Final conference ROMA - Final Report and recommandation · Web viewIn 1998, the creation of IRIS...

Final conference ROMA - Final Report and recommandation

LEPŠÍ ZAČLENĚNÍ ROMSKÉ KOMUNITY

PROSTŘEDNICTVÍM INICIATIV OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI

_____________

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

C O N T E N T

Introduction………………………………………….p. 3

Basic observations………………………………….p. 3

Recommendations………………………………….p. 6

Appendices

I.

Concept note of the project……………….p. 17

II.

Composition of the Coordination Group….p. 19

III.Events and activities of the project……….p. 20

IV.Country reports………………………….p. 36

V.

Most important related EESC opinions….p. 72

1. Úvod

1.1 Podpora začlenění Romů je prioritou EHSV již dlouho dobu. Sdělení Evropské komise o rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020, přijaté dne 5. dubna 2011, a vytvoření těchto vnitrostátních strategií se staly novým impulsem pro konzultační a monitorovací činnosti Výboru. Kromě řady průzkumných stanovisek a stanovisek z vlastní iniciativy Výbor na počátku roku 2014 zahájil projekt s názvem „Lepší začlenění romské komunity prostřednictvím iniciativ občanské společnosti“. Cílem projektu bylo prozkoumat dopad příslušných evropských právních předpisů z hlediska (organizované) občanské společnosti, odhalit jejich nedostatky a předložit návrhy dalších kroků, jež je třeba podniknout.

1.2 Účastníci měli příležitost získat během slyšení informace přímo od odborníků, zájmových skupin občanské společnosti a tvůrců politik EU a nabýt cenných zkušeností během studijních návštěv různých zemí a při setkáních se zástupci vlád a občanské společnosti. Měli jsme štěstí, že se nám dostalo velmi vřelého přivítání, a chtěli bychom proto poděkovat všem zúčastněným stranám za jejich bezmeznou ochotu přispět svými nepostradatelnými znalostmi k naší práci. Bylo pro nás velmi důležité vidět, že se shromáždilo tolik znalostí, které by v budoucnosti mohly zajistit úspěšné začlenění Romů. Tato zpráva a připojený návrh vycházejí ze znalostí a informací, které poskytli naši partneři. Chtěli bychom zdůraznit zejména jejich myšlenky a doporučení a v některých případech požadavky do budoucnosti, které tudíž představují zájmy občanské společnosti a vytvářejí spravedlivější a solidárnější Evropu.

2. Základní postřehy

2.1 Navzdory tomu, že byly vytvořeny nejrůznější strategie, v praxi jich bylo provedeno jen několik, a proto se situace Romů z hlediska chudoby a zranitelnosti ve většině členských států nezlepšuje. Některým členským státům se nepodařilo přejít od slov k činům.

2.2 Přestože bylo zahájeno několik rozsáhlých obecných strategických projektů, mnoho členských států nebylo schopno zakročit proti každodenním negativním dopadům segregace a diskriminace.

2.3 Zejména ženy a děti jsou v rámci romské komunity postiženy vícenásobnou diskriminací, která na ně klade další zátěž. Dokonce situace romských žen v hlavních oblastech společenského života, jako je vzdělávání, zaměstnanost a zdraví, je v porovnání se situací romských mužů horší.

2.4 Musíme proto segregaci a diskriminaci čelit se skutečnou rozhodností a odhodláním, včetně využití ukazatelů a postupů sledování, do kterých bude zapojena samotná romská komunita.

2.5 Hospodářská krize omezila ve většině zemí, v nichž jsou Romové vystaveni segregaci, jejich příležitosti na trhu práce, zhoršila kvalitu jejich života a praktické možnosti dále v praxi provádět strategie a došlo ke zhoršení ukazatelů diskriminace. Situace je obzvláště negativní v případě žen, dětí a mládeže.

2.6 Nebylo dosaženo příslušných hlavních cílů strategie Evropa 2020 a počet jednotlivců postižených vyloučením se ještě zvýšil.

2.7 Je nepochopitelné, že evropský semestr neobsahuje žádný konkrétní odkaz na strategii týkající se Romů. EHSV navrhuje, aby tato strategie byla začleněna do evropského semestru a byly tak posíleny politické cíle.

2.8 Ani Evropská unie, ani organizace občanské společnosti nemají ve skutečnosti prostředky, jak přímo ovlivnit tvorbu a provádění vnitrostátních politik.

2.9 Projekt nám pomohl uvědomit si důležitou skutečnost, že pozitivních výsledků lze dosáhnout tvrdou prací a soudržnou politikou založenou na vysoké míře politického odhodlání, které se týká nejen vlád, a trvalou účastí stran zapojených na všech úrovních za všeobecného přijetí většinovou kulturou (konkrétním příkladem toho může být Finsko).

2.10 Patrně nejpřesvědčivějším hlediskem příkladu Finska, které bylo nejaktivnějším z těch, které jsme viděli, a současně jeho hlavním poselstvím je skutečnost, že dotčení jsou aktivně zapojeni a pomáhají přijímat rozhodnutí. Zástupci romské komunity byli významnou měrou, kvalitativně i kvantitativně zastoupeni na všech setkáních týkajících se politiky v oblasti Romů, a to na všech úrovních.

2.11 Je nezbytné, aby noví vedoucí představitelé Evropy uznali význam rámcové strategie a zesílili své úsilí tuto strategii provést a sledovat.

2.12 Model základních práv EU je založen na souboru základních hodnot, jako je demokracie, rovnost mezi občany a dodržování všeobecných lidských práv včetně hospodářských, sociálních a kulturních práv. Romům je jejich přístup k hospodářským, sociálním a kulturním právům zahrazen systematickou diskriminací, která není v politikách EU ani vnitrostátních politikách řešena. Porušování těchto práv nelze dále přehlížet. EHSV zaznamenal pozitivní vývoj v situaci Romů v případech, kdy byla pozornost věnována těmto právům. Strategie integrace Romů kromě toho také z velké části neřeší zvláštní překážky, jimž čelí Romové, kteří nejsou občany EU.

2.13 Odhodlání a příprava organizované občanské společnosti tvoří záruku a základ do budoucnosti, zejména pokud je politická atmosféra příznivá.

2.14 V zemích, kde se situace zhoršuje, lze pozorovat tyto znaky:

· existují obzvláště silné protiromské postoje a nálady, které ovlivňují způsob fungování institucí;

· nevládní organizace zastupující občanskou společnost a Romy nejsou dostatečně (nebo vůbec) zapojeny do procesu provádění vnitrostátních strategií integrace Romů;

· sledování a hodnocení toho, jak jsou prováděny strategie a programy, vykazuje významné nedostatky (nebo zcela chybí);

· postupy přidělování podpory a zdrojů nejsou transparentní ani odpovědné a jejich příjemci nejsou koneční uživatelé, ale spíše zástupci normativní společnosti (poskytovatelé služeb, dodavatelé);

· počet a podíl zapojených sociálních podniků a množství dotací, které dostávají, jsou velice nízké;

· činnosti týkající se boje proti diskriminaci a zaručení rovného zacházení a činnosti orgánů dozoru nad sdělovacími prostředky jsou zřídka nezávislé nebo důsledné a je možné pozorovat významnou míru politického klientelismu;

· oficiální postoj státu k obsahu strategie nebo k jejímu provádění se výrazně liší od postoje občanské společnosti;

· shromažďování údajů nebo jejich analýza jsou nedostatečné, spolehlivost údajů není jistá a zprávy o jednotlivých zemích ukazují, že jsou sledovány vlastní zájmy vlád;

· rozsah segregace se nezmenšuje;

· provádění strategií obecně není systematické, ale náhodné;

· na místní úrovni jsou granty / finanční prostředky někdy udělovány pouze projektům, které se zaměřují na určitá hlediska vnitrostátních strategií a nezahrnují romské účastníky;

· v neromské části společnosti obecně chybí povědomí o existenci a významu strategie týkající se Romů;

· romské organizace jsou nadále do značné míry politicky závislé a romské strany jsou stále z velké části založeny na protežování;

· ukazatele sociálně-ekonomického postavení a diskriminace naznačují, že obzvláště zranitelní jsou starší lidé, ženy a děti, a současně se obecně uznává, že ženy jsou hnací silou sociální změny;

· přístup k sociálním dávkám se nezlepšuje, a v některých oblastech se dokonce zhoršuje. Ve všech případech je institucionální segregace faktorem, který snižuje délku a kvalitu života;

· kromě značných rozdílů jsou mladí Romové velmi málo zapojeni do vzdělávacího systému – na všech úrovních vzdělávání je jejich míra účasti výrazně nižší než u mladých lidí z neromské společnosti. Vysoká míra předčasného ukončování školní docházky, záškoláctví a potulky se jsou jasným znakem segregace;

· přetrvávají závažné případy institucionální diskriminace (nucené vystěhování, oddělené školy, zvláštní školy, nerovný přístup ke službám atd.).

3. Doporučení

3.1 Politické úvahy

3.1.1 Model základních práv EU je založen na souboru základních hodnot, jako je demokracie, rovnost a dodržování všeobecných lidských práv včetně hospodářských, sociálních a kulturních práv. Romům je jejich přístup k hospodářským, sociálním a kulturním právům znemožňován systematickou diskriminací (právní, institucionální a v oblasti kontaktů) a protiromskými náladami, které nejsou v politikách EU a vnitrostátních politikách řešeny. Porušování těchto práv nelze dále přehlížet.

3.1.2 Členské státy musí věnovat zvláštní pozornost provádění sociálních práv v oblasti integrace Romů: Evropská sociální charta, vypracovaná v rámci Rady Evropy, stanoví sociální práva a svobody a zřizuje mechanismus dohledu, který zaručí jejich dodržování státy, které jsou stranami této charty, včetně postupů pro sledování a podávání kolektivních stížností.

