poskytování zdravotních služeb. V případě dodání těchto několika málo údajů budou ze zákona automaticky přeregistrováni. Tento návrh jsme nakonec podpořili proto, že samotné kraje si stěžovaly, že v re-gistracích není pořádek a některé registrace nejsou pravdivé a v souladu se záko-nem. Část registrací totiž pochází ještě z devadesátých let a skutečně již neodpoví-dají realitě. Předpokládám, že jde o jednotlivé případy. Ale i kdyby bylo takto odhaleno jen několik málo jednotlivců, kteří poskytují zdravotní péči v rozporu s náležitostmi registrace, pak je to zcela v pořádku a děje se tak ve prospěch pa-cienta a v zájmu kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb. Informace, že fakultní nemocnice by se neměly podrobovat přeregistračnímu pro-cesu, je chybná. Je tomu právě naopak, a mají na to dokonce kratší dobu než ostat-ní poskytovatelé. Fakultní nemocnice budou mít na přeregistraci 12 měsíců, čili u nich bude ze strany krajů přeregistrační proces zahájen. Dalším důvodem pro zavedení přeregistrace je, že se do značné míry změnila ter-minologie – nyní se budou poskytovat zdravotní služby a odborná zdravotní péče. Tomu je potřeba systém přizpůsobit. Pokud se tvrdilo, že k přeregistraci budou potřeba desítky dokumentů, není to prav-da. Půjde opravdu jen o jednotlivé dokumenty, které lékaři mají u sebe – také kvůli jejich možnému vyžádání ze strany kraje nebo zdravotní pojišťovny, a to pro kont-rolní účely. Skutečně náročné to bude pro fakultní nemocnice, které oněch regist-račních údajů musejí pochopitelně dodat daleko více. Jde o významná zařízení spe-cializované péče a je správné na ně klást vyšší a přísnější nároky.

Mgr. Martin Plíšek, náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu a právo

Registrační formulář, informace,program i abstrakta najdete na internetových stránkáchwww.splcr.cz, www.detskylekar.cz a www.ahou.cz.

Akce je určena pro lékaře a sestry v primární péči a je zařazena do kreditovaného systému celoživotního vzdělávání.

Sdružení praktických lékařů ČR, Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČRa Odborná společnost praktických dětských lékařů ČLS JEPsi vás dovolují pozvat na 6. Kongres primární péče

24.–25. 2. 2012

TOP HOTEL PrahaCongress HallBlažimská 1781/4149 00 Praha 4

6.

tematický program kongresuMožnosti dnešní oftalmologie Vybrané kapitoly z hematologie

Aktuální problémy

v endokrinologii

Orgánová transplantace –

naděje do budoucna!?

Infekce počátkem 21. století Uropoetický systém

◗ Tři otázky pro…

◗ Poznámka

Inzerce

1912 ZN 51-52_1-8.indd 6 15.12.11 18:27

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 51–52 n 19. PROSINCE 2011 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY 7◗ NĚCO NAVÍC

S hledáním odpovědi nejsem a nikdy ne-budu hotova. Složitost vyplývá z toho, že každý pacient je neopakovatelnou bytostí se svou vlastní osobní historií, vlastním vnitřním světem, do kterého může druhý nahlédnout jen tehdy, když mu to dotyčný člověk dovolí, a jen do té míry, do jaké mu dovolí. Avšak mnohé z toho, co jsem se od pacientů naučila, lze zobecnit, poučit se z chyb i z toho, co se podařilo – a byla by škoda nezpřístupnit to těm, kdo přebírají štafetu od nás, starších. Oni se už nemu-sejí bát, že je bude někdo za starost a za péči o duchovní potřeby nemocných pra-nýřovat a trestat. Ze škol vycházejí s po-vědomím, že nějaké duchovní potřeby ne-mocný člověk má a v rámci holistického přístupu by je neměli podceňovat. Ze za-hraničních stáží se vracejí s překvapivým zjištěním, že věřit v Boha a posmrtný život je tam u většiny lidí normální. Po návratu do reality všedního dne pak narazí na pro-blémy, s nimiž si moc nevědí rady.

Jak definovat „duchovní potřeby“To, jak obtížné je obecně definovat pojem „duchovní potřeby“, vyplývá už z toho, že pokusů o definici lze v literatuře najít ce-lou řadu. I když jsou tyto potřeby indivi-duální, přece jen lze najít jednoho jmeno-vatele, společného nám všem. V nejširším slova smyslu je to podle mého soudu tou-ha po lásce. Touha milovat a být milován. Ta je ve skutečnosti hluboce zakořeněnou a neuhasitelnou touhou po živém Bohu – i  když to takhle každý nepojmenuje. Kdesi uvnitř to ale v nás je, ať si to připus-tíme, nebo ne. Je i možné, že touha milo-vat a být milován je společná všem živým tvorům. Avšak na rozdíl od těch ostatních má pouze člověk speciální „nástroj“, který nazýváme svědomím. Jedině on je vyba-ven druhou signální soustavou a schop-ností klást si otázky po smyslu a cíli života a hledat na ně odpověď, schopností uvě-

domovat si konečnost svého pozemského bytí a uvažovat o tom, co ho přesahuje. Zkušenosti z hospiců potvrzují, že to není jen výsada věřících. I ten, kdo sám sebe označoval za nevěřícího, v závěru života překvapí své nejbližší tím, že nepochybu-je, že kdesi za hranicí smrti existuje kon-krétní „bod“ jako cíl, v němž se sbíhají tuž-by celých lidských dějin a civilizací, stejně tak jako tužby všech lidí, tedy i tužby jeho. Pro někoho je tím cílovým bodem Bůh a bez zábran ho i pojmenuje, jiný se po-jmenování z různých důvodů vyhne, ale o  smyslu a  konečném cíli svého života kdesi za horizontem smrti v hloubi duše nepochybuje.

