ZN 22_2010

transcript

Rok zápasu s následky a hrozbami krize

MU Brno: Pr!lom v lé"ení leukémie

2 Akredita"ní standardyv psychiatrick#ch ústavech

5Generická preskripce: argumenty pro koalici

4 $ivotní jubileum profesora Jaroslava Blaho%e

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ro!ník 59 !íslo 22 7. !ervence 2010

cena 26 K! pro p"edplatitele 19 K! / 1,25 #

ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉ!E www.zdravky.cz

Na svém z!ejm" posledním setkání s no-viná!i ve funkci #éfky zdravotnického re-sortu p!edlo$ila D. Jurásková a její t%m mimo jiné i p!ehled o protikrizov%ch opat!eních, která ministerstvo prosadilo (nebo se sna$ilo prosadit) od 8. kv"tna 2009, tedy od nástupu ú!ednického kabi-netu Jana Fischera. Dana Jurásková zd&-

raznila, $e v této aktivit" p!ímo navázala na 'innost p!edchozího vedení Minister-stva zdravotnictví (R (MZ (R).

„Nepr!chodná“ sn&movnaVzhledem k ji$ velmi z!eteln%m dopad&m krize bylo nové vedení resortu postaveno p!edev#ím p!ed nutnost aktuáln" defino-

vat opat!ení, která zajistí finan'ní stabi-litu systému je#t" v r. 2009 i p!i poklesu v%b"ru pojistného a také zajistí, aby zdra-votnictví m"lo v roce následujícím vy##í objem zdroj&. P&vodní návrh protikrizov%ch zásah& spo'íval mj. v urychlení p!íchodu gene-rick%ch lék& na trh a sní$ení ceny 1. ge-

nerika o 25 %, 2. generika o 10 %, ve zjed-nodu#ení (zrychlení) probíhajících revizí lékov%ch úhrad, v automatickém sní$ení cen v#ech lék& o 5 % na 1 rok. Dále v p!edsunutí nav%#ení plateb státu do ve-!ejného zdravotního poji#t"ní ji$ od po-loviny r. 2009 namísto od 1. 1. 2010. P!íjmová opat!ení spo'ívala v posílení zdroj& základního fondu zdravotního po-ji#t"ní na hrazení zdravotní pé'e p!esu-nem 'ásti prost!edk& z fondu prevence a provozního fondu.

dokon!ení na stran" 2

„Za sv!j dluh, pokud se to tak dá nazvat, pova"uji to, "e se nepoda#ilo prosadit ve sn$movn$ zdra-votnická protikrizová opat#ení d#íve a ve v$t%ím rozsahu. Nep#ízniv& ekonomick& v&voj zdravot-nictví by tím byl alespo' (áste(n$ zmírn$n,“ #ekla ministryn$ zdravotnictví v demisi Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, na tiskové konferenci 30. (ervna v Praze.

O V A N #

N Á K L A

MINIST!I ZDRAVOTNICTVÍ OD ROKU 1989

Prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc.27. 11. 1989–29. 6. 1990

7 m"síc#

Doc. MUDr. Martin Bojar, CSc.29. 6. 1990– 2. 7. 1992

24 m"síce

MUDr. Petr Lom, CSc.2. 7. 1992–22. 6. 1993

11,5 m"síce

MUDr. Lud"k Rubá$22. 6. 1993–9. 10. 1995

27,5 m"síce

MUDr. Jozef Kubinyi, Ph.D.15. 4. 2004–3. 8. 2004

3,5 m"síce

PhDr. Jan Strásk%9. 10. 1995–1. 1. 1998

26,5 m"síce

MUDr. Zuzana Roithová, MBA2. 1. 1998–23. 7. 1998

6,5 m"síce

MUDr. Ivan David, Csc.23. 7. 1998–9. 12. 1999

16,5 m"síce

PhDr. Vladimír &pidla10. 12. 1999–8. 2. 2000

2 m"síce

Prof. MUDr. Bohumil Fi$er, DrSc.9. 2. 2000–15. 7. 2002

29 m"síc#

MUDr. Marie Sou'ková15. 7. 2002–15. 4. 2004

21 m"síc#

Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc.4. 8. 2004–24. 4. 20058,5 m"síce25. 5. 2005–12. 10. 20054,5 m"síce

Ing. Zden"k &kromach12. 10. 2005–4. 11. 2005

3 t%dny

MUDr. Tomá$ Julínek, MBA5. 9. 2006–23. 1. 2009

28,5 m"síce

MUDr. David Rath4. 11. 2005–4. 9. 2006

10 m"síc#

Ing. arch. Daniela Filipiová 23. 1. 2009–8. 5. 2009

3,5 m"síce

Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA8. 5. 2009–25. 6. 2010 (demise vlády)

13,5 m"síce

Zdravotnictví pot!ebuje kompromisV VLÁDNÍ KOALICE

V k!esle ministra zdravotnictví podle koali'ní dohody usedne doc. MUDr. Leo# Heger, CSc., rentgenolog, v le-tech 1993 a$ 2008 !editel FN Hradec Králové a dr$itel titulu Mana$er roku 2007. ZN s ním hovo!ily bezpro-st!edn" poté, co agentury zve!ejnily zn"ní koali'ní dohody.

V Jak jste zareagoval, kdy" jste se dozv$d$l, "e jste no-minován na post ministra zdravotnictví?Musím !íci, $e to pro m" bylo opravdu velké p!ekvapení. V posledních m"sících jsem nebyl 'lenem neju$#ího t%mu TOP 09, kter% m"l oblast zdravotnictví na starosti. Ak-tivn" jsem se o místo neucházel, !ekl jsem v#ak, $e nasta-ne-li pot!eba, abych se n"jak anga$oval, ud"lám to.

V Ji" jste p#em&%lel o tom, (ím budete muset v minis-terské roli za(ít?Jsem hluboce p!esv"d'en, $e tak slo$ité systémy, jako jsou jednotlivé vládní resorty, nesk%tají mo$nost n"jakého jed-noho zásahu, kter% by v#e zázra'n" zm"nil. Je to otázka dlouhodobého p!ístupu a kultivace.Pokud bych cht"l ud"lat n"co opravdu akutn", tak mluvit s co nejvíce lidmi, kte!í jsou d&le$it%mi hrá'i systému, a) u$ jde o zástupce pacient&, zdravotník&, léka!ského stavu i zdravotních poji#)oven. S nimi bych rád probral vzájem-né vztahy a mo$nosti diskuse, která by snad mohla b%t n"kdy otev!en"j#í ne$ dosud.

V TOP 09 %la do voleb s programem, kter& nezastíral, "e zdravotnictví bude t#eba reformovat a "e to bude bolet. Myslíte, "e se pro to najde i dostatek v!le? Co mohu ud"lat b"hem krátké doby, je vyslat signály, kte-ré budou budit ur'itou d&v"ru, $e se n"co chce ud"lat

a $e se chce hledat !e#ení, aby to bolelo co nejmén". Moje zku#enost z !ízení velk%ch systém& je, $e k !e#ení problé-m& obvykle vedou r&zné alternativy. Ne v#echny problé-my jsou !e#itelné hned, ale dost 'asto se najde kompro-misní !e#ení, které uspokojí více lidí 'i skupin a dá jim alespo* nad"ji, $e se to 'asem je#t" zoptimalizuje. Lidé se m" te+ ptají, co míním d"lat s poplatky a jak chci !e#it nedostatek financí ve zdravotnictví. To jsou konkrét-ní v"ci, o kter%ch nerozhoduje ministr sám, ale musí se o nich diskutovat na úrovni vlády apod., tak$e v tom ne-má úpln" volnou ruku a nem&$e si d"lat, co chce. Myslím si, $e ve zdravotnictví je to docela správné, d&le$ité je hledání kompromisu, kter% by vydr$el co nejdéle.

V P#edpokládáte u"%í spolupráci s ministrem práce a sociálních v$cí, aby se oba systémy více propojily?Tuto otázku jsem kladl ji$ p!i p!íprav" volebního progra-mu, ale oba systémy vy$adují takové zm"ny, $e na pro-pojování asi nebude dostatek v&le. Ov#em sty'n%ch bod&, o kter%ch je pot!eba hovo!it, je velké mno$ství. Hranice mezi sociálním a zdravotním systémem je nastavena sub-optimáln". Typick%m p!íkladem je pé'e o staré lidi, kte!í jsou v$dy trochu nemocní a v$dy trochu sociáln" nebo pe'ovatelsky pot!ební. Tam to d"lení mezi dva resorty d"lá problémy.

Z dal%ích nominacíResortním kolegou a partnerem doc. Leo#e Hegera p!i hledání !e#ení pro lep#í nastavení hranic zdravotního a sociálního systému bude dr. Ing. Jaromír Drábek. Nov% ministr práce a sociálních v"cí, nominovan% rovn"$ za TOP 09, je absolventem Elektrotechnické fakulty (VUT v Praze, 'estn%m prezidentem Hospodá!ské komory (R

a p!edsedou Národního v%boru Mezinárodní obchodní komory v (R.Pro zajímavost dodejme, $e vedle doc. Leo#e Hegera by m"l v nové koali'ní vlád" usednout je#t" jeden zástupce léka!ského stavu – stomatolog MUDr. Ji!í Besser (také TOP 09). Absolvent oboru stomatologie na Fakult" v#e-obecného léka!ství (dne#ní 1. léka!ská fakulta) Univerzity Karlovy v Praze, kter% v minul%ch letech p&sobil nejen jako starosta Berouna, ale také jako léka! a funkcioná! hokejového t%mu HC Beroun#tí medv"di, by m"l b%t no-v%m ministrem kultury. jak, hech

A" hluboko po p!lnoci skon(ila 30. (ervna jednání stran vládní koalice o obsazení mi-nistersk&ch k#esel. Resorty zdravotnictví i práce a sociálních v$cí p#ipadly TOP 09. Sil-nou pozici získal designovan& premiér RNDr. Petr Ne(as (ODS), kter& bude koordiná-torem reforem rozpo(tu, daní, zdravotnictví a sociálních v$cí v(etn$ d!chod!.

Doc. MUDr. Leo# Heger, CSc. Foto: TOP 09

P!ejeme na"im #tená!$m klidné pro%ití dovolen&ch a t'"íme se na setkání v prázdninovém #ísle 26. #ervence. Redakce ZN

P!ílohy tohoto vydání

0707 ZN 22_01.indd 1 2.7.2010 11:28:21

www.zdravky.cz | ro!ník 59, !íslo 22, 7. !ervence 2010 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, tel. 222 352 576, fax 222 352 572 !éfredaktor: Jan Kulhav", jan.kulhavy@ambitmedia.cz | redakce: Mgr. Tomá# Polák, zástupce #éfredaktora, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana Tlapáková, vedoucí Kongresového listu, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | Mgr. Ji$í %irok", vedoucí Léka$sk"ch list&, jiri.siroky@ambitmedia.cz | PhDr. Helena Chvátalová, helena.chvatalova@ambitmedia.cz | spolupracovníci redakce: Mgr. Krist"na 'ilíková, Mgr. Josef Gabriel, PharmDr. Jana Milerová | gra"cká úprava: Jind$ich Studni!ka | jazyková redakce: PhDr. Eva Wi(azová

vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | p#edseda p#edstavenstva: Ond$ej Novotn" | !éfredaktor zdravotnick$ch titul%: Jan Kulhav", jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Petr Belica, marketing manager, petr.belica@ambitmedia.cz, tel. 725 826 433 | obchod: Alexandra Manová, group sales manager, alexandra.manova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana Stripaiová, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 001 | Markéta %imoní!ková, key account manager, marketa.simonickova@ambitmedia.cz, tel. 734 355 409 | Josef Müller, key account manager, josef.muller@ambitmedia.cz, tel. 725 826 434 | personální inzerce: Petra %tefanová, radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U Lou)e 579, 250 67 Klecany | p#edplatné &R: POSTSERVIS, odd*lení p$edplatného, Pod*bradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | p#edplatné SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena pro p$edplatitele 19 K! / 1,25 + (samostatn* 26 K!), ro!ní p$edplatné: 799 K! / 52,50 + | registrace: MK 'R E 18649

Uzáv*rka tohoto !ísla 1. !ervence 2010. P$í#tí !íslo vychází 26. !ervence 2010 | Voln* neprodejné, ur!eno odborné zdravotnické ve$ejnosti. P$etisk a jakékoliv #í$ení je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevy)ádané p$ísp*vky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerát&. | Vychází minimálním distribuovan$m nákladem 25 000 v$tisk%. | Copyright © Ambit Media, a. s., 2010

Povinné o!kováníproti TBC kon!íMinisterstvo zdravotnictví (MZ) zru!í plo!né o"kování novorozenc# proti tuberkulóze. Podle návrhu, kter$ je v p%ipomínkovém %ízení, by se proti TBC o"kovaly nov& jen d&ti z rizikov$ch skupin. Pokud nebudou zásadní p%ipomínky, mohla by vyhlá!ka vyjít u' v první polovi-n& "ervence. „K analogickému postupu ji' p%istoupila celá %ada zemí EU,“ argumentuje MZ s tím, 'e v t&chto zemích nedo!lo k dramatickému vzestupu v$skytu onemocn&ní. S roz-hodnutím p%ichází MZ po osmi letech diskusí. Ani dnes v!ak léka%i nejsou jednotní. Zatímco Sdru'ení praktic-k$ch léka%# pro d&ti a dorost (R, (eská pediatrická spo-le"nost (LS JEP, Odborná spole"nost praktick$ch d&t-sk$ch léka%# (LS JEP i (eská vakcinologická spole"nost (LS JEP jsou pro zru!ení o"kování, podle pneumolog# by se vakcinace m&la pouze posunout do druhé polo-viny prvního roku v&ku dít&te. red, !tk

V V!echny léka%ské fakulty (LF) v (R se p%ipojily k pro-test#m proti vzniku LF Ostravské univerzity – odborníci zpochyb)ují kvalitu v$uky. LF Univerzity Palackého v Olomouci dokonce nevylu"uje v souvislosti s Ostravou poru!ení etick$ch princip#. (lenové (eské léka%ské ko-mory je pr$ upozornili, 'e kopie n&kter$ch podklad# pro v$uku jsou tém&% toto'né s olomouck$mi. Kv#li okolnostem vzniku nové fakulty odstoupili "lenové pra-covní skupiny pro obor léka%ství Akredita"ní komise (R. Ostravská univerzita ale pokra"uje s p%ípravou, do p%i-jímacího %ízení p%i!lo asi 700 p%ihlá!ek, brát v!ak bude maximáln& 100 student#.

V Úst%ední vojenská nemocnice (ÚVN) v Praze má od 1. 7. nového %editele. Ministr obrany MUDr. Martin Bar-ták jím jmenoval plk. prof. MUDr. Miroslava Zavorala, Ph.D., kter$ ji' v "ele ÚVN stál od po"átku "ervna jako do"asn$ !éf.

V Ministerstvo práce a sociálních v&cí ustavilo 30. 6. devíti"lennou v&deckou léka%skou radu pro vyu'ití po-znatk# léka%ské v&dy v oblasti sociálního zabezpe"ení a zam&stnanosti. V jejím "ele stanul p%edseda (eské léka%ské spole"nosti J. E. Purkyn& prof. MUDr. Jaroslav Blaho!, DrSc.

V Pardubická krajská nemocnice uvede na podzim do provozu informa"ní systém zalo'en$ na nejmodern&j!í technologii tzv. pasivní optické sít&. Systém je v$razn& levn&j!í ne' klasické internetové rozvody a zárove) má tém&% neomezenou kapacitu p%enosu dat. Krom& rych-lého poskytování informací zdravotník#m umo'ní také operativn&j!í %ízení provozu a ekonomiky nemocnice.

V V Karlovarském kraji za"aly od "ervence v!echny slo'-ky integrovaného záchranného systému vyu'ívat p%i v$jezdech k událostem, kde mezi ob&*mi jsou i malé d&ti, nového maskota pojmenovaného Pan Krou'ek. Tuto ply!ovou hra"ku pou'ijí záchraná%i k uklidn&ní d&-tí, sní'ení stresu a navázání kontaktu. Maskotem, kter$ vymyslela Asociace Záchrann$ kruh, budou vybavena vozidla zdravotnické záchranky, hasi"#, policie i horské slu'by.

V Studentky St%ední zdravotnické !koly Krom&%í' zví-t&zily v 16. ro"níku mezinárodní Sout&'e první pomoci, která se konala 24. 6. v obci Mladé B%í!t& na Pelh%imov-sku (kraj Vyso"ina).

V Pra'!tí zdravotni"tí záchraná%i mají od 29. 6. dva nové vozy ur"ené pro dálkové p%evozy pacient#. Zdravotníci mají v sanitce k dispozici odd&len$ prostor vybaven$ toaletou, sprchou a kuchy)kou. Cena jednoho vozu je 3,5 miliónu korun.

V Po"et nov$ch p%ípad# HIV infekce stoupá v (R rychleji ne' v minulém roce. Od ledna do konce kv&tna p%ibylo 81 naka'en$ch, v kv&tnu léka%i diagnostikovali 22 no-v$ch p%ípad#. red, !tk, new

Kaleidoskop

dokon!ení ze strany 1

Dále v posílení pravomocí poji!"oven p#i vymáhání pojistného, ve zp#esn$ní p#e-rozd$lování (o%ekávané zlep!ení posta-vení VZP &R). Navrhovaná opat#ení ob-sahovala i zv'!en' dohled státu nad zdra-votními poji!"ovnami.Jak známo, komplexní vládní návrh proti-krizov'ch opat#ení byl ale poslaneckou sn$movnou odmítnut, nakonec byly uskute%n$ny jen zm$ny v „nekonfliktní variant$“ prost#ednictvím pozm$(ova-cích návrh) k zákonu %. 48/1997 Sb., o ve#ejném zdravotním poji!t$ní. MZ &R bylo de facto nuceno realizovat opat#ení exekutivního typu. Byla uzav#ena dohoda mezi zdravotními poji!"ovnami (ZP) a MZ &R o posílení zdroj) základního fondu na hrazení pé%e p#esunem %ásti prost#edk) z fondu pre-vence a provozního fondu (1 mld. K% v r. 2009 a 1,5 mld. K% v r. 2010). Dal!í 2,5 a* 3 miliardy okam*ité úspory p#ines-ly uskute%n$né zm$ny v lékové oblasti.Zmírn$ní d)sledk) deficitu v'b$ru po-jistného oproti v'daj)m poji!"oven za poskytnutou pé%i dosáhlo MZ i vydá-ním úhradové vyhlá!ky pro rok 2010 (%. 471/2009 Sb.). Zdravotnická za#ízení (ZZ) dostávají finan%ní prost#edky na úrovni roku 2009. Sou%asn$ vyhlá!ka pro l)*ková ZZ garantuje nav'!ení úhrady p#i vy!!ím personálním vybavení.

Zm'ny v roce 2010Od 1. 1. 2010 fungují následující proti-krizová opat#ení vypl'vající ze zm$ny zá-kona %. 48/1997 Sb.: Plo!né sní*ení cen a úhrad lé%iv o 7 % do provedení první re-vize úhrad (nejdéle v!ak po 365 dní).

Cena prvního generického p#ípravku se sní*ila o 25 % místo p)vodních 20 %, cena druhého generika pak o dal!ích 10 procent. Základní úhrada na období mezi dv$ma revizemi je fixována – pokud v!ak vyjdou najevo nové skute%nosti zakládající úsporu vy!!í ne* 50 mil. K% nebo za ú%elem zaji!-t$ní plné úhrady nejmén$ nákladného lé-%ivého p#ípravku nebo po provedení ceno-vé sout$*e, je ihned zahájena revize ve zkráceném #ízení (30 dní).Správní #ízení je zjednodu!eno vedením spole%n'ch #ízení o více lé%iv'ch p#íprav-cích a p#íslu!né dokumenty jsou ú%astní-k)m doru%ovány elektronickou ve#ejnou vyhlá!kou.V revizním #ízení do!lo ke sjednocení v'!í a podmínek úhrad lé%iv'ch p#ípravk) v rámci referen%ní skupiny nebo lé%ivé látky.K 1. %ervenci 2010 bylo uzav#eno Státním ú#adem pro kontrolu lé%iv (SÚKL) celkem

96 pravomocn'ch a vykonateln'ch správ-ních #ízení, tj. 1858 kód) SÚKL z celko-vého po%tu 9126 kód) hrazen'ch ze zdra-votního poji!t$ní, p#edstavujících 30 % objemu ro%ních náklad) zdravotních po-ji!"oven na léky (cca 3,4 mld. K%).

P#ipravená novela zákona (. 48/1997 Sb.Nov' zákonodárn' sbor dostane k pro-jednání ministerstvem zdravotnictví p#i-pravenou novelu zákona o ve#ejném zdravotním poji!t$ní, která mj. dále racio-nalizuje lékovou politiku. Roz!í#í nap#. referen%ní ko!e zemí pro ú%ely tvorby ce-ny léku – d)sledkem bude sní*ení maxi-málních cen, a tedy i doplatk) pacienta. M$la by té* odstranit problémy p#i sta-novení maximální ceny léku v p#ípad$ chyb$jící zahrani%ní reference.Zavede cenovou sout$* pro producenty generik (v'herce získá exkluzivitu na trhu

&R). Umo*ní rychlej!í stanovení úhrad generik (automatick'm za#azením do sy-stému úhrad bez individuálního správní-ho #ízení – cena a úhrada se vypo%te z ce-ny originálního p#ípravku).Bude uplatn$n individuální p#ístup k úhradám inovativních lé%iv zdokonale-ním institutu do%asné úhrady, se zakom-ponovanou pojistkou zabezpe%ení dolé-%ení i po jejím uplynutí.Novela také sní*í kritéria pro posouzení úspory z ve#ejného zdravotního poji!t$ní, které oprav(uje provést bezodkladn$ re-vizi, z 50 na 30 mil. K%.

Peníze z fond% EUMinistryn$ zdravotnictví v demisi D. Ju-rásková také informovala o %erpání pen$z ze strukturálních fond) EU v letech 2009 a* 2010.Celkem byly pro zdravotnictví zaji!t$ny prost#edky ve v'!i 8,236 miliardy korun. Z Integrovaného opera%ního programu (IOP) %inila celková alokace oblasti inter-vence 3.2 (Slu*by v oblasti ve#ejného zdraví) 6,46 mld. K%. Bylo podpo#eno 67 projekt) v celkovém objemu cca 3,636 miliardy korun. Projekty byly zam$#eny p#edev!ím na modernizaci onkologic-k'ch center, modernizaci kardiovasku-lárních center, na podporu národních preventivních program), podporu pre-ventivních program) nevládních nezis-kov'ch organizací, podporu rehabilita%ní pé%e a podporu #ízení systému ve#ejného zdraví.Z jin'ch opera%ních program) byly do %eského zdravotnictví získány celkem 4,6 mld. K% na v'zkum a v'voj, zateplování zdravotnick'ch za#ízení a podporu infor-ma%ních technologií. top

T'm v$dc) z Léka#ské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) v Brn$ získal národní patent na nov' zp)sob stanovení prognózy chronické lymfatické leukémie za pomoci molekulárn$-genetické anal'zy specifick'ch gen) v biologickém vzorku z t$la pacien-ta. Práva k vyu*ívání patentu zakoupila %eská spole%nost Generi Biotech, s. r. o., která hodlá s vyu*itím objevu p#ipravit diagnostické soupravy. „Novinku by m$li mít léka#i k dispozici u* za dva roky,“ #ekl RNDr. Martin Bun%ek, Ph.D., z této spole%nosti.Chronickou lymfatickou leukémií ro%n$ v &R onemocní kolem 600 lidí. Asi polovin$ z nich nezp)sobuje *ádné potí*e, mnohdy ani o nemoci nev$dí nebo chodí pouze na kontroly. U druhé skupiny v!ak nemoc postupuje agresivn$ a m)*e skon%it smrtí u* po n$kolika m$sících. Do které skupiny jedinec pat#í, dosud zji!"ují léka#i slo*it'mi vy!et#eními. „Prokázali jsme, *e vysoká exprese n$kolika specifick'ch gen) v odebra-ném vzorku krve souvisí s hor!ím pr)b$hem onemocn$ní a délkou p#e*ití,“ popsala podstatu objevu vedoucí v'zkumného t'mu doc. RNDr. +árka Pospí!ilová, Ph.D. Podle ní stanovení exprese t$chto gen) m)*e vést k ur%ení prognózy onemocn$ní a* s 95% jistotou. V'zkum trval p$t let a podíleli se na n$m i odborníci z Centra molekulární biologie a genové terapie Interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.T'm zkoumal genetickou informaci v nádorov'ch bu(kách u pacient) s p#ízniv'm postupem nemoci a porovnával ji s lidmi, u nich* se lymfatická leukémie nevyvíjela dob#e. „Poda#ilo se nám ur%it n$kolik desítek gen), které se s r)zn$ záva*n'm postu-pem nemoci nejvíce li!ily. Rozdíln'ch bylo kolem padesáti, jako nejv'razn$j!í jsme stanovili t#i. Práv$ tyto geny budou analyzovány p#i vy!et#ení novou metodou. Podle v'sledku se pak dá odhadnout prognóza pacienta,“ konstatovala +. Pospí!ilová. Lidé, u kter'ch diagnostická metoda potvrdí pomalej!í v'voj leukémie, tedy nemusí pod-stupovat transplantaci kostní d#en$ nebo chemoterapii. Dosud toti* nejsou léka#i schopni s jistotou ur%it (p#i standardních vy!et#eních, nap#. krevního obrazu), které orgány u* nemoc zasáhla. Podle doc. MUDr. Michaela Doubka, Ph.D., z FN Brno je toti* pro pacienty d)le*ité v$d$t, zda nemoc bude mít pomal' pr)b$h a nebude je mnoho omezovat. Naopak druhá skupina posti*en'ch musí vyvinout velké úsilí, aby se s leukémií vyrovnala.Chronická lymfatická leukémie je nej%ast$j!ím typem této nemoci, kterou mohou Evropané onemocn$t, postihuje zejména star!í generaci. „Jde o nevylé%itelné onemoc-n$ní s velmi variabilním klinick'm pr)b$hem a prognózou. N$kte#í pacienti p#e*ívají pouze n$kolik m$síc), jiní a* mnoho let. Z toho d)vodu se stávají molekulárn$-gene-tické anal'zy leukemick'ch bun$k nezbytnou sou%ástí diagnostiky a následné ú%innosti lé%by,“ konstatoval doc. Doubek. vav

Rok zápasu s následky a hrozbami krize

Pr"lom v lé!ení leukémie

Mgr. Dana Jurásková (vpravo) naposled p"ed noviná"i jako #éfka resortu zdravotnictví. Jejími nejbli$#ími spolupracovníky po celé funk!ní období byli nám%stci Bc. Marek &naj-dr, nyní ji$ poslanec parlamentu, a MUDr. Markéta Hellerová. Foto: Petr Ballek

Inzerce V"da v#zkum

2 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY RO!NÍK 59 ! ÍSLO 22 7. !ERVENCE 2010 Z DOMOVA

0707 ZN 22_02.indd 2 2.7.2010 11:15:37

RO!NÍK 59 ! ÍSLO 22 7. !ERVENCE 2010 Z DOMOVA

Mylan Pharmaceuticals s.r.o.Pr!b"#ná 1108/77, 100 00 Praha 10, tel: 274 770 201, fax: 274 772 648officecz@mylan.com, www.mylan.com

alendronat 70 mgfluvastatin 80 mgfosinopril 20 mgglimepirid 2, 3 a 4 mgklaritromycin 250 a 500 mg losartan 50 mg losartan HCT 50 mg / 12,5 mgmeloxicam 15 mgpantoprazol 40 mgrisedronat 35 mgsimvastatin 20 a 40 mgtrandolapril 2 mg

INT portfolio...

: Gré

Zástupc!m médií byla p"edlo#ena „histo-rie“ pandemie v datech od 24. dubna 2009, kdy WHO ohlásila první p"ípady v$skytu nového ch"ipkového kmene Pandemic (H1N1) 2009, p"es 25. listopad 2009, kdy bylo zahájeno o%kování, a# po 31. kv&ten 2010, kdy byla vakcinace ukon%ena.Ji# 28. dubna 2009 zasedl krizov$ 'táb Mi-nisterstva zdravotnictví (R (MZ (R) a by-ly ustaveny dv& pracovní skupiny – skupi-na pro zabezpe%ování úkol! stanoven$ch usnesením vlády %. 1271/2006 a jeho zm&-nami a pandemick$m plánem (R a sku-pina pro pandemickou vakcinaci zdravot-n& stigmatizovan$ch osob.MZ (R provedlo poptávkové "ízení a mi-nistryn& Jurásková vlád& p"edlo#ila p&t variant mo#ného v$voje pandemie a zá-rove) p&t návrh! "e'ení. MZ (R podpo-rovalo konzervativní návrh nákupu pan-demické vakcíny v objemu 1 miliónu dá-vek – tento návrh byl také vládou schválen. MZ (R oslovilo v'echny v$robce pande-mické vakcíny a na základ& stanoven$ch kritérií vybralo Pandemrix od firmy GSK.Byl objednán celkem 1 000 000 dávek (v'echny vakcíny byly celosv&tov& distri-buovány v 10dávkov$ch baleních). Z p!-vodního mno#ství bylo odebráno 700 000 dávek, ministerstvu se poté poda"ilo vy-jednat neodebrání 300 000 dávek – a to bez penalizace.

Komunikace o pandemii Vláda jednala o pandemické situaci 10krát, bezpe%nostní rada státu 4krát. T"i-

krát projednalo ministerstvo zdravotnic-tví pandemická opat"ení s krajsk$mi ú"a-dy a krajsk$mi hygienick$mi stanicemi. Úst"ední epidemiologická komise zasedla 8krát, pracovní skupina pro pandemickou vakcinaci 7krát, bylo vydáno 16 odbor-n$ch doporu%ení pro resort zdravotnictví. Informace byly p"edávány profesním od-born$m sdru#ením k publikování na jejich webov$ch stránkách. Ministerstvo zalo#i-lo speciální pandemick$ informa%ní por-tál http://pandemie.mzcr.cz.Dopisem ministryn& zdravotnictví byli obesláni v'ichni prakti%tí léka"i (7665 do-pis!), opakovan& informováni byli prak-ti%tí léka"i pro dosp&lé (5419 dopis!), vak-cina%ním centr!m a l!#kov$m zdravot-nick$m za"ízením bylo zasláno 131 dopis! atd. V rámci svého p"edsednictví svolala také (R k pandemii mimo"ádnou radu EU.

Vyhodnocení vakcinaceCelkem bylo distribuováno 142 130 dávek vakcíny do vakcina%ních center pro dosp&lé, 21 000 dávek do center pro d&ti, 66 060 dávek do ordinací praktick$ch léka"!.K 31. kv&tnu 2010 bylo celkem proo%ko-váno 68 973 osob, z toho 28 970 ve vakci-na%ních centrech a 40 003 v ordinacích praktik!. Nejvy''í proo%kovanosti bylo dosa#eno u osob s chronick$mi kardio-vaskulárními onemocn&ními a s chronic-k$mi onemocn&ními d$chacího ústrojí. Bylo vakcinováno 11 250 zdravotník! a 5035 jin$ch osob v sektorech nezbyt-n$ch ve"ejn$ch slu#eb.

V (R zem"ely 102 osoby, u nich# byla prokázána nákaza Pandemic (H1N1) 2009 – nejvíce v Praze (14 osob) a ve St"edo%eském a Moravskoslezském kraji (po 13 osobách). Pouze 7 % ze zem"el$ch netrp&lo sou%asn& #ádn$m chronick$m onemocn&ním. Mezi zem"el$mi byl velk$ po%et hemato-onkologicky nemocn$ch (18 %). U 75 % lé%en$ch musela b$t na-sazena plicní ventilace.

A co dál?Byly nakoupeny vakcíny za 149 991 038 korun, pomocn$ materiál za 657 815 K%, antivirotika Relenza za 185 485 000 K%. Ve'kerá opat"ení u%in&ná ke sní#ení do-pad! pandemie tedy stála státní rozpo%et 336 133 853 K%. Nyní je nezbytné na p!d& MZ (R zpra-covat vyhodnocení p"ijat$ch opat"ení a postup! ke zmírn&ní dopad! pandemie, s ohledem na podn&ty od zdravotnick$ch za"ízení, krajsk$ch ú"ad! a hygienick$ch stanic. Do roka – tedy do 30. %ervna 2011 – bude provedena aktualizace pandemic-kého plánu (R pro p"ípad nové varianty ch"ipkového viru.Nevyu#ité jehly a st"íka%ky budou p"edá-ny do fakultních nemocnic. K 30. %ervnu 2010 byly sebrány nerozbalené vakcíny – dále nepou#itelné byly zlikvidovány. Ty dále pou#itelné (v&t'inou do srpna a# lis-topadu 2011) byly uskladn&ny. „Víme jis-t&, #e ve strategick$ch zásobách MZ (R z!stane 120 000 vakcín, které budou vy-u#ity ve prosp&ch senior! v za"ízeních sociálních slu#eb,“ "ekla na uvedené tis-kové konferenci D. Jurásková. MZ (R ta-ké p"ipraví do 31. srpna 2010 informaci o dal'ím pou#ití a nakládání s antiviroti-kem Tamiflu, které bylo distribuováno do zdravotnick$ch za"ízení s pandemickou vakcínou.„Jak jsem m&la mo#nost celou situaci pro#ít, byla jsem si v&doma, #e #ádné rozhodnutí nebude zcela správné. Ale mohu "íct, #e ministerstvo zdravotnictví ud&lalo v'e pro to, aby p"i informa%ních zdrojích, jaké byly, ochránilo obyvatel-stvo za p"im&"en$ch finan%ních náklad!. Na situaci m&ly ale mimo jiné vliv i ne úpln& dobré a korektní vztahy s %ástí od-borné ve"ejnosti,“ "ekla záv&rem Dana Jurásková. hech

Bilance opat!ení p!i pandemii ch!ipky H1N1„Situace kolem ch!ipkového kmene Pandemic (H1N1) 2009 byla pro "eské zdravotnictví nová a pro-v#!ila na$i p!ipravenost. Rozhodovali jsme se za informa"ní tísn# a pod velk%m tlakem,“ !ekla mi-nistryn# zdravotnictví v demisi Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, v úvodu tiskové konference 28. "ervna v Praze, jejím& tématem byla informace o opat!eních ke sní&ení dopad' pandemie a jejich vyhodnocení.

Ochrana ve!ejného zdraví

polymorbidita hematoonkologická

onemocn!ní chronická kardiovaskulární

onemocn!ní jiná onemocn!ní chronická bronchopulmonální

onemocn!ní obezita "ádné onemocn!ní

Práci praktického zubního léka!e v celém spektru v"kon#, které léka! této speciali-zace pacient#m poskytuje, vykonávala po cel"ch $est let v jednom ze zdravotnick"ch za!ízení Prahy 2 zdravotní sestra. Ozná-mil to prezident %eské stomatologické ko-mory (%SK) MUDr. Pavel Chrz 30. &erv-na na tiskové konferenci ve Vzd'lávacím st!edisku %SK v Praze.%eská stomatologická komora byla velmi p!ekvapena, kdy( jí b"val" kolega doty&-né (eny oznámil, (e ji zná jako zdravotní sestru a je p!esv'd&en, (e zubní léka!ství nestudovala. Proto(e p!i zápisu do %SK p!edlo(ila (ena ov'!enou kopii diplomu z 1. léka!ské fakulty (LF) UK v Praze, ko-mora neprodlen' kontaktovala d'kanát fakulty s dotazem, zda tam doty&ná stu-dovala a v roce 1990 (jak bylo uvedeno

na diplomu) promovala. D'kanát odpo-v'd'l, (e ji jako absolventku neeviduje.„Komora na ni okam(it' podala trestní oznámení pro podez!ení z podvodu, po-$kozování cizích práv, eventuáln' pad'-lání a pozm')ování ú!ední listiny,“ !ekl právní poradce %SK Mgr. Ji!í Slavík. Také v$e oznámila zdravotnímu odboru pra(ského magistrátu a zam'stnavateli údajné zubní léka!ky. Ten s ní vzáp'tí ukon&il k 25. &ervnu pracovní smlouvu doho dou.MUDr. Chrz !ekl, (e je její drzostí $oko-ván. Zd#raznil také, (e se ji( dohodl s d'-kanátem 1. LF, aby komora a fakulta pro-pojily své registry, a (e osloví v tomto sm'ru i d'kany ostatních léka!sk"ch fa-kult, aby se tato absurdní a nebezpe&ná situace ji( nemohla opakovat.

„Komora zahájila s údajnou zubní lé-ka!kou disciplinární !ízení, které by nem'lo skon&it pouhou pokutou do v"$e 30 000 korun, ale trestem nejvy$$ím – te-dy vylou&ením z %SK,“ !ekl MUDr. Chrz. A Mgr. Slavík dodal, (e dal$í potrestání bude samoz!ejm' záviset na orgánech &inn"ch v trestním !ízení.Na fale$nou zubní léka!ku byla po celou dobu její &innosti podána jediná stí(nost ohledn' zubní v"pln'. Nakonec v$ak ne-mohla b"t !ádn' prov'!ena, proto(e pa-cientka si plombu nechala mezitím ud'lat jinde znovu. Ostatní pacienti byli s prací zdravotní sestry z!ejm' spokojeni. Doufej-me, (e soud nakonec nebude po(adovat, aby v"sledky své práce, kterou provád'la bez odborné zp#sobilosti zubního léka!e, uvedla do p#vodního stavu… hech

Komora je !okována: Zdravotní sestra !est let „suplovala“ zubního léka"e!

Podíl p!ípad" úmrtí s prokázanou nákazou Pandemic (H1N1) 2009 podle základního onemocn#ní

0707 ZN 22_03.indd 3 1.7.2010 17:53:08

Za Spole!nost v"eobecného léka#ství $LS JEP s uveden%m návrhem nesouhlasíme a domníváme se, &e bez dlouhodobé p#í-pravy povede k ohro&ení na"ich pacient'. Také udávané ekonomické d'vody jsou nepr'kazné, ne-li p#ímo chybné.

Ekonomická oblastOd 1. ledna 2008 platí zákon !. 378/2007 Sb., o lé!ivech, kter% umo&(uje provád)t v lékárnách tzv. generickou substituci, tedy zam)nit p#edepsan% lé!iv% p#ípra-vek za jin%, kter% je shodn% z hlediska své ú!innosti a bezpe!nosti, obsahuje stej-nou lé!ivou látku a stejná je i cesta po-dání a léková forma. Hlavním zd'vod-n)ním bylo, &e lékárny budou nabízet levn)j"í léky (pro zdravotní poji"*ovny i pacienty, kte#í na n) nebudou doplá-cet). Uveden% p#edpoklad se nenaplnil a majitelé lékáren logicky sledují sv'j zisk. V sou!asné dob) je v $R cena v)t-"iny generick%ch lék' (i originálních p#í-pravk') od r'zn%ch v%robc' prakticky stejná, a tak se p#edpokládan%m mecha-nismem automaticky neuspo#í. Zato ná-klady za mo&né po"kození pacient' jist) daleko p#evá&í teoretické „úspory“, pro-to&e ji& dnes je více ne& 30 % hospitali-zací senior' zp'sobeno chybn%m u&ívá-ním lé!iv.

Bezpe!nost pacient" Uveden% návrh ohro&uje pacienty zejmé-na v následujících oblastech:1. V p#ípad) generick%ch lék' nahrazují náro!ná a nákladná p#edklinická a klinic-ká hodnocení pouze bioekvivalen!ní stu-die garantující, &e v"echny p#ípravky na farmaceutickém trhu se stejnou ú!innou látkou, ve stejné síle a stejné lékové form) jsou terapeuticky zam)nitelné. Z 90 % musí b%t zaru!eno, &e celkové vst#ebané mno&ství lé!iva z generického p#ípravku, jeho maximální koncentrace a dal"í sle-dované parametry dosahují 80–125 % hodnot referen!ního p#ípravku. P#i gene-rické preskripci by tedy pacient teoretic-ky (i prakticky) mohl b%t lé!en p#íprav-

kem o více ne& polovinu siln)j"ím nebo o více ne& t#etinu slab"ím.2. V p#ípad) pacient' s nov) p#ede-psan%m lékem se odborníci shodují, &e nezále&í na tom, kter% konkrétní lék s da-nou lé!ivou látkou je pro medikaci vybrán, ale &e by v p#ípad) ú!innosti ne-m)l b%t zam)(ován (co& podle návrhu m'&e b%t v ka&dé lékárn) poka&dé jinak). Zde mohou nastat pro pacienta r'zné komplikace.

HLEDISKO TYPU LÉ#IVÉ LÁTKY Generická substituce je doporu!ována jen s velkou opatrností nebo není doporu!o-vána v'bec v následujících p#ípadech:V Lé!ivé látky s úzk%m terapeutick%m roz-p)tím, nízkou rozpustností nebo s neline-ární kinetikou.V Kontraceptiva s nízkou dávkou estroge-nové slo&ky.V Psychofarmaka.V Antiarytmika.V Jiné omezující po&adavky, nap#. v oblasti farmakokinetiky.

HLEDISKO TYPU LÉKOVÉ FORMY Generická substituce není doporu!ována nebo je doporu!ována jen s velkou opa-trností v následujících p#ípadech:V Roztoky nebo prá"ky pro dávkovací in-halátory (kv'li rozdíln%m typ'm inhalá-tor' a mo&né následné neoptimální apli-kaci lé!iva jin%m typem inhalátoru, ne& na kter% je pacient zvykl%, která by vedla k rozdílu v biodostupnosti a ú!inku léku).V Topické formy s vysoce ú!inn%mi lé!ivy pro mo&nou variabilitu mezi pacienty v biodostupnosti.V P#ípravky s #ízen%m uvol(ováním v!etn) transdermálních systém'. hledisko zdravotního stavu pacientaGenerická substituce je doporu!ována jen s velkou opatrností nebo není doporu!o-vána v'bec u pacient' se zv%"en%m rizi-kem p#i zm)n) léku. Mezi takovéto pa-cienty se #adí:

V Epileptici.V Pacienti se sepsí.V Pacienti po transplantaci a pacienti v ji-n%ch kritick%ch stavech (pr'kaz bioekvi-valence je zkou"en na zdrav%ch dobrovol-nících, a ne na t)chto pacientech).V Staré osoby a polymorbidní pacienti, tj. v)t"ina pacient' v $R (odli"n% metabolis-mus od zdrav%ch dobrovolník', mo&né interakce se sou!asn) podávan%mi léky).V Diabetici (nutnost optimální kompenza-ce pacienta vzhledem k mo&n%m vá&n%m následk'm).V Astmatici (nevhodné zam)(ovat roztoky nebo prá"ky pro dávkovací inhalátory, de-riváty teofylinu mají úzk% terapeutick% index).V Alergici (mo&ná alergie na rozdílné po-mocné látky).