3.1.3 Diskriminace a protiromské postoje, které jsou nedílnou součástí všech úrovní tvorby politik, společnosti a projektů, pramení z neúčasti Romů na procesu rozhodování a ze skutečnosti, že je jim zabráněno vyjádřit svůj názor. Aby došlo k překonání tohoto problému, je třeba zajistit jejich zřetelné začlenění do všech oblastí, které se dotýkají jejich komunity.

3.1.4 Ženy a děti z romské komunity jsou zvláštními cíli vícenásobné diskriminace, a proto je také třeba na všech úrovních rozhodování v oblastech, které se týkají konkrétně romské komunity, důsledně provádět dodatečná opatření ohledně genderové vyváženosti.

3.1.5 Systematické plánování a provádění, koordinace politik, informování a sledování místních politických rámců, upřednostňování odlišných přístupů vycházejících ze skutečných potřeb, představení důkazů a skutečností a důsledné, trvalé a systematické hodnocení jsou nezbytné a musí být řešeny spolu se začleňováním Romů v celém procesu.

3.1.6 Členské státy musí ve všech případech usilovat o důsledné provádění kritéria „plného přístupu“. Členské státy by se měly zabývat právní diskriminací a právními předpisy, které omezují přístup k základním službám na základě statusu rezidenta, migranta nebo občana. Plný přístup také zahrnuje zajištění toho, aby správní postupy usnadňovaly přístup a splňovaly požadavky na fyzickou přístupnost a použitelnost, přizpůsobení potřebám, dostupnost a kvalitu v souladu s normami platnými také pro obyvatelstvo rezidenčních oblastí s vysokou koncentrací romské populace, a zlepšení dopravních spojení k institucím a službám, k nimž mají kvůli své situaci právo snadného a pohodlného přístupu. Veřejné služby by měly zahrnovat určité procento Romů, kteří by se zabývali romskými problémy, a Romů, kteří by zajistili skutečné pochopení problémů, jimž čelí.

3.1.7 Je třeba zaručit odhodlání nového politického vedení EU zajistit plné provedení rámcové strategie. Politika v oblasti integrace Romů musí zůstat součástí evropského semestru a musí být důkladně sledována doporučení pro jednotlivé země.

3.1.8 Výsledky může přinést pouze systematické provádění systémově zaměřených strategií.

3.1.9 Hlavním prvkem pozitivních politik je umožnit lidem patřícím k menšině, aby vyjádřili svůj názor, a zajistit zastoupení jejich zájmů. Je třeba, abychom podpořili nástroje a přístupy, jež jim pomohou zdůraznit své sociální znevýhodnění, a rovněž politické úsilí vedoucí k překonání tohoto znevýhodnění.

3.1.10 Všechny zúčastněné strany musí uznat posílení postavení Romů jako nástroj, který jim umožní stát se rovnoprávnými občany.

3.1.11 Ti, kteří uvádějí, že mají stejnou identitu, musí být schopni ze své vlastní iniciativy nebo společně se svými druhy, jež si zvolili, a jako komunita vybrat si svou vlastní cestu a uchovat jazyk, kulturu, zvyky atd. tvořící základ jejich identity. Z tohoto důvodu musí vnitrostátní strategie integrace Romů připravit půdu pro to, aby si jednotlivci hlásící se k romské identitě mohli vytvořit své vlastní komunity a veřejná fóra (sdělovací prostředky) a organizace, a zajistit jim bezpečnost a udržitelnost (jako v případě jakýchkoli jiných menšin postižených sociálním vyloučením).

3.1.12 Je třeba, aby byla skutečně uvedena do provozu síť národních kontaktních míst pro Romy plánovaná Evropskou komisí. Tato síť bude mít smysl, pouze pokud obdrží nezbytné pravomoci a zdroje, zejména finanční. Kontaktní místa musí fungovat na základě úzké institucionalizované spolupráce s organizacemi občanské společnosti. Provádění je třeba pravidelně přezkoumávat, aby byla okamžitě zjištěna selhání nebo zlepšení.

3.1.13 V každém členském státě musí být vytvořena síť nezávislých odborníků, která zajistí řádné hodnocení vnitrostátních strategií integrace Romů. Členské státy musí také přidělit finanční prostředky na sledování ze strany EU a (nezávislé) hodnocení organizacemi občanské společnosti, například v rámci operačních programů. Sledování a hodnocení musí být rozhodně vzato v úvahu ve financování programu během celého postupu.

3.1.14 Vzhledem k závěrům, k nimž došla důvodová zpráva navrhovaného doporučení, a vzhledem ke zhoršování sociálně-ekonomické situace v důsledku krize se Výbor domnívá, že Rada by měla využít své pravomoci přijímat právně závazné akty za účelem zmírnění nouze a velké chudoby, které ohrožují životy lidí, a boje proti nejkrajnějším dopadům diskriminace, rasismu a předsudků vůči Romům.

3.1.15 Zejména v případě krajního znevýhodnění je třeba stanovit jasný rámec pro uplatňování lidských práv a dlouho odkládané zavedení referenčních hodnot a ukazatelů, které umožní posoudit tento typ situace.

3.1.16 Provádění strategií by měly posuzovat skupiny nezávislých výzkumných pracovníků vybavených právními nástroji a nezbytnými zárukami, pokud jde o etiku výzkumu, a tyto skupiny by měly být podpořeny zaručenými finančními prostředky a jejich transparentním využíváním.

3.1.17 Rozhodovací orgány EU by následně při provádění politiky integrace měly využít možností otevřené metody koordinace.

3.1.18 Romům by neměla být udělena zvláštní práva, ale musí jim být také plně zaručena základní práva a všechna práva, která jim náleží coby občanům EU. Zaručení práv zahrnuje proaktivní opatření, která mají zajistit, že práva jsou požívána i v praxi a veškerá jejich porušení jsou trestána, zejména v případě, že osoby odpovědné za prosazování práva jednají nespravedlivým nebo diskriminujícím způsobem.

3.1.19 Je vhodné určit řešení ve všech případech extrémních forem chudoby, kdy došlo k porušení lidských práv a nejsou zajištěny základní potřeby (např. chybějící přístup k pitné vodě, zdravotní péči nebo základním hygienickým potřebám u lidí žijících na okraji měst, tábory, hladovění dětí, obchodování s lidmi, krajně nebezpečné pracovní prostředí a formy práce atd.).

3.1.20 Je nezbytně nutné řádně zapojit Romy do všech oblastí činnosti a mobilizovat je, rozšířit koncepční rámec pro spolupráci, vytvořit kulturu hledání shody, což je víc než pouhá konzultace.

3.1.21 Současné postupy členských států v oblasti sledování a hodnocení se často omezují na zprávy vypracované bez použití skutečné hodnoticí metody a v některých případech založené na nespolehlivých údajích, přičemž není neobvyklé, že jejich výsledky jsou zcela neobjektivní. Zavedení ukazatelů a referenčních hodnot a náležité metodiky a požadavků, na nichž závisí řádné a nezávislé shromažďování údajů, je nezbytným předpokladem hodnoticích strategií a intervenčních programů. Výbor proto naléhavě vyzývá členské státy, aby konečně přijaly a účinně provedly rámec ukazatelů založených na právech a sloužících ke sledování a provádění vnitrostátních strategií integrace Romů, které vytvořila pracovní skupina pro ukazatele v oblasti integrace Romů, a zapojily do jejich provádění vnitrostátní statistické úřady, příslušná ministerstva, místní orgány, romské komunity a další příslušné zúčastněné strany.

3.1.22 Úkoly hodnocení by na úrovni členských států měly být svěřeny skupinám výzkumných pracovníků a institucí vybraných na základě otevřeného výběrového řízení. Mělo by jít o odborníky bez politických vazeb a jejich nezávislost by měla být dále podpořena škálou právních nástrojů (např. zavedením prohlášení o neexistenci střetu zájmů, pravidel pro transparentnost v oblasti finančních prostředků a jejich využití, ověření vědeckou obcí, sledování metod výzkumu atd.).

3.1.23 Kromě programovatelného, transparentního a vhodného financování orgánů pro rovné zacházení musí být také posíleno právní postavení těchto orgánů; současně si orgány pro rovné zacházení musí také zachovat trvalé a úzké vazby na příslušná sdružení zastupující Romy.

3.1.24 Musí být stanoveny ukazatele, které umožní přesně změřit míru integrace a zapojení Romů (např. míra zaměstnanosti v místní nebo ústřední správě, údaje o školní docházce, úroveň zapojení do prováděcích programů atd.).

3.1.25 K řešení segregace a diskriminace, která trvá již generace a dotýká se všech stránek života dotčené skupiny, není provedení programů v podobě projektů zaměřených na jednu konkrétní problematickou oblast dostatečné. Nyní je nezbytné zvolit systematický přístup, který povede k dosažení strategických cílů a jenž také bude plně respektovat význam přístupu založeného na zapojení více agentur a zúčastněných stran.

3.1.26 Je nezbytné podporovat zavedení základního nástroje v oblasti příjmů, aby byl zajištěn určitý podíl minimální mzdy související také s počtem dětí, a rodinám žijícím v krajní chudobě tak mohl být zaručen jistý životní standard.

3.1.27 Je nepřijatelné, aby děti trpěly hladem. Potraviny by měly být na vnitrostátní úrovni zpřístupněny plošně, aby byla zajištěna možnost poskytování jídel ve školách (i během prázdnin).