Proč?Na tom je vidět, jak ošemetné je nálepko-vat lidi a dělit je na věřící a nevěřící. Zda mohl nebo nemohl můj pacient dospět v poznávání smyslu a cíle svého života dál nebo hlouběji, to já nemohu posoudit. Avšak pokud bylo v mých silách mu v tom být nějak nápomocná a z nedbalosti bych jeho duchovní potřeby přehlížela a nepo-mohla mu, svědomí by mi to vyčítalo. A dokud bych to nějakým způsobem ne-

napravila, v oblasti mých vlastních du-chovních potřeb bych velice strádala. Tím chci říct, že duchovní potřeby nemá jen člověk nemocný, má je každý. Problém je pouze v tom, že si někteří z nás pod tím pojmem neumějí nic představit. Po jedné mé přednášce se do diskuse při-hlásila zdravotní sestra: „O  jakých du-chovních potřebách to tu mluvíte? Ve zdravotnictví pracuji přes třicet roků a s něčím takovým jsem se u svých pacien-tů nesetkala ani jednou.“ Na otázku, z čeho tak usuzuje, odpověděla: „Nikdy po mně žádný pacient nechtěl, abych mu zavolala faráře!“ Z toho vyvodila závěr – nechce faráře, tudíž nemá žádné duchovní potře-by. To je mezi zdravotníky hodně rozšíře-ný mýtus. Nerozlišují duchovní službu (např. udílení svátostí) a duchovní dopro-vázení, což je pojem mnohem širší. I zdra-vý člověk vyhledává duchovní pomoc a potřebuje radu. V nemoci pak často ob-jevuje nové hodnoty, přehodnocuje jejich hierarchii, „ateista“ prosí o modlitbu a hle-dá smysl události, která ho zaskočila. Hle-dá smysl utrpení i smysl života, sám sebe se ptá „kdo jsem a kam jdu“… Nahlas to nejčastěji vyjádří otázkou „Proč?“ Na ni sice není vždy nutné odpovědět, ale je ško-da nechat ji zapadnout a nevyužít jako od-razový můstek pro další komunikaci, bě-hem níž postupně – získáme-li pacientovu důvěru – jeho duchovní potřeby vyplavou na povrch.

Jak pomoci?Tělesné potřeby zjišťovat umíme: „Bolí vás něco? Je stolice pravidelná? Zadýcháváte se při chůzi do schodů?“ Ovšem zjišťovat duchovní potřeby nemocného tímto způ-sobem dost dobře nejde. Nestačí ani do-tazník s otázkami: „Věřící – ano/ne; po-křtěný – ano/ne“. Co jsme se z toho dozvě-děli o duchovních potřebách nemocného? Vůbec nic. A co je snad ještě horší, jednou provždy jsme si ho zaškatulkovali, označili nálepkou „věřící“ nebo „nevěřící“. Nerespektování dynamiky pacientových postojů a potřeb je nebezpečné zejména u  nemocných s  infaustní prognózou.

U nich duchovní potřeby vystupují do po-předí a bývají pacientovou prioritou. Čas-to jde o potřebu usmíření, uzdravení vzta-hů, jak s lidmi, tak s Bohem. Co s tím? Je to soukromá věc pacienta? Jistě. Ale to neznamená, že to zároveň není i věcí nás, zdravotníků. Potřebuje-li pacient k vyře-šení svých niterných záležitostí vytvořit podmínky a sám toho není schopen, mu-síme mu pomoci. Přivolat toho, koho po-třebuje – jednou to budou jeho nejbližší, jindy duchovní nebo psycholog. Můžeme se dostat i do situace, kdy bude na tohle všechno pozdě. Půjde o  minuty, půjde o život, a my budeme jedinými svědky pa-cientovy duchovní tísně, strachu a hrůzy z  účtování. Proto bychom měli vědět, a i to umět nemocnému vhodným způso-bem říct, že lítost může smazat vinu. Jistě, nic z toho, co se událo, nelze vymazat, to prostě zůstává. Kdyby však nebyla mož-nost opravného opatření, byl by to skuteč-ně důvod k zoufalství. V takovém případě by mnohý z nás asi život neunesl. Člověk se mnohokrát nezachová, jak by měl. Ne-dělá jen dobro, páchá i zlo. Miluje, ale i ne-návidí. Naštěstí opravné opatření existuje. Jmenuje se lítost.

