Pozn.: V následujících řádcích jsouuváděny jen tranzistory s kanálem n.Tranzistory s kanálem p mají obdobnécharakteristiky a lze je použít ve stej-ných zapojeních, jen je třeba změnitpolaritu všech napětí a směr tekoucíchproudů.
Podívejme se na některé voltampé-rové charakteristiky tranzistoru JFETdříve, než s ním budeme navrhovat ně-jaké zapojení. Přenosová charakteris-tika je na obr. 54. Obrázek ukazuje zá-vislost mezi napětím gate (oprotisource) a proudem, který protéká tran-zistorem mezi drain a source. Největšíproud tranzistorem teče, pokud je na-pětí gate - source nulové. Zmenšuje-me-li napětí gate, zmenšuje se taképroud tekoucí tranzistorem, až při na-pětí několika voltů zcela zanikne. Nadalší zmenšování napětí již tranzistornereaguje. Maximální rozdíl napětí mezigate a source může být nejvýše něko-lik desítek voltů, jinak se přechod tran-zistoru prorazí. (Pro tranzistor BF245je U
GSmax= -30 V.) Uvažovat kladné
napětí gate nemá smysl, neboť pak jepřechod pólován v propustném směrua gate začne procházet proud.
Na obr. 55 jsou výstupní charakte-ristiky tranzistoru BF245B. Je to volt-ampérová charakteristika závislostiproudu tekoucího tranzistorem na na-pětí mezi drain a source pro různá na-pětí U
GS.
Na uvedené charakteristice lze roz-poznat dvě rozdílné oblasti. Při malýchnapětích mezi drain a source se tran-zistor chová spíše jako rezistor, jehožodpor je řízen napětím gate. Této vlast-nosti se také často využívá v různýchregulátorech zesílení nebo moduláto-rech. Detail výstupní charakteristiky(pro tranzistor 2N5564, pro BF245 nenív katalogu uvedena) je na obr. 56.
Obr. 56. Detail výstupní charakteristi-ky tranzistoru JFET pro malá napětí
Vraťme se k obr. 55. Při větších na-pětích U
DS se výstupní charakteristika
blíží vodorovné přímce. Tato část cha-rakteristiky se nazývá oblast nasyce-ného proudu – výstupní proud je jenmálo závislý na napětí mezi drain asource. Tranzistor pracující v této ob-lasti lze využít jako jednoduchý zdrojkonstantního proudu.
Pro úplnost je třeba dodat, že volt-ampérové charakteristiky tranzistoruJFET se ze všech diskrétních polovo-dičových součástek nejvíce podobajícharakteristikám elektronek.
Obr. 57. Zesilovač s JFET
Zesilovač s tranzistorem JFET nenítak jednoduchý jako zesilovač s bipo-lárním tranzistorem. Aby tranzistor pra-coval v lineární oblasti, musí být nagate oproti source malé záporné na-pětí. Použití (dalšího) zdroje napětí jenepraktické, proto raději zapojíme mezisource a společný vodič rezistor – vizobr. 57.
Protože do gate neteče praktickyžádný proud, je na gate napětí společ-ného vodiče – 0 V. Odpor rezistoru R1není pro nastavení pracovního bodudůležitý, určuje však vstupní odporzesilovače. Na R2 vzniká úbytek na-pětí, a proto je na gate oproti sourcezáporné napětí. Volba odporu R2 je prosprávné nastavení pracovního bodudůležitá. K jeho snadnému určení po-užijeme graf přenosové charakteristi-ky na obr. 58.
Obr. 58. Určení pracovního boduzesilovače s tranzistorem JFET
Pracovní bod zvolíme v lineárnějšíčásti křivky (menší zkreslení), přibliž-ně v 1/4 až 1/3 napětí U
GSoff. Pro zvo-
lený pracovní bod odečteme napětíUGS
a proud IDS
. Vydělením těchtodvou údajů zjistíme odpor rezistoru R2.Konkrétní rezistor pak vybereme nej-bližší z řady.
Zbývá určit odpor R3. Od napájecí-ho napětí odečteme U
GS (úbytek na
R2). Zbytek napětí se rozdělí mezi úby-tek na tranzistoru a úbytek na R3. Úby-tek na R3 zvolíme přibližně stejný jakona tranzistoru. Opět použijeme Ohmůvzákon a spočítáme odpor R3.
Výsledné zesílení je určeno převáž-ně poměrem odporů R3/R2. Napěťo-vé zesílení je asi 3 a lze je zvětšit 2xaž 3x zapojením kondenzátoru C3 pa-ralelně k R2. Vstupní signál se přivádína gate přes kondenzátor C1, výstup-ní odebíráme z drain přes C2. Výsled-né zapojení zesilovače je na obr. 59.V praxi bude možná třeba odpor rezis-torů R2 a R3 upravit podle konkrétní-ho tranzistoru, protože jednotlivé kusymají dosti velký rozptyl a na „typické“charakteristiky z katalogu se nelze pří-liš spoléhat.
Rubriku připravuje ing. Alek Myslík, INSPIRACE, [email protected], V Olšinách 11, 100 00 Praha 10
Měření bylo uskutečněno na počí-tači ve skříni miditower s třemi pozice-mi 5,25". V jedné je DVD mechanika,v další na kolejničkách pevný disk.V pozicích 3,5" jsou disketová mecha-nika a úplně vespod pak druhý pevnýdisk. Dále je v PC grafická karta Ge-Force 3 a tři sloty pod ní zvuková kartaSound Blaster Live! 5.1 (obr. 1).
Šedivou barvou je na obr. 2 vyzna-čen vznik tepla, černou pak vysoké za-hřívání. Nejvíce hřeje procesor (příkonasi 90 až 100 W). K ohřívání vzduchupřispívají i ostatní komponenty, zejmé-na pak pevné disky a grafická karta.
Běžné chlazeníPři běžném systému chlazení, kdy
jediným „vysavačem” vzduchu je ven-tilátor zdroje, vypadá situace podle
Moderní počítače, především pak procesory, spotřebují značná množství energie a tato energie sepomocí chladičů přenáší do vzduchu, který se tak ohřívá. Na vše jsou potřeba velké chladiče a výkonnévětráky, celkový hluk počítače výrazně stoupá, přičemž teplota je o dost vyšší než dříve. Jak tedy chladita přitom zamezit hluku? Na toto téma se objevuje velké množství příspěvků na serveru pctuning.zive.cz- s jeho laskavým svolením jsme z nich vybrali zajímavé informace i pro vás. V následujícím článku jepopsáno amatérské měření reálných teplotních poměrů v běžném počítači.
obr. 3. V závislosti na výkonu ventilá-toru (v uvedeném případě o průměru80 mm) ve zdroji se do počítače z před-ní části nasává různé množství vzdu-chu. Čím vyšší výkon, tím více vzdu-chu a naopak. A čím rychleji vzduch
cirkuluje, tím lépe se vnitřek počítačechladí (křivka účinnosti není lineární,záleží na mnoha faktorech).