3.2 Konkrétní politická doporučení

3.2.1 Vzdělávání

· Právní předpisy musí výslovně zaručit právo na rovný přístup ke všem stupňům vzdělávání pro všechny děti – včetně předškolního vzdělávání a péče a odborného vzdělávání – bez ohledu na statusu rezidenta, migranta nebo občana;

· podpůrné programy ve veřejném vzdělávání (pomoc při zápisu, programy pro zápis do první třídy, mediátoři, programy pro předcházení a řešení záškoláctví a předčasného ukončování školní docházky; podpora multikulturalismu; odborná příprava učitelů a informační činnost s důrazem kladeným na práva romských dětí, problémy, kterým čelí, a pozitivní aspekty integrace; cílená podpora pro nově příchozí děti);

· poskytovat finanční pomoc rodinám s nízkým příjmem bez ohledu na jejich status k pokrytí nákladů souvisejících se vzděláváním (např. uniformy, učebnice, doprava a osvobození od povinnosti platit školné, pokud školné existuje);

· školy by měly navrhnout a přijmout plány týkajících se rovných příležitostí, což bude také podmínkou žádosti o podporu;

· vytvořit, provést a šířit kolaborativní osnovy (zahrnující aktivní zapojení a zaměřené na dítě). Informovat a školit příslušné zúčastněné strany (učitelé, rodiče, zástupci institucí odpovědných za organizaci a řízení školních zařízení);

· zapojovat romské rodiny do vzdělávání jejich dětí: mediace mezi rodinou a školou, informování o významu vzdělávání a pochopení tohoto významu, neformální diskuse, řízení konfliktů, budování důvěry ve školy;

· mimoškolní programy, činnosti, rozvoj nadání. Zahájit programy doučování ve všech příslušných školách, programy školní asistence;

· důsledně prosazovat pohled na vzdělávání, který podporuje integraci, a zlepšovat programy: rodičovské prostředí, programy první a druhé šance, předškolní vzdělávání, odborná příprava učitelů, mimoškolní aktivity, programy na podporu dalšího vzdělávání, specializované učební materiály, opatření pro přístupnost odborné přípravy pro dospělé, občanská výchova a odborná příprava v oblasti práv a boje proti diskriminaci atd.;

· odhalovat a odstraňovat jakoukoliv školní segregaci (zejména zvláštní školy a oddělené školy) a předcházet jim, ale poskytovat cílenou podporu nově příchozím dětem migrantů v rámci hlavního vzdělávacího systému.

3.2.2 Zaměstnanost

· Cíle strategie týkající se Romů by měly být posíleny prostřednictvím nástrojů evropské politiky zaměstnanosti za použití ukazatelů a jasně definovaných cílů. Evropský sociální fond by měl navýšit financování;

· měly by být posíleny dohody mezi podniky a romskými nevládními organizacemi za účelem stimulace odborné přípravy a zaměstnanosti, zejména v rámci systému záruk pro mladé lidi;

· je třeba podporovat podnikání v rámci romské komunity: pomoci přetvořit neformální hospodářské činnosti v podniky a zajistit romským nevládním organizacím poradenské služby pro oblast podnikání;

· podporovat sociální podniky tím, že jim budou zaručeny mikroúvěry a příslušným zúčastněným stranám odborná příprava. Vypracovat mediační programy také v této oblasti. Cílené programy budování kapacit na rozvoj podnikání;

· programy pro vytváření pracovních míst a přizpůsobení se (například ACCEDER), „učení při práci“ (profesní příprava na pracovišti);

· podporovat náborové programy pro veřejný sektor a oblast prosazování práva; současně zavést programy pro boj proti diskriminaci a předsudkům;

· vytvářet individuální profesní dráhy, zřizovat profesní poradenské služby poskytované členy komunity; zvyšovat povědomí na pracovišti, vypracovat smlouvy (týkající se odborné přípravy, interního odborného vedení, profesní přípravy na pracovišti, řízení mobility odborných pracovníků atd.); vytvářet náborové prostředí pod dohledem a za poskytování pomoci.

3.2.3 Přístup ke zdravotní péči

· Jelikož právo na zdravotní péči je všeobecným právem, je třeba zlepšit zdravotní péči poskytovanou romské komunitě a všem osobám, jimž hrozí vyloučení (Španělsko);

· je důležité uznat, že zajištění dobrého zdraví romské komunity vyžaduje více než jen přístup ke zdravotní péči. Sociální nerovnosti v oblasti zdraví se objevují v důsledku nerovných podmínek každodenního života a základních hnacích mechanismů, které je způsobují: nerovností, pokud jde o moc, finanční prostředky a zdroje. Rozdíly v klíčových sociálních faktorech vedou k nerovnostem v oblasti zdraví. Všechna plánovaná a provedená opatření veřejné politiky musí usilovat o snížení těchto nerovností;

· vyloučení ze systému zdravotní péče představuje základní porušení lidských práv a vážným způsobem ohrožuje kvalitu života a životní vyhlídky dotčených osob. Odebrání základního práva je nepřijatelné. Vyloučení části obyvatelstva z poskytování služeb zdravotní péče navíc ohrožuje cíle v oblasti veřejného zdraví a profesní etiku. Musíme proto zaručit přístup ke zdravotní péči všem lidem bez ohledu na jejich status rezidenta, migranta nebo občana;

· právní předpisy by měly výslovně uvádět právo všech jednotlivců, bez ohledu na jejich status rezidenta, migranta nebo občana, na přístup ke službám zdravotní péče za rovných podmínek, včetně finančně dotovaných služeb. To by mělo zahrnovat zákaz sdílet osobní informace mezi institucemi zdravotní péče a migračními orgány a provádět donucovací opatření poblíž institucí zdravotní péče;

· cílené odstraňování překážek bránících přístupu k systémům zdravotní péče (nedostatečné znalosti, jazykové a administrativní překážky, diskriminace);

· zkušenosti získané z činnosti romských mediátorů pro zdravotní péči jsou přesvědčivé. Měli bychom využít správu systémů podpory k posílení těchto programů, abychom zajistili, že budou přijímány a že budou životaschopné;

· šířit a uplatňovat ukazatele politiky integrace Romů v oblasti zdraví (Rhipex) coby nástroje plánování a hodnocení;

· používat a šířit mobilní zdravotnické jednotky, které byly zřízeny v několika zemích, a rozšířit rozsah poskytovaných služeb;

· zajistit nezbytné dodatečné finance ke splnění požadavků týkajících se lékařských vyšetření a zdravotnických potřeb zjištěných během diagnostického postupu, zajistit úhradu cestovních výdajů;

· zdravotnické karavany (ve kterých by lékaři a studenti medicíny poskytovali bezplatné konzultace na místě chudým komunitám včetně Romů) by mohly podnítit a podpořit chudé obyvatele včetně Romů, u nichž budou zjištěny nejvážnější zdravotní problémy, aby se nechali dále vyšetřit;

· zajistit, aby všechny děti měly za všech okolností (a navzdory své situaci) přístup k vnitrostátním očkovacím programům a pediatrické péči;

· sledovat plný a rovnoprávný přístup ke zdravotní péči, odhalovat případy institucionální diskriminace a zveřejňovat negativní rozdíly v zacházení, provádět nezávislé sledování v oblasti zdraví (orgán), budovat výzkumné kapacity;

· abychom mohli zlepšit přístup ke zdravotním údajům a zdravotní péči a plánovat cílené programy podložené důkazy, potřebujeme mnohem rozsáhlejší, přístupnější a kvalitnější údaje. Podpořit výzkum a shromažďování přesnějších údajů;

· v případě nelegálních uprchlíků musíme uznat a zabezpečit aspekty týkající se jejich základních práv, profesní etiky a veřejného zdraví a zajistit poskytování základních služeb;

· na schopnost jednotlivců (včetně Romů) žijících v krajní chudobě získat řádný přístup ke zdravotní péči má vliv také skutečnost, že nemají možnost nechat si vyšetřit zrak nebo zakoupit vhodné brýle či kontaktní čočky. Sledovat zrak romské populace a zvážit hospodárná nápravná opatření ke zlepšení života Romů, kteří jsou ohroženi nebo postiženi vadou zraku.

3.2.4 Bydlení

· Právní záruky k prosazování práv nájemníků a zamezení nuceným vystěhováním bez řádného oznámení. Měla by být povinná předchozí konzultace, oslovení mediátorů v sociální oblasti a zapojení organizací občanské společnosti;

· účinné a nezávislé mechanismy podávání stížností sloužící k řešení diskriminace při poskytování bydlení na základě etnického či rasového původu, statusu rezidenta, migranta nebo občana (včetně dekriminalizace poskytování ubytování a pronájmů nelegálním migrantům);

· není pochyb o tom, že chudoba a ghetta vážně porušují základní práva a sociální spravedlnost. Zahájit programy v oblasti sociálního bydlení, rozvíjet stávající programy;

· stanovit záruky v oblasti legislativy a judikatury, aby nebylo možné přemístit nájemníky do čtvrtí, které nevyhovují normám, bez ohledu na jejich situaci;

· je třeba zkontrolovat, zda je postup přidělování a posuzování bydlení předmětem přísných kontrol, pokud jde o právní opatření, a v souvislosti s předcházením diskriminaci ze strany orgánů;

· sledovat a určovat chudinské čtvrti, zajistit intervence mediátorů, provádět výstavbu sociálního bydlení, podporovat přemisťování, ustavit podpůrné programy a hodnocení;

· provádět výstavbu dostupného sociálního bydlení. Využívat smluvní záruky;

· využívat mediační programy;

· nevhodné podmínky v oblasti bydlení mají značný dopad na úspěch politik v jiných oblastech. V kontextu podpůrné politiky je proto třeba upřednostnit pomoc v oblasti bydlení.

3.2.5 Podpůrná politika

· Pečlivěji ověřovat rozdělování podpory z evropských strukturálních a investičních fondů (fondy ESI), včetně pomocí zapojení občanské společnosti, zabývat se narušeními a nesrovnalostmi a současně zjednodušit postupy;

· ve všech případech zvýšit transparentnost a odpovědnost, co se týče rozdělování a využívání zdrojů. Následně změnit regulační provozní opatření;

· při provádění fondů ESI by členské státy měly účinněji využívat rozpočet těchto fondů vyčleněný na technickou pomoc s cílem zapojit do hodnocení občanskou společnost;

· poskytovat informace o financování ze strany EU (internetové stránky, informační materiály, školení, databáze znalostí, informační střediska atd.), a to i pro místní komunity (obce, organizace občanské společnosti);

· nezávislé hodnocení účinnosti, náležitosti a postupů pro využívání strukturálních fondů EU;

· mechanismy sledování by měly také zajistit, že strukturální fondy nelze využívat k financování programů, jež zhoršují segregaci a diskriminaci;

· je zásadní vytvořit fond pro mimořádné události po vzoru Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, který bude poskytovat přímou podporu v krajních případech segregace;

· investovat do výzkumu a poskytovat všem romským obyvatelům bez ohledu na jejich status inovativní a inkluzivní služby na místní úrovni, na níž jsou služby vytvářeny.

