ZN 24_2010

transcript

SAS: Varujeme p!ed omezením dostupnosti

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY ro!ník 59 !íslo 24 16. srpna 2010

cena 26 K! pro p"edplatitele 19 K! / 1,25 #

ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉ!E www.zdravky.cz

Ambulantní specialisté se podle svého prohlá!ení z 12. srpna obávají, "e absen-ce kvalitní, na opravdu odborné úrovni vedené diskuse o takovém kroku m#"e mít za následek ne"ádoucí sní"ení do-stupnosti zdravotní pé$e v %R, v&znam-né zkomplikování situace opravdu ne-mocn&ch lidí za cenu prodra"ení této pé$e, ne"ádoucí nár#st po$tu pacient# v $ekárnách praktick&ch léka'#,v&znamn& nár#st administrativní zát("e v!ech léka'#, zvlá!t( ale léka'# praktic-k&ch, i kritické omezení práva pacienta na svobodnou volbu léka'e. Rada SAS zárove) deklaruje svou p'i-pravenost podpo'it v!echny návrhy zm(n $eského systému zdravotnictví, které budou plnit následující kritéria.

1. Pot'ebnost takového kroku. V této souvislosti Rada SAS na základ( dostup-n&ch dat mj. konstatuje, "e pé$e ambu-lantního specialisty není v souhrnu o nic dra"!í ne" pé$e praktického léka'e. Na-víc pr& v!echny dosavadní souhrny vy-tvo'ené hlavn( zdravotními poji!*ovna-mi vycházejí tak, "e po$et lidí, kte'í mají tendenci s jednou diagnózou nav!t(vo-vat více ambulantních specialist#, je tak malé, "e náklady na jejich usm(r)ování by vysoce p'ev&!ily mo"n& profit.2. Únosnost takového kroku ve vztahu ke kapacit( ambulancí praktick&ch lé-ka'#. P'ípadné nav&!ení jejich práv bu-de podle SAS jist( provázeno nav&!ením jejich odpov(dnosti v$etn( nár#stu ad-ministrativní zát("e, nebo* má-li mít

doporu$ení medicínsk& smysl, nesmí jít o prost& „v&m(nn& list“, ale o solidní zprávu obsahující v&sledky v!ech do té doby proveden&ch vy!et'ení.3. Sociální únosnost takového kroku, vypo$tenou pro r#zné v&!e regula$ních poplatk#, s odhady dopad# takovéhoto opat'ení na v!echny skupiny obyvatel-stva. Za klí$ové Rada SAS pova"uje, "e systém musí dát pacient#m mo"nost p'ipojistit se na jakékoli nov( vniklé „vícenáklady“.4. P'íslu!n&m opat'ením v "ádném p'í-pad( nesmí dojít k po!kození zdraví pa-cient# nebo ke zbyte$nému prodlou"e-ní jejich lé$by. Systém musí jasn( sta-novit odpov(dnost v!ech, kte'í budou na pé$i spolupracovat nebo ji jakkoli usm(r)ovat, v$etn( odpov(dnosti trest-n(právní, a nesmí pot'ebn&m pacien-t#m blokovat p'ístup k LSPP nebo RZP. mm

Informa"ní systémy V#eobecné zdravotní poji#$ovny (VZP) a spole"nosti IZIP, která provozuje slu%bu elektronick&ch zdravotních kní%ek, mají b&t základem 'e#ení pro celé "eské zdravotnictví.Uvedl to 11. srpna dosavadní p'edseda Odborového svazu zdravotnictví a so ciální pé"e !R RNDr. Ji'í Schlanger, kter& od 1. zá'í nastupuje na ministerstvo zdravotnictví jako nám(stek pro informatiku. „Nikdy nebude tolik pen(z, abychom mohli n(co d(lat na zelené louce,“ vysv(tlil, pro" chce zu%itkovat peníze a know-how, je% VZP ji% do projekt) dala. Systém elektronick&ch zdravotních kní%ek se rozvíjí v !R od roku 2002, kdy získal patent Ú'adu pr)myslového vlastnictví. Evropská komise si IZIP zvolila jako jeden z referen"ních projekt) p'i zavád(ní slu%eb eHealth v EU. VZP minul& t&den po-tvrdila, %e jedná s IZIP o p'evodu 35 procent hlasovacích práv na sebe, chce tak chránit své investice a zájmy. J. Schlanger, kter& v orgánech VZP p)sobí, to pova-%uje za dobré 'e#ení. „Je to taková ‚zastydlá puberta‘, vztah VZP a IZIP se m(l 'e#it u% dávno,“ uvedl. J. Schlanger dlouhodob( upozor*uje na fakt, %e oblast rozvoje informa"ních tech-nologií je ze strany ministerstva zdravotnictví zanedbávána. „Existuje koncept elektronického zdravotnictví, kter& v)bec nebyl napl*ován, nikdo se mu nev(-noval, utrácely se peníze a nem(lo to valn& smysl,“ uvedl. P'esto v('í, %e by mohl ve funkci nám(stka s pot'ebn&mi zm(nami usp(t, proto%e elektronizaci zdravot-nictví m(la ve svém volebním programu i opozi"ní !SSD. red, !tk

O V A N #

N Á K L A

Regula!ní poplatky Elektronické zdravotnictví

L. Heger: Pot!ebujeme b"t v#ichni klidn$j#íV ROZHOVOR

V Stojíte v !ele resortu, kter" podle programového prohlá#ení vlády dekla-ruje tém$% nejv$t#í zm$ny – a v$t#ina z nich má za!ít platit ji& od 1. ledna 2012. Není to termín, lidov$ %e!eno, p%ece jen pon$kud #ibeni!ní?Myslím, "e $asu je relativn( dost. Není pochyb o tom, "e velké spole$enské sy-stémy – a zdravotnictví pat'í spí!e k t(m v(t!ím a komplikovan(j!ím – mají velkou setrva$nost. Pokud jsou zm(ny p'íli! re-volu$ní, pokud jsou tla$eny p'íli! rychle a p'íli! velkou silou, nesou s sebou riziko rozkolísání celého systému. Dalo by se to p'irovnat k zásah#m do p'írody – stejn( jako v ní, ani ve zmín(n&ch velk&ch spo-le$ensk&ch systémech nelze v(ci úpln( plánovat. Na druhé stran( panuje v!e-obecné p'esv(d$ení, "e zdravotnictví ur-$ité zm(ny pot'ebuje a "e by se nem(ly p'íli! odkládat.Je t'eba poctiv( 'íci, "e dnes není úpln( jisté, jak to nakonec dopadne. Ka"d& z ministr# p'ede mnou p'icházel do funkce s ur$it&mi p'edstavami, co by se m(lo stát a co ud(lat, nicmén( zdravot-nictví si dál "ilo sv&m "ivotem a rozhod-n( jsme nevid(li "ádn& úsp(ch v tom, $e-mu se 'íká radikální transformace – s v&-jimkou té úpln( první z po$átku 90. let minulého století.

V Jen&e i tato první radikální zm$na ve skute!nosti ustrnula kdesi v p'li cesty…

Ano, pokud máme oba na mysli tuté" zm(nu, tedy zavedení systému ve'ejného zdravotního poji!t(ní, co" byl oproti p'edchozímu stavu obrat o sto osmdesát stup)#. Problém je, "e se jej nepoda'ilo doladit. Mám pocit, "e to je tak trochu na!e národní vlastnost. Nejd'íve revoluce a hrrr na v!e, ale trp(livost doladit celko-v& design zm(ny v$etn( v!ech detail#, o kter&ch se dnes s oblibou 'íká, "e práv( v nich se skr&vá +ábel, nám pak u" jaksi schází.

V Jak by tedy m$lo !eské zdravotnictví v ideálním p%ípad$ podle p%edstav docenta Hegera vypadat?Osobn( nejsem p'íznivcem p'íli! radikál-ních zm(n za ka"dou cenu. Nev('ím to-mu, "e se v jakékoli zemi dá ve zdravot-ním systému ud(lat n(jak& absolutní zá-zrak. Ur$ité nap(tí plynoucí z rozdílu mezi zdroji, které jsou k dispozici, a mezi o$ekáváním v"dy a v!ude bylo, je a nepo-chybn( bude. Hlavní vadou na!eho zdra-votnictví v!ak podle mne je, "e jsou v n(m v!ichni nespokojení a" p'íli!. St("ují si pacienti, "e k nim systém není vst'ícn& a "e je stále a" p'íli! paternalistick&. St(-"ují si i zdravotníci, kte'í dosud postrá-dají 'adu základních pravidel pro v&kon své profese. Moje odpov(+ tedy zní – je t'eba ud(lat takové zm(ny, abychom byli v systému v!ichni klidn(j!í. Abychom v n(m "ili sv#j normální profesní "ivot a nezam()ovali jej s dennodenním bojem

proti n($emu $i n(komu. A aby se to v!e obe!lo bez pomlouvání a mediálních v&-k'ik#, "e to $i ono je absolutn( !patné.

V Sami zdravotníci ale nejsou homo-genní skupinou, a pokud u& souhlasí s tím, &e n$jaké reformy by b"t m$ly, na form$ a rozsahu se zpravidla mezi sebou u& neshodnou. St%etává se tu %a-da partikulárních zájm', a tak ka&d"

pokus o zm$nu v&dy ztroskotal na tom, &e zm$ny ano, ale jenom ne u mne…To není typické jen pro nás, nap'íklad Ameri$ané pro to dokonce mají ustálen& a b("n( u"ívan& akronym NIMBY, tvo'e-n& po$áte$ními písmeny anglick&ch slov not in my back yard, tedy „ne na mém dvorku“. Je pot'eba nejprve hledat ko'eny problém#, které jsou v!em spole$né a $as-to jsou vrostlé do pilí'# celého systému.

Jako ty základní a zásadní vidím p'i-nejmen!ím dva. První sahá a" k samé podstat( Ústavy %R a otevírá se ú$elov( v"dy, kdy" se za$ne hovo'it o tom, "e n(-jaká $ást zdravotní pé$e bude regulována $i hrazena se spoluú$astí pacienta. U nás není prost( dosud vyjasn(no, zda posky-tování zdravotní pé$e má n(jaké limity. Jedna interpretace 'íká – zjednodu!en(, nejsem ústavním expertem –, "e ka"d& má bezplatn( nárok na v!e, navíc na to nejkvalitn(j!í a nejmodern(j!í. Druh& v&-klad praví prakticky toté", ov!em s dodat-kem „pokud zákon nestanoví jinak“. V tom je pot'eba ud(lat si jasno. Pokud se p'ikloníme k tomu, "e je nárok na $erpání zdravotní pé$e skute$n( mo"né omezit zákonem, pak tedy v právních normách tyto limitace kone$n( nadefinujme. Ale tak, aby byly praktické a aby se s nimi dalo "ít. Nelze vytvá'et n(jakou tisícistránko-vou knihu standard#, kde by bylo v!e do detailu popsáno. Medicínu sice lze sepsat do standard#, ale je natolik "ivá, "e za p#l roku $i rok ji" tyto standardy nemusejí b&t platné. Definice je tedy nutná v p'im('en( obecné rovin(. Pokud by se to povedlo, p'ineslo by to trochu toho k&"eného kli-du. Nebudeme si zastírat, "e ani dnes, na-vzdory jednomu z v&!e zmín(n&ch v&kla-d# ústavy, zdravotnická za'ízení samo-z'ejm( neposkytují v!em v!echno, nato" na té nejmodern(j!í úrovni – kdyby tomu tak bylo, systém by se ji" dávno zhroutil. Jen"e poskytovatelé se p'i této praxi po-hybují na tenkém led( a mohou b&t kdy-koli napadeni. Úprava zákona by jim tedy p'inesla pot'ebnou právní jistotu.

dokon!ení na stran" 2

P%iná#íme první !ást rozhovoru s ministrem zdravotnictví doc. MUDr. Leo#em Hegerem, CSc., ve kterém vám postupn$ p%iblí&í-me jeho vize i v$cné zám$ry koali!ní vlády.