Proces bilancování a zráníLítost skutečně může smazat vinu. Tohle je třeba vědět, protože s výčitkami svědo-mí se u umírajících pacientů setkáváme často. Dokud jsou lidé zdraví a při síle, často o nich platí slova, která kdysi dávno pronesl Plinius ml.: „Mnoho lidí se bojí o svou pověst, ale málo lidí se nebojí svého

svědomí.“ V této souvislosti je třeba při-pomenout, jak důležité je včasné sdělení nepříznivé prognózy nemocnému. Proč? Protože odstartuje důležitý proces bilan-cování a zrání. A ten potřebuje svůj čas. Otázka „proč?“ je asi nejčastější otázkou, kterou nás nemocný upozorňuje na strá-dání v oblasti duchovních potřeb. Ale není jediná. Přicházejí otázky po smyslu nemo-ci, smyslu života, smyslu utrpení – tedy otázky, které nazýváme existenciální, otázky po skutečnostech, jež nás přesahu-jí. Jinak je formuluje praktikující křesťan, jinak člověk víru hledající, jinak ten, který připouští, že „něco“ nad námi musí být, a ještě jinak ten, který už pochopil, že to nejspíš nebude „něco“, ale „někdo“. Ve všech těchto otázkách však lze vystopovat hledání naděje. Doprovázející by neměl příliš argumentovat načtenými fakty, měl by víc naslouchat než mluvit. Jsou lidé, kteří v takové situaci nemusí mluvit vů-bec, protože za ně hovoří jejich tvář. Ale i tvář umírajícího člověka, který dospěl do fáze smíření, protože umírá po životě na-plněném, umírá smířen s lidmi i se svým Bohem a těší se na setkání s ním, dokáže zářit tak, že kolemstojící pochybovači při-pustí, že za hranicí smrti není jen „něco“, ale „někdo“. Doprovázení umírajících není záležitost jednostranná, ale jde o vzájem-né obdarovávání – krása tváře člověka umírajícího v pravém slova smyslu šťastně je tím, co nám pomáhá naplňovat naše vlastní duchovní potřeby. My je totiž má-me taky. MUDr. Marie Svatošová,

zakladatelka hospicového hnutí v ČR

Víme si rady s duchovními potřebami nemocných?Tuto otázku jsem si kladla na podzimní konferenci Asociace poskytovatelů hospicové péče a České asociace sester s názvem „Sestři, nebojte se, já přece vím, že umírám“.

◗ Hospicová a paliativní péče

Inzerce

www.lekarskapojistovaci.cztel. +420 533 337 350

EXKLUZIVNÍPARTNER

VÍME, JAK ŘEŠIT

RIZIKA VAŠÍ PRÁCE

Mezinárodní putovní výstava z dějin psychiatrie byla zahájena v úterý 29. 11. v Muzeu policie v Praze na Karlově. K vidění bude na tomto místě do 28. února 2012.Rozsáhlá výstava Příběh nemocné duše zachycuje vý-voj psychiatrie od poloviny 18. století do současnosti. Od starověku až do druhé poloviny 18. století se totiž lékaři zabývali duševně nemocnými jen příležitostně a okrajově. Příčinou toho byla jen nepatrná úspěšnost léčení duševních poruch a také fakt, že většina nemoc-ných byli nemajetní lidé. Velký rozvoj přírodních věd a lékařství i zvyšující se společenská potřeba vedly na konci 18. století ke vzni-

ku nového oboru, jehož obsahem byla především sa-motná organizace ústavní péče a také „zklidňování“ nemocných. Do té doby byl mezi vězením a „blázin-cem“ jen ten rozdíl, že v blázinci nebyli duševně zdraví zločinci. H. J. Howard (1726–1790), který koncem 18. století cestoval po Evropě s cílem reformovat vě-zeňství, zjistil, že skoro ve všech věznicích, jež navštívil, byli umístěni i duševně nemocní.„Blázince byly pod úředním dozorem a lékařským ve-dením většinou jen formálně. Rozhodovali v nich ne-kvalifikovaní a špatně placení opatrovníci, či spíše do-zorci. Agresivní nemocní byli vždy v malých celách, méně agresivní někdy ve velkých sálech, např. v ne-

mocnici Hotel Dieu v Paříži byly kolem roku 1780 du-ševně nemocným vyhraze-ny dva velké sály, každý pro čtyřicet nemocných, odděleně pro ženy a mu-že,“ uvádí jeden z panelů výstavy, kterou připravili pracovníci pražské Psy-chiatrické léčebny v Bohni-cích MUDr. Ivan David, CSc., a Dagmar Žaludová.„Asi před pěti lety nás na-padla myšlenka psychiat-rického muzea, jaké je běžné v celé západní Evro-pě. Procestovali jsme asi čtyřicet psychiatrických

zařízení západní Evropy, shromažďovali jsme myšlenky a informace a nakonec sice nevzniklo muzeum, ale ale-spoň tato mezinárodní putovní výstava,“ uvedla Dag-mar Žaludová a dodala, že výstava je koncipována pro širokou veřejnost, informace jsou formulovány tak, aby jim veřejnost rozuměla. Podle ní je však návštěva výstavy Příběh nemocné duše velmi vhodná i pro odborníky a studenty medicíny, psychologie, sociologie a dalších oborů. „Témata z dě-jin psychiatrie se přednášejí jak studentům medicíny, tak i studentům předatestačním, a výstava tyto před-nášky výrazně doplní,“ řekla D. Žaludová. Na výstavě se zájemci mohou seznámit nejen s ději-nami psychiatrie, s jednotlivými psychiatrickými one-mocněními a jejich projevy, ale také s výtvarnými díly duševně nemocných pacientů z evropských psychia-trických zařízení a s exponáty zapůjčenými z několika evropských psychiatrických muzeí a z lékařského mu-zea v Praze, které je součástí lékařské knihovny. A také s exponáty, které jako kopie reálných předmětů vyro-bili studenti uměleckých škol. hech

◗ Pozvánka na výstavu

Příběh nemocné duše

Dřevěné klecové lůžko (kopie) používané přibližně v letech 1840–1920 hlavně pro epileptiky při záchvatu. Originál: Museum Dr. Guislain, Gent, Belgie (kopii vyrobila Střední škola umělecká a řemeslná, Nový Zlíchov 1, Praha 5). Foto: ZN