Aby se snížila hlučnost počítače,jsou některé zdroje vybavené různýmizpůsoby plynulé nebo skokové termo-
Obr. 1. Uspořádání ve skříni počítače
Obr. 2. Zdroje tepla ve skříni počítače
zdroj
zdroj
CHLAZENÍ POČÍTAČŮ
Praktická elektronika A Radio - 9/2002
regulace. Drtivá většina zdrojů má kry-ty ventilátorů z děrovaného plechua ostré hrany tohoto plechu způsobujípři obtékání vzduchu hlasitý zvuk, pro-to je nutné otáčky výrazně snížit. Mno-hem lepší jsou kruhové mřížky, ty alemají pouze kvalitní zdroje (např. oblíbe-ný Fortron až od 350 W). Kruhovoumřížku na 80 mm ventilátor lze zakoupitza 25 Kč, což stojí při odhlučňovánípočítače za úvahu.
K lepšímu chlazení se do počítačůpřidává další ventilátor. V miditoweru,kde je zdroj na svislo, lze ventilátorumístit pouze do přední části, neboněkdy i pod zdroj. V middletoweru jepod zdrojem místo dokonce pro dvaventilátory. Největší skříně - big towery- obvykle umožňují umístit po jednomventilátoru dopředu, pod zdroj a nadněj. Při měřeních byl použit přídavnýventilátor pod zdrojem.
Dalším pokusem bylo otočit ventilá-tor a foukat vzduch dovnitř (Měření 3).Předpoklad, že studený vzduch nasá-tý přímo k chladiči procesoru sníží jehoteplotu, byl zcela chybný. Teplota pro-cesoru byla téměř shodná s teplotou,kdy je ventilátor vypnutý, a disky takémoc hřály. Proud vzduchu z předníčásti se zastavil, disk IBM 60GXPzvýšil svou teplotu, disk 75GXP na tombyl sice lépe, než v případě vypnutéhoventilátoru, ale jeho teplota byla stálenepřijatelná. Místo zásobení počítačestudeným vzduchem byl horký vzduchod procesoru rozfoukán po celé skříni(především směrem k diskům) a bylzcela zastaven přívod chladného vzdu-chu z přední části kolem disku 60GXP.
Měření v režimu běžné zdrojeDalší měření byla provedena v reži-
mu běžných zdrojů, které jsou schop-né nasávat hodně vzduchu. Ventilátorzdroje byl nastaven na maximální mož-né otáčky (3200 otáček za minutu).
První měření (Měření 4) bylo opětbez přídavného ventilátoru. Více vzdu-chu vysátého přes zdroj znamenalosnížení teploty procesoru o 4° a přede-vším snížení teploty disků o čtyři a pětstupňů. Použitý zdroj Enermax na ma-ximální tah vysává opravdu hodně, ví-ce než jakýkoliv jiný zdroj.
Následovalo opět měření s přídav-ným ventilátorem vysávajícím vzduchven (Měření 5). Teplota procesoru seoproti režimu tichého zdroje snížila jeno jeden stupeň, teplota jednoho diskuo dva stupně, druhý disk si zachovalsvou původní teplotu. „Průvan“ ve skří-ni byl evidentně již takový, že další ven-tilátory pozbyly smyslu.
Posledním měřením byla opět situ-ace, kdy přídavný ventilátor foukal do-vnitř (Měření 6). Situace se opakova-la. Oproti předchozímu stavu vyššíotáčky ventilátoru zdroje ubraly dvastupně teploty na procesoru, už ale neteploty disků. Horký vzduch od proce-soru byl opět rozfoukán po celé skříni.
PorovnáníV grafu na obr. 5 je porovnání teplot
procesoru při jednotlivých měřeních.Je jasně vidět, že tichý zdroj bez pří-
davného ventilátoru je téměř nepou-žitelný. Klasické zdroje se drží o něcolépe, avšak další ventilátor má na chla-zení výrazný vliv. Nejlépe na tom jsoukombinace s přídavným ventilátorem,vysávajícím směrem ven. Pokud se pří-davný ventilátor (směr ven) zpomalí na25%, teplota procesoru je kolem 56 až57°, přičemž hluk takového ventilátoruje zcela minimální.
Tab. 1. Výsledky jednotlivých měření teploty v různých místech počítače
Měření v režimu tiché zdrojeMěření se uskutečnila na uvedené
sestavě s přídavným ventilátoremo průměru 80 mm. Před měřením teplo-ty bylo počítači ponecháno půl hodinyna ustálení vnitřního klimatu. Procesorbyl zatížen na 100%, jako primární disksystému sloužil IBM 75GXP. Výsledkyměření jsou přehledně uspořádanév Tab. 1.
Při prvním měření (1) byl vzduchproháněn pouze ventilátorem zdroje.Ten byl nastaven na 2000 otáček za mi-nutu, což je průtok vzduchu mírně nadúrovní tichých zdrojů. Teplota proceso-ru dosáhla 61°, pevné disky mají z hle-diska životnosti nepřípustnou teplotu(ta by se měla držet do 40°).
Po přidání dalšího ventilátoru, kterýfouká směrem ven (Měření 2) má pro-cesor na svůj výkon přijatelných 53°a pevné disky se drží pod 40°. Dalšíventilátor značně zvyšuje průtok vzdu-chu z přední části skříně (a tím i kolemIBM 60GXP) a zároveň odsává teplo odprocesoru.
V dalším grafu na obr. 6 jsou seřa-zena měření teploty pevných disků po-dle dosažené teploty, bez ohledu na to,který disk jí dosáhl. Opět zde jsou nej-příznivější kombinace s přídavnýmventilátorem, ženoucím vzduch smě-rem ven. Následuje běžný zdroj, potéobě kombinace s prouděním směremdovnitř (zde už je ale teplota u obou dis-ků nepřijatelně vysoká). Samotný tichýzdroj je dobrým řešením v případě, kdynasávaný vzduch proudí přímo kolemdisku.