Doc. MUDr. Leo# Heger, CSc. Foto: MZ !R

P!ejeme na"im #tená!$m klidné pro%ití dovolen&ch a t'"íme se na setkání v p!í"tím #ísle 6. zá!í. Redakce ZN

Rada Sdru&ení ambulantních specialist' (R, o. s., reaguje na pro-gramové prohlá#ení vlády, konkrétn$ bod: „Bude zv"#ena regulace za náv#t$vu ambulantního specialisty bez doporu!ení“.

eHealth bude stát na VZP a IZIP

P!ílohy tohoto vydání

1608 ZN 24_01.indd 1 13.8.2010 9:23:42

www.zdravky.cz | ro!ník 59, !íslo 24, 16. srpna 2010 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, tel. 222 352 576, fax 222 352 572 !éfredaktor: Jan Kulhav", jan.kulhavy@ambitmedia.cz | redakce: Mgr. Tomá# Polák, zástupce #éfredaktora, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana Tlapáková, vedoucí Kongresového listu, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | Mgr. Ji$í %irok", vedoucí Léka$sk"ch list&, jiri.siroky@ambitmedia.cz | PhDr. Helena Chvátalová, helena.chvatalova@ambitmedia.cz | spolupracovníci redakce: Mgr. Krist"na 'ilíková, Mgr. Josef Gabriel | gra"cká úprava: Jind$ich Studni!ka | jazyková redakce: PhDr. Eva Wi(azová

vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | p#edseda p#edstavenstva: Ond$ej Novotn" | !éfredaktor zdravotnick$ch titul%: Jan Kulhav", jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Petr Belica, marketing manager, petr.belica@ambitmedia.cz, tel. 725 826 433 | obchod: Alexandra Manová, group sales manager, alexandra.manova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana Stripaiová, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 001 | Markéta %imoní!ková, key account manager, marketa.simonickova@ambitmedia.cz, tel. 734 355 409 | Josef Müller, key account manager, josef.muller@ambitmedia.cz, tel. 725 826 434 | personální inzerce: Petra %tefanová, radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U Lou)e 579, 250 67 Klecany | p#edplatné &R: POSTSERVIS, odd*lení p$edplatného, Pod*bradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | p#edplatné SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena pro p$edplatitele 19 K! / 1,25 + (samostatn* 26 K!), ro!ní p$edplatné: 799 K! / 52,50 + | registrace: MK 'R E 18649

Uzáv*rka tohoto !ísla 12. srpna 2010. P$í#tí !íslo vychází 6. zá$í 2010 | Voln* neprodejné, ur!eno odborné zdravotnické ve$ejnosti. P$etisk a jakékoliv #í$ení je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevy)ádané p$ísp*vky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerát&. | Vychází minimálním distribuovan$m nákladem 25 000 v$tisk%. | Copyright © Ambit Media, a. s., 2010

V!znamn! p"ísp#vek inovativního farmaceutického pr$mysluFinan%ní prost"edky investované %leny Asociace ino-vativního farmaceutického pr$myslu (AIFP) do v#dy a v!zkumu n#kolikanásobn# p"evy&ují pr$m#r v 'R, a to v%etn# úsp#&n!ch pr$myslov!ch odv#tví. Vypl!vá to ze záv#r$ studie ekonomick!ch p"ínos$ p$sobení %lensk!ch spole%ností AIFP na %eskou ekonomiku a zam#stnanost, která byla provedena mezinárodní poradenskou spole%ností Ernst & Young. Anal!za vy-cházela z údaj$ pro 'R, dodan!ch firmami s vlastním v!zkumem a v!vojem inovativních lé%iv, které pat"í mezi p"ední hrá%e na sv#tovém farmaceutickém trhu.„Anal!za, která má n#kolik %ástí, potvrdila, (e podíl v!daj$ %lensk!ch spole%ností AIFP na v#du a v!zkum je relativn# tém#" osminásobn# vy&&í, ne( je pr$m#r-n! podíl t#chto v!daj$ v celé 'R. Intenzita v!daj$ na klinick! v!zkum je nap"íklad vy&&í ne( intenzita v!-daj$ na v!voj v automobilovém pr$myslu,“ uvedl PharmDr. Radim Petrá&, v!konn! "editel AIFP. V!daje na klinické studie u nás loni dosáhly 1,2 miliardy ko-run. Jde p"itom o investice inovativního farmaceutic-kého pr$myslu do v!zkumu a v!voje p"ed zavedením lé%iv!ch p"ípravk$ na trh.'lenské spole%nosti AIFP v&ak nev#nují do oblasti v!-zkumu a v!voje pouze finan%ní prost"edky. Z v!sledk$ studie vyplynulo mj. i to, (e se v#d# a v!zkumu ve farmacii a medicín# v#nuje tém#" 20 % zam#stnanc$ %lensk!ch spole%ností AIFP. Inovativní farmaceutick! pr$mysl pak zam#stnává relativn# 30krát více pra-covník$ ve v#d# a v!zkumu, ne( je pr$m#r v 'R. mm

V!da a v"zkum

!eská kapitálová informa"ní agentura (!EKIA) se rozhodla ve spolupráci se sdru#ením CZECH TOP 100 a v rámci p$í-pravy vyhlá%ení 16. ro"níku #eb$í"ku CZECH TOP 100 obohatit hodnocení fi-rem o novou kategorii, která m&$í stabilitu jednotliv'ch spole"ností. Ocen&ní !EKIA Stability Award poskytuje nezávisl' pohled na finan"ní a nefinan"ní bonitu firmy. Vy-jad$uje její sou"asn' stav, finan"ní situaci, a to v"etn& predikce budoucího rizika. Hodnocení vychází z ratingového modelu !EKIA Stability Rating, jeho# cílem je co nejp$esn&ji definovat stabilitu firmy a pre-dikovat její riziko úpadku – a to a# v obdo-bí následujících dvanácti m&síc(. Model je zalo#en na exaktní statistické anal'ze a principech data miningu. Do anal'zy

vstupuje mno#ství ukazatel( z oblasti in-dividuálních charakteristik firmy, nap$. demografická data, informace o platebních zku%enostech, finan"ní údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace, a makro-ekonomická data. Ocen&ní !EKIA Stabi-lity Award mj. deklaruje, #e spole"nost, která je pou#ívá, praktikuje politiku ote-v$ené komunikace, poskytuje dostatek in-formací o posledních v'sledcích svého hospoda$ení "i vlastnické struktu$e.„V&$íme, #e zakládáme novou tradici dlouhodobé spolupráce s cílem zpr(hled-nit trh v !R a ocenit ty spole"nosti, které si to sv'mi podnikatelsk'mi v'kony za-slou#ily, a zárove) vytvo$it sout&#ivé pod-nikatelské prost$edí p$i získávání presti#-ního ocen&ní,“ $ekla Alena Seoud, $editel-

ka !EKIA. „Vyhlá%ením této nové kate-gorie bychom cht&li p$isp&t ke stabilizaci "esk'ch firem a dát mana#er(m k dispo-zici jednoduch' a srozumiteln' nástroj, kter' pom(#e "init správná rozhodnutí p$i v'b&ru obchodních partner(,“ doplnil Jan Stru#, p$edseda sdru#ení CZECH TOP 100.Mezi TOP 100 nejstabiln&j%ích firem v !R pat$í podle !EKIA Stability Rating také n&kolik zdravotnick'ch za$ízení (v abe-cedním po$adí) – FN Brno, FN Hradec Králové, FN Plze), FN u sv. Anny v Brn&, Fakultní *omayerova nemocnice s poli-klinikou v Praze, Karvinská hornická ne-mocnice, a. s., Lázn& Luha"ovice, a. s., Lé"ebné lázn& Mariánské Lázn&, a. s., a Nemocnice Na Homolce v Praze. mms

dokon!ení ze strany 1

V To tedy byl jeden z pilí!" – a ten druh#?Souvisí s tím prvním – je t$eba, aby bylo jasn& definováno i to, co platí zdravotní poji%+ovny. A aby to bylo $e"eno v reál-n'ch cenách, nikoli v r(zn& schovan'ch pau%álech, v nich# se nikdo nevyzná. Ne-ní mo#né, aby zdravotnická za$ízení, kte-rá cht&jí poskytovat pé"i v objemu, jak' jejich pacienti opravdu pot$ebují, za ni nedostala po$ádn& zaplaceno a musela %et$it n&kde jinde, aby si udr#ela vyrov-nané hospoda$ení. To je samoz$ejm& dal-%í z v&cí, které vyvolávají nap&tí a nervo-

zitu – mimochodem nikoli jen ve zdra-votním systému. Vedl jsem rozhovory se zástupci sféry sociální pé"e a její posky-tovatelé mají pocity naprosto toto#né. I oni poskytují pé"i, která je pro jejich klienty nezbytná, ani# by na ni m&li ade-kvátní dostatek prost$edk(.

V Je to tedy argument pro t$sn$j%í spo-jení obou systém" – zdravotního a sociálního? Koali"ní smlouva a z ní vycházející progra-mové prohlá%ení vlády nám ukládá prová-zání zdravotního a nemocenského poji%-t&ní. To je samoz$ejm& jen jednou z polo-#ek sociální sféry, nicmén& v'znamnou. Je

nepochybné, #e bude t$eba vy$e%it $adu technick'ch aspekt( a navázat tento pro-ces i na dal%í aktivity zakotvené v progra-movém prohlá%ení vlády, nap$íklad z$ízení jednotného v'b&r"ího místa. Ideou je, aby v obou velk'ch systémech, zdravotním i sociálním, bylo jasno, jaké finan"ní dopa-dy má onemocn&ní a s ním související so-ciální handicap. To jsou vzájemné úzce provázané v&ci. M(#ete lé"it velmi draho a u%et$it na stránce nemocenského poji%-t&ní, nebo lé"it levn&ji, ale pacient bude déle "erpat nemocenskou. Je tedy nezbyt-né hledat optimalizaci obou sfér. onoPokra!ování rozhovoru najdete v p"í#tím vydání ZN

L. Heger: Pot!ebujeme b"t...

Na p"elomu %ervna a %ervence prob#hl ve Fakultní nemocnici Ostrava akredita%ní audit Joint Commissi-on International (JCI), kter! prov#"il kvalitu a bezpe%í poskytova-n!ch slu(eb a posoudil soulad nemocni%ních postup$ s po(adavky mezinárodních akredita%ních stan-dard$ JCI. Jako první nemocnici fakultního typu s tak &irok!m spektrem poskytovan!ch slu(eb se jí poda"ilo mezinárodní certifikát kvality získat.„Zhodnotilo se tak intenzivní úsilí, které jsme více ne( dva roky p"íprav# k získání akreditace JCI v#novali, a zá-rove) tento úsp#ch v!razn# posílil presti( na&í nemoc-nice nejen v 'R, ale i v zahrani%í. Mezinárodní certifikát dává na&im pacient$m jistotu, (e p"icházejí do zdravot-nického za"ízení, které usiluje v maximální mí"e o bez-pe%nost pé%e a jejich bezpe%í a také umo()uje zahájit ekonomicky velmi zajímav! projekt poskytování pé%e zahrani%ním pacient$m,“ "íká MUDr. Svatopluk N#me-%ek, "editel FN Ostrava, a dodává, (e mezinárodní akre-ditace jsou celosv#tov!m trendem, kterému se d"íve %i

pozd#ji budou muset p"izp$sobit v&echny ostatní nemocnice. „A my máme náskok,“ usmívá se. „Dr(itelem tohoto mezinárodního certifi-kátu je mimo USA v sou%asné dob# jen n#co málo p"es 200

nemocnic na celém sv#t#, z nich( zhruba jen 80 se na-chází na území Evropské unie. Z t#chto statistick!ch úda-j$ je jasné, o jak presti(ní certifikát jde i jak náro%né je jeho získání. Mezinárodní akreditace zahrnuje p"ibli(n# 320 standard$ a 1500 indikátor$, které musí nemocnice p"ísn# nastavit a splnit, a rovn#( je povinna "ídit se ur-%enou mezinárodní legislativou, která je %asto mnohem p"ísn#j&í ne( %eská,“ dodává MUDr. N#me%ek.Audit je provád#n sofistikovan!m systémem „stopa"“, kter! prov#"uje k"í(ov# a do velké hloubky ka(d! klí%ov! proces. Akredita%ní inspekto"i tedy „stopují“ pr$chod pacienta celou nemocnicí od p"íjmu p"es jeho p"eklad a( po propu&t#ní. Zajímají se o v&e, co do procesu pé%e o konkrétního nemocného vstupuje a mohlo by b!t po-tenciáln# rizikové. ono