Peklo (1937) – Psychiatrická galerie a psychiatrické muzeum, Budapešť, Maďarsko. Foto: ZN

Foto

: uzi

1912 ZN 51-52_1-8.indd 7 15.12.11 18:27

ROČNÍK 60 n ČÍSLO 51–52 n 19. PROSINCE 2011◗ ◗ SERVIS

◗ VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ V Primář/primářkaŘeditelka Všeobecné fakultní nemocnice v Prazevyhlašuje výběrové řízení na obsazení funkce primáře I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN a 1. LF UK v Praze.Požadavky: specializovaná způsobilost lékaře v oboru pneumoftizeologie, 10 let praxe v oboru, bronchologická erudice, morální a občanská bezúhonnost, organizační a komunikační schopnosti.Přihláška k výběrovému řízení musí obsahovat: osobní dotazník, životopis s přehledem dosavadní praxe, kopie dokladů o dosaženém vzdělání, výpis z rejstříku trestů, osvědčení podle zákona č. 451/1991 Sb., čestné prohlášení ve smyslu § 4 zákona č. 451/1991 Sb.Písemné přihlášky zasílejte do 31. 1. 2012 na adresu: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, personální úsek, U Nemocnice 2, 128 08 Praha 2.

V Vrchní sestraJESSENIA a. s., Nemocnice Beroun,vypisuje výběrové řízení na obsazení místa vrchní sestry pro nově otevírané cca 100lůžkové Centrum medicínské rehabilitace s předpokládaným nástupem 1. 3. 2012.Kvalifikační předpoklady: nižší či vyšší vysokoškolské vzdělání, příp. vyšší odborné s ukončeným pomaturitním studiem, nejlépe v organizaci a řízení zdravotnictví. Minimálně 10 let praxe ve zdravotnictví, organizační a řídící předpoklady, zdravotní způsobilost a bezúhonnost podle zákona č. 96/2004 Sb., zkušenost v práci s počítačem, komunikační schopnosti.Písemné přihlášky k VŘ doplněné vlastnoručně psaným životopisem a profesním životopisem, kopie dokladů o vzdělání, osvědčení k výkonu zdravotnického povolání a platný výpis z rejstříku trestů zasílejte do 14 dnů od uveřejnění inzerátu na adresu: Ředitelství nemocnice Beroun, prof. Veselého 493, Beroun 3, příp. na e-mailovou adresu info@nember.cz

◗ VOLNÁ MÍSTAV Zdravotní laborant/laborantkaSoukromá dermatohistopatologická laboratoř v Praze 8přijme zdravotní laborantku.Nabízíme dobré platové podmínky a mladý kolektiv.Kontakt: tel. 283 024 140, e-mail: lumir.pock@volny.cz

V Lékař/lékařkaVšeobecná fakultní nemocnice v Prazepřijme pro Urologickou kliniku odborného lékaře se specializovanou způsobilostí nebo v posledním roce specializačního vzdělávání před atestační zkouškou.Požadujeme: vážný zájem o obor a sebevzdělávání, dobré komunikační dovednosti, schopnost účastnit se týmové práce, znalost českého a anglického jazyka, flexibilitu.Nabízíme: profesní růst v oboru

a seberealizaci, možnost dalšího vzdělávání, vědecko-výzkumnou a pedagogickou činnost.Nástup od 1. 2. 2012 nebo podle dohody.Kontakt: Miroslava Forejtová tel. 224 967 847-8, e-mail: miroslava.forejtova@vfn.cz.

V Lékař/lékařkaPsychiatrická léčebna v Kroměřížipřijme lékaře/ku se specializací v oboru vnitřní lékařství.Požadujeme: VŠ vzdělání – specializovanou způsobilost v oboru vnitřní lékařství nebo v přípravě, zdravotní způsobilost a bezúhonnost.Nástup možný ihned.Tabulkový plat podle praxe. Byt k dispozici.Nabídky a životopis zasílejte e-mailem: pam@plkm.cz, tel. 573 314 307, 304.

V Lékař/lékařkaNemocnice Jablonec nad Nisou, p. o.,přijme lékaře/lékařku na hematologickou ambulanci interního oddělení.Je požadována specializovaná způsobilost v oboru hematologie a transfúzní lékařství, popřípadě lékař před atestací v této specializaci.Nabízíme: zajímavou práci v prosperující organizaci, podporu dalšího prohlubování a vzdělávání, velmi dobré finanční ohodnocení, možnost zajištění ubytování v centru města a v blízkosti nemocnice,

nástup možný ihned, popřípadě dle dohody.Bližší informace podá primář interního oddělení MUDr. Ivo Jörg, tel. 483 345 200, e-mail: jörg@nemjbc.cz, případně kontaktujte personální oddělení, e-mail: pavel.kures@nemjbc.cz

V Lékař/lékařkaHospic sv. Štěpána Litoměřicepřijme lékaře/lékařku.Požadavky: empatické chování, morální a občanská bezúhonnost.Nabízíme: týmovou spolupráci, pronájem bytu 2+1, možnost dalšího růstu.Písemné nabídky zasílejte na e-mail: reditel@hospiclitomerice.cz

V Lékař/lékařkaOblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. s., přijme lékaře nebo lékaře-absolventy na oddělení neurologie.Specializace v oboru vítána.Nástup možný ihned.Životopisy zasílejte na adresu: Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. s., V. Klementa 147, 293 01 Mladá Boleslav, nebo na e-mail: nabor@onmb.cz

◗ Personální inzerce

REALITNÍ MAKLÉŘZačněte si v roce 2012

sami určovat výši Vašeho příjmu – změňte obor s nejúspěšnější

realitní kanceláří.Se vším ostatním Vám pomůžeme.