3.2.6 Účast

· V současnosti existují dvě struktury, které Romové mohou využít k vyjádření svého názoru na evropské úrovni. První z nich je evropská platforma pro začleňování Romů. Byla vytvořena v roce 2008 a sdružuje zástupce vnitrostátních vlád, EU, mezinárodních organizací a romské občanské společnosti. Jejím cílem je stimulovat spolupráci a výměny zkušeností mezi všemi zúčastněnými stranami ohledně úspěšného začleňování Romů a integračních politik a postupů. Druhou z nich je Evropské romské a kočovnické fórum, které v roce 2004 zřídila Rada Evropy s cílem dát Romům prostor pro debatu na evropské úrovni;

· pro dosažení účinných politik, které mohou skutečně změnit situaci Romů v EU, je nezbytné, aby Romové byli zapojeni do všech fází rozhodovacího procesu. Nástroje, které máme v současnosti k dispozici, v tomto směru nejsou dostatečné;

· Romové musí být slyšet v rámci formální struktury, ve které činitelé přijímající rozhodnutí nebudou moci jejich názory ignorovat a v rámci které Romové budou moci poskytnout svůj příspěvek ke všem politickým oblastem, nikoli pouze k záležitostem, které se jich přímo týkají. Na úrovni EU by měla být v rámci EHSV vytvořena trvalá struktura, která Romům umožní předkládat jasné a cílené příspěvky, jež budou moci být dále rozpracovány ve formalizovaném rámci;

· Evropská komise doporučuje, aby členské státy zřídily vnitrostátní platformy pro integraci Romů, které by byly otevřené organizacím občanské společnosti a do nichž by se všechny organizace mohly zapojit. Tyto platformy by fungovaly na pravidelné bázi. Na jejich fungování a na programech jejich setkání by společně pracovala kontaktní místa pro Romy a organizace, které je zastupují;

· Evropská komise, EHSV a nevládní organizace by měly zahájit Evropské romské fórum, aby zapojily občanskou společnost do tvorby a provádění politik (jedním z příkladů je Evropské fórum pro migraci);

· vytvořit sítě místních koordinačních fór, které mohou stimulovat místní iniciativy podporou spolupráce mezi zástupci místních orgánů, státu a občanské společnosti;

· prioritou je posílit kapacitu nevládních organizací zabývajících se začleňováním Romů (pokud jde o lidské zdroje, prosazování, absorpci zdrojů a komunikaci);

· je klíčové podporovat romskou kulturu a jazyk spolu s pozitivní romskou identitou (udržování kultury, jazyka a svátků, podpora kulturních a mediálních produktů atd.). Je třeba stanovit správné podmínky, aby pro dotčené lidi byla jejich romská identita zdrojem pýchy;

· za účelem podpory účasti vytvořit ukazatele, které by uvedly do praxe zásadu „o všem s námi“, a to od vymyšlení přes provedení až po hodnocení;

· při odstraňování osobní a institucionální segregace mohou hrát důležitou úlohu církve. Musíme zvýšit jejich informovanost, posílit jejich postavení, podporovat programy sloužící k tomuto účelu a zajistit, aby se mohly podílet na konzultacích na místní úrovni. Je nezbytné přijmout opatření vyvažující protiromské pocity, které v některých případech existují i v církvi, a použít k tomu vhodné nástroje (vzdělávací programy, informační kampaně, školicí kurzy, mediace atd.);

· je také důležité, aby koordinační mechanismus (horizontální a vertikální) systematicky a na všech úrovních vycházel ze shody a důsledného zapojování nejvíce postižených osob. Musí existovat kultura shody, která přesáhne pouhé konzultace, a platformy pro trvalý dialog.

3.2.7 Hodnocení

· Závazné právní nástroje / opatření nebo jiné prostředky prosazování politických závazků, zejména v případech, kdy nezávislá hodnocení systematicky ukazují na negativní vývoj (např. krajní chudoba, nárůst počtu dětí trpících hladem, zvýšení míry nezaměstnanosti mezi Romy, nárůst případů diskriminace);

· shromažďovat a sdílet kvalitativní údaje o prostředí, pro něž je příznačná diskriminace a segregace, třídit a poskytovat tyto údajů v kontextu místních a ústředních koordinačních mechanismů.

3.2.8 Antidiskriminační rozměr

· Všechny zúčastněné strany musí uznat, že hlavními důvody vyloučení a segregace Romů, kterými je třeba se zabývat, aby bylo dosaženo rovnoprávnosti Romů v EU, jsou diskriminace a protiromské postoje. Za tímto účelem je nutné poučit většinovou společnost o romské společnosti a informovat úředníky o jejich povinnostech vyplývajících z právních předpisů v oblasti lidských práv;

· EU i členské státy musí přijmout všechna nezbytná opatření, která zajistí, že členské státy dodržují ustanovení směrnice o rasové a etnické diskriminaci a směrnice o rovném zacházení v zaměstnání a povolání;

· zahrnout sociální práva do mandátu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA);

· zaručit základní evropské svobody nomádům a kočovníkům, zejména dětem, ženám, starším osobám a nemocným;

· posílit nástroje pro právní předpisy, profesní doporučení, sledování a provádění, podporovat školení týkající se možného vyjádření předsudků ve sdělovacích prostředcích. Posilovat nezávislost orgánů dozoru nad sdělovacími prostředky a zabezpečit jim zdroje;

· zvyšovat informovanost Romů o jejich právech a usnadnit jim přístup ke spravedlnosti;

· přístup k právní pomoci, podpora dalších mechanismů obhajoby za účelem posílení postupu podávání zpráv;

· EU i členské státy by měly zajistit, že provedení směrnice o obětech (která se vztahuje na všechny oběti trestné činnosti stejnou měrou, bez ohledu na status oběti z hlediska povolení k pobytu) zajistí účinnou ochranu a přístup ke spravedlnosti romským obětem trestné činnosti (např. bezpečné ohlášení policii, náležité vyšetřování a stíhání týkající se mimo jiné možných motivů spočívajících v předpojatosti a dalších zhoršujících faktorů; přístup k povolení k pobytu; přístup k podpůrným službám);

· podporovat strategická spojenectví za spolupráce a podpory sdělovacích prostředků (prosazování změny postojů, podložené informace / kultura, představení historie Romů, boj proti stereotypům, interkulturalismus a multikulturalismus, zvyšování povědomí);

· otevřít místní romská informační a znalostní střediska s cílem bojovat proti negativním stereotypům;

· dokumentovat a sdílet osvědčené postupy, vyměňovat si o nich informace a zlepšovat přístup k nim;

· zřídit orgány – pokud možno nezávislé – odpovědné za rovné zacházení v soudní oblasti a v oblasti trestního práva a zajistit jejich hladké fungování;

· zvýšit povědomí o romské identitě, hodnotách a kultuře, poskytovat nástroje, které jsou k tomu zapotřebí (rozhlasové a televizní stanice a pořady, odborná příprava, financování atd.);

· systematicky a přísně trestat případy segregace v oblasti vzdělávání a životních a pracovních podmínek, stanovit prostředky nápravy.

4. Zapojení EHSV

4.1 EHSV by měl pokračovat ve svých činnostech týkajících se rámcové strategie EU a provádění vnitrostátních strategií integrace Romů a poskytovat co nejširší platformu pro sdílení zkušeností mezi organizacemi občanské společnosti a dialog se zástupci orgánů EU. Ve spolupráci s nevládními organizacemi a Evropskou komisí by měl zahájit evropské romské fórum s cílem umožnit občanské společnosti a evropským orgánům spolupracovat na řízení strategie.

4.2 Prostřednictvím svých komunikačních nástrojů by měl přispět k uznání nejlepších iniciativ. Měl by prosazovat otázku začleňování Romů při jednáních s orgány EU.

4.3 Jak ukazují zkušenosti s projektem, Výbor by měl usnadnit zřízení trvalé struktury v rámci svého mandátu připravit spolu s romskou komunitou posouzení dopadů provádění politiky EU a toho, zda bylo dosaženo všech těchto cílů. Tento rámec pro další činnosti by měl informovat Komisi a Parlament o nedodržování souladu s vnitrostátními strategiemi a o negativních dopadech projektů či politik. Jeho součástí by mohla být kontrola počtu romských účastníků v případě otázek týkajících se Romů a posouzení dopadu projektů Evropské komise na podporu Romů, které by přezkoumalo postup definování a přidělování finančních prostředků na projekty.

4.4 Výbor by se měl podílet na organizaci činností romské platformy.

4.5 Měl by být i nadále v úzkém kontaktu s vnitrostátními hospodářskými a sociálními výbory, zejména s výbory v zemích s vysokým počtem romského obyvatelstva nebo zemí, v nichž byly nalezeny nedostatky. Měl by převzít iniciativu při pořádání setkání mezi těmito organizacemi, společných setkání odborníků a konferencí na místní úrovni a zajistit zapojení zúčastněných stran do postupu.

_____________

PŘÍLOHA I

KONCEPČNÍ POZNÁMKA K PROJEKTU

I.SOUVISLOSTI

· PROJEKTY

Výbor zahájil práci na projektech z podnětu předsedy EHSV Henriho Malosse a na základě rozhodnutí předsednictva EHSV přijatého v červenci 2013. Pojem „projekt“ je třeba chápat ve smyslu metody Jeana Monneta: celoevropské akce nebo pilotní akce, které by mohly mít dopad na evropské úrovni.