I u pevných disků je přídavný ven-tilátor i při zpomalení na 25% přínosema výrazně se přitom sníží jeho hlučnost.Při dlouhodobé práci se teplota diskův tomto případě pohybovala kolem 42°.
Obr. 5. Srovnání teplot procesorupři jednotlivých měřeních
Obr. 6 . Srovnání teplot diskůpři jednotlivých měřeních
Obr. 3. Proudění vzduchu v počítači
Obr. 4. Dva typy chlazení při měření
zdroj
zdroj zdroj
Praktická elektronika A Radio - 9/2002
Tepelně vodivá pastaDalšími objekty zkoumání vlivu na
chlazení počítače byly tepelně vodivápasta a otevřená (nezakrytovaná)skříň. Při běžné situaci s pastou bylyvšechny hodnoty v normálu. Bez tepel-ně vodivé pasty vzrostla teplota proce-soru o 17°, přičemž teplota v prostoruchladiče jen o dva stupně. Zatímco připoužití pasty jsou na sobě teplota pro-cesoru a teplota chladiče téměř lineár-ně závislé, bez pasty je to úplně jinak.
Nanést tepelně vodivou pastu je taktrochu umění. Je nutné zvolit nějakýsolidní druh - při měřeních byla použitačistě bílá pasta za 80 Kč, která se posetření hadrem mění v černou barvu.Rovnoměrně se rozetře prstem na pro-cesoru i na chladiči v takovém množ-ství, aby vytvořila neprůhledný bílý ná-nos. Neosvědčilo se nanášet „průhled-né“ množství, ale nesmí se to ani pře-hnat. S chladičem by se při nasazovánínemělo zbytečně pohybovat, nános bypak mohl být nerovnoměrný. Množstvípasty ovlivní i hrubost chladiče a povr-chu procesoru (např. na Pentiu 4 je žá-doucí zanést pastou díry po písmen-kách).
Výsledek po nasazení chladiče byměl být takový, že pasta lehce „přete-če“. Nedoporučuje se „zahořování“ nateplotách procesoru kolem 80°, proto-že tím se pasta k chladiči i procesorudoslova přitaví a její tepelná vodivostse zhorší (potvrzeno experimentem).
Efekt otevřené skříněNěkdo nechává zejména při přetak-
tování procesorů zboku otevřenouskříň. Při měření bez tepelně vodivépasty se po otevření jednoho boku skří-ně teplota procesoru již po pěti minu-tách snížila o tři stupně a teplota v pros-toru chladiče o dva stupně.
Prostor procesoru je evidentně do-bře odvětráván, jenže teplota pevnýchdisků se zvýšila o jeden až dva stup-ně, což je za pět minut značný nárůst.Proudění vzduchu kolem disků se za-stavilo. Dalšími experimenty bylo ově-řeno, že při otevřené skříni může teplo-ta disků dosáhnout hodně přes čtyřicetstupňů.
ZávěrZ provedených měření vyplynulo,
že správné proudění vzduchu v počí-tači má významný vliv na jeho chlazení.Jako nejlepší řešení se jeví nasávánízpředu, proudění přes disky až k chla-diči procesoru, odkud se teplý vzduchodvede na jedné straně ventilátoremzdroje a na druhé straně přídavnýmventilátorem. Není nutné, aby oba bě-žely na plný výkon, je pouze zapotřebívytvořit v daných místech menší pod-tlak, aby vzduch proudil správným smě-rem. Je také vhodné nechat trochu pro-storu pod grafickou kartou, přičemžhorký vzduch od ní je odsáván stejnýmventilátorem, který odsává vzduch odprocesoru. Celkově je to nepříliš hlučnéa přitom účinné chlazení.
ZPOMALOVAČVĚTRÁČKU PRO PC
Jde o velmi jednoduchou pasivníkonstrukci (obdobnou používají i někte-ří výrobci PC). Otáčky se redukují zařa-zením předřadného odporu do obvoduventilátoru, přičemž celý obvod je rea-lizován formou redukce - do vlastníhoventilátoru se nezasahuje. Aktivní re-gulátor, vybavený polovodičovými prv-ky, je pak vhodný tehdy, mají-li se otáč-ky regulovat plynule nebo automatickyv závislosti na teplotě (chladiče, okol-ního vzduchu).
Poznámka: Snížené otáčky ventilá-toru zároveň samozřejmě snižují i účin-nost chlazení - je nutné mít jistotu (ze-jména při chlazení procesoru), že je prochlazení dostatečná rezerva! Obecněsamozřejmě pořád platí, že čím větší(chladič, ventilátor), tím lepší ...
SoučástkyZa normálních okolností je ventilá-
tor napájen napětím 12 V, typický od-běr proudu je 0,15 A až 0,2 A (1,8 W -2,4 W). Jednoduchým výpočtem se do-jde k tomu, že pro zpomalení větráčkuna poloviční otáčky (předpokládá-li selineární charakteristika) se musí použítpředřadný odpor 60 až 80 Ω. Praxevšak ukázala, že v 99% postačí odpor39 až 53 Ω (snížení otáček asi o 1/3).Předřadný rezistor dost hřeje - emitova-né teplo se pohybuje mezi 0,5 - 1,8 W.Je tedy zapotřebí použít rezistory proztrátový výkon 2 W.
Pro uvedený příklad byl zvolen rezi-stor 47 Ω (otáčky by měly klesnout asio 25 - 35%). Nejjednodušší by bylo za-řadit jej přímo do napájení 12 V ven-tilátoru (červený vodič) - elegantnějšíje však vyrobit redukci - může jich býti několik, například 39 Ω na léto a 53 Ωna zimu.
Redukce 1K výrobě redukce jsou zapotřebí
DMI konektory a několik rezistorů 2 Wod 25 do 60 Ω. Výbornou pomůckou jeteplem smršťovací „bužírka“, nejlépeo průměru 3 a 7 mm. Dále se hodí ba-revné vodiče (prodávají se ve formě pá-su), trubičkový cín a kalafuna. Pro dru-hou redukci je zapotřebí konektor, jakýse používá k napájení disků. Hlavnímnářadím bude páječka a malé kleštičky.
PostupPřed pájením se doporučuje konce
vodičů i součástek předem pocínovat(nejlépe v kalafuně) a zkrátit na potřeb-nou délku.