HLEDISKO COMPLIANCE A BEZPE#Í Farmakoterapie není jen farmakokinetika, dynamika !i interakce lé!iv. Zásadní roli zde má: V Zdravotní stav pacienta (v!etn) RA, OA, NO, Dg atd.), o kterém lékárna není infor-mována (nap#. pacient n)která lé!iva ne-sná"í kv'li adjuvantním látkám, pro chro-nické choroby GIT u n)j dochází k chy-bám p#i vst#ebávání atd.).V D'v)ra pacienta k léka#i, a tedy i k jím p#edepsanému léku, s sebou nese vy""í zá-ruku správného u&ívání.V Placebo efekt a d'v)ra pacienta k dané zna!ce !i lé!ivu (mentální problémy s ji-nou barvou, velikostí !i frekvencí u&ívání léku rezultují v jeho odmítnutí, prodlou-&ení lé!by !i vy""í v%skyt komplikací).Pr'm)rn% !esk% senior u&ívá více ne& 5 lék', ale ji& zapamatování si, kter% z nich je na co, je !asto nad jeho síly. Mo&nost nekone!n%ch zám)n znamená, &e nap#. ka&d% m)síc dostane z jeho hlediska na-prosto r'zné léky, a pak mohou nastat situace: V Double dosing – pacienti u&ívají jak lék „star%“ (ze zásob), tak „nov%“, kter% dostali v lékárn) s jin%m názvem.

V Zám)na lék' – dohoda o u&ívané lé!b) a udr&ování compliance jsou u senior' s poruchami pam)ti a u osob s ni&"ím IQ t)&ké a !asov) náro!né samy o sob). U ne-omezen%ch generick%ch zám)n v lékárn) je udr&ení správného dávkování tém)# ne-mo&né. K tomu p#istupují smyslové pro-blémy star%ch osob, které si generick% ná-zev léku, uvád)n% mal%m písmem pod v)t"ím firemním, nemohou ani p#e!íst (problém nevhodného zna!ení lék' v $R).

HLEDISKO PRÁVNÍ ODPOV$DNOSTIJakou má lékárna odpov)dnost za d'sled-ky provedené zám)ny lék'? Nap#. za aler-gickou reakci, nesprávné u&ívání léku !i nedostate!n% ú!inek. P'jde pacient p#í-padné ne&ádoucí ú!inky konzultovat s lé-kárnou, nebo s léka#em? Jak se léka# dozví, kter% lék pacient u&íval? Lékárna nemá povinnost písemn) jej informovat o pro-vedené substituci.Projekt generické preskripce v podob), v jaké unikl z koali!ního vyjednávání do médií, chápeme jako nep#ipraven%, ohro-&ující zdraví a &ivoty na"ich pacient'. Po-kud lékárny a farmaceutické firmy cht)jí spo#it, mají ji& nyní plné kompetence v rámci platné legislativy a generické sub-stituce. O generické preskripci je mo&né omezen) jednat jako o eventuálním dal-"ím mo&ném druhu preskripce se souhla-sem nebo na vy&ádání pacienta.

Doc. MUDr. Svatopluk B!ma, CSc.,p"edseda Spole#nosti v$eobecného

léka"ství %LS JEP

Argumenty pro koali!ní vyjednava!ePodle n!kter"ch zpráv uva#ují vyjednava$i stran nov! vznikající vládní koalice o tzv. generické pre-skripci, která má údajn! uspo%it prost%edky v %ádu miliard K$. Cel" problém je vydáván za více $i mén! kosmetickou zále#itost pro pacienty.

4 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY RO!NÍK 59 ! ÍSLO 22 7. !ERVENCE 2010 K V!CI

Na rozdíl od v!zev k odchodu léka"# do zahrani$í ale navrhujeme jasné "e%ení sou$asného stavu bez nut-nosti zvy%ování deficitu státního rozpo$tu. &e%ení by m'lo mít t"i kroky.

Krátkodobá stabiliza!ní opat%ení (od 1. 1. 2011)V Zdravotní poji%(ovny (ZP): zavést mo)nost platby no-minálního poji%t'ní (nap". 100 K$ m'sí$n' = v celé *R 12 mld. ro$n'). V!%i by si stanovovaly ZP samy dle schopnosti efektivn' zajistit pé$i pro své poji%t'nce. Na druhé stran' by se nemohly vymlouvat, )e nemají prost"edky na nav!%ení plateb. Navrhované direktivn' "ízené slu$ování zdravotních poji%(oven pova)ujeme za krok zp't. Poji%(ovny se samoz"ejm' budou slu$ovat samy, pokud to pro n' bude v!hodné, ale a) v prost"edí vytvo"eném novou, opravdu reformní legislativou. V Poji%t'nci: zv!%it spoluú$ast pacient# p"ímo v am-bulancích a nemocnicích. Mo)ností je více. Jednak ná-mi ji) d"íve navrhované odstup+ování a zv!%ení po-

platk#, roz%í"ení poplatk# i na zobrazovací a laboratorní vy%et"ení a zavedení poplatk# za fyzioterapii. Za na-prosto zásadní pova)ujeme motiva$ní odstup+ování v!%e poplatk# placen!ch u praktick!ch léka"# a ambu-lantních specialist#. Navrhované pau%ální zv!%ení po-platk# by vedlo k obcházení praktick!ch léka"# a jen

by dále prodlou)ilo $ekací doby u ambulantních spe-cialist#. Znamenalo by to zv!%enou finan$ní zát') pro systém. Mo)ností je i cca 10% spoluú$ast na ve%kerou pé$i (z ú$tu obdr)eného po ka)dém vy%et"ení, resp. o%et"ení) s maximálním ro$ním stropem, kter! navr-hujeme vrátit minimáln' na p#vodní úrove+ (5000 K$ ro$n'). Tato dv' opat"ení by motivovala jak ZP, tak poji%t'nce k efektivn'j%ímu chování, bez vzniku bariér bránících v p"ístupu ke zdravotní pé$i. Navíc by zajistila dosta-te$né mno)ství prost"edk# k pokrytí vy%%ích plat# lé-ka"# – dlouhodob' v%ak "e%ením nejsou.

P%echodné období (rok 2011)V Vyu)ít k dopracování reformy. V Zahájit celorepublikovou kampa+ vysv'tlující jed-notlivé kroky reformy, jejich smysl, ovlivn'ní chování poji%t'nc#, poskytovatel# zdravotní pé$e i poji%(oven a roli státu – s tímto úkolem jsme ochotni pomoci.

Opravdová reforma (od 1. 1. 2012)V Definuje se rozsah standardní pé$e, na kter! bude mít ka)d! ob$an nárok.V Konkurující si zdravotní poji%(ovny budou muset zajistit tuto standardní pé$i pro své poji%t'nce za tr)-

ní ceny – pé$i budou nakupovat u zdravotnick!ch za-"ízení a skon$í diktát státu. Úvahu o dal%ím slu$ování zdravotních poji%(oven s cílem vytvo"it jedinou uni-verzální poji%(ovnu pova)ujeme za chybnou – na-opak podporujeme snaz%í vstup dal%ích subjekt# na trh, samoz"ejm' v nov!ch legislativních podmínkách a za p"ísného dozoru.V Zdravotní poji%(ovny budou nabízet r#zné typy po-jistek, které si ob$ané budou kupovat (tak jako si ku-pují pojistku na cokoliv jiného, cena v%ak bude p"i-bli)n' 20–30 % celkové ceny pojistného, zbytek pokryjí odvody na zdravotní poji%t'ní, které bude mo)né úm'rn' sní)it). V Nezávisl! ú"ad pro dohled nad $inností ZP bude kontrolovat jejich $innost, aby ob$ané nebyli kráceni v rozsahu pé$e, kterou $erpají. V Stát by m'l zaji%(ovat právní rámec celého systému, pomáhat organizovat i financovat extrémn' drahou pé$i a v sociální oblasti zaji%(ovat zdroje pro ekono-micky slabé ob$any. Nem'l by zasahovat do konku-rence zdravotních poji%(oven ani konkurence zdra-votnick!ch za"ízení jak!mikoliv nesystémov!mi dotacemi nebo úlevami. Za o. s. Léka!i pro reformu

MUDr. Roman Fla"ar, p!edseda MUDr. Ivan Sucharda, místop!edseda

MUDr. Marta Holanová, #lenka

Podporujeme vy&&í platy – a víme, jak na to

N"kde se #et$í, jinde peníze létají oknem!Podle serveru Aktuáln'.cz ze dne 15. !ervna nakupují stát-ní a krajské nemocnice zdra-votnickou techniku za ceny, které jsou o t%etinu vy&&í, ne( jaké se nabízejí na vol-ném trhu. Onu t%etinu navíc !iní mar(e )rem, které ob-chod mezi nemocnicemi a v*robcem zprost%edková-vají. Jen v roce 2009 se tak pr* mohla zbyte!n' ztratit celá miliarda na provizích.

!eská asociace dodavatel" zdravot-nick#ch prost$edk" CzechMed v této souvislosti upozor%uje, &e ji& 13. dub-na vydala ve spolupráci s CZEDMA a s Asociací v#robc" a dodavatel" zdravotnick#ch prost$edk" (AVDZP) pozi'ní dokument, v n(m& poukazuje na 'asto nesmyslné po&adavky, které jsou na dodavatele zdravotnické techniky ve v#b(rov#ch $ízeních kladeny. Zástupci CzechMed, CZEDMA a AVDZP se v minul#ch m(sících rozjeli do re-gion" a nav)t(vovali kraje, jejich zdravotní rady a zástupce nemocnic. B(hem t(chto jednání mj. upozornili na problematiku a finan'ní náklad-nost dodávek od kompletátorsk#ch spole'ností, stejn( tak jako na nev#-hodné ceny, pokud mezi nemocnicí a v#robcem, respektive dodavatelem stojí zprost$edkovatelská spole'-nost. Na druhé stran( ov)em splnit kvalifi-ka'ní kritéria v#b(rov#ch $ízení není jednoduché. Neexistuje jednotn# standard pro jejich realizaci, kter# by proces zp$ehlednil a u'inil nabídky jednotliv#ch subjekt" jednozna'n( porovnateln#mi. Ka&dá nemocnice si stanovuje vlastní kvalifika'ní kritéria a po&adavky na dodanou dokumen-taci. !asto se stává, &e se vy&adují for-mální dokumenty, které podle platné legislativy ani neexistují. „Je b(&nou praxí, &e finální nabídka obsahuje n(-kolik set stran, a jedno v#b(rové $íze-ní si tak vy&ádá n(kdy a& p"l metru vysok# )tos dokument". Apelujeme na zástupce nemocnic, aby p$ehod-notili ú'elnost takto rozsáhl#ch kva-lifika'ních kritérií a pokusili se o zjed-nodu)ení procesu ve prosp(ch v(t)í transparentnosti v#b(rov#ch $ízení,“ vyz#vá MUDr. Miroslav Palát, prezi-dent sdru&ení CzechMed, a dodává: „S jistotou lze tvrdit, &e p$ehnané ad-ministrativní po&adavky nep$iná)ejí zhola nic jak z pohledu bezpe'nosti pacient" a zdravotník", tak z pohledu ekonomi'nosti takto vysout(&en#ch zdravotnick#ch prost$edk".“ red

Reforma zdravotnictví

Generická preskripce

K nav%#ení základních plat& léka$& by m"lo dojít co nejd$íve, aby léka$i neodchá-zeli do zahrani!í !i mimo zdravotnictví. V opa!ném p$ípad" nastane opravdu vá'ná personální devastace léka$ského stavu, kterou je mo'né vid"t v n"kter%ch ne-mocnicích a které nahrává jako tikající bomba zhor#ující se demografická struk-tura léka$&.

Nákupy techniky

0707 ZN 22_04-05.indd 4 1.7.2010 17:53:36

RO!NÍK 59 ! ÍSLO 22 7. !ERVENCE 2010 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY 5 ZADÁNO PRO...

Akredita!ní proces se ukazuje jako vhod-n" nástroj k nastavení základních proces# pro poskytování bezpe!né zdravotní pé!e a zvy$ování její kvality v psychiatrick"ch lé!ebnách. Nov% vytvo&ené akredita!ní standardy pro zdravotnická za&ízení ná-sledné a dlouhodobé pé!e jsou v psychi-atrick"ch lé!ebnách velmi dob&e apliko-vatelné. To prokázaly také poslední zku-$enosti, kdy se úsp%$n% akreditovaly ji' 2 psychiatrické lé!ebny. Standardy jsou formulovány citliv%, s ohledem na specifickou situaci v za&í-zeních následné pé!e. Specifi!nost psy-chiatrick"ch lé!eben je dána zejména tím, 'e na rozdíl od jin"ch za&ízení pro násled-nou pé!i musí !asto poskytovat té' pé!i akutní – zejména v regionech, kde nejsou psychiatrická odd%lení nemocnic. Psy-chiatrická lé!ebna tak musí b"t schopna poskytnout kvalitní pé!i !lov%ku v akutní fázi psychotické poruchy a vedle toho za-jistit té' pé!i na pomezí zdravotn%-so-ciálním, pacient#m hospitalizovan"m dlouhodob%. Tato velká rozmanitost p&edstavuje ur!it" problém p&i napl(ování akredita!ních standard# na zcela odli$n"ch odd%leních v rámci jedné lé!ebny. Akredita!ní stan-dardy v$ak tuto skute!nost zohled(ují a umo'(ují zdravotnickému za&ízení na-stavit vnit&ní procesy podle specifik jed-notliv"ch pracovi$).Velk"m pozitivem akredita!ních stan-dard# je rovn" p&ístup k za&ízením r#z-n"ch odborností, nep&ipou$t%jící 'ádné v"jimky. V oblasti psychiatrie se toti' oz"valy a stále oz"vají hlasy, 'e psychia-trická problematika je natolik specifická, 'e by si zaslou'ila zvlá$tní úpravu a stan-dardy pouze pro psychiatrická za&ízení. Praxe ukazuje, 'e tyto v"hrady nejsou opodstatn%né.

Od práv pacient! a" po #ízení lidsk$ch zdroj!Pln%ní akredita!ních standard# pomáhá &e$it &adu problematick"ch oblastí, kv#li kter"m je stávající l#'ková psychiatrie kritizována. Jednou z nich je dodr'ování práv klient#. Jak ve&ejn" ochránce práv, tak i svépomocná sdru'ení rodi!# nebo u'ivatel# slu'eb volají po posílení práv hospitalizovan"ch du$evn% nemocn"ch. Napln%ní standard# v%nujících se otázce práv klient# p&edstavuje velmi slu$n" zá-klad pro zlep$ení informovanosti du$ev-n% nemocn"ch, narovnání vztahu léka&e a pacienta a v%t$í anga'ovanost nemoc-ného do lé!ebného procesu.Dal$í zásadní oblastí jsou standardy &ízení kvality a bezpe!í. Vzhledem k zastaral"m a nevyhovujícím budovám, podhodnoce-nému personálnímu vybavení a struktu&e pacient# s velkou mírou potenciálních ri-zik (agrese, autoagrese, zmatenost, pády aj.) je pot&eba v%novat odpovídající po-

zornost zaji$t%ní bezpe!í pro nemocné i personál. Implementace standardizova-n"ch postup#, sledování ne'ádoucích událostí, pravidelné interní audity a kom-plexní hodnocení rizik jsou základními p&edpoklady k vytvo&ení co nejbezpe!-n%j$ího prost&edí pro pacienty i v pod-mínkách, které nejsou zrovna ideální. Ze standard# zam%&en"ch na pé!i o klienty jsou v"znamné zejména ty, které &e$í ob-last objednávání, skladování, p&edepiso-vání a také podávání lé!iv. To s sebou nese celou &adu rizikov"ch moment#, jako jsou bezpe!nost ulo'ení lé!iv v!etn% t%ch ri-zikov"ch, správná identifikace psychicky alterovan"ch klient# p&i podávání lék#, p&ehledná dokumentace podan"ch lé!iv aj. Standardizace t%chto postup# v"znam-nou m%rou p&ispívá ke zv"$ení bezpe!-nosti p&i manipulaci s léky.Také ostatní okruhy akredita!ních stan-dard# mají v prost&edí psychiatrick"ch lé!eben své opodstatn%ní. *asto zasahují

do oblastí dlouhodob% ne&e$en"ch, kte-r"m nebyla v%nována odpovídající pozor-nost. Jde nap&. o standardy &ízení lidsk"ch zdroj# (stanovení kompetencí, hodnoce-ní personálu) nebo o standardy podmí-nek poskytované pé!e (pé!e o zdravot-nickou techniku, evakua!ní plány) aj.

Akreditace je skute%ná v$zvaProces akreditace s sebou nese p&íle'itost na chvíli se zastavit, vystoupit z ka'do-denní rutiny a zrevidovat stávající proce-sy uvnit& lé!ebny. Zamyslet se nad tím, pro! se v%ci d%lají tak, jak se d%lají, od-stranit historické p&e'itky a zvyky, které nemají v sou!asnosti opodstatn%ní, projít zdravotnické za&ízení od sklepa a' po p#-du, zkrátka provést celkovou inventuru v$ech proces#.Vstup externího hodnotitele kvality do institucí typu psychiatrick"ch lé!eben zpravidla otevírá celou &adu otázek a vá$-niv"ch diskusí o p&ínosu akreditace, opodstatn%nosti a v"znamu jednotliv"ch standard#. Objevují se ur!ité obavy z ná-sledn"ch zm%n, které akreditace p&iná$í. Cituji smutná slova jednoho léka&e psy-chiatrické lé!ebny po p&edakredita!ní konzultaci: „U' to tu nikdy nebude jako d&ív.“Následuje zji$t%ní, 'e v%t$ina vy'adova-ného je dána legislativou, a p&ekvapení, co v$e by se m%lo dodr'ovat. Je-li perso-nálu proces akreditace srozumiteln% vy-sv%tlen a poda&í-li se ho dob&e motivovat, p&ichází fáze smí&ení, kdy se za!ínají hle-dat optimální zp#soby napln%ní jednot-liv"ch standard#. V"hodou je, 'e v%t$ina standard# nechává na zdravotnickém za-&ízení volbu cesty k jejich napln%ní. Je na managementu psychiatrické lé!ebny, zda budou sestry p&ipravovat léky p&ímo z dekursu, nebo zda zvolí cestu pou'ívání preskrip!ních list#. Sama lé!ebna roz-hodne, zda bude nutri!ní stav pacienta hodnotit léka& p&i vstupním vy$et&ení, nebo zdravotní sestra, eventuáln% nutri!-ní terapeut. P&i v$ech !innostech souvisejících s akre-ditací je nezbytná multidisciplinární spo-lupráce, kdy se sv"m dílem zapojí v$ech-

ny kategorie zdravotník#. Dosavadní zku-$enosti, nejen z psychiatrick"ch lé!eben, ukazují, 'e je mnohem jednodu$$í moti-vovat zdravotníky z &ad neléka&# ne' sa-motné léka&e. Nez&ídka také dochází k ur!it"m kompeten!ním spor#m a vy-jas(ování si pozic mezi jednotliv"mi od-bornostmi. Obecn% platí, 'e ka'dá zm%na musí b"t dob&e vysv%tlena a vyargumen-tována. To se v$ak ne v'dy d%je a jednot-livé zm%ny jsou !asto prosazovány pod heslem, 'e jde o po'adavek akredita!ní komise. Rezignace na vysv%tlování jed-notliv"ch krok# a „schovávání se“ za akredita!ní komisi jsou velmi nebezpe!-né. Vedou k nepochopení plánovan"ch zm%n a !asto k jejich nep&ijetí.Akreditace je naru$itelem klidového sta-vu uvnit& psychiatrické lé!ebny, otevíra-jícím celou &adu nov"ch mo'ností a v"-zev. Je velmi pozitivní, 'e se k ní zástupci managementu psychiatrick"ch lé!eben staví pom%rn% aktivn% – a to i v situaci, kdy zdravotní poji$)ovny akreditovaná za&ízení nijak nezv"hod(ují. N%které lé-!ebny se ji' úsp%$n% akreditovaly, n%které se piln% p&ipravují, jiné pou'ívají akredi-ta!ní standardy jako pom#cku p&i pláno-vání zm%n a nastavování proces# a vy!ká-vají, zda se zdravotní poji$)ovny rozhod-nou zv"$it úhrady akreditovan"m praco-vi$tím. A) u' je to jakkoliv, lze konstatovat, 'e akredita!ní proces vstoupil také do psychiatrick"ch lé!eben, co' je dobrá zpráva zejména pro pacienty.

Mgr. Tomá! Petr, Psychiatrické odd"lení ÚVN Praha,

p#edseda psychiatrické sekce $AS

V NÁRODNÍ AKREDITA!NÍ STANDARDY PRO ZDRAVOTNICKÁ ZA"ÍZENÍ NÁSLEDNÉ A DLOUHODOBÉ PÉ!E #4$

Aplikace v psychiatrick$ch ústavech (2)Hlavní problémy systému psychiatrické pé!e v "R jsou notoricky známé – nedostate!né financování pé!e o du#evní zdraví, investi!ní zanedbanost psychiatrick$ch lé!eben, absence celostátní sít% ko-munitních slu&eb, nerovnom%rné rozlo&ení psychiatrick$ch ambulancí v jednotliv$ch regionech a mnoho dal#ích. Zatímco poji#'ovny a odborné spole!nosti vedou nekone!né diskuse o transformaci slu&eb a pot(eb% zm%ny, realita pé!e v l)&kov$ch psychiatrick$ch za(ízeních z)stává nem%nná. V psy-chiatrick$ch lé!ebnách, z nich& v%t#ina vznikla v letech 1870–1930, je 80 % psychiatrick$ch l)&ek.

Majitelé, z&izovatelé a &editelé &ady l#'-kov"ch zdravotnick"ch za&ízení velmi dob&e vnímají argumenty zastánc# a pro-pagátor# certifikované akreditace kvality i jimi nabízené nástroje k jejímu dosa'ení a dlouhodobému udr'ení. Není divu, proto'e v posledních letech evidentn% roste mediální i forenzní tlak a nároky n%kter"ch pacient# (povzbuzované jejich právními zástupci) na práci zdravotnic-k"ch za&ízení. Akreditace kvality se v o!ích mnoha &editel# zdravotnick"ch za&ízení stává pom%rn% sv#dn"m nástro-jem k tomu, aby si za placené asistence obecn% uznávané akredita!ní autority „ud%lali po&ádek“ – tj. uvedli procesy v organizaci do souladu s právními i jin"-mi p&edpisy, získali nad nimi kontrolu a nau!ili se ú!eln% reagovat na m%nící se vnit&ní i vn%j$í prost&edí zdravotnického za&ízení. Nesm%jí v$ak zapomínat na to, 'e ka'dé skute!né zv"$ení kvality a bez-pe!í poskytované zdravotní pé!e nutn% zvy$uje personální, technickou, v%cnou i organiza!ní náro!nost provozu a samo-z&ejm% nezanedbateln% zvy$uje celkové náklady na poskytovanou pé!i. P&esto'e

jde o dobrovolnou aktivitu, která nemá 'ádnou právní vymahatelnost, stala se certifikovaná akreditace kvality mezi l#'-kov"mi zdravotnick"mi za&ízeními akut-ní i následné pé!e doslova hitem. Je to jist% velk" úsp%ch neúnavné práce i mar-ketingu zejména Spojené akredita!ní ko-mise *R (SAK *R), které se v posledních deseti letech poda&ilo nastolit u nás agen-du kvality pé!e a bezpe!í pacient#.

Akreditace nezbavuje vedení odpov&dnosti za chod za#ízeníI bez dosa'ení akreditace musí zdravot-nické za&ízení fungovat v souladu s plat-n"mi právními p&edpisy nebo technick"-mi normami. Za jeho optimální chod i ekonomickou stabilitu v'dy zodpovídá &editel a volba nástroj# pro jejich dosa-'ení závisí na jeho rozhodnutí, respektive na rozhodnutí majitele nebo z&izovatele. Jedním z takov"ch legitimních nástroj# m#'e b"t – a !asto také je – práv% certi-fikovaná akreditace kvality.Pokud se &editel, majitel nebo z&izovatel rozhodne akreditovat zdravotnické za&í-zení, musí v%d%t, pro! to d%lá, jaké budou

p&ínosy akreditace oproti stávající situaci a jak budou uhrazeny zv"$ené investi!ní i provozní náklady s ní spojené. Zdravot-nické za&ízení po získání certifikátu akre-ditace kvality nem#'e o!ekávat automa-tické zv"$ení úhrad zdravotní pé!e od jejích plátc#. Pro zdravotní poji$)ovny je základním kritériem pro uznání kvality a vyplacení plné úhrady poskytované zdravotní pé!e skute!nost, zda se na na-smlouvaném typu pé!e ve zdravotnickém za&ízení podílí dostate!n" po!et vzd%la-ného zdravotnického personálu, p&ípad-n% zda disponuje dostate!n"m technic-k"m vybavením a v%cn"m zázemím. Ve$keré procesy, !innosti a slu'by, které zdravotnické za&ízení realizuje a nabízí nad tyto po'adované parametry, nejsou p&edm%tem úhrady zdravotní pé!e z ve-&ejného zdravotního poji$t%ní. Jejich náklady tedy musí uhradit n%kdo jin" – pacient p&ímou finan!ní spoluú!astí v rámci úhrady nadstandardu, z&izovatel formou provozních dotací, samo zdravot-nické za&ízení finan!ními prost&edky zís-kan"mi z jin"ch zdroj# apod.Je velmi pravd%podobné, 'e se to v krátké budoucnosti zm%ní a 'e pravideln% ob-novovaná akreditace kvality zdravotní pé!e bude pro zdravotnické za&ízení ne-zbytnou podmínkou k tomu, aby se v#-

bec mohlo ucházet o mo'nost uzav&ít rámcovou smlouvu se zdravotní poji$)ov-nou a !erpat za poskytovanou pé!i úhra-du z ve&ejného zdravotního poji$t%ní. Otázkou je, zda „'iveln"“ r#st akreditací nejr#zn%j$ích l#'kov"ch zdravotnick"ch za&ízení je dnes skute!n"m p&ínosem pro lep$í fungování systému, kde není jasn% definován standard ani v"$e a zp#sob je-ho úhrady, a kde není ani jasn% definová-na základní sí) zdravotnick"ch za&ízení.

Standardy jsou inspirací V$echny !eské psychiatrické lé!ebny se v sou!asnosti pot"kají s obdobn"mi pro-blémy, jejich' základním spole!n"m jme-novatelem je nedostatek provozních i in-vesti!ních finan!ních prost&edk#. Jen na-mátkou: stavebn%-technická zanedbanost lé!ebn"ch pavilon#, nedostate!n" ubyto-vací standard hospitalizovan"ch pacien-t#, málo motivující finan!ní ohodnocení zdravotník# v p&ímé pé!i, nedostatek erudovaného zdravotnického personálu – zejména léka&# (od roku 2004 se stále m%ní systém postgraduálního vzd%lávání léka&#, co' evidentn% sni'uje atraktivitu psychiatrick"ch lé!eben pro absolventy léka&sk"ch fakult), poskytování náklad-n%j$í akutní psychiatrické pé!e na l#'-kách následné psychiatrické pé!e. +ádn"

z t%chto pal!iv"ch problém# psychiatric-k"ch lé!eben certifikovaná akreditace kvality nevy&e$í a není to samoz&ejm% ani jejím ú!elem.Vedení Psychiatrické lé!ebny Havlí!k#v Brod v návaznosti na vynikající dlouho-letou tradici ústavu v roce 2009 rozhodlo o tom, 'e kontinuální zvy$ování kvality a bezpe!í poskytované zdravotní pé!e ve stávajícím právním prost&edí a v rámci ekonomick"ch mo'ností bude jasn% po-psanou a definovanou agendou strategie rozvoje ústavu. Podnikáme k tomu v$ech-ny nutné organiza!ní i provozní kroky. Standardy a indikátory vytvo&ené SAK *R i ú!ast na jejích odborn"ch konferen-cích jsou pro nás vynikající inspirací. Prioritou v$ak pro nás z#stává budování odborného kreditu ústavu a p%stování korektních vztah# s plátci zdravotní pé!e, proto'e s tím p&ímo souvisí ekonomická stabilita za&ízení a udr'ení jeho atrakti-vity pro pacienty i zdravotníky. P&ed do-&e$ením alespo( !ásti v"$e uveden"ch systémov"ch problém# celého !eského zdravotnictví, které jsou zásadní a zne-snad(ují nám 'ivot, jsme se rozhodli ne-zahajovat akredita!ní &ízení. Nechceme zap&ahat v#z p&ed kon%.

MUDr. Jaromír Ma!ek, #editel Psychiatrické lé%ebny Havlí%k&v Brod

V Nechceme zap#ahat v!z p#ed kon&Akreditace zdravotnick$ch za(ízení, která má v$znamn% na-pomoci ke zv$#ení kvality poskytované pé!e a bezpe!í pacient), je pro odbornou zdravotnickou ve(ejnost v$znamn$m tématem.

Seriál o národních akredita!ních standardech SAK "R

viz ZN !. 11/2010

Akreditace rehabilita!ních za#ízení viz ZN !. 14/2010

Akreditace psychiatrick$ch za#ízení I viz ZN !. 17/2010

Akreditace psychiatrick$ch za#ízení II

Akreditace hospicov$ch za#ízení p"ipravujeme

Akreditace LDN a geriatrick$ch za#ízení I p"ipravujeme

Akreditace LDN a geriatrick$ch za#ízení II p"ipravujeme

Akreditace odborn$ch lé!ebn$ch ústav% p"ipravujeme

Akreditace z pohledu zdravotních poji&'oven a MZ "R p"ipravujeme

í fot

0707 ZN 22_04-05.indd 5 1.7.2010 17:53:47

6 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY RO!NÍK 59 ! ÍSLO 22 7. !ERVENCE 2010 ZDRAVOTN!"SOCIÁLNÍ PÉ#E

Mnohé studie potvrdily, !e média "asto zobrazují osoby s du#evní poruchou zkreslen$. Popisují je v kontextu sociál-ních ztroskotanc% a zd%raz&ují bizarní charakteristiky nemoci, "ím! v'znamn$ p(ispívají k jejich stigmatizaci. Stigma-tizace je zalo!ena na p(edpokladu, !e li-dé s du#evním onemocn$ním se li#í od b$!né populace. Má p%vod ve stereotyp-ním nazírání spole"nosti na lidi s du#ev-ním onemocn$ním a zahrnuje v sob$ p(edsudky, nepochopení a ignoranci ve-(ejnosti v%"i t$mto lidem, co! ústí v je-jich diskriminaci a izolaci. Lidé s du#ev-ním onemocn$ním se shodují na tom, !e stigma a diskriminace jsou hlavními pro-blémy, které ovliv&ují v#echny aspekty jejich !ivota. )etné studie rovn$! pro-kázaly, !e média "asto nazna"ují p(ehna-nou souvislost mezi du#evním onemoc-n$ním a agresivním chováním. Tento typ "lánk% je také "ast$ji umis*ován na první stranu novin a "asopis%, "ím! se zvy#uje jejich vliv na "tená(e.

Komplexní studie v !eském mediálním prost"edíVzhledem k tomu, !e v )eské republice nebyl tento problém komplexn$ zpraco-ván, rozhodli jsme se na n$j zam$(it

v na#í studii. Hlavním zám$rem bylo zjistit, kolik "lánk% s psychiatrickou te-matikou bylo publikováno v definova-ném "asovém období a jaké bylo jejich lad$ní z hlediska stigmatizace osob s du-

#evním onemocn$ním. Dále jsme hod-notili, kdo je zdrojem prezentovan'ch informací, jaké typy du#evních onemoc-n$ní "lánky popisují a jak jsou prezento-vány násilné "iny související s osobami s du#evním onemocn$ním. Celkov$ bylo analyzováno 203 "lánk% souvisejících s tematikou du#evních onemocn$ní – 37 procent "lánk% obsa-hovalo stigmatizující sd$lení v%"i oso-bám s du#evní poruchou. Zajímav'm zji#t$ním byl také fakt, !e del#í "lánky byly spojeny s pozitivn$j#ím celkov'm vyzn$ním a ni!#ím v'skytem stigmati-zujících informací. Lidé s du#evní poru-chou byli zmi&ováni v souvislosti s ná-silím ve 40 % "lánk% a dominovala sd$-lení, ve kter'ch byli tito lidé popisováni jako pachatelé násiln'ch "in% – nej"as-t$ji v souvislosti s fyzick'm napadením "i zabitím. Pouze velmi malá pozornost byla v$no-vána p(ípad%m, kdy jsou osoby s du#ev-ním onemocn$ním ob$tí násiln'ch "in%, a"koli viktimizace je u t$chto osob "as-t$j#ím jevem ne! agresivní chování. Me-zi nej"ast$ji zmi&ované psychiatrické diagnózy pat(ily návykové nemoci, zmínku o nich jsme na#li ve 22 % "lánk%, dále afektivní poruchy, které byly zazna-

menány v 9 % a poruchy p(íjmu potravy v 8 % "lánk%. Naopak neurotické poru-chy byly zastoupeny minimáln$, ve 4 %, a to i p(esto, !e mají v populaci nejv$t#í prevalenci. K nejvíce stigmatizovan'm pat(í jednozna"n$ psychotické poruchy, a to p(edev#ím schizofrenie.Stanovisko odborníka z oblasti du#ev-ního zdraví bylo uvedeno v jedné t(etin$ v#ech "lánk% a lidé s du#evním onemoc-n$ním byli citováni v 10 % v#ech "lánk%.Ukázalo se, !e vyjád(ení odborníka na du#evní zdraví má pozitivní dopad na celkové vyzn$ní "lánku. Je z(ejmé, !e dramatické p(íb$hy jsou a budou pro no-viná(e v!dy d%le!ité, ale jist$ by ne#ko-dilo, kdyby tisk p(iná#el více p(íb$h% lidí s du#evním onemocn$ním, kte(í usp$li v !ivot$ a obohatili spole"nost. Tyto "lánky by mohly b't pro "tená(e p(íjem-nou zm$nou oproti klasickému a o"eká-vanému zobrazení "lov$ka s du#evním onemocn$ním jako nebezpe"ného násil-níka. Nemluv$ o skute"nosti, !e pozitiv-ní p(íb$hy mohou pomoci odstranit ne-gativní stereotypy. MUDr. Lucie Nawková

Psychiatrická klinika 1. LF UKe-mail: lucie.nawkova@gmail.com

Obraz du#evních onemocn$ní v tiskuTi!t"ná média pat#í i v dne!ní dob" mezi nej$ast"j!í zdroje informací o du!evním zdraví. Noviná#i v!ak necht"jí jen informovat ve#ejnost, ale také zajistit co nejvy!!í prodej sv%ch novin. K tomu jim $asto pomáhají $lánky zam"#ené na konflikty, spory, tragické události. Nez#ídka se obsahem tako-v%chto $lánk& stávají p#íb"hy osob s du!evní poruchou.

Psychiatrická spole!nost "LS JEP

Ve v$t#in$ srovnateln'ch evropsk'ch zemí je v zásad$ pé"e o seniory a chronicky ne-mocné pacienty rozt(í#t$na mezi sektor ministerstva zdravotnictví a sociální pé"e. V )R to provázejí "asto i problémy s ko-ordinací a komunikací mezi ob$ma sektory. Problémem je dlouhodobá pé"e ve zdra-votnick'ch za(ízeních, která pot(ebuje i komponentu sociální. U nás sice zákony umo!&ují zdravotní pé"i v za(ízení sociál-ních slu!eb, je v#ak t$!ké to odd$lit finan"n$. Podle Mgr. Tomá#e Roubala, analytika zdravotn$-sociální oblasti ministerstva zdravotnictví, pobyt seniora v domácnosti vy!aduje aktivní p(ístup jak jeho samot-ného, tak i "len% jeho rodiny. V sou"asné dob$ poskytuje v )eské republice nefor-mální pé"i v domácnostech asi 200 000 lidí a 2/3 t$ch, o které se n$kdo stará, ne-mají registrovaného formálního poskyto-vatele slu!eb. P(ísp$vek na pé"i pobírá ro"n$ 300 000 lidí, dal#ích 300 000 pobírá invalidní d%chody.Je-li "lov$k v domov$ pro seniory "i jiném za(ízení sociální pé"e, m%!e toto za(ízení získat a! 85 % jeho p(íjmu, zatímco posky-tování pé"e ve zdravotnickém za(ízení (ty-pu LDN) je hrazeno z ve(ejného zdravot-ního poji#t$ní.Podíl p(íjm% v sociálních slu!bách tvo(í asi 40 % od klienta, 30 % od státu, dále od kraj% a obcí. Dá se (íci, !e 74 % dotací kon"í ve formální institucionální pé"i, ale procento lidí, kte(í jsou v institucích, je opa"né.Stoupá také po"et osob, které trpí "i budou do budoucna trp$t chronick'mi chorobami. Existují odhady, podle kte-r'ch má n$jaké zdravotní posti!ení 10 % populace.Na konferenci IHS ale také zazn$lo, !e stárnutí není jen hrozbou, ale také p(íle-

!itostí, a pokud se nenau"íme vyu!ívat po-tenciálu stárnutí, nikam se nedostaneme. Neumíme toti! vyu!ívat potenciálu t$ch, kte(í jsou sice v seniorské kategorii, ale ne-jen!e pomoc sami nepot(ebují, ale jsou schopni ji n$komu jinému poskytnout. P(edpokládá se, !e vzhledem k nov$ vy-tvá(enému potenciálu zdraví ve vy##ích v$kov'ch kategoriích bude p(e!ívat více pár% a ty budou schopny se o sebe navzá-jem postarat. Co se t'"e chronick'ch onemocn$ní, p(edpokládá se, !e a! 2/3 lidí chronicky onemocní a 3/4 z nich je "i bude n$jak'm zp%sobem touto chorobou limitováno ve sv'ch aktivitách.

Polsko: 80 procent pé!e se odehrává v rodináchV Polsku s po"tem 40 milión% obyvatel je v sou"asné dob$ 13,5 % osob star#ích 65 let, je tam tedy 5 milión% d%chodc% – na jednoho d%chodce p(ipadá 5 lidí pracovn$ aktivních. P(edpokládá se, !e v následují-cích deseti letech se po"et senior% zv'#í na 30 %, pak tedy bu-de asi 3,3 aktivního "lov$ka na jednoho d%chodce.Osob závisl'ch na ci-zí pé"i je nyní v Pol-sku asi 1,5 miliónu a o"ekává se nár%st jejich po"tu. Souvisí s tím i rostoucí pre-valence chronick'ch nemocí. Poláci se do-mnívají, !e vzhledem k nim pr%m$rná !i-votnost neporoste, tak!e je mo!né, !e je-jich d$ti budou mít krat#í !ivot ne! oni sami. V Polsku je 80 % pé"e o seniory, posti!ené a chronicky nemocné na rodinách, jen o 20 % závisl'ch lidí je pe"ováno v za(íze-ních. V sociálním sektoru existuje velká

spoluú"ast nejen klienta, ale i rodiny – nejprve hradí pé"i pacient, kdy! nesta"í, nastupuje rodina a teprve pak pom%!e stát. V'razná spoluú"ast pacienta a jeho rodiny sni!uje "ekací seznamy v sociál-ních za(ízeních na polovinu. Ve zdravot-ním systému spoluú"ast rodiny, podobn$ jako u nás, není.Silná role rodin v Polsku sice z(ejm$ ob-rá!í kulturní a nábo!enskou situaci a tra-dice, lidé v#ak také citliv$ reagují na finan-"ní motivaci (viz v'razné sní!ení "ekacích dob v za(ízeních spoluú"astí rodiny).

Rakousko: zdravotní a sociální slu%by striktn$ odd$lenyI v Rakousku podíl obyvatel star#ích 65 let roste. Zdravotní a sociální slu!by jsou tam striktn$ odd$leny, co se t'"e legislativy, fi-nancování i kompetencí. Sociální pé"e je v kompetenci ministerstva sociálních v$cí a regionálních vlád. V oblasti sociální pé"e existuje (ada regionálních zákon% a regu-la"ních opat(ení. Sociální dávky jsou poskytovány ve form$ pen$!ité i ve form$ slu!eb, ale aby na n$ "lov$k dosáhl, musí na pé"i pou!ívat 80 % svého d%chodu. V sou"asné dob$ je v Ra-

kousku asi 350 000 lidí, kte(í vyu!ívají nepen$!ité dávky – jde o sociální dávky na regionální úrovni. Tyto dávky spravují jednotlivé provincie.Chronické choroby se t'kají i mlad#ích generací. Je nutné

zpracovat modely zdravotní pé"e tak, aby pacient dostal dost informací a aby posky-tovatelé m$li dostatek informací, na zákla-d$ kter'ch budou (ídit pé"i o chronicky nemocné – doma i v institucionální pé"i.