Byl vytvořen projekt specializované sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství (SOC) s názvem „Lepší začlenění romské komunity prostřednictvím iniciativ občanské společnosti“.

Projekt má poukázat na dopad právních předpisů, programů a politik EU z pohledu občanské společnosti. Je zaměřen zejména na posouzení toho, které nástroje jsou vhodné a účinné k dosažení většího zapojení organizací občanské společnosti coby prostředku ke zlepšení sociálního začlenění Romů. Byla ustavena průzkumná koordinační skupina skládající se z devíti členů (včetně předsedy), jež má prozkoumat možné nedostatky v činnosti, která již probíhá na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni s cílem zlepšit sociální začlenění Romů, a to především nedostatky, jež by mohlo napravit větší zapojení občanské společnosti a/nebo ke kterým již EHSV ve svých stanoviscích nabídl řešení. K účasti budou přizvány i externí zúčastněné strany pracující v této oblasti, aby pracovní skupinu informovaly o praktických opatřeních, která jsou v současnosti přijímána.

II.PRACOVNÍ METODY

· CÍLE PROJEKTU

Projekt sleduje tyto cíle:

1. lépe porozumět politikám, které byly vytvořeny k provedení rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 (COM(2011) 173 final), a strategiím členských států a vyhodnotit je – z hlediska všech příslušných zúčastněných stran, kterých se týká politika začleňování Romů, ale zejména z hlediska organizované občanské společnosti;

2. pochopit míru zapojení zástupců Romů a organizované občanské společnosti do plánování, provádění a posuzování programů na místní, regionální a celostátní úrovni a na úrovni EU a dát jim příležitost, aby vyslovili své připomínky, nápady a doporučení a mohli se vyjádřit na úrovni EU;

3. určit a sdílet osvědčené postupy nebo obtíže, které se vyskytly ve vybraných členských státech;

4. podat zprávu a případně předložit doporučení EHSV, evropským orgánům a dalším aktérům zapojeným do politiky v oblasti integrace Romů;

Projekt odráží zvláštní charakteristiky a přidanou hodnotu EHSV: přístup zdola nahoru a plné zapojení členů, kteří skutečně zastupují aktivní občany z praxe z celé Evropy. Je také v souladu s činnostmi Výboru v rámci místního přístupu.

· PROVEDENÍ STUDIE

A) Schůze skupiny

Pracovní skupina se sejde alespoň jednou na začátku projektu, aby zorganizovala svou činnost a projednala své cíle. S cílem rozšířit diskusi budou přizvány také příslušné zúčastněné strany (orgány EU a nevládní organizace).

B) Slyšení

Budou uspořádána slyšení s cílem analyzovat čtyři „rozhodující oblasti“ rámcové strategie a stav a způsobilost antidiskriminačních opatření, která již byla v členských státech přijata.

C) Návštěvy zemí

Pracovní skupina (v podskupinách sestávajících ze tří členů) navštíví čtyři členské státy EU, aby se setkala s organizacemi občanské společnosti a orgány veřejné moci zabývajícími se romskými otázkami v terénu a zjistila, do jaké míry jsou prováděny vnitrostátní strategie integrace Romů.

Zeměmi, které byly vybrány z důvodu své specifické situace v oblasti politik začleňování Romů, jsou Rumunsko, Bulharsko, Španělsko a Finsko.

Kromě strukturovaných setkání konaných v příslušných zemích pomůže situaci Romů a politik souvisejících s jejich začleňováním posoudit dotazník.

D) Kulatý stůl s občanskou společností

Na základě shromážděných informací Komise uspořádá kulatý stůl s občanskou společností, kde budou shrnuty zkušenosti z projektu. Zúčastní se jej institucionální partneři EHSV (komisař, poslanci EP, předsednictví EU), sociální partneři a organizace občanské společnosti, zúčastněné strany z navštívených členských států, expertní skupiny a další příslušné organizace.

· VÝSTUPY STUDIE

Po každé misi bude připravena stručná zpráva z mise, za kterou bude odpovídat zpravodaj, jenž bude jedním ze tří členů mise.

Po dokončení čtyř misí bude připraven návrh závěrečné zprávy, za který bude odpovídat předseda pracovní skupiny. Návrh bude vycházet především ze zpráv z misí, z informací shromážděných během schůzí a návštěv místních programů a prostřednictvím dotazníku rozeslaného nevládním organizacím. Cílem návrhu bude formulovat několik celkových závěrů a doporučení.

Návrh závěrečné zprávy bude předložen a dokončen v rámci kulatého stolu s občanskou společností v Bruselu.

Po této akci bude závěrečná zpráva předložena evropským orgánům (poslancům EP, Komisi, předsednictvím), Výboru regionů, vnitrostátním hospodářským a sociálním výborům a dalším příslušným zúčastněným stranám.

_____________

PŘÍLOHA II

COMPOSITION OF THE COORDINATION GROUP

Ákos Topolánszky, President

Emilio Fatovic

Lubomir Hadjiysky

Waltraud Klasnic

Ivan Kokolav

Eugen Lucan

Luis Miguel Pariza Castaños

Madi Sharma

Anne-Marie Sigmund

Valeria Atzori, secretariat

Joëlle Doudard, secretariat

PŘÍLOHA III

EVENTS AND ACTIVITIES OF THE PROJECT

5. MEETINGS AND HEARINGS

5.1 6 March 2014

First Meeting of the Coordination Group

First meeting: discussion and agreement about objectives, schedule and results. Definition of the European general framework in the 4 pillars of the European Framework for the integration of the Roma (Education, Employment, Health and Housing) as well as the non-discrimination as horizontal element.

Participants :

Coordination Group

Lubomir Hadjiysky, member

Ivan Kokolav, member

Eugen Lucan, member

Ján Oravec, member (replacing Waltraud Klasnic)

Luis Miguel Pariza Castaños, member

Ionut Sibian, member (replacing Anne-Marie Sigmund)

Ákos Topolánszky, President

European Commission

Hana Horka, Unit for Health Determinants, Directorate General for SANCO

Ilona Negro, Unit for non-discrimination policies and Roma coordination, Directorate General for JUST

Dominique Bé, Unit for Social inclusion and poverty reduction, Directorate General for EMPL

Frank Pierobon, Unit for Education and training in Europe 2020 governance, Directorate General for EAC

NGOs

Ivan Ivanov, European Roma information (ERIO)

Gabriela Hrabanova, European Roma Grassroots Organisations Network (ERGONET)

Zoltán Massay Kosubek, European Public Health Alliance (EPHA)

Julie Pascoet, European Network Against Racism (ERPC)

On 12 May 2014 and on 7 November 2014, the Coordination Group on Roma organized a public hearing in Brussels in the context of the EESC project on "Better Inclusion of the Roma community through civil society organizations". For the first hearing, a special focus was put on health policies and antidiscrimination. For the second one, a special focus was put on education, employment and housing strands of the EU Framework for Roma Integration

For both hearings, the aims was to:

· highlight the impact of EU legislation and, programs from the perspective of civil society.

· assess appropriate and effective instruments to more closely involve civil society organizations as a means to improve the social inclusion of the Roma.

· look into possible shortcomings in the work already being done at European, national, regional and local levels

5.2 12 May 2014

Second Meeting of the Coordination group

1st Public hearing : Focus on health and antidiscrimination

Programme

2:00 – 2:30Registration

2:30 – 2:40 Opening

Ákos Topolánszky: Presentation of the work of the EESC Coordination Group

2.40 – 3:00The Roma and Health: state of play, evaluation of measures adopted, main challenges, future developments

Isabel de la Mata, European Commission, DG SANCO, Principal Advisor for Health

Isabelle Beauclercq, International Organization for Migration (IOM)

3:00 – 3:40Statements of relevant NGOs

Zoltán Massay Kosubek, European Public Health Alliance (EPHA)

Stéphane Heymans, Doctors of the World

Liliana Keith, Platform for International Cooperation on Undocumented Migrants

Violeta Naydenova, Open Society Institute

3:40 – 4.10Questions & answers

4.10 – 4.20 Coffee breaks

4.20 – 4:40The Roma and anti-discrimination: state of play, evaluation of measures adopted, main challenges, future developments

Ilona Negro, European Commission, DG JUST, Unit for Non-discrimination policies and Roma Coordination

4:40 – 5:30Statements of relevant NGOs

Ivan Ivanov, European Roma Information Office (ERIO)

Baudouin Janssens, Amnesty International (AI)

Adam Weiss, European Roma Rights Centre (ERRC)

Anne-Sophie Parent, Age Platform Europe

Julie Pascoët, European Network against Racism (ENAR)

5:30 – 5:50Questions & answers

5:50 – 6:00Conclusions by Ákos Topolánszky

Participants

Isabelle BEAUCLERCQ

International Organization for Migration (IOM)

Richard BERENDSEN

Council of Europe

Morgane COULON

European Association for the Defense of Human Rights

Isabel DE LA MATA

European Commission, DG SANCO, Unit for Health Determinants

Emilio FATOVIC

EESC Coordination Group's member

Lubomir HADJIYSKY


Stéphane HEYMANS

Doctors of the World

Lilana KEITH

Platform for International Cooperation on Undocumented Migrants

Ivan KOKALOV


Maria KRISLOVA

Belgian NGO "Fébul"

Eugen LUCAN


Zoltán MASSAY KOSUBEK

European Public Health Alliance (EPHA)

Maria MELCHIOR

Doctors of the World

Nele MEYER

Amnesty International (AI)

Violeta NAYDENOVA

Open Society Institute

Ilona NEGRO

European Commission, DG JUST

Anne-Sophie PARENT

Age Platform Europe

Luis Miguel PARIZA CASTAÑOSEESC Coordination Group's member

Marta PINTO

European Roma Information Office (ERIO)