Nejdříve na každý vodič navlečetesmršťovací bužírku (o průměru 3 mm),
Článek Jiřího Kwolka popisuje, jak si poměrně snadno vyrobitněkolik redukcí snižujících otáčky a tím i hluk ventilátorů. Cenakonstrukce nepřekročí 50 Kč a nezabere více než 15 minut.
potom vodiče a odpor připájíte na ko-nektor DMI (male) (po připájení se spo-jem chvíli nehýbejte). Potom bužírkyzafixujte teplem.
Teď si připravíte pájení na druhéstraně - zkrátíte a pocínujete koncevodičů. „Polotovar“ schováte do většíbužírky...
Kontaktní plíšky - koncovky druhé-ho konektoru - jsou na nosném pásu.Kolem vodičů ohnete plíšky těchto kon-covek (na tyto koncovky existují i spe-ciální krimpovací kleště).
Pozor! Orientace konektorů musíbýt taková, jak je na fotografii (všimnětesi levého konektoru, který je plastovouploškou nahoře) - pouze tak je totiž re-dukce „nekřížená“ (třetí vodič - zde žlu-tý - přenáší signály ze snímače otáček,místo červeného vodiče je rezistor).Kontaktní plíšky z pásu opatrně vylomí-te a zasunete do těla druhého konek-toru (female).
Nyní zbývá jen vše „smrštit“ horkýmvzduchem... a redukce je hotová!
Praktická elektronika A Radio - 9/2002
Redukce je robustní a při tom jeprakticky zcela odizolovaná (při delšíchvodičích by bylo možné ji „přisponko-vat“ i ke skříni). Po instalaci se musídbát na to, aby redukce nebyla umístě-na do těsného prostoru - přece jen setrochu zahřívá.
V závislosti na odporu rezistoru fun-guje (do 20 Ω) nebo nefunguje snímáníotáček - je to daň za snížení napětí naventilátoru.
Redukce 2V této konstrukci je ventilátor napá-
jen z rozvodu napájení pro diskové jed-notky. Využívá se toho, že mezi napě-tím +5 V (červený vodič) a +12 V (nor-málně žlutý vodič) v napájení disko-vých jednotek je rozdílové napětí 7 V.
V tomto případě nesmí být žádnáčást větráčku uzemněna (dotyk s kos-trou) - neboť pro ventilátor je „zemí“vedení 5 V (červené). Snímání otáčekrovněž nesmí být zapojeno.
Při pájení na konektor DMI žlutá12 V přijde na střed, červená je „zem“větráčku.
Výhodou této redukce je, že netopí- nevýhodou je riziko plynoucí z rozdílůpotenciálů a pouze jedno využitelnénapětí.
Dobrou pozici si v poslední doběu nás získaly chladiče firmy CoolerMaster, zejména pokud jde o domácíúpravy počítačů. Je to zásluhou dobrékvality při ještě přijatelných cenách.I zde se nyní objevila řada SILENCE.
Tichý chladič Cooler MasterVětšině uživatelů na stále se zvyšujícím výkonu procesorů nejvíce
vadí hluk, který generují stále výkonnější procesorové chladiče (v tom-to směru více trpějí uživatelé procesorů AMD, boxované chladiče proPentium 4 se s chlazením vypořádávají značně tišeji). Začíná se všakblýskat na lepší časy i u výrobců značkových chladičů - souběžněs klasickými chladiči se totiž konečně začínají objevovat stále oblíbe-nější řady silent a low-noise.
Jiří Kwolek
DP5-7H53F-0LTento chladič vychází z nejvýkon-
nější řady CM, určené pro procesoryAMD Athlon XP (je certifikován do mo-delu 2200+, v případě jádra Thorough-bred dokonce do 2600+) i pro proce-sory AMD Duron (i když jej lze použíti pro procesory Socket 370 – PentiumIII a Celeron).
Základ tvoří ověřený radiátor z běž-ného typu DP5-7H53F, vyrobený z hli-níkového profilu 40 mm (tloušťka zá-kladny je 9 mm, žeber je 21) s obdél-
níkovým půdorysem 70 x 80 mm. Roz-měry radiátoru odpovídají maximální-mu půdorysu chladiče, doporučenémufirmou AMD - ve většině základníchdesek by tedy nemělo být problémemtento chladič osadit
SponaVýhodou je použití spony s třemi
očky na každé straně - značně se taksnižuje nebezpečí odpadnutí radiátoru,které jinak obvykle hrozí při případnémutržení prostředního kotvícího „zobáč-ku“ na socketu. Montáž i demontážspony je snadná, pokud je dostatekmísta potřebného k vychýlení šroubo-váku z vertikální pozice (minimálně 30°směrem od chladiče). Pokud je to mož-né, je lepší instalovat tyto velké chladi-če ještě před montáži základní deskydo skříně.
Další výhodou je „předtištěná” ter-mální pasta již s přídavkem stříbra(před případnou druhou montáži chla-diče je však nutné tepelnou pastu na-nést znovu). Spodní část chladiče jepřed otěrem a poškrábáním při trans-portu chráněna plastovou vaničkou.
VentilátorVentilátor je právě tím, čím se liší
„normální“ a „tiché“ provedení chladičeDP5-7H53F. Nový ventilátor (také vy-bavený kuličkovými ložisky) je odlišnýjiž na první pohled – je téměř dvojná-sobně vyšší a má nižší otáčky – asi3000 oproti 4500 ot./min. Odlišná kon-strukce lopatek přispívá k tomu, žeobjem vzduchu, protékajícího chladi-čem, zůstal praktický stejný.
Spona chladiče DP5-7 H53F-0L
ZávěrNové provedení chladiče je hlukem
srovnatelné s tichými boxovanými chla-diči pro Pentia 4 od Intelu. Pokud nej-sou v okolí chladiče žádné větší aero-dynamické překážky, chladič se zvuko-vě téměř ztratí – přehluší jej většinouventilátory zdroje, případně grafickékarty. Nižší hluk přitom není vykoupenvýrazně nižším chladicím účinkem, jakby tomu bylo, kdybychom pouze snížilinapájecím napětím otáčky klasickéhochladiče DP5-7H53F.