FN Ostrava má presti(ní certifikát JCI

V Zdravotnická za!ízení v #R akreditovaná JCI

Mezi nejstabiln#j&ími firmami i 9 zdravotnick!ch za"ízení #EKIA Stability Award

RO!NÍK 59 ! ÍSLO 24 16. SRPNA 2010 Z DOMOVA

Kvalita zdravotní pé$e

Instituce Akreditace ReakreditaceÚst"ední vojenská nemocnice Praha

4. prosince 2004 2. listopadu 200713. %ervna 2010

Nemocnice Na Homolce 25. %ervna 2005 7. %ervna 2008Ústav hematologie a krevní transfúze 23. %ervna 2007 13. %ervna 2010Masaryk$v onkologick! ústav 4. prosince 2009FN Ostrava 3. %ervence 2010 Zd

rceMylan Pharmaceuticals s.r.o.

Pr!b"#ná 1108/77, 100 00 Praha 10, tel: 274 770 201, fax: 274 772 648officecz@mylan.com, www.mylan.com

alendronat 70 mgfluvastatin 80 mgfosinopril 20 mgglimepirid 2, 3 a 4 mgklaritromycin 250 a 500 mg losartan 50 mg losartan HCT 50 mg / 12,5 mgmeloxicam 15 mgpantoprazol 40 mgrisedronat 35 mgsimvastatin 20 a 40 mgtrandolapril 2 mg

INT portfolio...

!"#$%&'($)*$)*$+,-.).%/01&*2)+-3$4%5(6)7827"'*,9).90$)45&)1+/0#&:;)<7/+$3%/1&))=>+'%)4>)?:.)":@')A,:B'+')($1&A;)C1.$)D$@%/A)B)78$@%2(6)E'".'($A&#(,5(6)17/+$3%/1&2)F)%'G$)7"/@A,&/*-)7/"&E/+#/)1&:+$)"/1&$;)H91/42.$)*$)*2($)%$0)IJK)B$.2(6)1*L&';)<).%/65.#)B)?:1M)+-,'8#)')+-,:"%2,>M)1$)D#0)@/48$)B%:.$;)N>%2)D$)3'1)+-7$)7/B%'&)17/+$3%/1&M)1&/D2(2)B')7827"'*,>)1)+/O$.)=>+'%;

: Gré

1608 ZN 24_02.indd 2 12.8.2010 16:05:11

RO!NÍK 59 ! ÍSLO 24 16. SRPNA 2010 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY 3 SERVIS

VOLNÁ MÍSTAV OrtopedSoukromá ortopedická ordinace v Praze p!i-jme ortopeda na pln" i #áste#n" úvazek s mo$-ností p!enechání praxe. Tel.: 602 254 964.

V Praktick! léka" Moravská T!ebová – praktick" léka!, nástup ihned/dohodou za odpovídající platové ohod-nocení. T"den dovolené navíc, t"den na vzd%-lávání, HPP, DPP. Po$adujeme: V&, odbornou/specializovanou zp'sobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

V DermatovenerologBruntál – dermatovenerolog, nástup ihned/dohodou za odpovídající platové ohodnoce-ní. T"den dovolené navíc, t"den na vzd%lávání, HPP, DPP. Po$adujeme: V&, odbornou/specia-lizovanou zp'sobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

V Praktick! léka"Jablonec nad Nisou – praktick" léka!, nástup ihned/dohodou za odpovídající platové ohod-nocení. T"den dovolené navíc, t"den na vzd%-lávání, HPP, DPP. Po$adujeme: V&, odbornou/specializovanou zp'sobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

V Kardiolog Ústí nad Orlicí – kardiolog, nástup ihned/do-hodou za odpovídající platové ohodnocení.

T"den dovolené navíc, t"den na vzd%lávání, HPP, DPP. Po$adujeme: V&, odbornou/specia-lizovanou zp'sobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

V Praktick! léka" Vrchlabí – praktick" léka!, nástup ihned/do-hodou za odpovídající platové ohodnocení. T"den dovolené navíc, t"den na vzd%lávání, HPP, DPP. Po$adujeme: V&, odbornou/specia-lizovanou zp'sobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

V Léka" pro ORLHranice na Morav%, Hustope#e – léka! pro ORL, nástup ihned/dohodou za odpovídající platové ohodnocení. T"den dovolené navíc, t"den na vzd%lávání, HPP, DPP. Po$adujeme: V&, odbornou/specializovanou zp'sobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

V Chirurg(atec – p!ijmeme chirurga, nástup ihned/do-hodou za odpovídající platové ohodnocení. T"den dovolené navíc, t"den na vzd%lávání, HPP, DPP. Po$adujeme: V&, odbornou/specia-lizovanou zp'sobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

V Rehabilita#ní léka"Ji$ní )echy – léka! s kvalifikací v oboru reha-bilita#ní a fyzikální medicína, znal" manuální medicíny. Plat 50 000 K#, k dispozici byt nebo !adov" RD.Kontakt: rehaclinic@seznam.cz, telefon #íslo 602 809 301.

V Léka" ORL Nestátní zdravotnické za!ízení v Praze 8 p!i-jme ORL léka!e i p!ed atestací, lépe po absol-vování povinn"ch stá$í, mo$né na cel" i #ás-te#n" úvazek. Po$adována spolehlivost. Nabízíme zajímavou práci, dobré pracovní podmínky. Kontakt telefon #íslo 283 024 317, mobil 774 229 170, e-mail: lenka.bouskova@seznam.cz, http://comhealth.cz.

V Zdravotní sestraP!ijmu okam$it% zdravotní sestru do urologic-ké ambulance v Praze 10 na denní jedno-sm%nn" provoz i na zkrácen" úvazek. Sp%chá! Nástup okam$it%, nutná chirurgická praxe. Volat mezi 13. a 14. hod. nebo mezi 18. a 19. hod. na tel.: 608 512 454. e-mail: lkuptaj@se-znam.cz.

V PsychiatrPoliklinika (*ár nad Sázavou, p. o., p!ijme lé-ka!e do ordinace d%tské a dorostové psychiatrie. Dal+í informace: Mgr. Slavomír Pipa, tel.: 603 570 852, e-mail: pipa@poliklinikazr.cz.

V Odborníci pro genetické pracovi$t% )eská genetická banka, s. r. o., v Praze 4 vyhla-+uje v"b%rové !ízení na pozici: genetik, imu-nolog, hematolog, biolog (kmenové bu,ky, regenerativní medicína, reproduk#ní medicí-na, popula#ní genetika.).Kontaktní osoba: Mgr. Marková, tel.: +420 270 003 589, +420 602 439 705, e-mail: markova@mc-praha.cz.

V Laborant)eská genetická banka, s. r. o., v Praze 4 vyhla-+uje v"b%rové !ízení na pozici: laborant (kme-nové bu,ky, regenerativní medicína, repro-duk#ní medicína, popula#ní genetika).Kontaktní osoba: Mgr. Marková, tel.: +420 270 003 589, +420 602 439 705, e-mail: markova@mc-praha.cz.

V Léka"i pro RDO a ÚPSNemocnice Milosrdn"ch sester sv. Karla Boro-mejského, Vla+ská 36, Praha 1, p!ijme: léka!e na Radiodiagnostické odd%lení na pln" pra-covní úvazek (dle domluvy i zkrácen"). Dále léka!e na v"pomoc p!i zaji+t%ní ÚPS slu$eb na pln% digitalizované pracovi+t%. Po$adavky: atestace #i praxe v oboru vítána. Mo$nost ná-stupu od 1. 9. 2010, mzdové podmínky doho-dou. Nabízíme p!íjemné pracovní prost!edí v men+í pra$ské nemocnici v klidné oblasti Malé Strany, levné stravování v objektu ne-mocnice, mo$nost ubytování pro mimopra$-ské zájemce. Kontakt: primá! RDO MUDr. M. Jan#e, tel.: 605 292 940, e-mail: mjance@seznam.cz.

V Léka"i r&zn!ch odbornostíMedicínské centrum Praha, s. r.o., p!ijme léka-!e na #áste#n"/pln" úvazek pro odbornosti:

praktick" léka!, pediatrie, vnit!ní léka!ství, kardiologie, gynekologie, neurologie, endo-krinologie, o#ní, ORL, ortopedie, rehabilitace, více na www.mc-praha.cz. Kontaktní osoba: Bc. Markéta Maru+ková, telefon #íslo: +420 270 003 566/63, e-mail: info@mc-praha.cz.

V NeurologPoliklinika Denisovo náb!e$í v Plzni, s. r. o., p!i-jme do trvalého pracovního pom%ru neuro-loga na pln" úvazek. V p!ípad% zájmu nebo nutnosti zajistíme ubytování.E-mail: pdnplzen@volny.cz, tel.: 378 218 417.

V UrologVítkovická nemocnice, a. s., Ostrava, p!ijme léka!e na odd. urologie. Po$adujeme specia-lizovanou zp'sobilost, vítána flexibilita, orga-niza#ní schopnosti. Nástup a plat dohodou. Nabízíme mo$nost rychlého kariérního r'stu – v p!ípad% prokázání odborn"ch a mana$er-sk"ch schopností získání vedoucí funkce na daném odd%lení. Bli$+í informace podá !editel MUDr. Uhlig, tel.: 595 633 051, nebo personální mana$er p. V"vodová, tel.: 724 831 843, e-mail: perso-nalni@nemvitkovice.cz.

V FyzioterapeutNemocnice Milosrdn"ch sester sv. Karla Boro-mejského, Vla+ská 36, Praha 1, p!ijme fyzio-terapeuty do mladého kolektivu rehabilita#-ního odd%lení. Po$adavky: DiS., Bc., registrace (není podmínkou). Mo$nost nástupu od 1. 9. 2010 nebo dle dohody. Nabízíme p!íjemné pracovní prost!edí v men+í pra$ské nemocnici v klidné oblasti Malé Strany, levné stravování v objektu nemocnice, mo$nost ubytování pro mimopra$ské zájemce. Kontakt: p. M. Majzlíková, vedoucí fyziotera-peutka, tel.: 257 197 334, e-mail: majzlikova@nmskb.cz.

V O#ní léka"P!ijmeme o#ního léka!e na cel" nebo zkráce-n" pracovní úvazek pro ordinaci v Praze. Pro mimopra$ské mo$nost ubytování. Dobré pla-tové podmínky. V p!ípad% zájmu pi+te na adresu: havlickova@ei-eloptic.cz nebo volejte na tel.: 602 129 164, p. Havlí#ková.

OSTATNÍV Nabídka ordinaceHo!ice, okr. Ji#ín – prodám nebo pronajmu prosperující ko$ní ordinaci v centru m%sta, lé-kárna v dom%, parkovi+t% v blízkosti. Mo$nost v"pomoci 1–3x t"dn%, p!edání praxe dle dohody. Více info na tel.: 602 185 482.