N$mecko: zákon o dlouhodobé pé!i u% od roku 1995Zákonu o dlouhodobé pé"i, kter' byl usta-noven v roce 1994 a v platnost ve#el od

roku 1995, p(edcházela v N$mecku dese-tiletá diskuse. A! 90 procent populace má v sou"asné dob$ v poji#t$ní ze zákona za-hrnutu i dlouhodobou pé"i, n$jakou for-mou zdravotního poji#t$ní je pokryto 100 procent populace. Nárok na dlouhodobou pé"i nezávisí na v$ku. Ka!d', kdo pot(ebuje pomoc na nej-mén$ 6 m$síc%, má mo!nost ji dostat, ale nárok není automatick', musí jej potvrdit rada revizních léka(%. Pe"ovatelé, kte(í se o závislou osobu sta-rají v domácnostech, mohou !ádat dávku pen$!ní, dávku ve form$ slu!eb nebo kombinaci obou. +ádné z t$chto dávek v#ak nemají pokr't celé náklady na pé"i. N$kte(í poskytovatelé slu!eb nabízejí i #kolení pro laické pe"ovatele a rodiny. V N$mecku je v domácí pé"i asi 1 milión lidí. Neformální pé"i poskytují z 90 pro-cent !eny a 33 procent z nich je mlad#ích 65 let. Co se t'"e chronick'ch onemocn$ní, exis-tuje v N$mecku (ada program% a legisla-tiva vy!aduje informace o konkrétních zdravotních stavech, které by mohly mít vliv na zapojení do programu lé"by a pé"e

o chronicky nemocné. V'znamná je role léka(e – koordinátora, kter' koordinuje pé"i nap(í" obory. V sou"asné dob$ jsou 3 milióny N$mc% zapojeny v n$kterém programu (nap(íklad pro pacienty s dia-betes mellitus 2. typu).

Holandsko: p"ednost je dávána formální pé!iV Holandsku p(ipadají v sou"asné dob$ na jednoho d%chodce "ty(i ekonomicky aktivní osoby, v roce 2040 to budou osoby jen dv$. Základem pé"e jsou "ty(i zákony – zákon o ve(ejném zdraví, o zdravotním poji#t$ní, o v'jime"n'ch léka(sk'ch v'dajích a o so-ciální podpo(e. Zvlá#t$ zákon o sociální podpo(e podporuje poskytovatele nefor-mální pé"e. V Holandsku v#ak v$t#ina !en pracuje a rostoucí roli má pé"e formální, institu-cionální. Rodina je v Holandsku pova!o-vána za pe"ovatele o d$ti, stát o seniory. I v Holandsku jsou samoz(ejm$ rodiny, které se starají o svého starého "lena, ale sami senio(i vyu!ívají rad$ji formální pé"i. hech

Stárnutí p!ekra"uje hranice zemí i obor#Finan$ní hrozba stárnutí populace a chronick%ch onemocn"ní – v%zva ke zdravotnick%m reformám byla tématem pra'ské konfe-rence IHS 2010 (viz té' ZN $. 21/2010).

International Health Summit 2010

í fot

!ní f

V Poláci a hypertenzeNap!íklad u hypertenze je prevalence v populaci nad 35 let rostoucí – trpí jí 50 % mu$# v této v%-kové kategorii a 35 % $en. Podle n%kter&ch stu-dií 50 % hypertenze není diagnostikováno a ve skupin% s diagnostikovanou hypertenzí je jen polovina p!ípad# lé"ena.

0707 ZN 22_06.indd 6 1.7.2010 17:54:00

RO!NÍK 59 ! ÍSLO 22 7. !ERVENCE 2010 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY 7 SERVIS

VOLNÁ MÍSTA

Rehabilita!ní léka" Ji!ní "echy – léka# s kvalifikací v oboru reha-bilita$ní a fyzikální medicína, znal% manuální medicíny. Plat 50 000 K$, k dispozici byt nebo #adov% RD. Kontakt: rehaclinic@seznam.cz, tel. $íslo: 602 809 301

PsychiatrHledám psychiatra pro práci v psychiatrické ambulanci na severní Morav&. V%borné pod-mínky v$etn& osobního auta. Po 5 letech mo!nost bezplatného p#evzetí úvazku. Více informací na tel. 731 081 522, e-mail: monika.weimerova@seznam.cz.

Léka" ORLNestátní zdravotnické za#ízení na Praze 8 p#i-jme ORL léka#e i p#ed atestací, lépe po absol-vování povinn%ch stá!í, mo!né na cel% i $ás-te$n% úvazek. Po!adována spolehlivost.

Nabízíme zajímavou práci, dobré pracovní podmínky. Kontakt: tel. 283 024 317, mobil 774 229 170, e-mail: lenka.bouskova@seznam.cz, http://comhealth.cz.

Fyzioterapeut Pro JE Dukovany hledáme ambulantního fyzioterapeuta. Nabízíme dobré platové podmínky, mo!nost ubytování a dal'ího vzd&lávání. Po!adujeme vzd&lání v oboru fyzioterapie. Tel. 724 662 067, p. Fu$íková, e-mail: leona.fucikova@seznam.cz.

Asistent gynekologieHledám asistenta do své gynekologické ordi-nace v centru Brna. Licence nutná. Nástup od 1. 1. 2011, následné p#evzetí praxe dle dohody. Tel. 605 256 254

OrtopedSoukromá ortopedická ordinace v Praze 10 hledá ortopeda na cel% i $áste$n% úvazek, mo!nost ambulantní operativy.

Dále hledáme ortopeda na zástupy za dovo-lené. Kontakt: tel. 602 391 787.

OSTATNÍPronájem prostor v ZS

Obec Smidary nabízí pronájem prostor v nov& adaptovaném zdravotním st#edisku. Vhodné pro specialisty (ko!ní, gynekologie, o$ní, or-topedie atd.). Dal'í informace na tel. $ísle 495 496 127, e-mail: podatelna@smidary.cz.

P"evzetí ordinacePraha – p#enechám dob#e zavedenou ordina-ci praktického léka#e v Praze 7. Zástupy mo!-no zajistit. Bli!'í informace na tel. 605 169 112, e-mail: vera.liskova@volny.cz.

Prodej vybavení Podám levn& UZV p#ístroj, kolposkop, horko-vzdu'n% sterilizátor 32 a 62 a gynekologická vy'et#ovací zrcadla Cusco. Kontakt: tel. 777 832 523.

Pracovní trh ve zdravotnictví

Pozice key account managera (KAM) vy-!aduje zku"eného samostatného prodejce, kter# se v$nuje p%edev"ím VIP zákazník&m – specializovan#m centr&m, nebo p&sobí v „hospital business“, kde má na starosti velké zakázky a strategické obchodní p%í-le!itosti. Pokud je ve firm$ více key account manager&, jsou jim sv$%eny díl'í, odborn$ náro'n$j"í produkty. V p%ípad$, !e je tato pozice v organizaci jediná, m&!e mít KAM na starosti i celé portfolio firmy.Key account manager v$t"inou intenzivn$ spolupracuje s prodejním a marketingo-v#m t#mem, v n$kter#ch p%ípadech si v"ak strategii propagace produkt& a jednotlivé kampan$ vytvá%í samostatn$. To pak zna-mená, !e se stává nezávisl#m project ma-nagerem pro jednotlivá pracovi"t$, tj. ini-ciátorem kampan$ pro ur'ité centrum, a pro své klienty vytvá%í prodejní i marke-tingovou strategii naprosto samostatn$.Název pozice se m&!e v jednotliv#ch fir-mách li"it, 'asté b#vá také ozna'ení pro-duct specialist.

Za"azení do struktury #rmyVe spole'nostech, které jsou strukturovány do tzv. business units, tedy strategick#ch obchodních jednotek podle produktového zam$%ení, je pozice KAM p%ímo pod%ízena vedoucímu jednotky – business unit ma-nagerovi. Pokud je organiza'ní schéma od-li"né a firma má samostatnou obchodní a marketingovou divizi, reportuje KAM nej'ast$ji %editeli obchodní slo!ky.

Ú!el pracovní poziceZákladní v#znam pracovního místa KAM je v posílení pozice firmy, respektive jejích produkt& na trhu. Klí'ové je udr!ování a rozvíjení kvalitních vztah& s key opinion leadery (KOL), vytvá%ení a realizace stra-tegick#ch kampaní, stanovení a pln$ní pro-dejních cíl& a sledování aktivit konkurence. (asto je zásadní ú'el vyjednání podmínek ve v#b$rov#ch %ízeních a za%azení produk-t& na pozitivní listy.

Pracovní nápl$Schopn# KAM by m$l zajistit pln$ní pro-dejních plán& ve sv$%ené oblasti. Má na sta-rosti profesionální propagaci dan#ch p%í-pravk& – v$t"inou u!"í spektrum produkt& v regionáln$ "ir"ím teritoriu. Anga!uje se ve strategick#ch obchodních aktivitách fir-my (tendry, aukce, nastavení distribuce, budování vztah& s vedením klí'ov#ch zdra-votnick#ch za%ízení), má sv$%en# sv&j budget a podílí se na r&znorod#ch prodej-ních i marketingov#ch akcích firmy.Jeho zám$rem je správné oslovení vhodné cílové skupiny odborník&, kte%í mohou da-n# produkt doporu'it jin#m specialist&m 'i p%ímo p%edepsat pacient&m. Pokud na trh p%ichází nov# p%ípravek, má na starosti jeho launch, a) ji! zcela samostatn$, nebo ve spolupráci s product managerem.Mezi jeho dal"í úkoly pat%í sledování trend& na trhu a shroma!*ování informací, moni-toring konkurence, prezentace medicín-sk#ch informací, realizace odborn#ch semi-ná%&, konferencí a dal"ích podp&rn#ch ak-tivit. Soub$!n$ musí KAM spolupracovat s dal"ími divizemi firmy, jako jsou obchod-ní, marketingové 'i medicínské odd$lení.

Po%adavky na uchaze!eOd b$!n#ch medicínsk#ch reprezentant& by adepta na pozici KAM m$la odli"ovat p%edev"ím v$t"í samostatnost v %e"ení ob-chodních p%ípad&, kreativní my"lení, osob-nostní vyzrálost, profesionalita a analytické schopnosti.Mezi osobnostní p%edpoklady vhodn#ch kandidát& pat%í cílev$domost, vytrvalost,

orientace na zákazníka, schopnost navázat kontakt, hledat %e"ení a neustále se zlep"o-vat. Indikátorem úsp$chu jsou prodejní v#-sledky, proto by se zdatn# KAM m$l um$t vypo%ádat se slo!it#mi situacemi, nem$l by se nechat odradit ne'ekanou p%eká!kou a m$l by b#t zam$%en na jasn$ stanoven# obchodní cíl. Nesmírn$ d&le!ité p%edpo-klady pro v#kon této práce jsou pokro'ilé prezenta'ní a vyjednávací dovednosti a správn# postoj k práci. Vzhledem k v"e-strannosti a r&znorodosti 'innosti v$t"inou firmy akcentují i schopnost organizace vlastního 'asu a rovn$! jazykovou vybave-nost uchaze'& (standardem je plynná an-gli'tina). KAM má sv$%ené nemalé finan-'ní prost%edky a napl+uje ambiciózní cíle, m$l by se tedy ke sv$%en#m úkol&m stav$t velmi odpov$dn$.Krom$ uveden#ch osobnostních p%edpo-klad& stojí za zmínku celková p%ipravenost kandidáta. Zahrnuje odborné medicínské znalosti a orientaci v definované terapeu-tické oblasti, kontakty na trhu a dobré osobní vazby s KOL, primá%i 'i p%ednosty, managementem nemocnic a ekonomick#-mi nám$stky. Dále jsou podstatné proka-zatelné obchodní úsp$chy na minulém p&-sobi"ti a v"eobecn# p%ehled, v'etn$ znalosti systému zdravotnictví, sociální oblasti, zp&sobu jednání s autoritami apod. Samo-z%ejmostí je pak vysoká flexibilita, proto!e je práce velmi náro'ná na cestování, a zna-lost práce s PC.

V&b'rové "ízeníTak jako u jin#ch seniorn$j"ích pozic se m&!e firma rozhodnout pro interní nebo externí v#b$rové %ízení. Na pozici KAM m&!e p%esunout n$koho z interních za-m$stnanc& (úsp$"n#ch loajálních repre-zentant&), nebo zvolí nábor vhodného kan-didáta z externích zdroj&.Jak#m zp&sobem spole'nost postupuje? Je to zcela individuální. N$kdo chce zám$rn$ p%ijmout „hotového“ kandidáta, tedy toho, kdo danou práci p%ímo vykonává v jiné fir-m$. Tím nejen oslabí konkurenci, ale p%e-dev"ím posílí sv&j t#m o profesionála, kter# nepot%ebuje del"í za"kolení. Ob'as se v"ak tato cesta nevyplatí – a to v p%ípad$, !e osobnost „externisty“ nekoresponduje s kulturou firmy a vybran# pracovník není ochoten se p%izp&sobit nov#m podmín-kám. Externí v#b$r m&!e mít i demotivující dopad, pokud není soub$!n$ dána p%íle!i-tost vnit%ním zam$stnanc&m firmy uchá-zet se o tuto pozici. V"e souvisí s otev%enou komunikací uvnit% firmy a nastavením transparentních podmínek, které prom$ní v#b$rové %ízení v objektivní proces.Nábor KAM b#vá obohacen o praktické prvky – nejedná se pouze o osobní poho-vor, ale obsahuje v$t"inou i p%ípadovou stu-dii, tzv. case study. Kandidát vypracovává samostatnou prezentaci, která se vztahuje k definování obchodní strategie, plán& na napln$ní obchodních cíl&, a demonstruje tak v$t"inou i své znalosti trhu a terapeu-tické oblasti. Komise, která vybírá nového pracovníka, sleduje strukturu jeho prezen-tace, orientaci uchaze'e na v#sledek i na zákazníka, jeho prezenta'ní schopnosti a celkov# projev, zp&sob %e"ení a strategii, kterou navrhuje. Mgr. Eva Krame!ová, personální spole"nost HAYS Czech Republic

Key account managerP!edev"ím zahrani#ní firmy dnes nabízejí na #eském zdravotnic-kém trhu uplatn$ní v mnoha pracovních pozicích, pod jejich% ná-zvy si ne v%dy doká%eme p!edstavit konkrétní pracovní nápl&. Abychom vám usnadnili orientaci, p!ipravili jsme seriál, ve kterém vás terminologií personalist' provedeme krok za krokem.

ODB!RATEL:

Titul: .............................................................................................

Jméno a p!íjmení: ........................................................................

Organizace: ..................................................................................

Obor "innosti: ..............................................................................

Adresa: .........................................................................................

PS# a m$sto: ................................................................................

Telefon: ........................................................................................

E-mail: ..........................................................................................

FAKTURA"NÍ ÚDAJE: (nevypl%ujte, jsou-li shodné s odb$ratelem)

Organizace: ..................................................................................

Adresa: .........................................................................................

PS# a m$sto: ................................................................................

I#: .................................................................................................

DI#: ...............................................................................................

Telefon: ........................................................................................

E-mail: ..........................................................................................

Zp&sob úhrady: slo!enka faktura

Datum: .........................................................

Podpis: .........................................................

Vypln"ním a podpisem tohoto kupónu souhlasím s tím, aby vydavatelství Ambit Media, a.s., shroma!#ovalo a zpracovávalo ve smyslu zákona $. 101/2000 Sb., o ochran" osobních údaj%, v platném zn"ní osobní údaje uvedené v objednacím kupónu. S úpln&m pou$ením o ochran" osobních údaj% jsem se seznámil na webov&ch stránkách vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto údaje poskytuji dobrovoln".

Vypln!n" kupón za#lete po#tou na adresu: Postservis, odd!lení p"edplatného, Pod!bradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na $íslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu predplatne@ambitmedia.cz. P%edplatné si m&'ete objednat také na bezplatné infolince (eské po#ty 800 300 302 nebo webov"ch stránkách www.periodik.cz.

Objednací kupón Zdravotnick#ch novin

Standardní, ro"ní 799 K"

Studentské, ro"ní 639 K"

Balí"ek 1 + 1, ro"ní* 1220 K" * speciální nabídka kombinace p'edplatného Zdravotnick&ch novin a Florence.

P'edplatné zahrnuje 42 $ísel Zdravotnick'ch novin v$etn" pravideln&ch p'íloh Léka!ské listy a Kongresov' list.

Objednávám p!edplatné:

!ádková inzerce

Slovník odborné terminologie

Key opinion leader – klí!ov" specialista, jeho# znalosti, názory a postoje jsou respektovány $iro-kou odbornou ve%ejností. Jeho stanovisko m&#e v"razn' ovlivnit d'ní na trhu. Launch – uvedení nového p%ípravku na trh.

Rubrika: Nabídka práce Práci hledá R%zné Po"et opakování (pouze placená inzerce)

délka inzerátu

5 'ádk%

10 'ádk%

15 'ádk%

Objednací kupón pro podání $ádkové inzerce

Vypl%ujte "iteln$ a h&lkov'm písmem!KONTAKTNÍ A FAKTURA"NÍ ÚDAJE:Organizace: ..................................................................................

Adresa: .........................................................................................

PS# a m$sto: ................................................................................

I#: .................................................................................................

DI#: ...............................................................................................

Telefon: ........................................................................................

E-mail: ..........................................................................................

Jsem p!edplatitelem Zdravotnick'ch novin: ano ne

Vypln!n" kupón za#lete po#tou na adresu: Ambit Media, a. s., Klicperova

604/8,150 00 Praha 5 nebo na e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz

Personální inzerce je pro soukromé osoby-p%edplatitele zdarma. Pro ostat-ní osoby dle ceníku. Cena je uvedena za jedno uve%ejn!ní a nezahrnuje DPH.

Ceník "ádkové inzerce: Do 5 %ádk&: 550 K$, do 10 %ádk&: 1 100 K$, do 15 %ádk&: 1 600 K$, do 20 %ádk& 2 000 K$, do 30 %ádk& 2 900 K$, za ka'd"ch dal#ích zapo$at"ch 10 %ádk&: 900 K$.

0707 ZN 22_07.indd 7 1.7.2010 17:54:12

8 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY RO!NÍK 59 ! ÍSLO 22 7. !ERVENCE 2010 ZADÁNO PRO...

P!esto"e následující rozhovor s profeso-rem Blaho#em prob$hl v jeho pracovním prost!edí, tedy v kancelá!i p!edsedy %eské léka!ské spole&nosti J. E. Purkyn$ (%LS JEP), otázky v$t#inou mí!ily do sféry jeho privátních postoj', osobních hodnot, my#lenek, vzpomínek a zálib. Tedy, pon$-kud poeticky !e&eno, do nenápadného in-timního údolí za velkou horou práce, kte-rou osobnosti jeho typu lidské spole&nosti odevzdaly a odevzdávají.

V Pane profesore, vyjmenujte t!i lidské vlastnosti, kter"ch si nejvíc ceníte…Pokora, tolerance a selsk( rozum.

V … a jednu vlastnost, kterou naopak nejvíc odsuzujete.Podlost!

V Kdy# u# je !e$ o vlastnostech, va%i spo-lupracovníci a kolegové o vás !íkají, #e jste perfekcionista, $lov&k nesmírn& systematick" a metodick". Byl takov" u# t!eba student gymnázia Jaroslav Blaho%? Pova"ujete-li d'slednou práci za „perfek-cionismus“ pak jsem jím opravdu posti-"en. Ur&it( systém pova"uji za nezbytn(, samoz!ejm$ musí mít v$cn$ podmín$n( smysl. Myslím, "e i gymnazista Blaho# u" tento p!ístup k práci m$l, ur&it$ v tako-v(ch oblastech, jako jsou lingvistika nebo biologie.

V Jak" vlastn& byl mladík – dejme tomu $erstv" maturant a za$ínající medik – Jaroslav Blaho%?

Na to by vám asi lépe odpov$d$li lidé z mého teh-dej#ího spole&en-ského okolí. Já si z t$ch &as' spí#e vzpomínám na to, "e jsem na vlastní k'"i po-znal, co to je b(t v existen&ních po-

tí"ích. Otci tenkrát zav!eli advokátní kan-celá! a já jsem m$l „t!ídní“ problémy s p!i-jetím na vysokou #kolu. Musel jsem si vy-d$lávat vyu&ováním angli&tiny a #pan$l-#tiny – na#t$stí jsem z t$chto jazyk' u" tehdy m$l univerzitní zkou#ku.

V Z va%eho oficiálního #ivotopisu vím, #e jste se nakonec dostal na plze'skou me-dicínu. Pr" jste si na studia p!ivyd&lával také muzicírováním v no$ním baru?To spí#e nará"íte na událost je#t$ z dob m(ch st!edo#kolsk(ch studií. Jako gymna-zista jsem skute&n$ n$jak( &as hrál na pia-no v jistém pra"ském no&ním podniku, pak to zjistil otec a z d'vod' hrozící mé mo-rální zkázy to zakázal. P!iznávám ale, "e i na medicín$ mi provozování hudby po-máhalo. Hrál jsem nap!íklad v tane&ních kursech, o prázdninách jsme se swingovou kapelou Blaho# medical band vystupovali v rekrea&ních st!ediscích a tak dále. Nebyl jsem bohat( student, ka"dá koruna se hodila.

V Na vojnu se v&t%inou po letech vzpo-míná v dobrém: Jak jste na tom v tomto smyslu vy?Já mám skute&n$ ty nejlep#í vzpomínky a op$t za to m'"e hlavn$ muzika. Nastou-pil jsem na vojenskou p!ípravu a k v(konu základní slu"by do Hradce Králové. Hned na za&átku velitelé oznámili, "e ocení, po-kud my nová&ci zalo"íme hudební skupinu.

Tak"e jsme neprodlen$ s kolegy léka!i )a-mánkem, Kramlem a dal#ími postavili ka-pelu a víc hráli, ne" absolvovali bojové p!í-pravy. To se také projevilo na mé vojenské „karié!e“, odcházel jsem z Hradce v nejni"-#í mo"né #ar"i – jako desátník.

V Z(sta'me je%t& u hudby. Jak" druh má-te rád dnes? M&nila se s v&kem u vás ob-liba #ánr(? Mé muzikální preference m$ly skute&n$ v(voj. V adolescenci jsem byl nad#en swin-gem, asi kolem t!icítky se tato priorita p!e-sunula spí#e k hudb$ klasické – Dvo!ákovi, Mozartovi a podobn$ – a také hodn$ k hudb$ star(ch &esk(ch mistr'. V posled-ních letech k tomu p!ibyly i n$které mo-dern$j#í "ánry.

V Ví se, #e jste se p!ed n&kolika lety sna-#il v rámci )eské léka!ské spole$nosti J. E. Purkyn& zalo#it léka!sk" p&veck" soubor…Bohu"el se mi to p!es ve#kerou snahu ne-poda!ilo. Mám vokální sbory velmi rád.

V V n&jakém rozhovoru v minulosti jste !ekl, #e v mládí bylo va%í tajnou touhou stát se diplomatem. De facto se vám to do zna$né míry splnilo, zastupoval jste a stále zastupujete tuto zemi v n&kolika rovinách zdravotnictví a medicíny.Ano, m$l jsem to #t$stí, "e jsem &ást své &innosti mohl v$novat jakési medi-cínské diplomacii v rámci %LS JEP a ze-

jména v rámci Sv$tové léka!ské asociace (pozn. red.: WMA – World Medical Association).

V Byl jste prezidentem WMA – vzpome-nete si na n&jak" „p!íb&h“, kdy jste musel k dosa#ení ur$itého cíle vynalo#it ve%-keré své diplomatické schopnosti?Takov(ch událostí bylo mnoho. Dodnes si nap!íklad detailn$ vzpomínám na to, jak jsem jménem WMA vyjednával umo"n$ní dodávky lék' pro rukojmí dr"ená na fili-pínském ostrov$ Jolo. Komunikoval jsem tehdy s malajskou a filipínskou léka!skou spole&ností a celé vyjednávání bylo velmi delikátní.

V Mnoho lidí z va%eho okolí !íká, #e umí-te b"t velmi zábavn"m spole$níkem. Ja-k" druh humoru vlastn& máte rád? Máte nap!íklad n&jaké vylo#en& oblíbené hu-moristické dílo – film, divadlo, literární útvar a podobn&?Mám velmi rád nap!íklad Ha#kovy Osudy dobrého vojáka )vejka. Myslím, "e to je specifick( typ humoru, kter( rozd$luje lidi podle jejich naturelu na ty, kte!í jej p!ijí-mají, a ty, kte!í mu neporozumí, a tedy jej zavrhují. O tom, jak( humor akceptuji, bych mohl mluvit dlouho, nap!íklad o Oscaru Wildovi a podobn$. Jsem prost$ p!esv$d&en, "e hu-mor pat!í k radostnému "ivotu, a sna"ím se nacházet úsm$vnou stránku i p!i r'z-n(ch, zdánliv$ v#edních &innostech.

V Otázka takté# literární: Napsal jste n&-kolik pojednání Arturu Rimbaudovi, studoval jste pra#ské p(sobení Fran-çoise Reného de Chateaubriand. Psal jste i vy sám básn& – t!eba jako mladík milostné pro sle$ny? Co pro vás poezie znamená?%ím jsem star#í, tím mne poezie více láká. Objevuji v ní krásu &eského jazyka, nap!í-klad v díle mého oblíbeného Karla Hynka Máchy. T$#ím se i krásou francouzské a la-tinské poezie.Pokud jde o konkrétní vlastní tvorbu, na kterou se ptáte, milostn(ch básní jsem na-psal velmi málo. P!estal jsem, kdy" mi do-#lo, "e nemají moc úsp$ch, a kdy" mi jed-na moudrá "ena poradila, abych neztrácel zbyte&n$ &as a u&il se rad$ji cizí jazyky.

V Jist" vá% kolega jednou vypráv&l, #e jste spolu sehráli $etná volejbalová klá-ní a #e jste byl na h!i%ti urputn" bojov-ník. Jak to vlastn& bylo ve va%em #ivot& se sportováním?Na svoji sportovní kariéru vzpomínám s nostalgií. Ano, mimo jiné jsme hrávali volejbal na Maninách. Také jsem závodn$ ly"oval a" do chvíle, kdy jsem m$l úraz, jeho" lé&ení jsem zanedbal, co" ov#em m$-lo za následek, "e "elezné zdraví má te* moje levé koleno (pozn. red.: prof. Blaho# se p!ed &asem podrobil implantaci kloub-ní náhrady). Mou celo"ivotn$ milovanou sportovní aktivitou byla cyklistika, proto-"e souvisela s m(m zájmem cestovat a po-znávat cizí kraje.

V Vyznáte se velmi dob!e ve vínech. Jak" druh máte nejrad&ji?Odpov$* zní: Nejrad$ji mám ka"dé dobré víno, které popíjím ve spole&ensky akcep-tovatelné mí!e.

V Otázka související: Jste gurmán? Máte zamilovan" pokrm? Ur$it& jste b&hem sv"ch funkcioná!sk"ch misí po celém sv&t& musel jíst mnohé zvlá%tnosti – vzpomenete si na n&jakou obzvlá%* v"raznou?Po ka"dém dobrém jídle se mi zdá, "e prá-v$ to je moje zamilované, a t$#ím se na dal#í. P!i nudn(ch a dlouh(ch p!edná#-kách dokonce n$kdy p!em(#lím, co asi bu-du mít k ve&e!i.Ur&it$ nejkuriózn$j#í krmi jsem za"il v Etio pii – skv$lé jídlo zvané vot. P!i n$m

hostitelka dává sama hostu rukama do úst „in"era“ neboli kousky masa v pálivé omá&ce, zabalené do placky. Je to velmi ostré, pálí to dvakrát...

V Va%e aktivní znalost cizích jazyk( je v%eobecn& známa. P!i své práci v Etiopii jste se pr" dokonce s pacienty domlou-val v amhar%tin&. Dokázal byste je%t& ny-ní tímto jazykem t!eba !íci: Pánové, od-lo#te o%t&py, jsem vá% léka!? Pamatuji si v amhar#tin$ jen to, co jsem pou"íval p!i ka"dodenním styku s pacien-ty, nap!íklad: be andsat tekul, je #intis ma-ramara… atd., co" znamená: ráno o p'l osmé p!ineste ranní mo&. O#t$pem na m$ na#t$stí nikdo nemí!il. Za-to m$ jeden opil( d'stojník cht$l zast!elit, kdy" jsem se mu sna"il vysv$tlit, "e oprav-du nejsem chirurg.

V O n&kter"ch va%ich mimoprofesních zálibách ji# byla !e$. Máte je%t& dal%í hobby, nap!íklad sb&ratelské, p&stitel-ské a podobn&?O hudb$ jsme ji" mluvili, vedle ní bych jmenoval p!edev#ím srovnávací lingvisti-ku. Jinak sbírám spoustu v#elijak(ch v$cí – kamínky, pohledy, r'zné dopisy atd., atd., o nich" vím, "e se k nim u" nikdy ne-vrátím. Ale co kdyby…

V Z n&kolika va%ich p!edchozích inter-view vím, #e si velmi ceníte $estného ob-$anství rodn"ch Hora#+ovic. Neoficiál-n& jsem ale sly%el, #e stejné ocen&ní vám v&novala i jiná m&sta…%estn(m ob&anem m$ jmenovaly i filipín-ská Manila a americké Miami. Ale to ho-ra"*ovické m$ t$#í nejvíc!

V Naopak v #ádném z interview a $lánku jsem nena%el va%e osobní vyjád!ení, kte-rého z mnoha sv"ch vyznamenání a oce-n&ní si nejvíc vá#íte…Státního vyznamenání, které jsem obdr"el od prezidenta Václava Havla, jmenování rytí!em francouzské %estné legie prezi-dentem J. Chiracem a následného pov(#ení do hodnosti d'stojníka legie prezidentem N. Sarkozym, dále titulu Rytí! &eského lé-ka!ského stavu, kter(m m$ poctila %eská léka!ská komora, a tak dále. top

Vá!ím si pokory, tolerance a selského rozumuV"znamné #ivotní jubileum b"vá obvykle p!íle#itostí ke shrnutí dosavadní práce a úsp&ch( jubilan-ta, k promluvám o jeho dal%ích plánech a podobn&. V p!ípad& prof. MUDr. Jaroslava Blaho%e, DrSc., kter" 30. $ervna oslavil osmdesátiny, by ale tento obligátní p!ístup byl tak trochu nadbyte$n" – o té-to v"razné a v"znamné osobnosti $eské medicíny a $eského zdravotnictví ji# bylo doma i ve sv&t& zcela oprávn&n& napsáno mnoho.

V !ervnu 2008 byl prof. MUDr. Jaroslav Blaho", DrSc., prezidentem Francouzské republi-ky pov#"en na d$stojníka %estné legie a p&evzal 'ád %estné legie. Foto: archiv JB

J. Blaho" je ctitelem klasiky, ale umí to „rozbalit“ i v jin#ch (ánrech. Foto: archiv JB

V ambulanci v etiopském Hararu. Foto: archiv JB

O oblib! Ha"kova #vejka profesorem Blaho"em sv!d$í i to, %e toto dílo dokázal bránit p&ed zjedno-du"en'mi a „prvoplánov'mi“ v'klady. Nap&íklad v roce 2002 publikoval esej Medicína v Ha"kov'ch Osudech dobrého vojáka #vejka, v n!m% reagoval na $lánek britského psychiatra P. Tyrera a kolektivu v $asopisu Journal of the Royal Society of Medicine. Britové v n!m #vejka definují jako psychotika a p&i-rovnávají ho k dal"ím psychiatricky nemocn'm. J. Blaho" ve své stati jednak velmi jasn! vysv!tlil jednání literárního hrdiny Josefa #vejka z hlediska soudobého sociálního kontextu, jednak celé dílo analyzoval z medicínského zorného úhlu.

V Prof. MUDr. JAROSLAV BLAHO!, DrSc., OSLAVIL "IVOTNÍ JUBILEUM

0707 ZN 22_08.indd 8 2.7.2010 11:21:56

I N F O R M A! N Í K A N Á L P R O S M LU V N Í PA R T N E RY V " E O B E C N É Z D R AVO T N Í P O J I " # OV N Y ! E S K É R E P U B L I K Y

!ofínské fórum

D!chodová reforma je za dve"miReform! d"chodového systému se nevyhneme. Je t#eba, abychom si aspo$ %ást budoucího p#íjmu ve stá#í spo#ili sami, mimo dosavadní pr"b!&n' systém. Jen tak lze toti& zajistit, aby i dal(í generace dostávaly odpovídající d"chod. Tyto záv!ry zazn!ly 17. %ervna na tradi%ní diskusní akci )ofínské fórum, jejím& partnerem je V(eobecná zdravotní poji(*ovna.

Infoservis!ÍSLO 13 | RO!NÍK 1 | 12. !ERVENCE 2010 | WWW.VZP.CZ

Pneumokoky: zm#na v úhrad# o$kováníVZP uzav#ela se spole%ností GlaxoSmithKline, s. r. o., dodatek k dohodnuté nejvy((í cen! u vakcíny SYNFLORIX proti pneumokokov'm infekcím, a to na ni&(í úhradu, ne& je stávající. Dochází tak ke sní&ení úhrady z 1 163 K% na 1 099 K%. Na základ! konsensu se Svazem zdravotních poji(*oven +R bude tato zm!na v +íselníku – LÉKY provedena od 1. %ervence 2010. Pro vakcíny PREVENAR a PREVENAR 13 bude rovn!& od 1. %ervence 2010 nastavena stejná v'(e úhrady, to znamená 1 099 K%.

Praktick'm léka#"m pro d!ti a dorost, kte#í mají uzav#en úhradov' dodatek na rok 2010 ke smlouv! o poskytování a úhrad! zdravotní pé%e (varianta – kombinovaná kapita%n!-v'konová platba) s úhradou v'konu 02148 v%etn! ZULP ve sjednané v'(i 1 163 K%, proto VZP p#edlo&ila k podpisu nov' úhradov' dodatek, ve kterém je s ú%inností od 1. %ervence 2010 zm!na v'(e úhrady na 1 099 K%. Spole%n! s nov'mi úhradov'mi dodatky dostali prakti%tí léka#i pro d!ti a dorost i vysv!tlující dopis.

Sní&ení dohodnuté nejvy((í ceny je pro poskytující léka#e ekonomicky neutrální, v'kony o%kování nemají &ádné omezení a úhrada za provedené o%kování proti pneumokokov'm infekcím a ú%tování ZULP nebudou v roce 2010 zahrnuty do v'po%tu &ádn'ch regula%ních mechanism" u smluvních praktick'ch léka#" pro d!ti a dorost.

Aktuáln"

P!esto"e návrh schválen# minist-ry zdravotnictví $lensk#ch stát% Evropské unie je&t' m%"e v legis-lativním procesu doznat zna$n#ch zm'n, po$ítá poji&(ovna s varian-tou, která umo"ní poji&t'nc%m $er-pat se souhlasem jejich zdravotní poji&(ovny v jin#ch zemích EU vy-

"ádanou hospitaliza$ní pé$i. Pro VZP to fakticky není nic nového. Ji" v sou$asnosti respektuje rozsudky Evropského soudního dvora a v sou-ladu s nimi hradí sv#m poji&t'n-c%m vy"ádanou ambulantní pé$i, kterou $erpali v zemích Evropské unie, Evropského hospodá!ského

Na základních pravidlech pro poskytování takzvané p#eshrani%ní zdravotní pé%e se v %ervnu tohoto roku dohodli minist#i zdravotnictví evropské sedmadvacítky. V(eobecná zdravotní poji(*ovna pr"b!h p#ípravy a schvalování sm!rnice o uplat$ování práv pacient" v p#eshrani%ní zdravotní pé%i pr"b!&n! sleduje a po%ítá s ní.

prostoru nebo )v#carska, a to v $es-k#ch cenách. Podmínkou samoz!ej-m' je, "e jde o pé$i hrazenou v *R z ve!ejného zdravotního poji&t'ní. Pokud jde o hospitaliza$ní pé$i, ta je v p!ípadech její nedostupnosti v *R na základ' p!edchozího sou-hlasu rovn'" za poji&t'nce VZP hra-

zena, a to za podmínek a v cenách platn#ch pro poji&t'nce v zemi po-skytnutí této zdravotní pé$e.

Objem pé!e v zahrani!í nenarosteVzhledem k tomu, "e navrhova-ná sm'rnice po$ítá s úhradou vy-"ádané zdravotní pé$e poji&t'nci v cenách kompetentní zdravotní poji&(ovny (v na&em p!ípad' tedy v $esk#ch cenách), nep!edpoklá-

dáme vzhledem k rozdílnosti cen v zemích EU velk# nár%st poji&t'n-c% vyjí"d'jících za zdravotní pé$í do zahrani$í.

Pokud jde o opa$n# sm'r, to zna-mená $erpání zdravotní pé$e poji&-t'nci ze zemí EU v $esk#ch zdravot-nick#ch za!ízeních, ji" nyní $erpá v *R se souhlasem své zdravotní poji&(ovny zdravotní pé$i podstat-n' více cizinc% ne" $esk#ch poji&-t'nc% v zahrani$í. Tito zahrani$-ní poji&t'nci si v souladu s platn#-mi evropsk#mi na!ízeními obvykle vyberou VZP jako takzvanou v#po-mocnou zdravotní poji&(ovnu, kte-rá je povinna za n' zdravotní pé$i uhradit a následn' ji p!eú$tovává do zahrani$í jejich kompetentní zdravotní poji&(ovn'.

"e#tí poji#t$nci nebudou v nev%hod$Doposud není z!ejmé, jak by probí-haly úhrady zdravotní pé$e posky-tované podle navrhované sm'rni-ce (zda ji uhradí pacient a následn' "ádá o refundaci svou zdravotní po-

Evropská unie

Ke sm#rnici o právech pacient! v p"eshrani$ní pé$i

„Na t'chto principech a cíli d%-chodové reformy není nic revolu$-ní, nic sporné a nic neuskute$nitel-né. Naopak bych !ekl, "e extrémní je dne&ní situace, kdy ná& d%chodo-v# systém nemá své budoucí závaz-ky z jedné t!etiny kryty zdroji, je tedy dlouhodob' z jedné t!etiny ne-solventní. Jakákoliv firma by v tako-vé situaci musela vyhlásit bankrot,“ !ekl V. Bezd'k. „Máme systém finan-covan# v zásad' v#hradn' pouze daní ze mzdy, které fale&n' !íkáme pojistné, dokonce to tak je napsáno i v zákon'. A sou$asn' v&ichni víme, "e $eská populace bude jednou z nej-rychleji stárnoucích v Evrop', a to znamená, "e se podstatn' sní"í po-$et ekonomicky aktivních lidí, kte-!í budou platit dan'. Naopak po$et

lidí závisl#ch na vybran#ch daních velmi rychle poroste.“

V#&e d%chodového poji&t'ní je u nás jednou z nejvy&&ích na sv't', i po jeho sní"ení p!itom bude pr%-b'"n' financovan# systém domi-nantní sou$ástí d%chodového systé-mu. „Reforma nenavrhuje zam'nit pr%b'"né financování za kapitálové spo!ení, ale pouze ho okrajov' dopl-+uje povinn#m spo!ením,“ uvedl V. Bezd'k. „Zaznívá otázka, zda stát m%"e pod hrozbou trestu nutit své ob$any, aby dávali své úspory sou-kromníkovi. Já se ale ptám, zda m%"e stát navád't své ob$any, aby se na n'j spoléhali od kolébky a" do

Navíc by tato varianta zatí"ila stát dal&ími dlouhodob#mi náklady.

U obou variant by d%chod z pr%-b'"ného systému nadále p!edsta-voval nejv't&í $ást celkového d%-chodu (u $lov'ka s pr%m'rn#mi p!íjmy, kterému by v dob' startu reformy bylo 40 let, by &lo zhruba o 85procentní podíl).

Návrh není revolu!níPodle Vladimíra Bezd'ka, p!edsedy poradního expertního sboru, jsou cílem reformy p!im'!ené d%chody p!i respektování $ty! základních princip% – diverzifikace, zv#&ená zásluhovost, dosa"ení finan$ní udr"itelnosti d%chodového systé-mu a ni"&í mezigenera$ní nespra-vedlnost.

Vedle toho by si v&ichni (op't jde o mlad&í 40 let, v'kovou hladinu lze ale i zv#&it t!eba na 45 let) po-vinn' spo!ili t!i procenta svého p!íjmu v soukrom#ch finan$ních institucích. Pokud p!itom n'kdo bude mít obavu, "e o své peníze p!ijde, bude moci rozhodnout, "e se investují v#hradn' do $esk#ch státních dluhopis%, $ím" bude za bezpe$nost t'chto prost!edk% ru$it *eská republika. Krom' toho má i nadále existovat klasické penzijní p!ipoji&t'ní s podporou státu.

Ve druhé variant' by se na sociál-ní poji&t'ní odvád'lo 23 procent p!í-jm% a spo!ení zmín'n#ch t!í pro-cent by bylo dobrovolné s tím, "e stát by takto zaanga"ovanému ob$anovi dával stejn' vysok# p!ísp'vek. „Ne-gativem této varianty je její dobro-volnost. Nejsme si úpln' jisti, zda by lidé s nízk#mi p!íjmy byli dosta-te$n' motivováni dobrovoln' odklá-dat své prost!edky na budoucnost,“ uvedla na ,ofínském fóru nám'st-kyn' ministra financí Klára Król.

,ofínské fórum se zaobíralo záv're$-nou zprávou poradního expertního sboru ministerstva financí a minis-terstva práce a sociálních v'cí (mé-dia jej p!ek!tila na „druhou Bezd'-kovu komisi“ – takzvaná „první Bez-d'kova komise“ propo$ítávala p!ed p'ti lety dopady návrh% politick#ch stran na penzijní reformu). Expertní sbor byl z!ízen letos v lednu a jeho cílem bylo doporu$it zm'ny v d%-chodovém systému. Nakonec p!ipra-vil dv' varianty reformy, které by bylo mo"né za$ít uvád't v "ivot u" v roce 2015; datum ale samoz!ejm' zále"í na rozhodnutí politik%.

Dv$ varianty Ve variant' preferované drtivou v't&inou $len% expertního sboru se sní"í sazba odvodu na sociál-ní poji&t'ní ze sou$asn#ch 28 na 20 procent. Toto pr%b'"né finan-cování by jinak fungovalo jako do-sud, pouze by lidem mlad&ím 40 let (práv' t'ch se reforma t#ká) byly proporcionáln' kráceny d%chody.

ji&(ovnu, nebo ji uhradí v#pomocná zdravotní poji&(ovna a p!eú$tovává do zahrani$í, $i je&t' jinak). Proto je obtí"né posoudit, zda a na jak dlou-ho by byly vázány finan$ní prost!ed-ky VZP za tyto p!ípady v#pomocné úhrady. VZP bude iniciovat na mi-nisterstvu zdravotnictví navr"ení takov#ch opat!ení v rámci EU, aby nedocházelo k nadm'rnému za-tí"ení základních fond% zdravotní-ho poji&t'ní n'kter#ch stát% unie.