Nový ventilátor chladiče DP5-7 H53F-0L
„Předtištěná“ termální pasta
Praktická elektronika A Radio - 9/2002
JANS FREEWAREMOVIES
Movies je program pro tvorbu animovaných obrázků,tzv. GIF Animator. Vytvoří animovaný GIF z řady hotovýchobrázků (ve formátech BMP, GIF nebo JPG), nebo lzepotřebné obrázky vytvořit přímo v Movies. Všechny obráz-ky lze editovat v zabudovaném bohatě vybaveném edi-toru (Frames Editor) - otáčet, zrcadlit, stínovat, kreslit čáry,čtyřúhelníky, kružnice a elipsy, vybarvovat plochy atd. Tovše s nastavitelnými nástroji jak pokud jde o profil, taki technologii (spray, štětec, tužka, guma …). Obrazce sedají kreslit i jako transparentní. K obrázkům lze přidávattext se všemi nastavitelnými atributy (font, velikost, styl,barva, ale i gradient).
Pak jsou zde průvodci – lépe čarodějové (Wizards).Pomohou dosáhnout takových animačních efektů, kterése manuálně vytvářejí velice pracně. Umožňují plynulépřechody (transition) mezi obrázky.
V každém obrázku lze snadno a rychle vytvořit efekt-ní pozadí funkcí Quick Backgrounds. Rychle a interak-tivně se nastaví požadovaná barva a z knihoven lze vy-brat mnoho různých vzorů. Každé navržené pozadí lzeuložit pro opakované použití.
Pro úpravu obrázků jsou k dispozici následující efek-ty: Contrast, Saturation, Brightness, Gaussian a Split Blur,Color a Mono Noise, Seamless, Smooth, Twist, Fisheye,Smooth Rotate, Wave, Wave Extra, Wave Inference, SplitLight, Wings. V náhledovém okně je hned vidět účinekzvoleného efektu.
Obrázkový formát GIF podporuje maximálně 256 ba-rev na jeden pixel. Aby byla ztráta kvality co nejmenší,lze obrázky optimalizovat. Podobně lze optimalizovati použitou paletu 256 barev, aby byl výsledný efekt co nej-lepší.
Movies obsahuje ještě tři další nástroje – GIF Explo-rer, konvertor AVI – GIF a konvertor GIF – AVI. GIF Ex-plorer je nástroj, umožňující získat všechny dostupné in-formace o kterémkoliv obrázku ve formátu GIF a přehrátanimované obrázky nastavenou rychlostí. Konvertory pře-vádějí animované obrázky GIF na video ve formátu AVIa naopak.
Animační program Mo-vies (movies12.zip) je v je-diném spustitelném sou-boru o velikosti asi 410 kB.Můžete si ho zdarma stáh-nout z webových stránekjansfreeware.com.
Praktická elektronika A Radio - 9/2002
Režim kompatibility není žádnýmkompromisem. Nemusíte se zříci žád-ných nových funkcí nebo vlastností anivýkonu Windows XP. Režim kompati-bility používá malé pomocné utility(„kousky kódu“), které podpoří staršíprogramy tak, aby ve Windows XP fun-govaly.
V čem je problém často zjistíte díkychybovým hláškám (viz např. obr. 1).V jiných případech se program neroz-běhne, nebo si počíná neočekávaně,aniž by se objevila hláška, která by tovysvětlovala. Pak byste měli použítPrůvodce ověřením kompatibility pro-gramů (Program Compatibility Wizard),abyste nalezli příčinu a její případnédostupné řešení.
Většina programů pracuje ve Windows XP správně. Mezi výjimky patří hlavně některé starší hry a dalšíprogramy, napsané speciálně pro dřívější verze Windows. Tyto programy mohou po vašem upgradu naWindows XP pracovat hůře nebo nepracují vůbec. Ve většině případů však můžete použít ve Windows XPtzv. compatibility mode (režim kompatibility) a tyto programy opět zprovoznit. Jiné programy mohou mítve Windows XP problémy pokud obsahují speciální ovladače, které s Windows XP nejsou kompatibilní.Tyto problémy může vyřešit pouze aktualizace ovladačů od výrobců programů.
Průvodce ověřením kompatibilityprogramů vás vyzve k vyzkoušení va-šeho programu v různých režimecha nastaveních. Např. pokud byl origi-nální program navržen pro operačnísystém Windows 95, nastavíte Režimkompatibility s Windows 95 (viz obr. 3)a zkusíte program znovu spustit. Prů-vodce vám rovněž umožní vyzkoušetrůzná nastavení, např. přepínání dis-pleje na 256 barev a rozlišení obra-zovky 640 x 480. Průvodce spustí vášprogram s vybranými nastaveními a u-možní vyzkoušet, jak program fungu-je. Závěrečná stránka Průvodce ověře-ním kompatibility programů se vás zep-tá, zda chcete trvale použít vyzkoušenánastavení pro kompatibilitu, změny zru-šit, nebo změny uložit a použít Průvod-ce znovu pro vyzkoušení jiných nasta-vení. Je pravděpodobné, že pro naleze-ní optimálního nastavení režimu kom-patibility budete muset tento postupněkolikrát zopakovat.
vést i ručně bez použití Průvodce ově-řením kompatibility programů.
K tomu musíte:Pravým tlačítkem myši ťuknout
na ikonu programu (na pracovní plošenebo v nabídce Start) a vybrat z nabíd-ky Vlastnosti.
Ve Vlastnostech zvolit kartu Kom-patibilita a změnit nastavení pro vášprogram.
Karta Kompatibilita je přístupnápouze pro programy, instalované navašem pevném disku. I když můžetepoužít Průvodce ověřením kompatibilityprogramů i na programy nebo instalač-ní programy na CD-ROM nebo diske-
Průvodce ověřenímkompatibility programů
Průvodce ověřením kompatibilityprogramů (Program Compatibility Wi-zard) byste měli použít dříve, než zač-nete zkoušet aktualizaci vašich progra-mů nebo ovladačů, protože je schopenvyhledat opravy kompatibility vytvoře-né speciálně pro Windows XP. Až kdyžPrůvodce váš problém nevyřeší, může-te vyzkoušet další kroky, uvedené nakonci tohoto článku.
Pokud vám nekompatibilita zabráníjiž v instalaci programu ve WindowsXP, spusťte Průvodce ověřením kom-patibility programů na instalační sou-bor programu. Ten se obvykle jmenu-je setup.exe nebo podobně a býváumístěn na instalační disketě (disku)programu.
Při použití Průvodce ověřením kom-patibility programů postupujte násle-dovně:
Spusťte Průvodce. (Klikněte naStart, pak Nápověda a odborná pomoc,pak Řešení, problém: Potíže s aplika-cemi a softwarem a pod Odstraněnípotíží zvolte Spouštění starších pro-gramů v operačním systému WindowsXP - v instrukcích pak ťukněte na od-kaz na Průvodce ověřením kompatibili-ty programů.