V P"enechání praxeMoravskoslezsk" kraj – p!enechám praxi aler-gologa-imunologa, zn.: jen vá$né jednání.

Kontakt: tel. #íslo: 603 887 852 nebo tel. #íslo: 556 401 207 pouze PO odpoledne, ST, PÁ dopoledne.

V Prodej vybaveníPoliklinika (*ár nad Sázavou, p. o., nabízí k prodeji trak#ní st'l, v"robce Sanitas electric. Cena dohodou 1500 K#. Dal+í informace na tel.: 566 690 233 nebo na www.poliklinikazr.cz.

V Prodej vybaveníPodám levn% UZV p!ístroj, kolposkop, horko-vzdu+n" sterilizátor 32 a 62 a gynekologická vy+et!ovací zrcadla Cusco.Kontakt: tel.: 777 832 523.

V Prodej ambulance PLProdám zavedenou ambulanci praktického léka!e pro d%ti a dorost v Netolicích. Cena k osobnímu jednání. Pro více informací pro-sím kontaktujte: p. (á#kovou, telefonní #íslo 775 333 027.

V Prodej neurologické ambulance

Prodám zavedenou neurologickou ambulanci v Olomouci. Cena k osobnímu jednání. Pro více informací prosím kontaktujte: p. Ma-dejewskou, tel.: 603 312 932.

V Prodej dermatovenerologické ordinace

Prodám zavedenou dermatovenerologickou ordinaci v Bruntále. Cena k osobnímu jednání.Pro více informací prosím kontaktujte: p. Sto-cerze, tel.: 776 578 243.

!ádková inzerce

EUROPE U N ITED

Inzerce

Písemné p!ihlá"ky p!ijímá do 10. zá!í 2010 zam#stnanecké odd#lení ÚSZS S$K.

na obsazení dále uveden%ch vedoucích funkcí v okresech

Kladno, Rakovník, M#lník, Mladá Boleslav, Kolín, Nymburk, Bene"ov, Kutná Hora, P!íbram, Beroun, Praha-západ, Praha-v%chod

PRIMÁ! OKRESNÍHO ST!EDISKA ZZS Po&adavky:

V! léka"ského sm#ru + 10 let praxe v oboru urgentní medicíny, atestace z UM v$hodou; v$hodou praxe p"i "ízení v#t%ího kolektivu pracovník&; zp&sobilost k v$konu povolání léka"e podle z. '. 95/2004 Sb.; organiza'ní, komunika'ní a "ídící schopnosti, morální a ob'anská bezúhonnost; negativní osv#d'ení dle zák. '. 451/1991 Sb.; p"edlo(ení koncepce pro rozvoj p"ed nemocni'ní neodkladné pé'e v oboru urgentní medicíny p"íslu%ného okresního st"ediska ZZS (max. 2 stránky).

VRCHNÍ SESTRA OKRESNÍHO ST!EDISKA ZZS Po&adavky:

ukon'ené nebo zahájené studium na V! nebo VO!; nejmén# 10 let praxe v oboru, v$hodou praxe p"i "ízení v#t%ího kolektivu pracovník&; zp&sobilost k v$konu povolání neléka"ského zdravotnického pracovníka podle z. '. 96/2004 Sb. a vyhlá%ky MZ '. 424/2004 §17 a §48 odst.2 ;

organiza'ní, komunika'ní a "ídící schopnosti, morální a ob'anská bezúhonnost; negativní osv#d'ení dle zák. '. 451/1991 Sb.; p"edlo(ení koncepce pro rozvoj p"ednemocni'ní neodkladné pé'e v oboru o%et"ovatel-ské pé'e p"íslu%ného okresního st"ediska ZZS (max. 2 stránky).

VEDOUCÍ !IDI" OKRESNÍHO ST!EDISKA ZZS Po&adavky:

nejlépe úplné st"ední vzd#lání, min. vzd#lání dle zákona 96/2004 Sb. § 35 Sb. "idi' vozidla ZZS;

"idi'ské oprávn#ní skupiny B, BE a C v$hodou, praxe v "ízení dodávkového vozidla nejmén# 5 let;

organiza'ní, komunika'ní a "ídící schopnosti, morální a ob'anská bezúhonnost; negativní osv#d'ení dle zák. '. 451/1991 Sb.

Po&adované doklady k p!ihlá"ce u v"ech v%"e uveden%ch funkcí: strukturovan$ (ivotopis s p"ehledem dosavadní odborné praxe; ov#"ená fotokopie dokladu o nejvy%%ím dosa(eném vzd#lání; osv#d'ení dle zák. '. 451/1991 Sb.; v$pis z rejst"íku trest& ne star%í 3 m#síce; souhlas se zpracováním osobních údaj&.

vyhla!uje v"b#rové $ízení

!EDITEL ÚZEMNíHO ST!EDISKA ZÁCHRANNÉ SLU#BY ST!EDO"ESKÉHO KRAJE, VAN"UROVA 1544, 272 01 KLADNO

!"#$#%&'$())*+)**(,#-."(%#/(01(!&%.,2&%33444) )52026*)*444)78)7805

1608 ZN 24_07.indd 3 12.8.2010 16:59:03

4 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY RO!NÍK 59 ! ÍSLO 24 16. SRPNA 2010 Z DOMOVA

Inzerce

!"#$%&'()*+,-.)&'/01233445654787338409233:/&;-%'38

Stokrát opakovaná le! se stává pravdou!tenost tisku je pro vydavatele jist" jedním z klí#ov$ch m"%ítek úsp"&nosti. Honba za nej#erstv"j&ími informacemi je p%iroze-nou rolí pracovník' v mediálním sv"t". Zve%ejn"ní senzace je ideálním nástrojem k získání #tená%'. Pro# se tedy &í%í nap%í# tiskem informace, které ji( #asem vybledly a které ztratily lesk senzace díky desítkám kontrol, audit', rozhodnutí a posudk'? O #em (e je %e#? O takzvan$ch kompletátorech v dodávkách zdravotnické techniky. !asto doslovn$m opisováním, a #asto s chybami, se tiskem táhne nit zpráv o „zprost%edkovatelích“, kte%í jen zdra(ují nákup zdravotnické techniky. Tém"% jedno-hlasn" #lánky volají po p%ímém obchodu „mezi v$robcem a nemocnicí“.Ji( v devadesát$ch letech minulého století, na po#átku rozvoje na&í demokracie, jeden osvícen$ politik ve%ejn" prohlásil, (e sv"tem neh$be v$roba, n$br( obchod. !lánky odsuzující kom-pletátory jako by popíraly samotnou podstatu zákonitostí v$-voje u( od prvobytn" pospolné spole#nosti, ve které zaznamenáváme první diferenciaci pracovních #inností – tzv. specializaci.Naprostá v"t&ina v$robc' (a to #ehokoliv) se nespecializuje na obchodování svého zbo(í a stejn" tak je tomu i ve zdravotnictví. Jestli(e v !R existuje n"co ke #ty%em stovkám firem, které dodávají pro zdravotnictví specifické vybavení, více ne( 90 % z nich jsou firmy obchodní – tedy „zprost%edkovatelé“, nikoliv prvov$robci. Kompletá-torské spole#nosti jsou ve zcela stejném postavení jako firmy obchodní, s tím rozdílem, (e vyvinuly na základ" mnohaleté #innosti a zku&eností celou %adu vlastních produkt' – slu(eb, které investor'm nabízejí jako p%ida-nou hodnotu k prosté dodávce fyzického zbo(í. Skute#né kompletátorské firmy zam"stnávají mnoho desítek zam"stnanc' – v"t&inou vysoko&kolsky vzd"lan$ch, s mnohaletou praxí a #asto postgraduální kvalifikací spe-cializovanou pro v$kon jejich úzce zam"%en$ch rolí p%i pln"ní spole#ného úkolu dodávek soubor' zdravotnick$ch technologií u(ivatel'm (certifikovan$ mana(er kvality, certifikovan$ biomedicínsk$ in(en$r aj.).A( v posledních letech se ve zdravotnictví stále intenzivn"ji, i díky p%ístupu ministerstva zdravotnictví, prosazuje pojem kvality a bezpe#nosti zdravotnictví jako slu(by. Nemocnice vytvá%ejí svá odd"lení systému %ízení kvality, usilují o národní a mezinárodní akreditace a jasn" deklarují sv'j zájem o vy&&í profesní specializaci, kvalifikaci, a tudí( kvalitu i bezpe#nost.Konstatování, (e po(adavek zadavatel' na %ádné zdokumentování kvality nabízen$ch produkt' a slu(eb ucha-ze#em v nabídce do ve%ejné zakázky „nep%iná&í zhola nic, jak z pohledu bezpe#nosti pacient' a zdravotník', tak ekonomi#nosti vysout"(en$ch zdravotnick$ch prost%edk'“, popírá v&echny principy a zájmy pacienta, zdravot-nického za%ízení, zdravotních poji&)oven i rozpo#tu, stejn" jako literu zákona o zadávání ve%ejn$ch zakázek. Jak jinak by m"l zadavatel rozeznat pro sebe vhodn$, tedy kvalitní v$robek od v$robk' nekvalitních, kdy( ve v&ech ve%ejn$ch zakázkách (bez v$jimky) je klí#ov$m, ne-li jedin$m hodnotícím kritériem cena?Opravdu specializované kompletátorské firmy, z nich( za jednu hovo%ím, budou v(dy prosazovat profesionalitu v pé#i o zdraví z pohledu dodávek stroj', za%ízení a slu(eb specifick$ch pro zdravotnictví.A zp"t k selskému rozumu. Zajdete si p%í&t" pro mléko na farmu, pro minerální vodu k prameni a v&echnu zele-ninu si vyp"stujete? Nejspí& jste také na n"co specializovaní a rad"ji zajdete do samoobsluhy.

MUDr. Jind!ich "ehák, jednatel spole#nosti Hospimed

V Prof. C. John vít!z nad brucelózouCtirad John pat!í ke generaci, která mu-sela s vysoko"kolsk#m studiem po$kat na konec 2. sv%tové války. Rodák z &í$enic na Strakonicku (15. srpna 1920) promo-val na pra'ské Léka!ské fakult% Univer-zity Karlovy (LF UK) v roce 1949. V roce následujícím nastoupil do Mikrobiologic-kého ústavu LF UK, v letech1961 a' 1962 absolvoval stipendijní stá' v Pasteurov% ústavu v Pa!í'i. V období 1970 a' 1980 vedl katedru mikrobiologie a imunologie LF UK. Od r. 1998 pracoval jako v%deck# pracovník Laborato!e pro speciální léka!-skou mikrobiologii a Odd%lení obecné imunologie 1. LF UK. Je $lenem U$ené spole$nosti &eské re-publiky, do r. 1999 byl p!es t!icet let p!ed-sedou redak$ní rady Acta Univ. Carolinae Medica, $lenem etické komise Akademie v%d &R, $lenem v%decké rady Státního zdravotního ústavu v Praze. Pracoval v p!edsednictvu Grantové agentury &R

a v mnoha v%deck#ch radách. V letech 1965 a' 1975 byl $lenem sboru expert( Epidemiology of Brucellosis in the World Sv%tové zdravotnické organizace (WHO) a jeho podíl na vym#cení brucelózy je ce-losv%tov% uznáván. Odborná publika$ní $innost C. Johna je velmi obsáhlá, zasáhl ale i do literatury nemedicínské – letos vydal autobiografickou knihu Zrcadlo m#ch lásek aneb Vzpomínky.Profesor John byl mnohokrát vyzname-nán – v roce 1985 získal Purky)ovu st!í-brnou medaili, v roce 1990 zlatou plaketu Jana Evangelisty Purkyn%, v roce 1998 Ju-bilejní medaili UK a !adu dal"ích ocen%ní. Byl jmenován Rytí!em léka!ského stavu.