*R je vzhledem ke kvalit' i ce-nám zdravotní pé$e pro poji&t'nce z !ady stát% atraktivní. Poji&t'nci z jin#ch stát% by rozhodn' nem'-li b#t up!ednost+ováni p!ed na&i-mi poji&t'nci – to má VZP ji" dnes o&et!eno ve smlouvách s poskyto-vateli zdravotní pé$e, které obsa-hují ustanovení bránící diskrimi-naci nebo sni"ování dostupnosti zdravotní pé$e v neprosp'ch poji&-t'nc% VZP.

Mgr. Ji!í Rod,vedoucí tiskového odd!lení

a tiskov' mluv%í VZP +R

SPECIÁL

Pokra#ování na s. 2

VZP 13-10.indd 1 1.7.2010 16:19:10

2 INFOSERVIS VZP, !ÍSLO 13, RO!NÍK 1, 12. !ERVENCE 2010

Reforma

Demografické zm!ny nutí i ke zm!nám ve zdravotnictvíMluví-li se o d!chodové reform", nem"li bychom zapomínat, #e d!chodu je t$eba se nejprve do#ít a b%t pak v takovém stavu, abychom si ho i u#ili. A to hodn" závisí na tom, jak bude fungovat a jak bude &nancováno na'e zdravotnictví, uvedl své vystoupení na (ofínském fóru $editel VZP MUDr. Pavel Horák, CSc., MBA.

D!vod, pro" je nutná reforma zdravotnictví, je vlastn# stejn$ jako u d!chodového systému – jsou jím demografické zm#ny, kte-ré s sebou nesou nutnost ú"eln#ji p%erozd#lit dostupné prost%edky a hledat nové zdroje. „Klesá po"et ekonomicky aktivních obyvatel. U& dnes je víc takzvan$ch státních poji't#nc! ne& t#ch, kte%í platí po-jistné,“ uvedl P. Horák. Navíc se neustále roz'i%ují mo&nosti léka%-ské v#dy a zvy'ují se i náklady na lé"bu chronick$ch celo&ivotních onemocn#ní masového v$sky-tu (diabetes, nemoci srdce a cév). „Také nároky ve%ejnosti na kvalitu

a komfort slu&eb neustále vzr!sta-jí a bezpochyby budeme sv#dky vy-rovnávání personálních náklad! mezi (eskou republikou a okolní-mi státy,“ vypo"ítával P. Horák na )ofínském fóru dal'í d!vody, pro" k reform# musí dojít.

Provázat zdravotní a sociální systémPodle P. Horáka je nutné, aby se p%i reform# zdravotnictví postupovalo v souh%e se systémem sociál ních slu&eb. „V %ad# stát! je sociál ní a zdravotní systém propojen mno-hem víc ne& v (eské republice. U nás velmi "asto dochází k tomu,

&e oba si chrání svoje prost%edky a místo toho, aby spolupracovaly, tak velmi "asto jeden doplácí na neefektivitu toho druhého. Vzni-kají tím zbyte"né v$daje,“ podotkl P. Horák. Sou"asn$m rozd#lením se vytvá%ejí zbyte"né bariéry mezi ob#ma systémy a prohlubuje se neschopnost docílit synergick$ch efekt! (kup%íkladu rychlej'í lé"ba sni&uje náklady na nemocenskou, takto vzniklé úspory ale nelze vy-u&ít k masivn#j'ímu zavád#ní této lé"by).

„Neustále je udr&ován nadbyte"-n$ l!&kov$ fond akutních nemoc-nic, nebo* slou&í k hospitalizaci lidí, kte%í nemohou nalézt v sociální sfé-%e odpovídající pomoc,“ upozornil na dal'í neblah$ jev P. Horák. Ná-klady rozvinuté l!&kové sít# tím pá-dem dusí zvy'ování efektivity ve zdravotnictví v"etn# rozvoje ambu-lantních zdravotních a sociálních slu&eb. Podle P. Horáka doplácí zdra-votnictví na to, &e jsou na n#j p%e-hazovány sociální v$daje typu vra-cení doplatk! p%esahujících ur"i-tou mez. Ostatn# klauzule omezu-jící v$'i doplatk! pacient! by podle n#j nem#la b$t jednotná pro v'ech-ny, ale m#la by zohled+ovat sociální situaci konkrétního klienta.

Asociální solidarita Nev$hoda sou"asného systému fi-nancování zdravotnictví spo"ívá podle P. Horáka v tom, &e p%íjmo-vá "ást není provázána s "ástí v$-dajovou. „Nejv#t'ím motorem zvy-'ování p%íjmu do zdravotnictví je deficit, kter$ v minulosti tla"il od-pov#dné hrá"e v systému, aby zvy-'ovali p%íjmy. V okam&iku, kdy se da%í systém finan"n# vybalanco-vat, tato hlavní motivace pomíjí,“ konstatoval. P%íjmy v'eobecného

zdravotního poji't#ní navíc nejsou v p%ímé relaci k reáln$m náklad!m na zdravotní pé"i, a tudí& platby poji'*oven jsou stále spí' rozd#lo-váním financí ne& nákupem slu&eb pro poji't#nce.

Poji't#nec není ve smluvním vztahu se svou zdravotní poji'*ov-nou, zdraví bere jako obligatorní benefit, není zainteresován na sni-&ování pojistného rizika – to jsou podle P. Horáka zásadní vady sys-tému. „Solidarita mezi zdrav$-mi a nemocn$mi, majetn#j'ími a chud'ími je definována velmi 'i-roce, a& paradoxn# asociáln#, ne-existuje diferenciace pojistn$ch produkt! ani prostor pro p%ipoji'-t#ní,“ %ekl. P%ipomn#l, &e státních poji't#nc! jsou víc ne& t%i milio-ny, zatímco ekonomicky aktivních pouze 2,5 milionu. Nerovnováha ale panuje i mezi jednotliv$mi ka-tegoriemi v$d#le"n# "inn$ch: za-tímco zam#stnanec v pr!m#ru p%ispívá 32 tisíci korunami ro"n#, osoba samostatn# v$d#le"n# "in-ná pouze 15 tisíci. „N#které skupi-ny platí neadekvátn# ni&'í "i &ád-né pojistné, a to bez ohledu na svou skute"nou sociální situaci,“ konsta-toval P. Horák.

Zm!ny tady a te"N#které zm#ny by se mohly ud#-lat v relativn# krátké dob#. „Bylo

Zm!na ve vedení VZPNám"stkem $editele VZP )R pro zdravotní pé*i se 15. *ervna stal MUDr. Ji$í Bek (narozen 1945). Ve své odborné praxi se v"noval chirurgii s hlavním zam"$ením na úrazovou chirurgii. P!sobil mimo jiné ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (1972 a# 1989) a v letech 1989 a# 1993 byl primá$em chirurgického odd"lení Nemocnice neodkladné pé*e Záchranné slu#by Praha. V roce 1994 inicioval vznik )eské národní zdravotní poji'+ovny a od jejího zalo#ení p!sobil ve funkci $editele. V letech 2005 a# 2006 byl prezidentem Svazu zdravotních poji'+oven )R.

Uzav"eny ú"adovny ve Vejprtech a N#"anechPoslední *ervnov% den byl ukon*en provoz ú$adovny VZP ve Vejprtech v Ústeckém kraji z d!vodu nevyhovujících prostor a malé náv't"vnosti. Na stávající adrese je ov'em umíst"na sb"rná schránka, kde je mo#né zanechat dokumenty pro VZP. Schránka je zabezpe*ena proti neoprávn"né manipulaci a bude pravideln" pracovníky VZP vybírána. Pro osobní náv't"vu lze zvolit nejbli#'í pracovi't" VZP v Chomutov" (Edisonova 5397) nebo v Kadani (Golovinova 1559).

Od 15. *ervna je uzav$ena i ú$adovna VZP v N%$anech na Plze,sku. Byla také velmi málo vyu#ívána – v"t'ina tamních obyvatel je toti# zvyklá vy$izovat si ú$ední zále#itosti v blízké Plzni, kde *asto pracují. Se sv%mi po#adavky se klienti a partne$i poji'+ovny mohou obracet na pracovi't" v Plzni, Sady 5. kv"tna 59, tel.: 952 228 111.

Ve stadiu úvah je naopak otev$ení nov%ch ú$adoven VZP na Plze,sku. „Mo#ná by se jedna mohla objevit v P$e'ticích, kde ji# d$íve existovala, dal'í pak ve St$íb$e,“ uvedla p$ed *asem $editelka krajské pobo*ky s p!sobností pro Plze,sk% a Karlovarsk% kraj Ing. Miloslava -lajsová.

Defibrilátor na pobo$ce v ÚstíOd konce kv"tna 2010 je v budov" VZP na Mírovém nám"stí v Ústí nad Labem k dispozici automatick% externí de&brilátor, kter% m!#e zachránit #ivot nejen náv't"vník!m pobo*ky. Pobo*ka nov" sídlí p$ímo na nám"stí, kde se pohybuje velké mno#ství lidí, proto je umíst"ní p$ístroje práv" zde více ne# vhodné. Za$ízení je ulo#eno v boxu, kter% spustí alarm, pokud by jej cht"l n"kdo odnést, a sou*asn" upozorní, #e se n"kde n"co d"je. Pracovnice VZP pro'ly kursem první pomoci, aby mohly po elektrickém v%boji provád"t masá# srdce a um"lé d%chání. Díky automatickému externímu de&brilátoru tak dostávají lai*tí zachránci do rukou mocn% a p$itom zcela bezpe*n% nástroj k ú*innému zákroku v p$ípad" náhlé zástavy ob"hu.

Krátce by velmi prosp#'né, kdyby byl za-veden smluvní vztah mezi poji'-t#ncem a poji'*ovnou, to znamená mo&nost individuálního kontrak-tu. Tím nemyslím komer"ní po-ji't#ní nebo p%ipoji't#ní, ale fakt, aby si poji't#nec mohl vybrat z r!z-n$ch pojistn$ch produkt! a byl za-interesován na pé"i o své zdraví,“ uvedl P. Horák. S tím samoz%ejm# souvisí i definice rozsahu pojist-ného krytí. „N#kdo tomu m!&e %í-kat standardy, jin$ to m!&e nazvat n#jak jinak, v ka&dém p%ípad# je nutné tento rozsah n#jak defino-vat,“ zd!raznil. Je nutné sjednotit vym#%ovací základy, zrovnopráv-nit v$'i odvod! mezi plátci ve stej-né sociální situaci a odvodit v$'i nutn$ch p%íjm! z rozsahu pojist-ného krytí.

V nejbli&'í dob# by bylo také vhodné zamyslet se nad p%erozd#-lováním pojistného mezi poji'*ov-nami. „Dnes se p%erozd#lují pro-st%edky podle rizikovosti klient!, vypo"ítané pouze podle v#ku a po-hlaví. Jinde v Evrop# s podobn$mi systémy zohled+ují i nákladovost klient!, tedy fakt, zda jsou zdraví, nebo nemocní,“ upozornil. Kv!li krytí mimo%ádn# vysokého rizika se také p%erozd#lují náklady na ty poji't#nce, které p%esahují t%ice-tinásobek pr!m#rn$ch náklad!. „Bylo by rozhodn# spravedliv#j'í, kdyby ta hranice klesla na dvace-tinásobek tak, aby p%erozd#lová-ní skute"n# odstranilo nebo z"ásti upravilo rozdíly v pojistn$ch kme-nech r!zn$ch poji'*oven,“ uvedl P. Horák. V'echny tyto zm#ny by umo&nily p%ipravit mnohem kom-plexn#j'í systém reformy financo-vání ve%ejného zdravotního poji'-t#ní. red

Stárnutí populace ohro"uje sou#asn$ systémHrub% domácí produkt klesá a nezam"stnanost roste. P$itom cel% systém zdravotní dan" je zalo#en na v%b"ru pojistného p$evá#n" od ekonomicky aktivních osob, i státní platba je odvozena z obecn%ch daní, *ili závisí na t"chto makroekonomick%ch parametrech. V roce 2008 se vybralo 161 miliard korun, v roce 2009 to bylo u# jen 160 miliard. Je to poprvé v historii existence )eské republiky, kdy se na zdravotním poji't"ní v následujícím roce vybralo mén" ne# v tom p$edchozím. Sou*asn" ale vzrostly náklady systému zdravotního poji't"ní o více ne# osm procent. P$itom pr!m"rn% p$íjem od zam"stnavatel! nebo od zam"stnanc!, tedy od ekonomicky aktivních osob, je 32 tisíc K* ro*n". Od samoplátc! zhruba polovina a od státu p$ibli#n" stejná *ástka. Co hrozí? Zatímco náklady rostou, u p$íjm! se dynamika ztrácí a vzniká de&cit. Populace stárne, co# sice automaticky neznamená, #e star'í lidé jsou více nemocní, ale *ím je *lov"k star'í nebo *ím víc se prodlu#uje pr!m"rn% v"k, tím více se objevují civiliza*ní chronická onemocn"ní, která stojí nejvíce pen"z. A samoz$ejm" tím se zhor'uje pom"r mezi t"mi, kte$í do systému p$ispívají, a t"mi, kte$í nep$ispívají. Dojde i k posunu nemocnosti k více nákladn%m onemocn"ním, která se d$íve neda$ilo lé*it, a sou*asn" k t"m druh!m chronick%ch chorob, kter%mi trpí velké po*ty pacient!. vev

aktuáln!

hrobu,“ polo&il V. Bezd#k %e"nickou otázku a zd!raznil, &e soukromé fi-nan"ní instituci lidé pouze sv#%í in-vesti"ní správu sv$ch pen#z, nep%e-stanou b$t jejich vlastníky.

Novinka: sdílení vym!#ovacích základ$ mezi man%elyV. Bezd#k odmítl tvrzení n#kte-r$ch médií, &e reforma ru'í vdov-

ské a vdovecké d!chody. „To není pravda. Návrh zní: po startu refor-my ji& nep%iznávat nové do&ivotní vdovské a vdovecké d!chody. Na druhou stranu ale zavádí sdílení d!chodov$ch nárok! mezi man-&eli,“ %ekl V. Bezd#k a upozornil, &e se tímto zp!sobem mimo jiné vy%e'í problémy &en, které po dlou-holetém sou&ití opustí man&el. Za-vedení mechanismu sdílení vym#-%ovacích základ! mezi man&eli to-ti& zajistí rozd#lení p%íjmu obou

man&el! pro ú"ely stanovení jejich d!chodov$ch nárok!. Velmi zjed-nodu'en# %e"eno: na v$'i d!chodu &eny bude mít vliv p%íjem jejího man&ela v letech, kdy spolu &ili.

Podle V. Bezd#ka si musíme uv#-domit, &e nejde o nijak drsnou re-formu. „Velmi pravd#podobn# i po ní z!stane nadále systém, kde je zásluhovost jedna z nejmen'ích na sv#t#. Jin$mi slovy, bude tam velmi v$razná p%íjmová redistri-buce, stejn# jako je tomu dnes. Je pravda, &e oproti dne'nímu stavu poji't#nci s p%íjmem trojnásobku a více pr!m#rného platu zaplatí

do toho systému o n#co mén#, ale podot$kám – u& ne&ijeme za &elez-nou oponou. Lidé naprosto svobod-n# mohou hlasovat nohama a neza-pome+me, &e u& dnes máme v zá-sad# volnou mobilitu pracovních sil v rámci Evropské unie. Nechme tento systém je't# tak p#t sedm let b#&et, a pak se nedivme, kam zmi-zelo 400 tisíc ob"an! s vysok$mi p%íjmy z této ekonomiky,“ podotkl V. Bezd#k.

Pot#ebujeme konsenzusPodle odstupujícího ministra práce a sociálních v#cí Petra ,i-

merky je nutné, aby se reforma za"ala realizovat b#hem nadchá-zejícího funk"ního období vlády. „Musí jít o návrh, kter$ bude mít kdy& ne absolutní, tak alespo+ v$razn# v#t'inovou podporu roz-hodujících politick$ch sil. Zejmé-na kv!li dlouhodobé platnosti a stabilit# d!chodového systému a také z hlediska oprávn#né p%ed-vídatelnosti. Ka&d$ ob"an by m#l v#d#t, co ho desítky let dop%edu "eká a co musí ud#lat pro to, aby ho "ekala lep'í penze,“ podotkl na )ofínském fóru P. ,imerka. red

Dokon#ení ze s. 1

D%chodová reforma je za dve"mi

VZP 13-10.indd 2 1.7.2010 16:19:45

3INFOSERVIS VZP, !ÍSLO 13, RO!NÍK 1, 12. !ERVENCE 2010

VZP se p!edstavuje

Rozhovor

V Královéhradeckém kraji je pé!e zaji"t#na na vysoké úrovniMezi hlavní dlouhodobé priority královéhradecké pobo!ky VZP pat"í budování dobr#ch vztah$ s léka"i, mana%ery zdravotnick#ch za"ízení a krajem. O kvalit& léka"ské pé!e v Královéhradeckém kraji, politice a sou!asné situaci ve zdravotnictví jsme hovo"ili s "editelem krajské pobo!ky VZP Ing. Pavlem Pechánkem.

Co vás ve zdravotnictví posled-ní dobou nejvíce pot#"ilo?T!ch v!cí je víc, ale obecn! m! t!"í pokrok medicíny, p#esto$e nás to jako nejv!t"ího plátce zdravotní pé%e také stojí hodn! pen!z. Nap#í-klad lé%ba nádor& ud!lala v posled-ních deseti letech obrovsk' skok,

praktik& pro dosp!lé, opravdu dost. U v"ech ostatních si pak nejprve kla-deme otázku, jak je nabízená pé%e v daném míst! zaji"t!na. Pokud ne-dostate%n!, pak smlouvu uzav#eme, v opa%ném p#ípad! nikoliv. Je tu ale jedna v!c, která m&$e toto uva$ová-ní velmi ovlivnit, a to je postoj kon-kurence. N!kdy se t#eba stane, $e pé%e je v daném míst! dob#e zaji"-t!na, ale jiná zdravotní poji"(ovna tam smlouvy nabídne. Pak se samo-z#ejm! rozhodujeme, zda riskovat odchod %ásti klient&, nebo rad!ji riskovat zv'"ení v'daj& na dal"í or-dinaci a klienty udr$et. Kv&li tako-vému konkuren%nímu tlaku nám t#eba vyrostl nadbytek rehabilita%-ních za#ízení na Trutnovsku.

Jaká jsou dal"í specifika zdra-votní pé!e v kraji?Specifikum je asi nejvíce v tom, $e tady jsou a v$dy byly ve zdravotnic-tví dobré vztahy mezi léka#i, ma-na$ery nemocnic, krajem a VZP a dal"ími subjekty. Pé%e je tu dob-#e dostupná pro v"echny a na vel-mi vysoké úrovni. Jen je trochu problém se strukturou nemocnic. Máme mírn' nadbytek l&$ek akut-ních a naopak l&$ek následné pé%e by mohlo b't více. Dobrá dostup-nost pé%e se projevuje i v nákla-dech, nap#íklad ve spot#eb! lék& pat#í ná" region dlouhodob! k t!m nejdra$"ím.

Co s tím d#láte? Na toto není jednoduchá odpov!), ale pokusím se o ni – sna$íme se. Dáváme najevo, $e rozdíly v nákla-dech na léky vidíme a léka#& se ptá-me, pro% tomu tak je. Platí toti$, $e v *eské republice nejsou v'razné re-gionální rozdíly ve zdravotním sta-

vzrostl po%et uzdraven'ch pacien-t& a kvalita jejich $ivota se v'razn! zlep"ila. Také se raduji v$dy, kdy$ sly"ím p#i jednáních o zdravotnic-tví na jakékoliv úrovni v!cné ar-gumenty, a ne populistické $vásty. Zdravotnictví je u$ ze své podstaty dost komplikované, a #ídit ho dob-

#e je mo$né pouze p#i spolupráci mnoha subjekt&, by( s protich&d-n'mi zájmy. Vyhrocená vyjád#ení z kterékoliv strany v"e jenom kom-plikují.

A co vás naopak nejvíce "tve?T#eba za mnou p#ijde starosta jednoho m!sta a #íká, $e jejich nemocnice neúm!rn! zat!$uje m!stsk' rozpo%et, a $e by ji nej-rad!ji ze"tíhlili a l&$ka p#eved-li pro následnou pé%i. Povídám mu, tak ji ze"tíhli. A on na to – blázní", to by m! u$ nezvolili. To je za%arovan' kruh, ze kterého prost! musíme ven. Musíme si p#estat namlouvat, $e máme pe-níze úpln! na v"echno. Stále je"-t! v!#ím, $e %eské zdravotnictví nebude muset padnout na ústa, aby do"lo k pot#ebn'm zm!nám. Sly"eli jsme nedávno hrozbu hro-madnou v'pov!dí léka#&. Ani se jim nedivím, proto$e se jejich pro-blémy #e"í pomalu, a není to jen o pen!zích, ale také o vzd!lávání,

Rehabilita%ní ústav v Kladrubech je sv!toznámé za#ízení s více ne$ "e-desátiletou tradicí, kde je poskyto-vána komplexní rehabilita%ní lé%ba pacient&m po úrazech a náro%n'ch operacích pohybového a nervového systému %i po záva$n'ch mí"ních posti$eních. Jeho #editel Ing. Josef Hendrych oce+uje na EZK zejmé-na rychlost v'm!ny zdravotních informací a permanentní p#ístup k d&le$it'm dat&m: „Elektronická zdravotní kní$ka má zásadní v'-znam pro zv'"ení informovanosti

a bezpe%nosti klienta, o"et#ujícího léka#e, ale i zdravotnického za#í-zení. Umo$+uje získat podstatné údaje o zdravotním stavu klienta, jeho lé%ení a vy"et#ování, a tím usnad+uje nastavení správné lé%by i rehabilitace. Celoplo"né zavedení systému EZK bude mít jednozna%-n! pozitivní dopad na sni$ování náklad&. M'm p#áním je, aby se do systému zapojilo v co nejkrat"í dob! co nejvíce klient&. D&le$ité je také zapojení praktick'ch léka#&, kte#í mají nebo by m!li mít o klien-

Unikátní a patentovaná slu%ba Elektronické zdravotní kní%ky (EZK) se u odborné zdravotnické ve"ejnosti stává standardem – je vyu%ívána ve v'ech typech zdravotnick#ch za"ízení od ordinací praktick#ch léka"$, ambulancí specialist$, p"es polikliniky a nemocnice a% po 'pi!kové specializované ústavy. Aktuáln& za!ali v#hod systému EZK vyu%ívat také v Rehabilita!ním ústavu v Kladrubech.

tovi nejvíce informací ze v"ech pra-covi"(.“

Elektronizace zdravotnictví pro-chází práv! ve St#edo%eském kra-ji, kde se nachází v IZIPu nov! za-registrovan' ústav v Kladrubech, prudk'm rozvojem. V systému IZIP|Elektronická zdravotní kní$ka, kter' zaji"(uje sdílení zdravotních údaj& mezi léka#em a pacientem %i mezi léka#i navzájem, je aktuáln! v tomto kraji více ne$ 150 tisíc u$i-vatel& – EZK vlastní ji$ ka$d' osm' obyvatel. P#edností slu$by EZK tu

vyu$ívá ji$ 686 zdravotnick'ch za-#ízení a více ne$ 1 500 léka#& a zdra-votnick'ch pracovník&.

„Na spolupráci v"ech slo$ek zdra-votnického systému od záchranné slu$by, p#es praktické léka#e po spe-

Elektronické zdravotnictví zlep"uje léka$skou pé!i i ve specializovan%ch zdravotnick%ch za$ízeních

V polovin& !ervna byla v sídle spole!nosti IZIP, provozovatele Elektronické zdravotní kní%ky, vyhlá'ena a ocen&na nejaktivn&j'í léka"ka, která díky nejvy''ímu po!tu registrací nov#ch klient$ do systému vyhrála atraktivní cenu: zájezd do Karibiku.

Obvodní praktická léka"ka MUDr. Nad&%da Dvo"áková z Pardubic zvládla od 1. !ervna 2009 do 31. kv&tna 2010 zaregistrovat celkem 1 866 nov#ch klient$ EZK. „Je velmi d$le%ité, abychom v&d&li o pacientovi, kter# k nám p"ijde do ambulantní ordinace, co nejvíce informací, nap"íklad jaké bere léky nebo jakou podstoupil lé!bu v minulosti. Takové informa!ní zázemí poskytuje práv& Elektronická zdravotní kní%ka. Získaného ocen&ní si velmi vá%ím. Velk# podíl na registraci nov#ch klient$ má také zdravotní sestra Marcela Hamplová. Doufám, %e v budoucnu bude vyu%ívat v#hod EZK stále více pacient$ i koleg$-léka"$,“ "ekla MUDr. Nad&%da Dvo"áková po slavnostním p"edání v#herního certi( kátu z rukou "editele marketingu

a komunikace spole!nosti IZIP Mgr. Tomá'e Sta)ka (viz fotogra( i).

Systém IZIP|Elektronická zdravotní kní%ka se dynamicky rozr$stá, aktuáln& má svou EZK ji% p"es 1,8 milionu u%ivatel$ z "ad ve"ejnosti. Léka"$ a zdravotnick#ch pracovník$ je zapojeno ji% více ne% 13 500.

IZIP ocenil aktivní p"ístup k pacientovi

cialisty, laboranty %i lékárníky je postavena komplexní lé%ba pacien-ta na jeho cest! od úrazu %i vypuk-nutí choroby k co nejrychlej"ímu úsp!"nému vylé%ení. Rychlou ko-munikaci a p#ehled o probíhající

lé%b! umo$+uje práv! slu$ba Elek-tronické zdravotní kní$ky, která cel' lé%ebn' proces zjednodu"uje jak pro léka#e, tak pro pacienty,“ dopl+uje Ing. Ji#í Pa"ek, #editel spo-le%nosti IZIP, a. s. red

o dostate%ném personálním zaji"-t!ní v nemocnicích.

A jak% je na to tedy lék?,ádná zázra%ná pilulka neexistuje, ani na zdravotnictví ne. Dobr'ch nápad& je mezi odbornou ve#ejnos-tí dost, jde ale o to najít vyvá$ená #e"ení, aby se po ka$d'ch volbách nemuselo otá%et o 180 stup+&. Ve zdravotnictví jde o velké peníze a ty samoz#ejm! musí b't pod ve-#ejnou, tedy politickou kontrolou. Mám ale na mysli tu politiku v %is-tém slova smyslu, tedy jako ve#ej-nou slu$bu. Ne to %eské „urvi, co m&$e"“.

Máte v kraji n#jaké potí&e s na-smlouváním pé!e? Rozhodování, zda smlouvu uzav#e-me, %i nikoliv, se #ídí zájmy na"ich klient&, pro které jsme tu v první #ad!. A v!#ím, $e v!t"ina na"ich klien t& rozumí selsk'm po%t&m, $e kdy$ bude na ka$dém rohu ordi-nace a v ka$dém m!ste%ku nemoc-nice, nakonec bude málo pen!z na v"echno. Ale abych byl konkrétní, s praktick'mi léka#i pro dosp!lé i pro d!ti, zuba#i a gynekology uza-víráme smlouvy bez omezení, aby-chom nenaru"ili p#irozenou gene-ra%ní obm!nu. Jedinou v'jimkou je krajské m!sto, proto$e zde je lé-ka#& v"ech odborností, snad krom!

vu, ale naopak jsou veliké rozdíly ve zvyklostech léka#&, t'kající se mno$-ství p#edepisovan'ch lék&. Ty na druhou stranu pacienti po léka#ích n!kdy razantn! vy$adují. Nabízíme tedy léka#&m i pacient&m pom&c-ku, jak si udr$et p#ehled o p#edepsa-n'ch lécích, absolvovan'ch vy"et#e-ních, o%kování a podobn!. Oficiální název zní Elektronická zdravotní kní$ka, ale myslím, $e ji$ spí"e zli-dov!l název IZIP. V IZIPu m&$e b't zapojen úpln! ka$d', i kdy$ t#eba ani neumí zapnout po%íta%. V tako-v'ch p#ípadech pom&$e bu) léka#, kter' do IZIPu zapisuje, nebo m&$e klient po$ádat o nahlédnutí ve VZP. Mo$ností je víc.

Zatím u nás není p$íli" moder-ní pe!ovat o své zdraví. Lze to n#-jak zm#nit?Lidé by si m!li uv!domit, $e za své zdraví je zodpov!dn' ka$d' sám. ,ádná kouzelná pilulka z ruky zázra%ného profesora neexistuje, tak$e co m&$eme pro zdraví ud!-lat sami, ud!lejme. Plusové body se nakonec se%tou. A je"t! jedna v!c – jsem p#esv!d%en', $e stres a honba za majetkem $ivot rozhod-n! neprodlou$í. Je to jako s tím sedlákem. Zasel, byl dobr' rok, tak se mu urodilo. Dokonce tolik, $e se to neve"lo do jeho stodoly, a tak postavil druhou, v!t"í. P#í"tí rok se situace opakovala. Kdy$ u$ m!l hodn! stodol, #ekl si – tak, a te) u$ si budu jen u$ívat. A tu noc um#el. Staral se jen o r&st kapitálu, a za-pomn!l p#itom na d&le$ité v!ci, jako je víra, rodina, láska, radost, p#átelství. To je to d&le$ité, o co se nakonec stejn! v$dycky hraje. A v otázce zdraví to platí trojná-sob… red

VZP 13-10.indd 3 1.7.2010 16:20:08

odborné textyINFOSERVIS VZP, !ÍSLO 13, RO!NÍK 1, 12. !ERVENCE 2010

Diabetes mellitus

Moderní lé!ba diabetu typu 2: od lé!ebné edukace pacienta po MOET DM2Diabetes mellitus 2. typu (DM2) je chronické, heterogenní, progredující onemocn!ní charakterizované hyperglykémií. V sou"asnosti v #eské republice postihuje více ne$ t%i "tvrt! milionu obyvatel, ve sv!t! pak na 200 milion& lidí. Podle odhad& Sv!tové zdravotnické organizace lze po"ítat se zdvojnásobením t!chto "ísel b!hem p%í'tích 25 let.

Diabetes mellitus pat!í do obrazu metabolického syndromu spole"n# s dal$ími klinicky záva%n&mi od-chylkami, jako jsou hypertenze, dys-lipidémie a centrální obezita, kte-ré podstatn# p!ispívají ke zv&$ení morbidity a mortality, p!edev$ím na kardiovaskulární komplikace. Zá-va%né jsou jak zdravotní následky u ka%dého individuálního pacienta, které zkracují jeho %ivotní vyhlídky a zhor$ují kvalitu jeho %ivota, tak dopady následk' chronick&ch kom-plikací diabetu na spole"nost a eko-nomiku. Náklady na lé"bu tohoto onemocn#ní u nás p!esahují 20 mi-liard korun ro"n#, p!i"em% p!eva%u-jící hrazenou diagnózou jsou jeho pozdní komplikace. Jedním z hlav-ních d'vod' neut#$eného stavu v&-voje chronick&ch komplikací je fakt, %e ve chvíli nov# diagnostikované-ho diabetu typu 2 má a% 40 procent pacient' ji% rozvinutou makroan-giopatii, a% 40 procent nefropatii, 15 procent retinopatii, 50 procent hypertriglyceridémii a 50 procent hypertenzi. Tato skute"nost zname-ná, %e ji% ve fázi prediabetu, poru-$ené glukózové tolerance, dochází k po$kozování tkání a orgán' ne-gativním vlivem hyperglykémie a ostatních aspekt' metabolického syndromu. Práv# od tohoto faktu by se také m#la odvíjet "asná lé"ebná strategie pacienta s diabetem a me-tabolick&m syndromem.

Národní diabetologick! programZvy$ující se mno%ství pacient' s dia betem má sv'j prap'vod v kul-turních a spole"ensk&ch zm#nách a návycích, které se zdravotnic-tvím samotn&m mají velmi málo spole"ného. Odpov#dnost za boj s diabetem tedy nem'%e nést jen

zdravotnick& sektor samotn&. Ten-to boj je nutné zahájit ji% daleko d!íve, jak individuálními opat!e-ními, tak zm#nami na úrovni sys-tému, spole"nosti. Takov& p!ístup zahrnuje $iroké spektrum navzá-jem spolupracujících partner', i mimo zdravotnictví. (eská diabe-tologická spole"nost (www.diab.cz) ji% p!ed 10 lety publikovala Národ-ní diabetologick& program, mají-cí za cíl vytvo!ení takov&ch pod-mínek v oblasti prevence a lé"by, které by v dlouhodobém horizontu postupn# vedly ke sní%ení v&skytu ne%ádoucích chronick&ch násled-k' a komplikací diabetu. Komplex-ní program zahrnuje opat!ení od oblasti lé"ebn#-preventivní, p!es vzd#lávání zdravotník', oblasti so-ciáln#-právní a v#decko-v&zkum-nou a% po aktivity spole"enského charakteru, v"etn# eduka"ních.

Monitoring efektivní terapie diabetu mellitu Pé"e o ka%dého pacienta, i toho s dia betem, za"íná na úrovni re-gistrujících praktick&ch léka!'. V jejich pé"i se nacházejí v$ichni potenciální pacienti – u $esti a% osmi procent jejich klient' do-jde po letech dosavadní „b#%né“ pé"e k rozvoji projev' diabetu. Role praktického léka!e je tudí% pro "asnou diagnostiku a iniciaci prvních lé"ebn&ch opat!ení zce-la zásadní. Proto vznikl projekt Monitoring efektivní terapie dia-betu mellitu 2. typu (MOET DM2, www.moetqsol.cz/dm2.php), kte-r& je spole"n&m dílem Spole"nos-ti v$eobecného léka!ství a (eské diabetologické spole"nosti. V$eo-becná zdravotní poji$)ovna se na projektu podílela p!íslibem, %e vy-

jme praktické léka!e a diabetology participující na projektu ze systé-mu regulací – zohlední tedy nákla-dy na preskripci p!íslu$n&ch lék' i testa"ních prou%k' a náklady na indukovanou pé"i v"etn# komple-mentu. Získala naopak databázi lé-ka!' spolupracujících na projektu a p!ístup k dat'm z projektu.

V&chodiskem projektu byl na-r'stající podíl nedostate"n# kom-penzovan&ch pacient' v ambu-lancích, co% má za následek zv&$e-ní v&skytu pozdních komplikací. Tento fakt spole"n# se zkrácením %ivotních vyhlídek a zhor$ením kvality %ivota indukuje u takové-ho pacienta rovn#% v&znamn& ná-r'st (troj- a% "ty!násobek) ro"ních náklad' na lé"bu ve srovnání s pa-cientem dob!e kompenzovan&m (1,3násobek ve srovnání s osobou bez diabetu, data ze studie CODE2). Cílem projektu byla implementace aktuálních doporu"en&ch postup' pro lé"bu DM2 do klinické praxe diabetolog' a praktick&ch léka!', získání klinick&ch a farmakoeko-nomick&ch informací o lé"b#, vy-tvo!ení databáze praktick&ch léka-!' a diabetolog' nastavujících tera-pii pacient' s DM2 ve své klinické praxi a ov#!ení jejich lé"ebn&ch v&-sledk' a indikátor' kvality.

Podobn& projekt probíhá i v Ra-kousku pod názvem Diabetes-Ak-tiv (diabetes.therapie-aktiv.at). Pro-jektu, kter& v&znamn# podporu-jí místní zdravotní poji$)ovny, se ú"astní zhruba 17 tisíc pacient'. Má za cíl – podobn# jako projekt MOET DM2 – zlep$ení pé"e o pa-cienta s DM2 zavedením diabetes management programu systémo-vé mezioborové spolupráce, kdy se vedle predefinovan&ch klinick&ch

vy$et!ení a lé"ebn&ch postup' ka%-d& nov# diagnostikovan& pacient ú"astní individuální "i skupinové lé"ebné edukace. Pilotní projekt ve *t&rsku potvrdil v&znamn& po-kles nákladovosti na lé"bu ú"astní-ka programu – mén# hospitalizací, sní%ené náklady na farmakoterapii p!i zlep$ené informovanosti a mo-tivaci pacient'.

M"nící se role ve vztahu pacient – léka#Donedávna pat!il mezi klasická pa-radigmata ve zdravotnictví paterna-listick& vztah léka!e k pacien tovi, co% bylo dáno více faktory, v"etn# spole"enského klimatu. Dne$ní di-gitální doba umo%+uje daleko rych-lej$í a efektivn#j$í p!ístup k v&m#-n# informací a k vytvá!ení nov&ch forem komunikace a sociálních vazeb typu virtuálních sociálních sítí. Zm#nil se i vztah mezi léka!em a pacientem sm#rem k „rovnopráv-nosti“, pokud jde o sdílení informa-cí. Dal$ím m#nícím se paradigma-tem doby, souvisejícím s masivním technick&m pokrokem ve zdravot-nictví, je odklon od akutní pé"e k chronické, dlouhodobé, a s tím související v&znamn& nár'st nákla-dovosti takové pé"e.

Tyto dva faktory spole"n# s dal$í-mi, nap!íklad sní%enou com pliance/adherencí k lé"b# p!i chronické me-dikaci, hrály v&znamnou roli v roz-voji metodiky lé"ebné edukace pro pacienty s chronick&mi nemoce-mi (v anglosaské literatu!e „thera-peutic patient education“). Domi-nantním znakem tohoto systému je p!enesení pot!ebn&ch informa-cí a motivace ke spoluzodpov#dnos-

ti za chronickou lé"bu na nemoc-ného, posílení jeho samostatnosti a forem chování („empowerment“) a jeho aktivní zapojení do lé"by a p!edcházení komplikacím chro-nické nemoci. Nejú"inn#j$í meto-dou pro p!enos informace k pacien-tovi a posílení jeho kompetencí je strukturovaná skupinová eduka-ce ve skupinách o $esti a% deseti pacien tech s ur"it&m onemocn#-ním. P!ínos t#chto kurs' byl opa-kovan# prokázán (nap!íklad Assal et al, 1985, Muhlhauser and Berger, 2002, Chlup, 1996).

Podle obecn# akceptovan&ch doporu"ení odborn&ch spole"nos-tí by se v$ichni nov# diagnostiko-vaní pacienti s DM2 m#li v rámci lé"ebného plánu ú"astnit struktu-rovaného standardizovaného edu-ka"ního kurzu ((DS 2009, ADA 2010). Profesorka Kinga Howorka z víde+ské Léka!ské univerzity pa-t!í k iniciátor'm systému lé"eb-né edu kace, kdy% ji% v roce 1985 publikovala svou lé"eb nou meto-du FIT (Functional Insulin Treat-ment, www.diabetesFIT.org) pro pacienty s inzulindependentním diabetem. Bylo prokázáno, %e po-kud pacient získá v eduka"ním kurzu dostatek kontroly nad vlast-ní glykémií, m'%e úsp#$n# p!evzít podstatnou "ást zodpov#dnosti za svou lé"bu. Strukturovan& modu-lární eduka"ní systém FIT zahr-nuje krom# modul' pro pacienty s diabetem rovn#% moduly k lé"b# ostatních aspekt' metabolického syndromu. Bylo jím dosud vy$ko-leno n#kolik tisíc pacient' a zhru-ba 500 edukátor' z n#mecky a an-glicky mluvících oblastí nav$tívi-

Nové webové stránky o diabetu Nové webové stránky www.rok1.cz jsou ur"eny diabetick(m pacient&m a v'em, kte%í se zajímají o diabetes. Pomohou nemocn(m pochopit slo$itost témat, jako jsou inzulin a glykovan( hemoglobin. Vysv!tlí, pro" je d&le$ité znát svou hladinu glykovaného hemoglobinu, a p%edstaví nové postupy v lé"b!. Sou"ástí stránek je interaktivní animace nazvaná „Myslíte si, $e se Vás to net(ká?“. Cílem je ukázat "asov( úsek $ivota p!ti diabetik&, kte%í p%istupují ke své nemoci a lé"b! rozdíln!. Ka$d( p%íb!h je komentován léka%em a ukazuje, kde se pacient zachoval 'patn!, a co m!l d!lat, aby jeho choroba nedo'la tak daleko. Sou"ástí webu je i Poradna pro pacienty, v ní$ kompetentní léka% zodpovídá dotazy "tená%&, t(kající se diabetu, a sekce P%íb!hy pacient&, které mají za cíl upozornit na d&le$itost správn! zvolené lé"by, disciplíny a spolupráce pacient&. Stránky www.rok1.cz jsou sou"ástí vzd!lávací kampan!, kterou Diabetická asociace #eské republiky realizuje sm!rem k pacient&m i odborné ve%ejnosti.

lo celkem 16 v&ukov&ch seminá-!' v Evrop# a USA. K dispozici jsou i ti$t#né materiály jak pro eduká-tory, tak pro pacienty (i v "e$tin#, pod názvem „Pícháte si inzulin?“). Podklady k provád#ní komplexní lé"ebné edukace p!i metabolickém syndromu byly publikovány nedáv-no (Howorka, Pumprla et al, 2009). Systém byl p!ehledn# prezentován na lo+ském kongresu EASD ve Víd-ni v rámci samostatného satelitní-ho sympozia (www.easd2009.com/med-uni-vienna.htm). U nás nabí-zí aspekty lé"ebné edukace nap!í-klad vzd#lávací kurz, kter& orga-nizuje její dlouholet& propagátor doc. MUDr. Rudolf Chlup v Olomou-ci (www.upol.cz).

Nemedikamentózní terapie nesta$íZákladní nefarmakologická lé"ba diabetu spo"ívá v úprav# stravo-vacích návyk' a pohybové terapii. Oba tyto postupy mají za cíl zlep$it citlivost periferních tkání na in-zulin. Data z UKPDS nicmén# ne-dávno ukázala, %e t!i roky po dia-gnóze DM2 je pouh&ch 25 procent pacient' uspokojiv# kompenzová-no nemedikamentózními opat!ení-mi, po devíti letech trvání diabetu je tento zp'sob terapie ú"inn& jen u 10 procent pacient'. Doporu"ené diagnostické a terapeutické postu-py proto nyní zahajují farmakolo-gickou lé"bu metforminem ihned po stanovení diagnózy sou"asn# s nefarmakologick&mi opat!ení-mi. Pokud k dosa%ení po%adované kompenzace nesta"í monoterapie, je t!eba zvolit jednu z variant kom-binované terapie perorálními anti-diabetiky nebo i inzulinem.