CENTURY 21 Reality Express Václavské nám. 56 Praha 1

e-mail: marika.adamkova@century21.czmob. +420 606 684 157 www.zlaty-makler.cz

Začněte si v roce 2012

Se vším ostatním Vám pomůžeme.

První a jediná kvadrivalentní vakcína

chránící proti pěti onemocněním

Očkujte vakcínou SILGARD®!

Vakcína SILGARD® = prevence:

CERVIKÁLNÍ KARCINOM*

GENITÁLNÍ BRADAVICE**

PREMALIGNÍ LÉZE

CERVIKÁLNÍ*

PREMALIGNÍ LÉZE

VULVÁLNÍ*

PREMALIGNÍ LÉZE

VAGINÁLNÍ*

* v příčinné souvislosti s jistými (onkogenními) HPV typy** v příčinné souvislosti se specifickými typy HPV

Copyright © (2011) Merck & Co., Inc. Všechna práva vyhrazena.Merck Sharp & Dohme s.r.o., Evropská 2588/33a, 160 00 Praha 6 - Česká Republikawww.msdi.cz08-13-GRD-2010-CZ-2199-J

Dříve než přípravek předepíšete, seznamte se, prosím, s úplným souhrnem údajů o přípravku.Přípravek je vázán na lékařský předpis a není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Zkrácená informace o léčivém přípravkuSilgard®, injekční suspenze v předplněné injekční stříkačce. Vakcína proti lidskému papilomaviru [typy 6, 11, 16, 18] (rekombinantní, adsorbovaná). Kvalitativní a kvantitativní složení: 1 dávka (0,5 ml) obsahuje přibližně: Papillomaviri humani1 typus 6 proteinum L12,