V Prof. A. Belán pr"kopník radiologick#ch metodAlfréd Belán se narodil 31. 8. 1925. Je po-va'ován za zakladatele $eské "koly inter-ven$ní radiologie, která je v Evrop% velmi kladn% hodnocena.Promoval v roce 1951 na LF UK v Praze a hned se za$al v%novat oboru radiodia-gnostika, nejprve v Nemocnici Na Bulov-ce, poté v tehdej"ím Ústavu klinické a ex-perimentální chirurgie v Praze-Kr$i. Od diagnostiky se dostal k terapii cévních chorob. Za$al vy"et!ováním venózního systému, pozd%ji pokra$oval systémem lymfatick#m a nakonec p!e"el na oblast tepennou, která se stala na dlouhá léta jeho klinickou i v%deckou doménou. S rozvíjející se medicínskou technikou si postupn% osvojoval nejnov%j"í diagnos-ticko-terapeutické metody a !adu z nich sám vyvinul. Pat!í k pr(kopník(m angio-grafické diagnostiky, v roce 1971 provedl

první selektivní koronární angiografii u nás.Díky své mezinárodní v%decké i odborné reputaci m%l prof. Belán mo'nost spolu-pracovat s mnoha zahrani$ními praco-vi"ti. V r. 1980, poté, co absolvoval stá' v Curychu na pracovi"ti prof. Grüntziga, za$al jako jeden z prvních u nás provád%t rutinn% PTA a o rok pozd%ji jako v(bec první u nás PTCA. N%které jeho práce z tehdej"ího období pat!í k prioritním a dodnes jsou v mezinárodním písemnic-tví citovány.

V J. Kouteck# první $esk# profesor onkologieJosef Kouteck# (nar. 31. 8. 1930 v Praze), absolvent LF UK, stál u zrodu d%tské onkologie v &eskoslovensku, oboru, kter# do té doby v republice neexistoval. J. Kou-teck# jej nejen zalo'il, vybudoval, ale také institucionalizoval. Tento $in je v#sled-kem jeho enormního pracovního úsilí, odborn#ch stá'í a pracovních pobyt( v cizin%, klinick#ch v#zkum( a vlastních nesmírn#ch odborn#ch zku"enostíOd roku 1955 p(sobil J. Kouteck# v lé-$ebn% pro d%ti posti'ené obrnou v Jan-sk#ch Lázních. Poté nastoupil jako se-kundá! na Kliniku d%tské chirurgie Fa-kulty d%tského léka!ství (dnes 2. LF) UK a Fakultní nemocnice v Motole (FNM). Od roku 1974 pracoval jako vedoucí sta-nice motolské d%tské onkologie, pozd%ji se stal primá!em onkologického odd%lení FNM. V r. 1983 byl jmenován p!ednostou Kliniky d%tské onkologie 2. LF UK a FNM. V roce 1987 se stal v(bec prvním $esk#m profesorem pro obor onkologie.Po roce 1990 byl n%kolikrát zvolen d%ka-nem 2. LF UK v Praze, od roku 1997 do ledna 2000 byl prorektorem Univerzity Karlovy pro vn%j"í vztahy.Prof. Kouteck# je $lenem !ady odborn#ch spole$ností v &R i v zahrani$í, ale nap!í-klad i $lenem Rady Národního divadla a správní rady Akademie v#tvarn#ch um%ní.

Z tém%! 300 publikací uve!ejnil sedm monografií, p!ednesl tém%! 700 sd%lení, napsal dv% u$ebnice, dvoje skripta. Mimo to je autorem $etn#ch populárních pub-likací a napsal také kní'ku pohádek pro d%ti.Za svou odbornou i spole$enskou $innost získal profesor Kouteck# $etná domácí i zahrani$ní vyznamenání. K nejv#znam-n%j"ím pat!í prezidentem republiky ud%-lená Medaile za zásluhy, kterou obdr'el jako první $esk# léka! po roce 1989, dále jubilejní medaile UK, ud%lená k 650. v#-ro$í jejího zalo'ení, a cena International Society of Pediatric Oncology.

V Prof. F. Perlík farmakolog evropského v#znamuFranti"ek Perlík (narozen 12. 8. 1940), sou$asn# p!ednosta Farmakologického ústavu 1. LF UK a V"eobecné fakultní ne-mocnice v Praze, promoval na pra'ské léka!ské fakult% v roce 1963. Poté absol-voval p%tiletou terénní praxi na intern% kladenské nemocnice a následn% nastar-toval svou v%deckou kariéru jako aspirant v pra'ském Farmakologickém ústavu &SAV. Pod "kolitelskou taktovkou mezi-národn% uznávané farmakologické auto-rity profesorky Heleny Ra"kové bylo jeho prvním v#zkumn#m tématem experi-mentální modelování zán%tliv#ch proce-s( a geneticky podmín%né rozdíly v zá-

n%tliv#ch reakcích. V#sledky se staly im-pulsem pro Perlíkovu dal"í profesionální p!em%nu, tj. „návrat k pacientovi“ ve funkci klinického farmakologa v pra'-ském V#zkumném ústavu chorob revma-tick#ch (1977 a' 1983). Ro$ní studijní po-byt na léka!ské fakult% v Pa!í'i u prof. P. Lechata a u prof. F. Delbarrea vzbudil jeho trvalej"í zájem o systemati$t%j"í v#-zkum a aplikace v klinické farmakologii jako v postupn% se rodícím diferencova-ném oboru. V posledních letech se prof. Perlík mimo jiné v%noval problematice klinického hodnocení lé$iv, pou'ití mo-delov#ch látek jako bioindikátor( p!i hodnocení funk$ního stavu elimina$ních orgán( a p!i fenotypizaci. Plejádu jeho v#zkumn#ch aktivit lze dohledat v autor-ství $i spoluautorství více ne' stovky pu-blikací v odborn#ch periodicích a v "esti monografiích zam%!en#ch na klinickou farmakologii.Prof. Franti"ek Perlík pat!í k mezinárod-n% uznávan#m v%dc(m, v#znamn#m $le-n(m European Drug Utilization Research Group. top, mah

Tento materiál vznikl ve spolupráci s !es-kou léka"skou spole#ností J. E. Purkyn$.

V tomto m!síci slaví svá „kulatá“ "i „p#lkulatá“ $ivotní jubilea "ty%i vynika-jící "e&tí léka%i – devadesátky se do$ívá imunolog a mikrobiolog prof. MUDr. Ctirad John, DrSc., p!taosmdesáti let radiodiagnostik prof. MUDr. Alfréd Belán, DrSc. Osmdesátiny oslaví v poslední srpnov' den onkolog prof. MUDr. Josef Kouteck', DrSc., a od 12. srpna je sedmdesátníkem farmakolog prof. MUDr. Franti&ek Perlík, DrSc. Zdravotnické noviny se p%ipojují ke gratulant#m.

K v!ci Jubilea

ír Br

1608 ZN 24_08.indd 4 12.8.2010 16:15:26

KONGRESOV! LIST !íslo 24 16. srpna 2010

P"ÍLOHA ZDRAVOTNICK!CH NOVIN 24/2010

ZPRAVODAJSK! P"EHLED ODBORN!CH A VZD#LÁVACÍCH AKCÍ

Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., MBA, p!ednosta Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze, v záv"re#né souhrnné p!edná$ce potvrdil pravdy tzv. nové dia-betologie, její% éra byla odstartována v&-sledky interven#ních studií posledních n"kolika let, a vysv"tlil ze svého pohledu nejzásadn"j$í omyly a m&ty p!e%ívající v oboru.Jeden ze star$ích m&t' je nap!. ten, %e lé#ba komorbidit je d'le%it"j$í ne% lé#ba hyperglykémie. T!eba studie ACCORD ukázala, %e ne v%dy se naplní o#ekávání pozitivních d'sledk'. Hypertenzní v"tev studie zjistila, %e dosa%ení cílové hodno-ty systolického krevního tlaku pod 120 mmHg u diabetik' druhého typu m"lo stejn& vliv na mortalitu a nefatální infarkt myokardu jako ve skupin", kde byla cílová hodnota vy$$í. Podle prof. Kvapila v$ak studie ACCORD p!esto potvrdila smysl antihypertenzní lé#by tím, %e v radikáln" intervenované skupin" do$lo ke statisticky v&znamnému sní%ení rizika cévní mozkové p!íhody. „Nové guidelines v návaznosti na v&sledky ACCORD sm"!ují k cílov&m hodnotám u diabetik' druhého typu kolem 130 a% 140 mmHg, co% nepova%uji za úpln" správné,“ konstatoval prof. Kvapil.

Aliskiren: pacient m#$e získat a$ p%t let navícDiabetická nefropatie p!edstavuje v&vo-jové kontinuum od normální funkce led-vin p!es mikroalbuminurii, proteinurii a% po renální selhání. Dial&za není chápána jako !e$ení této diabetické komplikace. Ukazuje se toti%, %e p"t let od za#átku dial&zy p!e%ívá jen 30 % pacient' s dia-betem. Ú#eln"j$í je zabránit chronickému renálnímu selhání intervencí na v$ech úrovních. Velk& v&znam má nap!. inter-vence hypertenze.K dal$ím m&t'm tedy podle prof. Kvapila pat!í tvrzení, %e nelze zabránit vzniku a progresi diabetické nefropatie. Lze, alarmující jsou v$ak údaje VZP z let 2005–2007, které ukazují, %e b"hem to-hoto období bylo v (R na p!ítomnost mikroalbuminurie vy$et!eno jen 10 % diabetik'. Zatím jedna jediná studie od-povídající kritériím evidence-based me-dicine potvrdila, %e kombinace inhibitoru reninu – aliskirenu – s losartanem vede ke sní%ení mikroalbuminurie #i protei-nurie. „Lé#ba hypertenze pomocí lék' ovliv)ujících renin-angiotenzinov& sy-stém sni%uje rychlost úbytku renální funkce natolik, %e u pacienta s diabetem

prvního typu m'%e od doby vzniku proteinurie trvat a% 15 let, ne% dojde k se-lhání ledvin. Nemocn& tak oproti jin&m intervencím získává a% p"t let navíc,“ uza-v!el prof. Kvapil.

Diabetes bere v&ePacienty s diabetem m'%eme rozd"lit do dvou skupin, na inzulinodeficientní a in-zulinorezistentní. Ka%dá skupina má sv'j odpovídající fenotyp. Lidé s inzulinovou deficiencí jsou $tíhlí, pohybliví, emo#n" vzru$iví a kardiovaskulární riziko je u nich zp'sobeno hyperglykémií. Oproti tomu pacienti s inzulinovou rezistencí jsou obézní, pomalí, dob!e psychicky na-lad"ní a optimisti#tí. Mají vy$$í kardio-vaskulární riziko ne% první skupina a kro-m" hyperglykémie se pot&kají s d'sledky inzulinové rezistence.Prof. Kvapil uvedl, %e inzulinovou rezis-tenci lze dob!e identifikovat stanovením koncentrace triglycerid' v krvi. U pa-cient' s diabetem druhého typu a inzu-linovou rezistencí nedochází toti% k re-tardování lipol&zy v tukové tkáni pro-st!ednictvím inzulinu a je pro n" typická zv&$ená koncentrace voln&ch mastn&ch kyselin v séru na troj- a% p"tinásobek b"%n&ch hodnot, co% substrátov&m efek-tem vede ke zv&$ené tvorb" triglycerid' v játrech. Hypertriglyceridémie p!edstavuje stejné kardiovaskulární riziko jako zv&$ené kon-centrace cholesterolu LDL, a pokud se ob" poruchy vyskytují sou#asn", riziko je o to vy$$í. Tzv. diabetická dyslipidémie (DLP) je nesmírn" proaterogenní stav a m"la by se intervenovat nefarmakolo-gicky, v p!ípad" neúsp"chu té% vysok&mi dávkami statin'. Zajímavou p!edná$ku na téma tzv. rezi-duálního rizika m"l prof. MUDr. Richard (e$ka, CSc., p!edseda (eské internistic-ké spole#nosti (LS JEP. Reziduální riziko má na sv"domí, %e i tato velmi ú#inná a p!esv"d#iv" dokumentovaná statinová lé#ba má své limity a vysoké procento ne-mocn&ch umírá, nebo se u nich manifes-tuje kardiovaskulární onemocn"ní na-vzdory tomu, %e jsou lé#eni správnou dávkou statin' a %e je dosa%eno cílové hodnoty cholesterolu LDL. Více ne% 50 % p!íhod padá na vrub práv" reziduálnímu riziku. „Tato problematika je kruciální práv" u nemocn&ch s diabetem druhého typu nebo u v$ech pacient' s diabetickou dyslipidémií charakterizovanou p!ede-v$ím nízk&m cholesterolem HDL,“ uvedl prof. (e$ka.