Velké interven"ní studie typu UKPDS, ACCORD "i ADVANCE na-víc jednozna"n# prokázaly smys-luplnost lé"by ostatních faktor' metabolického syndromu, jak me-dikamentózn# (krevní tlak, lipi-dy, antiagregace), tak nemedika-mentózn# (pohyb, stravovací ná-vyky, zanechání kou!ení). V této souvislosti je ov$em dlu%no zmí-nit i fakt, %e u rizikov&ch pacien-t' s trváním dia betu del$ím ne% 10 let a s pokro"ilou ateroskleró-zou, p!ípadn# zhor$en&m vnímá-ním hypoglykémie, m'%e v&znam-né a rychlé sní%ení glykémie spo-le"n# s intenzivním postupem pro-ti ostatním rizikov&m faktor'm (nap!íklad rychl&m sní%ením krev-ního tlaku) vést ke zv&$ení celkové i kardiovaskulární mortality (stu-die ACCORD). I proto jsou %ádou-cí projekty typu MOET DM2, které pomáhají p!enést zku$enosti z v&-zkumu do na$í ka%dodenní praxe p!i zohledn#ní zvyklostí a indivi-duálních pot!eb na$ich pacient' i pe"ujícího personálu a mo%ností systémového financování zlep$ené pé"e.

MUDr. Ji!í Pumprla, MBA, MPH 1, 2

Prof. Dr. med. Kinga Howorka, MBA, MPH 1

1 V(zkumná skupina Funk"ní rehabi-litace a skupinová edukace, Centrum

pro biomedicínskou techniku a fyziku, Léka%ská univerzita Víde),

2 Interní ambulance, Vila zdraví, Olomouc

VZP 13-10.indd 4 1.7.2010 16:20:31

profesní informaceINFOSERVIS VZP, !ÍSLO 13, RO!NÍK 1, 12. !ERVENCE 2010

Spolupráce s léka!i

Zm!na v p"ístupu k pé#i o pacienty s diagnózou diabetes mellitus 2. typuKoncem dubna prob!hlo jednání o zm!n! v p"ístupu k pé#i o pacienty s diagnózou diabetes mellitus 2. typu (DM2). Jeho v$sledkem byl algoritmus dispenzarizací, konzultací a p"edávání pacient% z ordinací praktick$ch léka"% do diabetologick$ch ordinací.

Na jednání mezi zástupci Spole!-nosti v"eobecného léka#ství $LS JEP (SVL), $eské diabetologické spole!nosti $LS JEP ($DS), Svazu zdravotních poji"%oven $R (SZP) a VZP $R, které se konalo 28. dub-na, p#edlo&ili zástupci obou odbor-n'ch spole!ností návrh algoritmu dispenzarizací, konzultací a p#edá-vání pacient( z ordinací praktic-k'ch léka#( do diabetologick'ch ordinací. Tento návrh zástupci SZP a VZP akceptovali.

Z !eho vychází algoritmus pé!ePostup p#i za#azení do dispenzár-ní pé!e upravuje § 31, odstavec 2 zákona !. 48/1997 Sb., o ve#ejném zdravotním poji"t)ní („Poji"t)nce do dispenzární pé!e za#azuje podle odborn'ch kritérií jeho registrující léka#, kter' odpovídá za ú!elnost a koordinaci dispenzární pé!e. Po-ji"t)nec m(&e b't dispenzarizován pro jednu diagnózu pouze u jedno-ho o"et#ujícího léka#e.“). Pacienta s DM2 za#azuje do dispenzarizace jeho registrující praktick' léka#.

Algoritmus pé!e o pacienty s DM2 vychází z v'sledku vy"et#e-

ní takzvaného glykovaného hemo-globinu (HbA1c), kter' slou&í jako základní ukazatel kompenzace dia-betu, a dále z faktu, jde-li o nov' záchyt DM2, nebo o chronického diabetika, respektive jde-li o kom-binaci s mikroangiopatickou nebo makroangiopatickou komplika-cí, pop#ípad) s dal"ími komorbi-ditami.

Kdo se stará o pacientaU nov) diagnostikovaného pacien-ta s DM2 bez komplikací zahajuje lé!bu a tohoto pacienta dispen-zarizuje praktick' léka#. Má-li po uplynutí "esti m)síc( pacient hodnotu HbA1c * 5,3 %, ode"le ho praktick' léka# ke konzulta-ci lé!by nebo k dispenzarizaci k dia betologovi. Má-li i po uply-nutí 12 m)síc( pa cient hodnotu HbA1c * 5,3 %, ode"le ho op)t ke konzultaci nebo k dispenzarizaci k diabetologovi.

Pacient s nov) diagnostikova-n'm DM2 a se sou!asn) prokáza-nou mikroangiopatickou kom-plikací by m)l b't konzultován, eventuáln) dispenzarizován dia-

betologem. Chronicky lé!en' dia-betik s nov) zji"t)nou mikroangio-patickou komplikací by m)l b't také odeslán ke konzultaci, even-

tuáln) k dispenzarizaci k diabeto-logovi. Pacient s nov) diagnostiko-van'm DM2 a se sou!asn) prokáza-nou makroangiopatickou kompli-

kací je p#i hodnot) HbA1c < 5,3 % dispenzarizován praktick'm lé-ka#em, p#i hodnot) HbA1c * 5,3 % odeslán ke konzultaci, eventuáln) k dispenzarizaci k diabetologovi.

Diabetik lé!en' více ne& 15 let p#i hodnot) HbA1c < 6,0 % m(&e z(stat v dispenzarizaci u praktika, p#i hodnot) HbA1c * 6,0 % má b't praktick'm léka#em odeslán ke konzultaci !i dispenzarizaci k dia-betologovi.

Minimální frekvence vy"et#eníV p#ípad), &e je pacient odeslán k dia betologovi jen ke konzultaci, z(stává dispenzarizován u prakti-ka. Do dispenzární pé!e diabeto-loga m(&e b't p#edán i nekompli-kovan' diabetik. Pokud praktick' léka# p#edá diabetika k dispen-zarizaci diabetologovi, poskytne diabetolog pacientovi komplexní lé!ebnou pé!i, v!etn) lé!by ko-morbidit souvisejících se základ-ním onemocn)ním (tedy diabetem mellitem). Pokud bude p#i kontrole vykázané pé!e zji"t)no, &e konkrét-ní pacient je s diabetem v pé!i jak praktického léka#e, tak i diabeto-loga, bude úhrada ob)ma léka#(m pozastavena do doby vy#e"ení kom-petencí mezi nimi.

Minimální frekvence vy"et#e-ní HbA1c je definována doporu-!en'mi postupy, které vypraco-valy ob) odborné spole!nosti (do-poru!ené postupy $DS jsou na www.diab.cz, doporu!ené postu-py SVL na www.svl.cz). Pro pacien-ty s makro vaskulárními kompli-kacemi je u HbA1c cílová hodnota

lé!by pod "est procent (v souladu se standardy a mezinárodn) p#ija-t'mi kritérii).

Signální kódyPo dohod) VZP se SVL, $DS a SZP jsou s ú!inností od 1. !ervence 2010 za#azeny do !íselníku v'kon( dv) sady signálních kód(, tedy kód( VZP s nulovou hodnotou. Ve vazb) na dodr&ování doporu!en'ch po-stup( pro pé!i o pacienty s DM2, na dodr&ování podmínek pro vy-kazování a úhradu zdravotní pé!e a na povinné vykazování vedlej"ích diagnóz budou vyu&ity pro kontro-lu kvality pé!e.

1. signální kódy pro hodnotu HbA1c

a) kód VZP 13101 – HbA1c ni&"í ne& 5,3 %

b) kód VZP 13102 – HbA1c 5,3–5,9 %

c) kód VZP 13103 – HbA1c od 6,0 % v'"e

2. signální kódy pro odeslání pacienta k diabetologovi

a) kód VZP 01298 – odeslán ke konzultaci

b) kód VZP 01299 – odeslán k dispenzarizaci

Je nezbytné, aby signální kódy vykazovali v"ichni diabetologové a také v"ichni praktici dispenza-rizující diabetiky. Diabetologové vykazují signální kódy pro hod-notu glykovaného hemoglobinu, prakti!tí léka#i krom) t)chto sig-nálních kód( vykazují je"t) sig-nální kódy pro odeslání pacienta k diabetologovi. Vykazování sig-nálních kód( není vázáno na na-smlouvání, tyto kódy projdou va-lidací i bez nasmlouvání do p#ílo-hy !. 2 smlouvy.

MUDr. Miloslava !vecová,"editelka odboru koncepce zdravotní

pé#e VZP &R

Dopady evropsk"ch na!ízení

Zásady poskytování láze$ské pé#e d%chodc%m

Tiskopisy

Recept ti&t!n' z PC

V Infoservisu !íslo 7/2010 jsme upozornili na dopad nov'ch evropsk'ch na#í-

zení na !innost léka#(. Zm)ny se mimo jiné t'kají zdravotní pé!e po-skytované d(chodc(m a jejich ne-zaopat#en'm rodinn'm p#íslu"ní-k(m, kte#í jsou zdravotn) poji"t)ni z titulu pobírání d(chodu v jiném !lenském stát), ale bydlí v $eské republice. V $R se prokazují &lut'm pr(kazem poji"t)nce a mají nárok na plnou zdravotní pé!i.

Návrh na láze+skou pé!i, která je poji"t)nc(m – d(chodc(m a je-jich nezaopat#en'm rodinn'm p#í-slu"ník(m poskytována na základ) evropsk'ch na#ízení, potvrzovali revizní léka#i klient(m VZP podle místa jejich bydli"t). V souvislosti s nov'mi evropsk'mi na#ízeními,

N a základ) dotaz( od smluvních partner( bychom cht)li upozor-

nit, &e i recept ti"t)n' z PC musí mít v"echny nále&itosti p#edepsa-ného dokladu na obou stranách, a to na základ) pravidel vypl'va-jících ze smluvn) závazné Meto-diky pro po#izování a p#edávání doklad(.

Metodika vzniká v sou!innos-ti se zástupci zdravotních poji"%o-ven a zástupci profesních sdru&e-ní poskytovatel( zdravotní pé!e k zaji"t)ní jednotn'ch podmí-nek.

Je v ní stanoveno, &e vzory tiskopis( jsou sou!ástí metodi-ky a jsou v&dy v poslední verzi. V obecné !ásti I. metodiky se u papírové formy doklad( #íká, &e u po!íta!em ti"t)n'ch v'stup( (pokud právní p#edpis nestanoví jinak) má datov' obsah a formál-

která platí od 1. kv)tna 2010, do-chází ke zm)nám v nárocích poji"-t)nc( – d(chodc( a jejich nezao-pat#en'ch rodinn'ch p#íslu"ník(, a proto je nutné postupovat podle ní&e uveden'ch zásad.

Pokud d(chodce pobírající d(-chod ze sociálního poji"t)ní n) -které ze zemí EU v!etn) Sloven-ska &ije v $eské republice a po&á-dá o schválení návrhu na láze+-skou pé!i v míst) svého bydli"t), je mu potvrzen dle !l. 24 na#ízení 883/2004 jako sou!ást v)cn'ch dá-vek v souladu s !esk'mi právními p#edpisy. Návrh schvaluje VZP. Po-ji"t)nec se v lázních v p#ípad) po-t#eby prokazuje !esk'm &lut'm pr(kazem osoby z EU, v'pomoc-n) zaregistrované u VZP. Stejn) je t#eba postupovat v p#ípad) jeho nezaopat#en'ch rodinn'ch p#í-slu"ník(.

Není-li mo&né slovenskému po-ji"t)nci s bydli"t)m v $eské repub-lice, kter' je registrován formulá-#em E 121 u VZP, poskytnout po-

t#ebnou láze+skou lé!bu v $eské republice a tato pé!e je dostupná na Slovensku, schvaluje jeho návrh na láze+skou pé!i p#íslu"ná zdra-votní poji"%ovna ve Slovenské re-publice. Jedná se o p#ípad pláno-vané lé!by mimo stát bydli"t) po-dle !l. 27, odst. 3 na#ízení 883/2004 a !l. 26 na#ízení 987/2009. V láze+-ském za#ízení by m)l poji"t)nec v p#ípad) pot#eby pou&ít národní pr(kaz poji"t)nce, kter'm dolo&í, &e se jedná o poji"t)nce Slovenské republiky. Stejn) je t#eba postupo-vat v p#ípad) jeho nezaopat#en'ch rodinn'ch p#íslu"ník(.

$eskému ob!anovi, kter' pobí-rá d(chod ze sociálního poji"t)ní v $eské republice, ale &ije ve Slo-venské republice, bude návrh na láze+skou pé!i v $R schválen na územním pracovi"ti v Kutné Ho#e, kde jsou v"ichni tito poji"t)nci evi-dováni, a láze+ská pé!e mu bude pln) uhrazena. V p#ípad), &e je v'-jime!n) evidován na jiném územ-ním pracovi"ti VZP, schvaluje ná-vrh toto pracovi"t). Stejn) se po-stupuje u jeho nezaopat#en'ch ro-dinn'ch p#íslu"ník(. red

ní !len)ní odpovídat p#íslu"nému p#edepsanému tiskopisu. U vysv)t-lení obsahu formulá#e VZP-10/2009 Recept je uvedeno, &e druhá stra-na receptu je vyhrazena pro zázna-my poji"%ovny, vyzna!ení delegova-né preskripce a lékárny v intencích vyhlá"ky !. 54/2008 Sb., o zp(sobu p#edepisování lé!iv'ch p#ípravk(, údajích uvád)n'ch na léka#ském p#edpisu a o pravidlech pou&ívání léka#sk'ch p#edpis(.

Tomu je uzp(soben i vzor tisko-pisu Recept, kter' je na druhé stra-n) rozd)len na t#i ozna!ené !ásti tak, aby sem mohly b't umíst)ny práv) tyto informace: Místo pro zá-znamy zdravotní poji"%ovny, Dele-govaná preskripce s uvedením I$P a Lékárna.

MUDr. Zde"ka Ku#erová, MBA, "editelka Odboru kontroly

a revize zdravotní pé#e VZP &R

VZP 13-10.indd 5 1.7.2010 16:20:50

odborné texty6 INFOSERVIS VZP, !ÍSLO 13, RO!NÍK 1, 12. !ERVENCE 2010

Ú!elná lé!ba d"tské obezity vychá-zí z Doporu!en#ch postup$ preven-ce a lé!by d"tské obezity (Vox pe-diatriae 7/2009), které byly p%ijaty &irokou odbornou ve%ejností jako základní standard. Hlavní meto-dou lé!by d"tské obezity je dlouho-dobá individuální kognitivn"-be-haviorální terapie, která zasahuje celou rodinnou jednotku. Dieto-terapie a fyzioterapie mají pomoc-n# edukativní v#znam. Skupino-vé pobytové programy jsou ur!eny k potenciaci redukce, p%eklenutí relaps$ a mají v#znam jako prvek nadstandardní odm"ny.

Charakteristika d!tské obezityÚ!elná lé!ba d"tské obezity je dlouhodobá. Základem je cílená diagnostika a ur!ení nejv#hod-n"j&í strategie. V drtivé v"t&in" se v d"tské populaci vyskytuje pro-stá obezita, která má polygenní podklad. Necelé jedno procento je podmín"no obezitou monogenní (defekt genu pro leptin, leptinov# receptor, proopiomelanokortin, prohormon-konvertázu 1), syn-dromologickou (Prader$v-Willi-ho syndrom, Cohen$v syndrom) nebo na podklad" jin#ch záva'-n#ch onemocn"ní (hypotyreóza, pseudohypoparatyreóza, Cushin-g$v syndrom, deficit r$stového hormonu, nádory a úrazy centrál-ního nervového systému) a iatro-genní terapie (kortikoidy).

Prostá obezita je typické civi-liza!ní onemocn"ní rozvinut#ch sv"tov#ch ekonomik a charakte-rizuje ji pozvoln# nástup a rozvoj komplexních metabolick#ch zm"n. V sou!asnosti 'ije v Evropské unii p%es 20 tisíc obézních d"tí s dia-betem 2. typu, 400 tisíc d"tí s po-

ruchou glukózové tolerance. P%es milion obézních d"tí má známky kardiovaskulárního onemocn"ní (v!etn" hypertenze a nár$stu cho-lesterolu) a t%i nebo více známek metabolického syndromu.

Varovn# je vzestup d"tské obezi-ty v posledních letech. Za uplynulé !tvrtstoletí se po!et obézních d"tí zdvojnásobil. P%i porovnání hmot-nostn" -v#&kového pom"ru d"tí v na&í populaci nem$'eme dnes vy-cházet z dat 6. celostátního antro-pologického v#zkumu z roku 2001, ale musíme se vrátit k dat$m hmot-nosti d"tí z 5. celostátního antropo-logického v#zkumu z roku 1991. Konstrukce graf$ na základ" sou-!asn#ch dat, kdy sedm a' deset pro-cent d"tí bojuje s nadváhou a obe-zitou, by posunula arbitrá'ní hra-nice nadváhy a obezity neúm"rn" vysoko a do&lo by k nepat%i!nému zm"k!ení pohledu na nadváhu na-&ich d"tí.

Terapie d!tské obezityMetodou volby lé!by d"tské obezity je individuální nebo skupinov# p%í-stup. V obou p%ípadech se vyu'ívá terapeuticky kombinace kognitiv-n"-behaviorální terapie, dietotera-pie a fyzioterapie. Kognitivn"-be-haviorální terapie %e&í úpravu 'i-votosprávy, preferen!ního chování a je psychoterapeutickou podporou. Dieto terapie se soust%e(uje na nut-ri!ní edukaci. Fyzioterapie zvy&uje aerobní a upravuje anaerobní pohy-bové aktivity. Individuáln" se %e&í farmakoterapie a barioterapie.

Specifick#m rysem d"tské obe-zitologie je to, 'e s konkrétním pacien tem – obézním dít"tem – pra-cujeme v konkrétním !ase, b"hem jeho dynamického r$stu. Ten je cha-

D!ti s obezitou a nadváhou se v ordinaci praktického d!tského léka"e v posledních letech staly druhou nejv!t#í skupinou s chronick$m onemocn!ním hned po alergicích. Pr%m!rn! je v d!tské ordinaci registrováno okolo 80 d!tí s obezitou, z toho 50 je indikováno k dlouhodobé lé&b! obezity ze zdravotní indikace, 15 k cílené úprav! jídelní&ku a tém!" v ka'dé ordinaci je jedno dít! s patognomickou obezitou.

Civiliza!ní nemoci

Mo!nosti lé"by d#tské obezity

rakterizován nefixovan#mi indivi-duálními 'ivotními funkcemi me-tabolismu, neuromuskulární koor-dinace a koordinace vy&&í nervové !innosti s nefixovan#mi pohybov#-mi vzorci a vzorci chování. Zárove) je konkrétní dít" sou!ástí fixova-ného rodinného zázemí, kde je jas-n" definován cyklus Vyd"lat – Kou-pit – Uva%it – Sníst a fixován model pohybové aktivity. Dynamického r$stového potenciálu dít"te se vyu-'ívá ke stagnaci hmotnostního p%í-r$stku v p%ípad" narovnání energe-tického p%íjmu a v#deje. V !asovém úseku vede tento potenciál postup-n" k tendenci k normostenii na pod-klad" fyzického r$stu.

St"'ejním pilí%em lé!by d"tské obezity je rodinná terapie. Tera-peuticky je nutné stanovit si pev-n# a strukturovan# program s jed-noduch#mi a obecn" srozumitel-n#mi re'imov#mi, dietologick#mi a pohybov#mi pravidly. Komunika-ce s klienty musí b#t jasná, jedno-zna!ná a jednoduchá a nesmí b#t vytr'ena z kulturn"-geografického kontextu. Tato terapie je náro!ná jak na finan!ní, tak na lidské zdro-je a je lehce náchylná k syndromu vyho%ení, pokud je %e&ena bez sys-témového p%ístupu. Lé!ba obezi-ty je dlouhodobá s !ast#mi relapsy a je t%eba na ni pohlí'et jako na lé!-bu závislosti na jídle. Cílem ú!elné terapie je p%es vedení obézního dít" zasáhnout rodinnou jednotku ne-jenom v aktuálním !ase, ale p%ede-v&ím do budoucna tak, aby jejich 'i-votní styl nevedl k rozvoji obezity a metabolického syndromu.

Speci"ka d!tské dietoterapieD"tská obezitologická terapie se soust%e(uje na zm"nu 'ivotního

stylu celé rodiny pomocí kogni-tivn"-behaviorální terapie. Cílem této terapie není jen prostá reduk-ce hmotnosti, ale zám"na sebevní-mání a hodnotového systému celé rodinné jednotky. Z psychologic-kého hlediska je p%í!inou obezity nevhodné chování a my&lení, kte-ré je nau!ené a udr'ované vn"j&í-mi i vnit%ními faktory. Proto p%i lé!b" obezity pomáhá kognitivn"--behavio rální terapie, která d"tem pom$'e zm"nit chování, my&lení i emoce 'ádoucím sm"rem. Kogni-tivn"-behaviorální terapie p%edpo-kládá, 'e p%í!inou psychick#ch po-tí'í jsou nau!ené chybné zp$soby chování a my&lení. V terapii se po-tom sna'íme tyto chybné zp$soby chování a my&lení odnau!it !i p%e-u!it, pop%ípad" klienty nau!it no-v#m, vhodn"j&ím zp$sob$m %e&ení daného problému.

Specifika d"tské dietoterapie vycházejí ze základní premisy, 'e u konkrétního d"tského pacienta nelze objektivizovat minimální energetick# p%íjem tak, aby nebyl omezen jeho r$st. Dietoterapie d"t-ské obezity zásadn" odmítá defino-vané nízkoenergetické reduk!ní diety, které po&kozují organismus ve v#voji. Za ambulantních pod-mínek se soust%e(uje na edukaci pestrého jídelní!ku, kter# vychá-zí z racionální stravy v#'ivové py-ramidy. Vstupní energetick# p%í-jem se sni'uje o 1000 kJ a klade se d$raz na p%íjem potravin s nízkou energetickou denzitou, s definova-teln#m obsahem slo'ek a se sní'e-n#m po!tem technologick#ch p%í-prav. Standardní sní'ení energetic-kého p%íjmu dosp"lé obezitologie o 2000 kJ lze v d"tské obezitologii aplikovat pouze pod dozorem &ko-

leného personálu na pobytov#ch pracovi&tích. P%i hodnocení jídel-ní!ku se v ambulanci vyhodnocu-je jeho skladba, p%i!em' hodnocení energetického p%íjmu je smyslupl-né jen ve v#jime!n#ch p%ípadech.

Ú#elná fyzioterapieNedílnou sou!ástí lé!by je ú!elná fyzioterapie. P%i stanovení zát"'o-vého programu obézního dít"te je t%eba po!ítat s pot%ebou odpovída-jící pohybové aktivity jak v objemu, tak v charakteru. Náro!ná zát"' nep%inese p%edpokládan# efekt pro pacienta, pro rodinu, ale ani pro terapeuta. Momentální zdánliv" úsp"&ná pohybová zát"' se !asto v budoucnosti zm"ní v %adu pato-logick#ch vazeb. Vznikne reflex-ní odpor k t"m, které byly dlou-hodob" doporu!ovány a provád"-ny v nesprávn" indikované lé!b". Z d$vod$ mentálních vazeb je pro prognózu obézního dít"te nebez-pe!n"j&í krátkodobá hyperaktivita ne' dlouhodobá lenost. P%i volb" pohybov#ch aktivit je nutné dávat do vztahu p%íjem, v#dej a jejich psychick# obraz.

Pohybové aktivity pro obézní d"ti se nemusí d"lit podle intenzity pro ob" pohlaví, ale s ohledem na psychickou, praktickou a zdatnost-ní p%ipravenost. Podle zájm$ moti-vujeme d"ti k provozování aktivi-ty, která je jim v tomto sm"ru nej-bli'&í. Pro dívky to b#vá nej!ast"ji tanec, bruslení, plavání nebo aero-bic (vhodn# u ni'&ího stupn" nad-váhy). Chlapci dávají p%ednost fot-balu nebo jin#m mí!ov#m hrám. Doporu!ujeme jízdu na kole, rych-lej&í formu ch$ze, jogging. Nejd$-le'it"j&í je pohyb „za v&ech okol-ností“ – ch$ze p"&ky do &koly, na autobus, do schod$ (místo jízdy v#-tahem), pohyb p%i domácích pra-cích atd.

Pracovi$t! d!tské obezitologiePro nadváhu a obezitu prvého stupn" je ideálním terapeutem obvodní pediatr, kter# nejlépe zná zázemí pacienta. V p%ípad" soub"hu nadváhy a mírné obezi-ty rodi!e (matky dít"te) a pot%eby i soub"'ného %e&ení je ideální a ce-

losv"tov" unikátní terapeutické ob!anské sdru'ení STOB se záze-mím prakticky ve v&ech regionech *R (www.istob.cz). V Praze existu-je i varianta pro d"ti s nadváhou STOBík (www.hravezijzdrave.cz) – v!etn" internetového portálu pro autoterapii. S obezitou 2. stup-n" je vhodné obrátit se na spádo-vou endokrinologickou ambulan-ci, která pom$'e s diagnostikou a p%ípadnou terapeutickou rozva-hou. Obezita 3. stupn" a 2. stup-n" s komplexními metabolick#mi zm"nami je ur!ena do specializo-van#ch d"tsk#ch obezitologick#ch ambulancí, které v&ak v sou!asné dob" nejsou ve v&ech regionech (www.obesitas.cz).

V bodu zrodu jsou specializo-vaná pracovi&t" p%i fakultních d"tsk#ch klinikách s perspekti-vou reál ného fungování do dvou t%í let, kam budou ur!eni pacien-ti s obezitou 4. stupn", pacienti s metabolick#mi komplikacemi, pacienti s monogenní a patogno-mickou obezitou. Ve sv"tovém m"-%ítku je v *R unikátní sí+ ozdra-voven s t%ít#denní re'imovou lé!-bou d"tské obezity a láze)sk#ch pracovi&+ s p"tit#denní intenziv-ní lé!bou d"tské obezity. Tato po-bytová pracovi&t" dosahují vyni-kajících krátkodob#ch v#sledk$, ale pro dlouhodob# úsp"ch je nut-ná vazba na obezitologického tera-peuta v %ádu rok$.

Úloha d!tského léka%e je st!&ejníZáv"rem lze konstatovat, 'e !es-ká d"tská obezitologie je nejen sou!ástí, ale dostává se do pop%e-dí evropsk#ch aktivit. V nejbli'&í budoucnosti lze o!ekávat praktic-ké v#stupy z aktuáln" probíhají-cího unikátního v#zkumu studie COPAT (www.copat.cz), kter# za%a-dí !eskou d"tskou obezitologii do !ela celosv"tové úrovn", nicmén" st"'ejní úloha praktick#ch d"t-sk#ch léka%$ je v rámci v&ech akti-vit prevence a lé!by d"tské obezity nepopira telná.

MUDr. Zlatko MarinovD!tská obezitologická ambulance, D!t-

ská poliklinika, 2. LF UK a FN Motol, Praha

D"tská obezitologie: postgraduální vzd"láváníMo'nosti postgraduálního vzd!lávání se v lé&b! d!tské obezity neustále zlep#ují. V roce 2007 prof. MUDr. L. Lisá, DrSc., a prof. MUDr. J. Pa"ízková, DrSc., sestavily základní moderní monogra(i Obezita v d!tství a dospívání (Grada 2007). Pod vedením prof. MUDr. L. Lisé, DrSc., se "adíme k málo stát%m EU, které mají od 2008 vypracovan$ závazn$ program Doporu&en$ch postup% prevence a lé&by d!tské obezity (Vox pediatriae 7/2009). Od roku 2006 se ka'doro&n! s aktivním p"isp!ním prim. MUDr. P. Tláskala, CSc., a prim. MUDr. L. Va#í&kové po"ádá na podzim v Lázních Pod!brady konference D!tská obezita v teorii a praxi (www.vyzivaspol.cz), která seznamuje #irokou odbornou ve"ejnost s aktuálními tématy d!tské obezity. V roce 2009 v rámci studie COPAT prob!hl za odborné garance doc. MUDr. M. Kune#ové, CSc., první specializovan$ t$denní Kurs d!tské obezitologie (www.copat.cz) v EU a znovu se opakoval letos v &ervnu. Tento certi(kovan$ kurs je p"edobrazem základního #kolení k ud!lení licence d!tské obezitologie. Pro ú&ely praktick$ch d!tsk$ch léka"% za garance MUDr. Z. Marinova byl )eskou léka"skou komorou po"ádán v dubnu a &ervnu tohoto roku dvoudenní Kurs d!tské obezitologie se zam!"ením na ambulantní lé&bu d!tské obezity I. a II. stupn! (www.lkcr.cz).

Pro on-line vzd!lávání v oboru d!tské obezitologie jsou dostupné internetové kursy na Euni (www.euni.cz) na téma Obezita (prim. MUDr. P. Sucharda, CSc.). Na vzd!lávacím portálu )eské léka"ské komory (www.eclk.cz) najdete kursy E – 18/09 Diagnostick$ postup u obézního dít!te (prof. MUDr. J. Lebl, CSc.), E – 20/2009 Prevence d!tské obezity v ordinaci praktického d!tského léka"e (MUDr. Z. Marinov), E – 06/09 Lé&ba d!tské obezity v ordinaci praktického d!tského léka"e (MUDr. Z. Marinov, PhDr. M. Nesrstová, DiS. J. J%nová) a E – 35/10 Pohybová aktivita obézních d!tí (MUDr. D. Pastucha, Ph.D.). Voln! dostupné jsou odborn! garantované eduka&ní materiály na portálech ob&anského sdru'ení STOB Hrav! 'ij zdrav! (www.hravezijzdrave.cz) a V$'iva d!ti (www.vyzivadeti.cz).

VZP 13-10.indd 6 1.7.2010 16:21:10

odborné textyINFOSERVIS VZP, !ÍSLO 13, RO!NÍK 1, 12. !ERVENCE 2010

di!e m"li po!ítat s dostate!n#m zabezpe!ením a vybudováním plo-tu nebo jiné zábrany k vod". U d"tí star$ích, ve v"ku 11 a% 15 let, se setkáváme se zran"ním zp&sobe-n#m skokem do neznámé vody a s následn#m poran"ním páte'e. Proto je d"ti t'eba p'ed skoky do neznámé vody varovat. M"ly by se také nau!it co nejd'íve plavat. Zv#-$it pravd"podobnost p'e%ití m&%e dobrá dostupnost první pomoci a zvládání základ& resuscitace $i-rokou ve'ejností.

OtravyT'etí nej!ast"j$í p'í!inou úmrtí u d"tí jsou otravy, v Evrop" zp&-sobují kolem 3 000 úmrtí ro!n". K v"t$in" otrav dochází doma u d"tí mlad$ích !ty' let. Jejich p'í-!inou jsou léky, domácí p'íprav-ky na !i$t"ní odpad&, pesticidy, rostliny a také alkohol. Prevence t"chto úraz& le%í p'edev$ím na rodi!ích – nesm"jí nechávat ne-bezpe!né látky v dosahu d"tí. Vel-ké mno%ství otrav je zp&sobeno p'eléváním nebezpe!n#ch látek do obal& od nápoj&. Nejklasi!t"j-$ím p'ípadem jsou PET láhve, do kter#ch rodi!e p'elévají hnojiva na kv"tiny, Fridex apod., p'esto-%e to zákon o nakládání s nebez-pe!n#mi látkami p'ímo zakazuje. Sv&j díl viny nesou na n"kter#ch otravách a poleptání také v#rob-ci, kte'í nebezpe!né látky dávají do pestrobarevn#ch obal& (n"kdy i se zví'átky), je% d"ti lákají k pro-zkoumání.

PopáleninyPopáleniny jsou !tvrtou nej!ast"j-$í p'í!inou úmrtí – ka%doro!n" na n" v Evrop" zem'e 1 700 d"tí. Da-leko více je v$ak t"ch, které jsou po popáleninách trvale posti%eny jizvami (foto 2). Nej!ast"j$í p'í!i-nou je opa'ení hork#mi nápoji. U nejmen$ích d"tí je nebezpe!-n# pád do otev'eného ohni$t" p'i grilování. Prevencí t"chto úraz& je krom" stálého dohledu rodi!& také minimalizování mo%nosti kontaktu d"tí s ohn"m a hork#-mi tekutinami. Jednou z nejne-bezpe!n"j$ích situací je ned"lní odpolední posezení s p'áteli, kdy pozornost rodi!& opadne, a vinou toho na sebe dít" strhne horkou kávu !i !aj.

PádyJako d&vod úmrtí jsou pády a% na pátém míst", ov$em co se t#!e !etnosti, jde o nej!ast"j$í p'í!inu úraz& u d"tí. Na chirurgické am-bulanci je o$et'ování zran"ní po pádech ka%dodenní náplní práce. Ve v"t$in" p'ípad& nejde o záva%né poran"ní a po o$et'ení jsou d"ti sledovány ambulantn". Záva%n"j$í úrazy hlavy, mezi které pat'í ot'es mozku nebo mén" !asté nitrolební krvácení (foto 3), je nutné hospi-talizovat a eventuáln" operovat. A jak p'edcházet pád&m? Po!et b"%n#ch pád& p'i ka%dodenní akti-vit" d"tí lze omezit jen st"%í, av$ak na n"které v$eobecné zásady ne-smíme zapomínat. Nikdy se nemá nechávat malé dít" bez dozoru, na-p'íklad p'i p'ebalování je t'eba je stále p'idr%ovat. D&le%ité je také

Úraz není náhoda

Co ud!lat pro sní"ení po#tu d!tsk$ch úraz%Úrazy jsou hlavní p!í"inou úmrtí u d#tí ve v#ku 5 a$ 19 let. Podle statistik se v %eské republice ro"n# stane a$ 450 tisíc d#tsk&ch úraz', kolem deseti tisíc d#tí je kv'li nim hospitalizo-váno, desítky na následky úrazu zem!ou, n#kolik tisíc si ponese následky po cel& $ivot. %ísla dokazují, $e v prevenci úraz' jsme západní Evropu stále je(t# nedohonili.

VZP dlouhodob" p#ispívá k prevenci úraz$ d"tíV tomto roce je to ji$ 12 let, co V(eobecná zdravotní poji()ovna v&znamn# podporuje prevenci d#tsk&ch úraz'. Statistiky, které ukazují, $e se poda!ilo sní$it po"et smrteln&ch úraz' d#tí a mláde$e do devatenácti let ze 421 v roce 1997 na 183 v roce 2008, sv#d"í o úsp#(nosti dlouhodobé cílené kampan# a ú"elnosti vlo$en&ch prost!edk'.

VZP v prevenci d#tsk&ch úraz' spolupracuje s neziskov&m projektem D#tství bez úraz', kter& se zam#!uje p!edev(ím na primární prevenci, kdy se d#tem ukazuje, jak se vyh&bat rizikov&m situacím a jak se chránit p!ed úrazy. Jejich rodi"e, u"itele a vychovatele pak odborníci (kolí v tom, jak vytvo!it pro d#ti bezpe"né prost!edí v(ude tam, kde se pohybují. V lo*ském roce poji()ovna zaslala více ne$ dv#ma tisíc'm praktick&ch léka!' pro d#ti a dorost balí"ek s praktick&mi informacemi, ale i dárky pro malé d#ti s preventivní tematikou.

Sou"ástí projektu je ka$doro"ní putovní kampa* po m#stech v celé %R. Ta nav(t#vuje „protiúrazová sanitka“, která p!ivá$í d#tem zábavn& eduka"ní program a zárove* distribuuje na základní a mate!ské (koly eduka"ní materiály, které jsou pou$itelné p!ímo ve v&uce. Sou"ástí lo*ské a leto(ní kampan# byl i model ob!í kuchyn#, kter& simuluje, jaká nebezpe"í hrozí v tomto frekventovaném prostoru ka$dé domácnosti malému dít#ti.

Ka$d& rok se také po!ádá n#kolik desítek vzd#lávacích seminá!' ur"en&ch p!edev(ím pro u"itele, pracovníky mate!sk&ch center, d#tsk&ch domov', vedoucí zájmov&ch krou$k' a dal(í zájemce o to, jak v r'zn&ch situacích d#tsk&m úraz'm ú"inn# p!edcházet. P!íb#hy d#tí, u nich$ se nepoda!ilo úrazu zabránit, jsou pak vypráv#ny v sérii úsp#(n&ch televizních dokument', které vysílá %eská televize. Více na www.urazneninahoda.cz.

Ve v"t$in" p'ípad& se úraz v&bec nemusí stát. Jde o náhlou a neo!e-kávanou p'íhodu, ale okolnosti a p'í!iny úraz& se stále opakují, lze je tedy p'edvídat a p'edcházet jim. U mlad$ích d"tí je p'í!inou úrazu nebezpe!né prost'edí a ne-vhodné chování dosp"l#ch, !asto rodi!&. U star$ích d"tí vede k úra-z&m jejich vlastní rizikové chová-ní – proto by m"ly b#t vedeny k zá-sadám bezpe!nosti a dostate!n" pou!eny o mo%n#ch následcích. P'isp"t k prevenci d"tsk#ch úra-z& by mohla i lep$í informovanost o jejich nebezpe!í nejen u d"tí a je-jich rodi!&, ale také u v#chovn#ch pracovník& v mate'sk#ch a základ-ních $kolách. V (eské republice je velk# prostor ke sní%ení úrazovosti – srovnáme-li na$e statistiky s úda-ji ze stát& vysp"lé západní Evro-py, stává se u nás v p'epo!tu na 100 tisíc d"tí více úraz& s vá%n#mi následky. V tomto !lánku rozebí-ráme p"t nej!ast"j$ích p'í!in úra-z& a popisujeme mo%nosti, jak jim p'edcházet.

Dopravní úrazyNej!ast"j$í p'í!inou nejen úmrtí, ale i následné invalidity u d"tí jsou dopravní úrazy, p'i nich% dochá-zí k vá%n#m poran"ním. Fyzikál-ní zákony jsou neúprosné: náraz v aut" v rychlosti 70 km/hod. je pro t"lo toté% jako pád ze $estého poschodí. (asto vzniká polytrau-ma – sou!asné poran"ní nejmén" dvou t"lesn#ch systém&, kdy posti-%ení alespo) jednoho z nich nebo jejich kombinace ohro%ují základ-ní %ivotní funkce. V 90 procentech polytraumat b#vá poran"no pohy-bové ústrojí, v 75 procentech hlava a mozek, v 50 procentech hrudník, u 20 a% 30 procent d"tí je posti%e-no b'icho s poran"ním nitrob'i$-ních orgán&, nap'íklad sleziny, ja-ter, pankreatu (foto 1). Nej!ast"j$í p'í!inou úmrtí po dopravních ne-hodách je poran"ní mozku a kr!-ní míchy a t"%ké poran"ní srdce a velk#ch cév, nej!ast"ji nitrohrud-ních. K vysoké úrazovosti na na$ich silnicích p'ispívají p'edev$ím ne-bezpe!né komunikace, nedodr%o-vání dopravních p'edpis& a také alkohol.

D&slednou prevencí dopravních úraz& by mohlo dojít k zásadnímu sní%ení úrazovosti u d"tí. D&le%i-té je stálé opakování pravidel sil-ni!ního provozu a trvalá fixace zá-

kladních návyk& a zvyklostí tak, aby se dostaly do podv"domí d"tí, které následn" vnímají nástrahy silni!ního provozu. Toho jsou v$ak d"ti schopny a% ve v"ku sedm a% de-v"t let. P'edtím spo!ívá zodpov"d-nost za jejich bezpe!í pln" na stra-n" rodi!&.

Snaha o sní%ení dopravních úra-z& vy%aduje multidisciplinární p'í-stup v$ech zainteresovan#ch slo-%ek, p'edev$ím v"t$í restrikci ze strany policie, vytvo'ení bezpe!-n#ch cest, m"'ení rychlosti a kon-trolu po%ití alkoholu. P'i jízd" au-tem by m"lo b#t samoz'ejmostí pou%ívání bezpe!nostních pás& a autoseda!ek. Statistiky jsou neú-prosné a smutné: pokud není dít" p'ipoutané v seda!ce, existuje a% p"tkrát vy$$í pravd"podobnost, %e náraz nep'e%ije. Zhruba 70 procent osob usmrcen#ch na zadních seda-dlech nebylo p'ipoutan#ch. Na am-

Foto 2. Popálenina u dvouleté dívky.

Foto 3. Nitrolební epidurální krvácení u devítiletého chlapce po pádu a úderu do hlavy.

Foto 1. %ast&m následkem po pádu na kole s nárazem b!icha o !idítka b&vá poran#ní pankreatu. Na obrázku vidíme rupturu slinivky b!i(ní na rozhraní hlavy a t#la orgánu.

bulanci se také setkáváme s úrazy cyklist& nebo brusla'&, kte'í nema-jí ochranné pom&cky, je% by v sou-!asné dob" m"ly b#t samoz'ejmou v#bavou. Ke sní%ení po!tu úraz& by vedlo i vybudování dal$ích bez-pe!n#ch p'echod& a cyklistick#ch stezek.

TonutíDruhou p'í!inou úmrtí v d"tském v"ku je utonutí. Podle WHO se ro!n" v Evrop" utopí kolem p"ti tisíc d"tí. U dal$ích je po tonutí z nedostatku kyslíku nenávratn" po$kozen mozek a vy%adují dlou-hodobou zdravotní pé!i. I t"mto úraz&m v$ak lze ve v"t$in" p'ípa-d& p'edejít. Nej!ast"ji se topí d"ti ve v"ku t'i a% $est let – v blízkos-ti vody nesmí nikdy ani na oka-m%ik z&stat bez dohledu. V posled-ních letech nar&stá po!et bazén& a okrasn#ch jezírek, u nich% by ro-

zajistit nábytek proti p'evrácení. V domácnostech s nejmen$ími d"t-mi by m"ly b#t ostré okraje nábyt-ku kryté ochrann#mi kryty. Je$-t" záva%n"j$í následky mají pády u v"t$ích d"tí (nap'íklad pády ze strom&, budov, skal apod.), které vypl#vají z jejich rizikového cho-vání.