Agnieszka Ewa PYRZYK

European News Agency

Amanda RASOLOFOTSARA

European Association for the Defense of Human Rights

Madi SHARMA


Anne-Marie SIGMUND


Georgi STOEV


Ákos TOPOLÁNSZKY

EESC Coordination Group's President

Miranda VUOLASRANTA

European Commission, DG JUST

Jessica WANKE

German Federal Employment Agency

5.3 7 November 2014

2nd Public hearing: Focus on education, employment, housing and antidiscrimination

Programme

9.00 – 9.30Registration

9.30 – 9.45 Opening by Ákos Topolánszky

Presentation of the work done so far by the EESC Coordination Group

9.45 – 10.15The Roma and Education: state of play, evaluation of measures adopted, main challenges, future developments

Szilvia Kalman, European Commission, DG EAC

Michael Guet, Council of Europe

10.15 – 10.45Statements of relevant NGOs

Dan Pavel Doghi, Roma Education Fund

Dorottya Atol, European Roma Rights Centre (ERRC)

Sandra Zep, ERGO Network and Centre de Médiation des Gens du Voyage Roms

Eszter Pasztór, ERGO Network and Fresco Village Hungary

10.45 – 11.15Questions & answers

11.15 – 11.30Coffee break

11.30 – 11.45The Roma and Employment: state of play, evaluation of measures adopted, main challenges, future developments

Dominique Bé, European Commission, DG EMPL



1.00 – 2.30Lunch break

2.30 – 3.00The Roma and Housing: state of play, evaluation of measures adopted, main challenges, future developments

Andor Urmos, DG REGIO


Mauro Striano, FEANTSA

Dorottya Atol, European Roma Rights Centre (ERRC)

Ahmet Akim, ERGO Network and Centre de Mediation des Gens du Voyage des Roms


4.10 – 4.20Coffee break

4.20 – 4.40The Roma and Antidiscrimination: state of play, evaluation of measures adopted, main challenges, future developments

Axelle Cheney, European Commission, DG JUST, Unit for Non-discrimination policies and Roma Coordination


Helen Gould, European Roma Information Office (ERIO)

Violeta Naydenova, Open Society European Policy Institute (OSEPI)

Gabriela Hrabanova, ERGO Network


5.50 – 6.00Conclusions by Ákos Topolánszky

Participants

Coline ACH


Joana AGUDO I BATALLER


Ahmet AKIM

ERGO

Louise ANDRIEU

Espace Interrégional Européen

Dorottya ATOL

European Roma Rights Center (ERRC)

Dominique BÉ

European Commission

Axelle CHENEY

European Commission

Lena Pengel DE VOLDER

European Federation of Community of Sant'Egidio

Dan Pavel DOGHI

Roma Education Fund

Marit ERDAL

United Nations Human Rights Office

Emilio FATOVIC


Helen GOULD


Michael GUET

Council of Europe

Lubomir HADJIYSKY


Gabriela HRABANOVA

ERGO

Szilvia KALMAN

European Commission

Ivan KOKALOV


Agota KOVACS

EFTA

Eugen LUCAN


Sylvain MOSSOU

High Commissioner for Human Rights

Violeta NAYDENOVA

Open Society European Policy Institute (OSEPI)

Eszter PASZTÓR

ERGO

Anneleen PIRARD


Alessia ROGAI


Serena ROMEO

Issues Without Borders

Ingrid SCHULERUD

Ministry of Foreign Affairs

Mauro STRIANO

FEANTSA

Ákos TOPOLÁNSZKY

EESC Coordination Group's President

Andor URMOS

European Commission

Marie VAUGEOIS

CCI Pays de la Loire

Miranda VUOLASRANTA

European Commission

Urpo VUOLASRANTA

Finland Roma Forum

Sandra ZEP

ERGO

5.4 3 February 20015

Final conference on Better inclusion of the Roma community through civil society initiatives

Programme

8.30 – 9.00Registration and coffee

9.00 – 12.00Opening

Ákos Topolánszky, President of the EESC's Coordination Group on Roma

Debate with representatives from EU Institutions, International Organizations and NGOs:

European Commission (DG JUST, DG EMPL, DG EAC, DG REGIO, DG SANCO),

European Parliament, Council of Europe, European Union Agency for Fundamental Right (FRA), Latvian Presidency, Committee of the Regions, European Roma Information Office (ERIO), ERGONETWORK, European Roma Rights Centre (ERRC), European Public Health Alliance (EPHA).

12.00 – 13.00Session 1 – The Roma and Education: good practices

Presentations

· Raluca Negulescu, Alternative Education Club - Policy Centre for Roma and Minority in Romania

· Viveca Arrhenius, Ministry of Social Affairs and Health

· Juan M. Reyes Campos, Promociona Programme - Fundación Secretariado Gitano in Spain

· Daniela Petkova, Center Amalipe in Bulgaria

· Nevsija Durmish, Roma Education Fund

General discussion

13.00 – 14.30Lunch break

14.30 – 15.30Session 2 – The Roma and Housing: good practices

Presentations

· Javier Ramírez and Maria José Alonso, Istituto de Realojamiento e Integración Social in Spain

· Sarita Friman-Korpela, Ministry of Social Affairs and Health - Advisory Board on Roma Affairs

General discussion

15.30 – 16.30Session 3 – The Roma and Employment: good practices

Presentation

· Juan M. Reyes Campos, Acceder Programme - Fundación Secretariado Gitano in Spain

General discussion

16.30 – 17.30Session 4 – The Roma and Health: good practices

Presentation

· Dilyana Dilkova, National Health Mediators Network in Bulgaria

General discussion

17.30 – 18.00Conclusions

Ákos Topolánszky, President of the EESC's Coordination Group on Roma

Ahmed AHKIM

Centre de Médiation des Gens du Voyage et des Roms (CMGV)

Aurora AILINCAI

Council of Europe

Maria José ALONSO

Istituto de realojamiento et Integración Social

Cornelia ANDREI

European Commission

Viveca ARRHENIUS

National Advisory Board on Romani Affairs

Dominique BE

European Commission

Gianluca CESARO

Open Society European Policy Institute

Anna DEFOUR


Ruus DIJKSTERHUIS

Ergonet

Dilyana DILKOVA

National Health Mediators Network in Bulgaria

MariarosaDI NUBILA

European Commission

Teresa DOCIO

Castilla y León Permanent Delegation to the EU

Nevsija DURMISH

Roma Education Fund

Emilio FATOVIC

EESC's Coordination Group on Roma

Carolina FERNANDEZ

Fundacion Secretariado Gitano

Sarita FRIMAN-KORPELA

National Advisory Board on Romani Affairs in Finland

Lubomir HADJIYSKY


Dora HUSZ

European Commission

Szilvia KALMAN

European Commission

Lilana KEITH

Platform International Cooperation on Undocumented Migrants

(PICUM)

Waltraud KLASNIC


Ivan KOKALOV


Deniss KRETALOVS

Ministry of Culture of the Republic of Latvia

Philip LANDON

Council of the EU

Allyson LOWE

Carlow University

Eugen LUCAN


Katharina LUDWIG

Representation of the Rhineland-Palatinate

Zoltan MASSAY-KOSUBEK

European Public Health Alliance (EPHA)

Martina MENEGHETTI

Equinet

Valérie MITTEAUX

Caravane Films

Gonzalo MONTAÑO

Fundacion Secretariado Gitano

Gabriella NAGY

Embassy of Hungary in Belgium

Raluca NEGULESCU

Policy Centre for Roma and Minority

Nemanja MICIC

Labor and Employment Agency of Bosnia and Herzegovina

Luis Miguel PARIZA CASTAÑOSEESC's Coordination Group on Roma

Daniela PETKOVA

Center Amalipe

Soraya POST

European Parliament

Agnieszka PYRZYK

European News Agency

Zeljko RAJIC

Labor and Employment Agency of Bosnia Herzegovina

Javier RAMÍREZ

Istituto de realojamiento et Integración Social

Juan REYES CAMPOS

Fundación Secretariado Gitano

Alessia ROGAI


Monika SAMOVA


Rocío Ariño SERRANO

IRIS

Madi SHARMA


Anne-Marie SIGMUND


Kadri SOOVA

Platform International Cooperation on Undocumented Migrants

(PICUM)

Marek SZILVÁSI

European Roma Rights Center (ERRC)

Ákos TOPOLÁNSZKY


Massimo TOSCHI

European Union Agency for Fundamental Rights

Andreea TUDOR

Romanian National Contact Point for Roma – Ministry of European

Funds

Andor URMOS

European Commission

Solvita VĒVERE

Ministry of Culture of the Republic of Latvia

Miranda VUOLASRANTA

European Commission

6. COUNTRY VISITS6.1 Helsinki, Finland

2 and 3 June 2014

Programme

Monday 2 June

11.00 Visit to the National Advisory Board on Romani Affairs

Ministry of Social Affairs and Health

· Information from the National Advisory Board on Romani Affairs

Sarita Friman-Korpela / Anssi Pirttilahti

· Information about regional Advisory Boards on Romani Affairs

Henna Huttu

· Education of Roma pupils – National Board of Education

Satu Blomerus

· Information about Roma language – University of Helsinki

Henry Hedman

· Discrimination of Roma people in housing and working life in Finland – Minority ombudsman's office

Pirjo Kruskopf

· Equality work and combating discrimination; Roma portal – Ministry of Interior

Panu Artemjeff

14.30 Meeting with a group of older Roma in Helsinki

Meilahti recreation centre

· Information about a project on elderly Roma

Tiina Pirttilahti,

Tuesday 3 June

9.00Visit to the city of Vantaa and meeting with the city and Roma NGO`s

· Information about the local working group of Roma in Vantaa

Vice mayor Heidi Nygren,

· Information about local projects in VantaaRiitta Dincay

· Information about Roma activities in the city of TurkuVäinö and Tuula Lindberg

· Information from Romani Missio ry

Tuula and Valfrid Åkerlund

· Information from the Finnish Roma Association (Suomen romaniyhdistys ry)