Zd'raznil, %e základem farmakologické lé#by DLP bude statin. Do kombinace s ním se hodí niacin, kter& má nejp!e-sv"d#iv"j$í data a kter& se v nové podob" (kombinace niacinu s laropiprantem sni-%ujícím na minimum v&skyt ne%ádoucího flushe) jako p!ípravek Tredaptive dostane je$t" v leto$ním roce na #esk& trh. Pro# práv" niacin? Reziduální riziko má z hle-diska lipid' zdroj p!edev$ím v nízkém cholesterolu HDL a ve zv&$en&ch trigly-ceridech, mo%ná také v dal$ích „emer-ging“ lipidov&ch faktorech, jako je Lp(a) a dal$í. Niacin nejvíce ze v$ech dostupn&ch hypo lipidemik ovliv)uje cholesterol HDL a jako jedin& p!ípravek tohoto typu v'bec sni%uje hladinu Lp(a), v&znamn" sni%uje triglyceridy a rovn"% cholesterol LDL (navíc k tomu, #eho bylo dosa%eno stati-ny). Uvedené informace dávají klí# k ná-zvu „Diabetes bere v$e“ – nemocn& s dia-betem je v&razn" ohro%en kardiovasku-lárními p!íhodami, a jak zd'raznil prof. Kvapil, #ast&m náv$t"vníkem koronár-ních jednotek se bohu%el stává práv" „bo-horovn& tlou$tík s diabetem“.

'asná inzulinizace nerovná se hor&í prognózaV dal$í #ásti p!edná$ky se prof. Kvapil v"-noval relativním novinkám v lé#b" dia-betu a op"t poukazoval na n"které m&ty #i omyly spjaté s terapií tohoto onemoc-n"ní. V&sledky studie ZODIAC, publiko-vané asi p!ed t!emi m"síci, ukázaly, %e gram metforminu sni%uje relativní riziko malignit a% o 42 %. „Metformin by oprav-du m"l b&t první volbou v lé#b" diabetu a pacienti by s ním m"li ideáln" vydr%et a% do konce terapie,“ uvedl prof. Kvapil. Pokud to není mo%né, jsou doporu#ovány kombinace s inkretiny. Na trhu jsou ji% n"jakou dobu dostupné inhibitory DPP-IV, které p!iná$ejí srovnateln& kli-nick& ú#inek, nicmén" ve schváleném po-#tu mo%n&ch lé#ebn&ch kombinací vede sitagliptin. Lze jej kombinovat s metfor-minem, sulfonylureou, glitazonem, inzu-linem a mo%ná je i trojkombinace s met-forminem a sulfonylureou. „Recentn" bylo potvrzeno, %e sitagliptin zlep$uje se-kreci beta bun"k, není asociován s vy$$ím kardiovaskulárním rizikem a jeho ne%á-doucí ú#inky nejsou vy$$í ne% u ostatních lék',“ uvedl prof. Kvapil.Za nejefektivn"j$í a nejbezpe#n"j$í sulfo-nylureu ozna#il gliklazid (Diaprel): „Pro maximální vyu%ití jeho lé#ebného efektu se není t!eba bát dávek 120 g Diaprelu MR denn". Navíc se obecn" p!íli$ neví, %e p!i lé#b" gliklazidem je p!e%ívání beta bun"k stejné jako u lé#by glitazony.“ Te-rapie glitazony má pak podle n"j nezastu-pitelnou úlohu u pacient' s vysokou in-

zulinovou rezistencí, u kter&ch nefungují re%imová opat!ení.V záv"re#né #ásti p!ísp"vku se prof. Kva-pil v"noval terapii inzulinem u diabetik' druhého typu. Inzulin jako poslední vol-bu u t"chto pacient' pova%uje za m&tus a zd'raz)uje, %e bazální inzulin, kter& má nejni%$í riziko no#ních hypoglykémií a riziko p!ír'stku hmotnosti, m'%e zna-menat pro pacienty lep$í prognózu, je-li podán #asn". Od za#átku roku je indiko-ván bazální inzulinov& analog u diabetik' druhého typu s glykovan&m hemoglobi-nem nad 6 %, a nezále%í p!itom na p!ed-chozí lé#b". Nedávno zve!ejn"ná pro-spektivní studie sledující kumulativní p!e%ívání bez infarktu myokardu (IM) ukázala, %e zále%í na tom, jak& inzulin je pacientovi s diabetem druhého typu po-dáván. Nemocní, kte!í dostávají po selhá-

ní perorálních antidiabetik inzulin NPH, m"li ni%$í $ance na p!e%ívání bez IM ne% pacienti na glarginu.Prof. Kvapil také zd'raznil, %e prvním krokem diabetické lé#by by m"lo b&t ovliv)ování glykémie na la#no, která je riziková pro vznik makro- i mikrovasku-lárních komplikací, a to i p!esto, %e inter-vence glykémie na la#no je náro#n"j$í a vy%aduje spolupráci pacienta (!e$ením m'%e b&t i podání bazálního inzulinu). V samotném záv"ru p!edná$ky p!ednesl t!i obecná doporu#ení: proto%e pacienti s diabetem dnes %ijí déle, je t!eba lé#bu m"nit podle aktuálních pot!eb, je t!eba ponechat jim prostor pro aktivní podílení se na charakteru lé#by a je t!eba z'stat racionální tvá!í v tvá! roz$i!ujícímu se lé-#ebnému armamentáriu.

Krist!na "illíková

Inzulin není lékem a$ poslední volbyM!TY, OMYLY A PRAVDY V DIABETOLOGII

Vracíme se k dvoudennímu seminá!i, kter" se na konci kv#tna uskute$nil ve Star"ch Splavech (pro první informaci viz ZN $. 20/2010).

!"#$%&'()&$*(+*,-(.(%",/*&'("0*-1"(*"2&1*-/"3

456.776(486(7848

9996:;<=>?@A?=B6>C

í fot

LÉKA"SKÉ LISTY Z KLINICKÉ MEDICÍNY,

PRO LÉKA"SKÉ PRAXE!íslo 17 16. srpna 2010P"ÍLOHA ZDRAVOTNICK!CH NOVIN 24/2010

V tomto vydání ve spole!ném se"itu

1608 ZN 24_09-12 KL1-4.indd 1 12.8.2010 16:17:35

! ÍSLO 24 16. SRPNA 2010 P" ÍLOHA ZDRAVOTNICK#CH NOVIN 24 | 2010 3 KONGRESOV! LIST

Zdravotní potí!e souvisejícími s osteo-artrózou kolenních kloub" (gonartrózou) a ky#elních kloub" (koxartrózou) posti-hují a! 40 % osob star$ích 65 let. Jde o vleklé chronické onemocn%ní, p&i n%m! dochází k degenerativním zm%nám kloubní chrupavky a reakci v$ech p&ileh-l'ch tkání. Ty jsou p&í#inou bolesti a trva-lého omezení t%lesné aktivity senior".

Mírní projevy, ale zastavují i progresiVedle nesteroidních antirevmatik s prak-ticky okam!it'm nástupem ú#inku je ji! dlouhodob% znám v'znam tzv. pomalu p"sobících symptomatick'ch lék" pro te-rapii osteoartrózy SYSADOA (sympto-matic slow acting drugs for osteoarthritis – d&íve té! chondroprotektiva). Jak vy-pl'vá z jejich pojmenování, k nástupu kli-nického ú#inku u nich nedochází hned,

ale a! po n%kolika t'dnech pravidelného podávání. Ú#inky p&itom p&etrvávají i ur-#itou dobu po vysazení lé#by – zhruba t&i m%síce v p&ípad% perorálních p&ípravk" a a! dev%t m%síc" v p&ípad% lék" podáva-n'ch intraartikulárn%. Dal$í v'hodou lék" kategorie SYSADOA je omezení inten-zivního u!ívání nesteroidních antirevma-tik, a tím i sní!ení rizik s nimi spojen'ch – zejména chorobn'ch zm%n gastrointes-tinálního traktu #i ne!ádoucího vlivu na renální funkce.V$echny mechanismy p"sobení lék" SYSADOA v metabolismu chrupav#it'ch tkání nejsou dosud zcela p&esn% známy, nicmén% v'sledky &ady studií ukazují, !e mají vedle vlivu na mírn%ní symptom" i strukturu modifikující ú#inek. To zna-mená, !e jsou schopny zpomalit nebo za-stavit progresi osteoartrózy, pop&. bránit jejímu vzniku.

Studie STOPP stále citovanáV této souvislosti byla na leto$ním kon-gresu EULAR #asto zmi(ována p&elomo-vá studie STOPP (Study on Osteoarthri-tis Progression Prevention), její! v'sledky byly prvn% ucelen% publikovány v únoru lo(ského roku. Vypl'vá z nich, !e dlouho-dobé u!ívaní chondroitinsulfátu 4 a 6 (CS) v'znamn% zpomaluje degradaci kloubní struktury a uleví od bolestí. Mezinárodní, dvojit% zaslepená, place-bem kontrolovaná studie STOPP byla provedena ve Francii, Belgii, )v'carsku, Rakousku a ve Spojen'ch státech celkem u 622 pacient" s osteoartrózou kolena ve v%ku mezi 45 a 80 lety. Nemocní dostávali jednou denn% po dobu dvou let 800 mg vysoce purifikovaného CS nebo placebo. Primárním cílem bylo zji$t%ní zm%ny minimálního úbytku $í&ky kloubní $t%r-biny (klí#ového ukazatele stavu onemoc-n%ní), ov%&ené radiologick'm vy$et&ením. Bylo zji$t%no v'znamné sní!ení tohoto úbytku ve skupin% s chondroitinsulfátem 4 a 6 (CS; 0,07 ± 0,03 mm oproti 0,31 ± 0,04 mm), ú#inek lé#by se navíc s #a-sem zvy$oval.