Po!et úraz" lze sní#itÚrazy jsou nejvá%n"j$ím zdravot-ním rizikem u d"tí, mají na sv"-domí nejvíce úmrtí a trval#ch ná-

sledk&. Samoz'ejm" se nepoda'í zabránit v$em úraz&m, ale mohli bychom jejich po!ty v#znamn" sní-%it. D&le%ité je identifikovat riziko-vá místa i situace a ukazovat, jak úraz&m p'edcházet.

Prof. MUDr. Ji!í "najdauf, DrSc., vedoucí D#tského

traumacentra FN Motol, PrahaMUDr. Alexandr Ku#era, MUDr. Lucie Kavalcová,

koordináto!i D#tského traumacentra FN Motol, Praha

V Motole hospitalizují 1 000 d"tí s úrazem ro%n" V pra$ské Fakultní nemocnici v Motole, která je nejv#t(ím d#tsk&m traumacentrem u nás, ka$doro"n# kv'li úrazu hospitalizují kolem tisíce d#tí. V#t(ina úraz' se stává v letní sezon# od dubna do zá!í, nej"ast#j(í diagnózou jsou ot!es mozku a zlomeniny dlouh&ch kostí. Dvakrát "ast#ji jsou s úrazem hospitalizováni chlapci. V lo*ském roce bylo do Motola p!ijato 64 d#tí pro polytrauma, p!eva$ovali chlapci (39 pacient') nad dívkami (25 pacientek). Vá$n& úraz byl nej"ast#j(í ve v#kové skupin# 15 a$ 19 let, p!eva$ující p!í"inou polytraumat byly dopravní nehody, kdy dít# srazilo auto nebo bylo ú"astníkem autonehody jako spolujezdec. Na následky zran#ní zem!elo loni v Motole osm d#tí.

Dosp!lí si mohou v rámci putovní kampan! v ob"í kuchyni vyzkou#et, jak se jejich dít! cítí v b!$né kuchyni a jaká nebezpe%í zde na n!j %íhají.

VZP 13-10.indd 7 1.7.2010 16:21:31

Sport pro t!lesn! posti"ené

Tenis na vozíku se hodí dokonce i pro kvadruplegiky

Tenis na vozíku je dynamick! a di-vácky p"ita#liv! sport, jeho# pra vidla se tém$" neli%í od „zdravého“ tenisu. Hraje se na standardních tenisov!ch dvorcích de facto podle pravidel kla-sického tenisu, a jeliko# nejsou roz-li%ovány typy t$lesného posti#ení, je to sport vhodn! pro paraplegiky, hrá&e s &áste&nou lézí páte"e i ampu-tá"e. V%ichni hrají spole&n$ v jedné kategorii a zvlá%tní divizi mají pouze hrá&i s handicapem i horních kon&e-tin, tedy kvadruplegici.

Historie sportu ve sv!t!…Historie tohoto sportu za&ala v roce 1976, kdy amerického ju-

niorského tenistu Brada Parkse upoutala nehoda na vozík – po %es-ti m$sících rekonvalescence p"e-mlouval své kamarády, aby s ním za&ali hrát tenis, i kdy# je han-dicapovan!. U# o p$t let pozd$ji vznikla Wheelchair Tennis Players Association za ú&asti americk!ch a francouzsk!ch hrá&'. Do roku 1985 se p"idalo mnoho nad%enc' z dal%ích zemí, tak#e vznikla Inter-national Wheelchair Tennis Asso-ciation (IWTA), která se o 13 let pozd$ji stala sou&ástí Mezinárod-ní tenisové federace (ITF). V roce 1992, kdy se konaly hry v Barcelo-n$, se tenis na vozíku stal i plno-

hodnotnou sou&ástí paralympij-sk!ch her. Ka#do ro&n$ se také po-"ádá mistrovství sv$ta dru#stev World Team Cup pro 32 mu#sk!ch t!m', 16 #ensk!ch, 8 juniorsk!ch a 8 t!m' kvadruplegik'.

… a u násVznik tenisu na vozíku u nás je spo-jen se sportovním klubem Ligy za práva vozí&ká"' – SK HOBIT Brno. V roce 1995 p'sobilo v jeho "adách n$kolik prvních nad%enc' tohoto sportu, kte"í v tém#e roce zalo#i-li autonomní (esk! tenisov! svaz vozí&ká"' ((TSV). Toto ob&anské sdru#ení od roku 1995 zastupu-

je (R v International Wheelchair Tennis Association a je kolektiv-ním &lenem (eského tenisového svazu. (TSV je od roku 2002 plno-hodnotn!m &lenem &eského para-lympijského hnutí s mo#ností no-minovat své hrá&e na paralympij-ské hry, pokud splní nomina&ní kritéria. Od roku 2003 je také &le-nem (eského svazu t$lesn$ posti#e-n!ch sportovc'. V sou&asnosti má (TSV zhruba 50 &len' a jeho aktiv-ní hrá&i p'sobí v Centrech tenisu na vozíku v Brn$, Praze a Karviné nebo se p"ipravují pod dohledem sv!ch trenér' v míst$ bydli%t$.

"e#i hrají turnaje u nás i ve sv!t!(TSV ka#doro&n$ financuje hrá-&'m u#%ího i %ir%ího reprezenta&-ního v!b$ru ú&ast a# na devíti za-hrani&ních turnajích a start p$ti-&lenného dru#stva na mistrovství sv$ta dru#stev, kde se v posledních

Máte mezi sv!mi pacienty lidi upoutané na vozík, kte"í hledají zp#soby, jak posílit své svalstvo, a cht$jí smyslupln$ vyu%ít voln! &as? Doporu&te jim atraktivní sportovní disciplínu – tenis na vozíku. Tento sport 'nan&n$ podporuje i VZP.

letech v$t%inou umístili do první desítky. (TSV ka#doro&n$ po"ádá &esko-slovensk! okruh turnaj' – BÖWE SYSTEC Tour, na kterém mají právo bezplatné ú&asti v%ich-ni jeho &lenové. Body získané na tomto okruhu jsou od roku 2003 s&ítány a nejúsp$%n$j%í hrá&i zís-kávají tituly mistr' (eské repub-liky ve dvouh"e i &ty"h"e. (TSV je i organizátorem pravideln!ch náborov!ch soust"ed$ní pro nové hrá&e, kter!ch se bezplatn$ mo-hou zú&astnit v%ichni, kte"í cht$jí s tímto sportem za&ít. V!znamnou aktivitou (TSV je dále organizace t"í mezinárodních turnaj' v Pros-t$jov$, Brn$ a Pr'honicích.

Sport pro v#echnyTenis na vozíku je sportem vhod-n!m pro v%echny generace. Nej-mlad%í &len (TSV je t"ináctilet! chlapec a nejstar%ímu hrá&i se u# p"ed t"emi lety „p"ehoupla“ %e-desátka. Sta&í jen vozík, tenisová raketa, mí&ky, kurt, touha p"eko-nat nep"íze) osudu a hlavn$ chtít sportovat. Tenis hrají i #eny, i kdy# jich není tolik jako mu#'. V%ichni hrá&i za&ínali na „civilním“ vozí-ku, ale k intenzivnímu tenisové-mu tréninku je nutn! vozík spe-ciální, vyroben! ka#dému hrá&i

na míru a p"esn$ podle typu jeho posti#ení. (TSV sv!m hrá&'m za-ji%*uje tyto vozíky za zv!hodn$ -né ceny.

Zájemci o tento sport sta&í kon-taktovat centrálu (TSV v Brn$ (ta se stará o ji#ní Moravu), regio-nálního mana#era v Praze (pro (e-chy) nebo v Karviné (pro severní Moravu a Slezsko). Více se dozvíte na www.cwta.cz.

Mgr. Martin Císa!,prezident (eského

tenisového svazu vozí&ká"#

Infoservis VZP, Informa&ní kanál pro smluvní partnery VZP (R. Ro"ník 1, "íslo 13, 12. "ervence 2010 KOORDINÁTO!I PROJEKTU: Mgr. Anna Veverková (anna.veverkova@vzp.cz), Václav Dvo!ák (vaclav.dvorak@ambitmedia.cz), GRAFICK" NÁVRH A ÚPRAVA: Jind!ich Studni"ka, Josef Gabriel Pro VZP (R vydává Ambit Media, a. s., jako p"ílohu Zdravotnick!ch novin. Samostatn$ neprodejné.

partnerství VZPINFOSERVIS VZP, !ÍSLO 13, RO!NÍK 1, 12. !ERVENCE 2010

VZP podporuje nábor nov"ch talent#V)eobecná zdravotní poji)*ovna je posledních p$t let o'ciálním partnerem (TSV. Prost"edky od VZP jsou ka%doro&n$ pou%ívány pro nábor nov!ch talent# a pro trénink sou&asn!ch reprezentant#. Motivací tohoto sponzoringu je samoz"ejm$ i fakt, %e krom$ sbírání bod# do %eb"í&ku mají lidé s handicapem dal)í d#vod %ít a p"ekonat poúrazové depresivní stavy co nejd"íve, nebo* vozí&ká"sk! tenis vy%aduje soust"ed$nost a psychickou odolnost tak jako tenis ve „zdravém“ podání.

VZP 13-10.indd 8 1.7.2010 16:21:55

KONGRESOV! LIST !íslo 22 7. !ervence 2010

P"ÍLOHA ZDRAVOTNICK!CH NOVIN 22/2010

ZPRAVODAJSK! P"EHLED ODBORN!CH A VZD#LÁVACÍCH AKCÍ

VIII. sjezd Psychiatrické spole#nosti $LS JEP

2-3 Hledání konsensu v genetickém testování pacient% s Ca plic

4KL Speciál: 11. v&ro#ní evropsk& revmatologick& kongres

uvnit! "ísla

RNDr. Ing. Ji!í N"mec, CSc., n"kdej#í !editel VZP a dnes nezávisl$ konzultant pro zdravotní poji#t"ní a financování zdravotní pé%e v mezinárodních projek-tech Evropské unie a Sv"tové banky (t. %. konzultant v &ín"), se zab$val ces-tou k udr'itelnému financování na#eho zdravotnictví. (ekl, 'e neexistuje zem" v západní Evrop", která by nem"la po-vinné zdravotní poji#t"ní. S v$jimkou )v$carska je postaveno nikoliv na riziku ob%ana, ale na solidarit". Za posledních 14 let (od roku 1995) zestárla populace o 7 %, náklady na zdravotnictví vzrostly o polovinu, ale stoupla i reálná mzda (o 60 %). Z toho plyne, 'e asi 10 a' 15 % v$daj* je navíc. &ím to je? Odm"+ování zdravotnick$ch pracovník* to nevysv"tlí. Platy sester odpovídají celostátnímu pr*m"ru mezd (tak tomu je t!eba i ve Finsku, Irsku a Velké Británii, lépe se mají sestry v Portugalsku a také v (ecku, h*!e v Ma,arsku – mají asi 70 % pr*m"ru). Léka!i mají asi dvojnásobek pr*m"ru (nejlépe z nich jsou na tom privátní lé-ka!i, mají kolem trojnásobku pr*m"rné hrubé mzdy, co' odpovídá situaci v Por-tugalsku, Irsku, Velké Británii a Nizoze-mí; (ecko a N"mecko vykazují asi 2,5násobek pr*m"rné hrubé mzdy, Ma-,arsko je pod %esk$m pr*m"rem).

Po#et léka'% a spot'eba lék% rostouJe tu ale zajímav$ fenomén – i kdy' se stále hovo!í o nedostatku léka!* a od-chodu zejména mlad$ch do zahrani%í, stoupl po%et léka!* v ambulantní sfé!e o 37 %, v nemocnicích o 25 % a celkov" p!ibylo asi 28 % léka!*, p!i%em' fyzic-k$ch osob p!ibylo 23 procent. Vysv"tle-ním m*'e b$t skute%nost, 'e v roce 1993 bylo léka!* ve v"ku nad 50 let málo, po-vále%né ro%níky za%aly studovat v 70. letech a nyní se posouvají do vy##ího v"-ku a vytla%ují slabé vále%né a mezivále%-né ro%níky. Navíc díky privatizaci praxí pracují léka!i do vy##ího v"ku. Podle od-had* to vypadá, 'e je#t" 10 a' 15 let bu-de po%et léka!* stoupat a nejmén" 20 a' 25 let nebude problém s jejich po%tem. Podle dr. N"mce by tedy bylo na míst" nev"novat se z hlediska prognózy finan-cování zdravotnictví tolik v"kové struk-tu!e pacient*, ale léka!*! Po%et sester v ambulantní i nemocni%ní sfé!e stag-nuje, nebo jen mírn" stoupl.Struktura náklad* %eského zdravotnic-tví v roce 2008 zahrnovala z 30 % mzdy personálu, 13 % zisky (v%etn" mezd pri-

vátních lékárník*), 33 % materiál, lé%iva (80 mld. K% z celkov$ch 260 mld.), 2 % odpisy, 22 % ostatní re'ie a 4 % investi-ce. Ve!ejné v$daje na zdravotnictví v &R od roku 2000 asi o 7 % poklesly na zhru-ba 83 % v roce 2008 a jsou srovnatelné s Norskem, )védskem, Velkou Británií a Dánskem, ostatní zem" vykazují po-m"r ni'#í, a to kolem 70 %, )v$carsko dokonce 60 procent. Od roku 2002 stoupla definovaná denní dávka (DDD) na 1000 obyvatel/den asi o t!etinu, po-%et recept* na 100 obyvatel asi o %tvrti-nu klesl, ale v$daje za léky stále stoupají (s v$jimkou roku 2006) a jsou nyní asi trojnásobn" vy##í ne' v roce 1996. Pri-vátní v$daje za léky stouply dokonce skoro #estinásobn".Nav$#ení náklad* o 10 a' 15 % tedy vidí RNDr. N"mec v rostoucím po%tu léka!* a v"t#í spot!eb" lék* (na#e spot!eba je ale srovnatelná nap!. s Finskem, )védo-vé spot!ebují mén" ne' my, Norové na-opak více). V"t#í po%et léka!* má podle n"j i své klady – nap!. jsou krat#í %ekací doby na opera%ní v$kony. Je otázkou, zda a do jaké míry vy##í po%et léka!* ovlivní i zv$#ení dostupnosti a komfortu slu'eb a kvalitu i délku 'ivota.Za sledované období (1994 a' 2008) do-#lo v na#em zdravotním systému k !ad" zm"n v oblasti náklad* – nap!. po%et o#et!ovacích dn* o %tvrtinu klesl, po%et hospitalizací sice od roku 2004 klesá, ale v porovnání s rokem 1993 se zv$#il, mír-n" klesl po%et vypsan$ch recept*, a po-kud jde o v$daje za léky, je od let 2004 a' 2005 patrné rozevírání n*'ek mezi tím, co hradí poji#-ovny, a co poji#t"nci. A% v roce 2006 platilo regula%ní opat!e-ní (penalizace za p!e%erpání preskrip-ce), celkové v$daje za léky to neovlivni-lo, poplatky p!inesly p!esun v$daj* na stranu pacienta. .ádoucí – nikoliv ov#em snadná – by byla definice roz-sahu zdravotních slu'eb hrazen$ch z ve-!ejného zdravotního poji#t"ní a míry jejich úhrady a také zm"na úlohy státu, kter$ dosud p!ímo !ídí nemocnice, SÚKL, poji#-ovny.Je t!eba si té' uv"domit, 'e i p!íjmy a náklady VZP se v posledním období zm"nily, a to v neprosp"ch p!íjm*.

Chybí lep(í informovanost o generikáchDr. Emil Zörner, v$konn$ !editel &AFF, uvedl zajímavou tabulku v$daj* na zdra-votnictví jako procenta HDP: globální pr*m"r je podle údaj* z roku 2008 o n"-co vy##í ne' 6 %, USA má 17 %, Kanada

13 %, v"t#ina zemí západní Evropy ko-lem 10 %, &R 6,8 procenta. Hovo!il i o nepr*hlednosti a %asové neodhad-nutelnosti stanovování úhrad, kritizoval velké opo',ování p!id"lení úhrady lé-k*m za jejich registrací – v roce 2007 to u nás bylo 160 dní, nyní skoro dvojná-sobek. Nejlépe je na tom Dánsko, po-dobn" jako v &R je tomu nap!. ve )pa-n"lsku, v Rakousku %i Polsku, h*!e jsou na tom v Belgii, Litv", Rumunsku, Chor-vatsku a na Slovensku.Dr. Zörner si také post"'oval na bloko-vání vstupu generik na ná# trh, co' brání dostate%nému vyu'ití jejich potenciálu a omezuje dostupnost moderních lé%iv pro pacienty. Systém se podle n"j regu-lacemi zam"!uje v$hradn" na stranu na-bídky a pomíjí poptávku, nepodporuje snahu o v$dej i p!edepisování levn"j#ího léku s men#ím doplatkem pro pacienta. Chybí lep#í informovanost léka!* o do-platcích a nemocn$ch o v$hodách a v$-znamu generik. Dr. Zörner by uvítal p!i-jetí jednoduché zm"ny zákona, která by umo'nila zrychlení !ízení stanovování cen a úhrad generik, jinak se podle n"j &R stane v rámci Evropy trhem, na kte-r$ je správné vstupovat s léky co nejpozd"ji.Poté dr. Zörner shrnul reálné v$sledky stanovování cen a úhrad lék*:V Revize v ro%ním rytmu se ukázaly jako neproveditelné, v"t#ina nebyla ukon%e-na ani po více ne' dvou letech.V Lh*ty pro ukon%ení správních !ízení jsou v pr*m"ru p!ekra%ovány o 6 m"sí-c* a v$jimkou nejsou ani p!ípady pod-statn" del#í.

V Odli#né úhrady u pln" ekvivalentních p!ípravk* se stejnou ú%innou látkou, je-jím stejn$m obsahem a stejnou velikostí balení (odchylka o desítky a n"kdy stov-ky procent).V Lé%ivému p!ípravku s nejni'#í cenou je p!iznána úhrada, p!i které pacient na lék doplácí, zatímco dra'#í ekvivalentní p!ípravky se obejdou bez jeho spolu-ú%asti.V Generick$ p!ípravek dostane podstat-n" ni'#í úhradu ne' p!ípravek ori-ginální.V U stejného p!ípravku jedné firmy má men#í balení stanovenu vy##í maximál-ní cenu ne' v"t#í balení.

O#ekává se globální r%st 300 mld. USD ro#n)Na téma „Odhady dal#ího v$voje farma-ceutického trhu“ vystoupil RNDr. Hynek Valerián, CSc., MBA, z IMS Health. Me-ziro%n" se o%ekává globální r*st farma-ceutického trhu do roku 2014 asi o 5 a' 8 %, tj. zhruba o 300 mld. USD ro%n" a' do v$#e 1,1 biliónu v roce 2014. Hlavní-mi tahouny budou nejen rychl$ r*st na-stupujících zemí (o%ekává se r*st 14 a' 17 % oproti rozvinut$m trh*m s 3 a' 6 % v USA a 1 a' 4 % v Evrop"), ale hlav-n" dopad nástupu generické konkuren-ce pro sv"tové vedoucí produkty, sni'o-vání cen v Japonsku (o%ekávan$ r*st 2 a' 5 % do roku 2014) a omezování ve-!ejn$ch náklad* na léky v Evrop". Za tzv. pharmeging markets, tedy rozvíje-jící se trhy, jsou pova'ovány takové státy jako &ína, Brazílie, Rusko a Indie. Situ-ace je tedy velmi pestrá – p!edpokládá

se men#í po%et nov$ch produkt* s jejich sni'ujícím se prodejním potenciálem (nyní je obrat chrán"n$ch lék* asi 142 mld. USD a za 5 let se o%ekává pro-pad na 100 mld. v d*sledku exspirace patent*). To sk$tá generick$m firmám obrovsk$ potenciál r*stu – hlavn" v ob-lasti onkologie, HIV, ovlivn"ní angio-tenzinu a lipidov$ch regulátor*.Makroekonomick$ v$voj je v p!ímé sou-vislosti s dopadem na rozpo%ty – velké trhy reagují na extrémní tlak hlavn" sni-'ováním cen lék*. V roce 2010 po%ítá nap!. N"mecko s úsporami a' 500 mil. eur, Francie se 100 mil. eur, )pan"lsko chce u#et!it 23 % náklad*, Itálie 12,5 % a (ecko 25 procent. Není pochopiteln" jasné, nakolik vlády usp"jí, proto'e sou-st!ed"ní se v$hradn" na sni'ování cen lék* nemusí p!inést zam$#len$ efekt (sní'ení ceny nemají trhy snahu násle-dovat), proto nejsou d*le'ité jen regu-lace, ale i dal#í opat!ení. Jinak se ú%ty za léky pro pacienty nezm"ní.Pokud jde tedy o farmaceutick$ trh v Evrop", dá se pozorovat zna%ná vari-abilita – zatímco v západních zemích se u' velká expanze neo%ekává, jinde jsou rezervy (Polsko, Rumunsko, Rusko, Ukrajina, Turecko), a a% jsou náklady na zdravotní pé%i !e#eny s r*znou naléha-vostí, do roku 2014 bude 40 % dne#ních prodej* chrán"n$ch lék* nahrazeno prodejem generik. &R nepat!í mezi na-stupující zem" s dynamickou ekonomi-kou (odhady r*stu se velmi li#í, od mi-nus* a' k 5 %) ani r*stem v oblasti po-skytování zdravotní pé%e. R*st cen se o%ekává minimální. haf

O trhu s léky globáln) a v kostce17. RO$NÍK KONFERENCE FARMACIE

V hotelu Harmony se 17. a 18. !ervna uskute!nilo tradi!ní setkání p"edstavitel# farmaceutick$ch spole!ností, státní správy a zdra-votních poji%&oven – v%ech dohromady letos do 'pindlerova Ml$na p"ijela necelá stovka.

Sv)toví neurochirurgové diskutovali v Praze

í fot

0707 ZN 22_09-12 KL1-4X.indd 1 1.7.2010 16:53:09

V úvodní p!edná"ce sd#lil prof. MUDr. Jaromír $vestka, DrSc., z Psychiatrické kliniky FN Brno: „Cílem lé%by schizofre-nie není jen redukce psychopatologie a prevence relapsu, ale také ovlivn#ní funk%ních schopností a sociálního cho-vání, které m&'eme rozd#lit na sociální funkce, sociální dovednosti a sociální kognici.“ Poté prof. $vestka pokra%oval: „Je známo, 'e symptomy redukují p!edev"ím anti-psychotika, která mohou b(t p!ípadn# augmentována jin(mi psychofarmaky. Mén# známo a pou'íváno je, 'e v(sledky lé%by samotn(mi antipsychotiky m&'eme pozitivn# ovlivnit kombinací s kognitiv-n#-behaviorální psychoterapií a psycho-sociálními intervencemi, jako jsou rodin-ná intervence a asertivní komunitní pé%e. Zlep"ení se m&'e projevit dal"ím ústupem perzistujících symptom&, vy""í adherencí a poklesem relaps&. Postupn# jsme do"li k tomu, 'e pouhé zlep"ení symptomato-logie nesta%í a musíme se pokusit ovlivnit i funk%ní schopnosti a sociální chování nemocn(ch schizofrenií.“

Zlep!ení – remise – úzdravaPodle sd#lení J. $vestky lze dosáhnout v(znamného poklesu psychopatologie

u 40 a' 70 % lé%en(ch pro schizofrenii. U 30 % potom dochází k remisi, kdy jsou v"echny symptomy ji' natolik reduková-ny, 'e neovlivní negativn# sociální cho-vání, jejich záva'nost nesta%í k diagnóze schizofrenie a tento stav trvá minimáln# 6 m#síc&. Dal"ím stupn#m lé%by je úzdra-va, která se vyzna%uje relativní nep!ítom-ností psychopatologie a adekvátním so-ciálním a pracovním fungováním po do-bu minimáln# 2 let. Toho v"ak ji' dosáh-ne jen jeden z p#ti lé%en(ch.Prof. $vestka hodnotil i ú%innost pou'í-van(ch lék&: „Celkové zlep"ení psycho-patologie pod vlivem antipsychotik udává Leuchtova p!ehledná anal(za – nejvy""í ú%innost má tzv. velká %ty!ka, co' jsou: klozapin, amisulprid, olanzapin a rispe-ridon. P!i u'ití ostatních antipsychotik p!i schizofrenii je men"í pravd#podobnost do-sa'ení remise a úzdravy.“ Paliperidon, nové ú%inné antipsychotikum, nebyl v t#chto

anal(zách zahrnut, proto'e byl zaveden do pou'ívání a' v roce 2007 a 2008.

Sociální dysfunkce p"i schizofreniiA' dv# t!etiny nemocn(ch schizofrenií se vyzna%ují záva'nou sociální dysfunkcí, p!i%em' v pr&b#hu nemoci dochází ke zhor"ování. Hlavními doménami jsou bydlení, zam#stnání a sociální kontakty. „Samostatného bydlení dosahuje 30 a' 80 % na"ich pacient&, p!i%em' velk(m problémem je zde bezdomovectví. Podle sv#tov(ch údaj& m&'e b(t takto posti'e-no 10 a' 50 % pacient& se schizofrenií v závislosti na tom, ve kterém stát# 'ijí. Jejich zam#stnanost je samoz!ejm# takté' naru"ena – nap!íklad po roce od první epizody jich pracuje ji' jen polovina a v pr&b#hu dal"ích let se tento po%et sni-'uje. Pacient&, kte!í 'ijí tzv. single, je a' 90 %,“ dodal J. $vestka a upozornil na to, 'e dal"í sociální aktivity a interpersonální kontakty lze pova'ovat za nedostate%né a' u 70 % nemocn(ch schizofrenií. dokon!ení na stran" 3

2 P! ÍLOHA ZDRAVOTNICK"CH NOVIN 22 | 2010 # ÍSLO 22 7. #ERVENCE 2010 KONGRESOV! LIST

VIII. sjezd Psychiatrické spole!nosti "LS JEP

Funk#ní schopnosti jako jeden z hlavních cíl$ lé#by schizofrenieV!zna"n!m bodem programu leto#ního kongresu Psychiatrické spole"nosti $LS JEP bylo satelitní sympozium firmy Janssen-Cilag, zam%&ené na lé"bu schizofrenie, její cíle a mo'nosti, jak t%chto cíl( dosáhnout. Sjezd se konal v hotelu Harmony ve )pindlerov% Ml!n% ve dnech 10. a' 13. 6. 2010.

Satelitní sympozium firmy Janssen-Cilag. Zleva M. Anders, L. Bankovská a J. #vestka. Foto: rok

Dr. Paul Janssen

Inzerce

V KazuistikaP!ípad 24letého pacienta, kter" po p!e-vodu na Risperdal Consta za#al op$t stu-dovat a do%lo k v"raznému zlep%ení jeho funk#ních schopností, p!ednesla MUDr. Miroslava Khollová z Psychiatrické lé#eb-ny Bohnice v Praze. V sou#asnosti 24let" pacient je u ní v am-bulantní pé#i p!ibli&n$ 1,5 roku. Je svobod-n", bezd$tn", &ije s rodi#i, má #áste#n" in-validní d'chod z psychiatrické indikace, nyní studuje obchodní akademii. Somatic-ky je zdráv, v rodinné anamnéze není za-znamenáno psychiatrické onemocn$ní. V minulosti m$l zku%enost s drogami (per-vitin, marihuana). K první hospitalizaci v psychiatrické lé#ebn$ do%lo ve v$ku 19 let (akutní p!echodná psychiatrická po-rucha s p!íznaky schizofrenie), k dal%í po roce a p'l, kdy ji& byla diagnostikována schizofrenie. V mezi dobí pacient léky ne-u&íval, b$hem druhé hospitalizace byl na-sazen depotní haloperidol. Po dal%ím roce byl pacient p!eveden do ambulantní pé#e MUDr. Khollové – v dob$ p!ijetí u&íval de-potní haloperidol 1krát za 14 dní, k tomu per os 6 mg haloperidolu + 75 mg venla-faxinu + 75 mg trazodonu denn$. Léky, kte-ré m$l u&ívat per os, ve skute#nosti u&íval 1–2krát do t"dne, tudí& byl prakticky pouze na depotním haloperidolu. Udával ob#asné sluchové halucinace a ob#asné stavy para-noidity, zjevná byla emo#ní oplo%t$lost a sociální dysfunkce. Nasazen risperidon peroráln$ 6 mg – do%lo ke zlep%ení – v led-nu 2009 proto nasazen Risperdal Consta (zpo#átku 25 mg, od b!ezna 2009 dávka zv"%ena na 37,5 mg). Pacient je v sou#as-nosti normalizován (u&ívá pouze Constu a v indikaci nespavosti trazadon; ten ale po-stupn$ vysazován). Podle svého vlastního sd$lení je ji& schopen fungovat – p!estaly hlasy, poda!ilo se mu skon#it s marihuanou a po dvou letech za#al kone#n$ zase stu-dovat (p!ipravuje se k maturit$). V"razn$ se mu zlep%il i spole#ensk" &ivot.

Doporu!ené psychosociální intervence v USA Druh Cíle

KBT Perzistující p!íznaky

Rodinná intervence

Prevence relaps" a hospitalizací, nonadeherence, zát#$ pro rodinu

Asert. kom. terapie Sní$ení hospitalizací a bezdomovectví

Podpora zam#stnání Rychle zam#stnat a udr$et zam#stnání

Nácvik dovedností

Denní aktivity, samostatné bydlení, vztahy

Intervence p!i drogách Motivovanost, chování, prevence relaps"

Intervence p!i obezit# Hmotnost, zvládání chování, edukace

Zám%na antipsychotik za paliperidon:zlep!ení funk#ních schopností v doménách PSP

Kone#né CS PSP > 70mírná dysfunkce/norma

PSP < 31: t$&ká dysfunkce; PSP 31-70: st!ední dysfunkce; PSP > 70: lehká dysfunkce

iniciáln$ po 6 m$s.

t al.,

sociální

aktivity interpers.

vztahypé#e o sebe

80 –

70 –

60 –

50 –

40 –

30 –

20 –

10 –

0707 ZN 22_09-12 KL1-4X.indd 2 1.7.2010 17:50:52

Peloton na podporu v!zkumu a spolupráce

Odstartovali 10. !ervna z Lucemburského nám"stí v Bruselu a 16. !erv-na, v den zahájení kongresu EULAR, dorazili do cíle – na v#stavi$t" Fiera Roma. Kdo? Skupina revmatologick#ch pacient% sdru&en#ch v organizaci BARIE (Biking against Rheumatism in Europe) v !ele s prof. Patrickem Durezem, revmatologem z Université Catholique de Louvain v belgickém Bruselu. „Cílem na$í jízdy, kterou u p'íle&itosti kongresu EULAR po'ádáme letos ji& popáté, je zv#$it pov"domí a zájem o revmatická onemocn"ní ve spole!nosti, demonstrovat v%li po t"sn"j$í spolupráci pacient% s léka'i a naopak a také inspirovat sponzory, aby v"novali více pen"z na v#zkum t"chto chorob,“ vysv"tlil prof. Durez. Ú!astníky jeho pelotonu, mezi nimi& byly i dv" d"ti s juvenilní idiopatickou artritidou, v (ím" osobn" p'ivítal prezident EULAR prof. Paul Emery s viceprezidentem a p'edstavitelem stálého v#boru EULAR PARE (People with Arthritis/Rheumatism in Europe) Neil Betteridge.

!ím uvítal ve dnech 16. a" 19. #erv-na na 13 500 ú#astník$ 11. v%ro#ní-ho kongresu Evropské ligy proti rev-matismu (European League Against Rheumatism, EULAR), kter% uzav&el pomyslné první desetiletí zku'eností s podáváním biologické lé#by.

Evropská liga proti revmatismu EULAR byla zalo!ena v zá"í 1947 v Ko-dani u p"íle!itosti 1. evropského revmatologického kongresu. V sou#asné dob$ sdru!uje 44 odborn%ch spole#ností, 31 organizací pacient& s artri-tidou a revmatoidní artritidou a 4 p"idru!ené asociace zdravotník&.

Máme d"kazy o ú#innosti a bezpe#nosti lé#by

„S p"isp$ním patofyziologie, epidemiologie a managementu lé#by se nám poda"ilo zm$nit destruktivní, n$kdy i smrtelná revmatologická onemocn$ní v choroby chronické a zvladatelné,“ konstatoval b$hem zahájení kongresu prof. Paul Emery, prezident EULAR. „Poprvé v his-torii revmatologové mluví u pacient& s revmatoidní artritidou o remisi. Klinické registry vedené v n$kter%ch státech ji! 20 let nám poskytují bohat% zdroj dlouhodob$ sledovan%ch údaj& o r&zn%ch typech lé#by, p"edev'ím biologické. To nás utvrzuje v tom, !e tyto léky jsou bezpe#-né a ú#inné,“ dodal prof. Emery. P"ipomn$l také, !e obor t$!í z t$sné spolupráce léka"& sdru!en%ch v #lensk%ch spole#nostech a !e k jeho rozvoji v%znamn$ p"ispívají sami pacienti. EULAR rovn$! intenzivn$ spolupracuje s orgány Evropské unie.

Revmatická onemocn$ní v #íslechNa kongresu EULAR byla prezentována i nová statistická data,

z nich! mj. vypl%vá, !e: revmatická onemocn$ní jako celek postihují více osob, zp&sobují vy'-'í morbiditu, vedou k v$t'í ztrát$ pracovní schopnosti, jsou zodpov$dné

za více zdravotních posti!ení a vy!adují si obecn$ vy''í spole#enské náklady ne! jakákoli jiná skupina chorob; tém$" #tvrtina Evropan& v sou#asné dob$ trpí n$kter%m typem rev-

matismu nebo artritidy a ka!d% pát% Evropan se pro n$ dlouhodob$ lé#í – jde o nej#ast$j'í skupinu chronick%ch onemocn$ní v Evrop$; nemoci pohybového ústrojí jsou osmou nej#ast$j'í p"í#inou onemoc-

n$ní v celé Evrop$, osteoartróza a revmatoidní artritida jsou odpov$d-né za ztrátu 3,5 DALY (Disability Adjusted Life Years) – let !ivota s r&z-nou mírou posti!ení; revmatická onemocn$ní se v Evrop$ podílejí na celkov%ch nákladech

na zdravotní pé#i tém$" z 25 %; dva z p$ti pacient& s revmatick%m onemocn$ním jsou omezeni v b$!-

n%ch denních #innostech; revmatická onemocn$ní jsou druh%m nej#ast$j'ím d&vodem pro ná-

v't$vu léka"e a ve v$t'in$ zemí ubírají mezi 10 a! 20 % kapacity léka"& primární pé#e; revmatická onemocn$ní jsou nej#ast$j'í p"í#inou zdravotních ome-

zení v práci a jsou p"í#inou a! 60 % dlouhodob%ch pracovních neschop-ností nebo odchod& do p"ed#asného d&chodu.

Prof. Emery: Z devastujícího posti%ení chronická choroba

Hostitelem kongresu se letos stal moderní veletr!ní areál Fiera Roma. Foto: ZN

11. v!ro"ní evropsk! revmatologick! kongres the european league against rheumatism

Asi nem!"eme za#ít ohlédnutí za leto$ním kon-gresem EULAR jinak ne" tím, co nového p%inesl v pohledu na lé#bu revmatoidní artritidy, souhlasíte?

Jist", jde o zdaleka nej!ast"j$í revmatické onemoc-n"ní, jen u nás postihuje procento populace. Revma-toidní artritida byla dlouho lé!ena nedostate!n", co& vedlo k disabilit" a zhor$ení kvality &ivota pacient%.

Leto$ní kongres se konal v !ase, kdy v podstat" zavr$íme první desetiletí pou&ívání biologick#ch lék%, které p'inesly ur!itou revoluci v lé!b" revmatoidní artritidy a zcela zm"nily osud nemocn#ch. Desetiletá praxe, to u& je relativn" dostate!ná doba na to, aby-chom nasbírali zku$enosti s biologick#mi léky první generace, v!etn" bezpe!nostních dat. Víme ji&, jak ovliv)ují chorobu nejen v krátkodobém horizontu, ale i jak p%sobí dlouhodob" na strukturální procesy. Na-víc mezi tím sta!ila ji& p'ijít i nová generace biolo-gick#ch lék% – v lo)ském roce byly zaregistrovány hned t'i, dnes máme dal$ích osm nebo dev"t ve stadiu registrace !i kategorizace. Jsou mezi nimi jak inhibi-tory TNF-alfa, tak biologické léky s jin#m mechanis-

mem ú!inku. Co& s sebou p'iná$í nové otázky, jak s tímto arzenálem zacházet, jak tyto léky pou&ívat, v jakém po'adí je u pacienta nasazovat, v jaké fázi onemocn"ní je st'ídat apod.

Mohl byste vyzdvihnout ty #ásti programu, které vás osobn& nejvíce zaujaly?

Myslím, &e v%bec nejd%le&it"j$í tady byly dva body. V první 'ad" zde zazn"la nová diagnostická kritéria, která spole!n" vypracovala Evropská liga proti rev-matismu – EULAR a American College of Rheumato-logy – ACR. Myslím, &e je to v%bec poprvé, kdy se tyto dv" organizace se$ly nad spole!n#m projektem, co& samo o sob" odrá&í slo&itost problému a jeho d%le&i-tost. Nová diagnostická kritéria v principu nahrazují ta z roku 1987, umo&)ují podstatn" !asn"j$í dia-gnostiku choroby a zahrnují i ur!ité prognostické fak-tory $patného pr%b"hu onemocn"ní.

Ve druhé zásadní p'edná$ce zazn"la doporu!ení pro lé!bu revmatoidní artritidy, která vy$la p'ed m"sícem v !asopise EULAR a já m"l to $t"stí b#t jedním z jejich spoluautor%. Jsou trochu jiná ne& ta americká, nejsou

to guidelines, tedy návody, ale doporu!ení t#kající se nejen biologick#ch lék%, ale t'eba i syntetick#ch lék%, !asné lé!by, zahrnují i pravidla pou&ití glukokortikoi-d% apod. Celkem tato doporu!ení obsahují 15 bod%.

V souvislosti s nov'mi doporu#eními se hovo%í o principu „treat to target“. Mohl byste vysv&tlit,

co takové zacílení lé#by znamená konkrétn& v revmatologii?

Je dob'e známo, &e v 'ad" oblastí medicíny se do-sáhlo daleko lep$ích v#sledk%, kdy& byl ur!en ur!it# cíl, kterého chceme u pacienta dosáhnout – nap'. jaká má b#t maximální hodnota glykovaného hemoglobi-nu, kolik má b#t cholesterolu !i jak# tlak je normální. To jsme v revmatologii dosud nem"li, dlouho se p'e-m#$lelo, co by takovou cílovou hodnotou m"lo b#t. Nakonec se ukázalo, &e p'i v$ech t"ch lécích, které ji& máme k dispozici, si m%&eme zvlá$t" u !asn#ch p'í-pad% nemoci stanovit tak vysok# cíl, jak#m je remise do 3 a& 6 m"síc% – anebo alespo) stav nízké aktivity u velmi refrakterních a dlouhotrvajících proces%.

P%edpokládám správn&, "e to je cíl, o kterém se minul'm generacím revmatolog! v podstat& ani nesnilo?

Kdy& jsem za!ínal svou revmatologickou praxi, by-lo za velk# úsp"ch pova&ováno, pokud pacient s t'iceti otekl#mi klouby jich m"l po p%l roce lé!by otekl#ch jen patnáct. Dnes bychom to pova&ovali za selhání, proto&e na$ím cílem je, aby nem"l otekl# kloub ani jeden. Pravda, taková lé!ba je drahá, ale nezapomínej-me, &e kdy& se pacient dostane do remise, je schopen pracovat, ne!erpá invalidní d%chod a není závisl#, na-opak vyd"lává, platí dan", zdravotní i sociální poji$t"ní… dokon"ení na stran# 4

Cílem je pacient v remisi

Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.

P&ímo v !ím(, v tiskovém st&edisku 11. v%ro#ního evropské-ho revmatologického kongresu, jsme hovo&ili s v(deck%m sekretá&em )eské revmatologické spole#nosti )LS JEP prof. MUDr. Karlem Pavelkou, DrSc.

0707 ZN 22-12 KLS1-4.indd 1 1.7.2010 14:14:47

2 P! ÍLOHA ZDRAVOTNICK"CH NOVIN 22 | 2010 11. V"RO#NÍ KONGRES EULAR 2010 KONGRESOV! LIST SPECIÁL

Arzenál biologik, která u v!t"iny pa-cient# mírní p$íznaky revmatického onemocn!ní a doká%ou zpomalit &i do-konce zastavit jeho progresi, aktuáln! dopl'uje inhibitor tumor nekrotizují-cího faktoru alfa (TNF-alfa) golimu-mab (Simponi, MSD). Jedná se o pln! humánní monoklonální protilátku, co% z hlediska jejího bezpe&nostního profilu znamená mj. eliminaci anti-genních reakcí p$i podávání. Golimu-mab cílen! vyhledává a neutralizuje ú&inek proteinu TNF-alfa, jeho% nad-byte&né mno%ství v organismu vyvo-lává mj. chronické zán!tlivé procesy vedoucí k trvalému po"kození chru-pavek, kostí a dal"ích tkání.

Na kongresu EULAR 2010 zazn!lo hned n!kolik sd!lení v!novan(ch kli-nick(m studiím potvrzujícím ú&innost a bezpe&nost u%ití golimumabu v r#z-n(ch indikacích.

Revmatoidní artritida Prof. Josef S. Smolen, p$ednosta od-

d!lení revmatologie III. univerzitní kliniky vnit$ního léka$ství Medizi-nische Universität Wien z Rakouska, prezentoval v(sledky t$í klí&ov(ch studií s golimumabem GO-BEFORE, GO-FORWARD a GO-AFTER.