Tiina Pirttilahti and Katja Vauhkonen

· Information from the National Roma Forum of Finland (Suomen Romanifoorumi ry)

Tino Varjola

· Information from the Finnish league for Human RightsPäivi Majaniemi

Participants

Tuula Åkerlund

Romani Missio ry

Panu Artemjeff

Ministry of the Interior

Valeria Atzori

EESC Coordination Group secretariat

Satu Blomerus

National Board of Education

Sarita Friman-Korpela


Henry Hedman

University of Helsinki

Henna Huttu


Ivan Kokolav

EESC Coordination Group member

Pirjo Kruskopf

The Minority Ombudsman´s office

Väinö Lindberg

Regional Advisory Board on Romani Affairs

Paivi Majaniemi

Finnish League for Human Rights

Heidi Nygren

Vice mayor, city of Vantaa

Tiina Pirttilahti

Meilahti recreation centre / Finnish Roma Association

Madi Sharma


Ákos Topolánszky

EESC Coordination Group President

Tino Varjola

National Roma Forum of Finland

Viveca Arrhenius

Ministry of Social Affairs and Health

6.2 Bucharest, Romania

30 June – 1st July 2014

Programme

Monday 30 June

11.00Strategy of the Government of Romania for the Inclusion of Romanian

Citizens Belonging to the Roma Minority - The National Agency for the Roma

· The Foundation for an Open Society

Daniela Tarnovschi

· Civil Society Development Foundation (CSDF)

Stefania Andersen / Raluca Simbotin / Ionut Sibian

· Policy Center for Roma and Minorities

Florin Botonogu

· "Impreuna" Agency for Community Development

Gelu Duminica

· Romani CRISS

Marian Mandache

15.00Romanian NGO Agenda regarding Roma community

c/o Romanian Economic and Social Council

· Roma Culture Museum of Romania, Romano ButiQ Association

Nicoleta Bitu

· The Roma Center for Health Policies – SASTIPEN

Daniel Rădulescu

· Carousel

Marian Ursan

· Roma Secretariat Foundation

Adrian Marin

· The Community Development Association "Together for the Future"

Cristina Costea

Tuesday 1st July

10.00Visit to Alternative Education Club: meeting with Roma Women and Policy Center for Roma and Minorities

· Policy Center for Roma and Minorities

Raluca Negulecsu

Participants

Stefania Andersen

Civil Society Development Foundation (CSDF)

Valeria Atzori


Florin Botonogu

Policy Center for Roma and Minorities

Gelu Duminica

"Impreuna" Agency for Community Development

Emilio fatovic


Marian Mandache

Romani CRISS

Adrian Marin

Roma Secretariat Foundation

Raluca Negulescu

Policy Center for Roma and Minorities

Anca Radu

The Foundation for an Open Society

Madi Sharma


Ákos Topolánszky


Marian Ursan

Carousel

Daniel Vasile

National Agency for Roma (NAR)

Georgian Viorel Lunca

Romano ButiQ Association

6.3 Madrid and Sevilla, Spain

15 – 16 September 2014

Programme

Monday 15 September

9.00Strategy of the Government of Spain for the Inclusion of the Roma Minority

Ministry of Health, Social Services and Equality

· Directorate General for Services to Family and Childhood

Ministry of Health, Social Services and Equity

Salomé Adroher Biosca

· Social programs - Directorate General for Services to Family & Childhood


Mª Dolores Ruiz Bautista

· Directorate General for Equal Opportunities


Carmen Plaza Martín

· Directorate General for Public Health, Quality and Innovation -


Elena Andradas Aragonés

· Directorate General for Public Health, Quality and Innovation


Inmaculada Navarro Pérez

· Council for the Promotion of the Equal treatment

Ignacio Sola Barleycorn / Juan de Dios Ramírez Heredia

10.30Meeting with organizations members of the Permanent State Commission of Roma Population (CEPG) - Strategy of the Government of Spain for the Inclusion of the Roma Minority


· Federación de Asociaciones Gitanas Extremeñas - FAGEX

Antonio Vázquez Saavedra

· Fundación Secretariado Gitano (FSG)

Humberto García

· GAZ KALO Federación de Asociaciones Gitanas de Navarra

Ricardo Hernández Jiménez

· Asociación Promoción Gitana de la Rioja

Enrique Jiménez Gabarri

· Asociación Mujeres Gitanas ALBOREA

Rosalía Vázquez Barrul

· Asociación gitana de Asturias UNGA

José Antonio Jiménez Jiménez

· Adjunto 1º de la Defensora del Pueblo

Francisco Fernández Marugán

13.30Meeting with the Instituto de Realojamiento e integración Social (IRIS)

· Francisco Javier Ramírez Caro

14.45Meeting with FSG: presentations of programmes and visit of Cañada Real

· Employment Department of ACCEDER

Álvaro Gutiérrez

· Education Department of PROMOCIONA

Mónica Chamorro

· Department of Social Inclusion - Housing

Maite Andrés

Tuesday 16 Septemberst July

9.00Meeting with Junta de Andalucía

· Dirección General de Servicios Sociales y Atención a la Drogodependencia de la Junta de Andalucía- ecretaría para la Comunidad Gitana (Sevilla)

Ana Conde Trescastro / Juan Carlos Navarro Zafra

11.15Visit of the Project of Torreblanca

· Presentation of programmes : Aula abierta (education) - Getting families closer to school - Gadyé (Education) - Kerelo Buti (Employment )

Guadalupe Quirós / Belén Vázquez

14.00Meeting with Fakali - Federation of Associations of Roma Women

· Beatriz Carrillo

Participants

Salomé Adroher Biosca


Elena Andradas Aragonés

Directorate General for Public Health, Quality and Innovation

Maite Andrés

Roma Secretariat Foundation (FSG)

Valeria Atzori


Beatriz Carrillo

Fakali - Federation of Associations of Roma Women

Mónica Chamorro


Ana Conde Trescastro

Directorate General for Social Services and Drug

Juan de Dios Ramírez Heredia

Unión Romaní

Carolina Fernández


Humberto García


Álvaro Gutiérrez


Ricardo Hernández Jiménez

GAZ KALO Navarre Federation of Roma Associations

José Antonio Jiménez Jiménez

Asturias Roma Association (UNGA)

Juan Carlos Navarro Zafra

Directorate General for Social Services and Drug

Luis Miguel Pariza Castaños


Carmen Plaza

Directorate General for Equal Opportunities

Guadalupe Quirós

Unión Romaní

Francisco Javier Ramírez Caro

Institute for Relocation and Social Integration (IRIS)

Eugenia Relaño Pastor

Consultant in the fields of migration and equal treatment

Madi Sharma


Ignacio Sola Barleycorn

Council for the Promotion of Equal Treatment

Belén Vázquez

Unión Romaní

Rosalía Vázquez Barrul

ALBOREA Association of Roma Women

Antonio Vázquez Saavedra

Extremadura Federation of Roma Associations - FAGEX

Francisco Virseda Barca

First Deputy Ombudsman

6.4 Sofia, Bulgaria

20 – 21 October 2014

Programme

Monday 20 October

9.00Strategy of the Government of Bulgaria for the Inclusion of the Roma Minority

Council of Ministers

· Secretariat of the National Council for Cooperation on Ethnic and Integration Issues

Rositsa Ivanov

· Ministry of Labor and Social Policy

Spaska Petrova

· Centre for Educational Integration of Children and Pupils from Ethnic Minorities at the Ministry of Education and Science

Lilyana Kovacheva

· Public Health Inspector of the Republic of Bulgaria - Ministry of Healthcare

Angel Kunchev

· Commission of Protection against Discrimination

Ana Strashimirova

12.30Meeting with Ministry representatives - National Council for Cooperation on Ethnic and Integration Issues

· Rositsa Ivanova / Ahavni Topakbachian / Daniela Nikolova / Nikola Petkov

14.00Meeting with NGOs – Part I

· Bulgarian Academy of Sciences

Ilona Tomova

· Diverse and Equal Association

Radostin Manov

· Health and Social Development Foundation

Elena Kabakchieva

· Ethnic minorities Health problems Foundation

Ivailo Tournev (tbc)

· Gulchai Foundation

Maria Stoimenova

· Chitalishte (Community Center) Simona 2000

Georgi Bakov

· Open Society Institute Sofia

Tsanko Mihaylov

· Aretee Youth Foundation Bulgarian Academy of Sciences

Radostina Chaprazova

Tuesday 21 October

9.00Meeting with NGOs – Part II - EU Permanent Representation in Sofia

· Integro

Lilia Makaveeva or Milen Milenov

· Amalipe

Deyan Kolev

· Trust for Social Achievement

Maria Metodieva

· National Health Mediators Network

DilyanaDilkova / Ivailo Tournev

· GlaxoSmithKline Bulgaria/ Bulgarian partner organisation

Vassilena Vizeva / Mariela Marcheva

· Health of the Roma Foundation

Stefan Panayotov

· SOS Health Association

Petar Petrov (tbc)

· Bulgarian Association for patients' Rights Defence

Plamen Taushanov

11.30Visit of the Community Health and Social Center in the Fakulteta suburb of Sofia with HESED

14.00Visit of the Project "Every student can be a winner" with Amalipe

Participants

Bistra Andreeva

Youth and educational projects

Valeria Atzori


Mikel BachravovMinistry of Labour and Social Policy

Georgi Bakov

Chitalishte (Community Centre) Simona 2000

Bogdan BogdanovNational Statistical Institute

Radostina Chaprazova

Aretee Youth Foundation

Rositsa Ivanov

National Council for Cooperation on Ethnic and Integration Issues (NCCEII)

Elena KabakchievaHealth and Social Development Foundation

Victoria KirilovaMinistry of Education and Science

Elena KiurovaDepartment for Equal Opportunities, Anti-discrimination and Social Assistance Benefits, Ministry of Labour and Social Policy

Ivan KokalovEESC Coordination Group member

Lilyana KovachevaCentre for Educational Integration of Children and Pupils from Ethnic Minorities at the Ministry of Education and Science

Tsanko Mihaylov

Open Society Institute Sofia

Nelia Mikushinska

Public Health Directorate, Ministry of Healthcare

Alexandrina Modenova

Employers Organisation – Economic Initiative Union

Daniela Nikolova


Nikola Petkov


Pavlina Rusinova

Roma Integration Centre

Maria Stoimenova

Gulchai Foundation

Ahavni Topakbashian


Ákos Topolánszky


PŘÍLOHA IV

COUNTRY REPORTS

REPORT OF THE FIRST COUNTRY VISIT – FINLAND

2 and 3 June 2014

Members: Ákos Topolánszky (Gr. 3), Ivan Kokalov (Gr. 2), Madi Sharma (Gr. 1)

SOC Secretariat: Valeria Atzori

As part of the project on "Better inclusion of the Roma through civil society initiatives", three members of the coordination group and one member of the SOC secretariat took part in the first country study trip to Helsinki, Finland, on 2 and 3 June 2014.