Role CS v synoviální angiogeneziTaké dal$í p&ísp%vky p&ednesené v sekci v%nované problematice osteoartrózy se soust&edily na nové poznatky z vyu!ití CS jako strukturu modifikujícího léku. Nap&. prof. Yves Henrotin, &editel v'zkumného odd%lení metabolismu kostí a chrupavek Université de Liège v Belgii, p&edstavil práci svého t'mu, v%novanou vlivu chon-droitinsulfátu na angiogenezi v synoviál-ní membrán%. V'sledky ukazují, !e chondroitinsulfát m%l v lé#b% tendenci p&i osteoartróze normalizovat angiogenní reakce induko-vané interleukinem IL-1b. Odhalení mo-dula#ních molekulárních mechanism" chondroitinsulfátu by mohlo vést v bu-doucnu k dal$ímu vyu!ití této ú#inné lát-ky jako léku modifikujícímu strukturu onemocn%ní. jak

Jsou plánovány studie, které mají ov%&it srozumitelnost, reliabilitu, validitu a dal$í charakteristiky klasifikace DSM. V *R, stejn% jako v jin'ch zemích Evropy, je v sou#asnosti platná 10. revize mezi-národní klasifikace nemocí (MKN-10), která byla sestavována expertním t'mem Sv%tové zdravotnické organizace. Aktu-áln% je p&ipravována její 11. revize, která má b't publikována v $esti sv%tov'ch ja-zycích v roce 2014 a její! návrh (tzv. alfa verze) je o#ekáván letos. MKN je v Evro-p% více vyu!ívána klinick'mi pracovníky, DSM pak p&edev$ím v'zkumníky. Ob% klasifikace si do velké míry odpovídají, ale DSM byla v inovacích v!dy trochu nap&ed ve srovnání s MKN.Aby p&ipravovaná klasifikace nebyla pro #eské psychiatry zcela nová, uspo&ádala sekce mlad'ch psychiatr" v rámci sjezdu Psychiatrické spole#nosti *LS JEP blok p&edná$ek na téma p&ipravované klasifi-kace. Autor tohoto #lánku hovo&il nejpr-ve o historii DSM a celkov'ch zm%nách v DSM-5, dále se v%noval poruchám ná-lady v novém návrhu klasifikace.Sou#asn' p%tios' systém DSM-5 má b't redukován na trojos' (obdobn%, jako je tomu nyní v MKN-10). Nov% se navrhuje za&adit dimenzionální m%&ení klinicky re-levantních oblastí, které by doplnilo kate-gorickou diagnostiku. Takov'mi dimen-zemi by m%lo b't nap&. m%&ení deprese, úzkosti, suicidality a abúzu. P&esto!e di-menze mnohdy nepat&í k základním p&í-znak"m du$evních poruch, jejich stano-vení m"!e b't d"le!ité pro strategii kli-nického p&ístupu a volbu lé#by. Od zave-dení dimenziálního p&ístupu se také

o#ekává mo!nost jednoduchého m%&ení stavu pacienta a získání podklad" pro pé-#i zalo!enou na kvantitativních údajích „measurement-based care“.

Návrhy zm!n u poruch náladyV této oblasti se diskutuje o zru$ení jed-notky dysthymie (pokleslá nálada nedo-sahující úrovn% velké deprese trvající 2 a více let), proto!e její odli$ení od chro-nické depresivní poruchy (perzistující pokleslé nálady po epizod% velké deprese trvající 2 a více let) je nez&etelné. Nov% se navrhuje ozna#ovat stavy dysthymie jako chronickou depresivní poruchu.V oblasti bipolárních poruch (BP) je na-vr!eno n%kolik zm%n, které definují cha-rakteristiky (hypo)manické epizody ob-dobn%, jako je tomu u depresivní epizody, a je! by dále dovolovaly pou!ití jednot-n'ch kritérii i s ohledem na odli$nosti a diferenciální diagnostiku u psychick'ch poruch d%tského v%ku. V kritériích A v p&ípad% (hypo)mánie se up&es(uje, !e p&íznaky musí b't p&ítomny po v%t$inu dne tém%& ka!d' den. Taková charakte-ristika poukazuje, !e p&íznaky nemusí tr-vat 24 hodin 7 dní (4 dny) v t'dnu. Nevy-&e$í se tím v$ak nap&. problém 4hodino-v'ch stav" excitovanosti u d%tí, nebo+ to není v%t$ina dne. Mezi kritéria skupiny A se nov% &adí nov' jádrov' p&íznak – zv'$ení energie/aktivity. Sní!ení energie/aktivity v$ak jádrov'm p&íznakem depre-se u BP není!U kritérií B se navrhuje p&idat up&esn%ní, !e tyto p&íznaky p&edstavují zjevnou zm%-nu proti obvyklému chování. dokon!ení na stran" 4

11. evropsk! revmatologick! kongres VIII. sjezd Psychiatrické spole"nosti #LS JEP

Od ovlivn!ní symptom" k modifikaci struktury

Nová klasifikace du#evních poruch na obzoruVracíme se k jednání v!ro"ního kongresu po#ádaného Evropskou

ligou proti revmatismu (European League Against Rheumatism, EULAR) ve dnech 16.–19. "ervna v $ím%. Jednou z v!znamn!ch sou"ástí jeho programu byla i problematika osteoartrózy, nej"as-t%j&ího kloubního onemocn%ní v populaci.

Americká psychiatrická asociace (APA) p#ipravuje k vydání nov! Diagnostick! a statistick! manuál du&evních poruch (DSM), tento-krát jeho pátou revizi. Kone"ná verze DSM je o"ekávána v kv%tnu 2013. Nyní je k dispozici návrh klasifikace, kter! byl uve#ejn%n na webu www.dsm5.org k p#ipomínkování ve#ejnosti a o kterém se hovo#ilo na nedávném sjezdu psychiatr' ve (pindlerov% Ml!n%.

!"#$%"&'()*+,-.-/0*&1"(2!#345#$$666- ,7-+7-0666-089:6;<

Inzerce

Evropsk# revmatologick# kongres se uskute!nil v moderním veletr$ním areálu Fiera Roma. Foto: ZN

1608 ZN 24_09-12 KL1-4.indd 3 12.8.2010 16:20:46

4 P! ÍLOHA ZDRAVOTNICK"CH NOVIN 24 | 2010 # ÍSLO 24 16. SRPNA 2010 KONGRESOV! LIST

dokon!ení ze strany 3

Nap!. pokud je nespavost p!ítomna ji" p!ed epizodou deprese, nem#la by b$t za-po%ítávána mezi p!íznaky deprese, pokud nedo&lo k dal&í zjevné zm#n# spánku b#-hem po%átku (spí&e by m#lo b$t v pr'b#-hu) depresivní epizody. U manick$ch p!íznak' jsou uvedeny n#-které, u nich" je ji" nyní explicitn# !e%eno, "e jde o zm#nu oproti stavu p!ed onemoc-n#ním (více hovorn$, více zapojen do ak-tivit). U dal&ích p!íznak' tomu tak není. D'vodem explicitního zmín#ní zm#ny proti p!ede&lému stavu je p!edev&ím roz-li&ení mezi hypo(manickou) fází a sym-ptomatikou ADHD u d#tí. Absence t#chto dodatk' v DSM-IV je jedním z mo"n$ch vysv#tlení nár'stu prevalence bipolární poruchy u d#tí v USA v posledních letech. Pln# vyjád!ená manická a hypomanická symptomatika vzniklá b#hem antidepre-sivní lé%by (léky, elektrokonvulze atd.), která p!etrvává po dob# fyziologického p'sobení intervence, je dle návrhu DSM-5 dostate%n$m d'kazem pro dia-gnózu (hypo)manické epizody. Av&ak p!í-tomnost pouze jednoho %i dvou p!íznak' dostate%n$m d'kazem není. Jsou o%eká-vány zm#ny v definování smí&ené epizody v rámci BP. V DSM-IV musela b$t spln#-na kritéria manické i depresivní epizody s v$jimkou doby trvání (t$den).V novém návrhu se pou"ívá ozna%ení „smí&ené rysy“ místo smí&ené epizody. U dominující (hypo)manické epizody se smí&en$mi rysy musí b$t spln#na kritéria (hypo)mánie, která se vyskytují tém#! ka"d$ den po dobu jednoho t$dne a mi-nimáln# 2–3 (místo 5) z definovan$ch de-presivních p!íznak'. Obdobná logika platí pro dominující depresivní epizodu se smí-&en$mi rysy. Lze tedy o%ekávat, "e frek-vence BP se smí&en$mi rysy bude daleko %ast#j&í, ne" tomu bylo v p!ípad# smí&ené epizody BP v klasifikaci DSM-IV.

Nové klinické jednotky u poruch náladyDal&í navrhovanou zm#nou je za!azení nové klinické jednotky, tzv. temper dys-

regulation disorder with dysphoria, tedy poruchy regulace emotivity s dysforií (TDD). Je charakterizována opakovan$-mi a v$razn$mi záchvaty vzteku (nejmé-n# 3krát t$dn#) na b#"né stresory a p!e-trvávající negativní náladou mezi záchva-ty (podrá"d#nost, zlost nebo smutek), která je zachytitelná rodi%i, u%iteli a vrs-tevníky a její p!íznaky trvají minimáln# 12 m#síc'. Pokud je takov$m stresorem nap!. vypnutí videohry, televize %i ode-slání dít#te do postele, bude tato porucha v USA pravd#podobn# velmi %astá.Termín TDD je up!ednost(ován p!ed termínem SMD (severe mood dysregula-tion, záva"né deregulace nálady), kter$ v&ak navíc obsahoval nabuzení (hyper-arousal). P!ítomnost nabuzení v rámci SMD spolu s neepizodickou iritabilitou a záchvaty zlosti vedla op#t k nejasnému p!ekryvu se symptomatikou ADHD. Sna-hou autor' je tyto stavy lépe odli&it.Jinou novinkou je za!azení samostatné jednotky, tzv. nesebevra"edného sebe-zra(ování, non-suicidal self injury, která znamená opakované (5krát a více) sebe-zra(ování – !ezání, pálení, &krábání apod. v jednom roce, které je nej%ast#ji moti-vováno sní"ením tenze %i úzkosti a není provázeno touhou zem!ít. V DSM-IV by-lo podobné chování popsáno jako opako-vané suicidální chování, gesta, my&lenky

nebo sebemutilující chování v rámci kri-térií pro hrani%ní poruchu osobnosti. V$-zkumy ukázaly, "e opakované sebezra(o-vání se vyskytuje i u pacient' s jin$mi diagnózami a "e mnoho jedinc' s tímto chováním nespl(uje kritéria hrani%ní po-ruchy osobnosti.

Substance-use disorder: nová diagnóza v kategorii závislostíMUDr. Vladimír Kmoch z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze hovo!il o návrzích DSM-5 v kategorii závislostí a poruch p!íjmu potravy. Dle DSM-IV musela b$t spln#na 3 ze 7 kritérií pro zá-vislost a 1 kritérium ze 4 pro &kodlivé u"í-vání. Na základ# !ady anal$z bylo v návr-hu DSM-5 doporu%eno vytvo!ení nové diagnózy „substance-use disorder“, která zahrnuje a nahrazuje p!edchozí diagnózy &kodlivého u"ívání i závislosti. Po"adová-no je spln#ní 2 z 11 kritérií. Bylo vyne-cháno kritérium „problémy se zákonem v d'sledku u"ívání látky“, nej%ast#ji jím bylo !ízení v opilosti. Naopak bylo p!idá-no kritérium „ba"ení“(craving).Navrhované zm#ny v oblasti poruch p!í-jmu potravy ji" neza!azují amenoreu ke kritériím mentální anorexie. D#lení na dva subtypy, restriktivní a purgativní, by-lo zachováno, jen bylo specifikováno podle období symptomatiky posledních

t!í m#síc'. Dále se diskutuje o za!azení záchvatovitého p!ejídání mezi základní diagnózy v DSM-5.MUDr. Sv#tlana Izsmánová z Psychiat-rické lé%ebny Bohnice v Praze p!ítomné seznámila s novinkami v diagnostice hyper aktivity a poruch pozornosti ADHD u dosp#l$ch. Epidemiologické studie uka-zují prevalenci ADHD u 3–5 % dosp#-l$ch. V p!ede&lé klasifikaci byla nutná p!ítomnost 12 z 20 chronick$ch p!íznak' ADHD po dobu &esti a více m#síc'. Dále spln#ní kritéria B (p!ítomnost ADHD v d#tství – vznik p!ed sedm$m rokem) a kritéria C (stav není vysv#tliteln$ jinou poruchou). Proto"e je pro mnoho dosp#-l$ch obtí"né vzpomenout si na p!íznaky ADHD vzniklé p!ed sedm$m rokem "i-vota, doporu%uje se posunout hranici na 12 let. Dále se navrhuje sní"it po%et kri-térií hyperaktivity (v dosp#losti p!etrvá-vají zejména p!íznaky poruchy pozornos-ti – attention deficit disorder, ADD). Na-opak se navrhuje za!adit %ty!i nová kri-téria impulzivity, která byla v DSM-IV podcen#na. U smí&eného subtypu ADHD se navrhuje sní"it po%et kritérií z 6 na 3 z ka"dé skupiny (tzn. poruchy pozornosti a hyperaktivity). Jednotlivá kritéria poruch pozornosti, hyperaktivity a im-pulzivity jsou v návrhu také popsána podrobn#ji.