STUDIE GO!BEFORE První z prezentovan(ch studií sle-

dovala pacienty s krátkou dobou roz-voje revmatoidní artritidy, kte$í dosud neu%ívali metotrexát (GOlimumab Be-fore Employing methotrexate as the First-line Option in the treatment of Rheumatoid arthritis of Early onset, GO-BEFORE). Do studie bylo za$azeno 637 pacient# randomizovan(ch do &ty$ skupin u%ívajících bu) placebo plus metotrexát, golimumab 100 mg plus placebo, golimumab 50 mg plus metotrexát, nebo golimumab 100 mg plus metotrexát. Golimumab byl ve v"ech p$ípadech podáván subkutánn! 1krát za 4 t(dny.

Primárním cílem bylo ve 24. t(dnu dosa%ení ACR50 (50procentního &i vy""ího zlep"ení p$íznak# podle kritérií American College of Rheuma-tology, ACR). Vzhledem k tomu, %e cíle dosáhlo 38 % pacient# s kombi-nací golimumab plus metotrexát (40 % s dávkováním 50 mg a 37 %

s 100 mg) a 29 % pacient# ve skupin! placebo plus metotrexát, byl v(sledek na hranici statistické v(znamnosti. Nicmén! 62 % pacient# ze skupin kombinujících u%ívání golimumabu s metotrexátem dosáhlo ACR20 (20procentního &i vy""ího zlep"ení p$íznak# podle ji% jmenovan(ch kri-térií ACR) – oproti 49 % pacient# ve skupin! s placebem. „Také dal"í hod-nocené aspekty prokázaly, %e lé&ba golimumabem zaji"*uje v(znamnou míru odpov!di, vede ke zmírn!ní $ady p$íznak# revmatoidní artritidy a ke sní%ení aktivity onemocn!ní,“ konsta-toval v +ím! prof. Smolen. V(sledky studie GO-BEFORE navíc podle jeho názoru potvrzují ji% d$íve ov!$en( po-znatek, %e nikoli nev(znamná &ást pa-cient# v &asn(ch fázích nemoci dob$e odpovídá ji% na pouhou lé&bu samot-n(m metotrexátem, teprve del"í doba u%ívání odhalí rezistentní p$ípady. To by podle prof. Smolena m!lo b(t vy-sv!tlením nejednozna&ného v(sledku v hodnocení primárního endpointu studie.

STUDIE GO!FORWARD Dlouhodobou ú&inností anti-TNF

terapie golimumabem v horizontu dvou let se zab(vala druhá ze studií prezentovan(ch na EULAR 2010 prof. Smolenem – GO-FORWARD (GOlimu-mab FOR subjects With Active RA Despite methotrexate). U pacient# trpících navzdory u%ívání metotrexá-tu st$edn! t!%kou a% t!%kou revma-toidní artritidou prokázala v horizon-tu 104 t(dn# setrvalou pozitivní od-pov!) na lé&bu golimumabem.

Celkem 444 pacient# ve v!ku 18 let a více bylo ve studii GO-FORWARD randomizováno do jedné ze &ty$ skupin: placebo plus metotrexát (skupi na 1), golimumab 100 mg plus placebo (skupina 2), golimumab 50 mg plus metotrexát (skupina 3) a golimumab 100 mg plus metotrexát (skupina 4). V 16. t(dnu studii opustili pacienti ze skupin 2, 3 a 4, kte$í do-sáhli ni%"ího ne% 20procentního zlep-"ení otok# a bolestivosti kloub#. Ve 24. t(dnu byli pacienti ze skupiny 1 p$evedeni na golimumab 50 mg plus metotrexát. V 52. t(dnu byla studie odslepena a léka$i mohli podle posou-

zení klinického obrazu zv("it dávku golimumabu z 50 mg na 100 mg.

ACR20 do konce 104. t(dne dosáhlo 70 pacient# (z celkov(ch 133) ve sku-pin! 1, 60 pacient# (ze 133) ve skupi-n! 2, 57 pacient# (z 89) ve skupin! 3 a 51pacient# (z 89) ve skupin! 4. Na-víc z t!ch pacient#, u nich% do"lo do 24. t(dne ke zlep"ení fyzické funkce podle standardizovaného dotazníku Health Assessment Questionnaire (HAQ – hodnotí stupe' obtí%nosti, kter( pacient udává v souvislosti s úkony v osmi funk&ních oblastech, nap$. p$i oblékání, vstávání, jídle, ch#zi, provád!ní osobní hygieny aj.) o 0,25 bodu a více, si toto zlep"ení dlouhodob! udr%elo 43 pacient# (z celkov(ch 47) ve skupin! 1, 50 pa-cient# (z 57) ve skupin! 2, 52 pacien-t# (z 60) ve skupin! 3 a 53 pacient# (z 60) ve skupin! 4.

O tom, %e lé&ba golimumabem znamená v(znamn( p$íslib pro mana-gement invalidizující revmatoidní artritidy, sv!d&í podle prof. Smolena i dal"í v(sledky. Nap$. ve 104. t(dnu bylo podle tzv. skóre DAS 28 (Disease Activity Score – hodnotí po&et otek-l(ch a bolestiv(ch kloub#) zazname-náno zmírn!ní aktivity probíhající ne-moci u 93 pacient# (z celkov(ch 133) ve skupin! 1, 80 pacient# (ze 133) ve skupin! 2, 69 pacient# (z 89) ve sku-pin! 3 a u 65 pacient# (z 89) ve skupin! 4 zlep"ení v aktivit! onemoc-n!ní. U pacient# do"lo také na konci dvouletého období ke zlep"ení aktivi-ty onemocn!ní podle DAS28 (CRP). Medián procentuálního sní%ení po&tu otekl(ch kloub# byl 75 % u pacient# ve skupin! 1, 56 % ve skupin! 2, 83 % ve skupin! 3 a 86 % ve skupin! 4.

Prof. Smolen p$ipomn!l, %e d#-le%it(m v(sledkem této i v"ech ná-sledujících studií bylo i potvrzení bezpe&nosti a dobré sná"enlivosti golimumabu.

STUDIE GO!AFTER „V(sledky zatím poslední studie

GO-AFTER, publikované v lo'ském roce v &asopisu Lancet, nás utvrzují v poznání, %e golimumab se jeví b(t velmi slibnou alternativou i pro lé&bu t!ch pacient#, kte$í ji% v minulosti by-li lé&eni jin(mi inhibitory TNF-alfa

a lé&ba u nich byla z r#zn(ch d#vod# p$eru"ena,“ konstatoval v záv!ru své-ho vystoupení prof. Smolen.

Ve studii GO-AFTER (GOlimumab A,er Former anti-TNF Therapy Evaluated in RA) dosáhlo ACR20 po 14 t(dnech 35 % pacient# u%ívajících golimumab 50 mg 1x za 4 t(dny sub-kutánn!, resp. 38 % pacient# u%ívají-cích golimumab 100 mg, ve srovnání s 18 % pacient#, kter(m bylo podává-no placebo. Zlep"ení nemoci bylo p$i-tom zachováno po dobu dal"ích "esti m!síc#. V"ichni pacienti za$azení do studie p$itom dále u%ívali i své stan-dardní dávky metotrexátu, sulfa-salazinu nebo hydrochlorochinu, tedy lék# modifikujících chorobu (tzv. DMARDs).

Je"t! podstatn!j"ím zji"t!ním je podle prof. Smolena fakt, %e ze skupi-ny pacient#, kte$í ji% d$íve dostávali anti-TNF lé&bu, která byla ukon&ena pro nízkou ú&innost, dosáhlo pozitivní terapeutické odpov!di na podávání golimumabu (vyjád$ené op!t pomocí ACR20) 36 % s dávkováním 50 mg a 43 % s dávkováním 100 mg.

Pacienti v obou skupinách s goli-mumabem rovn!% zaznamenali v(-znamné zlep"ení fyzick(ch funkcí a aktivity onemocn!ní, m!$eno stan-dardizovan(m dotazníkem HAQ (52 % pacient# s golimumabem vs. 34 % v placebové skupin! zaznamenalo zlep"ení HAQ - 0,25) i prost$ednic-tvím skóre DAS28 – a toto zlep"ení si udr%eli po dobu 6 m!síc#.

Nové obzory lé"by becht#revik$…

„Více ne% polovina pacient#, kte$í dostávali m!sí&n! subkutánní injekci golimumabu 50 mg, resp. 100 mg, za-znamenala signifikantní a trvalé zlep-"ení p$íznak# aktivní ankylozující spondylitidy,“ shrnul na kongresu v(-sledky studie GO-RAISE (GOlimumab – a Randomized study in Ankylosing spondylitis subjects of a novel anti-TNF mAB injection (SC) given Every four weeks) její vedoucí dr. Jürgen Braun, $editel Rheumazentrum Ruhr-gebiet v n!meckém Hernu. „Anti-TNF terapie ji% prokázala mimo$ádn( p$í-nos pro management této invalidizu-jící nemoci. V(sledky golimumabu pak ukazují, %e má potenciál na"e mo%nosti lé&by je"t! dále roz"í$it,“ do-dal dr. Braun.

Do studie GO-RAISE bylo za$azeno 356 ú&astník# s aktivní ankylozující spondylitidou. Pacienti byli rando-mizovan! za$azeni do skupiny u%íva-jící ka%dé &ty$i t(dny podko%ní injekce placeba nebo golimumabu v dávce 50 mg &i 100 mg. Primárním endpoin-tem bylo procento pacient#, kte$í do-sáhli minimáln! 20procentního zlep-"ení ankylozující spondylitidy podle kritérií ASAS 20 (Assessment in Ankylosing Spondylitis) do konce 14. t(dne. V 16. t(dnu byli pacienti u%ívající placebo nebo golimumab 50 mg, kte$í oproti vstupním hodno-tám nedosahovali alespo' 20% zlep-"ení v celkové bolesti zad a ranní ztuhlosti, p$evedeni na golimumab 50 mg (pokud dosud u%ívali placebo), nebo 100 mg (pokud dosud u%ívali

Nová anti-TNF terapie pro velmi komplexní spektrum pacient$ Biologická lé!ba v posledním desetiletí zásadn" m"ní osudy pacient# se

zán"tliv$mi revmatick$mi chorobami – revmatoidní artritidou, ankylozu-jící spondylitidou (Becht"revovou nemocí) !i psoriatickou artritidou.

Na "em také závisí compliancePodle pr#zkumu RAISE, prezentovaného na kongresu EULAR 2010, a% 90 % pacient#

s revmatoidní artritidou uvádí, %e jim vadí minimáln! jeden aspekt související s podává-ním lék# ve form! podko%ních injekcí. A&koli více ne% polovina pacient# v pr#zkumu uvedla, %e pou%ití autoinjektor# je snadné, více ne% t$etina dotázan(ch p$ipustila, %e si nejsou jisti, dávkují-li si lék správn!. T$icet "est procent pacient# v pr#zkumu uvedlo bo-lestivou &i pal&ivou reakci na podání léku a zhruba desetina jich p$iznala, %e v minulosti vypustila alespo' jednu dávku kv#li bolestivosti injekce. Dal"ích 7 a% 10 % uva%ovalo o tom, %e ze stejného d#vodu dávku vynechá.

Pr#zkum RAISE hodnotil údaje o 425 dosp!l(ch pacientech z Kanady, Francie, N!mecka a Velké Británie, kte$í u%ívali podko%ní autoinjektory s adalimumabem (299) nebo etaner-ceptem (126) p$i lé&b! st$edn! t!%ké a% t!%ké revmatoidní artritidy po dobu alespo' dvou m!síc#. Dvaadvacet procent pacient# ú&astnících se pr#zkumu, jeho% v(sledky prezento-val op!t prof. Iain McInnes, ozna&ilo bolest p$i vpichu jehly za nejvíce zat!%ující &ást pro-cesu podání léku.

Pacienti uvedli, %e u autoinjektoru je pro n! nejd#le%it!j"í umíst!ní spou"t!cího tla&ítka, intuitivní pou%ití, snadné uchopení a jednoduché zvládnutí u%ívání prost$edku. Pacienti dále v mnoha p$ípadech uvedli, %e by si p$áli mít takov( autoinjektor, kter( by je ujistil, %e si lé&ebnou dávku biologického léku podali správn(m zp#sobem a ve správném mno%-ství. A% 16 % pacient# uvedlo, %e se jim stalo, %e injektor necht!n! spustili, a vypl(tvali tak dávku léku.

Potvrzeno: role sester je nezastupitelná

Terri Lupton, CCRP, pracující pro Oblastní zdravotní správu v kanadském Calgary p$ed-stavila v(sledky dotazníkového "et$ení zdravotních sester, tzv. iniciativy Delphi. Ukazují, %e témat#m jako kvalita %ivota pacienta &i jeho pocit osobního "t!stí nev!nují léka$i v%dy dostate&nou pozornost – a* u% z nedostatku &asu, nebo z d#vodu jisté bezradnosti, jak o t!chto v!cech mluvit. P$irozen(m d#sledkem je, %e ve v!t"in! evrop-sk(ch zemí i v Kanad! tráví zdravotní sestry s pacienty podstatn! více &asu ne% léka$i, &ast!ji zavedou na tato témata $e& a pomáhají $e"it d#le%ité emocionální i so-ciální problémy spojené s diagnózou a lé&bou revmatického onemocn!ní.

Zpráva iniciativy Delphi také uvádí, %e zdravotní sestry hrají zásadní roli p$i stanovení toho, zda je pacient k lé&b!, kterou ur&il léka$, p$ipraven a zda ji pochopil. Mají také v!t"í vliv na pou&ení pacienta o ne%ádoucích ú&incích a zp#sobu podávání lé&by.

„V(sledky nazna&ují, %e zdravotní sestry hrají zásadní roli v uspokojování &asto zanedbávan(ch pot$eb v pé&i o pacienty s revmatoidní artritidou a zejména v edukaci pacient#,“ $ekla T. Lupton. „Pro dal"í rozvoj lé&by na"ich pacient# je nezbytné studovat a zdokonalovat metody jejich vzd!lávání. Ka%d( je jin( a pot$ebuje i jinou míru a formu informa&ní podpory.“

Na tiskové konferenci v barokní vile Tuscolana se se!li v!ichni prezentáto"i studií p"edstaven#ch na této dvoustran$ – zleva prof. Iain B. McInnes, Terri Lupton, dr. Jürgen Braun a prof. Josef S. Smolen. Foto: ZN

Vybraná autoimunitní zán"tlivá onemocn"níRevmatoidní artritida (RA) Psoriatická artritida (PsA) Ankylozující spondylitida (AS) – „Becht!revova nemoc“

P!í"iny a p!íznaky:

P!í"iny nejsou známy. Ke vzniku RA mohou p!isp#t genetické a environmentální faktory.Mezi p!íznaky RA pat!í zán#t kloub$, otoky, %patná pohyblivost a bolest. Nej"ast#ji jsou posti&eny klouby rukou a nohou. Mezi dal%í p!íznaky pat!í ztráta chuti k jídlu, hore"ka, ztráta energie a anémie.RA postihuje klouby symetricky, tak&e pacienti cítí bolest na obou stranách t#la sou"asn#.

P!í"iny nejsou známy. Ke vzniku PsA mohou p!isp#t genetické a environmentální faktory.Mezi p!íznaky PsA pat!í ztuhlost, bolest, otoky a citlivost kloub$ i okolních m#kk'ch tkání na dotek, dále sní&ení rozsahu pohybu, ranní ztuhlost a únava. U 80 procent pacient$ s PsA se objevují deformity neht$. Dále se m$&e projevit i zarudnutí a bolest oka, podobn# jako u zán#tu spojivek.P!íznaky se mohou rozvíjet rychle, nebo se mohou objevovat postupn# a b't mírné

P!í"iny nejsou známy. Nicmén# pro v%echna revmatická onemocn#ní, která postihují páte! (spondyloartropatie), je charakteristická p!ítomnost genetického markeru HLA-B27. Nalézá se u 70–90 % pacient$. P!íznaky AS typicky trvají déle ne& t!i m#síce. Pat!í mezi n# postupn' nástup bolesti zad a jejich ztuhlost, stejn# jako bolesti v jin'ch oblastech t#la (nap!. h'&d#, krk). U mu&$ onemocn#ní postihuje p!evá&n# pánev a páte!, zatímco u &en je typické posti&ení pánve, ky"lí, kolen, záp#stí a kotník$.Mezi dal%í p!íznaky pat!í úbytek hmotnosti v "asn'ch stádiích nemoci, únava, pocit hore"ky, no"ní pocení a otoky krku, ky"lí, kolen, kotník$ a dal%ích kloub$. U n#kter'ch pacient$ se m$&e objevit zán#t oka a ve vá&n'ch p!ípadech dokonce zán#t srde"ních chlopní.

Incidence a preva-lence:

RA postihuje asi 21 milión$ lidí po celém sv#t#. Podle Sv#tové zdravotnické organizace WHO její v'skyt v Evrop# v p!í%tím desetiletí z!ejm# vzroste v d$sledku stárnutí populace.Nástup RA obvykle za"íná ve st!edním v#ku, ale posti-huje také d#ti a mladé dosp#lé. Vyskytuje se p!ibli&n# dvoj- a& trojnásobn# "ast#ji u &en ne& u mu&$.

The Arthritis Research Campaign odhaduje, &e jeden "lov#k z 50 má psoriázu. Asi u jednoho ze 14 psoriatik$ se pak rozvine PsA.PsA se m$&e vyvinout kdykoli, k nástupu onemocn#ní v%ak obvykle dochází ve st!edním v#ku – typicky u dosp#l'ch mezi 30 a 50 lety. Psoriatická artritida postihuje stejn# mu&e i &eny.

AS postihuje p!ibli&n# 0,1 a& 1,4 % populace na celém sv#t#. Odhaduje se, &e v Evro-p# se prevalence pohybuje v rozmezí 0,2 a& 1 procenta celé populace. AS se tém#! trojnásobn# "ast#ji vyskytuje u mu&$ ne& u &en, m$&e se objevit ji& u d#tí. V#t%ina lidí za"íná rozpoznávat symptomy v dospívání a v raném dosp#lém v#ku.

0707 ZN 22-12 KLS1-4.indd 2 1.7.2010 14:14:49

Nová anti-TNF terapie pro velmi komplexní spektrum pacient!

50 mg ). Pacienti randomizovaní do skupiny placeba byli v 24. t!dnu za-slepen" p#evedeni na u$ívání golimu-mabu 50 mg. Byly provedeny sériové skeny páte#e pomocí nukleární mag-netické rezonance (NMR), a to na po-%átku studie, po 14 a po 104 t!dnech. Zán"tlivou aktivitu na snímcích zasle-pen!ch jak v&%i po#adí po#ízení, tak v&%i absolvované lé%b", nezávisle po-suzovali dva ode%itatelé NMR.

Po 14 t!dnech podávání léku zazna-menalo 59 % pacient& s golimuma-bem 50 mg a 60 % z t"ch, kte#í dostá-vali 100 mg, minimáln" 20procentní zlep'ení ankylozující spondylitidy podle kritérií ASAS 20 (Assessment in Ankylosing Spondylitis). V placebové skupin" tého$ v!sledku dosáhlo pouze 22 % pacient&.

Po 'esti m"sících p#etrvávalo zlep-'ení vyjád#ené ASAS 20 u 56 % pa-cient& s golimumabem 50 mg a 66 % pacient& s golimumabem 100 mg – ve srovnání s 23 % pacient&, kte#í dostá-vali placebo. Navíc 44 % pacient&, kte#í dostávali golimumab 50 mg, a 54 % pacient& s golimumabem 100 mg vykazovalo po 'esti m"sících ASAS 40 (definované jako 40procentní zlep'ení podle kritérií ASAS). V pla-cebové skupin" se jednalo pouze o 15 % pacient&.

„D&le$ité je, $e oproti pouh!m 15 procent&m v placebové skupin" dosáhlo po 'esti m"sících 51 procent pacient&, kte#í dostávali golimumab 50 mg, a 48 procent pacient& s goli-mumabem 100 mg padesátiprocent-ního sní$ení aktivity nemoci, m"#ené indexem BASDAI, tedy Bath Ankylo-sing Spondylitis Disease Activity Index. Ten hodnotí d&le$ité markery aktivity onemocn"ní v%etn" bolesti, ranní ztuhlosti a otok& kloub&,“ kon-statoval dr. Braun.

„Signifikantního funk%ního zlep'ení bylo v pr&b"hu studie GO-RAISE do-sa$eno podle stupnice BASFI (Bath Ankylosing Spondylitis Functional Index), na ní$ stupe( 1 reprezentuje nulové po'kození a stupe( 10 po'ko-zení záva$né. Pacienti u$ívající goli-mumab 50 mg zaznamenali po 14 t!-dnech studie zlep'ení v pr&m"ru o 1,4 stupn" oproti v!chozímu stavu a pacienti s golimumabem 100 mg o 1,5 stupn". Oproti tomu v placebové skupin" bylo zaznamenáno naopak zhor'ení dle BASFI, a to o 0,1 stupn",“ doplnil dr. Braun.

… i pacient! s psoriatickou artritidou

V!sledky placebem kontrolované, dvojit" zaslepené studie GO-REVEAL (GOlimumab – a Randomized EValua-tion of safety and E)cacy in subjects with psoriatic Arthritis using a hu-man anti-TNF monocLonal antibody), hodnotící u$ití golimumabu ve t#etí

indikaci, tedy pro lé%bu psoriatické artritidy, p#edstavil její vedoucí v!-zkumník, p#ednosta odd"lení imuno-logie, infekce a zán"tu Glasgow Biomedical Research Centre ve Skot-sku prof. Iain B. McInnes, FRCP, Ph.D., FRSE. Do studie bylo za#azeno 405 do-sp"l!ch pacient& s aktivní psoriatic-kou artritidou, kte#í byli randomizo-váni k u$ívání golimumabu 50 mg, golimumabu 100 mg nebo placeba. V 16. t!dnu pacienti s nedostate%nou odpov"dí studii opustili a pacienti u$í-vající placebo byli v 24. t!dnu p#eve-deni na golimumab 50 mg.

Ve 104. t!dnu bylo ve v'ech lé%en!ch skupinách zaznamenáno signifikantní zlep'ení pr&b"hu psoriatické artritidy. Podle skóre aktivity onemocn"ní (Disease Activity Score) dosáhlo zlep-'ení (DAS28 < 2,6) 69 pacient& (z cel-kov!ch 128 pacient&) u$ívajících goli-mumab 100 mg, 62 pacient& (ze 118) u$ívajících golimumab 50 mg a 39 pa-cient& (z 86) u$ívajících golimumab 50 mg po p#evedení z placeba).

V!znamného zlep'ení fyzické funk-ce HAQ * 0,5, m"#ené dotazníkem Health Assessment Questionnaire, do-sáhlo 69 pacient& (z celkov!ch 128) u$ívajících golimumab 100 mg, 71 pa-cient& (ze 120) u$ívajících golimumab 50 mg a 45 pacient& (z 87) u$ívajících golimumab 50 mg po p#evedení z pla-ceba.

„U pacient& u$ívajících golimumab byl navíc prokázán i vliv na celkovou záva$nost ko$ních a nehtov!ch proje-v& nemoci,“ zd&raznil prof. McInnes. „Pokud jde o pacienty s posti$ením více ne$ t#í procent povrchu t"la, u 49 z celkem 96 pacient&, kte#í u$í-vali golimumab 100 mg, do'lo k 90% zmírn"ní záva$nosti psoriázy PASI 90. Ve skupin" s golimumabem 100 mg 'lo o 40 z 87 pacient& a ve skupin" p#evedené z placeba na golimumab 50 mg o 29 z 60 pacient&,“ zrekapitu-loval prof. McInnes. „Více ne$ polovi-na pacient& také zaznamenala zlep'e-ní posti$ení neht&.“

11. V!RO"NÍ KONGRES EULAR 2010 P# ÍLOHA ZDRAVOTNICK!CH NOVIN 22 | 2010 3 KONGRESOV! LIST SPECIÁL

Zeptali jsme se:Prof. Kristiana Reicha, zástupce p!ednosty dermatologické kliniky Georg-August-Universität Göttingen, SRN

Co z va!eho úhlu pohledu znamená multidisci-plinární p"ístup k lé#b$ revmatoidních one-mocn$ní?

Musíme mít na pam!ti, "e velká #ást pacient$ netrpí v reál-ném #ase jen kloubními p%íznaky, ale také ko"ními symptomy.

V obou p%ípadech se jedná o manifestaci tého" onemocn!ní. P%esto nav&t!vují ordinace dermatologa, revmatologa a dal&ích specialist$. V&ichni kolegové se jim sna"í poskytnout tu nejlep&í lé#bu, ale jen ze svého vlastního pohledu. Optimální by bylo, kdyby se nap%. pa-cient$m s psoriatickou artritidou dostalo ve&keré pé#e v jedné ambulanci. Pro sou#asnou situaci je typické, "e nemocn' je nejprve lé#en v ordinaci dermatologa a zále"í na tom, zda je léka% dostate#n! pou#en, aby pacienta v#as odeslal i k vy&et%ení kloub$. Za ideální stav bych pova"oval, kdyby se poda%ilo vytvo%it sí( ambulancí specializovan'ch na diagnostiku a lé#bu zán!t$, kde by se nemocnému dostalo od samého po#átku diagnostiky a terapie pod jednou st%echou. Myslím, "e dermatologové s revmatology ji" spolupracují velmi dob-%e, ale stále jsou tu dal&í odbornosti, kter'ch se problematika revmatoidních onemocn!ní také t'ká – a( u" jde o o)almology, gastroenterology, kardiology a dal&í. Proto se p%imlou-vám za vznik nové odbornosti léka%e inflamatologa, kter' by problematiku zán!tliv'ch autoimunitních onemocn!ní %e&il od po#átku komplexn!.

Jak mohou biologické léky zm$nit filozofii p"ístupu k autoimunitním onemocn$ním?

Ji" dnes m$"eme hovo%it o jakési interdisciplinární revoluci, proto"e máme k dispozici biologika, která najednou p$sobí na celou %adu kdysi izolovan'ch p%íznak$. Nakolik tyto p%ípravky zm!ní celou filozofii na&eho p%ístupu, se teprve uvidí. Nezapomínejme, "e zatím máme zku&enosti jen s biologick'mi léky první generace. V dermatologii to nap%. znamená, "e pracujeme s léky, které byly primárn! ur#eny k lé#b! psoriázy, a jejich systémov' vliv se odhaloval teprve postupn!.

Prof. Josefa S. Smolena, p!ednosty odd"lení revmatologie III. univerzitní kliniky vnit!ního léka!ství Medizinische Universität Wien, Rakousko

Je pacient s revmatoidní artritidou sou#ástí multi-disciplinárního t%mu? A ja-kou v n$m má mít roli?

Pacient má v t'mu úst%ední a ab-solutn! vedoucí roli. Zaprvé je to on, pro kterého hledáme nové tera-pie. Zadruhé má nejv!t&í právo b't informován o cílech lé#by, o tera-peutick'ch mo"nostech, které jsou k dispozici, ale také o tom, "e a" p%íznaky nemoci odezní, bude mu-set pokra#ovat v lé#b!. Samoz%ej-m! musí mít k dispozici v&echny po-t%ebné informace o rizicích spojen'ch s jeho revmatoidním onemocn!ním i s u"íváním lék$. Jin'mi slovy, ka"dé rozhodnutí, které jako léka%i d!láme, by m!lo b't u#in!no a" po dohod! s pacientem. To ostatn! %íkají i nová doporu#ení EULAR.

Jedno z témat kongresu EULAR zn$lo doslova „Jak u#init téma rev-matoidní artritidy více sexy“. Znamená to, &e problematika je ve spo-le#nosti pon$kud podce'ována?

Nemusíme hledat cesty, jak téma p%iblí"it pacient$m. Oni dob%e znají své bolesti, které je omezují. O to více v&ak musíme komunikovat se &irokou ve%ejností a také s politiky, se v&emi, kdo si myslí, "e n!jaká bolest kloub$ nebo celková ztuhlost nejsou a" tak vá"n'm problémem, proto"e je nikdy sami nepoznali. A co víc, musíme um!t vysv!tlit, "e tato one-mocn!ní nesouvisejí jen s kvalitou "ivota jedince, ale mají v'znamn' vliv i na produktivitu práce, a tím pádem v'konnost celé spole#nosti. Ve sv!t! jsou nej#ast!j&í p%í#inou pracovní neschopnosti a je v zájmu spole#nosti si uv!domit, "e jejich &patná diagnostika a p%ede-v&ím nedostate#ná lé#ba zvy&uje nezam!stnanost ze zdravotních d$vod$ a také v'daje so-ciálního systému. To je d$le"it' argument pro to, aby národní zdravotní systémy umo"nily moderní, by( finan#n! nákladnou lé#bu v&em pacient$m, kte%í z ní mohou mít u"itek, pro-to"e to bude v kone#ném d$sledku u"itek pro celou spole#nost.

Prof. Iaina B. McInnese, FRCP, Ph.D., FRSE, p!ednosty odd"lení imunologie, infekce a zán"tu Glasgow Bio medical Research Centre, Skotsko

Vnímáte n$jaké rezervy ve vztahu zdravot-ník( a pacient( s revmatoidní artritidou?

Jako klini#tí pracovníci se musíme nau#it více spolupra-covat s pacienty, diskutovat s nimi a naslouchat jejich stes-k$m na specifické potí"e, které jsme si zvykli p%i svém za-m!%ení na „velká témata medicíny“ p%ehlí"et. Dobr'm

p%íkladem jsou v'sledky pr$zkumu RAISE, zam!%eného na problémy, které pacienti s revma-toidní artritidou mají se sou#asn'mi autoinjektory pro aplikaci léku. Jsem p%esv!d#en, "e je ten správn' #as na to, aby se na inovacích zdravotnick'ch prost%edk$, jejich v'voji i tvor-b! designu podíleli sami u"ivatelé.

Na "em také závisí compliancePodle pr&zkumu RAISE, prezentovaného na kongresu EULAR 2010, a$ 90 % pacient&

s revmatoidní artritidou uvádí, $e jim vadí minimáln" jeden aspekt související s podává-ním lék& ve form" podko$ních injekcí. A%koli více ne$ polovina pacient& v pr&zkumu uvedla, $e pou$ití autoinjektor& je snadné, více ne$ t#etina dotázan!ch p#ipustila, $e si nejsou jisti, dávkují-li si lék správn". T#icet 'est procent pacient& v pr&zkumu uvedlo bo-lestivou %i pal%ivou reakci na podání léku a zhruba desetina jich p#iznala, $e v minulosti vypustila alespo( jednu dávku kv&li bolestivosti injekce. Dal'ích 7 a$ 10 % uva$ovalo o tom, $e ze stejného d&vodu dávku vynechá.

Pr&zkum RAISE hodnotil údaje o 425 dosp"l!ch pacientech z Kanady, Francie, N"mecka a Velké Británie, kte#í u$ívali podko$ní autoinjektory s adalimumabem (299) nebo etaner-ceptem (126) p#i lé%b" st#edn" t"$ké a$ t"$ké revmatoidní artritidy po dobu alespo( dvou m"síc&. Dvaadvacet procent pacient& ú%astnících se pr&zkumu, jeho$ v!sledky prezento-val op"t prof. Iain McInnes, ozna%ilo bolest p#i vpichu jehly za nejvíce zat"$ující %ást pro-cesu podání léku.

Pacienti uvedli, $e u autoinjektoru je pro n" nejd&le$it"j'í umíst"ní spou't"cího tla%ítka, intuitivní pou$ití, snadné uchopení a jednoduché zvládnutí u$ívání prost#edku. Pacienti dále v mnoha p#ípadech uvedli, $e by si p#áli mít takov! autoinjektor, kter! by je ujistil, $e si lé%ebnou dávku biologického léku podali správn!m zp&sobem a ve správném mno$-ství. A$ 16 % pacient& uvedlo, $e se jim stalo, $e injektor necht"n" spustili, a vypl!tvali tak dávku léku.

Potvrzeno: role sester je nezastupitelná

Terri Lupton, CCRP, pracující pro Oblastní zdravotní správu v kanadském Calgary p#ed-stavila v!sledky dotazníkového 'et#ení zdravotních sester, tzv. iniciativy Delphi. Ukazují, $e témat&m jako kvalita $ivota pacienta %i jeho pocit osobního 't"stí nev"nují léka#i v$dy dostate%nou pozornost – a+ u$ z nedostatku %asu, nebo z d&vodu jisté bezradnosti, jak o t"chto v"cech mluvit. P#irozen!m d&sledkem je, $e ve v"t'in" evrop-sk!ch zemí i v Kanad" tráví zdravotní sestry s pacienty podstatn" více %asu ne$ léka#i, %ast"ji zavedou na tato témata #e% a pomáhají #e'it d&le$ité emocionální i so-ciální problémy spojené s diagnózou a lé%bou revmatického onemocn"ní.

Zpráva iniciativy Delphi také uvádí, $e zdravotní sestry hrají zásadní roli p#i stanovení toho, zda je pacient k lé%b", kterou ur%il léka#, p#ipraven a zda ji pochopil. Mají také v"t'í vliv na pou%ení pacienta o ne$ádoucích ú%incích a zp&sobu podávání lé%by.

„V!sledky nazna%ují, $e zdravotní sestry hrají zásadní roli v uspokojování %asto zanedbávan!ch pot#eb v pé%i o pacienty s revmatoidní artritidou a zejména v edukaci pacient&,“ #ekla T. Lupton. „Pro dal'í rozvoj lé%by na'ich pacient& je nezbytné studovat a zdokonalovat metody jejich vzd"lávání. Ka$d! je jin! a pot#ebuje i jinou míru a formu informa%ní podpory.“

Na tiskové konferenci v barokní vile Tuscolana se se!li v!ichni prezentáto"i studií p"edstaven#ch na této dvoustran$ – zleva prof. Iain B. McInnes, Terri Lupton, dr. Jürgen Braun a prof. Josef S. Smolen. Foto: ZN

Pohled do v#stavní %ásti kongresu. Foto: ZN

Prof. Josef S. Smolen (vlevo).

0707 ZN 22-12 KLS1-4.indd 3 1.7.2010 14:14:53

4 P! ÍLOHA ZDRAVOTNICK"CH NOVIN 22 | 2010 11. V"RO#NÍ KONGRES EULAR 2010 KONGRESOV! LIST SPECIÁL

Cílem je pacient v remisidokon!ení ze strany 1

Kdy! se v"ak u pacienta s levn#j"í lé$-bou se$tou v"echny nep%ímé náklady v$et-n# dávek ze sociálního poji"t#ní, zatí!ení rodiny $i nutnosti revmatochirurgick&ch v&kon', ukazuje se, !e je nakonec ve sku-te$nosti pro systém dra!"í.

Není z tohoto pohledu chybou, !e zdravotní a sociální systém v "R exis-tují zcela odd#len# a !e p$i stanovování úhrad lék% vidíme jen ten okam!it& v&-dej z ve$ejného zdravotního poji't#ní, nikoli dlouhodobé ekonomické p$ínosy a perspektivy?

Myslím si, !e to ur$it# je nám#t k za-my"lení. Samoz%ejm# r'zné farmako-ekonomické studie probíhají, ale m#ly by b&t v!dy provedeny v té dané zemi – t#!ko lze farmakoekonomická data t%eba ze (védska p%ená"et k nám. Na druhé stran# to s vy$íslením p%ínos' není úpln# jedno-duché. Ne v"ichni pacienti, kte%í t%eba do-stali p%iznan& invalidní d'chod, jej p'jdou vrátit, kdy! se dostanou do remise, a p'-jdou pracovat. Ur$itá reforma d'chodové-ho systému, v$etn# d'chod' invalidních, ji! ale $áste$n# prob#hla, probíhá a bez-pochyby probíhat bude. Navíc u! neplatí, !e revmatoidní artritida rovná se automa-ticky invalidní d'chod. Zejména kdy! ji! víme, !e je to heterogenní onemocn#ní a !e máme nástroje, jak potla$it jeho aktivitu.

Zdá se tedy, !e %ada pacient' by se moh-la alespo) $áste$n# vrátit do b#!ného pra-covního !ivota – a sv#d$í o tom i první data z na"eho vlastního klinického regis-tru. Podle nich u nás od za$átku leto"ního ledna za$alo pracovat o 15 % pacient' s ankylozující spondylitidou více ne! p%edtím. Tak!e zp#t k cen# lé$by – ano, je drahá, a$koli te* postupn# zlev)uje a na-víc se brzy o$ekává nástup tzv. biosimilars poté, co biologick&m lék'm první gene-race vypr"í patentová ochrana. A pak, v"echny doporu$ené postupy a guidelines jsou tu proto, abychom dokázali vytipovat ty pacienty, pro n#! je tato drahá lé$ba vhodná a kte%í z ní budou maximáln# pro-fitovat. Vím, !e prob#hla t%eba jedna stu-die, která stanovila ur$itou matrix, podle ní! lze u pacient' hodnotit riziko rychlé progrese revmatického onemocn#ní – tak trochu to p%ipomíná tabulky SCORE, u!í-vané v kardiologii pro posuzování rizika kardiovaskulární p%íhody. Dávat drahou terapii preferen$n# pacient'm s vy""ím rizikem je ekonomicky nejv&hodn#j"í.

Co m%!e o budoucím benefitu lé(by prozradit genetika?

V"ichni jsme na genetiku v#%ili, i tady na kongresu je celá jedna sekce s 250 pos-tery v#novan&mi genetice, které ukazují nejr'zn#j"í polymorfismy p%edev"ím v ob-lasti TNF-alfa. P%ed t%emi, $ty%mi roky za-vládl ur$it& entuziasmus, !e by genomika s proteomikou umo!nila cílen# vybírat lé-ky pro konkrétního pacienta. Zatím se ale bohu!el zdá, !e vztahy na molekulární úrovni jsou daleko slo!it#j"í, s r'zn&mi polygenními vazbami apod. Tak!e aby-chom rutinním genetick&m testováním ur$ovali pacient'm vhodné léky, tak dale-ko zatím nejsme.

P$i pohledu do programu kongresu EULAR 2010 nelze p$ehlédnout, !e velk& prostor v#nuje i ankylozující spondyli-tid#, a to multidisciplinárn#…

Tato choroba se také dostala do pop%edí, ukázalo se toti!, !e biologické léky jsou v jejím managementu velmi ú$inné. Byl ud#lán obrovsk& pokrok v tom, !e byl vy-tvo%en ucelen& koncept spondyloartritidy a !e se ji! nehovo%í jen o ankylozující spondylitid#, ale o celé rodin# p%íbuzn&ch chorob. P%íznaky mohou b&t r'zné, t%eba zán#t duhovky, idiopatick& st%evní zán#t, ko!ní psoriáza apod., p%esto jde o jeden velk& spole$n& soubor onemocn#ní. Je te-

dy tendence pohlí!et i na ankylozující spondylitidu jako na komplexní rozv#tve-n& syndrom, kter& postihuje více systém'. To samoz%ejm# vy!aduje multidisciplinár-ní p%ístup, proto zde v jedné sekci p%edná-"el i gastroenterolog, o+almolog $i kardiolog.

N#meck& profesor Kristian Reich, s ním! hovo$íme na jiném míst# této p$ílohy, upozor)uje, !e práv# p$ítom-nost mnoha symptom% nutí pacienty obíhat $adu specialist%, ne! kone(n# skon(í v pé(i revmatologa – a p$imlou-val se za ustavení zvlá'tní odbornosti léka$e „inflamatologa“ (ili „zán#tysty“. Jak& je vá' názor?

Profesor Reich je dermatolog a ti vidí celou problematiku trochu jinak. N#kte%í jsou více naklon#ni systémové lé$b#, jiní jsou zase více pro lokální lé$bu. Sám za sebe bych k tomu %ekl, !e velmi zále!í na tom, jak definujete revmatologii jako ta-kovou. T%eba v Anglii je revmatolog v pod-stat# skute$n# takov&m specialistou na zán#tlivá revmatická onemocn#ní a v'bec nelé$í pacienty s osteoartrózou, back pain a %adou jin&ch syndrom'. I proto je v"ak v Anglii takov&ch léka%' konzultant' jen 250, $ekací doba k nim $iní n#kolik m#sí-c' a pacienty s ni!"ím stupn#m aktivity revmatického onemocn#ní tam lé$í prak-ti$tí léka%i. Na druhé stran# ve Francii, která je co do velikosti srovnatelná, je 3000 revmatolog', tedy více ne! deseti-násobn# více. Jen!e revmatolog ve fran-couzském pojetí se stará nejen o zán#tlivá revmatická onemocn#ní, ale i o artrózu, back pain atd., tedy o problémy pohybo-vého aparátu obecn#.

N#které státy navíc po!adují, aby ka!d& revmatolog povinn# um#l ultrazvuk. Mimochodem, to je dal"í z velk&ch témat, o nich! se zde na kongresu hovo%í – o p%í-nosech vysoce senzitivního ultrazvuku pro detekci sinovitidy.

Myslím, !e ani na úrovni evropské ligy EULAR nepanuje úpln# jednozna$n& ná-zor na to, jak by m#l b&t revmatolog defi-nován a jak "irok& záb#r má jeho obor mít. Pravda je podle m# n#kde uprost%ed a po-dobá se modelu, kter& máme v ,R, kde se revmatolog stará skute$n# spí"e o ta zá-n#tlivá onemocn#ní. Za pozornost stojí, !e v nov&ch doporu$eních EULAR jsou ur$ité nad%azené principy, které se k tomuto pro-blému vyjad%ují. Zaprvé ka!d& pacient s revmatoidní artritidou má b&t v pé$i rev-matologa. Zadruhé ka!d& pacient by m#l dostat „best care“, tedy tu nejlep"í pé$i, která je optimální pro jeho kloubní one-mocn#ní, nikoli tu, na kterou zbyly peníze.

Vra*me se v'ak je't# k ankylozující spondylitid#. O pokrocích v lé(b# jste se ji! zmínil – pokro(ila ale také v(asná diagnostika?

U becht#revik' byla v minulosti sku-te$n# tristní doba, která uplynula mezi projevem prvních p%íznak' a stanovením diagnózy. Sám jsem d#lal v ,R v&zkum, kter& dokonce p'vodn# iniciovala pacient-ská organizace. Vzorek 1000 pacient' od-

povídal na otázku intervalu mezi první manifestací bolesti zad a diagnózou. Pr'-m#r byl 9,3 roku – v rozptylu od n#kolika málo m#síc' a! po 32 let! To samo o sob# sv#d$í o nevhodnosti star&ch diagnostic-k&ch kritérií, která mj. vy!adovala p%ítom-nost ji! jasné, rentgenem potvrzené sak-rolitidy ve t%etím stadiu. Pominu-li fakt, !e sakrolitidu není jednoduché na snímku ode$íst, tak!e mén# zku"en& radiolog se snadno m'!e dopustit chyby, problémem bylo u! to, !e takové kritérium nezohled-)ovalo rozvoj choroby.