Pokud neuspějetePokud váš program ani po testování
s Průvodcem ověřením kompatibilityprogramů správně nepracuje, rozhléd-něte se na Ínternetu po aktualizacíchnebo opravách.
Podívejte se na webové místo vý-robce programu, jestli není k dispozicinovější verze programu nebo jeho op-rava.
Podívejte se na Windows Upda-te, jestli není pro váš program k dispo-zici opravný nástroj.
Pokud jde o hru, využívající Mi-crosoft DirectX, ujistěte se, že použí-váte nejnovější verzi Microsoft DirectX.Kromě toho se podívejte na webovámísta výrobců vaší grafické a zvukovékarty, jestli pro ně nemají k dispozicinovější ovladače.
Obr. 2. Využití Průvodceověřením kompatibilityprogramů k nastavení
programu do režimukompatibility s Windows 95
Obr. 3. Ruční nastavování kompatibilityprogramů
tách, po skončení pro-gramu se změny v na-stavení neuloží. Infor-mace o dalších možno-stech nastavení na kar-tě Kompatibilita najdete,pokud ťuknete pravýmtlačítkem myši na přís-lušnou položku a potomna příkaz Co je to?
Praktická elektronika A Radio - 9/2002
KTERÝ PROCESOR KOUPIT ?Server PCtuning (pctuning.zive.cz) přinesl v létě
v článku J. Kwolka přehled všech procesorů na tuzem-ském trhu z hlediska jejich cenové výhodnosti. Pomůžeřešit rozhodování Intel nebo AMD, Duron nebo Athlon,Celeron nebo Pentium 4, typ s frekvencí 950 MHz nebo1,8 GHz ... Koupě kterého procesoru dá nejvíce výkonuv poměru ke vloženým penězům? Vyplatí se vůbec šetřitna procesoru?
Většina uživatelů, kteří se alespoň trochu zajímají o výpo-četní techniku, si své sympatie k té či oné platformě (Intel -AMD) už jistě stačila vytvořit. Základem těchto sympatiibývají nejenom zkušenosti, ale často i zafixované mýty, týka-jící se výkonu, ceny či spolehlivosti. Cenovým hlediskem sezabývá tento článek ve snaze zjistit, jak to vlastně je s po-měrem cena/výkon procesorů v období, kdy - co se týče cenu jednotlivých typů - nezůstal z minulosti téměř „kámen nakameni“.
Autor dal dohromady řadu přepočítávacích výkonovýchkoeficientů, aby mohl jednotlivé procesory srovnávat téměřjako „jablka s jablky“, a tyto koeficienty pak porovnal s cení-kem konkrétní firmy za předpokladu, že odchylky cen v dal-ších firmách budou zanedbatelné.
V jeho rozvaze má procesor AMD Duron výkonový koefi-cient 100. Ostatní dopočítal podle databáze výsledků mě-ření, v úvahu bral též platformu a propustnost paměti:
Koeficienty charakterizují „měrný“ výkon procesoru (kaž-dého na své platformě) v situaci, kdy by - teoreticky - proce-sory pracovaly na stejné frekvenci.
Na obr. 1 je absolutní porovnání poměru výkon/cena(delší sloupec je lepší). V tomto kritériu vítězí procesor AMDDuron 850, neboť se prodává doslova „za hubičku“ (1150Kč s DPH). V low-endu si dále vedou dobře i ostatní Duro-ny, avšak ani poslední Celerony pro Socket 370 na tom ne-jsou tak špatně. Zvláště pokud se přetaktují (změnou kmi-točtu sběrnice ze 100 na 133 MHz).
Ve střední třídě pak exceluje jeden z nich – typ 1 GHz„vybuzený“ na 1,33 GHz (v tomto stavu se vlastně jednáo plné Pentium III 1,33 GHz, neboť takt sběrnice po přetak-tování i velikost vyrovnávací paměti jsou u obou procesorůidentické). Prakticky stejně dobré efektivity vynaloženýchprostředků se dosáhne s klasickým AMD Athlon 1300 MHz(doprodej) či s nejlevnějším Athlon XP 1600+. Zajímavostíje poměrně dobrý koeficient u základního procesoru 1,7 GHznové řady Celeronů, postavených na bázi Pentia 4 - koupittento procesor není tedy až tak špatné.
Ve skupině procesorů s vyšším výkonem kraluje opět pře-taktovaný procesor. Dnes prakticky doprodejové Pentium 41,6 GHz se po zvýšení taktu na 533 MHz (výsledný takt 2,12GHz - lze toho dosáhnout na velmi kvalitních základníchdeskách podporujících FSB 533 MHz) stává v této kategoriihitem. Výborný výkon za vložené prostředky poskytne i Ath-lon 1900+. Špičkové procesory obou výrobců jsou jak je vidětpoměrně předražené.
Jak cenu, tak výkon zohledňuje bodový graf na obr. 2 –jasně ukazuje, co je v daném cenovém pásmu nejvýhodnějšía co se vyplatí koupit. V tomto grafu body, které jsou výše,označují, že za obdobnou cenu (v grafu s DPH) má proce-sor vyšší výkon.
Čím je přímka spojující jednotlivé body strmější, tím vícese vyplatí koupit vyšší model, a naopak - sklápění přímkynaznačuje zhoršující se poměr výkon/cena (u vyšších Ath-lon XP, u vyšších Pentium 4, u Celeron 4 1,8 GHz atd.).
Poznámka: Zajímavé je, že body Athlon XP 2000+ a Pen-tium 4 1,8 GHz (512 kB L2 cache) se v tomto grafu téměřpotkaly - to dříve nebývalo běžné.
Cenový graf může pomoci vytvořit si obrázek o aktuálnícenové politice Intelu i AMD. Je však vidět, že zázraky (mimopřetaktování) se příliš nedějí - všechny procesory se vlast-ně drží v jednom cenovém pruhu (dole Intely, mírně výšeAMD).Obr. 1.
Obr. 2. Jaký procesor je výhodné koupit
Praktická elektronika A Radio - 9/2002
MULTIBOOTING S WINDOWS XP
Než začnete instalovat na jedenpočítač více operačních systémů, jevhodné zvážit i všechny nevýhody, kte-ré to má. Každy operační systém zabe-re poměrně značné místo na pevnémdisku, mezi některými operačními sys-témy mohou nastat nekompatibility po-kud jde o souborový systém pro pevnédisky počítače. Dynamické diskové for-máty, užívané ve Windows 2000 a Win-dows XP, nebudou s dřívějšími operač-ními systémy spolupracovat a nebudoupro ně čitelné.