3 - 20 mikrogramů; Papillomaviri humani1 typus 11 proteinum L12, 3 - 40 mikrogramů; Papillomaviri humani1 typus 16 proteinum L12, 3 - 40 mik-rogramů; Papillomaviri humani1 typus 18 proteinum L12, 3 - 20 mikrogramů. Léková forma: Injekční suspenze v předplněné injekční stříkačce. Indikace: Silgard je vakcína k použití od věku 9 let k prevenci: - premaligních genitálních lézí (cervikálních, vulválních a vaginálních) a cervikální-ho karcinomu v příčinné souvislosti s jistými onkogenními typy lidského papilomaviru (HPV); - bradavic zevního genitálu (condyloma acuminata) v příčinné souvislosti se specifi ckými typy HPV. Tato indikace je založena na průkazu účinnosti vakcíny Silgard u žen ve věku 16 až 45 let a u mužů ve věku 16 až 26 let a na průkazu imunogenicity vakcíny Silgard u dětí ve věku 9 až 15 let a dospívajících. Použití přípravku Silgard musí být v souladu s ofi ciálními doporučeními. Dávkování a způsob podání: Základní vakcinační řada sestává ze 3 samostatných 0,5ml dávek podaných podle následujícího schématu: 0, 2, 6 měsíců. Pokud je nezbytné alternativní očkovací schéma, druhá dávka musí být podána nejméně jeden měsíc po první dávce a třetí dávka musí být podána nejméně 3 měsíce po druhé dávce. Všechny tři dávky musí být podány během období jednoho roku. Potřeba podání dávky přeočkování nebyla stanovena. Doporučuje se, aby jedincům, jimž je podána první dávka přípravku Silgard, byly podány všechny tři dávky vakcinační řady přípravkem Silgard. Vakcínu je nutno aplikovat intramuskulární injekcí. Dětská populace: bezpečnost a účinnost přípravku Silgard u dětí mladších 9 let nebyla stanovena. K dispozici nejsou žádné údaje. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku. Jedinci, u nichž se po podání dávky přípravku Silgard objeví příznaky hypersenzitivity, nesmí další dávku přípravku Silgard dostat. Podávání přípravku Silgard musí být odloženo u jedinců trpících závažným akutním horečnatým onemocněním. Přítomnost lehké infekce, jako je lehká infekce horních cest dýchacích, nebo horečka nízkého stupně však nejsou kontraindikací pro imunizaci. Zvláštní upozor-nění a opatření pro použití: Při rozhodování o vakcinaci jednotlivce se musí vzít v potaz riziko, že již byl vystaven působení HPV a potenciální přínos, který může z vakcinace mít. Stejně jako u všech injekčních vakcín musí být pro případ vzácných anafylaktických reakcí po aplikaci vakcíny snadno k dispozici odpovídající léčebná opatření. Očkovaní by měli být přibližně 15 minut po podání vakcíny Silgard pečlivě sledováni. Stejně jako u jiných vakcín se nemusí přípravkem Silgard zajistit ochrana všem očkovaným. Neprokázalo se, že by měl přípravek Silgard terapeutický efekt. Nejsou žádné údaje o použití přípravku Silgard u jedinců se sníženou imunitní reakcí. Tuto vakcínu je nutno podávat opatrně jedincům s trombo-cytopenií nebo s jakoukoli poruchou koagulace, protože po intramuskulárním podání takovým jedincům může dojít ke krvácení. Délka ochrany není v současnosti známa. Trvalá účinnost ochrany byla pozorována po dobu 4,5 roku po dokončení 3dávkové série. Nejsou k dispozici žádné údaje o bezpečnosti, imunogenicitě ani účinnosti, které by podporovaly zaměnitelnost přípravku Silgard s jinými vakcínami proti HPV. Interakce: Jedinci, kteří dostali imunoglobulin nebo krevní deriváty během 6 měsíců před první dávkou vakcíny, byli ve všech klinických studiích vyřazeni. Použití spolu s dalšími vakcínami: Při podání přípravku Silgard ve stejnou dobu (ale při podání vakcín do různých injekčních míst) s vakcínou proti hepatitidě typu B (rekombinantní) nedošlo k zásahu do imunitní odpovědi na HPV typy. Přípravek Silgard lze podávat současně s kombinovanou posilovací (booster) vakcínou obsahující diftérii (d) a tetanus (T) buď s pertusí [acelulární komponenta] (ap) a/nebo s poliomyelitis [inaktivovaná] (IPV) (vakcíny dTap, dT-IPV, dTap-IPV) bez významné interference s protilátkovou odpovědí na kteroukoli ze složek kterékoli z vakcín. Současné podávání přípravku Silgard s jinými vakcínami, než jsou vakcíny uvedené výše, nebylo studováno. Nezdá se, že by použití hormonální antikoncepce ovlivnilo imunitní odpověď na přípravek Silgard. Těhotenství a kojení: Údaje o podávání přípravku Silgard v průběhu těhotenství neprokázaly žádný bezpečnostní signál. Tyto údaje však nejsou dostatečné pro doporučení používání přípravku Silgard v průběhu těhotenství. Očkování je nutno odložit na dobu po ukončení těhotenství. Přípravek Silgard lze podávat během kojení. Nežádoucí účinky: Velmi časté (≥ 1/10): bolesti hlavy, v místě injekce: erytém, bolest, otok. Časté (≥ 1/100, < 1/10): pyrexie, nauzea, bolesti v končetinách, v místě injekce: hematom, svědění. Ostatní nežádoucí účinky byly hlášeny v nižších frekvencích (jako méně časté (≥ 1/1 000, < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000, < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), případně byla jejich četnost kvalifi kována jako „není známo“, jelikož byly hlášeny dobrovolně z populace nejisté velikosti a nebylo vždy možné odhadnout jejich četnost ani stanovit příčinnou souvislost s expozicí vakcíně). Šlo o tyto nežádoucí účinky: idiopatická trombocyto-penická purpura, lymfadenopatie. Hypersenzitivní reakce včetně anafylaktických/anafylaktoidních reakcí, točení hlavy, syndrom Guillain-Barrého, synkopa někdy doprovázená tonicko-klonickými pohyby, zvracení, artralgie, myalgie, astenie, zimnice, únava, celkový pocit nemoci, bronchospas-mus a kopřivka. Uchovávání: Uchovávejte v chladničce (2-8 °C). Chraňte před mrazem. Uchovávejte lahvičku ve vnější krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Balení: 0,5 ml suspenze v přeplněné injekční stříkačce se dvěma jehlami v balení po 1 kuse. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. Držitel rozhodnutí o registraci: Merck Sharp & Dohme Ltd., Hertford Road, Hoddesdon, Hertfordshire EN11 9BU, Velká Británie. Registrační číslo(a): EU/1/06/358/007. Datum poslední revize textu: 27. 7. 2011.

INZ GRD_ODBORNA GALEN 121x420_newtir+SPC! [12-11].indd 1 7.12.11 14:05

Inze

rce

Možná i dohoda o přenechání celé ordinace pro provozování vlastní praxe.

Bližší informace Ing. Kostelac, tel. 602 189 351, e-mail: kostelac@medsix.cz

přijme

PRAKTICKÉHO LÉKAŘE pro dospělé

do již zavedené ordinace.Nástup možný ihned.

Poliklinika I. v Jablonci nad Nisou

délka inzerátu

5 řádků

10 řádků

15 řádků

Rubrika: Nabídka práce Práci hledá Různé

Počet opakování (pouze placená inzerce)

Objednací kupón pro podání řádkové inzerce

Vyplňujte čitelně a hůlkovým písmem!KONTAKTNÍ A FAKTURAČNÍ ÚDAJE:Organizace:

Adresa:

PSČ a město:

IČ:

DIČ:

Telefon:

E-mail:

Jsem předplatitelem Zdravotnických novin: ano ne

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu: Ambit Media, a. s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5 nebo na e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz

Cena je uvedena za jedno uveřejnění a nezahrnuje DPH.

Ceník řádkové inzerce: Do 5 řádků: 550 Kč, do 10 řádků: 1 100 Kč, do 15 řádků: 1 600 Kč, do 20 řádků 2 000 Kč, do 30 řádků 2 900 Kč, za každých dalších započatých 10 řádků: 900 Kč.

Jde o zdraví, etiku, ale i o precedens

Populace zestárne, ekonomická zátěž stoupne

V BEZPEČNOSTNÍ RENTGENY NA LETIŠTÍCH

SÚKL: Lékárníci se znovu mýlí!

4 Mobilní nemocnice pro oběti zemětřesenína Haiti

6Soběstačnostinvalidů roste – kdo jim dá práci?