The visit was made possible by the very generous and professional support and assistance of Ms Viveca Arrhenius, the Roma National Contact Point for Finland, who also stayed with us for the entire length of the visit and interpreted where necessary.

The programme began with a visit to the National Advisory Board on Romani Affairs. This structure brings together representatives of different ministries (foreign affairs, education, social affairs, health, etc.) and Finnish national Roma organisations. The great majority of the representatives of the government advisory bodies on Roma issues were Roma, which was a strong sign of the developed political culture and commitment of the Finnish government when it comes to implementing their Roma policy.

The first to speak were Sarita Friman-Korpela, senior adviser at the National Advisory Board on Romani Affairs, and Väinö Lindberg, deputy chairman of the Regional Advisory Board on Romani Affairs. They outlined the main achievements of the last 50 years of Roma policy in Finland. The Roma population in Finland is rather homogenous: they settled here 500 years ago and there have been few travellers due to the harsh winter conditions and difficult language. However, it took time to build mutual trust and understanding between the Roma and non-Roma communities. Participation of Roma was paramount and in the Finnish system they were represented at all levels of policy making. Equality had to be seen and perceived in everyday life and should not be a mere formality. Finland had also had a president who was very supportive of the Roma cause: committed politicians were an essential element of success. Finally, sufficient financial resources were needed. According to Ms Friman-Korpela, many mistakes had been made but they had tried to learn from them and make the necessary policy changes. The breakthrough was the first dedicated housing programme in the late 1970s in order to set minimum standards in housing policy, as well the commitment to implementing it to ensure appropriate living conditions. This made it possible to stabilise the general social and living conditions and educational opportunities for Roma, who until then had been itinerant.

Then, Ms Sarita Friman- Korpela and Ms Henna Huttu presented information on the National and Regional Advisory Boards on Romani affairs: the structure was established in 1956 and is composed of 16 members, half of whom are nominated by Roma NGOs and Regional Advisory Boards and half by the government ministries. Its main tasks were to monitor the development of the situation concerning Roma, make proposals, fight discrimination and promote the Romani language and culture. There were also Regional Advisory Boards and Local Roma working groups. The local Roma working groups were established in 2001 and were present in 20 municipalities. They focused on activities and services for the local Roma population and were voluntary.

The main achievements of the last 50 years of Roma Policy in Finland were:

· The Roma Housing Act (1970s) to address the problem of housing.

· An universal approach to welfare policies, where all citizens, including the Roma are included on an equal basis.

· The establishment of a Roma Education Unit in 1994.

· The Constitution guaranteed the Roma’s right to maintain and develop their own language and culture in 2000 (Basic Right in 1995).

· The establishment of a four (4) Regional Advisory Boards in 2003 to improve Roma participation

· The integration of Roma in broad terms in Finnish society today.

The Finnish Literature Society had published a book on the history of Finnish Roma funded by the Ministry of Education and Culture. The main challenges ahead were to widen the scope of Roma policy and to secure more resources.

Ms Satu Blomerus gave a presentation on the education of Roma people. The Finnish education system provided all children with a free education in Finnish or Swedish from the ages of 7 to 17. All children from the age of 6 are entitled to pre-school education free of charge. Pre-school education became compulsory for all children on 1st January 2015. The early-education, pre-school and basic education programmes include free lunches (also free breakfast and afternoon snack in early-school and pre-school education) for all children. The children must also see the school doctor and school nurse a minimum of once a year. This service is free of charge.

A Roma education group was founded in 1994. It had three employees, two of whom were Roma. Moreover, the government provided financial assistance for the basic education of Roma people. In the period 2008-2014, 37 municipalities with the largest numbers of Roma residents received such assistance. This aid reached an estimated 85% of Roma pupils. Municipalities had to apply for the grant and the final amount depended on the number of Roma living there. Different teaching methods were used, there was cooperation between home and school and every pupil received carefully planned support. The programme offered a number of examples of best practice:

· Roma parents' seminars: to foster cooperation between home and school and build confidence

· Further education of teachers and other staff

· School assistance for pupils with special needs given by people with a Roma background (also provided to non-Roma children)

· After-school activities (always on a voluntary basis): homework support, sport activities, snacks and meals. Activities for parents as well (information about school, parenting, etc.)

· Support for further studies

With the Romani language in an increasingly precarious position for different reasons (better conditions in the labour market, assimilation, urbanisation, families of mixed ethnic background, etc.), the Finnish government had decided to protect it by providing two hours of class tuition per week for a minimum of two pupils, in addition to what they called "language nest activities" (for persons of all ages – mainly verbal activities).

A survey on the education of Roma was conducted in 2010-2011. It was addressed to headmasters, Roma parents, caregivers and pupils. 1 341 schools took part. The results were encouraging. A majority of Roma pupils perform well at school and 94% of the headmasters felt that cooperation between Roma homes and schools was good. Bullying exists but was not felt to be a big problem by Roma children. The biggest problem remained absenteeism. Over the last 10 years, the number of pupils going on to vocational training after basic education had doubled.

Henry Hedman, a professor at the University of Helsinki of Roma background, spoke about the Romani language. There were two main dialects spoken in Finland and considered by UNESCO to be among the most endangered languages. As few as 13% of Roma now spoke their original language. 80% of Roma children had not received any Romani language instruction. The main obstacles were the lack of teachers and written learning material. Language revitalisation was one of the objectives of national policy on Roma. Romani was now been taught at the University of Helsinki as an optional subject, and there were six doctoral students carrying out research on it. Own broadcasting time on television in Romani would be a big achievement.

Pirjo Kruskopf from the office of the Ombudsman for Minorities spoke about discrimination against Roma in housing and working life. She also discussed the legal situation: citizenship was granted on the basis of the Nationality Act of 1919. Cultural and linguistic rights were guaranteed by the Constitution and the Non-discrimination Act of 2004.

Statistical data on Roma is limited because of Finnish law on the protection of personal data (no sensitive information, such as ethnic origin, can be collected). The available sources show that they are generally in a weaker position than the rest of the population. The Ombudsman for Minorities prevents and tackles ethnic discrimination. Roma are one of their largest group of clients and they face most of the problems in housing. A survey took place in 2013 based on 250 interviews on housing and working life, and showed that 69% of Roma have experienced discrimination but they also have a very keen awareness of their rights, which is considered to be one of the most important drivers of progress in anti-discrimination policy. 54% had experienced some discrimination in working life. This affected young Roma in particular, or Roma with traditional clothing and who did not have any vocational or higher education. Proposed measures included improving the educational level of Roma, increasing transparency in the recruitment process, teaching job seeking skills, and dialogue with employers on a diverse dress code. With regard to housing, 50% had experienced discrimination when applying for rental housing. This rate was higher than in other countries, especially for the private market. Despite that there was no segregation; a lot of complaints were presented to the Ombudsman. Stronger action and commitment by politicians was needed.

Panu Artemjeff and Maria Friman of the Ministry of Interior illustrated the work on equality and measures to tackle discrimination. A number of legislative acts and agreements had been put in place. Within the Ministry of Interior, an Equality Team coordinated government equality policies. Guidebooks for equality planning for the public sector and NGOs had been produced, and a number of officials in the administration, police, etc. had undergone training. A specific website which collects information on Roma policies, culture, history and language had been created (Roma Portal).

In the afternoon, we went to the Meilahti recreation centre, where we met a group of elderly Roma women and men who participate in a project. The project allows them to meet regularly and organise a large number of activities. Our contact point, Ms Arrhenius, had discussed our visit with their group leader Tiina Pirttilahti who beforehand had explained the purpose of our visit. They were very pleased with the interest in their stories and were very willing to talk about their past experiences. All of them agreed that until the 1950s, the situation was very difficult. Most of them had experienced discrimination at work, and had no education or housing. Most of them were travellers at that time that had been forced to move each day with their tents. Some had even been arrested for begging in the street and their children taken into custody. The situation had improved by the 1960s. They were given access to housing and received income support. Access to healthcare services was now good as the healthcare centres provided assistance for a small client fee. The messages they wanted to pass to the younger generations were: get an education, a job and a family, in order to preserve the Romani language and Roma religious values.

In the evening we were invited to dinner by Ms Arrhenius and we had the opportunity to speak with two Roma and listen to their experiences, which enriched our understanding of Finnish Roma policy. It was important evidence of the balanced and integrated policy measures and public policy culture existing in Finland.

On the second day, we left for the City of Vantaa. The vice mayor Heidi Nygren presented some data about the city: 205 000 inhabitants, 2 000 of whom were Roma. The local Roma working group had

Date post:	18-Oct-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Final conference ROMA - Final Report and recommandation · Web viewIn 1998, the creation of IRIS...

Documents