Dříve instalovali někteří uživatelévíce operačních systémů jako jakousipojistku při problémech s nastartová-ním počítače. Pro „restauraci“ systémumají však dnes Windows XP více a lep-ších možností. Máte-li např. probléms nově nainstalovaným ovladačem,můžete použít tzv. safe mode, ve kterése operační systém spustí se základ-ním nastavením a minimem ovladačů.Windows XP mají i tzv. režim kompati-bility, takže není nutné udržovat prospouštění většiny starších programůstarší operační systémy.
Multibooting je však nadále užitečnýv případě, že používáte Windows XPale příležitostně potřebujete replikovatstarší počítačová prostředí. Tento člá-nek přináší přehled možností pro multi-booting – začíná přehledem požadavkůna pevný disk počítače a pokračuje zá-kladními pravidly pro multibooting veWindows XP. Popisuje většinu úpravnutných pro současnou existenci Win-dows XP na jednom počítači s dřívější-mi operačními systémy Microsoftu Win-dows 2000, Windows NT 4.0, Windows9x a MS-DOS.
Umožňuje váš pevný diskmultibooting?
Tuto důležitou otázku vám pomůžezodpovědět tabulka 1, která ukazujekonfigurace disků, na kterých můžetenainstalovat více než jeden operačnísystém.
V každém oddílujeden operační systém
Než nainstalujete na jeden počítačWindows XP i některou starší verziWindows, musíte si na pevném diskupřipravit potřebné oddíly (partition).
Pokud instalujete Windows na novýnebo nově zformátovaný pevný disk,instalační program sám od sebe obvyk-le žádné oddíly na pevném disku nevy-tváří. K vytvoření více oddílů na pev-ném disku zvolte během instalace Po-
Na svůj počítač si můžete nainstalovat dva i více operačních systémů a při startu (restartu) si pakvybrat, který chcete právě používat. Říká se tomu anglicky multibooting. Svůj počítač můžete nakonfigu-rovat tak, abyste si mohli vybrat mezi Windows XP, Windows 2000, Windows NT, Windows 95 nebo Win-dows 98. Jak si při tom počínat vám přiblíží tento článek.
drobnosti a podle zobrazovaných in-strukcí potřebné oddíly vytvořte a po-jmenujte. Oddíly můžete na pevnémdisku vytvořit i programem Fdisk.
Máte-li operační systém Windowsjiž instalovaný a pevný disk má pouzejeden oddíl, musíte disk znovu přefor-mátovat, vytvořit na něm potřebný po-čet oddílů a potom znovu nainstalovatpožadované verze Windows.
Svůj pevný disk můžete rozdělit naněkolik oddílů a každý oddíl může fun-govat jako samostatný logický disk.Např. logické disky C: a D: mohou obaexistovat na jediném pevném disku, alefungovat budou jako zcela samostatnédisky. Každý operační systém bysteměli nainstalovat do samostatného od-dílu pevného disku. Potom nainstalu-jete jednotlivé programy a aplikace dostejného oddílu, ve kterém je operačnísystém, pod nímž budou pracovat. Po-užívá-li se někerá aplikace v obou (ví-ce) operačních systémech, nainstaluj-te její kopie do obou oddílů pevnéhodisku. Instalace každého operačníhosystému do samostatného oddílu zajiš-ťuje, že později nebudou přepsány dů-ležité soubory, používané druhým ope-račním systémem.
Základní disk může mít až 4 oddíly(partition). Každý oddíl lze naformáto-vat pro využívání určitým souborovýmsystémem jako např. FAT32 neboNTFS.
Obecně lze říci, že by měl být vždyinstalován nejdříve starší operační sys-tém a naposled ten nejnovější. Tedynapř. nejdříve Windows 2000 a potomWindows XP.
Jedinečné jméno počítačeNa počítači může být i několik nezá-
vislých instalací Windows XP a Win-dows 2000 Professional. Pokud je počí-tač součástí domény Windows 2000Serveru, je pro každou instalaci nutnépoužít jiné a jedinečné jméno počítače,protože pro každou instalaci WindowsXP v doméně je používán unikátní SID(security identifier).
Konfigurace počítačůpro multibooting
Konfigurace počítače s Windows2000 a Windows XP
nainstalujte každý operační sys-tém na samostatný disk nebo oddílpevného disku
Požadavky pro více operačních systémů
To je běžný název pro pevný disk ve vašem počítači.Základní (basic) disk máte, pokud jste ho nepřeměnilina dynamický disk. Se základními disky dovedou pra-covat všechny operační systémy Windows i operačnísystém MS DOS. Základní disk může mít až čtyři primár-ní oddíly (partition). Oddíl je část pevného disku, fungu-jící jako samostatná jednotka. Každý oddíl může mít jinýsouborový formát a jiné písmenové označení (např. C:a D:). Každý operační systém musí být v samostatnémoddílu.
Máte-li jeden pevný disk a konvertovali jste ho na dyna-mický disk, můžete nainstalovat pouze jeden operačnísystém. Nemůžete tedy využívat multibooting. Pro zjiš-tění, zda máte dynamický pevný disk, klikněte na Start,Nastavení, Ovládací panely, Nástroje pro správu.Spusťte Správu počítače a zvolte Správu disků. V pravéčásti pracovního okna uvidíte označení pevného diskujako základní nebo dynamický.
Pokud máte na počítači instalovány dva nebo více pev-ných disků, může každý dynamický disk obsahovat jed-nu instalaci Windows XP Professional nebo Windows2000. Z dynamického disku nelze spustit žádný jiný ope-rační systém. Windows XP Home Edition rovněž nepod-poruje dynamické disky.
Konfigurace disků
Základní (basic)disk
Jeden dynamickýdisk
Více dynamickýchdisků
Tab. 1. Podporuje váš pevný disk multibooting?