V lo)ském roce byla speciáln# pro ob-last tzv. axiálních spondyloartritid publi-kována nová diagnostická kritéria. Jsou postavena na více pilí%ích a v&vojov&ch bodech. Krom# klasického rentgenu, kter& zobrazuje a! pozdní zm#ny, zohled)ují ji! i u!ití magnetické rezonance, která m'!e diagnostikovat zán#t a kostní edém u! v $asn&ch fázích. Dále bylo do nov&ch kri-térií zapracováno hodnocení p%ítomnosti antigenu HLA-B27 a byla definována zá-n#tlivá bolest v zádech. Pokud má tedy pacient, kterého by je"t# nedávno za becht#revika nikdo neozna$il, sakrolitidu potvrzenou magnetickou rezonancí a k to-mu dva typické p%íznaky, nap%. otok kole-na $i zán#t "lachy, je mo!né jej novou ter-minologií ozna$it za pacienta s axiální spondyloartritidou.

Jakou roli mohou na cest# k v(asné diagnóze, ale i b#hem terapie hrát prak-ti(tí léka$i?

P%ed 4 lety jsem napsal publikaci obsa-hující doporu$ení pro spolupráci praktic-kého léka%e p%i lé$b# pacienta s revmato-idní artritidou, kde byla celá problematika v$etn# v"ech úskalí rozpracována do jed-notliv&ch bod'. Pacient s aktivní revma-toidní artritidou, u!ívající biologické léky, se logicky lé$í u revmatologa, ale je sa-moz%ejm# registrován i u svého praktika, kter& se stará o %adu jeho komorbidit. Je tedy nezbytné, aby byl praktick& léka% v dané problematice alespo) bazáln# vzd#lán. Aby v#d#l, jak se zachovat, kdy! k n#mu s ka"lem $i zv&"enou teplotou p%i-jde pacient u!ívající anti-TNF léky a meto-trexát, co má monitorovat p%i biologické lé$b# a co sledovat p%i lé$b# kortikoidy nebo nesteroidními antirevmatiky apod. Úrove) spolupráce je u nás, jak u! to tak b&vá, r'zná. Znám %adu praktick&ch léka-%', kte%í jsou v tomto ohledu skute$n# skv#lí, máme ale i zku"enosti hor"í. Spe-ciáln# se musím zmínit o názoru na me-totrexát a o m&tech, které kolem n#j i v or-dinacích praktick&ch léka%' kolují. Pro nás je to základní lék, kter& d%íve $i pozd#ji u!ívají prakticky v"ichni na"i pacienti, a jsme rádi, !e jej pro n# máme k dispozici, proto!e má asi nejlep"í pom#r bezpe$nosti k ú$innosti. P%esto je u nás %ada praktik', kte%í na pacientovu informaci, !e u!ívá metotrexát, zareagují poznámkou: „Co vám to proboha dali za dryák?!“ Jako by nesta$ilo, !e u! sám p%íbalov& leták není psán úpln# nej"-astn#ji a zd'raz)uje %adu ne!ádoucích ú$ink', které v"ak p%ipadají v úvahu spí"e jen p%i lé$b# onkologick&ch onemocn#ní, p%i ní! se metotrexát podává v mnohem vy""ích dávkách ne! v revma-tologii. Pro pacienta to rozhodn# není atraktivní $tení – a kdy! ho je"t# takhle „povzbudí“ praktik, compliance k lé$b# jde rapidn# dol'. Nemocn& pak rad#ji u!ívá spoustu nesteroidních antirevmatik typu aspirinu, brufenu a jin&ch, které pova!ují za bezpe$né, proto!e si je, obrazn# %e$eno, koupí v ka!dé drogerii. Málokdo si uv#do-muje, !e lidí, kte%í zem%ou v d'sledku komplikací po u!ití „bezpe$n&ch“ ne-steroidních antirevmatik, je v %ádu stovek více ne! t#ch, které potká fatální p%íhoda p%i lé$b# metotrexátem. Takov&ch je a! neuv#%iteln# málo – p%esto má metotrexát mimo revmatologickou komunitu stále tak "patnou pov#st. Eduka$ních program' pro praktické léka%e tedy stále je"t# není dost.

Z odborného programuO!kování nezvy"uje riziko RA P!ímá souvislost mezi aplikací b"#n$ch vakcín a propuknutím revma-toidní artritidy (RA) nebyla prokázána, a to ani u ku!ák% &i osob, které

jsou nositeli genu HLA-DRB1 SE. Vypl$vá to z dat 'védské popula&ní studie EIRA (Epidemiological Investigation of Rheumatoid Arthritis), která v (ím" prezentovala dr. Ca milla Bengtsson z Karolinska Institutet, Stockholm. Analyzovala mo#né souvislosti mezi RA a aplikací b"#n$ch vakcín (proti ch!ipce, tetanu, zá'krtu, klí')ové encefalitid", hepa-titid" A, B i C, ne'tovicím a pneumokoku). Z 1998 o&kovan$ch pacient% se u 582 (29 %) do p"ti let projevila RA. Prakticky stejné procento onemocn"ní propuklo v horizontu p"ti let i v kontrolní skupin", která o&kována nebyla (617 p!ípad% z 1984 osob, tj. 31 %).

Revmatická onemocn#ní ovliv$ují i sexuální %ivotV$sledky francouzské studie sledující 1271 pacient% s revmatoidní artritidou ukázaly, #e u 66 % z nich m"la nemoc negativní dopad na je-jich sexuální vztahy a u 40 % bylo onemocn"ní jedin$m d%vodem, pro& nejsou sexuáln" aktivní. Pacienti s RA, #ijící sexuálním #ivotem, uvád"li

ve 47 % ni#'í libido nebo jeho úplné vymizení, ve 24 % pak bolest nebo ztuhlost klou-b% jako p!eká#ku pohlavního styku. V$znamné emocionální následky, nap!. frustraci, popisovalo 39 % pacient% s RA. Vy'lo také najevo, #e navzdory zna&n$m fyzick$m i psy-chick$m problém%m se pacienti &asto zdráhají mluvit o intimních potí#ích se sv$m léka!em.V$sledky dal'í studie provedené u 125 brazilsk$ch #en se systémov$m lupus erythe-matodes ukázaly statisticky v$znamné rozdíly v jejich sexuální aktivit" oproti zdrav$m #enám, v&etn" absence orgasmu (67,2 % vs. 22,5 %), nedostatku vzru'ení p!i sexu (58,4 % vs. 17,5 %), pop!. úplného vzdání se sexuálního #ivota (31,2 % vs. 12,5 %).

Pacient&m s RA hrozí infarkt stejn# jako diabetik&mPacienti s RA &elí dvojnásobn" vy''ímu riziku infarktu myokardu (IM)

oproti b"#né populaci. To je srovnatelné se zv$'en$m rizikem IM u pacient% s diabe-tem. Tyto v$sledky p!inesla desetiletá dánská popula&ní studie. Její auto!i dále zjistili, #e riziko IM je u #en s RA, mlad'ích 50 let, ve srovnání s diabeti&kami té#e v"kové ka-tegorie 'estinásobn" vy''í. U mu#% s RA a s diabetem bylo riziko IM srovnatelné. Stu-die mj. zd%raznila v$znam doporu&ení EULAR pro v&asné odhalení a management ri-zikov$ch faktor% kardiovaskulárních onemocn"ní.

Revmatická onemocn#ní jsou !asto asociována s hypovitaminózou DDv" samostatné studie prezentované na kongresu EULAR prokázaly, #e pacienti s r%zn$mi revmatick$mi onemocn"ními mají &asto sou&asn" zji't"nu hypovitaminózu D. T!etí studie zjistila, #e u t"chto pacient%

nesta&í k normalizaci koncentrace vitaminu D jeho doporu&ená denní dávka. První studie z Velké Británie se zam"!ila na stanovení pr%m"rného mno#ství vitaminu D u 180 pacient% se zán"tliv$m onemocn"ním kloub%, osteoartrózou a myalgií. V$sled-ky ukázaly, #e 58 % z nich m"lo ni#'í hladinu vitaminu D, ne# je pova#ováno za normální.Cílem druhé, italské studie sledující 1191 pacient% s RA bylo ur&it vztah mezi hypo-vitaminózou D a vybran$mi markery aktivity jejich onemocn"ní. Pokud pacienti neu#í-vali vitamin D jako dopln"k stravy, byla u nich v 85 % koncentrace 25-hydroxyvitaminu D ni#'í oproti normálu (50 nmol/l). Ti, kte!í brali 800 IU nebo více vitaminu D denn", m"li hypovitaminózu v 60 %. Skupina bez suplementace vitaminem D p!itom vykazo-vala hor'í v$sledky t!í základních ukazatel% aktivity revmatického onemocn"ní – dle standardizovaného dotazníku Health Assessment Questionnaire Disability Index, podle Mobility Activities of Daily Living Score a hodnocení po&tu otekl$ch kloub% DAS.T!etí studie provedená v Itálii se zab$vala vyhodnocením vlivu suplementace vitami-nem D u pacient% se zán"tliv$m (IAD) a nezán"tliv$m autoimunitním onemocn"ním (NIAD). Pouze 29 % pacient% dosáhlo koncentrace vitaminu D vy''í, ne# je klinická norma. Mezi skupinami IAD a NIAD p!itom nebyly pozorovány #ádné v$znamné rozdíly.

Pohlaví ovliv$uje projevy systémové sklerózy Studie zahrnující 381 pacient% se systémovou sklerózou (SSc), prove-dená ve Francii, odhalila n"kolik klí&ov$ch rozdíl% v klinick$ch projevech

nemoci u mu#% a u #en. U mu#% p!evládaly v$skyt plicní hypertenze (24 % mu#i vs. 10 % #eny) a prevalence intersticiální plicní nemoci (55 % vs. 41 %). U #en pak p!evládaly prevalence kalcinózy (36 % #eny vs. 21% mu#i), úzkost a p!idru-#ené symptomy (52 % vs. 44%) a poruchy nálady (47 % vs. 32 %).

Kou'ení je prediktorem RA a ovliv$uje anti-TNF terapiiStudie provedená ve *védsku ukázala, #e ku!áci i ku!a&ky mají vy''í ri-

ziko propuknutí RA v budoucnu. Auto!i se zab$vali také socioekonomick$m statutem kandidát% RA. Podle nich jsou ohro#en"j'í lidé vykonávající manuální práci v hodinové mzd" oproti „bíl$m líme&k%m“. Druhá studie poukázala na souvislosti mezi kou!ením pacient% s RA a jejich nedostate&nou odpov"dí na anti-TNF lé&bu. Souvisí to pravd"-podobn" s expresí gen%, ovlivn"nou kou!ením, p!edev'ím vaskulárního endoteliálního r%stového faktoru VEGF.

Alkohol sni%uje riziko rozvoje RA, interpretace ale není jednozna!náKontroverzní nizozemská studie prokázala u konzument% alkoholu

signifikantn" ni#'í riziko rozvoje RA (odds ratio OR=0,27), osteoartritidy (OR=0,31), spondyloartropatie (OR=0,34), psoriatické artritidy (OR=0,38) a reaktivní artritidy (OR=0,27). Auto!i studie pro to mají dvojí vysv"tlení. Bu+ to, #e alkohol v organismu m%#e skute&n" systémov" ovliv,ovat rozvoj onemocn"ní, nebo #e pacienti trpící t"#-k$mi formami revmatick$ch onemocn"ní konzumují alkohol z d%vodu fyzick$ch potí#í mén" ne# pacienti s leh&ím pr%b"hem nemoci.

Toto vydání Kongresového listu speciál b#hem 11. v&ro(ního kongresu EULAR 2010 p$ipravili Ing. Jana Tlapáková a Jan Kulhav&.

And"lsk# hrad, kter# prop$j!il svou siluetu i kongresovému logu. Foto: ZN

0707 ZN 22-12 KLS1-4.indd 4 1.7.2010 14:14:55

! ÍSLO 21 7. !ERVENCE 2010 P" ÍLOHA ZDRAVOTNICK#CH NOVIN 22 | 2010 3 KONGRESOV! LIST

Funk!ní schopnosti jako jeden z hlavních cíl" lé!by schizofrenie

dokon!ení ze strany 2

„Po podání antipsychotik se stav pacien-t! zlep"uje ve v"ech uveden#ch oblas-tech,“ informoval J. $vestka a na v#sled-cích studií dovodil následující: „Antipsy-chotika nejen redukují psychopatologii a zabra%ují relaps!m, ale umo&%ují ú'ast na psychosociálních intervencích a se-trvání v nich a zlep"ují v#sledek psycho-sociální lé'by. V#razn(j"ích v#sledk! je potom dosahováno, pokud jsou antipsy-chotika kombinována s psychosociálními interven cemi.“V#sledky otev)en#ch studií s paliperido-nem ukazují, &e u pacient!, u kter#ch se nepoda)ilo dosáhnout dostate'né úrovn( funk'ních schopností, dochází po p)evo-du na paliperidon k jejich zlep"ení, a to p)edev"ím v oblasti sociálních aktivit a interpersonálních vztah!. Toto zlep"ení koreluje s dal"í redukcí symptom!.

Hodnocení funk!ních schopnostíS ohledem na neustál# nár!st celkového po'tu du"evn( nemocn#ch je nezbytné um(t posoudit míru du"evního posti&ení a um(t 'asn( detekovat onemocn(ní. MUDr. Martin Anders, Ph.D., odborn# asistent Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, k tomu uvádí: „Bez nadsázky lze )íci, &e nastává století du"evních poruch. Ve"keré prognózy hovo)í o tom, &e bu-deme velmi zatí&eni nejen tím, jak bude populace strádat v(kem, ale i du"evními poruchami – od demence po afektivní poruchy a schizofrenii. To je samoz)ejm( d!le&ité z pohledu farmakoekonomic-k#ch anal#z, kdy se nap)íklad hodnotí, zda p)i v'asném zahájení lé'by sní&íme budoucí náklady na lé'bu a oddálíme p)í-padné komplikace.“

Du"evní onemocn(ní limitují sociální fungování pacient!. To v sob( zahrnuje nejen sociální interakce s jin#mi lidmi, ale i schopnost starat se o sebe a subjektivní vnímání spokojenosti s vlastním &ivotem. „Základním p)áním v(t"iny pacient! je mít jasné my"lení, dobrou pam(* a b#t schopen se soust)edit na práci a dal"í ak-tivity,“ sd(lil M. Anders a srovnal v#voj lé'by v psychiatrii s v#vojem v ostatních medicínsk#ch oborech: „Nap)íklad p)i lé'b( diabetu se dostáváme od n(kdej"ího pojetí prostého kontrolování glykémie k hodnocení kvality &ivota pacienta. Ana-logické to je i p)i lé'b( schizofrenie, kdy se sna&íme up)ednost%ovat dlouhodobé v#sledky. Nelze z!stat u prostého reduko-vání symptom!, ale je nutné dále nastavit a zlep"it postupy umo&%ující klasifikovat v#sledky lé'by pacient! se schizofrenií.“ K hodnocení funk'ních schopností se po-u&ívá celá )ada "kál – nej'ast(ji GAF (Global Assessment of Functioning scale) a SOFAS (Social and Occupational Func-tioning Assessment Scale). „V sou'asnosti je velmi 'asto pou&ívána "kála PSP (Per-sonal and Social Performance Scale). Vy-u&ívají ji nejen farmaceutické firmy v kli-nick#ch studiích, ale ji& i plátci zdravotní pé'e,“ uvedl M. Anders. PSP "kála vyhod-nocuje 'ty)i oblasti. V domén( A se hod-notí práce nebo studium a spole'ensky u&ite'né aktivity, B vyhodnocuje osobní a sociální vztahy, C pé'i o sebe sama a D ru"ivé a agresivní chování. Z t(chto 'ty) domén lze provést stanovení finální-ho skóre, které má vysokou vypovídací hodnotu.Za pozornost stojí v#sledek anal#zy, kdy nemocní se schizofrenií, kte)í byli za-m(stnaní, dosahovali vy""ího pr!m(rné-ho skóre oproti nezam(stnan#m (73,6 oproti 61,7).

V#znam depotní lé!byPoslední sd(lení sympozia p)ednesla doc. MUDr. Lucie Bankovská Motlová, Ph.D., zástupkyn( vedoucího v#uky psychiatrie na 3. LF UK a vedoucí denního stacioná-)e pro terapii psychóz Psychiatrického centra v Praze – Bohnicích. P)edná"ka byla zam()ena na p)ípravek Risperdal Consta a jeho potenciál k ovlivn(ní funk'ních schopností pacient!. Novin-kou zde byla informace o dal"ím aplika'-ním míst( tohoto injek'ního preparátu, a tím je rameno. „K tomu, aby pacient dob)e zastával své &ivotní role, pot)ebuje b#t bez relaps!, nemít p)íznaky a mít dostate'né kogni-tivní funkce, co& je i p)ání pacient! a je-jich blízk#ch,“ uvedla doc. Bankovská. Podle sd(lení bylo v Robinsonov( studii po dobu p(ti let sledováno 118 pacient! po první epizod( – 47 % dosáhlo sym-ptomatické remise, 26 % dostate'n#ch funk'ních schopností a jen 14 % mohlo b#t ozna'eno za pln( uzdravené. Podle mnoha dal"ích studií dochází u nemoc-n#ch schizofrenií k 'ast#m relaps!m – ji& v prvním roce se jedná o 30 a& 50 % pa-cient!, po dvou letech 40 a& 60 % a do p(ti let má relaps 85 % pacient!. „Za

hlavního viníka lze ozna'it nedostate'-nou spolupráci pacient! p)i u&ívání lék!,“ )ekla L. Bankovská a pokra'ovala: „Podle zji"t(ní 'tvrtina pacient! neu&ívá p)ede-psané léky ji& 10 dní po propu"t(ní z hos-pitalizace, po 12 m(sících je to 50 % a po 2 letech ji& 75 % pacient!.“ Z uvedené sta-tistiky plyne, &e je nutné pacienta a jeho blízké okolí )ádn( pou'it o nutnosti dlou-hodobého u&ívání lék! a mít na pam(ti, &e nelep"ení stavu m!&e b#t dáno tím, &e pacient léky neu&ívá. „Tento problém m!&e p)ekonat depotní injekce. Z dal"ích studií potom vypl#vá, &e relaps zazname-nalo 74 % pacient!, kte)í léky v!bec ne-u&ívali, p)i perorální lé'b( se relaps do-stavil ve 42 % p)ípad! a u depotních in-jekcí jen ve 27 %. To ukazuje, &e depotní injekce je jistota, ale léky samy o sob( ne-sta'í, proto&e 27 % je pom(rn( hodn(. Po dopln(ní farmakoterapie denním stacio-ná)em jsme na na"em pracovi"ti m(li frekvenci relaps! 11 %, co& vypovídá o tom, &e psychosociální lé'ba ve struk-turovaném stacioná)i m!&e pom(rn( v#-znamn( ovlivnit 'etnost relaps!,“ sd(lila L. Bankovská. O p)ípravku Risperdal Consta potom uvedla: „Tento lék v sob( spojuje v#hody klasick#ch depotních in-jekcí s jednodu""ím lé'ebn#m re&imem a v'asn#m záchytem nespolupráce a aty-pick#ch antipsychotik, která mají "ir"í spektrum ú'innosti a mén( ne&ádoucích

extrapyramidov#ch ú'ink!. To umo&%uje pacient!m dob)e fungovat a zastávat své &ivotní role. Je té& nesmírn( d!le&ité, jak je 'lov(k schopen rozpoznat v#razy ve tvá)i a emoce – jednou z poruch schizo-frenních pacient! je neschopnost tyto emo'ní v#razy ode'ítat. A práv( Risper-dal Consta doká&e oproti konven'ním antipsychotik!m normalizovat aktivitu mozkov#ch oblastí, které jsou zodpov(d-ny za ode'ítání emo'ních v#raz! v obli-'eji. Podobn( je to i s pracovní pam(tí – i zde depotní risperidon vychází lépe ne& konven'ní antipsychotika.“P)evodem na Risperdal Consta z jin#ch antipsychotik se podrobn( zab#vala stu-die e-Star, která prokázala u v"ech p)e-vod! lep"í funk'ní schopnosti (více viz box).Podle v#sledk! studií Wistedt, Jacobsson, Eastwood a dal"ích dává depot!m p)ed-nost více ne& polovina pacient!! „P)ed-sudky v!'i tomuto zp!sobu lé'by mohou mít paradoxn( spí"e léka)i, a to zejména léka)i mlad"í generace, kte)í je n(kdy po-va&ují za zastaralé, p)íli" jednoduché, po-slední volbu, 'i mají dojem, &e pacient je p)íli" kontrolován,“ uvedla doc. Bankov-ská a informovala p)ítomné, &e nyní je mo&né Risperdal Consta aplikovat nov( i do ramene, co& „m!&e odbourat zábra-ny, p)ípadn# stud, a pro ob( strany zp)í-jemnit depotní formu lé'by.“ Ji"í #irok$

VIII. sjezd Psychiatrické spole!nosti "LS JEP

V T!i otázky pro...... prof. MUDr. Ji$ího Rabocha, DrSc.V V !em se zm%nil p$ístup k lé!b% schizofrenie?Terapie schizofrenie je úsp"#n"j#í, pokud je tato choroba diagnostiko-vána $asn" a ú$inná lé$ba zahájena co mo%ná nejd!íve. Druh&m p!ed-pokladem pro efektivitu je získat nemocného pro kvalitní a aktivní spolupráci p!i terapii. Pé$e o tyto pacienty musí b&t komplexní. M"la by zahrnovat jak podávání moderních lék', tak psychosociální lé$bu a podporu nemocn&ch.

V Na co je nutné myslet p$i v#b%ru správného antipsychotika?V sou$asné dob" máme k dispozici celou paletu ú$inn&ch lék' – antipsychotik, která je mo%no d"lit na skupiny klasick&ch neuroleptik a antipsychotik II. generace. Tyto léky jsou obvykle lépe pacientem sná#eny, nap!. ve sm"ru v&skytu ne%ádoucích extrapyramidov&ch p!íznak'. P'sobí také nejen na produktivní p!íznaky schizofrenie, jako jsou bludy a halucinace, ale také na tzv. negativní p!íznaky, jako jsou naru#ení poznávacích funkcí $i vyhasnutí emotivity. Samoz!ejm" je t!eba si dát pozor i na t"lesné komplikace lé$by, jako jsou nadváha $i inzulinová rezistence. V ka%dém p!ípad" je t!eba a je mo%né p!i v&b"ru léku postupovat podle zásad individualizované medicíny.

V Kdy je správné indikovat depotní lé!bu?Ur$itá $ást pacient' trpících schizofrenií má opakovan" problémy s pravideln&m u%íváním vhodn&ch lék'. To $asto vede k re-cidivám onemocn"ní a celkovému zhor#ení pr'b"hu choroby. V t"chto p!ípadech je velkou v&hodou mo%nost pou%ití tzv. depotních injekcí antipsychotika. Ty se podávají jednou za 2–4 t&dny a jsou spolehlivou zárukou toho, %e pacient skute$n" dostává sv'j ú$inn& lék v dostate$né dávce. N"kte!í pacienti tuto formu preferují té% kv'li tomu, %e nemusí myslet na pravi-delnou denní konzumaci perorální medikace. (ada studií prokazuje, %e tento zp'sob lé$by vede k dlouhodob" lep#í prognó-ze tohoto záva%ného onemocn"ní. Na#e sympozium p!ineslo údaje o tom, jak správn" schizofrenii lé$it a jaké nové mo%nosti nám sou$asná psychofarmakoterapie i psychosociální lé$ba p!iná#í.

V Studie e-STARV dlouhodob" ú$inné injek$ní form" (d!íve preferován název depotní) byla p'vodn" dostupná pouze klasická, typická anti-psychotika. S p!íchodem nov&ch, atypick&ch antipsychotik jsme po n"kolika letech dostali k dispozici i první atypické, dlou-hodob" ú$inné injek$ní antipsychotikum Risperdal Constu. Nedávno prob"hla u schizofrenní poruchy velká mezinárodní ob-serva$ní zrcadlová studie (tj. srovnávající lé$bu p!ípravkem Risperdal Consta s p!edchozí medikací) s názvem e-STAR („Schizophrenia Treatment Adherence Registry“, elektronick& registr adherence k lé$b" u schizofrenie). Studie byla realizová-na v n"kolika evropsk&ch zemích v$etn" )R a SR. V#echna sledovaná data byla sou$ástí b"%né klinické praxe (klinick& stav, setrvání na medikaci, d'vod p!eru#ení a zahájení jiné lé$by, soub"%ná medikace, nutnost hospitalizace). Pr'b"%ná hodnocení zahrnovala i pou%ití validních, $asov" nenáro$n&ch #kál v$etn" hodnocení remise.V sou$asné dob" máme k dispozici data zahrnující v&sledky 609 pacient' lé$en&ch dlouhodob" p'sobící Constou po dobu 2 let. Hlavním d'vodem p!evodu na Constu byla #patná adherence k lé$b" (49 %) a nedostate$ná reakce na lé$bu (26 %). Ri-sperdal Consta ve srovnání s p!edchozí lé$bou sní%il po$et i délku hospitalizací, zv&#il po$et pacient' v remisi, zlep#il jejich funk$ní schopnosti a sní%il n"které typy komedikace. Byla prokázána vysoká míra adherence. P!i srovnání se zahrani$ními údaji studie e-STAR vyplynulo, %e v na#ich podmínkách pro daná omezení podáváme Risperdal Constu a% u t"%#ích a chronicky nemocn&ch, $asto v nejni%#ím mo%ném dávkování, v kombinaci s dal#ími AP. P!ednosti této lé$by tak u nás zatím nejsou vyu%ity u nemocn&ch, kte!í by z ní mohli nejvíce profitovat, tj. i u nemocn&ch v $asn&ch stadiích nemoci. Prof. MUDr. Eva %e&ková, CSc., Psychiatrická klinika FN Brno

V%t&ina pacient" se schizofrenií je jen !áste!n% adherentní k medikaci

71-100:Pouze mírné obtí!e

31-70:R"zn# stupe$

posti!ení

0-30:Vy!aduje intenzivní

podporu anebo dohled

BASpole!ensky prosp"#né aktivity,

v!etn" práce a studia(va%ení, úklid, práce na zahrad&, 'ití,

placená práce, jako dobrovolník)

Osobní a sociální vztahy(vztahy s partnerem, rodinou, p%áteli,

schopnost navázat nové vztahy)

DCPé!e o sebe sama(vztahy s partnerem, rodinou, p%áteli,

schopnost navázat nové vztahy)

Ru#ivé a agresivní chování(hrubé projevy, v#k%iky, házení p%edm&t",

ude%ení, jiné formy agresivity)

'kála osobní a sociální v#konnosti (PSP)Celkov# skór podle stupn& obtí!í ve 4 doménách, obtí!e v rozmezí 0-6

Zdroj: Docherty JP et al. 2002; Valenstein M et al. 2002; Kane JM. 1983.

0707 ZN 22_09-12 KL1-4X.indd 3 1.7.2010 17:51:32

4 P! ÍLOHA ZDRAVOTNICK"CH NOVIN 22 | 2010 # ÍSLO 22 7. #ERVENCE 2010 KONGRESOV! LIST

Více ne! "ty#i p$tiny v%ech nov$ diagnos-tikovan&ch onemocn$ní p#ipadají na tzv. nemalobun$"n& karcinom plic (NSCLC). Ani ten v%ak není homogenním onemoc-n$ním – dané ozna"ení zahrnuje adeno-karcinomy, skvamózní i velkobun$"né karcinomy.„Dne%ní setkání je v podstat$ zmen%enou kopií jednání, ke kterému na evropské úrovni do%lo v listopadu lo'ského roku ve Vídni,“ vysv$tlil v úvodu odborného pane-lu, kter& se uskute"nil 25. "ervna v (estli-cích, p#edsedající prof. MUDr. Ale% Ry%ka, Ph.D., p#edseda Spole"nosti "esk&ch pato-log) (LS JEP. „I tam, stejn$ jako zde, se se%li patologové, pneumo-onkologové a ge-netici, aby na%li shodu, jak postupovat p#i genetickém testování pacient) s NSCLC.“

Jako Fénix z popelaD)vodem pro testování je gen pro epi-dermální r)stov& faktor EGFR, respektive jeho aktiva"ní mutace. K pochopení jejího v&znamu mj. napomohl v&voj léku gefiti-nib (Iressa, AstraZeneca). Jedná se o inhi-bitor tyrozinkinázy receptoru pro EGFR. Práv$ zv&%ená exprese EGFR hraje roli v dráze transduk"ních a antiapoptotick&ch signál) vedoucích k proliferaci nádoru. „P#íb$h gefitinibu p#irovnal v lo'ském ro-ce editorial v "asopisu Lancet Oncology k Fénixu, kter& vzlétl z popela,“ p#ipomn$l

nelehkou cestu, na jejím! konci v%ak stálo mimo#ádn$ d)le!ité poznání, prof. MUDr. Petr Zatloukal, CSc., p#ednosta Kliniky pneumologie a hrudní chirurgie FN Na Bulovce v Praze. Na základ$ pozitivních v&sledk) studií "as-né fáze byl p#ípravek pro lé"bu NSCLC schválen ji! v roce 2002 v Japonsku a o rok pozd$ji v USA. Pak ale p#i%el rok 2004 a s ním studie fáze III ISEL. Z jejích v&sled-k) vyplynulo, !e gefitinib není v celkové populaci p#edlé"en&ch pacient) s NSCLC statisticky signifikantn$ ú"inn$j%í ne! pla-cebo. Následovalo omezení u!ívání v USA a pozastavení !ádosti o registraci v Evrop$. „U! tehdy se ale za"ala pozornost obracet k mutaci genu pro EGFR,“ zd)raznil prof. Zatloukal. Tento p#edpoklad potvrdila stu-die INTEREST, provedená v roce 2007. Zatímco v celé populaci p#edlé"en&ch pa-

cient) s NSCLC byla objektivní odpov$* na lé"bu gefitinibem 9,1 % a medián p#e!ití 2,2 m$síce, ve skupin$ pacient) s aktiva"ní mutací EGFR %lo o 42,1 % a medián 7 m$-síc). I na základ$ t$chto dat byl p#ípravek v lo'ském roce registrován pro u!ití v ze-mích EU práv$ u pacient) s NSCLC s ak-tiva"ními mutacemi EGFR, co! je dal%í krok sm$rek k personalizované lé"b$ NSCLC.

Nejde ji! o to „zda“… A"koli se aktiva"ní mutace EGFR nap#. vyskytuje nepom$rn$ "ast$ji u neku#ák) ne! ku#ák), nelze na to coby prediktivní faktor spoléhat, jistotu dá pouze geneti-ka. Na otázku, zda pacienty s NSCLC tes-tovat p#ed volbou terapie na p#ítomnost aktiva"ní mutace EGFR, p#inesla v roce 2008 odpov$* studie IPASS. Zjednodu-

%ená interpretace jejích v&sledk) by zn$la asi takto: lé"ba gefitinibem má v p#ípa-dech p#ítomnosti mutace EGFR v&znam-n$ lep%í v&sledky (vyjád#eno dobou p#e-!ití bez progrese onemocn$ní) v porov-nání s konven"ní chemoterapií karbopla-tina/paklitaxel. Zato u pacient) bez této mutace ú"innost lé"by gefitinibem za chemoterapií naopak v&znamn$ zaostala. „Nasadit gefitinib pacientovi s NSCLC ‚naslepo‘ bez p#edchozího genetického testu na p#ítomnost aktiva"ní mutace EGFR m)!e mít i forenzní d)sledky,“ p#i-pomn$l odbornému panelu doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D., #editel Ústavu molekulární a transla"ní medicíny LF UP a FN Olomouc. „U pacienta s NSCLC bez uvedené mutace m)!e b&t takov& postup pova!ován za po-%kození, proto!e by pro n$j byla prokaza-

teln$ vhodn$j%í chemoterapie karboplati-na/paklitaxel,“ dodal.

… ale „koho, kdy, jak a kde“„Tissue is the issue,“ p#ipomn$l prof. Ry%ka v&rok amerického forenzního patologa prof. Hirsche. Dostate"né mno!ství správ-n$ odebraného a také dob#e fixovaného vzorku je jedním z p#edpoklad) pro to, aby se genetické testování pacient) s NSCLC stalo sou"ástí klinické praxe. Otázek #e%ení je v%ak více. Mají b&t na p#ítomnost aktiva"ní mutace EGFR testováni v%ichni kandidáti lé"by in-hibitorem tyrozinkinázy, nebo mají b&t se-lektováni na základ$ klinick&ch faktor)? Mají b&t pacienti testováni p#i stanovení diagnózy a má mít v p#ípad$ nedostatku odebraného biologického materiálu gene-tika p#ednost p#ed histologickou subtypi-zací nádoru? Je mo!né pou!ít pro genetic-ké vy%et#ení cytologii? Provést rebiopsii v p#ípad$ pozdního relapsu u pacienta, je-ho! p)vodní vy%et#ení na mutaci EGFR bylo negativní, ale nyní se u n$j mohl vy-vinout jin& typ nádoru? A v neposlední #a-d$ jaká kritéria musí spl'ovat laborato#, která bude genetick& materiál vy%et#ovat, a má se spolehnout pouze na vy%et#ení vy-u!ívající certifikovan&ch kit)? Na tyto otázky a mnohé jiné m)!e dát odpov$di a! národní konsensus odborní-k), poskytovatel) a plátc) zdravotní pé"e. Jeho hledání mezi oborov&m odborn&m panelem 25. "ervna teprve úsp$%n$ za"alo. jak

Kongres uspo#ádalo a zorganizovalo odd$lení Neurochirurgie Krajské zdravotní, a. s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o. z., pod vedením doc. MUDr. Martina Same%e, CSc. Akce byla po#ádána pod zá%titou (eské neurochirurgické spo-le"nosti (LS JEP, World Federation of Neurosurgical Societies – WFNS a také Central European Neurosurgical Society – CENS.(e%tí a sloven%tí odborníci m$li jedine"nou %anci diskutovat o nejmodern$j%ích postupech a technikách cévní neurochirur-gie, tzn. o #e%ení mozkov&ch v&dutí, bypass) a cévních malfor-mací. Poprvé se ve st#ední Evrop$ p#edstavil prof. Hiroyasu Kamiyama z Japonska, technicky nejvysp$lej%í neurochirurg pro náro"né mozkové bypassy.

Promotorem kongresu byl prof. Takanori Fukushima, jeden z nejnadan$j%ích neurochirurg) oboru. Pochází z Japonska a od roku 1990 p)sobí ve Spojen&ch státech, sou"asn$ je zván na slo!ité opera"ní v&kony po celém sv$t$. Prof. T. Fukushima vychoval a ovlivnil celou generaci neurochirurg) v mnoha ze-mích v%ech kontinent). Je tv)rcem konceptu minimáln$ inva-zivní neurochirurgie a chirurgie baze lební a práv$ on vyvinul p#esnou a jemnou opera"ní techniku, tzv. keyhole surgery ne-boli operaci klí"ovou dírkou. Tato metoda v&razn$ zlep%ila kvalitu !ivota pacient) po náro"n&ch neurochirurgick&ch v&konech.

V"uka pod dohledem sv#tov"ch odborník$Úsp$chem "esk&ch neurochirurg) bylo také uspo#ádání ji! 3. anatomického kursu, kter& byl dvoudenní a konal se p#ed za"átkem kongresu. Cílem kursu byla intenzivní v&uka náro"-n&ch neurochirurgick&ch opera"ních p#ístup) na v$rn&ch ana-tomick&ch modelech s pou!itím opera"ního mikroskopu a vr-ta"ek jako na skute"ném opera"ním sále.T&m lektor) a profesor) tvo#ili sou"asní nejv&znamn$j%í sv$toví odborníci – prof. T. Fukushima z USA, prof. Helmut Bertalan+y ze ,v&carska, prof. Jacques Morocos z USA a dal%í "ty#i %pi"koví odborníci z Japonska, ,védska, N$mecka a Francie. Za (eskou republiku byli sou"ástí t&mu dva profeso#i z Prahy a dva z Ústí nad Labem. Intenzivní práce a studia se ú"astnilo 20 léka#) z 10 zemí západní i v&chodní Evropy.Mezinárodní kongres i satelitní v&ukov& kurs jsou akcí neb&-valého rozsahu a sou"asn$ zviditeln$ním solidní úrovn$ "eské neurochirurgie a v)bec celé medicíny. Více informací o pro-gramu setkání lze najít www.neuro-surgery.cz.

Doc. MUDr. Martin Same!, CSc., primá" odd#lení Neurochirurgie Krajské zdravotní, a. s. –

Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o. z.

Personalizovaná medicína

International Neurovascular and Skull Base Workshop

Sv#toví neurochirurgové diskutovali v Praze

Karcinom plic postihne celosv!tov! ro"n! 1,35 miliónu lidí. Pat#í mu tak vedoucí p#í"ka co do frekvence v$skytu zhoubn$ch novo-tvar%. A& u 80 % &en a 90 % mu&%, kte#í onemocní, je p#ítomen spole"n$ rizikov$ faktor – kou#ení. Karcinom plic je v'ak vinou environmentálních vliv% i sedm$m nej"ast!j'ím onemocn!ním neku#ák%.

V pra&ském hotelu Marriott prob!hl 16.–18. "ervna jeden z nejv$znamn!j'ích neurochirurgick$ch kongres% po#ádan$ch v (eské republice. Ú"astnili se ho 'pi"koví odborníci a specialisté na cévní neurochirurgii z 20 zemí sv!ta.

Prof. Takanori Fukushima, prezident kongresu. Foto: archiv autora

V dne!ní dob" stále roste jak legislativní, tak i provozní tlak na oblast sterilizace. Tato proble-matika toti# souvisí se v!emi zdravotnick$mi obo-ry a v$kony. Sou%asn" se m"ní zpracovávané ob-jemy, sortiment, technologie, rizika – slo#it"j!í je nap&. instrumentárium, endoskopy, robotická chi-rurgie, automaty, p&ístroje. Programové zam"&e-ní konference bude proto letos orientováno na problematiku dezinfekce, dekontaminace a ste-rilizace zdravotnick$ch prost&edk' ve zdravotnic-k$ch za&ízeních a s tím související %innosti.Specializovaná a centralizovaná pracovi!t" dnes vznikají jak ve zdravotnick$ch za&ízeních, tak i na !ir!í regionální úrovni (traumacentra, popáleni-nová centra, centralizované opera%ní sály apod.). Sou%asn" vznikají nebo se modernizují i men!í za&ízení, jako jsou ambulance a privátní praxe.Stále roste v$znam odborné profilace a speciali-zace zdravotnick$ch za&ízení i zam"stnanc'. Je po#adována vysoká úrove( v$konu, odpov"dnos-ti, vzd"lávání, ekonomick$ch kritérií, bezpe%nosti. Opodstatn"nost vykonávan$ch %inností, logistika, sledování sv"tového v$voje a trend', nové tech-nologie a p&ístroje pro sterilizaci – i to budou té-mata leto!ní konference STERIL.CZ.

Cílem je v"m#na poznatk$ a zku%eností)eská spole%nost pro sterilizaci má svoji stálou %lenskou základnu (cca 320 %len'), ale i po%etnou

skupinu industriálních partner'. V"t!ina z nich se jednání ú%astní a bude p&edstavovat své produkty p&ímo v míst" konference. Budou zde %ty&i desítky prezenta%ních míst se steriliza%ními, dekontami-na%ními i mycími p&ístroji. Na veletrhu bude na-bízena !iroká !kála dezinfek%ních a mycích pro-st&edk', obalov$ch materiál' v!ech druh', kontrolních test' a mechanism' od sv"tov$ch producent'.V!echna zdravotnická za&ízení, u#ivatelé, v$robci, prodejci i dodavatelé bez rozdílu velikosti a zam"-&ení se dnes musí vyrovnat se stále rostoucími po-#adavky a p&edpisy. Zvy!uje se d'raz na dodr#o-vání %eské, ale také evropské legislativy, do zdravotnick$ch provoz' jsou zavád"ny nové sys-témy &ízené kvality, normy ISO apod. *ada zdra-votnick$ch za&ízení se uchází certifikovan$mi %in-nostmi o akreditaci. I o tom se bude jednat na konferenci STERIL.CZ.Na konferenci bude prostor pro získání informací od odborník' jak z )R, tak z &ady evropsk$ch stá-t'. V$m"na poznatk' a srovnání se zahrani%ními pracovi!ti by m"ly aktivním ú%astník'm pomoci p&i orientaci a nesnadné práci. Cílem akce je mj. získat maximum informací, které mohou pomoci p&i zvládání problematiky dezinfekce, dekonta-minace, sterilizace, hygieny a epidemiologie.Akce je za&azena do programu celo#ivotního vzd"-lávání zdravotník' a bude CSS kreditována pro neléka&ské zdravotnické pracovníky. red

MEDICAL FAIR / REHAPROTEX 2010

VI. v!ro"ní konference STERIL.CZJi! tradi&n# se b#hem mezinárodního veletrhu zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví MEDICAL FAIR/REHAPROTEX koná mezinárodní konference 'eské spole&nosti pro sterilizaci (CSS). Její %est" ro&ník se uskute&ní b#hem prvních dvou dn$ veletrhu 19. a 20. (íjna v Kongresovém centrum BVV v Brn#.

Hledání konsensu v genetickém testování pacient# s karcinomem plic

V mezioborovém panelu zasedli (zleva) prof. Ale! Ry!ka, prof. Petr Zatloukal, RNDr. Lucie Bene!ová, prof. Jana Sk"i$ková, doc. Marián Hajdúch, MUDr. Radoslav Mat#j a MUDr. Tomá! Tich%. Foto: rok

0707 ZN 22_09-12 KL1-4.indd 4 1.7.2010 14:12:56

ZN 22_2010

Documents