5 Pokroky medicíny v první dekádě třetího tisíciletí

8

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ročník 59 číslo 2 1. února 2010

cena 26 Kč pro předplatitele 19 Kč / 1,25 € www.zdravky.cz

ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE

Problémem se bude zabývat i vláda ČR. V současné době totiž podle stanoviska vydaného 6. ledna Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB) neexistuje jednotné evropské doporučení, jak po-stupovat při schvalování a používání pří-strojů využívajících ionizujícího záření pro bezpečnostní kontrolu osob. Každá

členská země Evropské unie musí za-ujmout vlastní stanovisko a regulovat po-užívání těchto zařízení v souladu se svý-mi platnými právními předpisy.

Pokud skenery, pak alternativněJiž v roce 2008 navrhla Evropská komise (EK) zařazení bezpečnostních skenerů osob do standardního vybavení evrop-ských letišť. Poslanci Evropského parla-mentu poté tlumočili převážně zamítavé reakce svých zemí. Výsledkem bylo po-zastavení realizace návrhu EK a otevření veřejné diskuse k danému tématu. Člen-ské země EU – včetně České republiky – upozornily především na nevyjasněné potenciální zdravotní účinky při použí-vání těchto zařízení, ale také na řadu zá-važných otázek z oblasti etiky, ochrany lidských práv a ochrany osobnosti. Celo-tělové skenery totiž odhalují při kontrole intimní detaily kontrolovaných osob. Tyto přístroje jsou klasifikovány jako tzv. jednoduché zdroje ionizujícího záření a jako takové podléhají regulaci ze strany SÚJB. Ze společné diskuse s odborníky ministerstev zdravotnictví, vnitra a do-pravy, Úřadu pro ochranu osobních úda-jů a Úřadu pro civilní letectví již v únoru

loňského roku vyplynulo, že SÚJB bude při posuzování žádosti brát v úvahu pře-devším to, zda použití rentgenového za-řízení za účelem bezpečnostní kontroly osob bude pro konkrétní podmínky zdů-vodněno. Přitom bude brát v úvahu mj., zda:V použití zařízení bude zaměřeno cíleně

pouze na vybrané (podezřelé) osoby,V bude stanoven věkový limit takto kon-

trolovaných osob,

V kontrolované osoby budou informová-ny o dávce záření, kterou při jedné kon-trole na daném rtg zařízení obdrží, o ra-diačním riziku s kontrolou spojeném a o celkové dávce záření, kterou může jedna osoba při daném způsobu kont-roly obdržet v jednom roce.

Kontrolovaná osoba musí mít také mož-nost tuto kontrolu odmítnout a podrobit se kontrole alternativní metodou – např. osobní prohlídce. Více na straně 4

Vyplývá to z Projekce obyvatelstva v kra-jích a oblastech ČR do roku 2065, kterou 19. ledna zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve Zlínském kraji přitom již k při-rozenému úbytku obyvatelstva pravdě-podobně došlo loni. Potvrdit by to měly statistické údaje za rok 2009, jejichž pu-blikace se očekává v březnu.Pokud jde o vývoj úmrtnosti, střední délka života by se podle ČSÚ měla do roku 2065 zvýšit u mužů na 86,5 roku (loni 74,2 ro-ku), u žen na 91 let (loni 80,3 roku).

O čem vypovídají indexyIndex stáří (počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí do 15 let) v celorepubliko-

vém měřítku překročil poprvé hranici 100 v roce 2006, v hlavním městě Praze dokonce v roce 1995. Na základě vývoje populace přirozeným pohybem (bez zohlednění vlivu migrace ze zahraničí) se bude index stáří ve všech krajích prudce zvyšovat. V roce 2014 je očekávána ve všech regionech početní převaha seniorů nad dětmi, a ta by měla být stále markant-nější – ve 30. letech 21. století již bude dosahovat hodnoty 200 seniorů na 100 dětí.Druhý z indexů – index ekonomického zatížení – porovnává ekonomicky ne-aktivní a aktivní část populace (ve věku od 20 do 64 let). Tento poměr je zatím

příznivý, ve věku ekonomické aktivity se nacházejí nejsilnější generace narozené v polovině 70. let minulého století. Podle ČSÚ však ve vzájemném poměru časem převáží ekonomicky neaktivní složka obyvatelstva. Počátek tohoto stavu se očekává ve druhé polovině 40. let tohoto století, popř. na počátku 50. let 21. století. Ve druhé polovině páté dekády 21. století bude převis populace ve věku ekonomic-ké neaktivity nejvyšší (hodnota indexu od 108 v Ústeckém kraji až po 136 v Praze), poté by se bilance měla mírně zlepšit. Převaha ekonomicky neaktivní části po-pulace nad ekonomicky aktivními (zjed-nodušeně nad plátci daní, zdravotního i sociálního pojištění) však zůstane již tr-valá a stane se jednou z hlavních překážek udržitelnosti průběžného financování důchodů, zdravotní či sociální péče. jak

Český statistický úřad

Již v roce 2014 ve všech krajích ČR početně převáží senioři nad dětmi. O dva roky později pak v celé ČR započne proces přiroze-ného úbytku obyvatelstva, kdy počet zemřelých každým rokem převýší počet nově narozených.

Po loňském nezdařeném „vánočním“ atentátu na letadlo na lince z Amsterodamu do Detroitu se na evropský jednací stůl vrací otáz-ka plošného zavedení bezpečnostních rentgenů, přesněji celo-tělových skenerů na letištích. Jejich instalaci již ohlásily Nizozem-sko a Velká Británie.