Praktická elektronika A Radio - 9/2002
instalujte nejdříve Windows 2000a teprve potom Windows XP
při nové instalaci Windows XP(na rozdíl od upgradu) je standardně in-stalace umístěna do oddílu, kde ještěžádný operační systém není. Oddíl alemůžete specifikovat během instalace.
neinstalujte Windows XP na kom-primovaný disk, pokud komprese neby-la provedena kompresní funkcí soubo-rového systému NTFS
v každém oddílu, kam nově insta-lujete Windows XP (na rozdíl od upgra-du), bude zapotřebí znovu nainstalovatvšechny programy
programy instalujte do toho oddí-lu, kde je nainstalován operační sys-tém, pod kterým budou pracovat. Po-kud chcete, aby vaše programy praco-valy ve více operačních systémech, in-stalujte jejich kopie samostatně dovšech oddílů, kde jsou jednotlivé ope-rační systémy nainstalovány.
je-li počítač součástí doményWindows 2000 Serveru, každá insta-lace Windows XP na tomto počítačimusí mít různé a jedinečné jméno po-čítače.
Při instalaci operačního systémuWindows XP a některého staršího ope-račního systému Microsoftu, jako je tře-ba Windows NT Workstation 4.0, je za-potřebí vzít v úvahu nekompatibilitymezi různými souborovými systémy –NTFS, FAT a FAT32.
Doporučovaným souborovým sys-témem je obvykle NTFS, protože pod-poruje důležité funkce včetně službyActive Directory a zabezpečení na bázidomén. Mít NTFS jako jediný souboro-vý systém na počítači s Windows NTa Windows XP se však nedoporučuje.Na těchto počítačích oddíl se soubo-rovým systémem FAT zajistí, že je-lisystém spuštěn s Windows NT 4.0,počítač bude mít přístup k potřebnýmsouborům. Kromě toho není-li operačnísystém Windows NT 4.0 nainstalovánv systémovém oddílu (partition), což jetéměř vždy první oddíl na pevném dis-ku, musí být systémový oddíl rovněžnaformátován pro souborový systémFAT.
Operační systém Windows NT 4.0neumí pracovat se soubory, které bylyuloženy s využitím těch funkcí NTFS,které v době uvedení Windows NT 4.0ještě neexistovaly. Např. soubor ulože-ný pomocí nové šifrovací funkce NTFSnebude čitelný, pokud bude počítačspuštěn s Windows NT Workstation(tento operační systém byl uvedenv době, kdy zmíněná šifrovací funkcev NTFS ještě neexistovala).
Pokud nastavíte počítač tak, že ob-sahuje operační systém WindowsNT 3.51 nebo dřívější v oddílu se sou-borovým systémem FAT a WindowsXP na sekci s NTFS, po startu s Win-dows NT 3.51 nebude oddíl s NTFS propočítač „viditelný“.
Konfigurace počítače s WindowsNT 4.0 a Windows XP
jak již bylo uvedeno výše, nenívhodné použít NTFS jako jediný sou-borový systém na počítači s WindowsXP a Windows NT
ujistěte se, že dříve, než budeteinstalovat Windows XP, byl operačnísystém Windows NT 4.0 aktualizováns nejnovějším dostupným ServicePackem
nainstalujte každý operační sys-tém na samostatný disk nebo oddíl
při nové instalaci Windows XP(na rozdíl od upgradu) je standardně in-stalace umístěna do oddílu, kde ještěžádný operační systém není. Oddíl mů-žete specifikovat během instalace.
neinstalujte Windows XP na kom-primovaný disk, pokud komprese neby-la provedena kompresní funkcí sou-borového systému NTFS
v každém oddílu, kam nově insta-lujete Windows XP (na rozdíl od upgra-du), bude zapotřebí znovu nainstalovatvšechny programy
programy instalujte do toho oddí-lu, kde je nainstalován operační sys-tém, pod kterým budou pracovat. Po-kud chcete, aby vaše programy praco-valy ve více operačních systémech, in-stalujte jejich kopie samostatně dovšech oddílů, kde jsou jednotlivé ope-rační systémy nainstalovány.
je-li počítač součástí doményWindows NT Serveru nebo Windows2000 Serveru, každá instalace Win-dows XP na tomto počítači musí mítrůzné a jedinečné jméno počítače.
Jak již bylo vysvětleno, je nutné přikonfiguraci počítače pro multibootingvzít v úvahu nekompatibilitu souboro-vých systémů některých operačníchsystémů. Nezapomeňte instalovat nej-novější operační systém až nakonec,jinak by mohly být přepsány některédůležité soubory.
Konfigurace počítače s operační-mi systémy Windows XP a Windows9x nebo MS-DOS
Počítače s MS-DOS a Windows XP:MS-DOS musí být nainstalován
na základním disku v oddílu formá-tovaném pro souborový systém FAT.Není-li instalován v systémovém oddí-lu, což je většinou první oddíl na dis-ku, musí být systémový oddíl rovněžformátován s FAT.
Windows XP se musí instalovatjako poslední, jinak by mohly být důle-žité soubory, nutné pro start WindowsXP, přepsány.
Počítače s operačními systémyWindows 95 a Windows XP:
Stejně jako v předchozím případěmusí být Windows 95 nainstalován nazákladním disku v oddílu formátova-ném pro souborový systém FAT (proWindows 95 OSR2 lze použít i FAT32).Není-li Windows 95 instalován v sys-témovém oddílu, což je většinou prvníoddíl na disku, musí být systémovýoddíl rovněž formátován s FAT (neboFAT32 pro Windows 95 OSR2).
disky komprimované s DriveSpa-ce nebo DoubleSpace nebudou pospuštění Windows XP dostupné. Nenínutné s tím nic dělat, pokud vám stačí,že budou tyto disky přístupné pouzez Windows 95.
Windows XP se musí instalovatjako poslední, jinak by mohly být důle-žité soubory, nutné pro start WindowsXP, přepsány.
Počítače s Windows 98 (nebo Win-dows Me) a Windows XP:
Stejně jako v předchozím případěmusí být Windows 98 nebo WindowsMe nainstalován na základním diskuv oddílu formátovaném pro souborovýsystém FAT nebo FAT32. Není-li Win-dows 98 nebo Windows Me instalovánv systémovém oddílu, což je většinouprvní oddíl na disku, musí být systé-mový oddíl rovněž formátován s FATnebo FAT32.
disky komprimované s DriveSpa-ce nebo DoubleSpace nebudou pospuštění Windows XP dostupné. Nenínutné s tím nic dělat, pokud vám stačí,že budou tyto disky přístupné pouzez Windows 98.
Windows XP se musí instalovatjako poslední, jinak by mohly být důle-žité soubory, nutné pro start WindowsXP, přepsány.