De!nice traumatu se zú"íV posledním p!ísp#vku se mjr. doc. MUDr. Jan Vevera, Ph.D., z Psychiatrické

kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a 7. polní nemocnice A)R v#noval tématu post-traumatické stresové poruchy (PTSD). Ve svém p!ísp#vku p!ipomn#l, "e sou%asn$ koncept PTSD vznikal mj. pod siln$m politick$m tlakem veterán' z Vietnamu, a to se promítlo do jeho diagnostick$ch kritérií, které trauma definují p!íli& &iro-ce. Je mo"né, "e tento postup sní"il stig-matizaci pacient', ale za cenu toho, "e vyzdvi"ením traumatu jako jediné vyvo-lávající p!í%iny omezil pozornost v#nova-nou kontextuálním faktor'm, jak$mi jsou percepce posti"en$ch traumatem ve!ej-ností, sociální podpora po traumatu, po-byt v hostilním prost!edí a existence ne-formální sociální sít# mezilidsk$ch kon-takt'. Na druhé stran# se otev!ely dve!e medicinalizaci b#"n$ch lidsk$ch starostí. DSM-5 se sna"í omezit tuto dosud p!íli& &irokou definici traumatu. Na uvoln#né místo se v&ak dere nová diagnóza lehkého traumatického posti"ení mozku, pou"í-vaná v neurologii, která se sv$mi p!ízna-ky od PTSD p!íli& neli&í a není podmín#-na detekovateln$m neurologick$m posti"ením.Dosavadní návrhy, které mohou, ale ne-musí b$t nakonec uve!ejn#ny v definitiv-ní verzi DSM-5, nejsou v mnohém nijak revolu%ní. P!esto lze zaznamenat !adu drobn$ch zm#n, jejich" oprávn#nost a plné d'sledky uká"e pravd#podobn# a" jejich pou"ití a %as.

MUDr. Miloslav Kope!ek, Psychiatrické centrum Praha

VIII. sjezd Psychiatrické spole!nosti "LS JEP

Nová klasifikace du!evních poruch na obzoru

V Historie t!íd"ní du#evních poruch v USA

1840 – 1 kategorie: „idiocie/!ílenství“1880 – 7 kategorií: mánie, melancholie, monomanie, paréza, demence,

dipsomanie a epilepsie1917 – manuál s 22 diagnózami (systém podobn" Kraepelinovi)1952 – DSM-I: 3 kategorie (106 du!evních poruch)1968 – DSM-II: 11 kategorií (182 du!evních poruch) 1980 – DSM-III: 16 kategorií (265 du!evních poruch)1987 – DSM-III-R: 16 kategorií (272 du!evních poruch)1994 – DSM-IV: 16 kategorií (297 du!evních poruch)2000 – DSM-IV-TR (revize textu DSM-IV)Aktuální p#ehled kongres$ a sympozií po#ádan%ch v &R a SR najdete na www.zdravky.cz.

456.776(486(7848

!"#$%&'()&$*(+*,-(.(%",/*&'("0*-1"(*"2&1*-/"3

!"#$%&'()%*+,"-".'/+#)'0,(.%$123+."1/%$245+'"/06$-$.01"+0+#)'0,*

D(((!;C=EFBG<EH(IGEJB;K(:=E==EL?C=LEH(?(BGMGN=>IO(>P=BQBJ=;D(((RGEA;B;E>;(S;KIO(KTG@;UEGKN=(TBG(KN;B=@=C?>=(V/"*$'6%WD(((!;C=EFBG<EH(IGEJB;K(S;KIO(@OI?XKIO(KTG@;UEGKN=(Y"1D(((!;C=EFBG<EH(TG<=?NB=>IO(KZ:T[C=Q:D(((RGEA;B;E>;(;\2;?@NP(#?ZKD(((!;C=EFBG<EH(AZC=GN;B?T;QN=>IF(IGEA;B;E>;

7899('.")+64+!"::"+;<::"-)('=>'?0%$#"'+(=+!@;ABC+0%)+D@ECBCD@

9996:;<=>?@A?=B6>C

Inzerce

í fot

1608 ZN 24_09-12 KL1-4.indd 4 12.8.2010 16:17:47

4 P! ÍLOHA ZDRAVOTNICK"CH NOVIN 24 | 2010 # ÍSLO 17 16. SRPNA 2010 LÉKA!SKÉ LISTY!"

#$%&'(")*+

,%'-$.'/

S jedním ze spolup!edsedajících, prof. MUDr. Ale"em Ry"kou, Ph.D., p!edsedou Spole#nosti #esk$ch patolog% &LS JEP, ZN hovo!ily o v$znamu odborného setkání a o konsenzu, ke kterému jeho ú#astníci dosp'li a kter$ v t'chto dnech pro"el ji( i následn$m p!ipomínkov$m !ízením.

V Co je podstatou genetického testování u nemalobun!"ného karcinomu plic a k "emu slou#í?Sou#asná diagnostika nemalobun'#ného karcinomu plic se ji( nem%(e opírat v$-hradn' o morfologickou a imunohisto-chemickou klasifikaci a za!azení nádor% do jednotliv$ch subtyp%. V ur#ování vhod-né terapie hrají klí#ovou roli i dal"í marke-ry. Pro pou(ití lé#by inhibitory tyrozinki-názy, co( jsou v sou#asnosti gefitinib a er-lotinib, se jeví jako zásadní p!ítomnost aktiva#ní mutace genu pro receptor epi-dermálního r%stového faktoru – EGFR. Pro toto molekulárn'-genetické vy"et!ení se vyu(ívá DNA získaná z nádorov$ch bu-n'k. Z celé !ady klinick$ch studií se jasn' ukazuje, (e jen men"ina nemalobun'#n$ch karcinom% vykazuje p!ítomnost aktiva#ní mutace EGFR. Její zastoupení se li"í mezi

jednotliv$mi nádorov$mi subtypy, nej#as-t'j"í je u adenokarcinomu, v men"ím pro-centu p!ípad% se v"ak vyskytuje i u dal"ích nemalobun'#n$ch karcinom% (skvamózní, velkobun'#n$).Klinické studie potvrdily, (e efekt lé#by in-hibitory tyrozinkinázy závisí ve velké mí!e práv' na p!ítomnosti mutace, a pro v$b'r pacient% vhodn$ch pro tuto terapii je tak znalost stavu genu EGFR nezbytná.

V Pro" bylo p$ijetí konsenzu v tomto tes-tování d%le#ité a co p$inese pacient%m a celému zdravotnímu systému?K dispozici pro v"echna vy"et!ení máme jen velmi malé mno(ství nádorové tkán' – to je ná" zásadní problém. Z tohoto d%-vodu je naprosto nezbytné stanovit p!esn$ postup, a zajistit tak optimální sekvenci v"ech diagnostick$ch krok%. Po stanovení morfologické diagnózy, která je stále zla-t$m standardem pro zahájení jakékoliv onkologické lé#by, m%(e zb$vat ji( jen vel-mi málo materiálu, a je proto nutné jeho optimální vyu(ití. Aby nedocházelo ke zbyte#n$m ztrátám cenné tkán' a #asové prodlev' p!ed zahá-jením onkologické lé#by, bylo pot!ebné za-

jistit sou#innost v"ech zainteresovan$ch ú#astník% vy"et!ování – od broncholog%, kte!í materiál odebírají, p!es pneumo-onkology, kte!í v$sledek pot!ebují pro vol-bu vhodné lé#by, a( po patology a moleku-lární genetiky, kte!í vlastní diagnostiku provád'jí. O#ekáváme, (e p!ijat$ konsen-zus pom%(e ke stanovení optimálního postupu vedoucího k zaji"t'ní vy"et!ení v co nejkrat"í dob' u co nejvy""ího procen-ta nemocn$ch. Toto povede k indikaci správné lé#by u správn$ch pacient%. Tím bude také zaji"t'no optimální vyu(ití finan#ních prost!edk% z ve!ejného zdra-votního poji"t'ní.

V P$ijat& konsenzus je't! probíhal p$i-pomínkov&m $ízením. Objevily se n!-které zásadní námitky, které by v&znam-n! ovlivnily ji# p$ijatou shodu v postupu testování?Vzhledem k tomu, (e jednání se ú#astnili vedoucí zástupci v"ech dot#en$ch obor% a ji( na míst' do"lo k nalezení shody, dal"í p!ipomínkové !ízení pouze !e"ilo n'které velmi nev$znamné formula#ní #i kosme-tické zále(itosti. Podstata dokumentu z%-stala zcela nedot#ena.

V Jaké jsou definitivní p$ijaté záv!ry konsenzu? Jde vlastn' o n'kolik zásadních tezí – zjed-nodu"en' m%(eme !íci následující:1. Testováni by m'li b$t v"ichni pacienti s NSCLC, kte!í jsou kandidáty lé#by inhi-bitory tyrozinkinázy. Toto testování by ne-m'lo b$t omezováno na základ' klinick$ch faktor% (pohlaví, v'k, historie kou!ení) #i omezeno jen na ur#itou histologickou pod-skupinu nemalobun'#ného karcinomu. 2. Testování má bezprost!edn' navazovat na stanovení morfologické diagnózy pato-logem. Ve zcela ojedin'l$ch p!ípadech m%-

(e mít muta#ní anal$za p!ednost p!ed imunohistochemickou subtypizací nádoru (o tomto rozhoduje v(dy onkolog).3. Testovat lze jak materiál odebran$ pro histologické vy"et!ení, tak i cytologické st'ry #i punktáty. 4. Nezbytná je velmi úzká interdisciplinár-ní kooperace k zaji"t'ní optimálního pr%-chodu vzorku jednotliv$mi laborato!emi, #as zde hraje zásadní roli. Testování by m'-lo b$t provád'no pouze v laborato!ích, kte-ré mají dostatek zku"eností a mají zavede-ny dostate#n' robustní metodiky pro pro-vedení muta#ní anal$zy. rok

Odborníci dosp!li ke konsenzu v genetickém testování u nemalobun!"ného karcinomu plicGenetické testování na p$ítomnost aktiva"ní mutace genu pro receptor epidermálního r%stového faktoru (EGFR) se u pacient% s nemalobun!"n&m karcinomem plic (NSCLC) ukazuje b&t klí"ov&m pro volbu optimální lé"by. Jak ale správn! postupovat a ve které fázi diagnostiky pacienty testovat? Na tyto a dal'í otázky hledali odpov!( patologové, pneumoonkologové a genetici na odborném pa-nelu 25. "ervna v )estlicích u Prahy (viz ZN ". 22/2010).

Spolup!edsedající odborného panelu formulují p!ijat" konsenzus. Vlevo prof. MUDr. Ale# Ry#ka, Ph.D., za obor patologie, vpravo prof. MUDr. Petr Zatloukal, CSc., za obor pneumolo-gie a ftizeologie. Foto: rok

Personalizovaná medicína

1608 ZN 24_13-16 LL1-4.indd 4 12.8.2010 16:30:45

ZN 24_2010

Documents