V tomto vydání

Ukazatele očekávaného věkového složení

Průměrný věk Index stáříIndex ekonomického

zatížení

Kraj 2009* 2035 2066 2009* 2035 2066 2009* 2035 2066

Hl. m. Praha 41,6 49,2 53,2 130 270 354 49 75 116

Středočeský 40,0 46,5 49,9 96 194 264 54 75 103

Jihočeský 40,5 47,1 50,7 103 207 286 55 78 108

Plzeňský 40,8 47,3 50,8 110 212 287 54 77 108

Karlovarský 39,8 46,7 50,5 94 200 280 53 77 106

Ústecký 39,6 45,8 49,1 88 177 245 53 75 101

Liberecký 40,0 46,4 49,7 94 188 257 54 77 106

Královéhradecký 40,9 47,1 50,4 110 204 272 57 80 110

Pardubický 40,4 46,6 50,1 104 192 267 56 77 109

Vysočina 40,3 46,6 50,3 104 194 274 57 79 111

Jihomoravský 40,8 47,1 50,4 112 206 273 55 78 109

Olomoucký 40,5 47,2 51,0 107 208 292 55 78 110

Zlínský 40,7 47,4 51,3 111 214 304 56 78 112

Moravskoslezský 40,2 46,9 50,5 101 201 280 55 79 108

* reálné definitivní údaje Zdroj: ČSÚ

Pozn.: Index stáří = počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0–14 let. Index ekonomického zatížení = počet osob ve věku 65 a více let a osob ve věku 0–19 let na 100 osob ve věku 20–64 let

Nejvyšší hodnota ve své kategorii, Nejnižší hodnota ve své kategorii

Doporučení pozastavit registraci sibutraminuEvropská léková agentura (EMA) ukončila přehodnocení bezpečnosti léčivých příprav-ků obsahujících sibutramin. Výbor pro hu-mánní léčivé přípravky (CHMP) došel k zá-věru, že rizika těchto přípravků jsou vyšší než jejich přínosy a doporučil pozastavení registračního rozhodnutí pro tyto léčivé pří-pravky v celé Evropské unii. Doporučení Vý-boru na pozastavení rozhodnutí o registraci bylo nyní předáno Evropské komisi k přijetí rozhodnutí.Přehodnocení bylo iniciováno na základě dat ze studie SCOUT (Sibutramine Cardiovascu-lar OUTcomes) ukazujících na zvýšené riziko závažných, nefatálních kardiovaskulárních příhod, jako jsou cévní mozková příhoda ne-bo infarkt myokardu, ve srovnání sibutrami-nu s placebem. Výbor CHMP zaznamenal, že použití sibutraminu nebylo u většiny paci-entů zahrnutých ve studii SCOUT v souladu s informacemi uvedenými v textech dopro-vázejících přípravky, jelikož sibutramin je u pacientů se známým kardiovaskulárním onemocněním kontraindikován. Přípravky obsahující sibutramin jsou v ČR re-gistrovány jako Lindaxa, Meridia, Sibutra-min Sandoz a Sibutramin-Teva. Lékaři by ne-měli nadále předepisovat a lékárníci by neměli dále vydávat tyto přípravky. Pacienti, kteří v současnosti berou tyto léky, by si měli ve vhodném čase domluvit návštěvu svého lékaře, aby probrali alternativní opatření k redukci tělesné hmotnosti. Pacienti, kteří si přejí ukončit léčbu před návštěvou svého lékaře, to mohou udělat kdykoliv. súkl

EMA

Efektivní dávka ionizujícího záření, kterou kontrolovaná osoba obdrží v neprospěch svého zdraví při jedné kontrole, se pohybuje od 0,1 do 10 μSv (v závislosti na použitém principu pro-zařování). I ta nejvyšší hodnota přitom představuje pouze:

max. 50 % dávky obdržené při jed-nom běžném rentgenovém vyšetře-ní hrudníku;

max. 100 % dávky obdržené od kos-mického záření během hodiny letu v obvyklé cestovní výšce;

max. 100 % dávky z výpustí dobře provozované jaderné elektrárny, kterou by člověk obdržel, kdyby se celý rok zdržoval těsně za jejím plotem.

DATA A FAKTA

Čtěte stanoviska odborníků a diskutujte o tématu na www.zdravky.cz

Kolá

ž: J

indř

ich

Stud

ničk

a

Exkluzivní

informace

pro smluvní

partnery

VZP ČR

Objednávejte na predplatne@ambitmedia.cz

1 719 Kč

Běžná cena předplatného:

799 Kč+ 1 320 Kč

2 119 Kč

Ušetřete 400 Kč při objednávce balíčku ročního předplatného Zdravotnických novin s Vnitřním lékařstvím!(Nabídka platí do 18. 12. 2011)

časopis České internistické společnosti a Slovenskej internistickej spoločnosti

Příloha:

65. narozeniny vedoucího redaktora časopisu Vnitřní lékařství prim. MUDr. Petra Svačiny

Indexed in EMBASE/Excerpta Medica, SCOPUS,MEDLINE/Index Medicus, Bibliographia medica čechoslovaca,Index Copernicus, Chemical Abstracts, INIS Atomindex

Vnitřní lékařství

ISSN 0042-773X Vnitř Lék 2010; 56(6) ISSN pro on-line přístup 1801-7592 on-line na www.vnitrnilekarstvi.cz

ročník 56 | červen 2010 | číslo 6

1 719

1912 ZN 51-52_1-8.indd 8 15.12.11 18:27